Petice za záchranu Roklanské chaty 2836 podpisů chybí 2164

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 2836 podpisů

Více >
Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně 159 podpisů chybí 1641

Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

 

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

 

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

 

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

 

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

 

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

 

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

 

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

 

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

 

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

 

Autor: Mgr. Viktoria Nikolaeva | 159 podpisů

Více >
Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 35 podpisů chybí 365

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 35 podpisů

Více >
Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“ 822 podpisů dosaženo

Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

 

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

 

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

 

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Autor: Radovan Přikryl | 822 podpisů

Více >
Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi 193 podpisů

Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Autor: Petra Novotná Novotná | 193 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku