Za výstavbu bazénu 50 x 25 m v Prostějově 432 podpisů

Za výstavbu bazénu 50 x 25 m v Prostějově

PETICE

dle čl. 18 Listiny práv a svobod a zákona č. 85/1990, o právu petičním

Za výstavbu bazénu 50 x 25 m v Prostějově

Statutárnímu městu Prostějov. V Prostějově dne 16. 4. 2017

My, níže podepsaní občané statutárního města Prostějova, žádáme, aby v souvislosti s projektem „Rozšíření aquaparku Prostějov“ byl jako jeho součást vybudován plavecký bazén 50 x 25 m z následujících důvodů:

- plavecké dovednosti jsou nepostradatelnou součástí základní výbavy každého člověka
-plavecké aktivity jsou významným faktorem pro zdravý vývoj našich dětí i zdravý život každého občana našeho města i okolí v každém věku.
-výuka dětí i rozvíjení plaveckých dovedností v každém věku jsou zásadním faktorem ochrany toho nejcennějšího, lidského života.
-je nutné, aby koncepce nového zařízení umožňovala výuku i rozvíjení plaveckých dovedností dětí a umožňovala soustavné pěstování plaveckých aktivit co nejširší veřejnosti.
-jsme si vědomí, že při přípravě projektu je nutné uvažovat ekonomické aspekty projektu, ty ale musí být podřízeny rozumné vizi, která určí možnosti pro další generace a povede k rozvoji plaveckého sportu všech kategorií a nikoli k jejich útlumu.
-žádáme takové řešení, abychom v budoucnu nebyli nuceni opět využívat nedostatečně dimenzované prostory plaveckého bazénu v době, která není pro sport vhodná, zejména pro sport mládeže.
-žádáme, aby byly zajištěny řádné podmínky pro základní i zdokonalovací výuku, sportovní i rehabilitační plavecké aktivity sportovních klubů všech odvětví i široké veřejnosti. To dnes není možné.
-žádáme, aby byla vyloučena řešení, která budou vyžadovat jakékoli dispoziční technické změny během provozu, jak je tomu v případě instalace posuvných stěn. Taková řešení jsou nouzová a neodpovídají modernímu nadčasovému konceptu takové investice.
-žádáme, aby byly brány vážně připomínky a návrhy odborníků, které vycházejí z reality a zkušeností v oblasti plavecké výuky i sportovní přípravy v našem městě
-žádáme, aby bylo vybudováno zařízení funkční. Z možných konceptů, které jsou s to splnit požadavky na moderní zařízení pro vodní sporty, vyhovuje nejlépe plavecký bazén o rozměrech 50 x 25 m. Tato varianta umožňuje dělení prostoru bazénu na 50 m x 10 drah, nebo 25 m x 20 drah a tím také nejlepší variabilitu a schopnost přizpůsobit plavecký bazén nejrůznějším potřebám veřejnosti, výuky plavání, rehabilitace, kondičního a sportovního tréninku.
-žádáme bezbariérové začlenění nového bazénu do prostoru stávajícího aquaparku, které umožní komplexní a pohodlné využití celého areálu námi, občany města Prostějova i širokého okolí v letním období a přejeme si, abychom si i v aquaparku mohli konečně zaplavat.

Petiční výbor:
1. Aleš Matyášek, Bezručovo náměstí 508/4, 796 01 Prostějov
2. Lukáš Kousal, Studentská 4301/10, 796 01 Prostějov
3. Petr Adamec, a. Slavíčka 3941/13, 796 04 Prostějov

Zastupovat petiční výbor při jednáních se státními a místními orgány je oprávněn kterýkoli člen petičního výboru.

