Za zachování budovy vlakového nádraží Dėtřichov nad Bystřicí 13 podpisů

Za zachování budovy vlakového nádraží Dėtřichov nad Bystřicí

My, níže, podepsaní, žádáme a apelujeme na předsedu vlády a rovněž na ministra dopravy, a Správu železnic, aby zabránili a ihned zastavili demolici historické budovy vlakového nádraží v Dětřichově nad Bystřicí. Jde o unikátní odkaz předků a součást života naší vesnice po dlouhá staletí. V dávných dobách byla tato stanice pýchou Ferdinandovy Císařsko-královské severní železniční dráhy a vždy byla nejvyšším bodem z hlediska nadmořské výšky, kdy všechny vlakové soupravy celou trať stoupají do kopce až k budově stanice Dėtřichov, kde se vlaky křižují, a poté již vlak pokračuje z kopce dolů pořád níž a níž až do Ostravy. V minulosti na podnět místní občanky Správa železnic investovala a zbudovala zde nové vyšší perony, z důvodu podnětu občanky, kde písemně adresovala Správě železnic žádost o zvýšení peronu, protože zdejší lidé nemohli vystupovat z vlaku, protože to bylo vysoko ke schodům vagónů a lidé každodenně dojíždějící z práce unavení měly obtíže vystoupit. Tudíž pokud Správa železnic tehdy žádosti občanky vyhověla nepochybně rozuměla, že zdejší nádraží má velký význam pro zdejší obyvatele a také pro turisty, kteři ji využívají, když sem cestují za cyklostezkami, houbařením a lyžováním na běžkách a výlety do přírody pod zdejší nejvyšší horou Nízkých Jeseníků Slunečná. Náklady demolice činí cca 26 milionů korun. Myslíme si, že rozumnější by bylo budovu zachovat, přestože její stavební stav odpovídá zubu času a chátrajícím stavem. Myslíme si veřejný zájem občanů, například převod budovy do vlastnictví Hnutí Duha Jeseníky, které již o koupi stavby požádalo, či převod do vlastnictví spolku, s tím že budova by byla využita například jako sociální podnik, obdobně jako na Osoblažsku nebo Náměšť na Hané, a dala zde práci a zaměstnání místním lidem dlouhodobě nezaměstnaným, a zároveň dimenzi budovy využít pro komunitní centrum, klubovnu pro mládež na seniory, železniční muzeum, výstavy, koncerty, expozice, projekce,a zábavný program pro děti a turistický ruch, výletní parní vlaky, na gastrofestivaly, a využít potenciál budovy v souladu s koncepcí Moravskoslezského kraje rozvoje turismu a přeshraniční česko-polské spolupráce. Apelujeme proto na vás, aby se budova zachovala a došlo k její opravě, aby mohla najít své využiti pro obyvatele.

Autor: Mgr. Karol Volf | 13 podpisů

Více >
Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19 52 podpisů

Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19

Vážení představitelé vlády,

touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání.  

U učitelů například na to, že: 

-učit pět až osm hodin v roušce je prakticky nemožné.

-učitelé, zejména učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci, nejsou schopni přes roušku srozumitelně hovořit.

- obtížné dýchání a mluvení přes roušku pak vede k redukci zajímavých aktivit a metod ve výuce. 

Rádi bychom také zmínili, že:

- zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc Covid - 19 příliš riziková, systémově je tak třeba chránit pouze rizikové skupiny.

- žáci přes roušky obtížně artikulují a roušky mají negativní vliv na jejich pozornost a soustředění.

- potřeba žáků se sdružovat je zcela přirozená, dělají to tedy po školním vyučování a dopolední roušky pak postrádají smysl.

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, jsme vystaveni každodennímu stresu, obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jsme se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujeme, že můžeme pozitivně ovlivnit další generace. 

Proto navrhujeme, aby:

- nošení roušek ve školách bylo na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů škol, případně nošení roušek pouze ve společných prostorách školy.

- stanovení jasnějších pravidel pro odpočinek žáků a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že porušují nařízení o nošení roušek.

- MŠMT vydalo konkrétní metodické pokyny či doporučení, jak pedagogové mohou přizpůsobit výuku takto ztíženým podmínkám. 

Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé a žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. 

