373 podpisů
My, níže podepsaní občané, se obracíme na statutární město České Budějovice s žádostí o přehodnovení návrhu nového územního plánu v části vedení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, který by vedl k demolici dvou historických rodinných domů ve Vodní ulici (č.p. 6/17 a 5/15) a devastaci přilehlé zelené enklávy se stoletou alejí sloužící k rekreaci zvláště obyvatelům budějovické čtvrti Pětidomí.
Nejde jen o čáru v mapě. V navržené podobě by koridor znamenal zánik konkrétních domů, konkrétního místa a části historie čtvrti Pětidomí.
Realizace koridoru dle stávajícího Návrhu ÚP by vedla k demolici domu na adrese Vodní 6/17, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Jedná se o historickou stavbu ze 70. let 19. století, která nedávno prošla náročnou, památkově vedenou rekonstrukcí. Tento dům není pouze nemovitostí evidovanou v katastru; je výsledkem dlouhodobé péče, osobního nasazení a snahy zachovat hodnotu místa pro další generace.
Stejně tak má být dotčen dům na adrese Vodní 5/15, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Ten představuje cennou pozdní architekturu významného jihočeského architekta Františka Petráše. Také tento dům je dlouholetým domovem, místem spojeným s rodinnou historií a každodenním životem jeho obyvatel.
Obě uvedené stavby mají pro své vlastníky a obyvatele zásadní osobní význam. Nejde o anonymní objekty určené k nahrazení, ale o domovy, o dědictví předávané a udržované po generace. Současně mají i praktický význam pro obživu svých vlastníků, neboť v jedné ze staveb má sídlo a zázemí společnost Bartl s.r.o., prostřednictvím které podniká jeden z vlastníků uvedených staveb.
Dopad navrženého koridoru se však netýká pouze soukromých práv a zájmů vlastníků dotčených nemovitostí. V dotčené části čtvrti Pětidomí se nachází staletá alej a fakticky jediný významný zelený a přírodní prostor v této lokalitě. Tento prostor je místními obyvateli dlouhodobě vnímán a užíván jako místo pro odpočinek, procházky a volnočasové aktivity. Zároveň přirozeně přispívá ke zlepšování mikroklimatu přilehlého území, ochlazování lokality, zadržování vláhy a celkové kvalitě života v městské části. Spolu se zahradami dotčených domů je vzácným místem pro život množství často chráněných bezobratlých, ptáků, obojživelníků a dalších malých obratlovců a přispívá tak k udržení biodiverzity v lokalitě.
Jsme přesvědčeni, že rozvoj města a jeho dopravní infrastruktury je důležitý. Neměl by však probíhat způsobem, který bez dostatečně šetrného řešení povede ke zničení historických staveb, zásahu do domovů místních obyvatel a likvidaci cenného zeleného prostoru. Územní plán má být nástrojem uvážlivého rozvoje města, nikoli důvodem k nenahraditelným ztrátám tam, kde existuje možnost hledat citlivější řešení.
Žádáme, aby Návrh ÚP, zejména umístění koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, byl změněn tak, aby:
- byla vyloučena demolice domů na adresách Vodní 6/17 a Vodní 5/15 v Českých Budějovicích;
byla zachována staletá alej a zelený prostor v lokalitě Pětidomí;
- bylo dotčené území řešeno s maximálním respektem k jeho dosavadní podobě, historické hodnotě, obytné funkci a veřejnému užívání;
- bylo zvoleno takové řešení, které bude v nejnižší možné míře zasahovat do soukromých práv vlastníků i do veřejného zájmu na zachování kvalitního městského prostředí.
Žádáme, aby se město touto věcí zabývalo nejen jako technickou otázkou vedení dopravního koridoru, ale také jako otázkou ochrany konkrétního místa, jeho historie, zeleně a života lidí, kteří zde žijí a působí.
Návrh nového územního plánu města České Budějovice, byl zveřejněn veřejnou vyhláškou Magistrátu města České Budějovice, odboru územního plánování, ze dne 25. 05. 2026.
Autor: Iveta Švecová | 373 podpisů
Více >
65 podpisů
Taky se vám nelíbí, že chtějí zastavět les u Rybníka Mrhal? Jestli Ano,tak podepište tuto petici.
Autor: Karel Jungmann | 65 podpisů
Více >
48 podpisů
chybí 952
Adresát petice: Zastupitelstvo města Hluboká nad Vltavou
Petenti žádají podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, aby zastupitelstvo města projednalo tuto petici a přijalo níže uvedené kroky k ochraně veřejného zájmu.
