Přece se podařilo. Souhra okolností v NHL a hlavně vůle Vás, fanoušků, jak Jaromír Jágr sám přiznal, přiměla jednoho z nejlepších hokejistů světa ucházet se o místo v národním týmu před domácím publikem. Navzdory hlasitým kritkům. Svoji extratřídu na MS dokázal. Bez debat.

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Wir, Endunterzeichnete, fordern von der Regierung der Tschechischen Republik, dass sie sich mit der Situation bezüglich der Finanzierung des Rennens Grand Prix der Tschechischen Republik – Weltmeisterschaft der Straßenmotorräder befasst.

Folgende Gründe führen uns dazu:
- der Grand Prix der Tschechischen Republik zählt zu den größten Veranstaltungen in der Tschechischen Republik und es kann sein, dass er  überhaupt die größte ist;

- der Grand Prix der Tschechischen Republik ist weitaus das größte Fest für alle Motosport-Fans

- der Grand Prix der Tschechischen Republik leistet ohne Zweifel einen Beitrag für die Wirtschaft der Tschechischen Republik sowie die Prosperität der Stadt Brünn und des Südmährischen Landkreises;

- der Grand Prix der Tschechischen Republik macht unserem Land Ehre in aller Welt. Er hilft dabei, dass über unser Land in günstigem Licht informiert wird, macht für unser Land auch eine Werbung;

- der Grand Prix der Tschechischen Republik schafft ein gutes Umfeld für den Motosport in der Tschechischen Republik – auch dank dem Rennen hat die Tschechische Republik drei Stammrennfahrer in der Weltmeisterschaft, wodurch sie angesichts ihrer Fläche zum Weltunikat wurde;

- der Grand Prix der Tschechischen Republik ist eine der letzten Erinnerungen an den Ruhm des tschechischen Motosports sowie eine Tradition, die seit den 50-er Jahren solche Persönlichkeiten wie František Šťastný oder Gustav Havel hervorgebracht haben

- und dabei erzeugt der Grand Prix keine negativen Gesellschaftserscheinungen im Vergleich zu anderen Sportarten – z. B. Rowdytum, Vandalismus, Rassismus etc.

Deshalb:

- sind wir mit der Entscheidung des Nationalrates für den Sport nicht einverstanden, keine Dotation für das Stattfinden des Grand Prix der Tschechischen Republik im Jahre 2014 zuzuweisen, was die Fortsetzung des traditionellen Rennens in den nächsten Jahren direkt gefährdet;

- fordern wir von der Regierung der Tschechischen Republik, sich mit der Möglichkeit der Förderung und der Rettung des Rennens Grand Prix der Tschechischen Republik aktiv zu befassen und transparente Regeln zu erstellen, die die weitere Existenz des Rennens ermöglichen;

- und falls die Regierung nichts tun wird, fordern wir von den Abgeordneten und Senatoren des Parlamentes der Tschechischen Republik als von uns gewählten Vertretern, den Regierungsvorsitzenden und dem Finanzminister der Tschechischen Republik mit dem Ersuchen um die Förderung des Grand Prix der Tschechischen Republik zu interpellieren.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

PETICE „Za záchranu mosteckého autodromu“
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní, chceme touto peticí upozornit na ohrožení fungování významné fi rmy působící na území statutárního města Mostu, a to akciové společnosti AUTODROM MOST, která provozuje stejnojmenný závodní okruh, jenž je významným zaměstnavatelem a daňovým poplatníkem v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi.

Důvodem ohrožení její existence jsou zejména aktivity spolku Zdraví pro Most (dále jen spolek). Jeho členové prostřednictvím petice požadují výraznou regulaci činnosti autodromu, která by ale ve svém důsledku vedla k nemožnosti okruh provozovat.

Omezení provozu závodního okruhu, které chce spolek prosadit, by bylo likvidační a vyústilo by mimo jiné v:

• zrušení oblíbeného podniku Czech Truck Prix v Mostě,

• zmaření investic v řádech stamilionů korun,

• zrušení desítek přímých a několik set nepřímých pracovních míst.

Žádáme proto vedení města Mostu o podporu společnosti AUTODROM MOST v její další činnosti, a to z důvodů:

• aktivity společnosti se kromě motoristického sportu cíleně zaměřují na bezpečnost silničního provozu, prevenci kriminálního chování mládeže či podporu handicapovaných lidí,

• autodrom patří mezi hlavní atrakce Mostu i celého regionu,

• autodrom navštěvují každoročně statisíce diváků z celé Evropy i řady zemí všech světových kontinentů v rámci závodních víkendů,

• autodrom výrazně přispívá k rozvoji turistického a cestovního ruchu, a tedy ekonomickému oživení oblasti,

• autodrom pořádá školení řidičů policejních a hasičských speciálů v rámci integrovaného záchranného systému,

• autodrom nabízí příměstské letní dětské tábory.

Apelujeme proto na mostecké radní a zastupitele, aby nepřijímali žádná rozhodnutí k omezení činnosti fungující obchodní společnosti, ale naopak zaštítili společnost AUTODROM MOST v její snaze uvést do praxe v co nejkratší možné době účinná opatření, jimiž se podaří snížit hladinu hluku z provozu areálu.

Děkujeme

Za všechny, kteří jsou podepsáni pod touto peticí, jednají členové „Petičního výboru na záchranu mosteckého autodromu.“

Petiční výbor:

1) Předseda: Pavel Pech, bydliště: Zdeňka Fibicha 85, 434 01 Most

2) Člen: Jiří Soukup, bydliště: Střížovická 414/4, 400 01 Ústí nad Labem

Pan Pavel Pech je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

Virus se nešíří na sjezdovkách! Proto nerozumíme vládním krokům, díky kterým občané mohou ve stupni 3 sytému PES do hospod, do uzavřeného bazénu, fitka, do nákupního centra či hotelu, a přitom nemohou lyžovat venku na čerstvém horském vzduchu. Sportování venku přeci podporuje imunitu! Lyžaři jsou díky pohybu ve venkovním prostředí a své výstroji málo rizikovou skupinou.

Proto žádáme o nastavení rozumných podmínek na horách co nejdřív! O víkendu nechceme jen sedět v hospodách a tlačit se v nákupních centrech.

Na horách budeme odpovědní. Pobyt na horách je zdravý, je ale nutná také odpovědnost jejich návštěvníků. Budeme dodržovat hygienická opatření, jako ochranu úst a rukou, bezpečný odstup. Budeme respektovat bezpečí jiných návštěvníků a sportovců, zaměstnanců, ale také místních obyvatel.

Prosíme vládu o rozumný přístup. Cestovní ruch na horách v Česku zaměstnává tisíce lidí, často představuje jediný zdroj práce pro místní. Dopady jakýchkoliv dalších omezení by byly zničující.

Komunita Za naše hory

Petice za záchranu historického a plně funkčního sportoviště 

- tenisových kurtů v Italské 41 (23N), Praha 2 (TO Centrum Italská), které chce Praha 2 zastavět

My, níže podepsaní, žádáme o zachování tenisových kurtů v Italské ulici 23, Praha 2 a to z těchto důvodů:

TRADICE A GENIUS LOCI

Jde o starý oddíl vzniklý v roce 1935 s prvorepublikovou tradicí, kde hrával již československý prezident Edvard Beneš.
Oddíl si za téměř 85 let vytvořil pevné místo v rámci sportovního vyžití na Vinohradech.
Místo, kde se kurty nachází, nabízí působivý výhled na budovy hlavního nádraží v pozadí s centrem Prahy a Pražským hradem.
Současná nízká dřevěná budova vytváří dojem zachovalého prvorepublikového prostředí a zpestřuje tak ráz okolní moderní zástavby.

OTEVŘENOST PRO VEŘEJNOST A SOBĚSTAČNOST

Klub je otevřený široké veřejnosti, dospělým i dětem se třemi plnohodnotnými kurty a čtvrtým tréninkovým.
Kurty jsou hojně navštěvovány zaměstnanci okolních firem a kanceláří a obyvateli Prahy 2, kteří tak mají možnost sportovat za velmi lidové ceny.
Na Praze 2 jde o vzácné sportoviště - podobné veřejné venkovní kurty na Praze 2 jsou jen TK Vyšehrad. 
Sportovní klub je součástí širšího sportovního zázemí, které je složeno ze dvou oddílů tenisových (Italská a Na Strži) a dalších oddílů - šachového, basketbalového, stolního tenisu, minigolfu, nohejbalového.
Klub pořádá každoročně pro své členy, včetně dětí a mládeže, turnaje dvouher, čtyřher, smíšených dvojic a čtyřher veteránů.
Tenisové kurty jsou ekonomicky soběstačné a nikdy nevyžadovaly podporu od státních institucí.

