Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně 4086 podpisů

Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně

Vážení zastupitelé města Brna,

 

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

 

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

 

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

 

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

 

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

 

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

 

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

 

Děkujeme.                                   19. února 2024

 

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

 

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

 

 

Autor: Jan Sychra | 4086 podpisů

Více >
Zachraňme hřiště - sídliště Hornoměchulupská, Praha 15 17 podpisů chybí 283

Zachraňme hřiště - sídliště Hornoměchulupská, Praha 15

Petice proti přesunutí a zmenšení dětského hřiště

 

My, níže podepsaní,

nesouhlasíme se záměrem na přesunutí a zmenšení dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská kvůli vybudování parkoviště, který je popsán níže v odstavci 2,
žádáme Magistrát, aby od tohoto záměru upustil, a
žádáme zastupitelstvo Prahy 15, aby v mezích své působnosti na svém zasedání projednalo tento záměr a vyjádřilo s ním nesouhlas.

 

Předmětem této petice je nesouhlas se záměrem na vybudování parkoviště namísto stávajícího dětského hřiště a na přesunutí a podstatné zmenšení tohoto dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská na pozemku parc. č. 2742/19, k. ú. Hostivař v areálu bývalé školky, dnešního domu umění, knihovny a lékařské ordinace, který připravil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Radou městské části Praha 15. Záměr spočívá v těchto základních rysech:

zrušení stávajícího dětského hřiště o velikosti cca 700 m2 a jeho nahrazení cca polovičním hřištěm na jiném místě
vytvoření 23 nových parkovacích stání na místě stávajícího dětského hřiště.

 

Podle našeho názoru je záměr nevhodný a ve významné míře porušuje veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí. Domníváme se tak z těchto důvodů:

Parkoviště má být umístěno naprosto nevhodně na místě dnešního hřiště, které přiléhá k dětskému domu umění, ordinaci dětské lékařky a městské knihovně.
Nově navrhované hřiště o rozměrech cca 350 m2 na místě stávající zahrádky hospody Na Pahorku a přilehlé travnaté plochy by stávající velké hřiště nenahradilo. Jeho výstavbě však nebráníme a v případě její realizace lze toto nové hřiště se stávajícím hřištěm propojit.
Nahrazování stávající zeleně parkovacími místy je zbytečné, neboť stále se zvyšujícím požadavkům na počet parkovacích míst nemůže svou kapacitou vyhovět. Již nyní je možnost parkování například na nově vybudovaných parkovacích místech v ulici Hornoměcholupská.
Parkovací kapacita by byla ihned zaplněna a další řidiči by opět museli parkovat o něco dále, jen s tím rozdílem, že by auta stála i na místě dnešního dětského hřiště.

Žádáme, aby Magistrát města a Rada městské části Praha 15 upustily od záměrů zabírání zeleně na úkor parkovišť.

Informace na:          www.zachranmehriste.cz

Kontaktní e-mail:    zachranmehriste@seznam.cz

Kontaktní adresa:   Jana Juklová, Sáňkařská 909/14, Praha 15

 

V Praze-Hostivaři dne 10. 4. 2024

Autor: Jana Juklová | 17 podpisů

Více >
Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na 85 podpisů

Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

 

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

 

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

 

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

 

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

Autor: spolek Za lepší Smíchov | 85 podpisů

Více >
Nestavte nám v Prokopském údolí 563 podpisů

Nestavte nám v Prokopském údolí

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

 

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“


 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

 

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

 

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

 

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

 

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Autor: Ivo Zatloukal | 563 podpisů

Více >
Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 1537 podpisů chybí 8463

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Autor: Lada Lapinová | 1537 podpisů

Více >
Nesouhlas se změnou 165 tis. m2 plochy oddechu (SO) na VV (Veřejná vybav.) bývalé skládky Uhříněves 216 podpisů chybí 284

Nesouhlas se změnou 165 tis. m2 plochy oddechu (SO) na VV (Veřejná vybav.) bývalé skládky Uhříněves

Dne 26. 6. 2023 přijalo Zastupitelstvo MČ Praha 22 usnesení UZ-42-3/23 o změně území bývalé skládky „Hliník“ z původní kategorie SO (nezastavitelné území) na VV (Veřejná vybavenost – území, které je možné zastavět). Tento krok vnímáme jako velice nebezpečný z důvodů níže, rozsah změny v ploše 165 tis. m2 jako bezdůvodně velký a samotný proces schválení MČ, bez nezbytných studií, jako nestandardní.

 

My, níže podepsaní občané

1. Nesouhlasíme s takto zásadním rozšířením zastavitelné plochy (celkově se změna týká 165 tis. m2) na úkor dnes nezastavitelné plochy oddechu. Žádáme proto MČ Praha 22 o revokaci usnesení UZ-42-3/23, které souhlasilo s touto změnou. Dále žádáme Magistrát hl. m. Prahy o zamítnutí takové změny.
2. Požadujeme vypracování expertního geologického průzkumu s následnou diskusí nad vhodností takové území převádět na plochu typu VV.
3. Požadujeme před případným schvalováním podobné změny zpracovat územní studii na základě studií, průzkumů a participace veřejnosti, které potvrdí základní potřeby MČ, občanů, nezbytné vazby a kapacity daného území.
4. Podporujeme zajištění nových ploch pro veřejnou vybavenost v naší MČ, ale pouze za následujících podmínek:

a) MČ má vyvíjet úsilí, aby veřejná vybavenost byla budována především v kombinaci s bytovou zástavbou v řadě rozvojových ploch v dané lokalitě, které jsou již dnes určeny pro smíšené funkce, namísto zástavbou čistě bytovými projekty bez veřejné vybavenosti (město krátkých vzdáleností).
b) Změna nezastavitelné plochy na plochy veřejné vybavenosti by měla proběhnout jen v minimálním a odůvodněném rozsahu, odhadem to může být jen 10-25 % z předmětné plochy 165 tis. m2.

POZN.: Např. cca 15 tis. m2 je plocha všech pozemků ZŠ U Obory vč. několika budov a hřiště.

c. MČ nejdříve zajistí studie konkrétních projektů veřejné vybavenosti a až pro konkrétní záměry a pozemky zajistit změnu územního plánu.
d. Jelikož většina pozemků dotčených touto změnou je v soukromém vlastnictví, MČ pro plochy vybrané dle bodu 4.c. před zahájením procesu změny ÚP uzavře se všemi vlastníky budoucí kupní smlouvy.

5. Jelikož dochází k uvolňování kontaminantů, požadujeme vypracování postupu pro případ „havárie“ na skládce spojené se zvýšeným uvolňováním nebezpečných látek. A požadujeme též o vypracování postupu informování obyvatelstva.

 

Odůvodnění našich požadavků a rizika dané změny územního plánu:

1. Předmětné pozemky dnes dle Územního plánu patří do ploch s omezenou zastavitelností sloužící rekreaci, oddechu a sportu. Jejich změna na plochy zastavitelné je obvykle nevratný krok. Navíc nezvykle velký rozsah navržené plochy VV znamená riziko, že nadbytečné plochy budou v budoucnu změněny na plochy s komerčním využitím, např. pro bydlení, a znovu vytvoří tlak na veřejnou vybavenost.
2. V minulosti byla lokalita využívána jako skládka nebezpečného odpadu z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky, Teplárna Malešice a další. Pod navážkou zeminy z pozdější rekultivace se tak ukrývá nebezpečná směs chemických látek.
3. Aktuálně je území stabilizované a monitorované v systému SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst pod Ministerstvem životního prostředí – viz odkaz https://www.sekm.cz/portal/areasource/details/73425002/ ). Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod na 11 sondách v lokalitě i přilehlém okolí. Dle závěrů uvedených v SEKM jsou na některých místech překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, voda není ani k závlaze.
4. Lze předpokládat, že stavební činností (s následnou zátěží budov plánovaných v lokalitě skládky) dojde k narušení rovnováhy podzemních vod a hrozí jejich kontaminace uloženými toxickými látkami do okolí, stejně tak zvýšená infiltrace toxických látek do povrchových vod, především Pitkovického a Říčanského potoka. To je v naprostém rozporu se záměrem změnit území na kategorii VV (školy, nemocnice apod.).
5. Dramaticky ubývá nezastavitelných ploch oddechu v MČ Praha 22.

6. Pokud nebude dodržen požadavek na včasné uzavření smluv s vlastníky pozemků dle požadavku v bodě 4.d, tato změna pouze výrazně zvýší hodnoty pozemků v soukromých rukou, ale MČ nebude mít jistotu, zda a za jakou cenu tyto pozemky pro realizaci svých projektů získá.          

Autor: Zdeněk Herštík | 216 podpisů

Více >
Petice za záchranu přírody (50 stromů) v CHKO Beskydy ❌Cyklostezka Lomná v Trojanovicích 1 podpis

Petice za záchranu přírody (50 stromů) v CHKO Beskydy ❌Cyklostezka Lomná v Trojanovicích

Vážení občané, turisté, milovníci přírody,

obracíme se na vás s naléhavou žádostí o podporu naší petice proti plánované výstavbě cyklostezky v oblasti CHKO Beskydy (pouze část cyklostezky Lomná), která by vedla k pokácení přibližně 50 stromů a trvalému narušení krajinářského charakteru této unikátní lokality.

Proč je tato petice důležitá?

❌Monstrózní zásah do přírody: Plánovaná cyklostezka široká 3,5 metru se vyrovná šířkou standardní silnici, což značně naruší přírodní prostředí. Vzhledem k tomu, že zastupitelé možná nejsou plně informováni o rozsahu tohoto projektu, je důležité, aby se o něm veřejnost dozvěděla a mohla reagovat.

 

❌Duplicitní infrastruktura: V blízkosti navrhované nové cyklostezky již existuje cesta, kterou aktivně využívají cyklisté a která by mohla být efektivně vylepšena bez potřeby kácení stromů a zbytečného zasahování do přírody.

 

❌Kácení v chráněné krajinné oblasti: Je alarmující, že bylo povoleno masivní kácení stromů v tak citlivé oblasti jako je CHKO, navíc v blízkosti potoka, což by mohlo mít negativní dopady na celý ekosystém.

 

Jak můžete pomoci?

✅Podepište tuto petici a pomozte nám ukázat zastupitelům a příslušným institucím, že občanská společnost nesouhlasí s tímto projektem.

 

✅Šiřte informace mezi svými přáteli a rodinou. Čím více lidí se o situaci dozví, tím větší šanci máme tuto nesmyslnou cyklostezku zastavit.

 

Společně můžeme ochránit naši milovanou přírodu v Beskydech pro budoucí generace. Děkujeme za vaši podporu a angažovanost.


P.S.: Nevymezujeme se proti cyklostezkám. Sami jsme vášniví cyklisté a ostatní části plánovaných cyklostezek dávají smysl.

Autor: Daniel Nytra | 1 podpis

Více >
ZACHRAŇME PAMÁTNÉ OTICKÉ LÍPY 68 podpisů

ZACHRAŇME PAMÁTNÉ OTICKÉ LÍPY

Víte, že bylo rozhodnuto o kácení dalších stromů v Oticích?

 

Tentokrát se jedná o lípy kolem kaple - pět na ulici K Rybníčkům a jednu na ulici Hlavní.

 

Není Vám to lhostejné? Nesouhlasíte. Podepište se, prosím, níže. ZACHRAŇME je pro zdravější a příjemnější klima v Oticích. Stromy nejsou staré, potřebují jen naši péči. Jsou to naše památné lípy. Děkujeme Vám.


Žádáme o co nejšetrnější přístup k vzrostlým lípám ve stromořadí v ulicích K Rybníčkům, Hlavní a Na kopci. Lípy, rostoucí jako odkaz našich předků v otické dědině zhruba jeden a půl století jsou v současnosti nejcennějším přírodním bohatstvím uvnitř obce. Jako nejstarší a největší bytosti v Oticích přispívají zejména v letních měsících ke snesitelnějším podmínkám ochlazováním a čištěním vzduchu a nezanedbatelná je i jejich estetická hodnota.


Lípy byly během svých životů nejprve poškozeny chaotickým umístěním elektrického vedení, četnými výkopy sítí, necitlivým umístěním chodníků, mohutnící automobilovou dopravou a v posledních letech bezcitnými zásahy, které vedly k zániku mnoha lip bez přijatelné náhrady vysazením nových stromů na jejich místa.


V současnosti, aniž by byl předem odborně posouzen jejich zdravotní stav, bylo nesmyslně rozhodnuto o pokácení dalších 6 stromů. Žádáme, aby kácení bylo považováno až za poslední myslitelné řešení, nikoliv aby bylo upřednostňováno jako řešení první. Zejména, když se jedná o stromy, které mohou být v polovině svých životů. Děkujeme Vám.
 

Autor: Jan Tomáš Bílovský | 68 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj