My, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu stávajícímu řediteli KRNAP a jeho úsilí o odpovědné hospodaření. My, lidé z Krkonoš, víme, jak přebujelý a nákladný aparát KRNAP představuje. Požadujeme návrat rozpočtu na 70 milionů Kč, důsledné prověření výdajů a omezení zbytečné byrokracie. Nesouhlasíme ani s tím, aby vrchlabské muzeum zaměstnávalo 18 lidí, pokud není takový počet pracovníků dostatečně odůvodněn. Odmítáme také rostoucí šikanu ze strany pracovníků KRNAP vůči místním obyvatelům, vlastníkům nemovitostí a podnikatelům. Ochrana přírody nesmí být záminkou k nepřiměřenému omezování lidí, kteří v Krkonoších žijí a pracují. Chceme hospodárný a transparentní KRNAP, který chrání přírodu, respektuje místní obyvatele a spolupracuje s nimi, místo aby jim zbytečně komplikoval život. Svým podpisem podporujeme tyto požadavky.

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Určeno pro: 
Magistrát hlavního města Prahy, Úřad městské části Praha 11 a Krajskou veterinární správu pro hl. m. Prahu.
My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme hluboké znepokějení nad kritickým zdravotním stavem a podmínkami chovu shetlandské pony kobylky Rozárky v areálu bývalého Zooparku Milíčov (nově provozovaného pod názvem Farma park Milíčov) v Praze 11.
Na základě veřejně dostupných videozáznamů a fotodokumentace (zejména ze dnů 13. 5. a 22. 5. 2026) zvíře prokazatelně trpí pokročilým stádiem chronické laminitidy (schvácení kopyt). Rozárka vykazuje učebnicové symptomy extrémní somatické bolesti – ulevuje předním končetinám nepřirozeným podsažením zadních nohou, vykazuje hlubokou apatii a je nucena pobývat na tvrdém podkladu s naprosto nedostatečnou vrstvou podestýlky.
Důvody pro okamžitý zásah úřadů:
1. Zdravotní agonie zvířete: 
Zanedbání řádné podkovářské a veterinární péče potvrdilo i odborné vyjádření veterinární techničky. Současný stav přímo ohrožuje život zvířete.
2. Nelegální provoz areálu: 
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vydala již 12. března 2026 oficiální zákaz činnosti a nařídila uzavření zooparku pro veřejnost. Provozovatel toto nařízení ignoruje, areál pouze formálně přejmenoval a nadále v něm nelegálně provozuje činnost a drží v něm nemocné zvíře.
3. Absence sebereflexe chovatele: 
Provozovatel na věcnou kritiku reaguje osobními urážkami na sociálních sítích, vypínáním diskuzí a veřejným výsměchem státním orgánům (GIBS a PČR), což dokazuje, že situaci odmítá konstruktivně řešit.
Požadujeme:
Aby příslušné orgány (Magistrát hl. m. Prahy / MČ Praha 11) v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání bezodkladně vydaly rozhodnutí o zvláštním opatření – okamžitém odebrání pony kobylky Rozárky z moci úřední a její předání do předem zajištěné náhradní odborné péče, kde jí bude poskytnuta okamžitá ortopedická a veterinární pomoc.

V Praze dne 25. května 2026
Petiční výbor / Iniciátor: Zbigniew Lipka

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné. 

Každý z nás, kdo se narodil v katastru Prahy mezi lety 1920 a 2000 pravděpodobně podepíše větu, že alespoň „jednou v životě bruslil na Štvanici“. Nebo že o té ledové kráse uprostřed města alespoň jednou slyšel vyprávět. Když se všeobecně vzývaný svatostánek začátků zdejšího hokeje v roce 2012 boural, patřili jsme k truchlícím logicky i my.

Přesto bychom dnes rádi coby zástupci kulturních a sportovních subjektů, operujících na území ostrova Štvanice vyjádřili kategorické NE aktuálním snahám prosadit na místě někdejšího dřevěného zimního stadionu novou arénu. Za aktivitou stojí Spolek Univerzitní stadion Praha, který ve jménu pražských  univerzit přesvědčuje veřejnost o nutnosti vybudovat na Štvanici zázemí pro českou univerzitní hokejovou ligu. Náklady na stavbu se letmo odhadují na 700 milionů a zastánci projektu prý mají k dispozici předběžný souhlas MHMP.

Od zmíněné demolice uběhlo 13 let, ostrov Štvanice se mezitím zásadně proměnil a jeho kouzlo objevily desítky tisíc lidí, kteří si ho rozhodně nespojují jen s hokejem. 

Jde o všestranně cenný - a ceněný - pohyb v podobě zcela organického propojení kultury, sportu a odpočinku, jehož smysl před pěti lety umocnily restrikce covidové pandemie. 

Vše organicky navazuje na již léta fungující místní legendy: tenisový areál a skate park. Na místě bývalého stadionu vznikla díky aktivitám české jezdecké elity velmi rychle přírodní BMX dráha. V roce 2014 se v klasicistní budově ze začátku 19. století rozjel divadelní projekt Vila Štvanice. V roce 2018 se ve funkcionalistické budově bývalé Fuchsovy kavárny otevřel hudební klub Fuchs 2. O rok později se k němu ve stejném objektu přidal multifunkční klub Bike Jesus. Oba subjekty kromě klubové produkce poskytují prostor pro hudební zkušebny a především udržují budovu, která před jejich vstupem čelila masivní devastaci, v provozuschopném stavu (tato aktivita jednoznačně zastavila fatální chátrání této kulturní památky). V přízemí mezitím našel zázemí DIY spolek Bike Kitchen, podporující alternativní městskou dopravu. Týmy Fuchs2 a Bike Jesus předložily MHMP projekt obnovy zanedbané BMX dráhy a společně hledají způsob jak ji zrealizovat. Mezitím na Štvanici vznikl projekt Baden Baden, který mnoha Pražanům zpřístupnil Vltavu k letnímu koupání a navázal na historii městského lázeňství známou z poloviny 19. století a doplnil již zmíněné kurty a skate park. K tomuto „jádru“ nedávno v říčním korytě přibyl projekt Vlny Štvanice, umožňující říční surfování.

Naddimenzovaná hala by zmíněným - a návštěvníky ostrova velmi oblíbeným - aktivitám zcela jistě zasadila smrtelnou ránu. K tomuto pohledu nás vede i fakt, že vše výše naznačené se děje v souladu s ideou revitalizace ostrova, jak ji pro potřeby MHMP definuje vítězný projekt z roku 2013 (studio RKAW), jehož smyslem je podporovat prostupnost ostrova pro nejrůznější aktivity i skupiny obyvatel. A stejně tak v souladu s postoji Pražanů, které svého času zmapovala pražská organizace IPR. 

Štvanice dnes v rámci české metropole funguje jako “ostrov pozitivní deviace”. Je to neformální „divočina„ přímo v centru Prahy. Je to místo, kde mohou fungovat hlučnější aktivity (hudební kluby) protože určujícím faktorem hluku je zde přítomnost frekventované Severojižní magistrály. Je to rušné a zároveň intimní místo v samém centru města, což zvyšuje jeho každodenní dostupnost doslova pro každého. Je to místo, kde lze trávit čas s kulturou, sportem, nebo klidně „pouze se svačinou“, což umožňuje ignorovat diktát ekonomického řetězce nezbytného konzumu. 

Prostupnost a fluidní charakter Štvanice, umožňující rozvoj vějíře nejrůznějších „drobných“ aktivit, by s plánovanou hokejovou arénou zcela jistě ztratily svou energii. Masivní stavba by proměnila atmosféru podstatné části ostrova, znamenala by vysoké náklady jak na stavbu tak na provoz - v kontrapunktu k nárazovému využití, nárazové enormní dopravní zátěži či nedostatku nezbytných parkovacích míst.

Pražané na Štvanici oceňují především neformálnost zdejší přírody, blízkost volně přístupné řeky, snadnou dostupnost, možnost neorganizovaného i organizovaného sportování a minimální diktát masového turismu. Mladší ročníky potom svým zájmem jednoznačně podtrhují smysl zdejších kulturních projektů.