PÉČE O DĚTI

Mimoškolní aktivity pro děti a dorost zajišťuje od roku 2003 tenisová školička, vedená profesionálními trenéry s  licencí Českého tenisového svazu. Výuka tenisu ve školičce probíhá celoročně od pondělí do pátku odpoledne. Hlavním cílem tréninků je hravou formou podchytit zájem žáků a zejména klást důraz na všestrannost v pohybové přípravě a naučit děti základní tenisovou techniku a taktiku. Pokročilost ani věk nerozhoduje. V současné době navštěvuje školičku cca 50 žáků převážně z Prahy 2 a 3. 

Tenisová škola vychovává dětské hráče v přirozeném venkovním prostředí a působí tak pozitivně na tělesnou zdatnost dětí žijících převážně na Praze 2 a navíc bez nákladů pro Prahu 2.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na městském pozemku, převážně travnaté ploše se nachází vedle keřů také 30 zdravých vzrostlých stromů, hlavně jírovců, převážně desítky let starých.

KOMERČNÍ ZAJÍMAVOST POZEMKU

Záměr Městské části Prahy 2 postavit na místě současných kurtů Nový domov, specializovaný pobytový dům pro seniory s předpokládanou kapacitou až 120 lůžek, je jistě chvályhodný z hlediska stárnoucí populace, domníváme se však, že výběr lokality je motivován její komerčně mimořádně zajímavou polohou (prostor mezi ulicemi Italská, Španělská, Kunětická a Lichnická) – a víme také, že Praha 2 disponujeme možností výstavby v jiných místech.
Praha 2 má přitom (zjištěno v listopadu 2019) záměr odprodat cca 130 domů a další domy po bytech, mezi nimi by se jistě našly objekty vhodné k rekonstrukci na dům sociální péče.

ROZPOR S PROGRAMOVÝM PROHLÁŠENÍM PRAHY 2

Sama Praha 2 přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že „Budeme podporovat pohybové aktivity dětí a rozvíjení zdravého životního stylu … budeme přitom respektovat bohaté kulturní a historické dědictví Prahy 2, dlouhodobé tradice … podporovat sportovní aktivity nejen zaměřené na děti a školní mládež, uvedené v kapitole Školství, ale aktivity pro všechny věkové kategorie … Budeme pokračovat v budování sportovišť dostupných pro veřejnost v rámci našich škol i v parcích … Poskytneme vybraná veřejná prostranství pro sportovní aktivity a budeme pomáhat pořadatelům i s propagací … propagovat sportování a zdravý životní styl vč. možnosti zapojení občanů do některé ze sportovních organizací působících v Praze 2“. Zastavení sportoviště je tedy v rozporu s programovým prohlášením Prahy 2.

Za organizátory petice:

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.

psycholog

Ing. Ondřej Krutský

programátor

Ing. Pavel Nejedlý

projektant

Pamětníci stále vzpomínají na neopakovatelnou atmosféru na sportovních stadionech v Brně za Lužánkami. Uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy se hokej začal hrát v hale Rondo (nyní aréna Kajot) a fotbal na stadionu na Srbskéu lici.

Kapacita Kajot arény zájmu fanoušků nestačí, na Srbskou chodí méně diváků než za Lužánky. Připomeňme jen, že fotbalový stadion Zbrojovky byl kdysi největší v republice a dodnes drží divácký rekord při ligovém utkání se Slávií, kdy do jeho ochozů přišlo 44 120 diváků. Tradiční místo za Lužánkami, kde brněnský hokej a fotbal slavily největší úspěchy, osiřelo. Proto nás nemile překvapilo, že přes předvolební sliby vedení města v plánovaném sportovním centru s výstavbou hokejového stadionu nepočítá.

Důrazně žádáme vedení města, aby své záměry přehodnotilo a aby se hokej i fotbal vrátily tam, kam historicky patří – za Lužánky!

Podepiště a sdílejte dále.

Fotografie: http://www.kometazaluzanky.cz/piscures/projekty/ACCamera_9-kop.gif

My, fanoušci fotbalu,

vítáme aktivitu klubů první fotbalové ligy, která má za cíl odstavit Romana Berbra z výkonných funkcí Fotbalové asociace České republiky. Apelujeme na všechny delegáty valné hromady FAČR konané 2. června 2017, aby nepodpořili Romana Berbra, Miroslava Peltu nebo jimi určené lidi.

Zároveň žádáme všechny delegáty valné hromady, kteří jsou složeni z klubů 1. fotbalové ligy, 2. fotbalové ligy, České fotbalové ligy a Moravskoslezské fotbalové ligy, delegáti z členských klubů divizí v Čechách a na Moravě, okresních fotbalových svazů, krajských fotbalových svazů a Pražského fotbalového svazu, aby podpořili jakéhokoliv kandidáta, který bude navržen zástupci fotbalových klubů první ligy a nebude spjatý se současným zkorumpovaným vedením.

Já, fanoušek fotbalu, žádám čistý fotbal a na důkaz toho připojuji svůj podpis.

Vážení zastupitelé hlavního města Prahy,

tímto se na Vás obracíme s výzvou, abyste respektovali rozhodnutí Městské části Prahy 15, žadatele o změnu územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy pod č. Z2896/00 v k. ú. Hostivař, která si již nepřeje dále pokračovat v pořizování této změny a chce ji ukončit.

Věříme, že v rámci koncepce rozvoje území, v širším kontextu ochrany přírody, veřejného zdraví a kvality života obyvatel, napříč městskými částmi, vezmete v potaz zejména tyto důvody pro zachování stávajícího funkčního využití ploch sportu /SP/ a zvláštní komplexy – ostatní /ZVO/:

1) celoměstsky významná změna a též lokalita, nikoliv brownfield plocha žádající si revitalizaci, nýbrž plnohodnotná kvalitní plocha, která není svou funkcí ani dle současně platného ani dle nově pořizovaného územního plánu určena k obytné zástavbě

2) území zasahuje do ochranného pásma přírodní památky Meandry Botiče, nachází se na rozhraní přírodního parku Hostivař – Záběhlice a hraničí se záplavovým územím

3) výstavbou by nenávratně utrpěl volný bio-koridor podél toku Botiče

4) případná obytná zástavba a provoz s ní spojený by přetnuly zavedenou pěší kolonádu a bezpečné napojení na budovanou cyklostezku Kozinova – Meandry Botiče, došlo by k přerušení pěší a cyklistické prostupnosti území, které je centrálně položené uprostřed Hostivaře

5) hygienická stanice hl. m. Prahy tuto změnu nedoporučuje a za vhodnější považuje stávající využití, jako plocha určená k jinému využití než obytnému nemá území vyřešenou odpovídající infrastrukturu, vč. té dopravní, neberou se v potaz stávající zdroje hluku

6) paralelně s pořizovanou změnou se pořizuje nový územní plán hlavního města Prahy, jehož zpracovatelem je Institut plánování a rozvoje Prahy – IPR, který navrhovanou změnu akceptuje s podmínkou, že bude vyloučena zastavitelnost jižní části /SP/, která se nachází v ochranné zóně zvláště chráněného území, v Metropolitním plánu pro území navrhuje rekreační využití

7) na území městské části Prahy 15 v současnosti probíhá nebo se plánuje výstavba bytů na všech plochách svým funkčním využitím určených k obytné zástavbě, stav v tomto se změnil a nabral neřízených rozměrů oproti roku 2013, kdy byl podnět na změnu územního plánu podáván

8) pro narůstající obyvatelstvo chybí sportovní, rekreační a sociální zázemí.

Proč nadále trvat na pořizování změny funkčního využití plochy na čistě obytné /OB/ a všeobecně smíšené /SV/, když si ji nepřeje samospráva příslušné městské části Prahy 15, místní obyvatelé a vlastníci bytových jednotek z přilehlé lokality, zpracovatel územního plánu Prahy IPR či Hygienická stanice HMP?

My, podepsaní občané Městských částí Prahy 15 a Prahy 10, nesouhlasíme s pokračováním pořizování této změny územního plánu, přejeme si zachovat stávající funkční využití území a tímto vás žádáme, abyste revokovali svoje usnesení č. 25/30 ohledně schválení návrhu zadání změny č. Z2896/00 ze dne 30. 3. 2017, též vzhledem k nesouhlasu dalších zainteresovaných subjektů, dále nezatěžovali dotčené orgány se zpracováním i projednáním návrhu změny a pořizování změny ukončili.