Souhlas vyjádřili níže podepsaní a také podepsaní v internetové petici: 

Mgr. Dalibor Neckář ředitel ZŠ a MŠ Praha 5 – Radlice, Radlická 115/140, příspěvková organizace

PhDr. Simona Vlčková, statutární zástupkyně ředitele školy 

Mgr. Pavla Růžičková 

Andrea Vintrlíková 

Mgr. Monika Kulová Skokanová 

Mgr. Alena Kulhavá

Mgr. Martina Lancingerová

Mgr. Jasenická Elena

Mgr. Ivana Holubová

Mgr. Michaela Vítková

Mgr. Marie Kučerová

Mgr. Yvona Ziková

Mgr. Věra Bauerová

Lukáš Odvárka

Petr Bárta

Denisa Bártová

Mgr. Margita Šárková

Martina Forgácsová

Bc. Magdalena Klímová

 

Otevřený dopis v celém znění:

Vážení představitelé vlády, 

tímto dopisem bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid-19. Chtěli bychom vás nechat nahlédnout „pod pokličku“ aktuálního dění ve školách a požádat vás o vyslechnutí, vstřícnost, podporu a o učinění následných kroků, které by mohly přispět ke zlepšení soudobé nepříjemné situace ve školství. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání. 

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, každý den je jiný, každá hodina je jiná, každý žák je jiný, každý rodič je jiný a vše ve školství vyžaduje specifický přístup. Jste vystaveni každodennímu stresu, velkému hluku o přestávkách (někdy i o hodinách), obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jste se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujete, že můžete pozitivně ovlivnit další generace. 

Teď, když se ale ještě navíc objevily komplikace a opatření spojené s koronavirovou krizí, jako jsou distanční výuka, nebo zavádění hygienických pravidel ve školách, která jsou dle našeho názoru nedomyšlená a vycházejí spíše z obecného přesvědčení než z reality a specifik škol, má mnoho pedagogů pochybnosti o tom, zda není snadnější místo učitele trvale opustit než být vystaven takovému tlaku. 

Realita ve školách vypadá ve vztahu k novým opatřením takto: 

Učit pět až osm hodin v roušce je nemožné. Není to jednoduše v lidských silách. Jakákoli interakce s žáky znamená pro učitele mimořádný výdej energie i bez roušky, natož s ní. S úbytkem energie u učitelů dochází ke ztrátě pozornosti u žáků i k jejich větší nekázni. Pokud učitel vykládá látku, dialogicky komunikuje s dětmi, vyjadřuje emoce (radost, empatii, vztek), vstupuje do role a stává se „hercem“. Obličej a hlas jsou jeho pracovní nástroje, důležitá je nejen přesná artikulace, hlasová jasnost, dikce, ale především i mimika. S rouškou na ústech se však všechny tyto důležité faktory vytrácejí a diametrálně klesá nosnost hlasu v prostoru školní třídy. Divadelní herci roušku také nemají a všichni chápeme proč. 

Kondice učitelů velmi klesá s mírou zátěže, v září a v lednu se jim nakumuluje nejvíce práce, v listopadu a v prosinci jsou náchylnější k respiračním onemocněním, v červnu už čerpají z posledních sil. Někteří pedagogové mají dlouhodobé chronické zdravotní potíže, někteří mají zase pohybová omezení a imunitní problémy. Pro tyto skupiny zaměstnanců pak znamená vyjít schody s rouškou na ústech něco jako zdolat Mount Everest a vnímají šestihodinový pobyt v toxickém prostředí, které vzniká pod rouškou, jako něco, co jejich zdraví vůbec neprospívá.

Všichni učitelé a především pak učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci a výslovnosti, nejsou schopni srozumitelně hovořit přes roušku. Spousta detailů pak žákům uniká. Učitel musí mnohokrát opakovat svá tvrzení a žáci mu stejně často nerozumí. 

Většina učitelů se snaží nařízení respektovat, ale musíme si uvědomit, že pedagogové nejsou stroje, nýbrž lidé. Někteří se proto snaží s rouškou vydržet pár hodin, ale pak odstupují od žáků (pokud to prostor umožňuje) a další vyučovací hodiny už roušku častěji odkládají. Někteří se v průběhu každé hodiny občas nadechnou, chvíli roušku odloží a zase nandají, nikdo však nevydrží s rouškou celý den a i přesto jsou pedagogové mnohem více unavení než za normálního chodu. 

Únava učitelů a nemožnost dýchat a mluvit kvůli roušce je vede k tomu, že opouštějí aktivity, které vyžadují větší výdej energie. Odchylují se od skupinových prací a zajímavých metod a směřují bohužel zpět k frontální výuce. Současná situace jim nedává na výběr, vede je k tomu, aby zadávali žákům mnohem více samostatné práce, což naneštěstí připomíná „distanční výuku“ ve škole, a ta se míjí účinkem. 

Všechny školy bohužel nemají možnost nechat první lavice prázdné z kapacitních důvodů. Stejně tak nemohou vždy bezproblémově větrat. Některé učebny mohou mít např. střešní okna, jiné učebny mohou být otočené na jih a při slunečném počasí je pak teplota ve třídách občas neúnosná. Při snaze větrat žáci nadávají na přílišné světlo a často chtějí zatahovat žaluzie. Větrání u nás také znepříjemňuje např. čtyřproudová silnice přímo pod okny školy, která je zdrojem obrovského hluku. O to více pak jako učitelé musíte při výkladu křičet, dětem ani vám není přes roušku rozumět. Po chvíli jste unavení a okna raději zavíráte. Chladnější a deštivé počasí větrání samozřejmě také komplikuje. 

V ideálním světě si všichni žáci pravidelně myjí a dezinfikují ruce, udržují odstupy a neustále mají roušku na ústech a nosu, ale realita bývá jiná. I když učitelé apelují na to, aby žáci tyto náležitosti dodržovali, není v jejich silách je mít neustále pod kontrolou, aby věděli, že si např. po každé návštěvě toalety důsledně umyli ruce mýdlem. Všude kolem nás ve škole jsou přirozeně bakterie a viry, dotýkáme se společných klik, materiálů, klávesnic apod. a nelze si myslet, že se jich mytím a dezinfikováním úplně zbavíme. 

Děti na rozdíl od učitelů často ještě hůře artikulují, přes roušku jim není obvykle vůbec rozumět. Někteří žáci se roušku snaží mít co nejdéle, někteří to však vůbec nezvládají a mají roušku spuštěnou pod nosem, nebo si ji chvílemi sundávají úplně. Pokud jim není rozumět nebo jsou nuceni mluvit více nahlas, instinktivně si roušku stahují z obličeje. Učitelé se je sice snaží napomínat a vést je k dodržování těchto pravidel, avšak v podstatě mají pro děti pochopení, neboť jsou v podobné situaci. 

Děti jsou kvůli rouškám více unavené, nesoustředěné, stěžují si. Jim i učitelům se obvykle špatně dýchá, mají častější bolesti hlavy, mají bolavé otlačeniny za ušima z gumiček, někdy se žákům dokonce udělá nevolno od žaludku.  

Roušky ve výuce by možná ještě měly malý smysl tehdy, pokud by si je žáci o přestávkách nesundávali a nesvačili, avšak je zcela pochopitelné, že to dělají. Někdy jí dokonce častěji, jen aby si na chvíli od roušky odpočinuli. Jejich touha sdružovat se je nevyhnutelná, proto u sebe při svačině jednoduše sedí blízko, povídají si, smějí se a přirozeně na sebe „bacily prskají“. Když vyjdou ze školy, projeví se u nich po celodenním omezování ještě větší touha po svobodě, okamžitě sundávají roušku, povídají si kolektivně v parku nebo se jdou společně najíst do obchodního centra. Pokud se dozorující učitel zrovna nedívá, žáci si i ve škole roušku jednoduše na chvíli sundají bez dovolení, i když nesvačí. Z toho vyplývá, že přímému kontaktu mezi dětmi se jednoduše nevyhneme a otázkou zůstává, zdali pak roušky ve výuce neznamenají větší škodu než užitek. 

Mimo tento nástin reálné situace ve školách, bychom se též chtěli zaměřit na fakt, jaké máme v současné koronavirové pandemii možnosti. Rádi bychom vám sdělili, jaký zaujímáme k těmto možnostem postoj a představili bychom vám nějaké návrhy, které by mohly aktuální situaci ve školství alespoň trochu zlepšit. Věříme, že se naše návrhy pokusíte vzít v úvahu při dalším rozhodování a učiníte tak komplexní změny ve prospěch škol, učitelů i žáků.  

Jednou z posledních možností je pro nás distanční výuka. Neradi bychom, aby se zopakovala situace od března do června roku 2020. Všechny školy se sice k této situaci snažily postavit aktivně a zodpovědně, avšak už teď si všímáme mnoha negativních důsledků. Žákům v září mnohem déle trvalo „nastartovat“ myšlení a vybavit si alespoň něco ze starší látky, mnoho témat jsme museli probírat od začátku.

Nemůžeme předpokládat, že dítě se bude doma pilně učit každý den několik hodin, jako kdyby chodilo do školy. Nemůžeme ani předpokládat, že žáci doma látku sami pochopí lépe, než když jim ji učitel vysvětlí ve škole, pravidelně ji s nimi opakuje a procvičuje. 

Od učitelů se samozřejmě také očekává, že mají maximálně a efektivně s žáky učivo z loňského roku dohánět, připravit 9. ročníky dobře na přijímací zkoušky apod., ale tomu též rozporuje výuka v rouškách, neboť s nimi je maximální efektivita neudržitelná. 

Distanční výuka je stresová pro učitele, pro děti, ale i pro rodiče. Má dopady na lidskou psychiku a mezilidské vztahy. Byla by pro nás krajním řešením pouze v případě, že by situace s rouškami ve školách byla dlouhodobá a beze změny. 

Pokud by byly i nadále plošně zavedeny roušky během výuky i o přestávkách, nejde to podle našeho názoru z dlouhodobého hlediska vydržet, a to s ohledem na specifika jednotlivých škol i délku vyučování. 

Navrhujeme pak, aby ministerstvo vydalo nějaké konkrétní metodické pokyny, jak mohou učitelé přizpůsobit výuku těmto ztíženým podmínkám (více samostudia pro děti, aktivity nenáročné na mluvení apod.), aby nám doporučilo konkrétní metody, které lze ve výuce použít, přičemž by mělo vzít v úvahu i fakt, že ne všechny školy mají v každé třídě projektor a příslušné vybavení, aby dětem např. mohly pustit dokument nebo výklad online. Rádi bychom také, aby se v pokynech stanovila i jistá pravidla pro odpočinek dětí a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že tak porušují nařízení o obecném nošení roušek. 

Zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc (Covid-19) příliš riziková, většina žáků nemoc prodělá bez příznaků a vypěstuje si tak imunitu. Myslíme si, že by nošení roušek v jednotlivých školách mělo být na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů.

Je nám samozřejmě jasné, že žáci mohou mít v rodině také staré prarodiče, kteří patří do rizikové skupiny. Domníváme se však, že by měly být tyto skupiny chráněny primárně systémově a žáci by pak měli nosit ochranné prostředky především přímo v kontaktu s nimi. 

Musíme si také uvědomit, že člověk se přirozeně setkává s různými nemocemi, a tím se imunizuje. Pokud však máme na sobě neustále roušku, pak k imunizaci nedochází a stáváme se tak náchylnější i k jiným nemocem. 

V souvislosti s tím pak problém spočívá i v nedořešeném přístupu k ostatním respiračním onemocněním. Žáci ani učitelé nejsou příliš zvyklí zůstávat s obyčejnou rýmou doma, neboť během roku ji samozřejmě prodělají několikrát. Obvykle pracují do posledního dechu, nemohou si dovolit být doma na nemocenské 10 krát do roka, a to nejen z finančních důvodů, ale často i z důvodu nedostatku personálu (nemá kdo suplovat). V takovém případě by mělo ministerstvo školství poskytnout nějaké „učitele v záloze“. Stejně tak děti ztrácejí přehled o učivu, pokud chybí několikrát do roka. Ministerstvo by mělo vzít v potaz i tyto faktory a vyjádřit se k nim. Jako učitelé se smyslem pro odpovědnost a vzájemnou toleranci bychom pak krátkodobě při nachlazení roušky v současné situaci samozřejmě zachovali. 

Další možnost pro nás představuje nošení roušek pouze ve společných prostorách, jako tomu bylo donedávna. Případně bychom si je během vyučování nasazovali pouze tehdy, pokud budou žáci v úzkém kontaktu a učitel je bude obcházet (např. skupinová práce). Není to sice stav ideální, ale dá se z hlediska vzájemné solidarity a spolupráce tolerovat. 


Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé i žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. Předem vám děkujeme za odpověď, ochotu a vstřícnost.

 

Autor: Dalibor Neckář | 52 podpisů

Více >
Petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářského zákona 6 podpisů

Petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářského zákona

DOPIS

k přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

 

Vážení spoluobčané, zahrádkáři a milovníci přírody,

Český zahrádkářský svaz, z.s. (dále jen ČZS, z.s.) usiluje řadu let o přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (dále jen zahrádkářský zákon), který by právně posílil postavení početně nejsilnější zahrádkářské veřejnosti v ČR a současně garantoval zachování a další rozvoj zahrádkářské činnosti, umožnil získávání půdy od státu, zakládání nových zahrádkářských osad, a současně vytvořil i legislativní překážku enormním snahám a zájmům developerů o pozemky stávajících zahrádkářských osad a jejich využití pro stavební účely. Návrh zahrádkářského zákona se v současné době nachází v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Usnesením II. sněmu ČZS, z.s., konaného ve dnech 23. - 24.11.2019 v Praze bylo pověřeno představenstvo ČZS, z.s., aby na podporu přijetí zahrádkářského zákona byla sepsána Petice adresovaná oběma komorám parlamentu ČR a prezidentu ČR, což tímto činíme, neboť jsme přesvědčeni o tom, že nemůžeme zůstat lhostejnými k zanechanému dědictví předchozích generací zahrádkářů, a zároveň cítíme také povinnost postarat se o budoucnost zahrádkaření v ČR se všemi souvisejícími aktivitami a výchovnými aspekty.

Za vaši podporu podpisem této petice děkujeme.

 

Praha 12.12.2019                                                      Představenstvo ČZS, z.s.

 

 

PETICE

ze dne 12.12.2019

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

pro

přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti

„ZAHRÁDKÁŘSKÝ ZÁKON“

Adresovaná Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a prezidentu České republiky.

 

Níže podepsaní,

dávají na vědomí prostřednictvím této petice, že si přejí přijetí návrhu zahrádkářského zákona a zároveň konstatují, že široká a početně silná zahrádkářská veřejnost je znepokojena zmařením dosud několika pokusů o přijetí zákonné normy zahrádkářského zákona, když v okolních státech EU je zahrádkářský zákon již dlouho součástí jejich právního řádu.

