Petice za legalizaci marihuany a THC v České republice

Adresováno: Parlamentu České republiky, Senátu České republiky 

My, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme Parlament České republiky a Senát České republiky o přijetí zákona, který by legalizoval marihuanu a THC pro rekreační a medicínské účely. Tato petice je založena na následujících klíčových bodech:

Regulace a bezpečnost: Legalizace umožní zavést přísnou regulaci trhu s marihuanou, což zvýší bezpečnost spotřebitelů a sníží nelegální obchod. Požadujeme aby regulace zahrnovali: prodej od 18ti let, obsah D9THC do 40%, prodej pouze ve specializovaných prodejnách, kontrola kvality na těžké kovy a pesticidy, nákup maximálně 60g na osobu za měsíc a samopěstování v množství až 9 rostlin na osobu.

Ekonomické přínosy: Legalizace marihuany přinese významné ekonomické přínosy, včetně nových pracovních míst, zvýšených daňových příjmů a podpory ekonomického růstu.

Veřejné zdraví: Přísná regulace umožní lepší kontrolu kvality marihuany a sníží rizika spojená s její konzumací. Legalizace také umožní lepší přístup k medicínskému konopí pro pacienty, kteří ho potřebují.

Omezení černého trhu: Legalizace a regulace omezí černý trh s marihuanou a sníží zisky organizovaného zločinu.

Lidská práva a svobody: Legalizace marihuany je krokem k větší osobní svobodě a respektování práv jednotlivců rozhodovat o vlastním životním stylu..

Petice dále žádá, aby byl proces legalizace marihuany zahrnut do legislativního procesu ještě v aktuálním volebním období a aby byla zajištěna transparentnost a zapojení veřejnosti v průběhu přijímání zákona.

Za petiční výbor: 

Jakub Tichý

Svatava Hýblová

Radek Billa

 
PRO420 s.z 

Kurzova 2222/16

155 00 Praha

Žádáme zastavení realizace nové podoby barevného řešení vozidel pražské integrované dopravy, které dominují svislé červené pruhy na nevýrazném šedém podkladu, které jsou výsledkem projektu „Rebrand PID“ – neboli projektu „nové vizuální identity pražské integrované dopravy (PID)“. Požadujeme u všech nově pořizovaných vozidel (a u vozidel, jejichž rekonstrukce nebo oprava bude vyžadovat nový lak nebo nátěr karoserie) návrat k tradiční podobě vizuálního stylu vozidel pražské integrované dopravy s horizontálními červenými pruhy na žlutokrémovém, bílém nebo stříbrném podkladu. Praha svou vizuální identitu vozidel veřejné dopravy má danou víc než stoletou tradicí. Tato tradice představuje kulturní a historickou hodnotu, svázanou se symbolickými barvami města Prahy – se žlutou a červenou, zejména však svázanou s charakteristickými tvarovými liniemi jednotlivých typů vozidel.

Plné znění petice s doprovodným obsahem k naleznutí na www.pid-neprebarvovat.cz

Vážení občané, obracíme se na vás už s druhou peticí, která se týká stejného tématu – nesmyslného přebarvování vozidel veřejné dopravy, tedy tramvají, autobusů, vlaků, nejnověji i trolejbusů, které se staly obětí arogantního záměru – změnit násilně v rozporu s uznávanou tradicí barevnost a vizuální styl vozidel v Praze a následně i ve Středočeském kraji, provozovaných v rámci integrovaného systému PID (Pražské integrované dopravy).

Už první petice z r. 2021, se kterou se někteří z vás seznámili, žádala o zastavení tohoto projektu, i když v jiných souvislostech. Tehdejší zastupitelstvo hl.m. Prahy mírnou většinou, díky tehdejší vládnoucí koalici, odmítlo zrušit tento nesmyslný projekt, který byl v srpnu r. 2020 radou Hlavního města Prahy schválen. Řada tehdejších opozičních politiků veřejně tento projekt odsoudila. Dnes je řada z těchto politiků součástí vládnoucí koalice na pražském magistrátu. Je proto nanejvýš vhodná chvíle znovu s veškerou silou odborných argumentů, které předkládáme jako přílohu na dalších stránkách naší petice, vynaložit veškeré úsilí a právně dostupné prostředky k zastavení tohoto nesmyslného projektu.

Nové vizuální řešení nátěru vozidel Pražské integrované dopravy vzešlo z neveřejné soutěže Magistrátu hl. města Prahy vyzvaných grafických designérů a uplatňuje zcela nové řešení barevnosti vozidel používaných u jednotlivých dopravců v rámci systému Pražské integrované dopravy, zejména vozidel Dopravního podniku hl. města Prahy (soupravy metra, tramvaje, autobusy a trolejbusy), dále železničních vozidel Českých drah (příměstské vlaky) a vozidel dalších dopravců. Toto předkládané řešení svým grafickým pojetím barevného členění vozidel zcela popírá dosavadní tradici, která byla založena už počátkem 20. století ( od roku 1905), byla v průběhu různých časových etap rozvíjena, částečně pod vlivem vývoje vizuálních stylů a nových technologií na vozidlech modifikována, avšak vždy dodržovala kontinuitu jedinečného vizuálního stylu symbolicky se odkazujícího na barevnou kombinaci vlajky hlavního města Prahy. Tento styl je charakteristický kombinací vždy horizontálních prvků, logicky navazujících na vodorovné linie dominantních ploch karoserií vozidel – okenního pásu, střechy a obrysu vozů, vždy v kombinaci červeného horizontálního pruhu ve spodní části vozidel v kombinaci s bílou barvou (nebo krémovou či stříbrnou) na převažujících částech karoserie, opět ve formě horizontálních ploch, s doplňky ve zlaté barvě (v minulosti) a žluté barvě (v současnosti).

Pokud se Vám nové vizuální schéma Pražské integrované dopravy nelíbí, podepište prosím tuto petici, je zapotřebí co nejvíce vašich hlasů, aby byla petice projednatelná na Zastupitelstvu. Děkujeme!

Tato petice je určena k zahnání závažného pocitu smutku. 

Vážení spolukaliči,

tímto Vás vybízíme k podepsání petice, aby Adam Fujera, rozený Fuji, mohl svou přítomností obohatit každoroční tradici ještěření na Digital Forest Festivalu.

Peace

My, níže podepsaní, podporujeme učitelky Mateřské školy ve Ždánicích, aby nadále zůstaly a vzdělávaly naše děti a vyzýváme Radu města, aby na místo ředitelky dosadilo kompetentní osobu s praxí a odborností.

Důvodem naši žádosti je nekompetentnost v řízení školy, neodbornost s jakou vede třídu předškoláků (na což upozornilo i šetření ČŠI), dále chaotičnost se kterou jsou rodiče informováni o provozní době školy, školních akcích a např. i odjezdu na školní výlet.

Tuto petici opíráme také o:

- otevřený dopis učitelek MŠ adresovaný všem Zastupitelům města Ždánice

- stále častější výhrady rodičů ke způsobu vyučování i řízení školy paní Čadílkové

- reálné obavy z psychické zátěže dětí, které paní ředitelka Čadílková vyučuje

Děkujeme za podporu vyjádřenou podpisem.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní zástupci veřejné správy, odborné veřejnosti a občanské společnosti se touto peticí obracíme na odpovědné politické zástupce a požadujeme:

- účinnou decentralizaci České republiky a konec faktického pragocentrismu, který se projevuje dominantní převahou veřejných investic do území pražské metropolitní oblasti oproti zbytku ČR;

- revizi stávajícího systému čtrnácti krajů, který vede k dramatickému prohlubování rozdílů mezi jednotlivými částmi ČR, přičemž velká část moravského území je podle vládních dokumentů sociálně a hospodářsky ohrožená;

- změnu postavení celého území Moravy a Slezska v rámci systému veřejné správy ČR tak, aby reflektovalo funkční socioekonomické i kulturní územní vztahy, zejména z hlediska rozvojového potenciálu, dopravní infrastruktury a obslužnosti a správy kulturních institucí včetně veřejnoprávních médií;

- zřízení správního celku (případně dvou správních celků), který by zahrnoval celé území Moravy a Slezska a který by byl obdařen náležitými pravomocemi a finančními zdroji. Území tohoto celku by se opíralo o staleté zemské hranice, které vychází z přirozeného hydrogeografického členění (povodí řeky Moravy a Odry).