Děkujeme, že z výše uvedeného nepodlehnete tlaku na bytovou výstavbu ze strany developera, podpoříte a tím ochráníte zájmy občanů hlavního města Prahy.

My, níže podepsaní občané, podáváme ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, petici proti plánované výstavbě lyžařského sjezdového areálu v k. ú. Zdejcina (okres Beroun) a proti případné navrhované změně územního plánu pro k. ú. Zdejcina, jež by tuto výstavbu umožňovala.

Deset důvodů, proč na Zdejcinu sjezdovka nepatří

Plánovaný lyžařský sjezdový areál má být podle dostupných informací srovnatelný s areálem na Monínci, kde je čtyřsedačková lanovka s kapacitou 2.400 osob/hodinu. Sjezdovka na Monínci se rozkládá v nadmořské výšce 490 – 700 m. n. m., zatímco uvažovaná sjezdovka na Zdejcině by byla v nadmořské výšce 225 – 400 m. n. m.

Výstavba takového areálu v katastrálním území Zdejcina není kromě uvedeného vhodná zejména proto, že:

1. Zde není dostatečná kapacita příjezdových komunikací, což by při zachování stávajícího stavu vedlo k přetížení nejen místního provozu na Zdejcinu a do Hýskova, ale nemalý dopad by zaznamenala i páteřní komunikace v Berouně.

2. Rozšíření kapacity příjezdových komunikací a vybudování parkovišť nutných pro lyžařský sjezdový areál by vedlo ke zvýšenému znečištění ovzduší a nárůstu hluku v lokalitě při samém okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Umístěním sjezdovky by došlo ke znehodnocení krajinného rázu údolí řeky Berounky.

3. Lyžařský sjezdový areál by bylo možno provozovat téměř výhradně s umělým sněhem, což by vedlo k ochlazení místního ekosystému. Pozdní tání umělého sněhu by vedlo ke zpomalení vývoje rostlin a živočichů, k následné migraci dotčené fauny a k úhynu citlivých rostlin, čímž by lokalita ztratila na své pestrosti a zajímavosti.

4. Umístění sjezdovky by ovlivnilo a ohrozilo kvalitu podzemních vod, protože zasněžovací technologie disponuje nejenom ekologickým systémem Snowfactory, ale i klasickými sněžnými děly.

5. Umělé zasněžování klasickou metodou má negativní vliv na vodní toky a ekosystémy. Při výrobě umělého sněhu jsou obvykle používána aditiva, která znečišťují půdu. Zatížení svahu by mohlo způsobit jeho nestabilitu, příp. dokonce sesuv půdy.

6. Zasněžování sjezdovky by vyžadovalo neekologické čerpání vody z Berounky i ze zdrojů pitné vody, přičemž lokalita Zdejciny trpí trvalým nedostatkem vody.

7. Zdejcina není centrálně odkanalizována. Opomenout nelze ani provoz odpadového hospodářství, odhazování odpadků a další znečištění prostředí.

8. Lyžařský areál by se nepochybně stal zdrojem velkého hluku (doprava návštěvníků, vlastní provoz areálu: zasněžovací děla a výrobníky sněhu, lanovka a vleky, sněžné rolby a další zařízení spojená s provozem střediska - zásobování, ubytování, restaurace, občerstvení). Neodmyslitelnou součástí komerčních sjezdovek je v současné době i doprovodný program v podobě hudby a moderovaných akcí, které by byly zdrojem dalšího hluku a zátěže přilehlého údolí Berounky. Ani pás zeleně by hluku nezabránil.

9. Světlo při nočním lyžování by se stalo zdrojem světelného smogu, který není legislativou regulován, představuje však velkou zátěž pro lidský organismus. Osvětlení na stožárech by podle plánu mělo mířit do obydlené oblasti.

10. Vzhledem ke své poloze (20 km od Prahy) by areál na Zdejcině mohl očekávat vysoký počet návštěvníků. Dle ověřitelných informací z lyžařského areálu Monínec, který se nachází 85 km jižně od Prahy v relativně hůře dostupné lokalitě bez dálnice nebo rychlostní komunikace, je denní návštěvnost 650-700 osob, o víkendu až 1500 osob za den. U areálu na Zdejcině by bylo možné očekávat několikanásobný počet návštěvníků. V lokalitě by se tak výrazně zvýšil pohyb osob bez vazby na místo, který by mohl mít značný vliv na nárůst kriminality a snížení bezpečnosti místních obyvatel.

V rámci městské části Zdejcina působí spolek Naše Zdejcina, který se záměrem projektu sjezdovky jednoznačně nesouhlasí a je připraven proti němu aktivně vystoupit. 

Petiční výbor ve složení:

jméno, příjmení a bydliště

Ondřej Kavan, Na Kole 81, 252 46 Vrané nad Vltavou

Miroslav Krist, U Teplárny 7, 158 00 Praha 5

Kamil Douděra , Lesní 23, 266 01 Beroun-Zdejcina

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány byl určen:

Ondřej Kavan, Na Kole 81, 252 46 Vrané nad Vltavou

 www.petice-sjezdovka-zdejcina.cz

"Plácek" pod hlubočepským viaduktem (parcely č. 1282/1 a 1282/6, k. ú. Hlubočepy – ul. K Dalejím) je posledním nezastavěným zeleným místem při vstupu do Prokopského údolí. Již mnoho let slouží návštěvníkům k posezení a občerstvení. Dětské hřiště, které každoročně hlubočepští občané opravují, je oblíbenou zastávkou pro rodiny s dětmi. Díky své poloze se plácek stal místem pro přirozené setkávání sousedů i pro organizování různých společenských akcí. Každoročně se zde pořádá například oblíbený hlubočepský masopust či celopražská slavnost Zažít město jinak. Tuto sociální hodnotu místa považujeme za nenahraditelnou, a to jak pro místní, tak pro návštěvníky údolí.
I když plácek leží v přírodním parku a v samém ochranném pásmu rezervace, vedle technické památky Pražský Semmering a na frekventované cyklostezce A12 i naučné stezce Údolím Dalejského potoka, získal jeho vlastník, developerská firma JRD, stavební povolení, které zde umisťuje dva bytové domy s podzemními garážemi (obytný soubor Semmering). Realizace těchto staveb v bezprostřední blízkosti přírodní rezervace by znamenala nejenom "ukusování" ze stále ohroženější zeleně, ale také nenávratný zásah do místního společenského života. Proti stavbám se vyjádřily Česká geologická služba i Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR.
Vjezdu bagrů do ochranného pásma rezervace, které developer JRD plánuje na září 2016, může nyní zabránit jediné – rozhodné jednání městské části Praha 5, která v těchto dnech jedná o směně plácku s developerem. Proto my, níže podepsaní občané Prahy prostřednictvím této petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním žádáme, aby

1. Rada MČ Praha 5 na svém bezodkladném zasedání přijala usnesení, které povede k okamžitému a efektivnímu zamezení zastavění parcel 1282/1 a 1282/6 na k. ú. Hlubočepy – ať už směnou, výkupem či jinými legálními prostředky.

2. Zastupitelstvo MČ Praha 5 ihned projednalo kritickou situaci ekologicky i sociálně výjimečného místa a přijalo usnesení, které pověří radu MČ Praha 5 k okamžitému jednání vedoucímu k zamezení stavby na parcelách 1282/1 a 1282/6 na k. ú. Hlubočepy, jak je uvedeno v bodě 1.

Petiční výbor:

Hynek Bečvář, Hlubočepská 85/64, 152 00, Praha 5, tel. 605975634
Marie Černá, Hlubočepská 85/64, 152 00, Praha 5, tel. 608641041
Aleš Fulín, Slivenecká 29, 152 00, Praha 5, tel. 608077532
Ivan Havel, Pod útesy 1193/3, 152 00, Praha 5, tel. 608703360
Jan Havlín, Hlubočepská 79/49, 152 00, Praha 5, tel. 775216790

Více informací nalzente na webu o. s. Prokopovo: http://prokopovo.cz/petice

Žádáme Český svaz ledního hokeje z.s., aby bezodkladně přijal taková opatření, která povedou k úpravě Přestupního řádu - mimo klubů extraligy a I. Ligy, jenž schválill ČSLH z.s. na své konferenci dne 14.6.2014. Konkrétně se jedná o úplné zrušení písmene b), bodu 2., článku 9., části VI.. Základní tabulková hodnota odstupného u Hráčů 19. let a mladších.

Současné odstupné/výchovné se zdaleka netýká jen těch nejlepších nebo z jiného důvodu žádaných hráčů, za které jsou ochotny zaplatit kluby. U drtivé většiny hráčů, kteří nejsou tak horkým zbožím, necílí na profesionální sportovní kariéru nebo u hráčů v mladších žákovských kategoriích bez rozdílu, jde odstupné velmi často k tíži rodičů, ať už jej vyplácí ze svého nebo jsou nuceni zůstávat v podmínkách, které jim z různých důvodů nevyhovují (těch bude dle ohlasů taky pěkná řádka) nebo dokonce díky odstupnému s hokejem končí. 

Cyklověž BIKETOWER je taková moderní kolárna budoucnosti. Jde o unikátní automatický samoobslužný skladovací systém pro kola. Uvnitř cyklověže cyklisté mohou uskladnit kola v bezpečném a suchém prostředíbez přístupu jiných osob. Na kolo neprší ani se na něj nepráší a je celou dobu monitorováno kamerovým systémem. 

V Hradci u hlavního nádraží vyrostla jedna vůbec z prvních v Česká republice. Za 5 let nepřetržitého provozu, už zde svoje kolo ustájilo VÍCE NEŽ 140 000 CYKLISTŮ. 

Věž má ideální pozici, kdy se cestou vlakem domů nemusíte strachovat, že vám kolo zamčené před nádražímdo stojanu někdo odcizil, poškodil nebo minimálně vypustil duši. V cyklověži je kolo v naprostém bezpečípo celou dobu vašeho výletování. Tahle cyklostáj má navíc nepřetržitý provoz a stojí pouze 5 korun na den.  Pro Hradec, ráj cyklistů, si snad nic lepšího nejde ani přát.

My, níže podepsaní, tak vyjadřujeme podporu dalšímu fungování věže, bez které si mnozí z nás již neumí svůj cyklistický život ve městě ani představit. Souhlasíme s tím, že naše podpisy budou využity jako argument pro městské zastupitele, že o cyklověž je mezi občany opravdu velký zájem. Žádáme tedy tímto zastupitele města, aby zajistilo pokračování této služby pro hradecké cyklisty a návštěvníky města, a to jak provoz současné cyklověže na Riegrově náměstí, tak i její návaznost pro případ rekonstrukce hotelu Černigov. 

V Hradci Králové už na jednu věž hrdí jsme, pojďme se spojit, aby mohl tento unikátní projekt i nadále sloužit lidem a podporovat tak čilý cyklistický ruch města.

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Dle čl.18 Listiny základních práv a svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním My, níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Vsetín a cyklistická veřejnost, tímto žádáme město Vsetín a zastupitele města Vsetín, aby byla dokončena síť terénních stezek pro horská kola v Bike aréně Vsetín v plném rozsahu všech, již dříve Zastupitelstvem města Vsetína schválených etap (včetně 3. etapy. Důvody malé skupinky odpůrců jsou bezpředmětné a zástupné. Zároveň žádáme a svým podpisem stvrzujeme vyjádření podpory dalšímu rozvoji terénních stezek v Bike aréně Vsetín.

Svým podpisem vyjadřuji podporu dokončení a dalšího rozvoje singletrailového areálu (areálu pro terénní cyklistiku) ve Vsetíně v místě Semetín pod známým názvem BIKE ARÉNA VSETÍN v rozsahu všech tří, již dříve zastupitelstvem města Vsetína schválených etap, na které bylo vyřízeno spolufinancování z Evropských fondů. Zároveň svým podpisem vyjadřuji podporu dalšímu rozvoji terénních stezek v Bike aréně Vsetín.

Za petiční výbor:

David Rafaj, Horská 1919, 755 01 Vsetín

Dušan Solař, Na Rovině 1449, 755 01 Vsetín

Ivan Machulka, Těšíkov 1172, 755 01 Vsetín

Roman Paprstka, Jablunka 563, 756 23 Jablůnka

Zbyněk Duchoň, Dukelska 1820, 755 01 Vsetín


Zastupovat petičního výbor při jednání se státními orgány je oprávněn: kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm.1 zák.č.85/1990 Sb.)
 

David Rafaj
Ve Vsetíně dne 7. května 2015

DĚKUJEME ZA VAŠI PODPORU!