Autor: Markéta Novotná | 432 podpisů

Více >
Jsme proti vodnímu lyžování na Laguně v Přerově 582 podpisů

Jsme proti vodnímu lyžování na Laguně v Přerově

My, občané města Přerova a jeho okolí, chceme důrazně vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem představitelů města zbudovat v oblasti Laguny, v těsné blízkosti chráněné přírodní rezervace, atrakci jízdy na vodních lyžích. Zmíněná oblast je oblíbená mezi obyvateli města zejména jako klidová zóna, oblíbené místo vycházek rodin s malými dětmi, čemuž přispívá i nedávno renovované dětské hřiště, je to rovněž oblíbené útočiště rybářů, pejskařů a v neposlední řadě si toto místo oblíbili vyznavači hry diskgolf, která přináší potěšení celým rodinám. V létě je toto místo využíváno občany k opalování a koupání a provoz lyžařského vleku by tyto aktivity výrazně zhoršil. Nakonec nelze vynechat i ekologické hledisko - oblast Laguny je přirozeným útočištěm velkého množství vodního ptactva, nejen kachny, lysky, morčáci, příležitostně i labutě, ale oblast mokřadu kolem laguny je i místem výskytu ledňáčků, pěnkav, dlasků, červenek a jiného ptactva. Jejich život by byl výrazně znepříjemněn existencí pochybné zábavy pro pár zájemců. Apelujeme tedy na radu města Přerova, aby znovu přehodnotila své rozhodnutí ohledně výstavby areálu pro vodní lyžování a přehodnotila hledisko pochybné "zábavy"  lidí a vzala do úvahy rovněž hledisko ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje města.

Autor: Ivana Ďuričková | 582 podpisů

Více >
Petice za vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách 5238 podpisů

Petice za vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách

O možnosti vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách se hovoří už od čtyřicátých let minulého století.

Vždy však tento záměr narážel na nedostatek financí. V současné době se náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v České republice, odhadují na 4,7 miliardy korun. (Cena tunelu Blanka v Praze se pohybuje kolem 37 miliard korun). Na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Tunel o délce 6 150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů (dnes silnice přes Červenohorské sedlo překonává 1404 metrů) by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 by výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost. Lepší dopravní dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace (zejména v zimním období) odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů. Samozřejmě by se tak snížila nezaměstnanost, která na Jesenicku patří k nejvyšším v republice.

 

Žádáme proto vládu a další instituce, aby se naším podnětem odpovědně zabývaly.

 

Autor: František Pavlů | 5238 podpisů

Více >
Petice za zrušení laviček u Svatojánského mostu v Litovli 50 podpisů chybí 950

Petice za zrušení laviček u Svatojánského mostu v Litovli

Již od května roku 2014 jsou vznášeny dotazy na městský úřad v Litovli týkající se opilců a bezdomovců, kteří se den co den scházejí na dvou lavičkách u Svatojanského mostu v Litovli. Po roce a půl bylo dosaženo toho, že se na území města Litovle rozšířily místa, kde je zakázána konzumace alkoholických nápojů včetně dvou laviček u Svatojánského mostu.

Bohužel bezdomovci a opilci tento zákaz nerespektují a tak zde jezdí Městská policie Litovel, která tyto lidi řeší buď blokovou pokutou a nebo domluvou. Výsledek je prakticky nulový. Kolem tohoto místa projdou denně stovky lidí tj. malé děti do školy a ze školy, dospělí, důchodci, turisté po kterých tito opilci křičí, močí na tento 3, nejstarší most v ČR, případně se zde pozvrací a hanobí tak tuto památku.

Vzhledem k tomu, že zastupitelé města Litovel nejsou schopni zajistit veřejný pořádek u Svatojánského mostu, byl ze strany obyvatel města Litovle učiněn návrh na odstranění těchto dvou laviček. Rada města však na své poslední schůzi rozhodla o tom, že zrušení těchto dvou laviček zamítla s tím, že jsou tyto lavičky mimo jiné využívány turisty nebo staršími občany, kteří si zde odpočinou cestou do města nebo k lékaři. Vy kteří zde každý den chodíte, vidíte kdo tyto lavičky nejvíce využívá.

 

Cílem této petice je, aby si rada města Litovle uvědomila kdo se na tomto místě neustále zdržuje, jak se zde chová a přehodnotila tak své rozhodnutí týkající se zrušení dvou laviček u Svatojánského mostu a respektovala tak přání občanů, kteří na tomto místě žádné opilce a bezdomovce nechtějí.

Autor: Miroslav Štaffa | 50 podpisů

Více >
Petice za navýšení počtu volných míst na osmiletých studijních oborech olomouckých gymnázií 513 podpisů

Petice za navýšení počtu volných míst na osmiletých studijních oborech olomouckých gymnázií

V Olomouci, dne 10.4.2015

Krajský úřad Olomouckého kraje
Jeremenkova 40a
779 11 Olomouc

K rukám ing. Zdeňka Švece, náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro rezort školství


PETICE ZA NAVÝŠENÍ POČTU VOLNÝCH MÍST NA OSMILETÝCH STUDIJNÍCH OBORECH OLOMOUCKÝCH GYMNÁZIÍ

Vážený pane náměstku,
chtěli bychom Vás tímto požádat o revizi usnesení Rady Olomouckého kraje UR/47/28/2014, které stanovuje počty přijímaných žáků na osmileté studijní obory gymnázií v roce 2015.

Zkušenosti z celého světa ukazují, že kvalitní vzdělání je motorem rozvoje a prosperity celé společnosti. Výsledky státních maturit ukázaly, že právě absolventi osmiletých gymnázií dosahují nejlepších studijních výsledků a následně se z jejich řad rekrutují i nejlepší studenti na univerzitách.

 

Domníváme se, že výše uvedené rozhodnutí nepodporuje rozvoj vzdělanosti v našem kraji a situace začíná být neúnosná zejména v krajském městě Olomouci, kde byla již v tomto školním roce odebrána jedna třída pro osmiletý studijní program na Gymnáziu Olomouc - Hejčín a pro následující školní rok má být o jednu třídu méně i na Slovanském gymnáziu Olomouc. Důvody pro revizi rozhodnutí vidíme následující :

- z prvního stupně základních škol začínají přicházet populačně silnější ročníky, rozhodnutí omezit počet přijatých studentů nereflektuje tento demografický trend (Český statistický úřad, www.czso.cz),

- zatímco ve čtyřicetitisícových městech Prostějov a Přerov mají děti k dispozici 90 volných míst na osmiletých gymnáziích, tak ve stotisícové Olomouci je jich pouze 114 (www.atlasskolstvi.cz), což znamená, že olomoucké děti mají statisticky výrazně nižší šanci dostat se ke kvalitnímu vzdělání v místě bydliště než jejich prostějovští a přerovští vrstevníci,

- situace zašla tak daleko, že šance pro přijetí na Slovanské gymnázium v Olomouci (cca 11%) je v letošním roce již srovnatelná s šancí dostat se na nejprestižnější obory na univerzitě (data z Univerzity Palackého za rok 2014, např. LF, obor Všeobecné lékařství - 9%, PF, obor Právo - 16%, FF, obor Psychologie - 9%) a takto přísný výběr je u 11-letých dětí a všeobecného studijního oboru zcela neadekvátní,

- obě výše zmiňovaná gymnázia (Ol.-Hejčín a SGO) svými výbornými výsledky dlouhodobě prokazují, že i při větším počtu otevřených tříd mají její absolventi vysokou kvalitu, jinými slovy, že na těchto školách ještě nebylo dosaženo stavu, kdy kvantita jde na úkor kvality (vysledky.cermat.cz).

 

Věříme, že vezmete v úvahu výše uvedená data a navýšíte počet přijímaných žáků na olomoucká gymnázia. Dejte, prosím, dětem šanci na kvalitní vzdělání.

 

 

Petiční výbor:

Doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. (zástupce pro styk se státními orgány)

MUDr. Andrea Spurná

JUDr. Irena Bischofová

Autor: Martin Kubala | 513 podpisů

Více >
Tunel pod Červenohorským sedlem (železniční tunel) 39 podpisů

Tunel pod Červenohorským sedlem (železniční tunel)

~~Jednodušší přístup do Jesenického regionu.~~
Železniční trať, která končí v Koutech nad Desnou propojit tunelem do Jeseníku. Tato železniční trať by mohla přepravovat kamionovou dopravu, která nejvíce ohrožuje přírodu Jesenických hor.


Původní železniční trať, která objíždí ve stoupání celou Horní Lipovou, při nákladní dopravě tj., dvě dieslové lokomotivy způsobují vibrace v lesích i ve vzdálenějších obydlích. Projíždí-li nákladní doprava lesem, poznáme to podle výfukových plynů, v kterých místech se nachází. Tato nákladní doprava musí být ekonomicky velmi nákladná a ekologický závadná.
Při vybudování tunelu by se zaručeně zkrátilo spojení do Šumperka a dále. Zájem by později mohla mít i polská strana, využití drahého nákladného (pro ČR) průjezdu z Jeseníku do Krnova přes Glucholazy (PL), by mohlo mít pro Polskou republiku dopravní význam.
Nahlédneme-li do mapy České republiky a okolních států, do budoucna by mohlo být spojení Vídeň až Wroclaw.

 


Tato železniční trať by mohla být elektrifikovaná, určitě by ochranáři přírody uvítali. Při realizaci železničního tunelu by se zvýšila zaměstnanost v Jesenickém regionu a ten byl hlavním bodem ve volebním programu všech politických stran.
Na výstavbu železničního tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie.

 


Děkuji za přečtení mého návrhu a prosím petici s podpisy rozesílejte svým známým. Lepší dopravní dostupnost by přilákala investory do Jesenického regionu, oživil by se cestovní ruch a zabránili bychom migraci mladých lidí.  
 " Nikdy není pozdě ". Soňa Konečná, Jeseník.

 

Autor: Soňa Konečná | 39 podpisů

Více >
Petice za zachování vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem 1988 podpisů

Petice za zachování vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem

Další ranou pro obyvatele Jesenicka je plánované zrušení vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem.
Tím by 15. června skončilo také spojení mezi Jeseníkem a Ostravou. „Byla by to pro nás katastrofa. Už nyní je problém někam se dopravit. Když se nedostanu do Šumperku nebo do Olomouce, řeším to tak, že jezdím do Opavy nebo do Ostravy. To asi padne úplně,“ říká Jaroslava Bednářová z Mikulovic.

Dopravní obslužnost Jesenicka není ani v současnosti ideální. Autobusy se lidé z okolí Zlatých Hor již nyní nedostanou například k prvnímu rannímu vlaku do Olomouce nebo od posledního večerního spoje z vnitrozemí. Všichni řeší dopravu autem. Kdo ho nemá, má smůlu. Jeseník spojují s Krnovem denně čtyři páry spěšných vlaků. Část trasy vede přes polské území. Za používání tohoto úseku dráhy inkasuje polská strana na základě pětašedesát let staré dohody vysoké poplatky. Do údržby zanedbané trati však dlouhodobě neinvestuje.

 

Žádáme ministerstvo dopravy, aby celou situaci neprodleně řešilo i s polskou stranou tak, aby vlakové spojení mezi Jeseníkem a Krnovem zůstalo zachováno. Vedení Českých drah zřejmě tato situace nezajímá, Jesenicko je daleko od Prahy. Tato oblast s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice by tak znovu (po kolikáté už?) utrpěla. Je snad snahou vystěhovat tento krásný kout naší země?

 

Autor: Adam Boušek | 1988 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

Olomoucký x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Vítáte úplný zákaz kouření v restauracích?