Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

My, níže podepsaní občané žádáme, aby byla v souladu s veřejným zájmem a odbornými posudky zadanými Městem Příbram pořízena změna územního plánu pro lokalitu Fantova louka.

(k.ú. Příbram , poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1,  1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749). 

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné. 

Městský úřad Slavkov u Brna,
odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí
Palackého náměstí 65
684 01 Slavkov u Brna

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Věc: Petice za zastavení nelegální stavby na pozemku č. 5847 v k.ú. Otnice

My, níže podepsaní obyvatelé obce Otnice, tímto vyjadřujeme své znepokojení nad nelegální výstavbou na pozemku č. 5847 v katastrálním území Otnice. Tato stavba probíhá bez řádného stavebního povolení a v rozporu s platnými předpisy a územním plánem obce.

Důvody, proč požadujeme okamžité zastavení stavby:
• Nelegální stavba porušuje platný územní plán obce a zásady ochrany přírody.

• Stavba probíhá na pozemku, který není určen k výstavbě a ohrožuje přírodní prostředí a krajinný ráz.

• Byla porušena právní úprava, která chrání veřejný zájem na zachování zelených ploch a přístupových cest pro místní obyvatele.

• V rámci této stavby došlo k nelegálnímu vykácení dřevin na sousedních pozemcích, což poškodilo přírodní a krajinářské hodnoty.

Požadujeme, aby pověřené úřady zasáhly, zastavily pokračující výstavbu a zahájily správní řízení k odstranění nelegálně postavené stavby. Žádáme, aby byly přijaty kroky k ochraně přírody a krajiny v této oblasti, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení tohoto cenného území.

Tato petice je podána za účelem vyjádření veřejného nesouhlasu s pokračováním nelegální stavby a naléhavého požadavku na její zastavení.

Věříme, že odpovědné orgány přistoupí k této záležitosti s náležitou vážností a včasným řešením.

V Otnicích dne 14. 2. 2025

S úctou
Za petiční výbor

Jitka Bublová, Lipová 476, Otnice

Petiční výbor:
Mgr. Jitka Bublová
Pavel Mezuláník
Pavel Muric

Vážení spoluobčané,

na základě předloženého záměru těžby a zpracování lithia v našem regionu jsme v rámci procesu EIA připravili vlastní připomínky a stanovisko, v nichž upozorňujeme na nedostatečnou transparentnost projektu i závažná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pokud sdílíte naše obavy a přejete si podpořit stejné stanovisko, připojte se svým podpisem k tomuto vyjádření. Naším cílem je zajistit, aby hodnocení bylo prováděno důsledně, na základě aktuálních vědeckých poznatků a v souladu s právními předpisy České republiky i mezinárodními závazky v oblasti ochrany životního prostředí. 

Vyjádření obsahuje 19 stran textu, kde jsou jednotlivé body odůvodněny.

Obsah Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (MZP529) v bodech je následující: 

Úvodní část

1. Kritické vyjádření k definici místa realizace: Realizací projektu budou nejvíce zasaženy lokality město Dubí, Újezdeček a Prunéřov v obci Kadaň. Nejedná se však o jediné lokality, do kterých těžba zasáhne. Mezi další místa mohou patřit přilehlé obce v čele s největším městem Statutárním městem Teplice, dále Košťany a další obce v regionu, které budou dotčenou těžbou lithia a předně transportem z lokality.

2. Kritické vyjádření k nedostatečnému zpracování hlukové studie a dalších dopadů na životní prostředí

3. Studie je netransparentní: Více než 80 % studie je anonymizováno, pokud odečteme úvodní stranu, obsah na začátku a na konci, a budeme se věnovat pouze stati a textu, který je nositelem nějakých relevantních informací, blíží se míra anonymizace dokumentu dokonce k 90 %.

4. Neposkytování informací občanům a dotčeným obcím: Zdůvodnění potřebnosti projektu je podstatné z toho důvodu, aby převážil veřejný zájem na tomto projektu nad veřejným zájmem na ochranu přírody a životního prostředí. Informace jsou však plošně anonymizovány. Chybí řádné odůvodnění, proč konkrétně nejsou jednotlivé informace poskytnuty. 

5. Možný rozpor s právem na informace: Informace nelze plošně anonymizovat nebo je neposkytnout s pouhým obecným odůvodněním, např. odůvodnění spočívající v obecném odkazu na obchodní tajemství. S neposkytnutím jednotlivých informací je třeba se vypořádat ve vztahu ke každé z nich.

