Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Daniel Čmelík, místostarosta, Tyršova 158, 697 01 Kyjov, tel: 777 442 531, email: d.cmelik@mukyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Vážená paní starostko, 

obracíme se na Vás v záležitosti budoucího využití srubu Gizela  a pozemku parc. č. 3342/4 v k. ú. Chodov, který má být svěřen do správy MČ Praha 11. Jako obyvatelé Prahy 11 máme zájem na tom, aby srub Gizela byl opět využíván pro širokou veřejnost, jako místo s možností občerstvení pro návštěvníky Kunratického lesa, např. lesní kavárna / bistro, kde by byla návštěvníkům poskytnuta možnost odpočinku pro dospělé i děti s drobným občerstvením, letní zahrádkou a herními prvky na přilehlém pozemku.

Prosíme o co nejrychlejší zprovoznění srubu k uvedenému účelu. 

S pozdravem,

Mgr. Tereza Dolanská, zastupitelka MČ Praha 11,

a níže podepsaní petenti

Kulajda, český tradiční pokrm, by měla být řazena mezi měkké přírodní drogy. Po jejím požití totiž můžeme prokazatelně pozorovat zvýšenou hladinu serotoninu. Kulajda je také vysoce návyková. Vždy máme nutkání dopřát si druhou porci bezprostředně po požití předešlé.

Dobrý den,

prosím všechny, kteří znají Adélu Pulcovou pod jménem Shopaholicadel, aby podepsali tuto petici pro odebrání psa Ricca. Není možné, aby utýrala i jeho, povedlo se jí utýrat králíka a teď už i morče. Společně KVS dokážeme, že Adéla nemá vlastnit žádné zvíře! 

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS“

Adresát petice: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Petiční výbor: Ing. Eva Smažíková, Lenka Rybářová, Miroslav Štěpánek

___________________________________________________________________________

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.   

V současné době dochází na Babě k masivnímu kácení v režii soukromé společnosti Forestlaan, která zdejší lesní pozemky v posledních letech získala.

Rozsah tohoto kácení nemá obdoby. S chráněnou lokalitou se zachází jako s hospodářským lesem. K zemi jdou jak mladé, tak vzrostlé, zdravé listnaté stromy. Nespočet dalších stromů je označen k dalšímu pokácení. V mnoha místech zcela zmizelo keřové patro.

Stávající lesní cesty jsou v řadě míst rozježděné a pro chodce neschůdné. Přestože se jedná o přírodní rezervaci, vlivem rozsáhlé těžby jsou navíc vyježděny cesty nové, které ničí rostlinné patro. Přitom se zde vyskytují vzácné druhy, díky kterým bylo toto území vyhlášeno přírodní rezervací.

V posledních letech bylo věnováno velké úsilí popularizaci této lokality a přiblížení jejích krás veřejnosti. Byla vytvořena naučná stezka s informačními tabulemi o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Současné nevybíravé kácení se dotýká také - a především - jich.

Aby se tato jedinečná lokalita nestala pouze objektem bezohledné těžby za účelem soukromého zisku, aby zůstal zachován její dosavadní charakter a budoucím generacím nezůstaly z lesa jen prořídlé zbytky.

Žádáme tímto my, níže podepsaní,

Krajský úřad Středočeského kraje, jmenovitě Odbor životního prostředí a zemědělství, o důsledné prošetření přiměřenosti současné těžby a rychlé zastavení další devastace lesa v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos.

Děkujeme.

Za petiční výbor

Ing. Eva Smažíková, Horní Stakory 95, 293 06 Kosmonosy

Lenka Rybářová, Horní Stakory 87, 293 06 Kosmonosy

Miroslav Štěpánek, Horní Stakory 89, 293 06 Kosmonosy

Písemnou verzi této petice je možné podepsat i na následujících místech:

Cafe Randez-Vous, Lípy 19, Kosmonosy

Potraviny DIKO, Hradišťská 44/8, Kosmonosy

Svým podpisem souhlasim se zákazem využívání pyrotechniky ve městě Bělá pod Bezdězem. Duvodem je predevsim stres domácích i volně žijících zvířat a znečišťování životního prostředí. 

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

PROČ TATO PETICE

1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.

Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Dobrý den spoluobčané, žijeme tady v souladu s přírodou a krásným jezerem. Chcete tady ten smrad z chemičky? Já ne, proto píši tuto petici. Už toho máme prostě dost! A ten smrad je k nežití... Čistý vzduch pro nás. Děkujeme

Podepište petici proti černé stavbě psího cvičáku v Ďáblickém háji. Dříve klidným parkem teď jezdí auta, na louce oblíbené sousedy ze širokého okolí vyrostly nové objekty s oplocením a rozježděnou příjezdovou cestou. Už teď je vidět, že cvičák se do této lokality nehodí, a bezohlednost provozovatelů nedává naději na změnu. Nenechte to tak být a vyslovte i vy svůj nesouhlas! Petici následně předáme stavebnímu úřadu Městské části Praha 8.

Znění petice:

My, níže podepsaní obyvatelé a přátelé Sídliště Ďáblice, Kobylis, Ďáblic, Dolních Chaber a okolí, zásadně nesouhlasíme se způsobem, jakým bylo vybudováno a je provozováno nové psí cvičiště ZKO č. 202 Kobylisy na louce pod Ďáblickým hájem  (parc. č. 1548/154, k. ú. Ďáblice, v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou). Prvních pár týdnů jeho provozu jasně ukázalo, že lokalita je pro takto provozované cvičiště zcela nevhodná, a dosavadní bezohlednost jeho provozovatelů i uživatelů ve vztahu k zákonům, přírodě i ostatním návštěvníkům lokality neskýtá lepší vyhlídky ani do budoucna.

Cvičiště, přesunuté sem v létě 2022 z původního umístění v jiné části Kobylis, je dle vyjádření odboru územního rozvoje a výstavby ÚMČ Praha 8[1] budováno protiprávně bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a je užíváno bez jeho povolení. Stavební úřad proto dne 6.10.2022 zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby[2] a současně vyzval stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a k okamžitému ukončení užívání nepovolené stavby[3] do doby pravomocného rozhodnutí tohoto řízení. Cvičiště přesto stále pokračuje v provozu a dokonce aktuálně zve své členy na víkendovou brigádu![4]

Návštěvníci cvičiště na lokalitu často přijíždějí autem – po lesní cestě v bezprostředním sousedství přírodní památky Ládví, na níž je zákaz vjezdu, a po dříve velmi poklidné louce oblíbené běžci, rodiči s kočárky, sousedy venčícími své psy ap. Pojížděný prostor louky je za tuto krátkou dobu již značně zdevastován a provoz aut zde zásadně narušuje jak místní přírodu a ráz lokality, tak i bezpečnost ostatních návštěvníků. Podle vyjádření odboru dopravy ÚMČ Praha 8[1] nebylo provozovatelům ani zákazníkům cvičiště vydáno žádné povolení opravňující je k průjezdu přes zákaz vjezdu.

Podle vyjádření[5] MČ Praha-Ďáblice, která se stavbou ani jejím dopravním řešením nesouhlasí, byli provozovatelé cvičiště předem osobně upozorněni na nevhodnost lokality pro daný záměr. MČ Praha-Ďáblice očekávala, že stavebník po prověření dalších uvažovaných lokalit požádá o povolení výstavby cvičiště standardním způsobem, městská část bude účastníkem řízení a bude vyzvána o vypracování stanoviska. K žádnému takovému kroku ze strany stavebníka vůči městské části nedošlo.

Z výše uvedeného je zřejmé, že provozovatelé cvičiště nestojí o dialog, natož navazování harmonických vztahů s okolím, které od svého příchodu silně negativně ovlivňují, a zřejmě jedinou legální částí jejich fungování je nájemní smlouva s křižovníky. Vyzýváme proto Městskou část Praha 8 a Městskou část Ďáblice, aby co nejdříve proti tomuto nepovolenému cvičišti zasáhly takovým způsobem, aby jeho činnost nemohla dále pokračovat.

[1] vyjádření MČ P8 č. j. MCP8 422129/2022

[2] opatření MČ P8 č. j. MCP8 431042/2022

[3] opatření MČ P8 č. j. MCP8 430614/2022

[4] https://www.zkokobylisy.cz/news/brigada/

[5] https://dablice.cz/domains/dablice.cz/zprava-uradu/24131-cviciste-pro-psy

Petice Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec My, níže podepsaní občané vyjadřujeme prostřednictvím této petice nesouhlas se záměrem na výstavbu benzínové stanice, kterou plánuje vybudovat soukromý investor u křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu, na pozemcích p.č. 1785/3 a 1790/1, k.ú. Slivenec. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, tudíž mohou být předmětem podnikání, ale Městská část Praha – Slivenec, a zejména její západní část, je již nyní neúměrně zatěžována hlukem a zplodinami z nedalekého Pražského okruhu a z ulice K Barrandovu. Nechceme, aby došlo k dalšímu navýšení hladiny hluku a zplodin, které by nepochybně provozování benzínové stanice v této lokalitě s sebou přineslo. K plánovanému záměru výstavby benzínové stanice se kladně vyjádřila starostka RNDr. Jana Plamínková, a to tak, že dne 04.05.2021 podepsala s investorem Smlouvu o spolupráci č. 29/2021/MUS, ale bez předchozího projednání tohoto záměru v zastupitelstvu městské části Praha - Slivenec. Z výše uvedených důvodů vás žádáme, vážení spoluobčané, o podpoření této petice. Za petiční výbor: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha-Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha-Slivenec Monika Říhová, K Váze 329/58, 154 00 Praha-Slivenec Františešk Kop, K Váze 506/56, 154 00 Praha-Slivenec Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněny: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha – Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha - Slivenec

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice požadujeme, aby byla narušena šeď betonu a neprodyšných ploch, které dusí a rozpalují naše město. Chceme město, jež otevře svou zelenou náruč a začne dýchat. Když nyní pomůžeme stromům my, ony pak pomohou nám. Dají nám stín, ochladí prostor, sníží prašnost a rozzáří naše městské životy.

