Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“ 724 podpisů dosaženo

Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

 

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

 

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

 

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Autor: Radovan Přikryl | 724 podpisů

Více >
Petice proti diskriminaci zahraničních studentů 5 podpisů chybí 95

Petice proti diskriminaci zahraničních studentů

Dobrý den,

obracíme se na Vás jménem lektorů českého jazyka pro cizince, učitelů profilových předmětů, dalších zaměstnanců intenzivních jazykových kurzů a žádáme Vás o pomoc.

Víme, že v současné době se projednává zákaz přístupu uchazečů z Ruska a Běloruska ke vzdělání na českých vysokých školách, zejména na technických a IT oborech.

Argumentace je taková, že takto specializované studium by mohlo být bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Takový argument nemůžeme akceptovat, není to nijak podloženo. Máme osobní mnohaletou zkušenost s výukou češtiny v ročních intenzivních kurzech pro cizince, připravujeme studenty pro náročné studium na veřejných univerzitách, učíme je českou kulturu, dějiny a snažíme se o usnadnění jejich integrace do českého prostředí.

Naši aktuální studenti se celý rok pečlivě připravovali na studium a většina z nich splnila veškeré podmínky k přijetí.

Nyní jsou však konfrontováni s tím, že je momentálně jejich přijetí ke studiu pozastaveno a vydání rozhodnutí je rovněž blokováno.

Do České republiky přijíždí zpravidla ti, kteří nepodporují Putinův režim a hledají jiné místo pro život, místo, kde funguje demokracie, svoboda a právo na vzdělání. Chceme zdůraznit, že naši studenti odsuzují agresi ruského prezidenta a nesouhlasí s vojenským napadením Ukrajiny. Otevřeně zastávají takový postoj i přes to, že podle nového trestního článku 207.3 ruského trestního zákoníku lze nyní za projev takto otevřeného nesouhlasu být trestně stíhán. Od začátku války se naši studenti zapojují do aktivní pomoci uprchlíkům a zúčastňují se protestních akcí proti válce.

Z toho důvodu žádáme o následující:

- Obnovit průběh přijímacího řízení na VŠ bez omezení, tedy pro všechny uchazeče, kteří splňují podmínky k přijetí, bez rozdílu jejich země původu.

- Nepřerušovat studium stávajícím studentům, kteří se distancují od agrese Ruské federace a Putinova režimu.

- V průběhu posouzení jednotlivých žádostí se řídit výhradně normami českého a mezinárodního práva, zásadami demokracie a humanity, s vyloučením jakýchkoliv projevů diskriminace.

Děkujeme za posouzení celé záležitosti a věříme v pozitivní vývoj dané situace.

Autor: Martina Kubátová | 5 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2852 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2852 podpisů

Více >
Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi 193 podpisů

Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Autor: Petra Novotná Novotná | 193 podpisů

Více >
Petice za zachování Kavárny u divadla 112 podpisů

Petice za zachování Kavárny u divadla

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením Kavárny u divadla. 

Níže uvádíme argumenty, které jasně hovoří pro zachování oblíbené kavárny:

1. Kavárna u divadla funguje v Opavě úspěšně již 22 let, je oblíbeným místem mnoha Opavanů bez ohledu na věk.

2. Fungování kavárny zajišťuje Slezskému divadlu Opava roční příjem 186 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že je divadlo z velké části dotované městem, by si mělo tento jistý výdělek zachovat, ne se ho vzdávat.

3. S fungováním kavárny nemá divadlo problémy. Kavárna je v nájmu stejné osoby, paní Gabriely Rehušové, už 16 let. Tato zároveň provozuje bufet v divadle během představení a zajišťuje divadelnímu souboru rauty po premiérách. Nájemkyně se zároveň stará o interiér kavárny, na renovace vynakládá vlastní prostředky.

4. Kavárna stojí na strategickém místě u zastávek MHD, takže pro Opavany představuje možnost útočiště v čase, kdy čekají na další spoj.

5. Do kavárny je bezbariérový vstup, je tedy pohodlně přístupná i starým lidem či lidem s omezením pohybu. 

6. Kavárna je místem, kde se lidé setkávají před divadelním představením i po něm. Podobné místo v bezprostředním okolí divadla není.

7. Kavárna je zároveň místem setkávání zaměstnanců divadla, kteří si zde můžou odpočinout po zkouškách i po představeních. 

8. Kavárna disponuje i zahrádkou, která je v létě plně využívaná.

Svým podpisem se stavíme za zachování Kavárny u divadla, neboť jsme přesvědčeni, že se jedná o jedinečné místo, které svým charakterem nemá v Opavě obdoby. 

Autor: Hanka Kuzníková Mrosková | 112 podpisů

Více >
Deklarace Českého komitétu slavistů proti válce na Ukrajině 82 podpisů

Deklarace Českého komitétu slavistů proti válce na Ukrajině

Vážení kolegové slavisté!

Český komitét slavistů vystupuje s prohlášením, kterým se jednoznačně hlásíme k sílícímu hnutí mezinárodní vědecké komunity proti válce na Ukrajině.

My, členové Českého komitétu slavistů, univerzitní učitelé, výzkumní a kulturní pracovníci specializující se na slavistiku a baltistiku, chceme tímto vyjádřit co nejrozhodněji své rozhořčení a svůj  protest proti válce, kterou 24. února 2022 rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny.

Vyjadřujeme svou solidaritu s oběťmi této ruské vojenské intervence, s celou ukrajinskou společností, se statečným vedením státu a s jeho bojovníky za svobodu a nezávislost Ukrajiny. Vojenské akce ruských ozbrojených sil, a především bombardování ukrajinského území představují tragédii pro ukrajinský lid i stát. Současný vládce Ruské federace se rozhodl pro odsouzeníhodné použití válečných prostředků a násilí, pro bezprecedentní pošlapání nezávislosti suverénního státu, arogantní opovrhování mezinárodním právem a faktické odvržení základních lidských hodnot včetně vyjednávání a možností dohody. Nic nemůže ospravedlnit tuto agresi, zvláště ne nepodložená a mylná instrumentalizace historie.

 

Podporujeme však také ty ruské občany, kteří agresi ozbrojených sil Ruské federace proti Ukrajině odmítají a jež sdílejí hodnoty otevřeného dialogu a spolupráce mezi evropským Západem a Východem. Zvláště pak myslíme na své kolegy, podepsané pod Otevřeným dopisem vědců a vědeckých publicistů proti válce s Ukrajinou, a všechny studenty, kteří se odvažují pozvednout svůj hlas, aby odsoudili válku na Ukrajině a potlačování občanských svobod a politického pluralismu ve vlastní zemi.

Vyzýváme vědeckou slavistickou komunitu, aby vyjádřila svůj nesouhlas s touto invazí, která představuje jak útok na svobodu Ukrajiny, tak útok na morální integritu Ruska a Běloruska, hrozbu pro bezpečnost sousedních národů a demokracii, mír a spolupráci v Evropě a ve světě. Zároveň vyzýváme k iniciativám, které prohloubí vědomí o ukrajinské historii a kulturním dědictví v českém veřejném prostoru, jakož i podpoře ukrajinských kolegů, které válka poškozuje v osobním životě, výzkumu a výuce.

Členové Českého komitétu slavistů:

PhDr. Lukáš Babka (Slovanská knihovna při Národní knihovně ČR, Praha)

Mgr. Václav Čermák, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, Praha)

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha)

prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (Katedra jihoslovanských a balkanistických studií FF UK, Praha)

Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D. (Katedra bohemistiky FF UP, Olomouc)

PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (Ústav pro jazyk český AV ČR, Brno)

Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D. (Institut mezinárodních studií FSV UK, Praha)

PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D. (Katedra literární kultury a slavistiky, Univerzita Pardubice)

PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (Ústav východoevropských studií FF UK, Praha)

PhDr. Karolína Skwarska, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, Praha)

doc. PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Brno)

doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D. (Katedra bohemistiky FF UP, Olomouc)

doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (Historický ústav AV ČR, Brno)

doc. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. (Katedra slavistiky OU, Ostrava)

doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc. (Katedra slavistiky FF UP, Olomouc)

Autor: Karolína Skwarska | 82 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku