My, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu stávajícímu řediteli KRNAP a jeho úsilí o odpovědné hospodaření. My, lidé z Krkonoš, víme, jak přebujelý a nákladný aparát KRNAP představuje. Požadujeme návrat rozpočtu na 70 milionů Kč, důsledné prověření výdajů a omezení zbytečné byrokracie. Nesouhlasíme ani s tím, aby vrchlabské muzeum zaměstnávalo 18 lidí, pokud není takový počet pracovníků dostatečně odůvodněn. Odmítáme také rostoucí šikanu ze strany pracovníků KRNAP vůči místním obyvatelům, vlastníkům nemovitostí a podnikatelům. Ochrana přírody nesmí být záminkou k nepřiměřenému omezování lidí, kteří v Krkonoších žijí a pracují. Chceme hospodárný a transparentní KRNAP, který chrání přírodu, respektuje místní obyvatele a spolupracuje s nimi, místo aby jim zbytečně komplikoval život. Svým podpisem podporujeme tyto požadavky.

Určeno pro: 
Magistrát hlavního města Prahy, Úřad městské části Praha 11 a Krajskou veterinární správu pro hl. m. Prahu.
My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme hluboké znepokějení nad kritickým zdravotním stavem a podmínkami chovu shetlandské pony kobylky Rozárky v areálu bývalého Zooparku Milíčov (nově provozovaného pod názvem Farma park Milíčov) v Praze 11.
Na základě veřejně dostupných videozáznamů a fotodokumentace (zejména ze dnů 13. 5. a 22. 5. 2026) zvíře prokazatelně trpí pokročilým stádiem chronické laminitidy (schvácení kopyt). Rozárka vykazuje učebnicové symptomy extrémní somatické bolesti – ulevuje předním končetinám nepřirozeným podsažením zadních nohou, vykazuje hlubokou apatii a je nucena pobývat na tvrdém podkladu s naprosto nedostatečnou vrstvou podestýlky.
Důvody pro okamžitý zásah úřadů:
1. Zdravotní agonie zvířete: 
Zanedbání řádné podkovářské a veterinární péče potvrdilo i odborné vyjádření veterinární techničky. Současný stav přímo ohrožuje život zvířete.
2. Nelegální provoz areálu: 
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vydala již 12. března 2026 oficiální zákaz činnosti a nařídila uzavření zooparku pro veřejnost. Provozovatel toto nařízení ignoruje, areál pouze formálně přejmenoval a nadále v něm nelegálně provozuje činnost a drží v něm nemocné zvíře.
3. Absence sebereflexe chovatele: 
Provozovatel na věcnou kritiku reaguje osobními urážkami na sociálních sítích, vypínáním diskuzí a veřejným výsměchem státním orgánům (GIBS a PČR), což dokazuje, že situaci odmítá konstruktivně řešit.
Požadujeme:
Aby příslušné orgány (Magistrát hl. m. Prahy / MČ Praha 11) v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání bezodkladně vydaly rozhodnutí o zvláštním opatření – okamžitém odebrání pony kobylky Rozárky z moci úřední a její předání do předem zajištěné náhradní odborné péče, kde jí bude poskytnuta okamžitá ortopedická a veterinární pomoc.

V Praze dne 25. května 2026
Petiční výbor / Iniciátor: Zbigniew Lipka

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné. 

Každý z nás, kdo se narodil v katastru Prahy mezi lety 1920 a 2000 pravděpodobně podepíše větu, že alespoň „jednou v životě bruslil na Štvanici“. Nebo že o té ledové kráse uprostřed města alespoň jednou slyšel vyprávět. Když se všeobecně vzývaný svatostánek začátků zdejšího hokeje v roce 2012 boural, patřili jsme k truchlícím logicky i my.

Přesto bychom dnes rádi coby zástupci kulturních a sportovních subjektů, operujících na území ostrova Štvanice vyjádřili kategorické NE aktuálním snahám prosadit na místě někdejšího dřevěného zimního stadionu novou arénu. Za aktivitou stojí Spolek Univerzitní stadion Praha, který ve jménu pražských  univerzit přesvědčuje veřejnost o nutnosti vybudovat na Štvanici zázemí pro českou univerzitní hokejovou ligu. Náklady na stavbu se letmo odhadují na 700 milionů a zastánci projektu prý mají k dispozici předběžný souhlas MHMP.

Od zmíněné demolice uběhlo 13 let, ostrov Štvanice se mezitím zásadně proměnil a jeho kouzlo objevily desítky tisíc lidí, kteří si ho rozhodně nespojují jen s hokejem. 

Jde o všestranně cenný - a ceněný - pohyb v podobě zcela organického propojení kultury, sportu a odpočinku, jehož smysl před pěti lety umocnily restrikce covidové pandemie. 

Vše organicky navazuje na již léta fungující místní legendy: tenisový areál a skate park. Na místě bývalého stadionu vznikla díky aktivitám české jezdecké elity velmi rychle přírodní BMX dráha. V roce 2014 se v klasicistní budově ze začátku 19. století rozjel divadelní projekt Vila Štvanice. V roce 2018 se ve funkcionalistické budově bývalé Fuchsovy kavárny otevřel hudební klub Fuchs 2. O rok později se k němu ve stejném objektu přidal multifunkční klub Bike Jesus. Oba subjekty kromě klubové produkce poskytují prostor pro hudební zkušebny a především udržují budovu, která před jejich vstupem čelila masivní devastaci, v provozuschopném stavu (tato aktivita jednoznačně zastavila fatální chátrání této kulturní památky). V přízemí mezitím našel zázemí DIY spolek Bike Kitchen, podporující alternativní městskou dopravu. Týmy Fuchs2 a Bike Jesus předložily MHMP projekt obnovy zanedbané BMX dráhy a společně hledají způsob jak ji zrealizovat. Mezitím na Štvanici vznikl projekt Baden Baden, který mnoha Pražanům zpřístupnil Vltavu k letnímu koupání a navázal na historii městského lázeňství známou z poloviny 19. století a doplnil již zmíněné kurty a skate park. K tomuto „jádru“ nedávno v říčním korytě přibyl projekt Vlny Štvanice, umožňující říční surfování.

Naddimenzovaná hala by zmíněným - a návštěvníky ostrova velmi oblíbeným - aktivitám zcela jistě zasadila smrtelnou ránu. K tomuto pohledu nás vede i fakt, že vše výše naznačené se děje v souladu s ideou revitalizace ostrova, jak ji pro potřeby MHMP definuje vítězný projekt z roku 2013 (studio RKAW), jehož smyslem je podporovat prostupnost ostrova pro nejrůznější aktivity i skupiny obyvatel. A stejně tak v souladu s postoji Pražanů, které svého času zmapovala pražská organizace IPR. 

Štvanice dnes v rámci české metropole funguje jako “ostrov pozitivní deviace”. Je to neformální „divočina„ přímo v centru Prahy. Je to místo, kde mohou fungovat hlučnější aktivity (hudební kluby) protože určujícím faktorem hluku je zde přítomnost frekventované Severojižní magistrály. Je to rušné a zároveň intimní místo v samém centru města, což zvyšuje jeho každodenní dostupnost doslova pro každého. Je to místo, kde lze trávit čas s kulturou, sportem, nebo klidně „pouze se svačinou“, což umožňuje ignorovat diktát ekonomického řetězce nezbytného konzumu. 

Prostupnost a fluidní charakter Štvanice, umožňující rozvoj vějíře nejrůznějších „drobných“ aktivit, by s plánovanou hokejovou arénou zcela jistě ztratily svou energii. Masivní stavba by proměnila atmosféru podstatné části ostrova, znamenala by vysoké náklady jak na stavbu tak na provoz - v kontrapunktu k nárazovému využití, nárazové enormní dopravní zátěži či nedostatku nezbytných parkovacích míst.

Pražané na Štvanici oceňují především neformálnost zdejší přírody, blízkost volně přístupné řeky, snadnou dostupnost, možnost neorganizovaného i organizovaného sportování a minimální diktát masového turismu. Mladší ročníky potom svým zájmem jednoznačně podtrhují smysl zdejších kulturních projektů.

To vše dnes funguje díky investicím autorů projektů, jež jsou zároveň  podporovány granty MHMP i MK ČR. Výše podpory (včetně nezbytné sanace budov v majetku MHMP) dnes představuje zlomek nákladů, které by měla nést plánovaný stavba hokejové arény. 

Univerzitní hokej - ANO

Ale NIKOLI na Štvanici

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Parlamentu České Republiky My, níže podepsaní občané České Republiky, prostřednictvím této petice žádáme o projednání a následné zrušení zákona č. 348 ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Prostřednictvím této petice usilujeme o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Předem děkujeme. S pozdravem PhDr. Miroslav Sládek

Každý občan naší země musí platit pravidelně a to pod hrozbou obrovských trestů televizní a rozhlasové poplatky. A co za ně občané dostávají?

Pravidelnou dávku demagogie, lží a manipulace. Nedozvědí se sice jedinou objektivní informaci o dění ve společnosti, vývoji politické a ekonomické situace nebo světovém dění. Z televizní obrazovky a rozhlasových přijímačů se line proud nehorázností. Úplně nejhorší však je, že tento proud je hlavně zaměřen na děti a mladou generaci. Ty je totiž nejsnazší infikovat lží, zmanipulovat a vymývat jim mozky. Poslední výkon České televize na Déčku, tedy kanále určeném těm nejmenším vyvolává u každého myslícího člověka mrazení v zádech.

Na pozadí hodně barevného prostředí nějakého kouzelného lesa, nebo jeskyně čarodějnice zní masové skandování Sieg Heil a projevu nejspíše Adolfa Hitlera, jiná čarodějnice vnucuje dětem, že ten řečník je třeba zlý jenom proto, že mu někdo ublížil nebo že to má geneticky zakodováno. A následuje ještě větší nehoráznost a přímo zločin na dětské mysli. Proti zlu, vykládá čarodějnice, se nemá bojovat, ale léčit jej objímáním. Následovaly komentáře, které žádaly jediné, zrušit poplatky za televizní a rozhlasové vysílání.

Proto zveřejňujeme petice s touto žádostí.

Podepisujte, posílejte, předáme do parlamentu a na vládu, samozřejmě i na Hrad.

Všichni společně dosáhneme změny k lepšímu. 

Jak postupovat:

Zde si prosím stáhněte PETICI s podpisovým archem. Vytiskněte ji. Lidem a Vašim přátelům ve Vašem okolí prosím nechte podepsat. Vyplněný podpisový arch zašlete na adresu sekretariátu : SEKRETARIÁT SPR - RSČ Palackého třída 148, 612 00, Brno

Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18

 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení

§ 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení

§ 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. 

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Žádáme vedení obce Jeníkov a zastupitelstvo obce, aby byly zachovány vysazené stromy a keře na pozemku 516/6 v k.ú. Oldřichov u Duchcova, jejichž výsadba proběhla na podzim roku 2025. Výsadbou těchto stromů došlo dle našeho názoru nejen k zajištění bezpečnosti, ale i ke zvelebení naší obce.

Petice je určena pro obyvatele níže uvedených pěti obcí v okrese Chomutov a třech obcí v okrese Most:

ZAJEČICE, VRSKMAŇ, PYŠNÁ, DRMALY, VYSOKÁ PEC, ČERNICE, HORNÍ JIŘETÍN A MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ.

My, občané žijící v okolí lomu ČSA, vyzýváme zastupitelské úřady našich obcí a Vládu ČR, aby zajistili alokaci finančních prostředků určených na rekultivaci lomu ČSA do našeho regionu v původní plné výši. A požadujeme, aby o rozdělení alokovaných prostředků rozhodovaly orgány státní správy ČR a nikoliv soukromá firma.

Jsme znepokojeni zjištěními investigativní novinářky paní Zdislavy Pokorné z Deníku N, která v sérii svých reportáží přinesla informace o netransparentní změně v alokaci částky určené pro snížení míry negativních dopadů těžby v lomu ČSA na náš region. Konkrétně by částka měla být snížena zhruba o 500 mil. Kč.

Považujeme za nepřijatelné, že finanční prostředky, které měla těžařská firma povinnost odkládat po dobu své těžební činnosti do speciálního fondu určeného pro pozdější obnovu oblasti, by nyní měly být kráceny a jejich významná část přešla do rozpočtu soukromé těžařské firmy Sev.En Česká energie a.s. Rozumíme důvodu, že došlo ke změně způsobu rekultivace dotčeného území, kdy na místo nákladné klasické rekultivace bude území ponecháno přirozené regeneraci (sukcesi). Nicméně považujeme za přirozené, aby veškeré ušetřené finance byly alokovány v našem regionu a aby o jejich rozdělení rozhodly orgány státní správy ČR.

My, obyvatelé okolních obcí lomu ČSA, jsme důsledkem těžby řadu let trpěli zhoršenými životními podmínkami a s následky těžby se budeme potýkat i v budoucnu. Šlo například o zhoršenou kvalitu ovzduší, smogové situace, hluk, omezení možností pohybu a využívání území v okolí našich obcí či negativní dopad na přírodní a estetické hodnoty okolní krajiny. Důsledkem těžby se mnoho lidí z našeho regionu odstěhovalo do jiných částí ČR, což způsobilo rozdělení rodin či ztrátu přátel a známých. Mnoho z nás má zkušenosti se stigmatizací našeho regionu v jiných částech ČR, kdy zejména kvůli těžbě je milně velkou částí české populace vnímán jako zničený, ošklivý, nezajímavý a podřadný.

Petice se nezabývá posuzováním podstaty netransparentní změny alokace finančních prostředků. Nevíme, jestli důvodem mohla být nekompetentnost státních úředníků, jejich korupce či zastrašování. Věříme v profesionální práci orgánů činných v trestním řízení, které dle informací z Deníku N celou situaci prověřují. Věříme, že případné protiprávní jednání bude odhaleno a příslušné osoby budou čelit spravedlnosti. Nicméně jsme přesvědčeni, že finance pro náš region nemají být kráceny a odmítáme, aby břemeno za špatné rozhodnutí určitých osob dopadlo na náš region.

PETICE ZA ZASTŘEŠENÍ JIŽNÍ SPOJKY

Vyzýváme k řešení dlouhodobé hlukové a emisní zátěže obyvatel Prahy 4.

Adresáti petice:

• primátor hlavního města Prahy

• radní HMP pro dopravu

• radní HMP pro životní prostředí

• radní HMP pro územní rozvoj

• starosta městské části Praha 4

• radní MČ Praha 4 pro dopravu

• radní MČ Praha 4 pro životní prostředí

• radní MČ Praha 4 pro územní rozvoj

Jižní spojka je významnou dopravní komunikací, která dlouhodobě zatěžuje obyvatele okolních částí Prahy.

Obyvatelé Braníku, Zeleného Pruhu, Vrbovy, Novodvorské a dalších lokalit jsou vystaveni dopravnímu hluku a emisím z automobilové dopravy.

Přestože se dlouhodobě diskutuje o různých opatřeních ke zklidnění této komunikace, před každými volbami se slibuje, dosud se nic nestalo.

Žádáme o konkrétní řešení, které bude mít dlouhodobý a skutečný efekt.

Co požadujeme

Žádáme hlavní město Prahu a městskou část Praha 4, aby:

1. Zahájily konkrétní přípravu řešení, které Jižní spojku v dotčeném úseku zastřeší nebo umístí do tunelu.

2. Neomezovaly řešení pouze na dílčí protihluková opatření, ale posoudily komplexní řešení dopravní, hlukové, emisní i urbanistické situace.

Proč je současná situace problém?

Hluk

Podle údajů dostupných v pražském Geoportálu a Strategické hlukové mapě se v bezprostřední blízkosti Jižní spojky a u přilehlých obytných budov denní hladiny hluku pohybují přibližně nad 70–75 dB. V nočních hodinách může hluk v některých místech dosahovat přibližně 60–65 dB. Dlouhodobá expozice dopravnímu hluku je spojována s narušením spánku, zvýšeným stresem a dalšími zdravotními riziky. Proto považujeme za důležité hledat řešení, které nebude pouze zmírňovat následky, ale bude řešit samotný zdroj zátěže.

Protihluková opatření mají své limity, řešením je zastřešení

Jedním z diskutovaných řešení je použití tichého asfaltu. Ten může podle konkrétního typu a podmínek přinést snížení hluku, jeho účinnost však v čase klesá a jeho životnost může být kratší než u běžných povrchů. Protihlukové stěny rovněž mohou pomoci v konkrétních místech, neřeší však komplexně dopady komunikace na okolní území. Přestřešení Jižní spojky by naopak umožnilo oddělit dopravní provoz od okolní zástavby a současně vytvořit prostor pro další využití území nad tunelem.

Emise

Uzavření komunikace do tunelu by zároveň umožnilo koncentrovat odvádění vzduchu do kontrolovaných výdechů. V rámci dalšího odborného posouzení proto žádáme prověřit možnosti využití moderních technologií pro čištění odváděného vzduchu, například elektrostatických odlučovačů nebo dalších filtračních a katalytických technologií používaných u některých městských tunelů. Je přitom nezbytné, aby případné řešení vycházelo z odborných měření, aktuálních technologických možností a platných hygienických a environmentálních požadavků.

Prostor pro město, auto pod zem

Přestřešení nemusí znamenat pouze zakrytí komunikace. Nad jeho konstrukcí může v případě vhodného technického řešení vzniknout nový veřejný prostor – například zeleň, park, sportoviště nebo jiné veřejné využití. Odvážnější myšlenka může být i výstavba bytových domů nad zastřešenou Jižní spojkou. Inspirace je ve Vídni, v Mnichově, v Amsterodamu. Takové řešení by mohlo současně přispět ke zlepšení prostupnosti území a propojení lokalit, které dnes významná dopravní komunikace rozděluje.

Je takové řešení reálné?

Podle předběžného odhadu uvedeného v podkladech k této petici by u srovnatelných staveb mohl být řádový náklad tunelu v závislosti na konkrétním technickém řešení přibližně 1–2 miliardy Kč.

Žádáme o konkrétní kroky - zastřešení Jižní spojky

Nežádáme o další roky diskusí pouze o jednotlivých protihlukových zdech, površích a dílčích opatřeních. Nežádáme další sliby, kterými nás nezarmoutíte. Žádáme o řešení a realizaci do konce 2029.

Žádáme hlavní město Prahu a Prahu 4, aby realizovalo přestřešení Jižní spojky.

Připojte svůj podpis

Pokud podporujete požadavek na přestřešení Jižní spojky, připojte svůj podpis k této petici.