Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Žádost o zápis „Waldorfské školy České Budějovice – střední odborné školy, základní školy a mateřské školy o.p.s.“ do rejstříku škol vedeného při MŠMT.
V minulých dnech obdržel zřizovatel Střední waldorfské školy zamítavé rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu této školy, obor 78-42-M/004 Waldorfské lyceum, do rejstříku škol.

     Rodiče dětí z Českých Budějovic, Písku a širokého okolí si na základě dlouholetých pozitivních zkušeností s oběma základními waldorfskými školami přejí, aby jejich děti mohly pokračovat ve vzdělávání na střední waldorfské škole.

     Svým podpisem vyjadřujeme souhlas s jejich požadavkem a podporujeme tak jejich občanské právo dané zákonem – právo rodičů na volbu vzdělávací cesty pro své děti.

     Vyjadřujeme tak svou podporu snahám o vznik Střední waldorfské školy v Českých Budějovicích a jednoznačně nesouhlasíme se stanoviskem MŠMT, které žádost o vznik této školy zamítlo, přestože vůle občanů a jejich volených zástupců vedla k jinému cíli.

Petiční výbor: Magdalena Kubínová Šebelková - matka čtyř dětí navštěvujících Waldorfskou školu, Eva Čížková, Tomáš Horák

Vážený pane rektore, obracíme se na Vás s žádostí o zachování provozu Bufetu pod schody v budově menzy Jihočeské univerzity.

Nesouhlasíme se záměrem vedení Kolejí a menz JU zrušit provoz bufetu a papírnictví a nahradit jej pouhou kavárnou, čímž by studenti přišli o další služby, jež bufet nabízí (kopírování, tisk, laminace, kroužkové vazby, prodej učebnic, ale také drogistického zboží).

Domníváme se, že tyto služby by měly být zajištěny v rámci každého moderního univerzitního kampusu a zrušení provozu, který je poskytuje, je krokem zpět.

Ulice Nad Hejtmanem se nachází na trase císařské (státní) silnice Praha – Linec (vybudované 1753-1755, opravené ve 20. letech 19. století), která má původní povrch z kvalitních dlažebních kostek. Stará císařská cesta je jedním ze symbolů Strkova se zcela nezaměnitelnou atmosférou. V březnu 2021 Město zveřejnilo plán projektu kanalizace v části ulice Nad Hejtmanem směrem k rybníku Hejtman. Zveřejněná studie počítá s asfaltovým povrchem ulice a žulové kostky mají být využity na nový chodník, který má lemovat novou asfaltovou komunikaci s betonovými obrubníky až na hráz rybníka Hejtman. Tento plán znamená zánik původního rozsahu kamenné dlažby a krajinného rázu celé lokality.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme:

1) okamžité zastavení rozebírání komunikace ulice Nad Hejtmanem, včetně odvážení kostek

2) přípravu opravy historické cesty tak, aby došlo k obnově původního dlážděného povrchu ulice Nad Hejtmanem v celém rozsahu plochy, aby byla opravena do co možná nejpůvodnější podoby se zachováním patníků na hrázi rybníka Hejtman a jeho okolí

3) město Planá nad Lužnicí představí a projedná připravený projekt s veřejností

Petiční výbor: Jana Vorlová, Jiří Rangl, Nad Hejtmanem, Planá nad Lužnicí

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svým podpisem podporu iniciativě, jejímž cílem je vznik ScioŠkoly v Táboře od školního roku 2018 / 2019.

Jsme skupina rodičů, která chce pro své děti jiný, moderní způsob vzdělávání, přizpůsobený jejich potřebám. Jelikož žádná jiná škola v bližším ani vzdálenějším okolí Tábora nenabízí podobný způsob vzdělávání jako právě ScioŠkola, rozhodli  jsme se podpořit její založení v Táboře.

Vůči svým dětem pociťujeme zodpovědnost za správně zvolené vzdělávací prostředí. Přijímáme, že každý vzdělávací systém má své odlišnosti a že tedy každé dítě bude ze školy vybaveno jinými dovednostmi.