DŮVOD PETICE
V nivě řeky Vltavy pod Křesínem probíhá správní řízení, jehož cílem je změnit bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) na pozemcích ve vlastnictví Jihočeské univerzity. Navrhovaná změna by znamenala překlopení nejkvalitnějších nivních půd I. třídy ochrany na nejnižší kategorie, které jsou běžně vymezovány pro suché, degradované a málo hodnotné pozemky.
Přestože je tato změna navržena na základě extrémně nedostatečného a neodborného šetření a důsledných laboratorních analýz, její schválení by umožnilo budoucí zastavění této části krajiny – ať už komerčními areály, bytovou výstavbou nebo jinými záměry, které jsou dnes díky kvalitě půdy nepřípustné.
Krajina pod Křesínem je přitom jedním z posledních volných, přírodě blízkých území u řeky. Slouží jako rekreační prostor pro obyvatele města, místo pro procházky, rybaření, venčení psů, pozorování přírody a každodenní odpočinek. Tvoří identitu hluboké čtvrti Zámostí.
ŽÁDOST PETENTŮ
My, níže podepsaní občané, žádáme Zastupitelstvo města Hluboká nad Vltavou, aby:
1. Zaujalo stanovisko, že lokalita Vltavské nivy pod Křesínem má být dlouhodobě vedena jako nezastavitelné území bez komerční funkce, sloužící veřejnosti a přírodě.
2. Zavázalo se chránit tuto lokalitu v rámci územního plánování, zejména potvrzením její nezastavitelnosti v územním plánu a odmítnutím jakýchkoli budoucích návrhů na změnu funkčního využití směrem k zástavbě.
3. Aktivně hájilo veřejný zájem ochrany přírody a krajiny a bránilo tomu, aby byla ochrana nejcennější půdy oslabována bez věcného důvodu.
CÍL PETICE
Cílem této petice je zachovat krajinu Vltavské nivy pod Křesínem jako otevřený, přírodě blízký prostor, který slouží lidem, přírodě a budoucím generacím. Jde o místo, které nelze nahradit, přestěhovat ani znovu vytvořit. Jde o kus krajiny, který dává Hluboké její duši.
Spolek Hluboká-Zámostí, z.s.
Autor: Spolek Hluboká - Zámostí, z.s. | 48 podpisů
Více >
504 podpisů
Dne 21. února 2025 Krajský úřad Jihočeského kraje požádal dotčené obce o projednání záměru na vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka, který zasahuje do katastrálních území Hlincová Hora, Jivno, Rudolfov u Českých Budějovic a Zvíkov u Lišova, nezahrnuje však zastavěná území. Rozloha navrhovaného přírodního parku činí 132,6 ha. Záměr podpořily 3 obce (Hlincová Hora, Rudolfov, Zvíkov).
Vymezená hranice přírodního parku je dostupná na tomto odkazu: https://experience.arcgis.com/experience/f8c5c84b10104e2bb8f845ac1fd382d9. Podrobné informace k vyhlašovanému přírodnímu parku jsou zájemcům k dispozici v elektronické podobě k nahlédnutí zde: https://zp.kraj-jihocesky.cz/oddeleni/projekty-publikace-propagace/projekty/pripravovane-projekty. Webové stránky: https://www.udolirudolfovskehopotoka.cz
Hlavním cílem vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka je ochrana území před masivní zástavbou a zachování stávajícího rázu krajiny s výjimečnou přírodní i kulturně-historickou hodnotou. V údolí našla domov celá řada chráněných, ohrožených a vzácných organismů. Oblast se stala vyhledávaným místem pro procházky, výlety, sportovní aktivity nebo přírodovědné exkurze nejen pro občany dotčených obcí, ale i pro obyvatele Českých Budějovic a okolí.
Vyhlášení přírodního parku neomezuje lesní či rybniční hospodaření, ani pořádání sportovních akcí. Naopak podporuje extenzivní rekreační, turistické, sportovní nebo ekovýchovné využití údolí.
Ochrana formou přírodního parku by měla přispět k uchování přírodních hodnot a krajinného rázu. Proto my, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka a žádáme Krajský úřad Jihočeského kraje o jeho vyhlášení. Zveme ke spolupráci krajský úřad, dotčené obce, místní firmy, spolky i občany, abychom společně pečovali o tento přírodní klenot a zachovali ho pro další generace.
V úctě, za petiční výbor:
doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc., Školní 22/9, 373 71 Rudolfov, biolog (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: oleg@paru.cas.cz
Ing. Jiří Fink, předseda Klubu českých turistů oblast Jihočeský kraj z.s., IČ: 482 06 148, Skuherského 1478/14, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice, E-mail: kct.jck@kct.cz
MUDr. Veronika Helešicová, Jivno 119, 37371 Jivno, vedoucí lékařka paliativního týmu Nemocnice České Budějovice a.s., E-mail: helesicova.veronika@seznam.cz
Ing. Eva Semančíková, Ph.D., předsedkyně Spolku T.G.M. novevrato.cz, IČ: 228 98 221, Hlinská 580/9A, 370 01 České Budějovice, krajinná inženýrka (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: eva.semancikova@novevrato.cz
MUDr. Jaroslav Valevský, předseda spolku Náš domov z.s., IČ: 227 14 961, Na Staré cestě 252/8, 373 71 Rudolfov, lékař a městský zastupitel, E-mail: jardavalda@seznam.cz, zástupce petičního výboru
Petiční výbor zastupuje: Jaroslav Valevský, Pod Babou 797/2, 37371 Rudolfov
Autor: Eliška Štěpánová | 504 podpisů
Více >
17 podpisů
My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou retail parku u města Kaplice na pozemku 1799/34 Domníváme se, že:
1) taková stavba by narušila maloměstský ráz a jedinečnou atmosféru Kaplice
2) poškodila by drobné podnikatele a obchody v centru města, kteří jsou dlouhodobě základem místního života
3) přinesla by zvýšenou dopravní zátěž a hluk, zatížila životní prostředí a snížila kvalitu života obyvatel, obzvláště těch, kteří si za nákupem sami nedojedou
4) místo podpory lokálních obchodníků by došlo k odlivu financí k velkým nadnárodním řetězcům.
Kaplice je město s bohatou historií a tradicí. Její síla spočívá v živém centru, malých obchodech, kavárnách a službách, které tvoří srdce města a udržují osobní vztahy mezi lidmi. Retail park by tuto křehkou rovnováhu narušil a změnil Kaplici v anonymní tranzitní prostor.
Proto žádáme příslušné orgány, aby výstavbu retail parku neschválily a místo toho podpořily rozvoj místního podnikání, péči o historické centrum a zachování autentického charakteru našeho města.
Kaplice si zaslouží budoucnost, která ctí její historii, komunitu a životní prostředí. Pojďme se inspirovat v sousedních moderních státech, kde se od těchto velkých nákupních center upouští.
Naše konkrétní požadavky:
1) snížení nájmu městských obchodních prostor pro soukromé podnikatele.
2) pokud by retail park měl přece jen vzniknout, navrhujeme plné zasazení do krajiny, tedy přírodní materiály, propustné parkoviště se zelenými plochami, zelené střechy, solární panely s elektřinou dodávanou městu, ozelenění areálu, využívání dešťové vody
a zřízení bezplatné autobusové linky
Autor: Sandra Svobodová | 17 podpisů
Více >
264 podpisů
Připojuji se k petici, která si klade za cíl zabránit prodeji části městského pozemku parcelní č. 2139/1 v lokalitě Pražského sídliště, ul. Plzeňská, České Budějovice soukromému subjektu za účelem výstavby osmipodlažního bytového domu. Tato lokalita je naprosto nevhodnou pro další zahušťování bytovou výstavbou a další dopravou vč. dopravy v klidu (parkování). Zmíněná oblast je cenná svou zelení a vzrostlými stromy o to více, že hned přes most za řekou se plánuje výstavba akvaparku, parkoviště, příjezdových cest, hotelu a manipulačních ploch, díky čemuž se nenávratně zničí celé hektary další zeleně. Lokalita Plzeňská (sídliště Voříškův Dvůr) byla navržena renomovanými architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem a ani v době vysoké porodnosti a tzv. Husákových dětí v 70. letech, kdy vznikala, necítili tito architekti potřebu neúměrně zahušťovat rezidenční oblast a nechali při koncipování sídliště místo pro přírodu, volný prostor pro trávení volného času a slunce. Obyvatelé dané lokality navíc nebyli ze strany představitelů města České Budějovice o tomto záměru ani nijak včas informováni, ačkoliv prodej výměníku, kde se má začít stavět, do soukromého vlastnictví fyzické osoby, uskutečnila městská organizace Teplárna České Budějovice, a.s. již v r. 2022. Výstavbou bytového domu se znehodnotí kvalita bydlení v lokalitě a soukromý majetek osob zde žijících.
Autor: Miloslava Duřtová | 264 podpisů
Více >
38 podpisů
Vážení občané,
rád bych vás touto cestou informoval o důležité záležitosti, která se týká našeho okolí a zachování přírodního prostředí. Na adrese Máj Ant. Barcala v naší lokalitě plánuje výstavbu parkovacího domu, který by se nacházel přímo vedle našeho lesa. Tato stavba by měla významný dopad na životní prostředí a přírodní krásu našeho okolí.