Zahrádkáři jsou součástí společenství této země a jejich historie má svoje kořeny v prvorepublikových časech. V moderních dějinách našeho státu se aktivně zapojují, spolupůsobí, podporují a ovlivňují svojí činností významné projekty místního, regionálního, republikového i mezinárodního významu týkajících se životního prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu, klimatických změn, prevence kriminality a výchovy mládeže, tedy vyvíjejí činnost veskrze prospěšnou a ve veřejném zájmu.

Apelujeme proto na vás zákonodárce, abyste dali svůj hlas k přijetí návrhu zahrádkářského zákona, a to napříč zákonodárnými sbory bez ohledu na vaše politické směřování. Věříme vám a děkujeme za vaši podporu a hlas.

Petiční výbor ve složení:
Stanislav Kozlík, Skalka 50, 696 48  Skalka
JUDr. Pavel Rus, Pavlovská 33, 623 00  Brno
JUDr. Jarmila Štroblová, Slánská 1678/20, 163 00  Praha 6 – Řepy
Marcela Urbanová, Kaštanova 475/4, 737 01  Český Těšín
MVDr. Stanislav Kubesa, Družstevní 15, 747 05  Malé Hoštice
Mgr. Vlasta Ambrožová, Vrtova 11, 796 01  Prostějov
Ing. Marta Pawlicová, Ke Kulturnímu Domu 530/6, 160 00  Praha 6
Milan Pech, K.H. Borovského 142, 434 01  Most
Miroslav Pánek, Letců RAF 1933, 288 01  Nymburk

 

Pozn.: zastupovat Petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen Petičního výboru (dle §5, odst. 1, zák. č. 85/1990 Sb.)

Autor: Jan Culka | 6 podpisů

Více >
Petice za odvolání ředitelky SPŠS ve Valašském Meziříčí 67 podpisů

Petice za odvolání ředitelky SPŠS ve Valašském Meziříčí

Případ paní Ludmily Surovjatkinové se stal v roce 2013 soudním sporem o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, kterou jí dal, a to opakovaně a zcela neoprávněně její zaměstnavatel, a to Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí, když paní učitelce musela být v roce 2020 vyplacena na náhradě ušlé mzdy částka dosahující cca 1 500 000,- Kč. Celá věc pak má především lidskou stránku, nad kterou se mnozí zcela vážně zamýšlejí a podivují se nad tím, jak lze ponechat na místě ředitelky školy paní Ing. Jindru Mikuláštikovou, když právě jejím přičiněním docházelo k podávání nedůvodných výpovědí z pracovního poměru k paní učitelce.

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány, které mají ze zákona nejen  odpovědnost za správné hospodaření a celkový chod školy, ale především za to, aby výchova a vzdělávání studentů vedla k  rozvoji jejich morálních postojů, ničeho nečiní, je na nás občanech, rodičích, pedagozích, abychom na celou věc upozornili touto peticí, kterou podepisujeme ve snaze pomoci správné věci a požadujeme, aby z pozice ředitelky Střední průmyslové školy stavební Valašské Meziříčí, byla její ředitelka Ing. Jindra Mikuláštíková (členka rady města a předsedkyně školské komise ve Valašském Meziříčí za hnutí ANO) odvolána a to co nejdříve, nejlépe IHNED. 

Mgr. et Mgr. Renata Gehringer

Autor: Renata Gehringer | 67 podpisů

Více >
Odklon trasy linky 53 z koridoru Husitská-Skácelova, či její elektrifikaci na úseku s trolejemi 4 podpisy chybí 996

Odklon trasy linky 53 z koridoru Husitská-Skácelova, či její elektrifikaci na úseku s trolejemi

Petice za odklon trasy linky 53 z koridoru Husitská-Skácelova, nebo její elektrifikaci na úseku pokrytém trolejemi

 

My, níže podepsaní občané, žádáme radnici Králova Pole, aby aktualizovali a optimalizovali linku 53 za účelem napravení životní úrovně na Slovanském náměstí a okolí. Linka 53 vznikla pro podporu zahrádek pod Palackého vrchem, kdy jezdila jednou za hodinu. Tento účel již dávno neplní, místo toho je jednou z hlavních spojnic do Technologického parku.

K tomuto účelu je ale plně nevhodná. Funguje prakticky jednosměrně, jede skrze prudký kopec a prudké zatáčky skrze hustě obydlenou obytnou čtvrť a skrze park, jež má sloužit k relaxaci a kolem dvou škol. Celá tato trasa je navíc pokryta trolejemi, a má potenciál být do budoucna plně elektrifikována, což ale není zatím možné v Technologickém parku. Navíc je linka v uvedeném koridoru silně nárazová a kromě několika časových úseků, kdy jezdí přeplněna, jezdí prázdná.