Občané obce Řesanice zásadně odmítají výstavbu větrných elektráren v okolí obce.

Odůvodnění:

Plánování výstavby je ve zřízeném přírodním parku Horažďovická pahorkatina.

Tato stavba nenávratně zničí krajinný ráz, navíc přímo sousedí s památkovou zónou Řesanice.

Kromě znehodnocení kulturního dědictví dojde k razantnímu snížení ceny nemovitostí.

Stavba bude mít přímý dopad na ztrátu diverzity a místní ekologii přírodního parku.

V souvislosti s již probíhajícími spory u nás i v zahraničí, se obáváme přímého ohrožení zdraví

a psychické pohody obyvatelstva.

Výstavba nových obslužných komunikací (hluk, zvýšený provoz) a následným provozem

větrných elektráren (hlučnost a stroboskopické jevy) oblast mění na průmyslovou zónu.

K výstavbě má dojít za stavu chybějící legislativy, kdy se dle vzoru sousedních zemí nedodržují

minimální vzdálenosti od obývaných budov. Při výšce staveb 246 m je minimální vzdálenost

3,5km, u nás jen 600 m. Není zohledněno riziko nehodovostí a unikající nebezpečné inertní plyny.

V neposlední řadě není vyřešena otázka demontáže a recyklace toxických a nerozložitelných

toxických částí po skončení životnosti turbín.

My, níže podepsaní občané bývalé Československé republiky žádáme o anulaci rozdělení Československé republiky. Svého práva se dovoláváme proto, neboť rozdělení bylo podvodné a bez souhlasu československých občanů. Dnem 31. 12. 1992 byl završen největší podvod století na národech Čechů a Slováků a to nepřítelem z vlastních řad. Československo bylo rozděleno nezákonně a protiústavně nápadem dvou jedinců Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, kteří se mezi sebou dohodli dne 8. července 1992 a podepsali si dne 26. července 1992 rozdělení ČSFR. Rozdělení republiky odsouhlasilo, protiústavně a nelegitimně, Federální shromáždění ČSFR dne 25.listopadu 1992 ústavní zákon č.542/1992 o zániku ČSFR. Bez občanského referenda a bez respektování ústavního zákona o referendu č. 327/1991 Sb. A v rozporu se zákonem 424/1991sb.Byl tento krok nelegitimní a tedy neplatný. Požadujeme tento zmanipulovaný a zákeřně zlegalizovaný podvod anulovat,Proto požadujeme zákonné veřejné občanské referendum ke svobodnému vyjádření Čechů a Slováků k rozdělení Československa. PETICE za anulaci rozdělení Československa dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané města Varnsdorf, žádáme vedení města o vybudování hřiště pro psy. Tento prostor by sloužil k volnému pohybu a hraní našich čtyřnohých přátel, čímž by přispěl k lepší kvalitě života jak pro psy, tak pro jejich majitele. V současné době ve městě Varnsdorf není žádné oficiální hřiště pro psy, což nám výrazně komplikuje možnosti trávení volného času s našimi mazlíčky.

Důvody pro vybudování hřiště pro psy:

1. Zlepšení kvality života psů: Hřiště pro psy poskytuje bezpečné prostředí pro volný pohyb, hraní a socializaci psů, což je důležité pro jejich fyzické a psychické zdraví.
2. Podpora zodpovědného chovu psů: Vyhrazený prostor pro psy sníží riziko konfliktů mezi psy a ostatními obyvateli, čímž podpoří harmonické soužití ve městě.
3. Sociální aspekty: Hřiště pro psy se může stát místem setkávání pejskařů, což posílí komunitní vazby a podpoří sociální interakci mezi obyvateli města.
4. Estetická a hygienická opatření: Oddělení prostoru pro psy od běžných veřejných ploch přispěje k udržení čistoty a pořádku ve městě.

Podpisem této petice vyjadřujeme podporu vybudování hřiště pro psy ve městě Varnsdorf a žádáme vedení města, aby tento záměr realizovalo co nejdříve.