Zároveň je vhodné podotknout, že primární část obyvatel části města Máj bude mít zamýšlený parkovací dům celkem z ruky, a je tedy diskutabilní, do jaké míry by byl parkovací dům využíván.
V případě, že by město zvážilo jiné pozemky k výstavbě tohoto zamýšleného parkovacího domu (případně jejich odkup), určitě by bylo možné zvolit jiné pozemky, které budou blíže více zastavěným částem a ulicím V.Volfa, M.Chlajna - např. v lokalitě u Penny na J. Bendy, kde je volná plocha mezi garážemi a parkováním, běžně se na této ploše konají poutě, pozemek je v soukromém vlastnictví. Na obdobném místě by obyvatelé by měli parkovací dům blíže. Není nutné zastavět volné místo vedle lesa na Ant. Barcala, které je nedotčené, s výjimkou točny autobusů.
Kromě toho je faktem, že spousta obyvatel nebude mít zájem o to docházet pro své zaparkované auto přes celý Máj například z M.Horákové, nebo V.Volfa, až na A.Barcala. Pokud by tito obyvatelé o takto vzdálené parkování měli zájem, neparkují své auta v šílených podmínkách, co mají přímo před barákem a často své auto ráno musí hledat. Pokud by do svého auta chtěli docházet, zaparkují ho na některém z volných, vzdálených míst - například u nákupního centra Čtyři Dvory, nebo v již existujících garážích.
V lese se často konají akce pro děti, dále je v lese možné spatřit žadu volně žijících zvířat a dojít si odpočinout do klidného prostředí za sídlištěm. Tato skutečnost by byla výstavbou a následnou existencí parkovacího domu na tomto místě narušena.
Proto bychom chtěli společně vystoupit a vyjádřit svůj nesouhlas s touto plánovanou výstavbou. Připojujeme se k petici, která žádá zastavení projektu parkovacího domu a zachování lesa nedotčeného.Tato stavba by měla významný dopad na klid a ticho v našem okolí, a proto bychom chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a připojit se k petici proti této výstavbě.
Důvody, proč bychom měli podpořit tuto petici, jsou následující:
Klid v okolí: Les a jeho okolí jsou často místem, kam lidé chodí hledat klid, odpočinek a harmonii s přírodou. Výstavba parkovacího domu by přinesla zvýšený provoz, což by mohlo vést k rušení klidu v okolí lesa. Toto rušení by negativně ovlivnilo obyvatele, turisty a další návštěvníky, kteří hledají tiché a klidné místo pro relaxaci a rekreační aktivity.
Přírodní prostředí: Les na Máji Ant. Barcala je přírodní oázou a domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit jejich přirozený životní prostor a mít negativní dopad na biodiverzitu.
Kvalita ovzduší: Lesy jsou přirozenými čističi vzduchu, které produkuji kyslík a zachycují škodlivé látky z okolí. Výstavba parkovacího domu by mohla zvýšit dopravu, emise a negativně ovlivnit kvalitu ovzduší v našem okolí.
Estetická hodnota: Lesy jsou nejen důležité z hlediska životního prostředí, ale také mají velkou estetickou hodnotu. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit harmonii okolí a znehodnotit přírodní krajinu.
Proto vás vyzývám, abyste se připojili k této petici a vyjádřili svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou parkovacího domu. Společně můžeme mít větší sílu a dosáhnout změny ve prospěch zachování lesa.
Podepište petici a sdílejte ji mezi svými přáteli, rodinou a sousedy. Informujte je o důležitosti ochrany přírody a nutnosti zachování našeho lesa pro budoucí generace. Sami jsme zodpovědní za ochranu životního prostředí, a tím i zajištění kvality života pro nás všechny.
Děkujeme za váš čas a podporu.
S úctou a pozdravem
Níže jsou články s bližšími informacemi k plánovanému parkovacímu domu:
https://www.c-budejovice.cz/nove-vedeni-resi-parkovani-na-maji
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovice-chteji-na-maji-stavet-parkovaci-dum-pro-pet-set-aut-20230328.html
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/parkovani-doprava-budejovice-maj-parkovaci-dum-automobil.A230329_717024_budejovice-zpravy_pkr
Autor: V A | 38 podpisů
Více >
5356 podpisů
chybí 4644
Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!
Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.
My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:
Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.
Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.
Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.
Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.
Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně. Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.
Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.
Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.
A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?
Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.
Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.
https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno
http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)
https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/
https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141
http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf
Autor: Tomáš Jirsa | 5356 podpisů
Více >
109 podpisů
Název petice:
Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.
Text petice:
Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.
Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56 ovmesice@seznam.cz
Autor: Ing. Ivo Ludvík Ludvík | 109 podpisů
Více >Vyberte si svůj region