6. Nedostatečná kvalita zpracování Studie

7. Environmentální dopady

7.1 Absence detailní ekologické analýzy: Studie obsahuje pouze obecné obraty. Absentuje konkrétní řešení, kterým prokazatelně zajistí svůj příslib, že získávání lithia bude probíhat „s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu“

7.2 Oblast Cínovce a Sedmihůrek je významná z hlediska ochrany přírody: Přírodní park Krušné hory (od roku 1995), přírodní památka Cínovecký hřbet (od roku 2019), Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Přírodní rezervace (od roku 2001) a Evropsky významná lokalita Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (od roku 2009), Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000 (od roku 2004), proces CHKO Krušné hory (od roku 2024). Evidentně existuje potřeba oblast Krušných hor, zejména pak lokality Cínovec a Sedmihůrky, chránit, a to jak na úrovni České republiky, tak Evropy. Význam ochrany Krušných hor s časem narůstá, o čemž svědčí i aktuální zájem učinit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí. Podle ministra životního prostředí jsou Krušné hory mimořádným fenoménem. Ministerstvo životního prostředí již avizovalo, že vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Studie s touto okolností nepracuje.

7.2.1 Přírodní park Krušné hory a přírodní památka Cínovecký hřbet

7.2.2 Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří a Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000
7.2.3 Chráněná krajinná oblast Krušné hory – proces

8. Ochrana tetřívka obecného (tetrao tetrix): Významný zájem regionu, přeshraniční spolupráce, ale i nejcennější přírodní bohatství Evropy. Plánovaná těžba lithia na Cínovci představuje závažné ohrožení populace tetřívka obecného a narušení křehké ekologické rovnováhy v této lokalitě.
8.1 Právní rámec k ochraně tetřívka obecného

9. Neřešený problém odpadu z těžby lithia: Studie nekvantifikuje množství odpadu, jeho složení a způsob zneškodnění. Neuvádí konkrétní plán, jak bude naloženo s odpadem z těžby, ani opatření k prevenci kontaminace vodních zdrojů.

10. Uhlíková stopa těžby a znečištění ovzduší: Studie neobsahuje posouzení uhlíkové stopy těžby a vliv těžby na znečištění ovzduší.

11. Ohrožení vodních zdrojů: Kontaminace podzemních a povrchových vod, lázeňských termálních pramenů, vznik kyselé důlní vody, ohrožení unikátních ekosystémů, pokles hladiny podzemní vody a vysychání rašelinišť

12. Logistické dopady a dopravní zatížení: Vliv na kvalitu života obyvatel a bezpečnost silniční dopravy

13. Větrný potenciál Krušnohoří: Alternativní řešení i čistá energie

14. Volba místa těžby v Evropě a ve světě

15. Nejasnosti ve financování a udržitelnosti projektu

15.1 Financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů: Přibližně třetina financí na realizaci projektu má být z veřejných financí – dotací.

15.2 Jaká je návratnost investice v roce 2025 a jaké jsou konkrétní „výhody pro region“?

15.3 Jaká je skutečná poptávka po lithiu a jaký vliv má na financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů proměna trhu oproti roku 2022: Studie postrádá komparaci ekonomického potenciálu v roce 2022 a v roce 2024, resp. 2025. Od roku 2022 ekonomický potenciál lithia změnil: Cena lithia se propadla o 85 %, v roce 2025 nabídka převyšuje poptávku, politické změny v roce 2024 přinesly oslabení podpory pro elektronická vozidla. Jak se bude postupováno v případě, že poptávka po lithiu bude nižší a jeho cena se bude dále propadat? Jaký je výhled? Jaké přinesl technologický vývoj alternativní technologie?

16. Nejasnosti v ekonomických přínosech

16.1 Jaké jsou ekonomické výhody pro místní obyvatele? Mají zahraniční investoři zájem o náš region a životní prostředí, nebo jen o vysoké zefektivnění těžby a výroby, která vede k maximalizaci zisku?

16.2 Ekonomické dopady na bydlení v regionu a zásah do vlastnických práv vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech

Závěrem

Společně můžeme přispět k tomu, aby se záměr uskutečňoval pouze za podmínek, jež zohlední a ochrání naši krajinu i zdraví budoucích generací. Věříme, že naše připomínky přispějí k objektivnímu a transparentnímu posouzení záměru a že budou řádně zohledněny při konečném rozhodování.