Proto požadujeme, aby vedení města Hradec Králové vypracovalo plán výsadby a vysadilo na nejvíce přehřívaná veřejná místa (náměstí 28. října, Baťkovo náměstí, Masarykovo náměstí, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí, “U Grandu”, “Hvězda”) ve městě skupiny stromů pro zlepšení pobytové hodnoty těchto veřejných prostranství.
Jedině tak dokážeme v našem městě opravdu příjemně a plnohodnotně žít. Dejte hlas našim stromům a podpořte petici za Stromy, které hledají místo.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

My, níže podepsaní občané České republiky, nesouhlasíme s kácením vitálních stromů ve vrchní části ulice Truhlářova, Střekov, Ústí nad Labem a žádáme o okamžité zrušení rozhodnutí odboru životního prostředí a veřejné zakázky na kácení. Požadujeme ponechání vitálních stromů a jejich arboristické ošetření, nikoli pokácení.

Důvody nesouhlasu:

První dendrologický průzkum společnosti Envipor s.r.o doporučoval kácení pouze 8 lip, které jsou ve špatném zdravotním stavu. Ve veřejné zakázce, kterou zadal odbor dopravy a majetku města Ústí nad Labem, která je již vysoutěžena, se má pokácet 14 ks cca 60 let starých lip i přes to, že dendrologický průzkum doporučuje pouze aboristické ošetření - zdravotní řez. Nepovažujeme za správné, když se pokácí, byť jediný vitální strom v intravilánu města, a to jen z důvodu obdržení dotace na revitalizaci městské zeleně. Celosvětově lze konstatovat, že úbytek jakékoliv zeleně přispívá ke globálnímu oteplování planety Země. V tomto kontextu je ztráta poloviny aleje významným zásahem do ekosystému městské části a přímému zásahu do kvality bydlení a života v našem městě.

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

        Petice proti záměru stavby:

Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku

Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina  Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice

My, níže podepsaní občané žádáme tyto orgány:

Obecní úřad Litošice
Stavební odbor Přelouč
Odbor životního prostředí Přelouč
Stavební úřad Pardubice
Odbor Hlavního Architekta v Pardubicích
Odbor životního prostředí v Pardubicích,

aby hájily zájmy občanů obce Litošice, místní část Krasnice.

Jde nám o zachování stávajícího charakteru území a kvality života v dané lokalitě.

Formou této petice důrazně protestujeme proti výše jmenované stavbě haly, jež zásadně naruší vzhled této rekreační obce.

Podle územního plánu pro obec Litošice / cituji /:

1. „…je vyloučeno, umísťování staveb a zařízení,…, které jsou výškově a hmotově dominantní – například: halové objekty pro zemědělskou techniku, ….“

2. „…nepřípustné využití,…. stavby pro zemědělství a výškové stavby a zařízení, která narušují krajinný ráz a dálkové pohledy především na sídla v řešeném území.“

Máme tedy za to, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem obce Litošice.

Další otázky, které se člověku při pohledu na projekt haly vybaví:

1. Kolik bude  v hale 20x52 m / 1040 m2 / umístěno zemědělské techniky?

2. Jak bude vyřešen případný únik oleje a PHM?

3. Jak bude zabráněno znečistění spodních vod? Občané v obci jsou odkázáni pouze na své studny.

4. Kde bude probíhat případná oprava zemědělské  techniky?

5. Jak bude vyřešena požární bezpečnost? Stěny a střecha haly jsou z technické textilie.

6. Nemá hala sloužit jinému účelu? Například drezůře a parkůrovému skákání, kterýmžto aktivitám odpovídá svým rozměrem.

7. Rozměry drezůrního obdélníku 20x40, resp. 20x60m  / zdroj : Jihočeská univerzita ČB /. Investor se na internetu prezentuje jako Stáj Hippeus se zaměřením na chov koní, jejich výchovu a výcvik, a připravuje koně pro drezůru a parkůrové skákání.

8. „Nejdůležitější využití koní je v současné době sportovní a společenské, nikoliv zemědělské.“ (zdroj – Jihočeská univerzita ČB bakalářská práce).

Žádáme, aby na základě naší petice bylo zastaveno řízení o povolení stavby a o vynětí pozemku z půdního fondu. Žádáme vypořádání našich shora uvedených připomínek a o písemnou odpověď v zákonem stanovené lhůtě (na adresu předsedy petičního výboru).

V Krasnici dne 16.8.2022

Petiční výbor:

Václav Alinč

nar. 17.11.1948

bytem Krasnice 24, 53501 Přelouč

(osoba určená ve smyslu § 3 petičního zákona)

Podpisy a identifikační údaje dalších členů petičního výboru

Kolman Stanislav, Krasnice 45. 53501 Přelouč,………………………..

Procházka Josef, Krasnice 31. 53501 Přelouč………………………….

Níže podepsaní občané - viz příloha – podpisové archy

Podpisový arch k „Petici proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice“

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor:

Václav Alinč

bytem: Krasnice 24., 53501 Přelouč