My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

Vážený pane arcibiskupe,

chceme Vás touto cestou vyzvat k citlivé péči o mediální tvář české církve. 

Chceme, aby církev byla ve společnosti vnímána jako otevřené a bezpečné prostředí, v němž lze čerpat z duchovního i kulturního bohatství.

Reagujeme na prezentaci knihy Spiknutí v sále kardinála Berana. Kardinál Duka má právo vybírat si přátele, jaké chce a mít politické názory, jaké považuje za správné. Avšak mediálně nikdy nevystupuje pouze jako soukromá osoba. Uvedení knihy Spiknutí v prostorách Arcibiskupského paláce a pod jeho záštitou propojuje celou místní církev s dezinformační scénou.

Takové propojení je pro nás nepřijatelné.

Veřejný obraz církve přímo souvisí s jejím hlavním posláním. 

Pro stále více věřících je obtížné se hlásit k církvi, jejíž představitelé šíří negativistický pohled na současnou společnost, angažují se v kulturních válkách a jsou propojeni s politickými extremisty. Je to i závažnou překážkou na cestě k Bohu pro mnohé hledající. 

Vyzýváme Vás proto k opatřením, která by znemožňovala v prostorách a pod hlavičkou Arcibiskupství pražského směšovat osobní postoje jednotlivých církevních představitelů s veřejným obrazem církve.

My, níže podepsaní občané, žádáme vedení Magistrátu statutárního města Havířov, aby kvůli nedostatkům uvedeným níže, zahájilo plánování přestavby parkovacích míst pro motorová vozidla v ulici Emy Destinnové.

V současné době je s postupným nárůstem obyvatel a tudíž i držitelů řidičského oprávnění, téměř nemožné u svého bydliště najít vhodné a legální místo pro zaparkování svých osobních automobilů. Některým rezidentům v ulici Emy Destinnové mnohdy nezbývá nic jiného, než volba ulice, vyhrazených míst, okrajů vozovky nebo zákazů stání. Tím tak za marné pokusy o parkování u svých domovů dostávají pokuty právě od magistrátu města Havířov, který by takové problémy spíše měl řešit a netrestat za své chyby své občany.

Navrhujeme proto, aby se dle návrhu na obrázku v této petici nebo jinak, rozšířil počet parkovacích míst pro osobní automobily alespoň o padesát. S aktuálním počtem parkovacích míst nejsme spokojeni, ačkoliv zde žije kolem jednoho tisíce rezidentů, kteří nemají kde zaparkovat. Nejedná se pouze o parkování, jedná se i o přístup k větším nákupům, převoz dětí na vyšetření, cesta do práce, služby apod.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

**Petice proti ztvárnění Severuse Snapea jako afroamerického charakteru** My, níže podepsaní, se obracíme k tvůrcům a fanouškům Harryho Pottera s následujícími obavami ohledně ztvárnění postavy Severuse Snapea v případných adaptacích, které by mohly změnit jeho etnický původ na afroamerický.

**1. Autenticita postavy**

Severus Snape je složitým a komplexním charakterem, jehož historie a motivace jsou úzce spjaty s jeho britským pozadím. Jakékoli změny v jeho etnickém původu by mohly narušit autenticitu jeho postavy a vyprávění.

**2. Historické a kulturní kontexty**

Příběh Harryho Pottera je zasazen do britské kultury a historie, a jakákoli změna v etnickém složení postav by mohla ovlivnit vnímání a porozumění příběhu, který se dotýká mnoha kulturních a historických témat.

**3. Respekt k původnímu dílu**

Původní ztvárnění postavy Severuse Snapea, jak ho vytvořil J.K. Rowling, je důležitou součástí příběhu. Jakékoli změny by mohly oslabit celkovou hodnotu příběhu a jeho vývoj.

**4. Názory fanoušků**

Mnozí fanoušci Harryho Pottera sdílejí obavy ohledně této změny a věří, že je důležité zachovat postavy tak, jak byly původně zamýšleny, aby se udržela jejich hloubka a komplexnost. Vyzýváme vás, abyste zvážili naše obavy a respektovali původní vizi postavy Severuse Snapea, jak ji vytvořila J.K. Rowling.

Děkujeme za vaši pozornost.

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

Požadujeme zrušení tabulkového výchovného v hokeji u nezletilých dětí, které brání jejich svobodné volbě , kde svůj koníček budou děti dělat, provozovat, hrát.