Děkujeme Vám za podporu.

Podpisem této petice se osoba připojuje k vyjádření k záměru, neboť sdílí stejné stanovisko a vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem v jeho současné podobě.

Podpisy budou sbírány do 18. 2. 2025.

Po domluvě je možné podepsat podpisový arch fyzicky. 

Dne 19. 2. 2025 bude Vyjádření i s podpisovými archy odesláno Ministerstvu životního prostředí. 

Vyjádření naleznete v přiloženém PDF (případně je možné zaslat jako obrázek). 
 

My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.

Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.

Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.

Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.

Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.

Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/

My níže podepsaní nesouhlasíme s pokácením živých stromů rostoucích před gymnáziem v Třebíči. Je v zájmu všech obyvatel Třebíče udržovat ve městě co nejvíce zeleně a z malicherných důvodů neničit živou přírodu.

My, níže podepsaní, žádáme o zákaz používání a prodeje tzv. zábavní pyrotechniky, dělobuchů, petard, ohňostrojů i tzv. lampionů štěstí. A to z těchto důvodů: 1.) Při používání zábavní pyrotechniky dochází ke zranění lidí i zvířat, k otravám, výbuchům a úniku jedovatých látek do ovzduší. Ročně se eviduje velké množství popálených či poraněných lidí, poškozených a zničených aut nebo jiného majetku, ale zábavní pyrotechnika a ohňostroje mají rovněž na svědomí nezanedbatelné číslo vyděšených, ztracených, zraněných a mrtvých zvířat, a to jak domácích mazlíčků, tak vyplašené a vystresované lesní zvěře, nemluvě při tom o znečištění vzduchu a vody. 2.) Zábavní pyrotechnika, včetně ohňostrojů, vytváří hluk, výbuchy, světlo, resp. světelné znečištění, zápach, znečišťuje ovzduší, vody a půdu. Škodí životnímu prostředí tím, že kontaminuje oblast jedovatými chemikáliemi a působí znečištění vodních ploch a zdrojů. Dochází ke kontaminaci ovzduší, kdy se těžké kovy z ohňostrojů, jako barium a stroncium, dostávají do vzdálenosti několik stovek metrů. Exploze pyrotechniky a ohňostrojů uvolňují chemické látky, resp. jedovaté zplodiny, které negativně působí na zdraví lidí a zvířat, kontaminují půdu, rostliny a vodu. Do vody se dostávají zdraví ohrožující perchloráty, které zabraňují vstřebávání jódu a způsobují např. onemocnění štítné žlázy. Pevné částice, např. popílek v kouři, poškozuje ovzduší a životního prostředí. Zábavní pyrotechnika a ohňostroje přispívají také k ničení ozónové vrstvy. 3.) Životní prostředí rovněž nezanedbatelně poškozuje i odpad ze zábavní pyrotechniky. Nehledě na samozřejmost faktu, že používání zábavní pyrotechniky zvyšuje v širokém okolí riziko požáru. Zde je vhodné připomenout, že zábavní pyrotechnika se vyrábí převážně v rozvojových zemích, kde nejsou dodržována bezpečnostní pravidla a standard. 4.) Při současné bezpečnostní situaci může být zábavní pyrotechnika lehce zaměnitelná s reálným nebezpečím teroristických útoku. 5.) Negativní dopady zábavní pyrotechniky jsou i vůči lidem. Jde o hluk, který negativně působí na psychický stav starších osob, malých dětí a nemocných nebo citlivých osob. Hluk obtěžuje i ostatní lidi. Dochází ke škodám na majetku a nezřídka i k požárům. Dochází též k otravám těžkými kovy z ohňostrojů. Riziko zranění při neopatrné manipulaci nebo v blízkosti výbuchu, např. poškození sluchu či očí, popálení, utržení prstů, šok a trauma. Světelné záblesky a výbuchy mohou vyvolat u lidí trpících epilepsií i záchvat. 6.) Zvířata mají mnohem citlivější smysly než lidé, např. mají až 50 krát lepší sluch, a proto snášejí bouchání petard hůře a je pro ně velice traumatizující a bolestivé. Zejména pro mláďata přímo ohrožují na životě. Zvířata bývají zmatená, dezorientovaná a vystresovaná. Používání zábavní pyrotechniky znamená pro zvířata šok, trauma, zmatek, úzkost a strach. Jsou vyděšená, schovávají se a snaží se před hlukem a výbuchy uniknout. 7.) Zábavní pyrotechnika se používá výhradně za tmy a následkem slepé paniky dochází k vážným zraněním, doživotním traumatům a zvířata mohou fyzickým či psychickým následkům podlehnout. Používání zábavní pyrotechniky znamená trauma i pro domácí zvířata a domácí mazlíčky. Psi a kočky se velmi lehce zaběhnou a ztratí se. Zvířata v panice dezorientovaně utíkají a střetávají se s motorovými vozidly nebo vlaky, způsobují nehody a umírají. Postižené panikou a šoky jsou volně žijící zvířata, ale i zvířata zavřená na farmách. Ptáci v úleku narážejí do drátů elektrického vedení, do pevných překážek a skleněných ploch. Zbytky ohňostrojů uvolňují škodlivé látky, které škodí ovzduší a vodě. Tam pak vodním ptákům a zejména rybám. 8.) V posledních letech se nárůst používání zábavní pyrotechniky dostal do neúnosného stavu, a proto vidí jako jediné řešení úplný zákaz používání a prodej zábavní pyrotechniky. Zákaz používání zábavní pyrotechniky řeší i v jiných státech. Zákaz používaní petard a zábavní pyrotechniky platí v Maďarsku, v Itálii, ale i celé řadě měst jako např. v Bruselu, Paříži, Miláně, Neapoli. Tento zákaz platí rovněž v řadě německých měst. Je zde omezený prodej a používání zábavní pyrotechniky a uvažuje se o dalším zpřísnění, či dokonce o úplnému zákazu používání pyrotechniky. V Rakousku platí od roku 2013 úplný zákaz prodeje zábavní pyrotechniky a od roku 2016 je už její prodej a držení trestným činem. 9.) Pouštění tzv. lampionů štěstí je extrémně nebezpečným hazardem. Hořící a neřízené lampiony jsou totiž časovanou bombou. Kromě toho, že mohou cokoliv zapálit, jsou také velkou zátěží pro životní prostředí. Některé země je proto úplně zakazují včetně jejich prodeje. Ve chvíli, kdy je lampion vypuštěn, se z něj stává nebezpečí úplně pro všechny. Nikdo nedokáže odhadnout, kam jej vítr odvane či kam dopadne, a z minulosti víme, že lampiony takto napáchaly už mnoho tragédií. 10.) Přednost před tzv. zábavou by měla mít vždy ochrana lidí, zvířat, životního prostředí a majetku, kterou ohňostroje a ostatní podobná zábava hrubě porušuje a ohrožuje. NEPŘIHLÍŽEJME UTRPENÍ, ZVÍŘE NENÍ VĚC! > MLUVÍME ZA TY, KTEŘÍ SAMI NEMOHOU. > BRÁNÍME TY, KTEŘÍ SE BRÁNIT SAMI NEDOKÁŽÍ > CHRÁNÍME ZVÍŘATA A JEJICH PRÁVA.

Vyzívám k zákazu volně prodejné zábavné pyrotechniky na celém území České republiky. Nejenom že způsobuje závažná zranění, ale hlavní důvod, proč chci zákaz je strach našich čtyřnohých mazlíčků a strach veškerých volně žijících zvířat. Pyrotechnika patří pouze do rukou odborníků a ne lidí, kteří ji odpalují kdy se jim zachce.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

Nesouhlasíme s výstavbou spalovny odpadu v Karviné. Oficiální informace uvádějí, že tato stavba přinese čistější vzduch, avšak nezmiňují varovné zkušenosti ze zahraničí, například ze Švýcarska, kde byly dokumentovány případy zamoření v oblastech s těmito zařízeními (viz: http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/jak-spalovny-odpadu-zevo-zamorili-ciste-svycarsko). Dále se neuvádí, jakým způsobem bude kontrolován odpad určený k spalování. Nedovolme, aby naše oblasti opět utrpěly zamoření! Je důležité si také připomenout zdravotní dopady spaloven. Ty mohou uvolňovat škodlivé látky, jako jsou dioxiny a těžké kovy, které negativně ovlivňují zdraví obyvatelstva. Mnoho studií prokázalo, že dlouhodobé vystavení těmto látkám může zvyšovat riziko rakoviny, respiračních onemocnění a dalších zdravotních problémů.