To vše dnes funguje díky investicím autorů projektů, jež jsou zároveň  podporovány granty MHMP i MK ČR. Výše podpory (včetně nezbytné sanace budov v majetku MHMP) dnes představuje zlomek nákladů, které by měla nést plánovaný stavba hokejové arény. 

Univerzitní hokej - ANO

Ale NIKOLI na Štvanici

Žádáme vedení obce Jeníkov a zastupitelstvo obce, aby byly zachovány vysazené stromy a keře na pozemku 516/6 v k.ú. Oldřichov u Duchcova, jejichž výsadba proběhla na podzim roku 2025. Výsadbou těchto stromů došlo dle našeho názoru nejen k zajištění bezpečnosti, ale i ke zvelebení naší obce.

Petice je určena pro obyvatele níže uvedených pěti obcí v okrese Chomutov a třech obcí v okrese Most:

ZAJEČICE, VRSKMAŇ, PYŠNÁ, DRMALY, VYSOKÁ PEC, ČERNICE, HORNÍ JIŘETÍN A MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ.

My, občané žijící v okolí lomu ČSA, vyzýváme zastupitelské úřady našich obcí a Vládu ČR, aby zajistili alokaci finančních prostředků určených na rekultivaci lomu ČSA do našeho regionu v původní plné výši. A požadujeme, aby o rozdělení alokovaných prostředků rozhodovaly orgány státní správy ČR a nikoliv soukromá firma.

Jsme znepokojeni zjištěními investigativní novinářky paní Zdislavy Pokorné z Deníku N, která v sérii svých reportáží přinesla informace o netransparentní změně v alokaci částky určené pro snížení míry negativních dopadů těžby v lomu ČSA na náš region. Konkrétně by částka měla být snížena zhruba o 500 mil. Kč.

Považujeme za nepřijatelné, že finanční prostředky, které měla těžařská firma povinnost odkládat po dobu své těžební činnosti do speciálního fondu určeného pro pozdější obnovu oblasti, by nyní měly být kráceny a jejich významná část přešla do rozpočtu soukromé těžařské firmy Sev.En Česká energie a.s. Rozumíme důvodu, že došlo ke změně způsobu rekultivace dotčeného území, kdy na místo nákladné klasické rekultivace bude území ponecháno přirozené regeneraci (sukcesi). Nicméně považujeme za přirozené, aby veškeré ušetřené finance byly alokovány v našem regionu a aby o jejich rozdělení rozhodly orgány státní správy ČR.

My, obyvatelé okolních obcí lomu ČSA, jsme důsledkem těžby řadu let trpěli zhoršenými životními podmínkami a s následky těžby se budeme potýkat i v budoucnu. Šlo například o zhoršenou kvalitu ovzduší, smogové situace, hluk, omezení možností pohybu a využívání území v okolí našich obcí či negativní dopad na přírodní a estetické hodnoty okolní krajiny. Důsledkem těžby se mnoho lidí z našeho regionu odstěhovalo do jiných částí ČR, což způsobilo rozdělení rodin či ztrátu přátel a známých. Mnoho z nás má zkušenosti se stigmatizací našeho regionu v jiných částech ČR, kdy zejména kvůli těžbě je milně velkou částí české populace vnímán jako zničený, ošklivý, nezajímavý a podřadný.

Petice se nezabývá posuzováním podstaty netransparentní změny alokace finančních prostředků. Nevíme, jestli důvodem mohla být nekompetentnost státních úředníků, jejich korupce či zastrašování. Věříme v profesionální práci orgánů činných v trestním řízení, které dle informací z Deníku N celou situaci prověřují. Věříme, že případné protiprávní jednání bude odhaleno a příslušné osoby budou čelit spravedlnosti. Nicméně jsme přesvědčeni, že finance pro náš region nemají být kráceny a odmítáme, aby břemeno za špatné rozhodnutí určitých osob dopadlo na náš region.

PETICE ZA ZASTŘEŠENÍ JIŽNÍ SPOJKY

Vyzýváme k řešení dlouhodobé hlukové a emisní zátěže obyvatel Prahy 4.

Adresáti petice:

• primátor hlavního města Prahy

• radní HMP pro dopravu

• radní HMP pro životní prostředí

• radní HMP pro územní rozvoj

• starosta městské části Praha 4

• radní MČ Praha 4 pro dopravu

• radní MČ Praha 4 pro životní prostředí

• radní MČ Praha 4 pro územní rozvoj

Jižní spojka je významnou dopravní komunikací, která dlouhodobě zatěžuje obyvatele okolních částí Prahy.

Obyvatelé Braníku, Zeleného Pruhu, Vrbovy, Novodvorské a dalších lokalit jsou vystaveni dopravnímu hluku a emisím z automobilové dopravy.

Přestože se dlouhodobě diskutuje o různých opatřeních ke zklidnění této komunikace, před každými volbami se slibuje, dosud se nic nestalo.

Žádáme o konkrétní řešení, které bude mít dlouhodobý a skutečný efekt.

Co požadujeme

Žádáme hlavní město Prahu a městskou část Praha 4, aby:

1. Zahájily konkrétní přípravu řešení, které Jižní spojku v dotčeném úseku zastřeší nebo umístí do tunelu.

2. Neomezovaly řešení pouze na dílčí protihluková opatření, ale posoudily komplexní řešení dopravní, hlukové, emisní i urbanistické situace.

Proč je současná situace problém?

Hluk

Podle údajů dostupných v pražském Geoportálu a Strategické hlukové mapě se v bezprostřední blízkosti Jižní spojky a u přilehlých obytných budov denní hladiny hluku pohybují přibližně nad 70–75 dB. V nočních hodinách může hluk v některých místech dosahovat přibližně 60–65 dB. Dlouhodobá expozice dopravnímu hluku je spojována s narušením spánku, zvýšeným stresem a dalšími zdravotními riziky. Proto považujeme za důležité hledat řešení, které nebude pouze zmírňovat následky, ale bude řešit samotný zdroj zátěže.

Protihluková opatření mají své limity, řešením je zastřešení

Jedním z diskutovaných řešení je použití tichého asfaltu. Ten může podle konkrétního typu a podmínek přinést snížení hluku, jeho účinnost však v čase klesá a jeho životnost může být kratší než u běžných povrchů. Protihlukové stěny rovněž mohou pomoci v konkrétních místech, neřeší však komplexně dopady komunikace na okolní území. Přestřešení Jižní spojky by naopak umožnilo oddělit dopravní provoz od okolní zástavby a současně vytvořit prostor pro další využití území nad tunelem.

Emise

Uzavření komunikace do tunelu by zároveň umožnilo koncentrovat odvádění vzduchu do kontrolovaných výdechů. V rámci dalšího odborného posouzení proto žádáme prověřit možnosti využití moderních technologií pro čištění odváděného vzduchu, například elektrostatických odlučovačů nebo dalších filtračních a katalytických technologií používaných u některých městských tunelů. Je přitom nezbytné, aby případné řešení vycházelo z odborných měření, aktuálních technologických možností a platných hygienických a environmentálních požadavků.

Prostor pro město, auto pod zem

Přestřešení nemusí znamenat pouze zakrytí komunikace. Nad jeho konstrukcí může v případě vhodného technického řešení vzniknout nový veřejný prostor – například zeleň, park, sportoviště nebo jiné veřejné využití. Odvážnější myšlenka může být i výstavba bytových domů nad zastřešenou Jižní spojkou. Inspirace je ve Vídni, v Mnichově, v Amsterodamu. Takové řešení by mohlo současně přispět ke zlepšení prostupnosti území a propojení lokalit, které dnes významná dopravní komunikace rozděluje.

Je takové řešení reálné?

Podle předběžného odhadu uvedeného v podkladech k této petici by u srovnatelných staveb mohl být řádový náklad tunelu v závislosti na konkrétním technickém řešení přibližně 1–2 miliardy Kč.

Žádáme o konkrétní kroky - zastřešení Jižní spojky

Nežádáme o další roky diskusí pouze o jednotlivých protihlukových zdech, površích a dílčích opatřeních. Nežádáme další sliby, kterými nás nezarmoutíte. Žádáme o řešení a realizaci do konce 2029.

Žádáme hlavní město Prahu a Prahu 4, aby realizovalo přestřešení Jižní spojky.

Připojte svůj podpis

Pokud podporujete požadavek na přestřešení Jižní spojky, připojte svůj podpis k této petici.

„My, níže podepsaní občané České republiky, vyjadřujeme hluboké znepokojení nad kritickým stavem českých lesů, které čelí kritickému suchu a podle vědeckých prognóz hrozí plošné vysychání lesů v následujících letech vlivem probíhající globální klimatické změny se souvisejícími vlnami extrémních veder a současně probíhajícímu vlivu jevu El Niño. V situaci této klimatické nouze je naprosto neudržitelné, že se v lesích České republiky (státních, soukromých, obecních i církevních) vytěží přes 16,7 milionu metrů krychlových dřeva ročně, což v přepočtu znamená masivní ztrátu přibližně 16,7 milionu dospělých stromů za jediný rok. Katastrofální dopady sucha a tohoto intenzivního hospodaření jsou již dnes alarmujícím způsobem patrné například v lesích na Klatovsku, Domažlicku, na Vysočině, ve středních Čechách a v aridních oblastech jižní Moravy, stejně jako v mnoha dalších regionech celé České republiky.“

Les není pouhou zásobárnou dřeva. Je to komplexní živý organismus a klíčový hydroklimatický motor naší země. Stromy nasávají kořeny obrovské množství vody a listy ji odpařují do ovzduší v procesu zvaném evapotranspirace. Jeden dospělý strom může za slunečný den odpařit stovky litrů vody. Tento masivní výpar pumpuje vlhkost do atmosféry, vytváří mraky a doslova táhne vlhký vzduch z oceánů hluboko do vnitrozemí kontinentů. Bez lesů vnitrozemí vysychá a mění se v poušť.

Na odpaření vody stromy spotřebují obrovské množství solární energie (tzv. latentní teplo). Tato energie se díky výparu "přibalí" do vodní páry a odletí nahoru, místo aby ohřívala povrch země. Zalesněná krajina proto zůstává chladná, zatímco odlesněná půda se rozpálí jako betonové parkoviště – energetický rozdíl činí až 500 W na m².

Stromy kromě toho do vzduchu uvolňují mikročástice (např. terpeny), které fungují jako kondenzační jádra. Na těchto částicích se vzdušná vlhkost sráží a vytváří mraky. Lesy si tak doslova samy vyrábějí déšť.

Každý lidský zásah, včetně výběrového kácení, tento ochranný baldachýn narušuje. Dovnitř pak proniká slunce a vítr, což dramaticky urychluje prosychání půdy a oslabuje zbývající stromy. V době klimatické nouze musíme každý zdravý strom chránit jako kritickou infrastrukturu státu.

Vzhledem k tomu, že naše lesy již v této chvíli prokazatelně vysychají, je zřejmé, že v nadcházejících letech bude odumřelého a suchého dřeva k těžbě tragický nadbytek. Lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl o surovinu nepřijdou. V této kritické přechodné fázi je však klíčové kácení omezit a striktně šetřit stromy zdravé. Pokud je vykácíme nyní, vezmeme lesu poslední šanci na zadržení vlhkosti a proces devastace tím fatálně urychlíme.

Důrazně odmítáme, aby byly státní lesy využívány jako skrytý zdroj pro financování deficitu státního rozpočtu. Skutečnost, že stát v roce 2025 odčerpal z podniku Lesy ČR rekordních 5,5 miliardy korun (přičemž původní rozpočtové plány požadovaly dokonce 7 miliard Kč), vytváří nepřípustný ekonomický tlak na intenzivní těžbu dřeva. Žádáme, aby stát upustil od drancování finančních rezerv vlastního podniku a umožnil ponechání těchto zisků přímo v lesnictví na obnovu stability porostů, zadržování vody a adaptaci na sucho. V době klimatické nouze musíme každý zdravý strom chránit jako kritickou infrastrukturu státu.

Prostřednictvím této petice žádáme Vládu ČR o bezodkladné přijetí těchto mimořádných opatření:

Vyhlášení okamžitého a úplného zákazu kácení všech zdravých a vitálních stromů na celém území České republiky, a to v lesích státních, obecních i soukromých.

Povolení těžby výhradně pro stromy prokazatelně odumřelé nebo bezprostředně napadené kůrovcem (sanitární těžba), a to za přísných podmínek minimalizujících poškození půdního krytu.

Prioritní zaměření lesního hospodaření na ochranu stávajícího mikroklimatu, zachování celistvosti lesů a zadržování vody v krajině namísto komerční produkce dřeva.

Za petiční výbor : Ing. Arch. Pavlína Buchtová

Sekání trávníků a porostů je v naší městské části dlouhodobě nekoncepční a neudržitelné. Péče o zeleň na Praze 14 potřebuje změnu a rozumný přístup.

Výška má smysl: Vyšší tráva drží vláhu, chladí okolí a pomáhá nám lépe zvládat letní vedra.

Lokalita rozhoduje: Nemůžeme přistupovat stejně k trávníku mezi paneláky a k přírodním plochám u Doubravky. Každé místo potřebuje jinou péči.

Požadujeme rozumný kompromis: Tam, kde je to nutné (např. kvůli agresivnímu ječmeni myšímu), sekejme. Jinde dejme prostor květnatým loukám. Kvetoucí příroda i udržovaný prostor – všichni si přijdou na své!

Požadujeme přehodnocení výběrových řízení na údržbu, jsou totiž často postavená na fixním počtu sečí. Takže se seká i v době sucha, i když tráva neroste — odmítáme přístup — ať se práší za sekačkou a vykáže se činnost. Praha sice už v roce 2019 vydala Metodické doporučení k sekání trávy (odkaz zde: https://1url.cz/3eU5q), kde jasně stojí, že nad 26 °C by se sekačky neměly ani nastartovat. Dnes už to ale nestačí, chce to radikálnější řez.

My, níže podepsaní občané, proto požadujeme rozumné sekání trávy, nová výběrová řízení na údržbu zeleně a přehodnocení přístupu péče o zeleň na Praze 14!

Petiční výbor:

Mgr. Jiří Pilip, Slévačská 905/32, 198 00, Praha 14  

Mgr. Zuzana Habartová Zelenečská 41/501, 198 00, Praha 14

Mgr. Aneta Krátká, Františkova 910/15, 198 00, Praha 14

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor ve styku se státními orgány:

Mgr. Jiří Pilip, bytem Slévačská 905/32, 198 00, Praha 14

Petice proti změně smlouvy, která by umožnila celoroční umístění sauny Třpyt na pozemku říční pláže v Jundrově. Chceme, aby město Brno respektovalo vlastní smlouvu a zachovalo říční pláž jako veřejný prostor.

7. 1. 2022
Brno uzavírá se zapsaným spolkem Sauna Třpyt smlouvu o výpůjčce části pozemku p.č. 2694/2 k.ú. Jundrov.

Pozemek patří městu Brnu. Jundrov ho udržuje jako veřejné prostranství, ale nemá k němu dispoziční práva, smluvní záležitosti uzavírá statutární město Brno. Smlouva č. 6321124552 stanovuje umístění sauny na tomto pozemku každý rok pouze od 1. 10. do 31. 3., umístění mimo toto období je v rozporu se smlouvou.

březen 2026
Dosud využívaná nájemní smlouva na umístění objektu od 1. 4. do 30. 9. skončila a nový nájem nebyl uzavřen, mimo jiné kvůli rekonstrukčním pracím v území.

jaro 2026
Sauna zůstává na říční pláži, přestože podle smlouvy má být na pozemku p.č. 2694/2 k.ú. Jundrov pouze 1. 10.–31. 3.

20. 5. 2026
Rada městské části Brno-Jundrov říká NE letnímu umístění sauny na veřejné pláži a jednomyslně konstatuje, že je to v rozporu se smlouvou, územním plánem a Tržním řádem. Požaduje na statutárním městě Brně, její odstranění do 10. 6. 2026, což se nestalo.

12. 8. 2026
Rada městské části Brno-Jundrov dostala k připomínkování dodatek č. 1 ke smlouvě č. 6321124552 ve dvou variantách:

- Zpětná legalizace letošního letního umístění sauny od 1. 4. do 30. 9. 2026 nebo
- Umístění sauny na pozemku celoročně trvale.

Po vyjádření Jundrova má být návrh předložen orgánům města. Rada městské části Brno-Jundrov opět řekla NE a požaduje zachování režimu 1. 10.–31. 3.

Jundrovská rada už dvakrát řekla NE. Teď je na městě Brně, zda bude respektovat vlastní smlouvu a stanovisko městské části.

PETICE ZA NÁVRAT ROBINA P. K MAMINCE A TŘEM SOUROZENCŮM

Za obnovení bezpečného rodinného života malého chlapce s maminkou a třemi sourozenci

Petice upozorňující na závažné okolnosti postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí a soudů a na jejich dopady na dítě a jeho rodinu

Petice podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Adresáti

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Středočeský kraj, veřejný ochránce práv, předseda Okresního soudu Praha-západ, předseda příslušného krajského soudu a další příslušné orgány veřejné moci – každý v rozsahu své zákonné působnosti.

My, níže podepsaní občané, žádáme o neodkladné využití všech zákonných kontrolních, ochranných a metodických pravomocí směřujících k obnovení rodinného života Robina P. s jeho matkou a třemi sourozenci.

Robin byl ve věku pěti let oddělen od matky, dnes již TŘÍ SOUROZENCŮ a svého dosavadního domova a svěřen do výlučné péče otce. Žádáme o přezkoumání, zda tak závažný zásah do rodinného života dítěte byl a nadále je dostatečně odůvodněný s ohledem na všechny dostupné odborné podklady, přání dítěte, sourozenecké vazby a skutečnosti týkající se domácího násilí.

Matka předtím dlouhodobě, stabilně a bezvadně a z výrazné části výlučně pečovala o děti a rodinu a nyní řádně pečuje o další tři děti. Celkem se dětem výhradně věnovala během čtyř mateřských a rodičovských dovolených. Podle dostupných podkladů nebylo vůči její každodenní péči prokázáno konkrétní jednání, kterým by děti bezprostředně ohrožovala. Děti mají matku rády

Současně existují pravomocná trestní rozhodnutí týkající se násilného jednání otce vůči matce a odborné podklady zabývající se jeho chováním. Jeden ze soudních znalců jej podle předložených podkladů označil za vysoce pravděpodobného recidivujícího původce domácího násilí a upozornil na možné nebezpečí pro něj samotného, děti i matku. Další znalecké posouzení popsalo mimo jiné výbušnost, agresivitu, potřebu kontroly, narcistní a paranoidní rysy a problémy se sebeovládáním.

Lékařské zprávy, znalecké posudky, výpovědi dětí a zvukové záznamy podle matky dokládají dlouhodobé násilné a ponižující jednání, k němuž mělo docházet také v těhotenství a před dětmi. Děti vypovídaly rovněž o nepřiměřených trestech.

Matka současně prokazuje audiozaznemem, že při předkládání zvukových záznamů, které podle ní odporovaly některým závěrům zpráv z asistovaných kontaktů, byla vystavena vyhrožujícímu tlaku a bylo jí sdělováno, že její postup může mít negativní dopad na možnost návratu syna do její péče. Žádáme proto o nezávislé prověření těchto okolností.

Robin již přibližně tři roky opakovaně vyjadřuje přání být s matkou a sourozenci. Jeho vyjádření jsou podle dostupných podkladů zachycena v záznamech, při asistovaných kontaktech i v dokumentaci OSPOD.

Za mimořádně problematické považujeme, pokud je jako argument proti širšímu kontaktu dítěte s matkou používána obava, že po pobytu s matkou a sourozenci nebude chtít zpět do prostředí, v němž nyní žije. Právě taková reakce dítěte by měla být podle našeho názoru důvodem pro důkladné odborné zkoumání jeho potřeb, nikoli důvodem pro další omezení jeho rodinných vazeb.

Dlouhotrvající opatrovnické řízení podle matky nezajistilo obnovení společného rodinného života Robina s jeho sourozenci a vedlo k dlouhodobému odloučení dětí. Žádáme proto, aby bylo nezávisle přezkoumáno, zda byly v řízení rovnocenně hodnoceny důkazy obou rodičů, zda byly dostatečně zohledněny okolnosti domácího násilí a zda bylo postupováno v nejlepším zájmu všech dotčených dětí.

Žádáme, aby příslušné orgány:

zajistily nezávislé a bezodkladné prověření celého případu se skutečným zohledněním domácího násilí, pravomocných rozhodnutí, zdravotních zpráv, výpovědí dětí a dostupných nahrávek;
zajistily, aby byl Robinův opakovaně vyslovený názor skutečně zohledněn, aniž by byl vystavován zbytečnému a opakovanému zatěžujícímu vyslýchání;
zajistily ochranu Robinových vazeb k matce a třem sourozencům a prověřily důvodnost všech omezení jejich kontaktu;
zajistily ochranu Robina před případným manipulativním jednáním kteréhokoli z rodičů či dalších osob a před zatahováním do rodičovského konfliktu;
vytvořily bezpečný plán směřující k maximálnímu možnému obnovení jeho rodinného života s matkou a třemi sourozenci;
prověřily případnou odpovědnost za nesprávné úřední postupy, průtahy, délku opatrovnického řízení, způsob zadání a zpracování odborných posouzení a další zásahy, které mohly děti poškodit;
odborně prověřily způsob zpracování psychologického posouzení, jeho metodiku, podklady, zdrojová data a ověřitelnost jeho závěrů a v případě zjištění závažných odborných nedostatků přijaly odpovídající opatření;
sdělily, jaká konkrétní nápravná opatření k obnovení rodinného života Robina, jeho matky a sourozenců přijmou a v jakých lhůtách.

SKUTEČNOSTI DOKRESLUJÍCÍ SITUACI

Okolnosti a postupy, které žádáme nezávisle prověřit

Podle existujících rozsudků, posudků, zpráv, výpovědí a nahrávek je podle našeho názoru nezbytné prověřit zejména následující:

Oddělení pětiletého dítěte od rodiny.
Robin byl v pěti letech svěřen otci a ztratil každodenní kontakt s matkou, svým dosavadním domovem a sourozenci, přestože o něj matka předtím převážně a často výhradně pečovala.

Okolnosti svěření dítěte do péče otce.
Žádáme prověřit, zda při rozhodování byly dostatečně vyhodnoceny všechny informace týkající se předchozího násilného jednání v rodině, odborné závěry a bezpečnostní rizika a zda byly k dispozici odpovídající psychologické podklady.

Rozsah podkladů, z nichž bylo při rozhodování vycházeno.
Žádáme prověřit, zda rozhodnutí o péči nebylo založeno převážně na subjektivních hodnoceních a zda byly důkazy a tvrzení obou rodičů hodnoceny srovnatelným způsobem.

Dlouhodobé asistované kontakty matky se synem.
Kontakt matky se synem byl logicky neodůvodněně a na základě přání násilného otce a krajským soudem již dvakrát odvolaného OSPODu Černošice omezen na asistovaná setkání. Matka uvádí, že kompletní nahrávky těchto kontaktů podle ní neobsahují skutečnosti, které by odůvodňovaly tak dlouhodobé omezení kontaktu dítěte s matkou a rodinou. Žádáme proto o prověření proporcionality tohoto opatření. OSPOD matce na tajne pořízený audiozáznam sděloval, že pokud bude tyto audio-důkazy předkládat, syn zůstane v péči otce.

Psychický stav dítěte po kontaktu s matkou a sourozenci.
Robin podle dostupných informací po setkáních obtížně prožívá skutečnost, že s matkou a sourozenci nemůže odejít domů. Žádáme prověřit, zda tato reakce dítěte nebyla nesprávně interpretována jako důvod k dalšímu omezení kontaktu namísto toho, aby byla posouzena jako možný následek dlouhodobého odloučení.

Komunikace OSPOD s dalšími subjekty.
Matka disponuje zvukovými záznamy, které zachycují snahu OSPODu ovlivňovat postup dalších zapojených subjektů. Žádáme o nezávislé posouzení těchto záznamů a související dokumentace a o ověření, zda byly informace předávané soudu, policii a dalším institucím úplné a objektivní.

Sourozenecké vazby.
Dlouhodobě nebyl zajištěn běžný rodinný kontakt Robina s jeho sourozenci. Starší děti odmítaly asistovanou podobu kontaktu, protože nechtěly být při setkávání se svým bratrem sledovány. Žádáme prověřit, zda byly dostatečně hledány jiné, méně zatěžující možnosti zachování sourozeneckého vztahu. Například u matky a dětí doma, kde je bezpečný prostor, je to domov dětí a děti si normální rodinný život bez zbytečného zatížení orgány státní moci přály.

Rozpor mezi zprávami a skutečným průběhem kontaktů.
Zprávy některých organizací podle matky v určitých bodech neodpovídají kompletním zvukovým záznamům asistovaných kontaktů. Žádáme proto o jejich vzájemné porovnání nezávislou osobou.

Tvrzený nátlak na matku.
Matka uvádí, že jí bylo sděleno, že pokud bude prostřednictvím nahrávek zpochybňovat obsah zpráv z asistovaných kontaktů, může to negativně ovlivnit možnost návratu dítěte do její péče. Pokud je takové sdělení zachyceno na nahrávce, žádáme jeho nezávislé prověření. Matka takovou nahrávkou OSPODu disponuje. 

Zadání znaleckého posouzení.
Žádáme prověřit, zda zadání znaleckého posouzení nebylo nepřiměřeně zaměřeno na otázku údajné manipulace ze strany matky, aniž byly srovnatelně prověřeny skutečnosti týkající se násilné minulosti otce a bezpečnostních incidentů v jeho domácnosti - zvláště k soudně a lékařsky potvrzeným sebevraždám za přítomnosti dětí.

Nařízení fakticky nedostupné služby.
Okresní soud Praha-západ nařídil asistované kontakty prostřednictvím organizace HOST. Soudu však bylo předem sděleno - samotnou organizací i matkou, že organizace nemá potřebnou kapacitu. Výsledkem bylo další faktické omezení styku matky se synem na nulu. Žádáme prověřit, zda byla dostupnost služby před rozhodnutím řádně ověřena.

Dlouhodobý minimální či nulový kontakt sourozenců.
Sourozenci se podle matky přibližně dva a půl roku nemohli běžně setkávat, přestože s touto situací děti ani matka nesouhlasí. Žádáme prověřit, zda orgány učinily dostatečné kroky k zachování těchto zásadních rodinných vazeb. Sourozenci se neviděli již třetím rokem. 

Odebrání dalších dětí na základě závažného (avšak nepravdivého a OSPODem účelově generovaného a neprověřeného) oznámení.
V minulosti bylo učiněno mimořádně závažné oznámení, podle něhož měla matka údajně zamýšlet usmrtit sebe a děti. Matka toto tvrzení kategoricky odmítá a uvádí, že před následným zásahem nebyla osobně kontaktována ani bezprostředně vyšetřena. Následně byly dvě děti umístěny přibližně 300 kilometrů od jejich domova do zařízení ústavního typu, což výrazně komplikovalo kontakt těhotné matky s dětmi. Odvolací soud následně umožnil jejich návrat domů. Žádáme prověřit, zda bylo původní oznámení před tak závažným zásahem dostatečně ověřeno, zda byl postup proporcionální a zda nebylo možné použít podstatně mírnější opatření.

Další návrh na ústavní péči.
Po hospitalizaci dospívající dcery bylo opět rozhodováno o možnosti jejího umístění mimo rodinu. Matka uvádí, že předtím nebyla dostatečně prověřena aktuální situace dítěte ani její péče a že OSPOD před podáním návrhu neprovedl žádnou komunikaci s ní ani s dcerou. Žádáme prověřit správnost tohoto postupu. Dívka nyní pobývá s matkou a sourozenci v zahraničí a podle matky je její stav stabilizovaný a dále se zlepšuje.

Nerespektování Robinova názoru.
Robin opakovaně sděluje, že chce žít s matkou a sourozenci. Jeho přání je podle matky zachyceno také na nahrávkách asistovaných kontaktů. Žádáme prověřit, zda bylo jeho stanovisko ve všech zprávách a rozhodnutích zachyceno věrně a zda mu byla přikládána váha odpovídající jeho věku a vyspělosti.

Oslabení sourozeneckých vazeb.
Dlouhodobé oddělení Robina zasahuje do rodinného života všech sourozenců. Sourozenecký vztah dítěte nemůže být považován za okrajovou okolnost.

Zohlednění domácího násilí.
Žádáme prověřit, zda byly informace o násilném jednání dostatečně zohledněny vzhledem k existenci pravomocných rozhodnutí, znaleckých posouzení, zdravotních zpráv a výpovědí dětí.

Hodnocení vzdělávání a péče matky.
Matka uvádí, že pečlivě připravená studijní portfolia dětí byla označována způsobem, který podle ní neodpovídal jejich skutečnému obsahu. Žádáme, aby její výchovné a vzdělávací působení bylo hodnoceno objektivně na základě konkrétních výsledků dětí.

Jednostranné používání teorie manipulace.
Tvrzení (důkazně nepodložená) o manipulaci ze strany matky byla podle ní používána opakovaně, zatímco důkazně podložené ovlivňování dítěte druhým rodičem nebylo posuzováno se stejnou důsledností. Žádáme, aby byla tvrzení o manipulaci u obou rodičů hodnocena podle stejných odborných a důkazních standardů.

Možná příprava dítěte na výpovědi.
Robin podle matky na nahrávce z asistovaného kontaktu uvádí, že mu otec říká, co má sdělovat, a zlobí se, pokud Robin „říká pravdu“. Děti rovněž podle matky uváděly, že jim byly předkládány soukromé e-maily rodičů a těm se otec před dětmi vysmíval a o matce hovořil ponižujícím způsobem. Žádáme nezávislé prověření těchto skutečností.

Komunikace rodičů před dítětem.
Na dostupných nahrávkách má být zachycena komunikace, při níž je matka otcem před dítětem negativně hodnocena. Žádáme, aby byly tyto nahrávky posouzeny objektivně a aby bylo u obou rodičů stejně důsledně vyhodnoceno, zda dítě nezatahují do rodičovského konfliktu.

Omezování kontaktu.
Matka uvádí opakované komplikace při osobních kontaktech i videohovorech s Robinem. Žádáme prověřit, kdo jednotlivé kontakty neumožnil a zda orgány veřejné moci na případné maření kontaktu adekvátně reagovaly a zohlednily.

Doporučená terapie.
Podle dostupných informací nebyla otcem absolvována doporučená terapie zaměřená na zvládání agrese. Žádáme prověřit, zda a jak byla tato skutečnost při rozhodování zohledněna. Jak na tuto skutečnosti reagoval OSPOD a soud. 

Spolupráce matky s odborníky.
Matka docházela na terapie, spolupracovala s odborníky a podle svého vyjádření plnila i nelogické a špatné odůvodnitelné požadavky individuálního plánu ochrany dítěte, jejímž autorem byl OSPOD Černošice. Přesto jí nebylo jasně sděleno, jaké konkrétní podmínky má splnit, aby mohl být obnoven běžný rodinný život Robina s matkou a sourozenci. Na tuto otázku se opakovaně obracela na příslušné instituce. Bez odpovědi.

Ekonomický tlak na rodinu.
Nehrazení či opožděné hrazení výživného ze strany otce a vysoké náklady na vzdělávání (které ale do té doby hradil ze svých nadstandardně vysokých příjmů otec) dětí podle matky významně zatížily rodinný rozpočet v době, kdy pečovala o děti a čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou. Žádáme prověřit, zda byly ekonomické poměry obou rodičů a jejich skutečný podíl na zajištění potřeb dětí hodnoceny spravedlivě a včas. Soud nezohlednil fakt rodičovské dovolené a přenášel na matku odpovědnosti, za které ale do té doby odpovídal otec. Žádáme o rovný přístup a zohlednění všech faktů tak, aby nedocházelo k devastaci nezletilých nehrazením výživného a školného otcem. 

Délka znaleckého zkoumání.
Znalecké posuzování trvalo přibližně rok a půl. Po tuto dobu pokračovalo odloučení sourozenců i konflikt mezi rodiči. Žádáme prověřit důvody této délky a případných dalších prodlev, protože v životě malého dítěte představuje každý další měsíc odloučení významnou dobu.

Zatěžující rozhovory s dětmi.
Děti popisovaly opakování stejných otázek, čekání na určitou odpověď a opakované dotazování na negativní informace o matce, snahu vlkádat odpovědi do úst nezletilých dětí (na audiozáznamu). Žádáme odborné prověření způsobu vedení těchto rozhovorů a toho, zda děti nebyly zbytečně zatěžovány nebo ovlivňovány.

Přenášení odpovědnosti za domácí násilí.
Matce bylo v souvislosti s násilím páchaným před dětmi přisuzováno spoluzavinění či odpovědnost - a to i před dětmi a tento fakt je v záznamech OSPODu. Žádáme prověřit, zda takový přístup skutečně nastal a zda odpovídal principům ochrany obětí domácího násilí a dětí, které jsou mu přítomny. Matka byla atakována i těhotenstvích (lékařské zprávy na rozbití hlavy, úst...). Přesto se OSPOD snažil přenést odpovědnost za i znalci potvrzené násilné jednání otce na matku, oběť abusivity. 

Prosazování ústavní péče proti názoru dětí.
V určité fázi případu bylo OSPODem při výhradní komunikaci s násilným otcem prosazováno pokračování ústavního pobytu dětí, přestože děti, matka a soudem ustanovená opatrovnice požadovaly jejich návrat domů. Žádáme prověřit důvody tohoto rozdílného hodnocení nejlepšího zájmu dětí. OSPOD se snažil o ústavní péči na žádost a za výhradní komunikace s otcem, opatrovnice se snažila o návrat dětí domů. 

Případové konference.
Žádáme prověřit průběh případových konferencí, účast jednotlivých osob a soulad jejich organizace s příslušnými metodickými pravidly. Soudem  ustanovená opatrovnice nebyla na konferenci původně pozvána - a to zcela účelově - OSPODem Černošice a její účast následně zajistila sama matka, aby děti byly chráněny. OSPOD v datové zprávě potvrdil, že nerespektují instrukce MPSV ohledně případových konferencí a že je takto poškozeno v průřezu času velké množství dětí. 

Celkové dopady na děti a jejich důvěru v ochranný systém.
Děti nesou následky dlouhodobého odloučení, pobytů mimo domov, opakovaných rozhovorů a výslechů, ztráty běžného kontaktu s bratrem, narušení kontinuity vzdělávání a opakovaných kontrol při cestování.

Podle zjištění veřejného ochránce práv byly v postupu OSPOD zjištěny nedostatky týkající se mimo jiné podkladů ve spise, komunikace, rozpoznání ohrožení dětí a jejich umístění mimo rodinu či výhradní komunikace s násilníkem. Žádáme, aby byla tato zjištění skutečně promítnuta do dalšího postupu příslušných institucí.

Obava, že dítě po pobytu s matkou nebude chtít zpět.
Pokud byla jako jeden z hlavních důvodů omezení kontaktu používána obava, že Robin po pobytu s matkou a sourozenci nebude chtít zpět, žádáme důkladné přezkoumání takového přístupu. Přání dítěte zůstat se svou rodinou nemůže samo o sobě sloužit jako důvod pro další omezení jeho kontaktu s touto rodinou. Manipulace ze strany oběti domácího abusementu se dle odborného hlediska nemá vůbec zvažovat. OSPOD a soud však jednají zcela opačně a snaží se matku kriminalizovat. 

Hodnocení oběti domácího násilí.
Žádáme prověřit, zda nebyly následky dlouhodobého konfliktu a domácího násilí u matky interpretovány v její neprospěch namísto toho, aby byly posuzovány v kontextu prožitého násilí.

Další jednání ovlivňující stabilitu rodiny.
Matka uvádí, že vedle otázky výživného docházelo i k dalším sporům týkajícím se rodinného majetku, úvěrů a zajištění domácnosti. Žádáme, aby při hodnocení stability rodinného prostředí bylo rozlišováno mezi vlastní schopností rodiče pečovat o děti a důsledky probíhajícího konfliktu mezi rodiči.

Zatahování dětí do konfliktu.
Žádáme, aby děti nebyly dále neúměrně zatahovány do konfliktu mezi rodiči ani zatěžovány opakovanými úkony v dlouhotrvajícím opatrovnickém řízení a měly možnost naplnit své právo na rodinný život se všemi sourozenci.

ŽÁDÁME O OCHRANU DÍTĚTE

Dítě nesmí nést následky konfliktu dospělých. Dítě nesmí být bez dostatečných důvodů dlouhodobě odloučeno od bezpečného rodiče a sourozenců. Dítě se nesmí stát nástrojem rodičovského konfliktu. Nesmí být manipulováno žádným rodičem ani jinou osobou a jeho autentické přání nesmí být přehlíženo jen proto, že neodpovídá představě některého z dospělých.

Matka uvádí, že Robinovi bylo opakovaně sdělováno, že se domů k matce a sourozencům dlouhou dobu nevrátí (a to i ze strany OSPODu Černošice a otce) a že před ním zaznívají negativní výroky o matce (dokonce od státních institucí či abusivniho otce). Pokud se tato tvrzení prokážou (vše je zachyceno na audiozáznam) žádáme, aby příslušné orgány přijaly okamžitá opatření na ochranu dítěte před rodičovským konfliktem a jeho psychickými důsledky.

Stejně tak žádáme, aby jakékoli pochybení matky bylo posuzováno podle stejných standardů jako případné pochybení otce a aby žádný rodič nebyl zvýhodňován či znevýhodňován na základě předem vytvořeného obrazu jeho osoby.

Robin není soudní spis. Robin není věc. Je to dítě, které má matku, tři sourozence, svůj domov, své vztahy a právo být slyšeno.

Žádáme, aby byly všechny relevantní důkazy hodnoceny podle stejných pravidel, aby byla věnována odpovídající pozornost doloženému domácímu násilí a jeho dopadům na děti a aby byly bezodkladně vytvořeny podmínky pro bezpečné obnovení rodinného života Robina s matkou a třemi sourozenci. Doposud se zdá, že orgány státní moci přijaly zcela mizogynní přístup, kterým poškozují děti.

Rovnost neznamená ignorování rozdílů mezi konkrétním jednáním rodičů. Znamená spravedlivé a nestranné hodnocení skutečností a důkazů. Rovnost je v respektu k přirozenosti.

Výsledkem opatrovnického řízení nemá být pro děti situace horší a více traumatizující než situace před jeho zahájením. Děti nemají být traumatizovány samotným opatrovnickým řízením ani zatahovány do konfliktu rodičů. Robin je brán jako rukojmí a je mu sdělováno OSPODem a násilným tatínkem, že pokud starší děti nepůjdou k otci, on nebude moci domu za matkou a sourozenci.

Pokud je v rodině doložena historie domácího násilí, musí být tato skutečnost při rozhodování o dětech důsledně zohledněna. Ochrana dítěte nemůže spočívat pouze ve formálním zachování kontaktu s oběma rodiči; musí vycházet především z jeho bezpečí, stability, skutečných vztahů a individuálních potřeb.

Žádáme, aby bylo Robinovi a jeho třem sourozencům zajištěno bezpečné rodinné prostředí bez dalšího zbytečného prohlubování rodičovského konfliktu a aby příslušné instituce aktivně pracovaly na obnovení jejich rodinného života.

Žádáme také, aby byla rodina chráněna před dalšími nepřiměřenými zásahy založenými na neověřených tvrzeních a aby každé mimořádně závažné tvrzení bylo před přijetím zásadních opatření řádně, nezávisle a objektivně prověřeno.

Prosíme, podpořte svým podpisem obnovení rodinného života Robina, jeho matky a tří sourozenců.

Tři roky odloučení představují v životě malého dítěte mimořádně dlouhou a nenahraditelnou dobu.

Maminka Robina a jeho tří sourozenců

Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D.

Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad dle § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb. Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Věc: Vyjádření k EIA: Větrné elektrárny Sazomín (3 ×4,1-4,3 MW)

Oznamovatel: S&M Develop, s.r.o. | Kód IS EIA: VYS1316 |

Podávájí: obyvatelé dotčených obcí Požadované rozhodnutí: Vydání NEGATIVNÍHO (nesouhlasného) závazného stanoviska EIA

Hlavní důvody pro odmítnutí záměru

1. Neodstranitelný rozpor s CHKO Žďárské vrchy a krajinným rázem Odborný nesouhlas AOPK ČR: Správa CHKO výslovně konstatovala, že záměr je nepřijatelný, neboť nevratně poškodí hodnoty chráněného území. Snížení výšky nepomohlo: Navržené snížení věží o 19 m (na 160 m) označila CHKO za nedostatečné. Investor přitom přiznává, že jde o jeho „technologické maximum" a další snížení je ekonomicky nemožné. Kompromis je tedy vyčerpán a střet s ochranou přírody nelze vyřešit. Ochrana památky UNESCO: Věže vytvoří agresivní dominantu narušující dálkové pohledy a krajinný rámec poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře i soustavy historických kostelních věží v okolí (rozpor s bodem 146h Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina). Přírodní park Bohdalovsko: Záměr leží pouhé 2 km od parku, dokumentace však jeho ovlivnění zcela opomíjí a nepravdivě tvrdí, že v okolí žádné chráněné území není.

2. Přepracovaná dokumentace nesplnila závazné požadavky rozhodnutí o vrácení ze dne 7. 11. 2025 Přestože úřad dokumentaci v roce 2025 vrátil, přepracovaný text z června 2026 kritické chybějící podklady stále neobsahuje: Chybí 3letý ornitologický průzkum: Vyžadovaný zjišťovacím řízením kvůli vysokému riziku kolizí s orlem mořským (prokazatelně hnízdícím v okolí). Nedostatečný průzkum netopýrů: Nebyl proveden roční monitoring dle metodiky ČESON. Sama dokumentace přiznává nedodržení odstupové vzdálenosti 200 m od lesa, blízkost vodní nádrže a riziko mortality netopýrů. Nevyhodnocené kabelové vedení: Vyvedení výkonu (podzemní kabel VTE 2 a 3 o délce 11,73 km přes Vatín a Jámy) není vůbec posouzeno z hlediska dopadu na půdu, vodu a přírodu podél trasy.

3. Nezákonný zábor nejkvalitnější zemědělské půdy (I. třída ochrany) Investor nepředložil žádné varianty umístění, jak vyžaduje § 7 odst. 2 zákona o ochraně ZPF u nezastavitelných ploch. Pro zábor I. třídy ochrany nepředložil konkrétní důkazy o převažujícím veřejném zájmu a odmítá se zabývat alternativami.

4. Bagatelizace stanovisek dotčených orgánů a veřejnosti Dokumentace ignoruje závažné stanovisko Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 2. 1.2025, který záměr nedoporučil k realizaci, a reaguje na něj jen obecnými frázemi. Přehlíží nesouhlas dotčené veřejnosti a petici 400 občanů z okolních obcí. Není vyřešen kumulativní vliv (hluk, vibrace, stroboskopický efekt a blikající letecké osvětlení) v kombinaci s frekventovanou silnicí I. třídy a železnicí. Chybí reálné řešení likvidace nerecyklovatelných kompozitních rotorových listů po ukončení provozu.

Závěr: Záměr vykazuje zásadní a neodstranitelné negativní vlivy na přírodu, krajinu, kulturu i obyvatele. Proto požaduji vydání záporného stanoviska EIA

My, níže podepsaní občané, žádáme o větší podporu opatření proti přemnoženým komárům v oblastech, kde způsobují problémy lidem i zvířatům.

Komáři každoročně znepříjemňují život milionům lidí. Jejich štípnutí je nepříjemné, může vyvolávat alergické reakce a v některých částech světa přenášejí nebezpečné nemoci. Přemnožení komárů navíc omezuje pobyt venku, sportovní aktivity i cestovní ruch.

Proto žádáme, aby se:

pravidelně monitoroval výskyt komárů,
odstraňovala místa se stojatou vodou, kde se rozmnožují,
používaly bezpečné a ekologické metody ke snižování jejich počtu,
podporoval výzkum účinných způsobů regulace jejich populací.

Naším cílem není vyhubení všech komárů, protože jsou součástí přírody a ekosystémů. Chceme však snížit jejich počet tam, kde ohrožují zdraví lidí nebo výrazně zhoršují kvalitu života.

Děkujeme za podporu této petice.

Mnozí z nás, níže podepsaných občanů hlavního města Prahy a uživatelů přilehlých komunikací, vyjadřují hluboké znepokojení nad situací v okolí Barrandovského mostu. Páteční pád patnáctimetrové betonové plastiky „Rovnováha“ ze 17. července 2026, která se zřítila na frekventovanou cyklostezku na branické straně, jasně ukázal, že tyto objekty představují bezprostřední ohrožení lidského života a zdraví. Považujeme za nepřípustné, aby byly veřejné finanční prostředky hlavního města Prahy investovány do stavby nákladné, přesné repliky tohoto zničeného brutalistního díla z doby normalizace, jak je v současnosti magistrátem zvažováno. Stejně tak považujeme za hazardování s bezpečností občanů další setrvávání zbývajících chátrajících betonových plastik nad schodišti (tzv. Hroší lázně či Krmítko pro slony) na smíchovské straně mostu. Prostřednictvím této petice požadujeme, aby orgány hlavního města Prahy: 1. Zrušily veškeré plány na obnovu, stavbu repliky či rekonstrukci zřícené plastiky „Rovnováha“ na branické straně mostu. 2. Finanční prostředky, které by byly vynaloženy na tuto nákladnou repliku, investovaly raději do revitalizace okolní zeleně, modernizace cyklostezek a celkového zkvalitnění veřejného prostoru pro občany. 3. Okamžitě provedly kompletní statické posouzení všech zbývajících betonových plastik architekta Josefa Klimeše v předpolí Barrandovského mostu na smíchovské straně (včetně objektů zastřešujících schodiště). 4. Zajistily bezpečné odstranění těchto zbývajících objektů, pokud statický posudek prokáže korozi vnitřních armatur či obdobné riziko náhlého kolapsu, jaký postihl plastiku „Rovnováha“. Máme zato, že do města nepatří stavby bezúčelné, bez přidané hodnoty, nebo jsou většinou obyvatel vnímány jako esteticky odpudivé a tudíž zvyšují stres velkoměsta. Veřejný prostor v okolí jednoho z nejvytíženějších dopravních uzlů v Praze by měl být v 21. století bezpečný, vzdušný a přívětivý pro pěší i cyklisty, nikoliv zatížený chátrajícími betonovými monumenty s nejasnou správou.

My, níže podepsaní občané, se obracíme na statutární město České Budějovice s žádostí o přehodnovení návrhu nového územního plánu v části vedení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, který by vedl k demolici dvou historických rodinných domů ve Vodní ulici (č.p. 6/17 a 5/15) a devastaci přilehlé zelené enklávy se stoletou alejí sloužící k rekreaci zvláště obyvatelům budějovické čtvrti Pětidomí.

Nejde jen o čáru v mapě. V navržené podobě by koridor znamenal zánik konkrétních domů, konkrétního místa a části historie čtvrti Pětidomí.

Realizace koridoru dle stávajícího Návrhu ÚP by vedla k demolici domu na adrese Vodní 6/17, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Jedná se o historickou stavbu ze 70. let 19. století, která nedávno prošla náročnou, památkově vedenou rekonstrukcí. Tento dům není pouze nemovitostí evidovanou v katastru; je výsledkem dlouhodobé péče, osobního nasazení a snahy zachovat hodnotu místa pro další generace.

Stejně tak má být dotčen dům na adrese Vodní 5/15, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Ten představuje cennou pozdní architekturu významného jihočeského architekta Františka Petráše. Také tento dům je dlouholetým domovem, místem spojeným s rodinnou historií a každodenním životem jeho obyvatel.

Obě uvedené stavby mají pro své vlastníky a obyvatele zásadní osobní význam. Nejde o anonymní objekty určené k nahrazení, ale o domovy, o dědictví předávané a udržované po generace. Současně mají i praktický význam pro obživu svých vlastníků, neboť v jedné ze staveb má sídlo a zázemí společnost Bartl s.r.o., prostřednictvím které podniká jeden z vlastníků uvedených staveb.

Dopad navrženého koridoru se však netýká pouze soukromých práv a zájmů vlastníků dotčených nemovitostí. V dotčené části čtvrti Pětidomí se nachází staletá alej a fakticky jediný významný zelený a přírodní prostor v této lokalitě. Tento prostor je místními obyvateli dlouhodobě vnímán a užíván jako místo pro odpočinek, procházky a volnočasové aktivity. Zároveň přirozeně přispívá ke zlepšování mikroklimatu přilehlého území, ochlazování lokality, zadržování vláhy a celkové kvalitě života v městské části. Spolu se zahradami dotčených domů je vzácným místem pro život množství často chráněných bezobratlých, ptáků, obojživelníků a dalších malých obratlovců a přispívá tak k udržení biodiverzity v lokalitě.

Jsme přesvědčeni, že rozvoj města a jeho dopravní infrastruktury je důležitý. Neměl by však probíhat způsobem, který bez dostatečně šetrného řešení povede ke zničení historických staveb, zásahu do domovů místních obyvatel a likvidaci cenného zeleného prostoru. Územní plán má být nástrojem uvážlivého rozvoje města, nikoli důvodem k nenahraditelným ztrátám tam, kde existuje možnost hledat citlivější řešení.

Žádáme, aby Návrh ÚP, zejména umístění koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, byl změněn tak, aby:
- byla vyloučena demolice domů na adresách Vodní 6/17 a Vodní 5/15 v Českých Budějovicích;
byla zachována staletá alej a zelený prostor v lokalitě Pětidomí;
- bylo dotčené území řešeno s maximálním respektem k jeho dosavadní podobě, historické hodnotě, obytné funkci a veřejnému užívání;
- bylo zvoleno takové řešení, které bude v nejnižší možné míře zasahovat do soukromých práv vlastníků i do veřejného zájmu na zachování kvalitního městského prostředí.

Žádáme, aby se město touto věcí zabývalo nejen jako technickou otázkou vedení dopravního koridoru, ale také jako otázkou ochrany konkrétního místa, jeho historie, zeleně a života lidí, kteří zde žijí a působí.

Návrh nového územního plánu města České Budějovice, byl zveřejněn veřejnou vyhláškou Magistrátu města České Budějovice, odboru územního plánování, ze dne 25. 05. 2026.

My, níže podepsaní občané, návštěvníci a příznivci regionu Ralsko, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem výstavby rozsáhlé fotovoltaické elektrárny v prostoru bývalého letiště Hradčany v Ralsku.

Požadujeme, aby příslušné orgány státní správy, Liberecký kraj, město Ralsko a další dotčené instituce zastavily přípravu tohoto projektu. 

Důvody našeho nesouhlasu

1. Ochrana jedinečné krajiny Ralska

Letiště Hradčany a jeho okolí představují mimořádně cenné území s vysokou přírodní, krajinářskou a rekreační hodnotou. Rozsáhlá průmyslová fotovoltaická elektrárna by zásadně změnila charakter tohoto území a nenávratně poškodila jeho krajinný ráz.

2. Ochrana významných biotopů a chráněných druhů

Území bývalého letiště je dlouhodobě považováno za biologicky cennou lokalitu s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zachování těchto stanovišť musí mít přednost před průmyslovým využitím území.

3. Ochrana vodních zdrojů a půdních poměrů

Lokalita se nachází v citlivém území s významem pro ochranu podzemních vod. Rozsáhlé stavební zásahy mohou negativně ovlivnit vodní režim krajiny, vsakování vody a ekologickou stabilitu území.

4. Zachování rekreačního a turistického potenciálu Ralska

Ralsko je vyhledávanou oblastí pro turistiku, cyklistiku, rekreaci a poznávání přírody. Průmyslová energetická stavba tohoto rozsahu je v rozporu s dlouhodobým rozvojem území založeným na cestovním ruchu a ochraně přírody.

5. Nedostatečné zapojení veřejnosti

Občané regionu musí mít možnost aktivně se podílet na rozhodování o budoucnosti svého území. Požadujeme transparentní postup, otevřenou diskusi a respektování názorů místních obyvatel.

Skládku Nehvizdy provozuje LOGLA, s.r.o., související nákladní doprava s průměrnou nosností 30 tun je realizována v pracovní dny v 7-18 hod. a jde o 100 pojezdů denně. S otevírací dobou skládky v 7 hodin provoz brutálně zasahuje do ranní dopravní špičky v malé obci bez obchvatu s velkou spádovou školou a bezplatnou či objízdnou trasou pro D11. Na Logla.cz čteme objem zemních těles 1,56 milionů m3 (záměr z roku 2013), ale záměr 2026 již počítá 3,54 milionů m3. Vznikající krajinný prvek Nová skála je prezentován jako stavba se zákazem vstupu a nemá být využívána k procházkám. Další rozšíření počítá s koncem roku 2032, kdy tu lze očekávat stavbu terminálu VRT. S ukládáním materiálu ze stavby VRT záměr nepočítá a tato potřeba může ještě vyvstat.

Žádáme jasné odmítavé stanovisko obce k záměru dalšího rozšíření skládky, dokud tu nebude funkční obchvat obce s protihlukovými opatřeními a aby rozšíření skládky sloužilo předně ukládání materiálu ze stavby VRT nevyžadujícího dopravu přes obec. Žádáme řešení, aby otevírací doba současné skládky nebyla dříve než v 8:30. Žádáme, aby aktuálně nezavážené části skládky/krajinného prvku byly zpřístupněné procházkám, protože v opačném případě tu jde jen o stavbu s další návazností stavby VRT. Místo procházkového místa za obcí tu máme nekonečné staveniště s možnosti procházek ve vzdálené budoucnosti s překonáváním velkého dopravního terminálu.

My, níže podepsaní, vědomi si dějinné závažnosti okamžiku, jehož jsme svědky, tímto slavnostně a splnou vážností vyslovujeme svou nezlomnou podporu hrdinnému Ježkovi v jeho ctihodné, inspirativní a věru bohorovné snaze pokořit šestipakl teplých Braňasů z petky. Prohlašujeme,že:


1. Tento čin není pouhým aktem konzumace, nýbrž naplněním osudu, jenž byl Ježkovi souzen od počátku věků.

2. Skutečnost, že jsou Braňasi teplé a z petky, nikterak nesnižuje velikost úkolu - naopak ji povyšuje, neboť právě hrdinství se kalí v nepohodlí.

3. Tak, jak to vždy bohové zamýšleli, budiž šestipakl pokořen do dna, bez zaváhání, bez polevení a bez nutnosti odlévat.

4. Každý, kdo Ježkovi v jeho úsilí stojí v cestě - ať už pochybnostmi, posměchem, či nabídkou studené alternativy - staví se proti vůli vyšších sil.

Nechť je tedy tato petice svědectvím pro budoucí pokolení, že v hodině zkoušky stál lid pevně za svým hrdinou. Sláva Ježkovi, zkáze šestipaklu. Budiž vůle bohů naplněna.

Níže podepsaní:

My, níže podepsaní občané, v souladu se zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním,

vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas se záměrem výstavby větrných elektráren v Bystré nad Jizerou. Žádáme tímto zastupitelstvo a další příslušné orgány, aby učinily veškeré zákonné kroky k zamezení realizace tohoto projektu.

Důvody našeho nesouhlasu: Plánovaná výstavba představuje zásadní zásah do krajinného rázu, životního prostředí a kvality života obyvatel dotčených měst a obcí. Přestože bylo ze strany obce Bystrá nad Jizerou vydáno kladné stanovisko, obyvatelé obce Bystrá nad Jizerou nebyli seznámeni s negativními vlivy VTE a neproběhlo rozhodnutí obyvatel v řádném referendu. Okolní města či obce vyjadřují se záměrem rovněž jednoznačný nesouhlas.

* Nevratná změna krajinného rázu Podkrkonoší. Plánované turbíny, vysoké až 207 metru, výrazně a nevratně změní jedinečnou, pro klid a výhledy vyhledávanou lokalitu.

* Dopady na životní prostředí: Obáváme se negativního vlivu na místní faunu a flóru.

* Hluková zátěž a stroboskopický efekt: Výstavba blízko obytných sídel by vedla k hluku, stroboskopickému efektu a dalším aspektům, majícím vliv na zdraví obyvatel dotčeného území.

* Snížení hodnoty nemovitostí: Očekáváme, že blízkost větrných elektráren povede k poklesu hodnoty nemovitostí v jejich dosahu.

Zastavme větrné elektrárny v Bystré nad Jizerou dříve, než bude pozdě!