Červenohorské sedlo je vyhledávaným rekreačním střediskem, vyhledávaným jak lyžaři v zimě, tak pěšími turisty v ostatních ročních obdobích. Motoristé z něj už tak nadšení nejsou. Silnice (mimochodem nejvýše položená silnice první třídy v České republice – v nejvyšším bodě překonává nadmořskou výšku 1011 metrů) je v zimě často neprůjezdná kvůli uvíznutým kamionům, v létě její jižní strana připomíná tankodrom. Ta se má v létě začít opravovat, takže bude nejméně tři roky v letním období uzavřená. V zimě by měla být podle informací Ředitelství silnic a dálnic průjezdná, ale zase hrozí zácpa kvůli kamionům…

Zdá se, že nejrozumnějším řešením by byla výstavba tunelu pod Červenohorským sedlem. Mimo jiné by se zkrátil čas při jízdě mezi Šumperkem a Jeseníkem, ušetřily by se pohonné hmoty, do ovzduší by unikalo mnohem méně škodlivých spalin. Na Jesenicko, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností, by mohli přijít investoři a postavit tam nové průmyslové objekty. Právě kvůli špatné dopravní dostupnosti tyto plány zatím nemají. Těch výhod pro stavbu tunelu by se našlo samozřejmě ještě víc.

Historie plánů na vybudování tunelu

Myšlenka vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem je hodně stará. Už v šedesátých letech devatenáctého století se uvažovalo o výstavbě železničního tunelu, z finančních důvodů z tohoto záměru sešlo (více se dozvíte na wikipedii nebo v knize Století železnice na Jesenicku). Další projekt na stavbu tunelu byl údajně vypracován ve čtyřicátých letech minulého století, ale zůstal na papíře. Znovu se o výstavbě tunelu začalo uvažovat v devadesátých letech a zdálo se, že tentokrát by se to mohlo podařit. V roce 1998 se projektem začala zabývat také akciová společnost Lesostavby Šumperk. Firma, která měla zkušenosti s ražbou štol při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, platila přípravné práce, především studii vlivu na životní prostředí. Ze studie vyplynulo, že tunel je pro dopravu v Jeseníkách nejlepší variantou.  Vláda však tehdy rozhodla, že „s ohledem na stávající i předpokládanou nízkou intenzitu dopravy na silnici číslo 44 mezi Šumperkem a Jeseníkem a na vysoké finanční náklady nebude stavba tunelu pod Červenohorským sedlem investiční prioritou“. Proto začaly Lesostavby Šumperk připravovat stavbu tunelu jako soukromou investiční akci, založenou na návratnosti investice formou vybírání mýtného. Na jedné z variant se podílelo i Ředitelství silnic a dálnic, v roce 2003 přišlo již zmíněné stanovisko ministerstva životního prostředí. Lesostavby Šumperk pak zvažovaly spolupráci státního a soukromého sektoru. Jenže Lesostavby Šumperk zanikly a s nimi i slibně se rozvíjející plány. Jen pro zajímavost: tunel měl být otevřen v roce 2007.

Současná situace

A jaká je současnost? Prezident Miloš Zeman při své březnové návštěvě Olomouckého kraje řekl, že při jednání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim bude o tunelu hovořit. „Kdyby se podařilo dohodnout s Polskem o pokračování trasy, a dokonce se ji podařilo zařadit do transkontinentálních sítí, které nás ze severu a jihu obcházejí, tak by tento projekt měl smysl,“ uvedl Zeman (více se dočtete zde). Právě projekt Evropské unie, zaměřený na budování transevropských dopravních sítí, by podle Miloše Zemana mohl stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem pomoci.