 

Jelikož je diskutovaný koridor paralelně obsluhován dalšími třemi spoji, nevidíme v setrvání linky 53 na spalovací motor v našem bydlišti smysl. V případě zamítnutí žádosti, žádáme po celé délce trasy linky výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Stavem slovanského náměstí, Husitské, Skácelovi a Královopolské, se důkladně zabývá dokument https://tinyurl.com/pmhd3 .

Pro zvídavé, je pak spousta sebraných dokumentů o problémech (a neochotě je řešit) na Slovanském náměstí na https://tinyurl.com/slo-zvi .

 

https://tinyurl.com/pmhd3 ukazuje, že linka 53 může jet od Králova Pole nádraží až k ul. Záhřebské po trolejích, nebo lépe - může odbočit od Semilassa směrem k Řečkovicím a jet po okruhu přímo do Technologického parku.

Dokument https://tinyurl.com/pmhd3 ukazuje, že změny trasy po okruhu přímo do Technologického parku a jeho následné pokrytí, jsou pro linku to nejlepší, neboť to je její současný účel – spojit Technopark s nádražím s co nejmenším vlivem na Královo Pole a následně Technologický park řádně obsloužit.

Dokument https://tinyurl.com/pmhd3 dále ukazuje, že v případě absence linky na současné trase existují alternativní vedení - jak přímočará elektrická, tak autobusová mimo, obytné zóny, stoupání a hustě obydlené klikaté úseky, kde je negativní vliv ještě umocněn.

 

Další možností je nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii. Mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý koridor, a prakticky polovina trasy, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% zapaltit z dotací.

 

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány na https://tinyurl.com/pmhd3dot (prosíme o vyplnění!) a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz . Odbor dopravy MMB sympatizuje se změnami zde požadovanými, ale sám nemůže jednat, k tomu musí být požádán zastupitely nebo zodpovědnými úředníky.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 4 podpisy

Více >
Odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v obytných čtvrtích 7 podpisů chybí 993

Odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v obytných čtvrtích

Petice za odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v místech průjezdu obytnými čtvrtěmi Jundrov, Komín, Žabovřesky a Královo Pole

 

My, níže podepsaní občané, žádáme radnice Jundrova, Komínu, Žabovřesk a Králova Pole, aby aktualizovali a optimalizovali linku 84/44. Linka 84/44 jezdila během svého počátku dvakrát za hodinu, nyní je to 230 průjezdů autobusů denně, místy blíže než 2 metry od zástavby, v prudkých zatáčkách hustě obydlené staré zástavby a v několika prudkých stoupáních a klesáních. Město Brno de od zavedení této linky velmi změnilo, a linka by měla být důkladně přezkoumána.

 

Linka je během celé trasy Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské nám.-Husitská-Kr.Pole nádraží pokryta trolejemi. Navíc je paralelně obsluhována trolejbusy a dalšími autobusy. V nejhorších místech je toto 800 autobusů a 400 trolejbusů denně. Čili přes 1200 „nákladních“ vozidel denně + běžná doprava.

Zároveň tato linka slouží velkou měrou pouze pro dopravu osob skrze zmíněné čtvrti, a jen částečně pro dopravu z/do nich.

 

Proto požadujeme, aby okružní linka 44/84 byla svedena na městský okruh nebo aby v maximální míře využila trolejí při průjezdu obytnými částmi čtvrtí. Problémem se podrobně zabývá dokument: https://tinyurl.com/pmhd3 . Tento ukazuje, že svedení 84/44 na okruh je možné, a že je i tak umožněna dobrá dostupnost této linky na této nové trase. Zároveň ukazuje ekologické náhrady skrze zmíněný koridor.

Dokument https://tinyurl.com/pmhd3 dále ukazuje, že absence linky na současné trase je jednoduše nahraditelná alternativními trolejbusovými linkami, a ukazuje výhody přesunu linky na městský okruh. Exemplárně např. trolejbusy Mendlovo náměstí-Veslařská-Skácelova-Česká a Kampus Bohunice-Veslařská-Skácelova-Kr.Pole nádraží, či přímý vjezd 44/84 do Technologického parku nebo NC Kr.Pole.

 

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány na https://tinyurl.com/pmhd3dot (prosíme o vyplnění!) a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz. Odbor dopravy MMB sympatizuje se změnami zde požadovanými, ale sám nemůže jednat, k tomu musí být požádán zastupitely nebo zodpovědnými úředníky.

 

První krok, než dojde k celkové nápravě, může být nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii. Mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý postižený koridor a prakticky polovina trasy, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% pokrýt z dotací.

 

V případě zamítnutí žádosti žádáme po celé délce trasy linky výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 7 podpisů

Více >
Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Slovanské nám. 11 podpisů chybí 989

Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Slovanské nám.

Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské náměstí

 

My, níže podepsaní, žádáme radnice Králova Pole, Žabovřesk, Komína a Jundrova, aby zasáhly na koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské náměstí, který je plně pokrytý trolejemi, ale přesto tudy projede v nejhorších místech přes 800, většinou kloubových, spalovacích autobusů MHD. Tento koridor je hustě obydlený, a autobusy jedou úzkými a klikatícími se ulicemi, navíc do prudkého stoupání. Toto je situace, která nemá v Brně obdoby. Žádáme, aby MHD na spalovací motory bylo z koridoru v co největší míře odstraněno, a do budoucna bylo provozováno pouze MHD na elektrické motory.

 

V ostatních zemích EU, mimo EU, dokonce i v rozvojových metropolích, se investuje do elektrických vozidel hromadné dopravy osob, zatímco naše okolí investuje spíše do CNG - tedy obyčejných spalovacích motorů na zemní plyn. Tato levná přestavba (kdepak asi končí enviromentální dotace?) má možná o něco menší lokální smogovou stopu, ale celková ekologická zátěž je prakticky stejná. Navíc hluková stopa je, kvůli nutnosti vyšších otáček, snad dokonce vyšší.

 

Problémem se podrobně zabývá dokument: https://tinyurl.com/pmhd3 . Tento dokument navíc ukazuje, že plná elektrifikace na základě existujících trolejí je možná, a dokonce se jí dá výrazně zlepšit propustnost i dostupnost daných čtvrtí hromadnou dopravou. Odbor dopravy MMB se změnami sympatizuje, elektrifikace je podporována dotacemi, a její nasazení výrazně zlepší obyvatelnost okolí koridoru, a celkově pozitivně ovlivní široké okolí.

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány v dotazníku na https://tinyurl.com/pmhd3dot a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz .

 

První krok, než dojde k celkové nápravě, muže být nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii, mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý koridor a prakticky polovina tras všech spojů, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% pokrýt z dotací.

 

V případě zamítnutí žádosti, žádáme po celé délce koridoru výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme o vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 11 podpisů

Více >
Reorganizaci linky 67 za  zvýšení dopravního komfortu MČ Jundrov a snížení smogové stopy 5 podpisů chybí 995

Reorganizaci linky 67 za zvýšení dopravního komfortu MČ Jundrov a snížení smogové stopy

Petice za reorganizaci linky 67 za účelem zvýšení dopravního komfortu MČ Jundrov a snížení zvukového a částicového smogu na koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské náměstí.

 

My, níže podepsaní, žádáme radnice Jundrova, Komína, Žabovřesk a Králova Pole, aby reevaluovalo linku 67, neboť tak jak byla navržena – tedy spojení Jundrova s Poliklinikou Dobrovského a nákupními centry – lze udělat lépe, ekologičtěji, a ohleduplněji vůči obyvatelům staré - často památkové - zástavby v kopcích Komína, Žabovřesk a Králova Pole. Navíc by nové schéma mělo být mnohem flexibilnější a užitečnější pro obyvatele Jundrova.

Problémem koridoru se zabývá dokument https://tinyurl.com/pmhd3 :

Linka 67 jako taková je zde nahrazena trolejbusy po exsitujících trolejích - exemplárně trolejbusy Mendlovo náměstí-Veslařská-Skácelova-Česká a Kampus Bohunice-Veslařská-Skácelova-Kr.Pole nádraží, ale sama dále existuje, a jezdí v expresní formě z Optátovy nebo Vozovny komín na okruh a po něm přímo do NC.Kr.Pole (a dále na Shopping Park), případně i se zájezdem na Domažlickou.

Pokud tak občané v dotazníku rozhodnou, může být Jundrov interně pokryt - ideálně elektrickým - minibusem, který nejenže neškodí jako velký desetitunový autobus na spalovací motor, ale pokryje i vzdálenější části Jundrova, a může jezdit až k vozovně komín a umožnit přestup na tramvaj a tím výrazně snížit intervaly pro přesun do/z Jundrova.

 

Dokument https://tinyurl.com/pmhd3 pokrývá i další možnosti, jako například směrování po ul. Purkyňové mimo otevírací dobu Polikliniky zahradníkova, nebo pomocné spoje Technologický Park – Kr.Pole Nádraží – OC Kr.Pole - Hl. Nádraží - Olympia a Technologický Park – Purkyňova-Tábor – OC Kr.Pole a pak buď do Královo Pole nádraží nebo do dalších obchodních center po současné trase 67.

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány na https://tinyurl.com/pmhd3dot (prosíme o vyplnění!) a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz . Odbor dopravy MMB sympatizuje se změnami zde požadovanými, ale sám nemůže jednat, k tomu musí být požádán zastupitely nebo zodpovědnými úředníky.

