Petice Proti neetickým odměnám notářů z majetku nebožtíků

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas až pobouření nad morálně neúnosnými odměnami pro notáře za provedení dědického řízení.

Tyto odměny, vypočítávané procentem ze základu hodnoty majetku zesnulého, jsou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti (č. 196/2001 Sb., v příloze tabulka) a jsou téměř nezávislé na objemu práce notáře.  Vzhledem k tomu, že jde o službu vynucenou (nelze se jí vyhnout), domníváme se, že by měla mít více sociální charakter.

Notáři dle nás nemají žádné zásluhy na majetku zesnulého a jejich jinak záslužná činnost se nám při provádění dědického řízení zdá jako nedůstojné (až lichvářské) přiživování se.

 

Vnímáme tuto věc jako zneužití těžké životní situace po úmrtí někoho z nejbližších, kdy pozůstalí musí řešit i finanční starosti - vysoké platby za pohřeb a za notáře.  Nemají v tuto chvíli sílu bránit se absurdnosti a neetičnosti systému. 

 

Požadujeme úpravu celého systému poplatku za práci notáře při dědickém řízení, a to tak, že:

 

odměna notáře bude závislá na objemu práce notáře a ne na množství majetku nebožtíka.

 

 

Otevřený dopis paní ombudsmance, vybraným senátorům, poslancům a politickým stranám

 

Věc: Nemorální odměny notářům

 

Vážení oslovení,

obracíme se na Vás se stížností nad právně uzákoněnými, avšak dle našeho názoru morálně neúnosnými odměnami notářů za vyřizování pozůstalosti.

 

Vyřízení pozůstalosti je nevyhnutelná služba a odměny za tuto službu jsou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti (č. 196/2001 Sb., v příloze).

Přijde nám neospravedlnitelné, že notáři nejsou placeni za objem či složitost vykonané práce, ale pouze z výše majetku zesnulého. Myslíme si, že by i notáři měli být placeni za vykonanou práci. Jakou zásluhu mají na výši majetku zesnulého?

 

Uvedeme konkrétní (a skutečný) příklad:

Vdova (45) se třemi nezletilými dětmi (16, 14, 3) zdědila nedostavěný dům po svém zesnulém manželovi v odhadované hodnotě 1 500 000,- Kč. Z toho musí notáři zaplatit 13 800,- (+ 2898,- DPH). Vdově zemřel živitel rodiny, sama je na rodičovské dovolené (cca 3800,-/měsíc). Za pohřeb zaplatila skoro 20 000,- (standardní cena), za odhad ceny nemovitosti 2 000,-. Další finanční ránu jí udělí notář. Peníze v hotovosti nemá, z rodičovské dovolené je neušetří, vyřízení vdovských a sirotčích důchodů trvá nějaký čas (přitom peníze musí notáři přinést hotově ihned) a kus domu, ze kterého je odměna vypočítaná, notáři nedá. Typický příklad: vezme si půjčku, marně shání zaměstnání, propadá se do dluhů. O penězích, které by potřebovala na dokončení domu, na výdaje starších dětí a podobně ani nemluvě.

 

Podobný jednoduchý případ zabere dle rozhovoru s notáři jen několik hodin práce. Hodinová mzda se pak jeví astronomická a naprosto nezasloužená. A přitom peníze nejdou ani státu (neboť ten dědickou daň zrušil). Proč však mají z cizího majetku těžit notáři? V některých případech se může jednat i o několik tisíc korun za hodinu. Navíc tuto kancelářskou úřední práci s vyřizováním pořádnosti často pod hlavičkou notáře vykonávají jen středoškolský vzdělaní zaměstnanci notářských kanceláří.  Zdá se nám, že někdy může platba za službu notáře při dědickém řízení hraničit až s úžerem neboli lichvou, jež je podle našeho práva trestný čin.

 

§ 253 Lichva (zákona č. 140/1961 Sb.)

(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru (…)

 

Chápeme zodpovědnost notářské nestrannosti a důležitosti úkolu. Chápeme ale i potřebu slušného výdělku. Omlouvají se tím, že co vydělají na vdovách, prodělají na případech, kdy kousek bezcenné půdy připadá mnoha dědicům (a takové případy nesmí odmítnout). Toto vnímáme jako nepřístojný alibismus. Podobné případy by mohly být řešeny tak, že dědicové se buď zřeknou svého kousku bezcenné půdy, nebo si zaplatí notářskou práci (byť její cena převyšuje cenu dědictví). Ale ať tyto případy neplatí vdovy v tíživých sociálních situacích.

 

Notáři v jednoduchých případech často jen kontrolují (podobně jako je to s daňovým přiznáním) dohodu dědiců a zdá se nám adekvátní vzít si např. paušální odměny ze složitosti úkonu na základě počtu dědiců, nemovitostí, účtu, pasiv atd. Ne odměnu podle odhadované ceny majetku zesnulého.

 

Je nám také podivné, proč z majetku nad 20 000 000,- se již neplatí notářům nic. Vidíme v tom další znevýhodnění chudších vrstev. Proč to třeba není opačně? Do 2 či 3 milionů zaplatit jen symbolicky paušální poplatek a nad 20 milionů platit 2 procenta, tak jak mají nyní nejchudší?

 

Rádi bychom pobídli kompetentní orgány ke změně systému notářských odměn, který se nám zdá nespravedlivý.

 

Techtle-Mechtle, hnutí za přirozenější vztahy, z. s.

 

obrázky: http://jdem.cz/bwpfh2, http://jdem.cz/bwpfj2

To whom will the petition be forwarded: Ombudsmance Mgr. Anně Šabatové, Ph. D.

Petition signature must be confirmed in a subsequent e-mail.