Chceme, aby naše děti prožily smysluplně naplněná školní léta ve škole, která:

- klade důraz i na měkké dovednosti, především kritické myšlení, schopnost argumentace a vyjednávání, tvůrčí řešení problémů
- zaujímá individuální přístup ke každému žákovi podle jeho zájmů, aktuálních potřeb a osobnostních rysů
- učí předměty propojeně a ne izolovaně, takže si žáci mezi nimi vytvoří souvislosti,

- nabízí školský vzdělávací program se zcela jedinečným zaměřením

My, níže podepsaní, požadujeme o trvalé vybudování světelného semaforu "na znamení" v místě školy ZŠ a ZUŠ Bezdrevská 3, konkrétně mezi ulicemi Bezdrevská a Františka Ondříčka.

Místní přechod pro chodce je nebezpečný. Je jediný ze sídliště Vltava vedoucí k základní škole. V blízkosti školy jsou zájmové kroužky a sportoviště, které děti navštěvují.

Stanovené policejní hlídky při častých dopravních nehodách jsou pouze dočasné řešení.

 Pomozte nám zastavit byrokracii a získat zpět hrazenou péči pro pacienty z Třeboňska ošetřované agenturou domácí péče MOJE SESTRA, kterou jim Všeobecná zdravotní pojišťovna od 1. června odmítá hradit. Děkujeme.

Rozhodně protestujeme proti záměrům českobudějovické radnice, která chce na konci léta zavést placení parkovného i mimo dosavadní zóny až po Pekárenskou, Nádražní a Mánesovy ulice.

Rozšíření zón placeného stání negativně ovlivní každodenní život občanů i rodinné rozpočty. Platit paušální částku mají i lidé, kteří v těchto zónách bydlí. Parkovací karta ale rezidentům nezaručí, že zaparkují před svým domem. Radnici jde jenom o peníze, na lidi nemyslí.

Žádáme proto českobudějovické zastupitele, aby záměr radnice nepodpořili a rozšíření parkovacích zón ve městě jednoznačně odmítli.

obrázek:novinky.cz

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svým podpisem podporu iniciativě, jejímž cílem je vznik waldorfské školy v Táboře od školního roku 2017 / 2018. Jsme přesvědčeni, že Tábor potřebuje rozšířit stávající nabídku vzdělávání. Chceme tak aktivně využít občanského práva daného zákonem na volbu vzdělávací cesty pro svoje děti.

Petiční výbor ve složení:

Valérie Procházková, Bukurešťská 2792, 39 005 Tábor

Tomáš Bílý, Náchodská 2686, 39 003 Tábor

Martin Slach, Vřesce 3, 391 43 Ratibořské Hory

Petiční výbor zastupuje Valérie Procházková

Nesouhlasíme s tím, aby byl zpoplatněn úsek dálnice D3, který slouží jako městský obchvat Tábora.

Dosud se po obchvatu může jezdit bez dálniční známky kvůli jeho rekonstrukci. Až skončí, chce ministerstvo dopravy obchvat zpoplatnit. Obáváme se, že potom začne mnoho aut, které využívají obchvat, jezdit centrem města. Tábor měl obchvat dlouho předtím, než vznikly další úseky dálnice D3, a vždy se používal bez poplatku. Až skončí jeho úprava, aby splňoval parametry dálnice, bude nutné k jízdě po něm mít dálniční známku.

"Zpoplatnění úseku D3 kolem Tábora přinese nám občanům zvýšené dopravní zatížení, neprůjezdnost komunikací, zvýšenou hlučnost, prašnost,  znečištění ovzduší, sníženou bezpečnost a další jevy související se zvýšenou dopravou ve městě Tábor," říká táborská zastupitelka Michaela Petrová. 

Žádáme proto, aby obchvat, to jest tříkilometrový úsek mezi Měčicemi a Čekanicemi, nebyl zpoplatněn. Pokud vládě jde skutečně o spokojenost lidí, měla by našemu požadavku vyhovět.

Vážení,

my, níže podepsaní, se na Vás obracíme se žádostí o zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže navštěvujících Základní školu J. Š. Baara a Gymnázuim Jírovcova v Č. Budějovicích.

Situace v okolí škol je znepokojivá a vyvolává otázky nad absencí jakýchkoli dopravních opatření, která by zajistila bezpečnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu – dětí. V současné době není na příchodu ke škole jediný přechod pro chodce, zatímco je ke škole směrována velká část dopravního provozu z okolní čtvrti prostřednictvím systému jednosměrek. Každé ráno dochází k naprostému zmatku, kdy jsou děti nuceny vbíhat pod kola projíždějících automobilů a přebíhat mezi nimi bez možnosti bezpečně a bez porušování pravidel silničního provozu přejít ulici ke vchodu do školy.

Absurdnost této situace vyniká v porovnání s moderními přechody pro chodce před jinými ZŠ v Českých Budějovicích, které navíc celoročně využívají asistence strážníků či dobrovolníků.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Vás žádáme, aby byla co nejdříve přijata opatření k zajištění bezpečnosti dětí na úrovni odpovídající 21. století. Žádáme zavedení dopravních opatření, která zvýší bezpečnost silničního provozu v okolí školy, a to nejlépe pomocí přechodu pro chodce, nebo ideálně prostřednictvím zavedení institutu tzv. „školní ulice“, jak je to běžné v mnoha civilizovaných evropských zemích.

Věříme, že ochrana života a zdraví našich dětí je prioritou, a žádáme o urychlené řešení této situace.

Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme ministra dopravy ČR, aby úsek dálnice D3 označený jako stavební úseky 0307A, B, C Tábor - Soběslav a 0308A, B Soběslav - Veselí nad Lužnicí o celkové délce 25 km, který slouží jako dopravní obchvat města Planá nad Lužnicí, zůstal do doby dobudování a zkolaudování celého úseku dálnice D3 bez časového poplatku a mýtného.

Po zavedení časového poplatku na dálnici D3 zaznamenáváme návrat vysoké dopravní zátěže do centra Plané nad Lužnicí. Vzestupná tendence dopravy je zřejmá pouhým pozorováním, nicméně přesné měření nárůstu dopravy je vedením Města Planá nad Lužnicí plánováno. Úsek dálnice otevřený v červnu 2013 je využíván jako jediný možný obchvat města. Výběr mýtného a zavedení dálničních známek vede řidiče k vyhýbání se placenému úseku, a návratu automobilů veškeré tonáže zpět do centra našeho města. Dočasné zrušení poplatků na úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí do doby dobudování celé dálniční trasy přispěje k zachování sníženého množství vozidel, které jsme zaznamenali po otevření nových úseků dálnice D3 v červnu minulého roku. Zpoplatnění tohoto úseku přináší občanům města Planá nad Lužnicí zvýšené dopravní zatížení, které ve svém důsledku vede k špatné průjezdnosti, zvýšené hlučnosti, prašnosti, znečištění ovzduší, snížené bezpečnosti a dalším negativním jevům souvisejícím se zvýšenou dopravou v centru města Planá nad Lužnicí.

Vážený pane ministře, naléhavě Vás žádáme o zvážení naší žádosti a doufáme, že prosadíte námi požadovanou změnu v rámci ochrany našeho zdraví.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Jiří Rangl, Nad Hejtmanem 21, Planá nad Lužnicí

Zdeněk Žalud, Zákostelní 48, Planá nad Lužnicí

Radim Pekař, Údolní 510, Planá nad Lužnicí

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

Jiří Rangl, Nad Hejtmanem 21, Planá nad Lužnicí

Vážený pane rektore, obracíme se na Vás s žádostí o zachování provozu kadeřnictví v budově menzy Jihočeské univerzity.

Nesouhlasíme se záměrem vedení Kolejí a menz JU změnit využití prostor stávajícího kadeřnictví a tuto provozovnu, jejíž služby využívají již více než dvacet let studenti i zaměstnanci JU, zrušit bez náhrady. Kadeřnictví bývá běžnou součástí kampusu většiny univerzit (nejen zahraničních), v ČR např. ČZU, VUT nebo areálu ČVUT na Strahově. Jsme přesvědčeni o tom, že kadeřnictví i do kampusu naší univerzity patří stejně jako menza, bufet nebo kavárna.

Ludvík Friebel

Renata Klufová

Vážený pane řediteli 

Obracíme se na Vás ohledně nevhodného chování p. učitele Hynka při vyučování k našim dětem, kdy je k našim dětem sprostý, arogantní a ponižuje je. Prvky chování bych nazval jedním slovem šikana. Nejedná se jen o první ročník jak již z doslechu víte toto chování se děje minimálně 3 roky. Na rodičovské schůzce pan učitel sdělil, že nemá problém, chování a přístup nechce změnit a následně sdělil citace: To radši odejdu. Na hodiny p. Hynka se děti paní učitelce omlouvají, mají žaludeční potíže atd. To Vám jistě paní učitelka dosvědčí. Děti se ho bojí na cokoliv zeptat, protože místo vysvětlení učiva dojde na ponižování a křik ze strany p. učitele Hynka. Touto peticí Vás my rodiče a žáci Vaší školy žádame o radikální řešení celé situace. 

My, níže podepsaní  vnímáme jako nespravedlivé a nedemokratické,  že jsme krokem zastupitelstva Obce Drážov (viz. zápis z jednání zastupitelstva obce Drážov ze dne 11.2.2015) vyčleněni z účastni na průzkumu názoru obyvatel  Dobrše na stavbu rozhledny SCHODY DO NEBE. Výsledek průzkumu s má stát důležitým, rozhodujícím dokumentem při rozhodování zastupitelstva o tom, zda rozhledně na vrchu nad Dobrší Obec Drážov opravdu vyjádří podporu. Provedení průzkumu je zřetelnou revokací usnesení Svazku obcí šumavského Podlesí z listopadu roku 2013.

Jsme přesvědčeni, že možnost vyslovit názor  se týká i nás jako obyvatel,  kteří nemáme sice v Dobrši hlášený trvalý pobyt, ale jsme zde  vlastníky nemovitosti, jsme rodáci, naše rodiny mají kořeny v této obci a nebo jsme k místu jen dlouhodobě vázáni a máme k němu vřelý osobní  vztah.

Oceňujeme osobní přínos osob, v projektu zaangažovaných, mezi nimi i pana Pavla Rejška, který dal část pozemku pro stavbu rozhledny nezištně k dispozici.

Podporujeme úsilí Svazku obcí Šumavského Podlesí  a  závěr  učiněný usnesením SOŠP  (členem SOŠP je i obec Drážov) na zasedání dne 15.11.2013, kde členové svazku souhlasili s financováním projektové dokumentace pro územní řízení na akci „Rozhledna Dobrš“, včetně vydání územního rozhodnutí.

Svým podpisem vyjadřujeme  souhlas a  podporu ke zbudování rozhledny  v podobě,  jak byla navržena (viz. obrázek jako součást petice)  a SOŠP odsouhlasena. Realizaci projektu  vnímáme jako jedinečnou příležitost zviditelnění obcí a regionu šumavského Podlesí v širším kontextu oblasti cestovního ruchu.

Iniciátoři petice: Hana Sovová, Ivo Kraml, Květa Čulejová 

Opět se začíná mluvit o možnosti privatizace jediného národního podniku na území České republiky, Budějovického Budvaru.

Jsme rádi, že se kromě všech, kteří mají pivo této značky v oblibě, postavil na jeho obranu i prezident Zeman, když uvedl, že by si nepřál, abychom o tento podnik přišli. Prezident se obává amerikanizace budějovického piva, neboť americké pivo nepovažuje za nic jiného, než hnědou vodu a vadí mu jeho příprava z rýže. Jeho zájem o tuto oblast je sice nyní vyvolán mimo jiné návštěvou v Jihočeském kraji, přesto jsme přesvědčeni, že upozornil na možnou ztrátu dalšího ze symbolů našeho vyhlášeného pivovarnictví.

Vnímáme, že ačkoliv je samozřejmě takovátopprezidentova temná vize možná mírně nadnesená, v důsledku privatizace by opravdu hrozila se změnou majitele i změna výrobních procesů a používaných surovin. Naše obava je směřována i směrem k Belgii a Holandsku, neboť právě pivní koncerny z těchto zemí ovládají trh s pivem v Evropě. Místo amerického rýžového piva bychom se tak mohli dočkat také změny na zcela řadové euro-pivo, kterými nás bohužel již nyní zásobuje nejeden z velkých pivovarů a které se vyznačuje především zcela indiferentní nevýraznou chutí.

Požadujeme, aby Budějovický Budvar zůstal národním podnikem, protože chceme pít české pivo a ne evropské břečky, protože jako národ pivařů cítíme hrdost k našemu pivu a nechceme se o něj nechat připravit. V neposlední řadě pak výroba piva reprezentuje výrobní a technologickou tradici, kterou v našem státě jeho vaření má a kterou je dle nás potřeba zachovat a předávat dál.

Požadujeme zachování otáčivého hlediště v našem městě. Kvůli novému vyšetřování policie chceme opět mobilizovat všechny, kteří chtějí mít Český Krumlov nadále takový, jaký jej známe, aby podepsali tuto petici.

Otáčivé hlediště vnímáme jako fenomén a zcela výjimečný divadelní projekt, který je třeba za každou cenu zachovat. Kromě speciálního diváckého zážitku, které hlediště nabízí, se jedná o natolik specifickou součást zahrady, že se do značné míry stalo jedním ze symbolů Českého Krumlova.

Kromě této skutečnosti nelze opomenout fakt, že jde o turisticky atraktivní lokalitu, která každoročně přitahuje velké množství diváků nejrůznějších vystoupení a akcí, které na tomto místě probíhají a zvyšují tak turistickou a návštěvnickou atraktivitu Českého Krumlova jako takového.

Řešení, navrhující nové otáčivé hlediště považujeme za jednu z možností v případě, že nemůže by nemohlo být zachované současné, ale mělo by být na místě původního a co nejvíce se blížit jeho podmanivé atmosféře.

Žádáme proto primátora Českých Budějovic, aby nedovolil konec otáčivého hlediště a všemi způsoby se zasadil o jeho zachování v našem městě.

My, níže podepsaní občané, žádáme o snížení maximální rychlosti lodí, člunů a skútrů na výtlačný režim lodí v celé oblasti Vodního díla Kořensko od hráze jezu Kořensko, po hráz Hněvkovice a v Lužnickém rameni až k jezu u Červeného mlýna.

Prohání se zde velikou rychlostí, někteří proto, aby stihli zdymadlo, jiní pro zábavu. Nezastaví je ani rybáři na menších lodích, často projedou těsně okolo, aniž by snížili rychlost, což je nebezpečné a v této oblasti naprosto běžné.

Ačkoli je zde řeka téměř všude užší, než je 100 m a výtlačný režim je tak povinný, prakticky nikdo to nerespektuje a jezdí ve skluzu. Žádáme tak nejen o důslednější nařízení, ale také o kontroly říční policie či Státní plavební správy.

Důvody žádosti:

- skútry i čluny ohrožují plavce (a často i děti), které jednak ve velké rychlosti mohou přehlédnout a také jim vlnami stěžují plavání
- ohrožují ostatní menší lodě na řece (často rybáře), protože velké vlny mohou způsobit jejich otočení
- vlny ničí a potápí lodě přivázané ke břehu
- vlny podemílají břehy
- ryby ve vezírkách trpí

Děkuji

Žádáme o urychlenou rekonstrukci Žďákovského mostu.
Tento most, který byl se svými 541 metry ve své době jedním z nejdelších na světě, je v havarijním stavu. Od roku 2010 na něj nesmí nákladní automobily, rekonstrukce je ale stále v nedohlednu.

„Byl jsem se znovu na konstrukci mostu podívat a upřímně říkám, že stav je špatný pro všechny, kteří tudy projíždějí. Oprava je nutná co nejdříve," řekl Jiří Štrajt, starosta Orlíku nad Vltavou. 

Naprosto nás nezajímají spory mezi Ředitelstvím silnic a dálnic s firmami, nám jde o bezpečnost provozu. Neustálé oddalování rekonstrukce je hazardováním se zdravím a lidskými životy. Jak říká Jiří Štrajt, situace kolem Žďákovského mostu je zrcadlem našeho právního řádu. Jedna firma blokuje zahájení důležité akce a nikde s tím nic neudělá.

Žádáme Ministerstvo dopravy ČR, aby celou situaci vyřešilo dřív, než na mostě dojde k nějaké tragédii.