 

Další možností je nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii. Mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý postižený koridor, a prakticky polovina trasy, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% pokrýt z dotací.

 

V případě zamítnutí žádosti žádáme po celé délce trasy linky výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 5 podpisů

Více >
„Za zachování kočárové dopravy v Praze“ 58 podpisů

„Za zachování kočárové dopravy v Praze“

My, přátelé historické Prahy a hlavně koní, níže podepsaní, jsme silně znepokojeni snahami aktivistů z organizace Hlas zvířat o zákaz fiakrové dopravy v Praze v rámci kampaně Kůň není stroj. Většina hesel těchto aktivistů se nezakládá na pravdě. Posudky několika odborníků k doměnkám aktivistů existují a již byly zveřejněny. V kampani zveřejněné fotografie a videa jsou z velké části zahraniční a mnohé z nich s kočárovou dopravou s největší pravděpodobnostní ani nesouvisí. Jediná fotografie z Prahy zobrazuje klisnu, která se jen kousla do jazyka. Nehod, kde byl účastníkem kočár tažený koňmi, se aktivistům podařilo v médiích dohledat jen několik v době 20let. Navíc se ani jedna z nich nestala v Praze.

Pražští kočároví koně přitom mají jedny z nejlepších podmínek na světě. Pracují maximálně šest hodin denně, chodí téměř výhradně v kroku a pouze po rovině. Nakováni jsou speciálními podkovami, které tlumí nárazy. Počet lidí v lehkém kočáru je limitován. Zátěž koní je kvalifikována jako lehký tah. Na upraveném stanovišti mají koně k pití a chlazení vodu z hydrantu. Úpravy stanoviště, hydrant a vodu financují sami fiakristé.

Zdravotní stav koní je kontrolován veterináři pravidelně každé dva měsíce i namátkově na stanovišti koní v centru Prahy. Koně zvládají v plném zdraví pracovat do vysokého věku a obvykle si pak ještě dlouho užívají aktivní důchod. Pro práci jsou vybíráni koně klidných povah a pokud se v průběhu jejich pečlivého výcviku ukáže, že jim ruch města nedělá dobře, nikdo po nich práci v Praze nevyžaduje. O týrání se u dobře živených, v dobré fyzické a psychické kondici fiakrových koní nedá mluvit, natož na tom stavět celou kampaň!

Prostřednictvím této petice Vás tedy žádáme, abyste krásné kočárové koně z centra Prahy nevyháněli. Při případném rozhodování o budoucnosti fiakrové dopravy v Praze se raději než ničím nepodloženými či nepravdivými hesly aktivistů řídili názory odborníků či provozovatelů fiakrů, kteří legálně podnikají v historickém centru Prahy na základě živnostenských oprávnění a řádně uzavřených smluv.


 

Autor: Miluše Vetráková | 58 podpisů

Více >
ODSTRANĚNÍ ODCHYTOVÝCH KLECÍ NA PTÁKY  Z AREÁLU ŽELEZNIČNÍ STANICE V ČESKÉM TĚŠÍNĚ 73 podpisů chybí 27

ODSTRANĚNÍ ODCHYTOVÝCH KLECÍ NA PTÁKY Z AREÁLU ŽELEZNIČNÍ STANICE V ČESKÉM TĚŠÍNĚ

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní občané, se prostřednictvím této petice obracíme na Městský úřad v Českém Těšíně, náměstí ČSA 1, 737 01 Český Těšín, se žádostí, aby se zasadil při jednání se Správou železnic, státní organizací, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, o

ODSTRANĚNÍ ODCHYTOVÝCH KLECÍ NA PTÁKY Z AREÁLU ŽELEZNIČNÍ STANICE V ČESKÉM TĚŠÍNĚ

Odůvodnění: Nepřejeme si, aby v našem městě byli v tomto areálu odchytáváni holubi do odchytových klecí a následně usmrcováni. Odchyt holubů (a přitom nezřídka i jiných zdravých ptáků) do odchytových klecí a jejich následné usmrcování považujeme za neetické a nehumánní – a navíc naprosto zbytečné, protože neřeší problém znečišťování nástupišť a nezamezuje ani poškozování nádražní budovy, jelikož tyto nejsou dostatečně zabezpečeny (např. účinnými sítěmi) proti usedání a hnízdění holubů.
Děkujeme.

V Českém Těšíně dne 27. srpna 2020

Za petiční výbor:
Mgr. Bc. Ladislav Hess, Štefánikova 124/20, 737 01 Český Těšín (sestavitel petice)
Miroslava Hessová, Štefánikova 124/20, 737 01 Český Těšín 
PhDr. Alena Hasáková, Štefánikova 21/26, 737 01 Český Těšín

Zastupovat petiční výbor při jednáních se státními orgány je oprávněn kterýkoli člen petičního výboru (dle § 5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

Autor: Ladislav Hess | 73 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku