Zachraňme Vltavu v centru Prahy 295 podpisů chybí 6705

Zachraňme Vltavu v centru Prahy

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Autor: Jana Voříšková | 295 podpisů

Více >
Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky 313 podpisů chybí 687

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

 

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

 

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

 

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

 

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73

Autor: Jaroslav Jonáš | 313 podpisů

Více >
KLAMOVKA, SKALKA PRAHA 5 137 podpisů dosaženo

KLAMOVKA, SKALKA PRAHA 5

V době, kdy byl schválený dokument Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu (viz  usnesení Rady hl. m. Prahy č. 1723 ze dne 18.7.2017) žádáme o zastavení povolování kácení velkého množství vzrostlých stromů v Praze 5!

1. Klamovka: cca 113 kusů stromů s obvody kmenů 81-298 cm a 4460 m2 zapojených porostů dřevin

2. Skalka: vzrostlé stromy, souvislá zeleň, významný krajinný prvek - u barokní usedlosti a chráněné krajinné oblasti

 

V dnešní době jsou vzrostlé stromy jednou z nejcennějších hodnot pro město. Proto se odvoláváme na dokument Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu (schválený Radou hl. m. Prahy v roce 2017) a na programové prohlášení pražské koalice vytvořit akční plán s cílem vysadit až milion stromů, rozšiřovat plochy parků atd.

Otázka?

Jak se záměr vykácení tak velké plochy zeleně v centru města s těmito cíli srovná?

Jak v tomto případě bude město hájit životní prostředí svých občanů?

 

 

1. Klamovka: Jedná se o území původně tvořící součást parku, později v územním plánu určené pro sport a rekreaci. Dnes po účelové změně územního plánu je určené k bytové zástavbě. Pozemek nyní vlastní soukromá firma Metrostav, která zde chystá mohutnou nepřiměřenou zástavbu. Pozemek o ploše cca 1ha je hustě porostlý vysokými dospělými stromy. Záměr Metrostavu je k dané lokalitě devastační a v rozporu s veřejným zájmem.

Spolek za záchranu Klamovky se již roky zasazuje o záchranu tohoto území. Nedočkal se však v minulých letech podpory ani od Magistrátu, ani od zastupitelstva Prahy 5. Naopak byla zřejmá snaha upřednostnit zájem soukromého investora nad zájmem veřejným.

 

Bez ohledu na všechna jednání, na výsledek mediace mezi spolky, Magistrátem, zastupitelstvem Prahy 5 a Metrostavem, a přesto, že již bylo vydáno územní rozhodnutí k výstavbě, je z hlediska morálního, zdravotního a s ohledem na změnu klimatu vykácení 1 ha (cca 180) vzrostlých stromů v centru města trestuhodné a majetkovými právy neobhajitelné. Toto zhoršení životního prostředí obyvatel města nebude ničím kompenzováno. Výsadba nových stromků, které často do roka uschnou, by převzala funkci pokácených stromů možná za několik desítek let.

 

 

2. barokní usedlost Skalka

Na skalním ostrohu nad údolím Motolského potoka v malebném přírodním území je postavena barokní usedlost Skalka, jejíž počátky sahají až do 16. století. I přes stavební úpravy si hlavní budova udržela svůj historický ráz a byla prohlášena nemovitou kulturní památkou. Svým zasazením do krajinného celku představuje zdejší kulturní dominantu, umístěnou na hranici přírodní památky Skalka, kterou obyvatelé využívají jako odpočinkovou a relaxační zónu a vytváří významný krajinotvorný prvek.

Občané zásadně odmítají projekt společnosti Les Marrons a. s., která plánuje v areálu usedlosti vybudovat veliký bytový komplex, jehož realizace by zničila významnou zeleň, nevratně poškodila celkový ráz krajiny a zatížila okolí nově vybudovanou silnicí a v tomto místě nepřijatelným automobilovým provozem. 

Místní občané ve stížnosti adresované Radě MČ Praha 5 poukázali na řadu negativ, která jsou spojena s nepřijatelnou výstavbou nových bytových domů v bezprostřední blízkosti přírodní památky. Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí včas před několika lety podala na Odbor stavební a územního plánování Magistrátu hl. m. Prahy odvolání, ve kterém napadla obě rozhodnutí učiněná Odborem stavebním a infrastruktury ÚMČ P5 a požádala o zrušení obou rozhodnutí a o nové projednání záležitosti. Ve svém odvolání Společnost poukázala na závažné nedostatky a neúplnosti ve stavební dokumentaci projektu bytových domů, na pochybení odboru OSI, na nesprávnost rozhodnutí a na rozpory s právními předpisy. 

Nyní společnost Les Marrons a.s. znovu usiluje o možnost pozemek usedlosti zastavět a významnou zeleň zničit.

 

Autor: Jan Mihule | 137 podpisů

Více >
Petice za obnovu stromořadí u Nuselských schodů 151 podpisů chybí 849

Petice za obnovu stromořadí u Nuselských schodů

My, níže podepsaní občané žádáme Úřad městské části Praha 2, aby v koordinaci s Magistrátem hlavního města Prahy zajistil obnovení stromořadí na obou stranách Nuselských schodů.

 

Z historických fotografií je zřejmé, že Nuselské schody na začátku 20. století lemovalo z obou stran upravené a vzhledné stromořadí, které zajišťovalo kolemjdoucím stín, tolik potřebný v jižně orientovaném svahu. Dávno již tomu tak není, na Nuselských schodech zbývá posledních několik nepůvodních a především usychajících akátů.

 

Radnice Prahy 2 uvádí, že za poslední čtyři roky vysadila přes 550 nových stromů. Ani jeden z nich však nesměřoval na Nuselské schody. Koalice na pražském magistrátu se zavázala v příštích osmi letech vysadit 1 000 000 stromů. Uvidíme na Nuselských schodech některý z těch?

 

Nuselské schody a přilehlé pásy zeleně jsou vedené jako parcela 4208 a jsou majetkem MHMP. Jsou evidované jako „ostatní komunikace“ a ve správě je má TSK Praha. Péče o Nuselské schody (nejen z hlediska péče o zeleň) dlouhodobě pokulhává, na což poukazuje iniciativa Přátelé Nuselských schodů.

 

Městská část nyní s MHMP jedná o převodu části pozemku za účelem stavby parkovacího domu. Jde tedy o ideální příležitost, aby se obě instituce zkoordinovaly a naplnili svůj závazek, že budou sázet stromy rychleji, než lít beton!

 

Stromy ve městě plní významnou estetickou funkci. Zvyšují komfort přebývání ve městě v horkých letních měsících tím, že brání přehřívání ulice projevující se jako fenomén tepelného ostrovu města. Plní také izolační funkci, tedy zachycují prach a znečišťující látky především z dopravy, produkují kyslík, absorbují oxid uhličitý, hluk a snižují vibrace. V neposlední řadě jejich výsadba a ochrana představují součást strategie adaptace na změny klimatu, ke které se Praha hlásí.

 

Žádáme tedy ÚMČ Praha 2 aby se koordinoval s MHMP a zasadil se o blaho občanů města i městské části tím, že obnoví opuštěné stromořadí na Nuselských schodech.

 

Autor petice: Šimon Fiala, zakladatel Přátel Nuselských schodů, Davídkova 127, Praha 8, 18200

Autor: Šimon Fiala | 151 podpisů

Více >
Petice za okamžité zastavení kácení zdravých vzrostlých stromů v centru Prahy 3487 podpisů chybí 1513

Petice za okamžité zastavení kácení zdravých vzrostlých stromů v centru Prahy

My, níže podepsaní občané žádáme okamžité zastavení kácení a úpravu projektu rekonstrukce sportoviště u ZŠ Na Smetance. 

Podporujeme myšlenku rekonstrukce areálu hřiště pro žáky základních škol, zároveň ale požadujeme zachování zeleně.

Požadujeme okamžité zastavení kácení a úpravu projektu rekonstrukce hřiště u ZŠ Na Smetance, a to z následujících důvodů:

Stromy jsou i dle posudků MČ Praha 2 zdravé, vzrostlé a žijí na daném místě již více než 60 let. Javory jsou vysoké 13 a 14 metrů s průměrem koruny 10 metrů. Stromy stojí v pražské památkové zóně a v zóně se zvýšenou ochranou zeleně. Stromy plní významnou estetickou funkci.

Projekt rekonstrukce sportoviště je možné upravit tak, aby byly stromy zachovány. Variantní návrhy zpracované architekty existují! Jeden javor má být pokácen pouze proto, že vadí novému plotu. Druhý javor by pouze zmenšil plochu jednoho ze 3 hřišť. Při zadání zpracování projektu nebyl MČ Praha 2 vznesen požadavek na zachování zdravých vzrostlých stromů. Projekt v pražské památkové zóně za více než 35 milionů korun nebyl zpracován architekty! Variantní návrhy nejsou MČ Praha 2 brány v potaz. Občané, kteří se dlouhodobě snaží o úpravu projektu jsou Radou MČ napadáni a vysmíváni. Finální verze projektu není i přes dlouhodobé žádosti občanů MČ Praha 2 zveřejněný!

Stromy poskytují potřebný stín pro hřiště a hlavně pro děti, které si na hřišti hrají. Stromy regulují mikroklima v ulici a na hřišti. 

Stromy plní v popsané lokalitě izolační funkci, tedy zachycují prach a znečišťující látky především z dopravy, produkují kyslík, absorbují oxid uhličitý, hluk, snižují vibrace a brání přehřívání ulice projevující se jako fenomén tepelného ostrovu města. Areál hřiště se přitom nachází přímo naproti rušné ulici Italská a ani 300 metrů pražské magistrály a hlavního nádraží.

Magistrát navíc zcela nepochopitelně povolil kácení stromů ve vegetačním období, kdy jsou olistněné a především obývané ptáky, kteří na nich mají svá aktivně využívaná hnízda. 

Děkujeme za aktivní a konstruktivní přístup k našim požadavkům Radě MČ Praha 2, konkrétně těmto zástupcům ODS, Hnutí ANO a TOP09:

Černochová Jana Mgr.ODS
Udženija Alexandra Ing. ODS
Grundler Michael Ing. TOP 09
Kolář Jan Bc. ANO
Korseska Jan ODS
Šolc Jaroslav Ing.
Vondrášek Václav Ing. arch. ODS
Kašická Renáta Bc. ANO
Zuna Michal TOP 09

Autor: Lukáš Teklý | 3487 podpisů

Více >
Petice za život 4010 podpisů chybí 15990

Petice za život

Vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážení zastupitelé měst a obcí České republiky,
vzhledem k alarmujícímu úbytku vody v ČR Vás vyzýváme, abyste vyhlásili stav celorepublikové klimatické nouze a přijali okamžitá opatření ke stabilizaci krajiny a obnově vodního režimu v krajině. Starostové měst a obcí tak mohou učinit v rámci Agendy 21. Navrhujeme a žádáme následující:
1. Kde je to po konzultaci s odborníky možné, zrušit regulace vodních toků a obnovit jejich původní charakter. Bez ohledu na majetkové a právní poměry - ve veřejném zájmu. Vodě musí být umožněno zasakovat v celém průběhu svého toku do spodních vrstev půdy. Např. řeka Morava má mít o 300 km delší vodní tok, neregulovaný volně meandrující vodní tok s rozsáhlou příbřežní vegetací má zásadní vliv na doplňování zásob spodní vody.
2. Zrušit těžbu nerostných surovin pod úrovní mělké zvodně. Důlní díla nechat zaplavit odčerpávanou vodou. Důlní díla, vrty, z nichž se odčerpává voda, vysušují krajinu zespodu - stahují vodu.
3. Zasypat meliorace, sanovat vrty, stanovit povinnost všech uživatelů půdy hnojit půdu, namísto současného hnojení rostlin, hospodařit v sedmipolním systému v meziřadí lineárních vegetačních pásů generativně množených ovocných a nektarodarných dřevin z regionálního osiva pěstovaných v obecních školkách tak, aby soustavně docházelo ke zvyšování objemu organické hmoty v půdě, biodiverzity a tím její schopnosti vázat vodu.
4.Omezit spotřebu vody na maximum, v průmyslu, zemědělství, i domácnostech.
5. Zastavit jakoukoliv další urbanizaci, spotřebu fosilních paliv, přestat řešit kůrovcovou kalamitu těžbou a začít s obnovou lesních ekosystémů podsadbou do stávajících lesních porostů, a to i suchých. Suché stojící stromy jsou nezbytné pro úspěšnou výsadbu nových dřevin.
Jediné, co přírodu zachrání, jsou dřeviny, neregulované vodní toky s příbřežní vegetací, maximalizace organické hmoty v půdě a výsadba dřevin v krajině na všech půdách, a to ve veřejném zájmu. Betonové přehrady nám nepomohou. Pomohou stromy, keře, byliny, zvyšování biodiverzity, objemu organické hmoty na metr čtvereční krajiny, rostliny vážou vodu, odpařují vodu a jsou hlavním faktorem zajišťujícím déšť. Bez stromů v krajině neprší.
V naší krajině nyní chybí miliardy stromů a keřů. To jsou miliardy kubíků vody.

Tato opatření je třeba přijmout okamžitě, bez odkladu a na území celé České republiky. Váhání už bylo dost, je třeba konat.
Současná vláda i vlády předešlé o úbytku vod dlouhodobě vědí na základě odborných studií, které každoročně aktualizuje ČHMÚ, již od roku 1988, a mimo prohlášení jej nijak neřeší.
Situaci je třeba řešit okamžitě, dokud to ještě jde. Každým dalším váháním se přibližujeme bodu, kdy náprava již nebude možná.

Pro spolupráci jsme rádi k dispozici. Spolek PagoPago, Litovel.

Autor: Spolek PagoPago | 4010 podpisů

Více >
Vraťte lipovou alej na lužecký hřbitov! 5 podpisů chybí 995

Vraťte lipovou alej na lužecký hřbitov!

Petice za obnovu lipového stromořadí na hřbitově v Lužci nad Vltavou

My, níže podepsaní občané žádáme Obecní úřad Lužec nad Vltavou, aby obnovil z jeho rozhodnutí vykácenou lipovou alej na hřbitově v obci.
 

Lipová alej, která na lužeckém hřbitově desítky let poskytovala květinám okolních hrobů a také pozůstalým stín, stála na hřbitově desítky let. Vzrostlé lipové stromořadí (alej) opylovaly tisíce včel. Lípy tvořily jistou dominantu hřbitova, což lze spatřit i na hřbitovech okolních obcí. 
 

Stromy byly vykáceny na základě dendrologického posudku Martina Hnilici z Liběchova, ze dne 10. 9. 2015, v němž bylo konstatováno, že údajně napadených stromů je jen 40%, přesto Hnilica doporučuje alej vykácet. Některé kmeny, jak uvádí posudek, měly mezi 50-90 cm. Za vykácení lip z lužeckého hřbitova zaplatila obec firmě, která kácení prováděla 192.632,- Kč. Tyto peníze mohl Lužec nad Vltavou investovat např. do infrastruktury obce, kdežto takhle vylétly komínem.


Bezprostředně po vykácení, ještě před vyfrézování holých pařezů, jsme pořídili důkladnou fotodokumentaci, kterou k petici přikládáme. Na obrázcích vidíte, že drtivá většina lip byla zcela zdravých.


Dnes je na hřbitově holá pláň a neuvěřitelná výheň, zvláště v letních měsících, což podtrhuje ještě množství kamene a mramoru v podobě náhrobků a hrobních desek. Květiny na hrobech mnohem rychleji vadnou, protože se mnohonásobně rychleji odpaří voda, kterou je, my, pozůstalí, zaléváme. Zbytečně vykáceným lipám život nevrátíme, ale můžeme přimět vedení obce Lužec nad Vltavou, aby nechala co možná nejdříve vysadit alej novou, což mimo jiné onen dendrologický posudek doporučuje.


Podepište petici pro osázení nových lip na místech, kde stály staré!


Věřte nám, že to ocení nejenom obyvatelé Lužce, ale také Vraňan, Spomyšle a dalších obcí, jejichž předkové na hřbitově v Lužci nad Vltavou leží a kteří pravidelně hřbitov navštěvují.

Stromy plní významnou estetickou funkci a zvyšují komfort v krajině. Brání přehřívání hřbitova, zachycují prach a znečišťující látky. Produkují kyslík, pohlcují oxid uhličitý, hluk a snižují vibrace. V neposlední řadě jejich výsadba a ochrana představují součást strategie adaptace na změny klimatu, ke které se Česká republika hlásí.


Źádáme tedy radu OÚ Lužec nad Vltavou, aby se zasadila o blaho občanů své obce i obcí okolních s tím, že zcela obnoví vykácenou alej na hřbitově v Lužci nad Vltavou.

Autor: Jiří Sedláček Sedláček | 5 podpisů

Více >
Petřín pro život 189 podpisů chybí 811

Petřín pro život

Petice

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

“Za zachování přirozené vegetace - vzrostlých stromů a keřů Petřína a za přísný zákaz nové zástavby na Petříně”

 

Petřín je chráněná přírodní památka (PP), evropsky významná lokalita (EVL) a bezesporu světový unikát - kousek divoké přírody obklopený skvostnou architekturou přímo v centru Prahy. Klid a ticho uprostřed pulzujícího rušného města.

 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice požadujeme:

 

1) Zachovat Petřín pro rekreaci a regeneraci obyvatel Prahy: zachování vzrostlých stromů, přirozeně volně rostoucí zeleně a prostoru pro volně žijící živočichy

2) Zákaz realizace nové výstavby na Petříně ( Především ve Velké Strahovské zahradě, která je nyní v jednání)

3) Zákaz kácení stromů a keřů pro vznik nových cest a vyhlídek (Velká Strahovská zahrada, okolí Petřínských teras)

4) Ochranu biotopu přírodní památky Petřín -  fauny i flory. Respektování a nezasahování do míst, která jsou domovem volně žijících živočichů - Lobkovická zahrada. Při bezpečnostním zásahu do přirozeného biotopu Petřína požadujeme celoroční zoologický průzkum.

5) Stažení těžké zahradní techniky z Petřína, která mimo zpevněné cesty ničí kořenové systémy stromů

 

Petiční výbor:

 

Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D., Újezd 390/43, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Mgr. Romana Ertlová, Jánská 316/8, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

ThDr. Kateřina Klasnová, Kosárkovo nábřeží 1, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Jan Čep, Úvoz 228/5, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

 

Autor: Romana Ertlová | 189 podpisů

Více >
NE KÁCENÍ! 93 ze 136 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni! 318 podpisů

NE KÁCENÍ! 93 ze 136 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni!

V nejbližší době má být rozhodnuto o záměru pokácet 93 ze 136 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni v rámci jeho plánované obnovy. Zčásti se jedná o stromy, které jsou součástí významného krajinného prvku č. 8508 a chráněny jako cenná plocha z hlediska krajinářského i botanického. Počet stromů, který má být pokácen, byl veřejnosti sdělen dne 17. 5. 2018 při představení dopracované studie k obnově náměstí. Námitky proti rozsahu kácení stromů, které ústně vznesli občané při předchozích setkáních veřejnosti se zástupci ÚMO Plzeň 2 a architekty, tak zjevně nebyly vyslyšeny.     

My, níže podepsaní, protestujeme proti rozsahu kácení a nesouhlasíme ani s vydáváním jakýchkoli rozhodnutí a povolení za tímto účelem. Zároveň nesouhlasíme s postupem ÚMO Plzeň 2, který při zadávání požadavků na architektonické návrhy na obnovu náměstí automaticky počítal s významným zásahem do uvedeného krajinného prvku či přímo jeho zrušením bez toho, aby proběhla veřejná diskuse a zjistilo se, zda na takovém zásahu mají zájem i obyvatelé. Nesouhlasíme ani s kácením vzrostlého kaštanu v ulici Plzenecká a ostatních stromů, s jejichž kácením vítězný projekt počítá.

Tyto stromy zde plní mnoho významných funkcí - pomáhají snižovat hluk, imise škodlivin i přímé působení větru, pomáhají udržovat zdravé mikroklima, náměstí ochlazují, poskytují stín, útočiště živočichům, tvoří kyslík a v neposlední řadě jsou jako celek esteticky krásné. Součástí plánu obnovy náměstí je i výsadba nových stromů, ovšem trvalo by desítky let, než by nová výsadba plně nahradila funkci současných stromů. Pokácení 93 stromů by tak na mnoho let výrazně zhoršilo životní prostředí všech obyvatel náměstí i jeho uživatelů.

I v souvislosti s pokračujícím nárůstem teplot v posledních letech je plánovaný zásah do stávající zeleně naprosto nepřiměřený.      

Vážený pane starosto, vyzýváme Vás, abyste se zasadil o to, aby nebylo vyhověno záměru kácení 93 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni v rámci jeho obnovy, což potvrzujeme níže svým podpisem.

Děkujeme

 

V Plzni 18.5.2018

 

Za petiční výbor

Hana Borova, MA,

Jiráskovo nám. 34, Plzeň 326 00

Autor: Hana Borova | 318 podpisů

Více >
Stop prodeji papoušků v zoo obchodech 726 podpisů

Stop prodeji papoušků v zoo obchodech

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním zakládám tuto petici:

Vzhledem k velice častým případům, kdy zejména střední a velcí papoušci jsou v zoo obchodech vystaveny v nevyhovujících podmínkách, díky vysokým maržím obchodů žijí mnohdy i několik let v malých klecích bez možnosti proletu, bez možnosti zabavit se, kdy u nich v 80procentech dochází díky stresu k sebepoškozování a narušení jejich psychiky jsem názoru že jde ze strany provozovatelů o týrání zvířat, rozhodl jsem se založit tuto petici. My, níže podepsaní, žádáme o změnu zákonů na ochranu zvířat v těchto konkrétních bodech a důslednou kontrolu a sankcionování ze stran FÚ, KVS a obcí.
- Požadujeme omezení prodeje středních a velkých druhů papoušků v zoo obchodech, nejlepé však úplný zákaz prodeje.
- Žádáme, aby  Zákon na ochranu zvířat obsahoval všechny povinnosti chovatelů a všech dalších subjektů, zejména prodejců zabývajícími se zvířaty, aby zajistili vhodné podmínky pro jejich ubytování před prodejem koncovým zákazníkům.
-  Žádáme důkladnější šetření případů týrání zvířat: využívání možnosti zvíře z nevhodných podmínek ihned odebrat, přísnější posuzování stavu zvířete KVS, kdy se bude přihlížet nejen k výživovému stavu zvířete, ale i ubytování, velikost klece, péči, chorobám, možnosti přirozeně se pohybovat-proletět, zabavit.

 

Autor: Miroslav Dubina | 726 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku