Magazín
Marie Vodičková: Zahraničí systém Klokánků obdivuje

Marie Vodičková: Zahraničí systém Klokánků obdivuje

Autor: Tomáš Jakal | vloženo: 19.05.2014
Sdílejte s přáteli

Petice na podporu Klokánků rozpoutala na našem webu podpisové hody. Bylo proto zcela logické, že jsme se obrátili na vedoucí zařízení Klokánek, doktorku Marii Vodičkovou, s prosbou o její reakci. Nakonec vznikl obsáhlý rozhovor, který dává nahlédnout pod pokličku celého projektu Klokánek a ukazuje, že chvála a uznání v zahraničí bohužel nemusí znamenat vůbec nic, narazí-li na nezájem a nepochopení u odpovědných úředníků.

Mohla byste popsat základní náplň činnosti zařízení Klokánek
Klokánky jsou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a jejich cílem je poskytnout dětem, které nemohou zůstat ve své rodině, náhradní péči na principech péče v běžné rodině. O maximálně čtyři děti se v samostatných bytech starají většinou dvě stabilní „tety“, které se střídají po týdnu nepřetržité péče a které kromě přímé péče o děti vedou i domácnost tak jako v běžné rodině - vaří, nakupují, perou, uklízejí. V několika případech se o děti starají trvale, tj. bez střídání, buď manželské páry, nebo trvalá „teta“. Těchto tzv. klasických Klokánků máme 24 a je v nich 540 míst. Kromě nich máme ještě 7 tzv. rodinných Klokánků provozovaných přímo v rodinách našich zaměstnanců. Těchto rodinných Klokánků jsme měli celkem 19, ale 12 jich kraje potažmo MPSV v dubnu letošního roku zrušily. Přitom to byla normální náhradní rodinná péče, která se z hlediska dětí od pěstounské péče nijak nelišila. Zrušení do konce roku hrozí i zbývajícím rodinných Klokánkům, protože MPSV požaduje, aby v těchto „klokaních“ rodinách přímo seděla a úřadovala sociální pracovnice. Dosavadní způsob, tedy docházení a kontakt telefonický a e-mailový podle MPSV nestačí. Ročně Klokánky projde víc než tisíc dětí, loni to bylo 1 211 dětí, z toho nově přijato bylo 704 dětí.

Jaký je hlavní rozdíl mezi Klokánkem a klasickou ústavní péčí?
Hlavní rozdíl je v tom, že „teta“ je s dětmi celý týden ve dne v noci a že děti vidí, jak funguje běžná domácnost. Jestliže se v případě rozvodu povoluje a někdy dokonce preferuje střídavá výchova, kdy se děti stěhují od jednoho rodiče ke druhému, tak v případě Klokánků se tety stěhují k dětem. Myslím tedy, že i tuto péči je možné považovat za péči rodinnou. V případě ústavní výchovy dochází ke střídání personálu po hodinách, v noci bývá noční vychovatel i na několik bytů a na jednoho vychovatele připadá až osm dětí, tedy dvakrát tolik než v Klokánkách. Musím ale říct, že v posledních deseti letech se zejména materiální podmínky dětských domovů i výchovných ústavů výrazně zlepšily a že pro starší děti, zejména pro děti s většími poruchami chování se jedná o zcela přijatelný typ náhradní péče - pokud personál se k dětem chová empaticky a vlídně. Malé děti ale potřebují mít dospělého víc pro sebe a také potřebují cítit jeho přítomnost v bytě pořád, i v noci, a bez častého střídání. Velkým problémem ústavní výchovy je rozdělování sourozenců podle věku, protože děti mladší dvou až tří let se většinou umísťují do kojeneckých ústavů nebo zdravotnických dětských domovů a děti starší tří let do školských dětských domovů. Klokánky mohou přijímat a také přijímají děti bez ohledu na věk, to je od narození až do zletilosti. Že tento typ péče je zejména pro malé děti vhodnější než ústavní výchova, dávají svých chováním najevo samy děti – batolata a předškolní děti se na cizí návštěvy „nevrhají“ ve snaze mazlit se nebo odejít s nimi, ale chovají se tak jako děti v rodině, tedy nedůvěřivě. Drží se své „tety“, někdy chtějí do náruče, miminka většinou začnou - při snaze cizího člověka o kontakt - plakat. Toho si nejvíc cením, protože to dokládá, že děti v Klokánku cítí bezpečí u své tety a že se u nich neprojevuje citová deprivace.
 

Chcete podpořit zařízení Klokánek v jeho boji?

Petice na podporu Klokánku

Kolik času věnují pracovníci zařízení dětem? Zbývá jim nějaký čas na jinou činnost, nebo jsou i finančně na Klokánku závislí?
Tety tráví v Klokánku vlastně polovinu svého života – dva týdny v měsíci ve dne v noci. Je to práce dosti náročná, takže ve volném týdnu se věnují své rodině a snaží se odpočinout si a načerpat nové síly. Jsou to naši zaměstnanci a pobírají plat, po zkušební lhůtě 16 tisíc hrubého včetně příplatků za víkendy. V noci a mimo pracovní dobu se o děti starají jako dobrovolnice.To se bohužel nelíbí plzeňskému Inspektorátu práce a minulý týden s námi zahájil správní řízení, a to i kvůli opožděné výplatě mezd. Pokud by se ale tety nemohly ve svém volném čase starat o děti a nemohly by s nimi bydlet celý týden a zajišťovat tak stabilitu rodinného prostředí, pak by Klokánky ztratily svůj největší význam. Navíc bychom ani nebyli schopni platit dvojnásobný počet zaměstnanců, kteří by o děti pečovali pouze v pracovním poměru. Ale doufám, že inspektoři tohoto úřadu pochopí, že nezisková organizace je založena i na dobrovolné práci svých členů a zaměstnanců a že ve volném čase si každý může dělat, co chce, třeba se starat o děti. Tety o tom samozřejmě vědí již před nástupem a chtějí to tak, často dojíždějí z velké dálky.

Na našem portálu e-petice.cz vznikla petice na podporu Klokánku, která sbírá denně desítky až stovky podpisů, je to pro Vás takto vyjádřená podpora znamením, že Vaše činnost má smysl?
Ano, je to přesně tak. Za tuto petici a za její velkou podporu jsem moc vděčná, stejně jako moji kolegové. A chtěla bych mnohokrát poděkovat paní Procházkové za její založení a Vám a Vašemu webu za spolupráci a pomoc při jejím vzniku, a samozřejmě také za každý podpis i vzkaz.

Spousta signatářů přidává pod petici povzbudivé komentáře, předpokládám, že i to je určitá vzpruha?
Ano, je to pro nás veliká psychická podpora a posiluje to naši naději, že Klokánky se přece jen podaří zachránit a že tento v podstatě jednotný hlas veřejnosti pomůže k prosazení novely, která nejhorší negativní dopady té předchozí odstraní. Doufám, že tyto vzkazy si přečtou zejména úředníci na MPSV, kteří zmíněnou novelu prosadili. Moc a moc za tyto milé a povzbudivé vzkazy a komentáře děkuji!

V petici se mluví především o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jakým nejzásadnějším způsobem se dotkla fungování Klokánku?
Novela obsahuje ustanovení, podle kterého krajské úřady byly povinny provést „přepověření“ již pověřených zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a umožnilo to některé Klokánky zrušit – zatím se to stalo u dvanácti Klokánků rodinných, provozovaných přímo v rodinách našich zaměstnanců. I když novela žádná kritéria pro vydání nebo nevydání nového pověření nestanovila, krajské úřady své nepověření zdůvodňovaly způsobem naprosto formalistickým a neuvěřitelným (v rodině našich zaměstnanců nesedí sociální pracovnice, dlouhodobý zkušený pěstoun nemá novelou požadované vzdělání a manželka, která je má, na něj může dohlížet jen v pracovní době, nikoli mimo pracovní dobu, i když spolu žijí v jednom bytě). Tato zdůvodnění zvolil Jihomoravský a Liberecký krajský úřad. Novela také výrazně snížila státní příspěvek na děti v Klokánkách a navíc odečítá státní příspěvek za dny, kdy je dítě mimo zařízení, na víkendu nebo prázdninách doma, nebo i v nemocnici. Ve srovnání s dobou před novelou jsme tak přišli za rok a čtvrt o 15 milionů korun, navíc se státní příspěvek oproti době před novelou v případě některých krajů opožďuje. Kromě toho nám MPSV nepřiznalo dotaci na Klokánky v Ústeckém, Jihomoravském a Jihočeském kraji, také dotace MPSV je o 14 milionů korun menší než v roce 2012. Přitom i nezkrácený státní příspěvek je o třetinu nižší, než jsou průměrné náklady na ústavní výchovu, kde k žádnému krácení pro nepřítomnost dětí nedochází. Z toho důvodu nejsme schopni včas hradit mzdy našim pracovníkům, opožďovaly se až o tři měsíce.

Takže po finanční stránce se jedná o dost výrazné změny?
Na riziko ekonomického krachu Klokánků jsem MPSV upozorňovala již při projednávání novely, ale marně. Podle tehdejšího náměstka prý šířím poplašné zprávy, údajně budeme mít o několik milionů měsíčně víc než před novelou. Bohužel je to o několik milionů méně. V podstatě Klokánky fungují jen díky darům veřejnosti a překlenovacím půjčkám našich příznivců a sponzorů. Momentálně tyto půjčky činí 42 milionů korun, navíc čerpáme kontokorent ve výši 8 milionů korun.

Má novela další dopad i mimo ekonomickou stránku?
Ano, další velký problém přineslo ustanovení, že v zařízení může být umístěno jen 28 dětí a výjimku může udělit jen MPSV: Šest Klokánků tuto kapacitu převyšuje (Štěrboholy, Láskova, Hostivice, Brno, Dolní Benešov a Janovice nad Úhlavou). Bohužel výjimku jsme dostali jen do konce května a právě nejpozději na Den dětí by se měly „přespočetné“ stěhovat do ústavní výchovy. Celkem se jedná o 106 „přespočetných“ míst v plně vybavených bytech. My ale nemůžeme provozovat jen polovinu budovy a druhou polovinu nevyužívat. Podle výkladu úředníků MPSV se do tohoto povoleného počtu započítávají i děti, které jsou na dlouhodobých propustkách. Na tato uvolněná místa, na která nedostáváme žádný příspěvek, nemáme další děti přijímat, a pokud je přijmeme, nedostáváme na ně od státu ani korunu. My samozřejmě potřebné děti na volná místa přijímáme, často je to i na předběžné opatření nebo na žádost OSPOD, tím se ovšem propadáme do dalších dluhů. Poslední ránu pak přinesl nový občanský zákoník, který s účinností od počátku letošního roku stanoví, že soud může dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc svěřit jen na šest měsíců. Hromadnému přemísťování dětí zabránilo jen prohlášení ministryně spravedlnosti paní Heleny Válkové i její první náměstkyně paní Hany Marvanové, že soudy mohou děti do těchto zařízení svěřit i opakovaně. Přesto mnohé soudy raději děti svěřuji (obvykle na návrh OSPOD) do ústavní výchovy, protože je to jednodušší - o ústavní výchově se znovu rozhoduje až po třech letech, o umístnění do Klokánku po šesti měsících. Přitom od r. 2002 až do konce loňského roku platilo, že přednost před ústavní výchovou má zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc -nyní je to ovšem právě naopak. Doufáme, že i toto ustanovení nového občanského zákoníku bude brzy novelizováno. Každý zbytečný přesun dítěte do neznámého prostředí pro ně představuje velký stres a vytváří nebo prohlubuje citovou deprivaci. Tyto děti pak nejsou schopny navazovat kvalitní a hluboké citové vztahy v podvědomé obavě z jejich dalšího přetržení.

Četl jsem Vaše návrhy na úpravu této novely. Vámi navrhované změny působí opravdu cílené primárně pro dobro dětí, proč je podle Vás přesto odezva z odpovědných míst tak malá?
Úředníci MPSV stále trvají na tom, že novela je dětem prospěšná a že Klokánky i ostatní zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají být jen jakési „sanitky“, které dětem poskytnou krátkodobou nezbytnou pomoc a pak je odvezou do stabilního prostředí dětského domova, pokud nebude možný návrat do rodiny nebo předání do pěstounské péče. Slovo „okamžitý“ však není synonymem slova „krátkodobý“. Klokánky vždy poskytovaly okamžitou pomoc, třeba v noci, a to do té doby, dokud to bylo potřeba, tj. než se dítě mohlo vrátit domů nebo než se pro ně našla náhradní rodina. Představa, že děti, které si v Klokánku zvyknou a které tu získají pocit jistoty a bezpečí, budou v krátké době přesouvány do neznámého ústavního prostředí, je pro nás nepřijatelná. Bohužel ale nezapadáme do koncepce MPSV. Snažit se praxi přizpůsobit nevyzkoušené teorii není příliš rozumné.

Myslíte, že zájem, kterému se problém těší, může některé lidi přinutit takříkajíc chytit se za nos?
Jsem optimista, tak doufám, že některé snad ano.

Vaše organizace je navíc podporována i význačnými zahraničními osobnostmi, za všechny jmenujme - paní Paola Riva-Gapany, zástupkyni ředitele Mezinárodního institutu práv dítěte (IDE) v Sionu, která má pro Klokánek jen slova chvály. Čím je způsobeno, že v zahraničí dokáží ocenit Vaši práci víc, než u nás?
Tím si také lámeme hlavu. Již v roce 2003 Výbor OSN vyzval Českou republiku, aby podpořila rozvoj pěstounské a jiné rodinně orientované péče v systému sociální péče. I když Klokánky nepochybně splňují podmínku „jiné rodinně orientované péče v systému sociální péče“, žádné podpory ze strany MPSV se nedočkaly. Všechny dřívější novely, které umožnily rozvoj Klokánků, byly novely poslanecké a prošly vždy proti vůli vlády. Možná je to tím, že kritika se neodpouští. A FOD se kritiky občas dopouští. Přitom v zahraničí už se od modelu, kterým byla novela údajně inspirována, upouští. Podle výzkumu z r. 2010 projde ve Velké Británii 10 % dětí během jednoho roku třemi a více pěstounskými rodinami a bylo zjištěno 1 500 případů, kdy dítě prošlo dvaceti a více pěstounskými rodinami. I proto zahraničí systém Klokánků tak obdivuje. Například jen v letošním roce byly v „přespočetném“ Klokánku Štěrboholy již 4 exkurze francouzských studentů sociálních věd spolu s jejich učiteli, vždy to bylo kolem čtyřiceti studentů. Nikdo z nich nechápe, proč by se měly Klokánky rušit nebo jejich kapacita zmenšovat.

Závěrem, doufáte v dobrý konec problému, nebo se obáváte, že úředníci zůstanou k Vaším návrhům hluší?

Věřím v dobrý konec, i když se obávám, že úředníci, kteří novelu prosadili, hluší budou. Doufám ale, že se najde dostatek poslanců a senátorů, kteří naše návrhy podpoří. S některými jsem již o tom hovořila a jejich reakce byla vstřícná. Klokánky již navštívilo více poslanců i senátorů, a to z různých stran, a všichni byli s jejich péčí a fungováním spokojeni. Zmíněná novela prošla jen o 4 hlasy – pro byli pouze koaliční poslanci a až na dvě výjimky i nezařazení poslanci. Většina z nich myslím uvěřila tvrzení bývalého ministra pana Drábka a jeho úředníků, že díky této novele se děti dostanou z ústavů do rodin, že od počátku r. 2014 žádné dítě mladší tří let nebude umístěno do ústavu a že Klokánky novela neohrozí. Bohužel opak je pravdou. Některé ústavy už jsou plné a další děti nepřijímají a z Klokánků jsou dál zbytečně děti přemísťovány do ústavní výchovy. Naposledy 16. 5. 2014, kdy čtyři sourozence ve věku od dvou do čtyř let odvezli na základě předběžného opatření z Klokánku v Ústí nad Labem do dětského domova. Je to velmi smutné a pevně věřím, že tato petice a každý další podpis pomůže ke změně této kruté praxe. Ještě jednou za ni a její podporu mnohokrát děkuji!  

 

Sdílejte s přáteli a známými

Komentáře | 2

25. 05. 2015 | gugga gugga |
Gefingu, zapni mozek, nez zacnes psat prispevek. Tety se v Klokanku stridaji po 12hodinovych smenach, cili jedna ma rano 12 hodin sluzbu, druha pak 12 hodin nocni a takhle to je cely tyden, pak si to dalsi tyden prohodi, a pak jsou obe doma s vlastni rodinou, a vystrida je nova dvojice!!! Deb!le
+0 | -0
doporučit +
19. 05. 2014 | Petr Gefing | Lanškroun
Konečně přímo paní Vodičková řekla, jak vykořisťuje tety v Klokáncích, stačí jednoduché počty. 14 dní x 24 hodin je 336 hodin při 16000 Kč hrubého to dělá 47,60 Kč na hodinu v hrubém a to nemluvím o zákoníku práce, který je tu porušován, styďte se vážená paní a vítejte v otrokářském systému. Teď se nedivím, že provoz Klokánků je levnější než dětský domov.
+0 | -2
doporučit +

Související petice