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

V Jiříkově má být založeno překladiště odpadu vedle bývalých uhelných skladů. Do našeho města se bude svážet odpad ze Šluknovského výběžku (jedná se zhruha o 150 tun týdně). Kamiony budou jezdit po celém městě, přes Rumburk, přes Šluknov a další obce. Pro nás to znamená hluk, zápach, znečištění podzemní vody a především snížení hodnoty našich nemovitostí v řádu milionů. Pomozte nám zachránit naše město a budoucnost našich dětí. Místo bobovaček, draků a krásných vzpomínek nám Papičák bude přinášet jen odpad a náklaďáky! Na chvíli se zamyslete, kolik legrace jste si na našem kopci užili a dopřejte tyto zážitky i našim dětem, vnoučatům a dalším generacím! Zastavte třídírnu odpadů touto peticí! Děkujeme

My, níže podepsaní, projevujeme touto peticí nesouhlas se změnou územního plánu Statutárního města Liberec č. Z9_49 týkajícího se pozemku v lokalitě Dolní Hanychov, ul. Zemědělská 302/18a (k.ú.: Dolní Hanychov, p.č. 427/5). Tato změna bude mít zásadní dopad pro činnost výchovné organizace Junák – český skaut, z. s., která má v daném území klubovnu pro stovky členů a rozsáhlé materiální zázemí. Jedná se o liberecké skautské oddíly s dlouhou tradicí, kterým by změnou územního plánu bylo zamezeno v dalším dlouho plánovaném a potřebném rozvoji ale i aktuální činnosti jako takové. Dále slouží tato klubovna i jako ubytovací prostor pro skautské ale i školní a jiné mládežnické organizace z celé České republiky. Samotný pozemek je zároveň posledním s volnočasovým potenciálem v celé lokalitě a nabízí možnost pro aktivity místních obyvatel, rodin i dětí včetně školek pro jejich využití (tak jak se doposavad ostatně děje). Vyzýváme tudíž město Liberec, aby tuto změnu územního plánu zastavilo a výše uvedený pozemek vykoupilo do svého vlastnictví.

Statutární město Liberec zde hodlá změnit výše zmíněný pozemek z Plochy občanského vybavení – sport na plochy bydlení všeobecného (BU) za účelem výstavby rodinných domů.

Tím z této, hojně obydlené, části města zmizí prostor pro volnočasové aktivity, který mohou volně využívat všichni místní obyvatelé.

Výrazně se omezí stávající činnost skautů, kteří zde zajišťují provoz kluboven aktuálně poskytující zázemí pro cca 200 dětí a dohromady pro více jak 300 skautů a dalších dětských oddílů, které zde mají každý den schůzky a podobné aktivity

Dále tím Statutární město Liberec znemožní skautům postavit plánovanou klubovnu novou – lépe vyhovující rozrůstající se členské základně a reagující na dožilý stav té stávající.

Z toho důvodu žádáme Statutární město Liberec, aby na své náklady, odkoupilo výše uvedený pozemek a ponechalo ho nadále jako volnočasový prostor. Skauti nabízejí, že se o něj budou i nadále starat a rádi budou spolupracovat s městem na jeho rozvoji a dalšímu využití pro občany i skauty.

Obdobný veřejný volnočasový prostor vznikl za přispění Statutárního města Liberec (včetně výkupu pozemků) např. i u zastávky tramvaje Spáleniště, který je hojně využíván místními k rekreačním účelům.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„Stop nezákonnému omezování vstupu do lesa“

Petice za dodržování práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy

Vážení, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme v záležitosti dodržování našeho práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy. Právo na vstup každého jednotlivce do lesa je garantováno ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995, zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o lesích“), kde je stanoveno, že každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. My níže podepsaní občané požadujeme, aby toto zákonem garantované právo bylo dodržováno.

Na území městské části Praha – Dolní Měcholupy je však toto právo zásadně omezováno a porušováno, a to ze strany zábavního parku Krtkův svět, resp. jeho provozovatelů, kteří se poměrně často mění (v nedávné době s jednalo např. o společnosti Krtkův svět s. r.o., Krtkův park s.r.o., Bucini s. r. o. v současné době se jedná o společnost Funny Mike s.r.o.), společně s vlastníkem lesa Josefem Roušalem, nar. 13.8.1977, trvale bytem Hlavní 247, Průhonice, 252 43.

Zábavní park Krtkův svět se částečně nachází na pozemcích, které jsou určeny k plnění funkce lesa, přičemž tento park je vybudován a provozován v rozporu s legislativou (bez příslušných povolení, kolaudačních rozhodnutí, navzdory zákazu činnosti). Oplocením zábavního parku nacházejícího se v lese tak došlo k porušení ustanovení § 32 odst. 8 Zákona o lesích, kde je výslovně zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa. Navzdory tomuto zákazu je však les nacházející se mimo jiné na území městské části Praha – Dolní Měcholupy oplocen, přičemž za vstup do něj, jakožto do zábavního parku, je dokonce vybíráno nezanedbatelné vstupné. Občané nejen z Dolních Měcholup, ale i z přilehlého okolí, tak nemají možnost svobodně vstupovat do lesa, využívat ho za účelem volnočasových aktivit či relaxace. Jejich zákonem garantované právo je tedy dlouhodobě porušováno, a to v důsledku nezákonných zásahů vlastníka lesa a provozovatelů zábavního parku Krtkův svět.

Situace je o to závažnější, že jiný les na území městské části Praha – Dolní Měcholupy navíc není.

Žádáme Vás proto, abyste učinili příslušná opatření k zastavení porušování práva občanů na svobodný vstup do lesa. Požadujeme, aby nezákonné oplocení lesa bylo odstraněno a občanům byl umožněn vstup do lesa, na který mají ze zákona nárok. Žádáme Vás rovněž o učinění efektivních kroků směřujících k ukončení nezákonné činnosti provozovatelů zábavního parku krtkův svět i vlastníka lesa, pana Josefa Roušala.

My, níže podepsaní občané, trváme na zpřístupnění lesa a vyvození důsledků z nezákonného omezování práva na vstup do něj, nezákonného oplocení lesa a provozování zábavního parku krtkův svět v rozporu se zákonem.

Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.:

1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1,

2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01,

3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru.

Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101.

Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.

Podpora snahy o zřízení Klidové zóny Královec /Valašské Klobouky/

Tato petice má za cíl vytvořit klidovou zónu v oblasti Královec, kde by měli být stanoveny jasné podmínky pro využívání této oblasti jelikož nárůst turistického ruchu a to nejenom v našem regionu je obrovský. Bohužel vedení města se domnívá, že je vše v pořádku, ovšem opak je pravdou.

Navrhovaná pravidla:

1.zřízení pěších zón v nejvíce zatížených směrech

-od parkoviště u rekreačního střediska směr rozhledna

-od parkoviště směr vysílač

-od hlavní cesty směr Návojské lůky

-od hlavní cesty směr Dobšena

2.úprava parkoviště u rekreačního střediska

3.zákaz parkovaní všech vozidel mimo vyhrazené parkoviště

4.zákaz vjezdu všech vozidel do těchto zón mimo majitele pozemků a chat

-těmto by mělo být vydáno pouze jedno povolení

5.snížení rychlosti všech v této oblasti /cyklo i moto/

6.zřízení odpadkových košů a jejich následnou obsluhu

7.údržba stezek a cest pro turisty
8.rozšíření stráže ochrany přírody

My, níže podepsaní,

prohlašujeme, že se jednoznačně stavíme za ponechání medvěda Jiřího ve výběhu na zámku Konopiště.

Medvěd Jirka do výběhu u konopišťského zámku patří a je jeho tradiční součástí. Návštěvníci jsou na něj zvyklí a také se domníváme, že jakýkoliv jeho přesun by se mohl negativně propsat do jeho zdravotního stavu a extrémně by ho stresoval.

Medvěd je starý a zvyklý na své ošetřovatele. Režim zámku Konopiště mu umožňuje v klidu hibernovat. Ve vnitřních prostorách výběhu se může v klidu schovat a bez rušení odpočívat. Je samotářský z podstaty, takže snaha dostat ho do výběhu s jiným medvědím samcem není rozhodně ideální.

Plně se připojujeme k názoru kastelánky zámku Konopiště paní Jany Sedláčkové, která pro Novinky.cz uvedla: „Má tady dostatek prostoru, je tady spokojený a má veškerou péči. Nemyslím si, že je vhodné ho někam stěhovat, když je tady zvyklý, je klidný a vůbec není v žádném stresu.“ 

Ze všech těchto důvodů jasně říkáme, že jsme proti jakémukoliv přesunu medvěda Jiřího ze zámku Konopiště.

Za autory petice:

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.,
senátor za obvod Benešov + Praha-východ