My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, chceme vyjádřit náš nesouhlas se zrušením míst pro koňské povozy na Staroměstském náměstí a ve Stromovce.

Rada hlavního města Prahy v této věci rozhodnula dne 20. prosince 2021. Náš cech nebyl ani informován o tom, že se tato věc bude na schůzi rady řešit, čímž mu byla odepřena možnost se k věci vyjádřit a bránit se. I s výsledkem jsme se poprvé setkali až na Twitteru.

Hlasování o zrušení koňských povozů bylo reakcí na tendenční kampaň Kůň není stroj. Kampaň je postavena na lživých informacích. My, jakožto majitelé koní, zásadně odmítáme všechny body zmíněné kampaně. Chceme dostat možnost bránit se proti verdiktu Rady hlavního města Prahy.

Prvním bodem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočár je pro koně extrémně těžký. Toto tvrzení je lživé. Kočáry, které používáme, váží mezi 500-550 kg. Skutečnost, že na rovném povrchu kůň utáhne až trojnásobek vlastní váhy, zde byla kompletně opomenuta. I pokud je kočár plně naložený, tak jeho váha nepřesáhne 1200 kg. Pokud dva koně váží dohromady 1400 kg, tak se stále jedná pouze o méně než jednonásobek jejich vlastních vah.

„Kočáry dnes mají taková kuličková ložiska, že ty koně by je v pohodě utáhly i na ocase. Jezdí se okruh asi dva kilometry, pro koně malá procházka.“

Ing. CSc. Jan Navrátil pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Další argumenty kampaně zmiňují nevhodné prostředí pražských ulic, které koně údajně příliš stresuje, což má za následek jeho splašení a následné ublížení na zdraví sobě, nebo osobám v jeho okolí. Tyto argumenty lze vyvrátit faktem, že v Praze nikdy k žádnému takovému incidentu nedošlo. Je pravda, že ne každý kůň se k této práci hodí, a proto si koně pro tuto činnost pečlivě vybíráme. Naši koně prošli potřebným výcvikem a mají vhodné povahové vlastnosti. I díky tomu a naší prvotřídní péči se naše koně těší dobrému zdraví, jak ostatně dokazuje nespočet veterinárních zpráv, kterými jsme schopni naše tvrzení podložit.

V kampani se také dočteme, že koně jsou v letních vedrech tak přepracovaní, že někteří z nich kolabují a mohou zemřít na přehřátí organismu. Tento argument je opět lživý. V Praze neevidujeme žádný takovýto případ. Přesto jsme však na stanoviště na vlastní náklady pořídili napojení hydrant, ze kterého koně během směny napájíme, případně chladíme.

„Kůň je stepní zvíře, má perfektní termoregulační systém, je zvyklý být na slunci, ostatně v přírodě je na něm taky.“

Aleš Fiala, prezident Asociace svazu chovatelů koní pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Dalším argumentem kampaně je nevhodný povrch, po kterém jsou koně nuceni chodit. Proto naše koně chráníme speciálními podkovami s tlumící pryží, které jsou schopny eliminovat tvrdé nárazy. Koním s tímto typem podkov chůze po asfaltu a dlažbě nevadí.

Posledním argumentem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočáry tažené koňmi do historického centra města nepatří. K vyvrácení tohoto argumentu budeme potřebovat právě Vaši pomoc. My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, Vás proto žádáme o podpis do naší petice, kterým vyjádříte svůj nesouhlas se zrušením této činnosti.

Děkujeme,

Členové Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy s rodinami

https://www.facebook.com/CechFiakristu

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Jménem všech zrzavých lidí touto peticí vyzývám všechny obyvatele České republiky k zastavení veškeré diskriminace vůči zrzavým spoluobčanům.

Určitě se každý s nějakým zrzavým spoluobčanem potkal. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí společnosti, i když neprávem diskriminovaní a utlačovaní!