---

Důvodová zpráva s odkazy

Důvodová zpráva k petici za vybudování hřiště pro psy ve městě Varnsdorf

Vážení členové městského zastupitelstva,

v návaznosti na petici za vybudování hřiště pro psy ve městě Varnsdorf bychom rádi představili důvody a přínosy tohoto záměru. Vybudování hřiště pro psy by nejen zlepšilo kvalitu života našich čtyřnohých přátel, ale mělo by i pozitivní dopady na komunitu a veřejný prostor.

1. Význam hřišť pro psy pro zdraví a pohodu psů:

Hřiště pro psy jsou klíčová pro fyzickou a psychickou pohodu psů. Poskytují bezpečné prostředí, kde mohou psi volně běhat, hrát si a socializovat se s ostatními psy. To je důležité pro prevenci problémů s chováním, které často vznikají z nedostatku pohybu a stimulace. Podle studie „The Role of Play in the Development of Social Competence in Dogs“ (2017) od Lindsay R. Mehrkam a Clive D. L. Wynne, hra a socializace mají zásadní vliv na sociální kompetence a celkovou pohodu psů.

2. Podpora zodpovědného chovu a pozitivního soužití:

Vyhrazené prostory pro psy pomáhají snižovat konflikty mezi pejskaři a ostatními obyvateli. Psi mají prostor pro volný pohyb, což snižuje riziko konfliktů na veřejných prostranstvích. Dále také podněcují zodpovědné chování pejskařů, kteří mají jasně definovaný prostor pro své aktivity. Studie „Dog Parks and the Benefits to the Community“ (2015) publikovaná v Journal of Urban Planning and Development zdůrazňuje, že psí parky podporují společenské a zodpovědné chování mezi pejskaři a zlepšují soužití ve městech.

3. Posílení komunitních vazeb:

Hřiště pro psy se stávají místem setkávání pejskařů, což podporuje sociální interakci a posiluje komunitní vazby. To může vést k vytvoření pevných sousedských vztahů a většímu zapojení občanů do komunitního života. Výzkum „Social Benefits of Dog Parks: A Case Study“ (2016) od autorů Heather M. Jackson a Deborah L. Armitage ukazuje, že psí parky podporují sociální interakce a komunitní soudržnost.

4. Estetická a hygienická opatření:

Oddělené prostory pro psy přispívají k udržování čistoty a pořádku ve městě. Minimalizují riziko znečištění veřejných prostranství psími exkrementy a umožňují lepší kontrolu nad hygienou těchto prostor. Tento aspekt je potvrzen ve studii „Impact of Dog Parks on Urban Cleanliness“ (2018) publikované v časopise Environmental Health, která ukazuje, že psí parky přispívají k čistotě městského prostředí.

---

Tato zpráva a přiložená petice odrážejí přání mnoha obyvatel Varnsdorfu a jejich snahu o zlepšení životních podmínek ve městě. Doufáme, že naše návrhy zvážíte a podpoříte vybudování hřiště pro psy.

S úctou,

Michal Ďorď

---

Odkazy na vědecké studie:

1. Mehrkam, L. R., & Wynne, C. D. L. (2017). The Role of Play in the Development of Social Competence in Dogs. Applied Animal Behaviour Science, 197, 1-7. [doi:10.1016/j.applanim.2017.03.008](https://doi.org/10.1016/j.applanim.2017.03.008)
2. American Society of Civil Engineers. (2015). Dog Parks and the Benefits to the Community. Journal of Urban Planning and Development, 141(3), 05014005. [doi:10.1061/(ASCE)UP.1943-5444.0000233](https://doi.org/10.1061/(ASCE)UP.1943-5444.0000233)
3. Jackson, H. M., & Armitage, D. L. (2016). Social Benefits of Dog Parks: A Case Study. Journal of Leisure Research, 48(4), 343-358. [doi:10.18666/JLR-2016-V48-I4-6845](https://doi.org/10.18666/JLR-2016-V48-I4-6845)
4. Environmental Health Perspectives. (2018). Impact of Dog Parks on Urban Cleanliness. Environmental Health, 17, 73-82. [doi:10.1186/s12940-018-0413-2](https://doi.org/10.1186/s12940-018-0413-2)