Nesouhlasíme s výstavbou spalovny odpadu v Karviné. Oficiální informace uvádějí, že tato stavba přinese čistější vzduch, avšak nezmiňují varovné zkušenosti ze zahraničí, například ze Švýcarska, kde byly dokumentovány případy zamoření v oblastech s těmito zařízeními (viz: http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/jak-spalovny-odpadu-zevo-zamorili-ciste-svycarsko). Dále se neuvádí, jakým způsobem bude kontrolován odpad určený k spalování. Nedovolme, aby naše oblasti opět utrpěly zamoření! Je důležité si také připomenout zdravotní dopady spaloven. Ty mohou uvolňovat škodlivé látky, jako jsou dioxiny a těžké kovy, které negativně ovlivňují zdraví obyvatelstva. Mnoho studií prokázalo, že dlouhodobé vystavení těmto látkám může zvyšovat riziko rakoviny, respiračních onemocnění a dalších zdravotních problémů.

Petice "Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v ulici Svojsíkova a okolí Jiráskových sadů"

Podle článku 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.**

Adresát: 

Vážení představitelé města Litoměřic,

Stručný popis petice: Petice za zmírnění negativních dopadů prováděné revitalizace zeleného pásu v ulici Svojsíkova, zajištění bezpečné cesty do a ze školy žákům, studentům i jejich rodičům a zavedení funkčního a efektivního systému parkování v okolí Jiráskových sadů, především pak okamžité posunutí betonových zátarasů, bránících bezpečnému zastavení a výstupu a nástupu osob. 

Úplný text petice:

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto svoji nespokojenost a obavy ohledně právě probíhajících změn v okrajové části Jiráskových sadů (parcelní číslo 3067/1) k ulici Svojsíkova (tzv. “revitalizace zeleného pásu”), která přímo navazuje na pozemní komunikaci vedoucí ke dvěma školám, školní družině, sportovištím a školní jídelně. Tento zásah nejen že významně ztížil podmínky pro rodiče a žáky v této oblasti a ohrozil bezpečnost našich dětí, ale také jasně ukázal, že tak, jak je nyní realizován, celou situaci zhorší trvale.
Požadujeme proto včasné zjednání nápravy.

Je nutné si uvědomit, o jak důležité místo se jedná. Dvě nejbližší základní školy, gymnázium, protější centrum odborného výcviku a domov mládeže Pohoda zaručují ve všedních dnech, jen v těchto místech opakovaný pohyb více než 1500 žáků (do školy, ze školy, přesuny na oběd, vycházky a sportoviště) a přibližně 200 zaměstnanců, spojených se školskými provozy.
Sama Centrální školní jídelna je v době polední špičky využívána pro stravování pracovníků Policie ČR, Vězeňské služby, Státního zastupitelství a dalších úřadů, dále pak Speciálními školami a dalšími dětskými skupinami, nebo jako závodní stravování různých firem).
Taktéž mimo pracovní dny je tento prostor hojně využíván, ať již pro víkendové relaxační či sportovní aktivity, nebo závody na blízkých sportovištích a ve sportovních organizacích (Sokol, basketbal, florbal, fotbal, ping pong, posilování a fitness, plavání a mnoha dalších, včetně samotných návštěvníků Jiráskových sadů, kteří sem přijíždějí ze širokého okolí). 

Problémy spojené s přestavbou:

1. Nemožnost parkování a vystupování pasažérů mimo vozovku kvůli umístění vysokých betonových zátarasů. To nutí a i nadále bude nutit řidiče buď k zastavování přímo na silnici, či dále od krajnice, čímž je omezen ostatní provoz a ohrožena bezpečnost dětí i řidičů.

2. Pokud řidiči zajedou za krajnici, jsou děti nuceny vystupovat přímo do vozovky, což je značně nebezpečné, zejména v době ranní špičky.

3. Rodiče zastavující dále od krajnice způsobují dopravní zácpy a brzdí plynulý provoz v celé této oblasti a to jen proto, aby předešli poškození vozidla kvůli nevhodně zvoleným stavebním prvkům. Posunutí betonových bloků a rozšíření parkovacích míst tedy nepřispěje pouze k vyšší bezpečnosti parkování, ale zároveň rozšíří a zkapacitní  i komunikaci, kterou denně projíždějí v obou směrech stovky vozidel.

4. Betonové zátarasy v současném umístění ani opticky nenavazují na stávající řadu, která již byla vybudována od CŠJ k plaveckému bazénu a jsou zcela bezdůvodně a bezohledně posunuty směrem k vozovce.
 

Proto žádáme představitele města o urgentní řešení této situace a navrhujeme následující opatření:

1. Posunutí betonových zátarasů dále od krajnice vozovky nebo snížení jejich výšky natolik, aby bylo umožněno současně parkovat mimo vozovku a zároveň bylo možné i otevření dveří vozidla na straně spolujezdce a výstup cestujících směrem k parku.

2.  Vytvoření bezpečných zón pro vystupování osob  z aut rozšířením parkovacích míst, a odstranění zbytků polorozpadlých dočasných zúžení u míst k přecházení vozovky, případně jejich nahrazení prvky permanentními

Věříme, že přihlédnete k našim návrhům a podniknete kroky k zajištění bezpečného a plynulého provozu v této oblasti.

S pozdravem,

Občané a přátelé města Litoměřic