Snad každé zrzavé dítě se setkalo s šikanou a to jen kvůli vyšší koncentrací světlého pigmentu feomelaninu. Od spolužáků musí psolouchat "vtípky" typu "zrzi zrzi, co tě mrzí" nebo "zrzku, dej mi zmrzku". Když se zrzavé děti dožijí dospělosti, tak tím jejich strasti nekončí, ba naopak. 

Každý zrzek se dozajista také setkal s opovrhnutím. Jste v práci a potřebujete pomoc. Řeknete tedy kolegovi, ať vám pomůže, ale jediné čeho se vám dostane, je úšklebek a poznámka, že zrzkům nepomáhá! 

Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Dnešní zrzky se potýkají s říkankou "čím zrzavější střecha, tím vlhčí sklep". Ne všichni si totiž uvědomují, že i zrzaví lidé mají city.

Ve společnosti panují vážné předsudky, například že zrzaví lidé nemají duši. Tento předsudek hojně podporuje i neblaze proslulý seriál Městečko South Park, ve kterém opakovaně vyzývají k násilí vůči zrzkům. Představte si, že místo zrzků by to byli černí lidé, najednou vám to vadí, že?!

Sdílel jsem fotku z dovolené, kde jsem měl zelené tričko. Obratem se mi foto vrátilo s velký nápisem "LEPRIKÓN". To mě tak zasáhlo, že jsem musel odstranit z šatníku vše zelené. 
 

Česká republika má 200 poslanců a 81 senátorů. Možná se ptáte, kolik z nich je zrzavých. Odpověď je 0! Další jasný důkaz diskriminace a utlačování.

Všichni určitě znají Winstona Churchilla z černobílých fotografiích. Ale to jen kvůli Britské cenzuře. Žádný fotograf nesměl Churchilla vyfotit barevným aparátem. Ptáte se proč? Protože by lidé zjistili, že je zrzavý!!

Vincent van Gogh. Nizozemský malíř, jehož není potřeba představovat. Za svůj život prodal pouze jedno dílo a nedočkal se výraznějšího uznání. Byl zničen životem a neúspěchem. Spáchal tedy sebevraždu. Až 11 let po jeho smrti se konala výstava s jeho uměním. Dokud byl živ, nikdo se o něj nezajímal, protože byl zrzavý. Po 11 letech lidé zapomněli na jeho zrzavé kadeře a začali oceňovat jeho kvalitu.

Je smutné, že i v dnešní době probíhá něco tak ohavného, jako je vyčleňování jisté skupiny lidí ze společnosti. Podpisem této petice pomůžete všem zrzavým!! 

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

PETICE

dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

za záchranu zdevastovaných vil - Kočího vily a Roškotovy vily - na ulici Milady Horákové v Praze 6. 

Petice je určena členům Rady městské části Praha 6

My, níže podepsaní, sledující postupný dlouholetý rozpad Kočího vily a Roškotovy vily na ulici Milady Horákové v Praze 6, žádáme Radu MČ Prahy 6, aby bezodkladně zesílila kroky vedoucí k záchraně těchto vil a použila k tomu jakékoliv zákonné prostředky. Tyto architektonicky významné vily zasazené ve vilové čtvrti Bubeneč, kterou obdivuje celý svět, koupil před více než 20 lety bezohledný developer se sídlem v daňovém ráji  a nechává je úmyslně chátrat. Opakovaně se snaží tyto vily zbořit a vystavět na jejich místě administrativní centrum, jímž by světově unikátní genius loci čtvrtě Bubeneč zničil. 

Chvíle jejich možného zániku se opravdu nebezpečně přiblížila, proto je třeba vytvořit účinný tlak na developera a okamžite s ním vstoupit do jednání, jež by vedlo k záchraně těchto vil a celého Bubenče. Dosud nebylo ani zdaleka využito všech zákonných možností. Smyslem této petice je, aby takové kroky byly učiněny.

Petiční výbor občanské iniciativy “zachrantevily.cz”:

Ondřej Chrást, Praha 6, Rooseveltova 29, 160 00, Praha 6 - Bubeneč

Aneta Heidlová, Praha 9, Bratří Dohalských 140/7, 190 00   

Vojtěch Tatra, Praha 6, Fajmanové 1732/1, 162 00, Praha 6 - Břevnov 

Miloš Vlach, Praha 6, Na Dionysce 1758/14, Praha 6 - Dejvice

Za petiční výbor mohou jednat všichni jeho členové. 

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním „Zavrtáme VRT!“ Petice za podzemní řešení (v podobě tunelu) vysokorychlostní trati v Dolních Měcholupech. Vážený pane primátore, vážení zastupitelé hl. m. Prahy, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme ve věci vhodného řešení vysokorychlostní trati (dále jen „VRT“), která má v budoucnu procházet městskou částí Praha – Dolní Měcholupy. Dne 19.3.2024 proběhl výbor územního rozvoje zastupitelstva hl. m. Prahy, kde byl projednán i bod, který řešil návrh na změnu územního plánu i Zásad územního rozvoje na vedení trasy VRT přes městskou část Praha - Dolní Měcholupy. Výbor územního rozvoje rozhodoval zcela bez na jednoznačných a relevantních podkladů. Dovolujeme si připomenout, že vedení městské části Praha – Dolní Měcholupy vyjádřilo jednoznačný nesouhlas s projednáním tohoto bodu, pokud není jednoznačně stanoveno, že bude schváleno pouze podzemní vedení trati (tedy tunel). Tento požadavek městské části Praha – dolní Měcholupy nebyl respektován. Ze strany zástupců městské části Praha – Dolní Měcholupy bylo tedy na místě připomenuto, že městská část Praha – Dolní Měcholupy podporuje pouze podzemní variantu. Navzdory této skutečnosti výbor pro územní rozvoj 8 hlasy podpořil návrh na schválení přípravy výše uvedených změn, a to bez jasného a jednoznačného závěru, zda bude VRT vedena tunelem (v podzemí) anebo estakádou (nad zemí). Usnesení výboru tak bylo schváleno bez jasného závěru, zda trať bude vedena v podzemním tunelu či na estakádě viaduktu vysokém 12 m anebo na 9 m vysokém valu, který by fakticky rozdělil městskou část na 2 části. Správa železnic se k věci vyjádřila následovně: „nikdo ještě neříká, zda bude estakáda nebo tunel“. My níže podepsaní občané se na Vás tedy obracíme s žádostí, aby byla VRT před městskou část Praha – Dolní Měcholupy vedena pod zemí, tedy tunelem. Důrazně nesouhlasíme ani s variantou estakády na viaduktu ani s variantou rozdělení městské části na 2 části prostřednictvím valu. Záměr vedení VRT na estakádě viaduktu, který bude vysoký 12 m je zcela nevhodný z následujících důvodů:  Zamezení možnosti výstavby plánovaného parku, rozdělení parku na několik částí, devastace plánovaného parku, neboť např. pod estakádou by patrně nerostla zeleň, nebylo by možné vysadit stromy apod.  Významná limitace množství zeleně v městské části spojené s limity výstavby plánovaného parku.  Negativní dopady jako hluk, vibrace, světlo od projíždějících vlaků atd.  Výrazné zhoršení životního prostředí v městské části.  Zásadní zhoršení kvality života a možnosti volnočasových aktivit. Záměr vedení VRT na valu vysokém 9 m je zcela nevhodný z následujících důvodů:  Faktické rozdělení městské části Praha – Dolní Měcholupy na 2 části a vytvoření mezi těmito dvěma částmi téměř nepřekonatelnou bariéru.  Zamezení výstavbě plánovaného parku, na kterém mají občané městské části velký zájem.  Významná limitace množství zeleně v městské části (s ohledem na absenci plánovaného parku).  Negativní dopady jako hluk, vibrace, světlo od projíždějících vlaků atd.  Výrazné zhoršení životního prostředí v městské části.  Zásadní zhoršení kvality života a možnosti volnočasových aktivit. Vážený pane primátore, vážení zastupitelé hl. m. Prahy, s ohledem na výše uvedené důvody se na Vás obracíme a důrazně žádáme, aby plánovaná VRT v městské části Praha – Dolní Měcholupy byla řešena výlučně podzemní variantou (tunelem), která je pro nás, podepsané občany, i pro vedení městské části, jedinou akceptovatelnou možností. Podzemní varianta je nejméně rušivá, nebude produkovat takové množství hluku, vibrací či světla z projíždějících vlaků, navíc nezamezí výstavbě dlouho plánovaného parku, který by měl podpořit i komunitní a společenský život v Dolních Měcholupech, resp. výstavbu parku neomezí natolik, že by park fakticky nebyl příliš využitelný ke svému účelu. My, občané Dolních Měcholup, tímto žádáme zastupitelstvo hl. Prahy, primátora hl.m. Prahy, Magistrát hl.m. Prahy, aby konali v souladu s tím, že v Dolních Měcholupech za žádnou cenu nechceme nadzemní variantu VRT. Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.: 1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1, 2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01, 3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru. Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101. Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.

Vážený pane starosto, vážení místostarostové, radní a zastupitelé města Písku,

obracíme se na Vás jako občané města Písku, čtenáři a účastníci kulturních akcí v městské knihovně. Jsme zneklidněni aktuální situací v této instituci. Městskou knihovnu v posledních letech opustilo již několik pracovnic, které vykonávaly svou práci kvalifikovaně a s pozitivní zpětnou vazbou od čtenářů. Nedávno se rozhodla odejít i vedoucí Centra vzdělávání, PhDr. Štěpánka Činátlová, která pět let zajišťovala bohatý kulturní a vzdělávací program knihovny. Dlouhodobá personální nestabilita MěK Písek (např. i na dětském oddělení) a především aktuální odchod obětavé a zodpovědné knihovnice v nás vzbuzuje otázky ohledně strategie řízení a kvality pracovního prostředí v této instituci. Prosíme Vás jako občané města, čtenáři a návštěvníci akcí knihovny, abyste situaci prověřili.

Za petiční výbor

Jan Manek

Martin Simota

Anna Simotová

Hana Manková

Jakub Cenek

Petr Putna

Lenka Čížková

Zbyněk Konvička

Kateřina Literáková

Petr Mano

Martina Pobříslová

Vratislav Němeček

Žádáme o zabránění rizika převodu zámku v Kunraticích do rukou spekulantů! Zámek Kunratice je historický objekt v Praze – Kunraticích, chráněný jako kulturní památka, spolu s okolním areálem leží v samém srdci obce a měl by sloužit veřejnosti. Zatímco okolní historické budovy a dvůr byly již před lety převedeny do správy obce, opraveny a jsou jedním z center služeb a komunitního života v Kunraticích, samotná budova zámku je již 10 let opuštěná, nepřístupná a chátrá.

Přesto, že o zámek má dlouhodobě zájem MČ Kunratice i místní spolky a občané (v anketě, kterou občanský spolek Kunratice žijou realizoval na akci Zažít Kunratice jinak, získal navržený bod „Opravit/zpřístupnit zámek a zahradu“ druhý nejvyšší počet hlasů), poslal současný disponent, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, zámek těsně před vánočními svátky do aukce, která má proběhnout již 18. ledna 2024 od 10hod.!! 

Takto narychlo vyhlášená aukce vzbuzuje mnoho otázek a rozhodně nenahrává seriózním kupcům se zájmem o zachování budovy. Naopak, máme vážné důvody se obávat, že se může objekt dostat do rukou spekulantů, kteří se budovy “zbaví” a získají tak přístup k lukrativním pozemkům pod ním. Přišli bychom tak nejen o cennou historickou hodnotu zámku, ale i o centrální komponent a dominantu naší obce.

Nám, občanům Kunratic, není zámek lhostejný a proto žádáme okamžité zrušení aukce a otevření jednání státu s hlavním městem a MČ Praha-Kunratice o převodu zámku do jejich vlastnictví.

My, níže podepsaní, s tímto textem souhlasíme