Petice proti registračním pokladnám/EET 5072 podpisů

Petice proti registračním pokladnám/EET

Petice proti registračním pokladnám

My, kteří máme rádi svobodu, odmítáme orwellovské registrování všeho, co si kupujeme.

My, kteří máme rádi svobodu, odmítáme registrační pokladny, které budou okamžitě odesílat on-line informaci, co, kde a za kolik jsme si koupili.

My, kteří máme rádi svobodu, jsme proto proti likvidaci malých živnostníků, kteří už dnes těžko bojují o přežití. Registrační pokladny podnikatelům zasadí další ránu, protože se jim zvýší náklady. Řada živnostníků zkrachuje a dojde tak k omezení služeb, které budou dále nabízet jen velké korporace.

My, kteří máme rádi svobodu, se chceme věnovat tomu, co nás baví. Mnozí z nás tak prodávají zboží třeba jen za 5 korun. Je absolutně nesmyslné tisknout pro takový nákup účtenku a řešit další nesmyslné papírování, které je s tím spojené.

My, kteří máme rádi svobodu, si vážíme 25 let bez cenzury. Plíživě se ale do našich životů vkrádá nové omezení: šikana státu prostřednictvím registračních pokladen, které živnostníkům znemožní fungování, zatíží je obrovským papírováním a dalšími náklady, které budou neúnosné.

Nechceme strašit, chceme pouze upozornit na negativní dopad experimentů vlády s registračními pokladnami, s nimiž nesouhlasíme a jsme zásadně proti nim. Využili jsme jediný prostor, který máme, náš web a naše výlohy.

Jsme si vědomi nebezpečí, které nám bezprostředně hrozí ze strany státní moci. Stačí připomenout příběhy živnostníků, kteří se postavili establishmentu, a následně byly jejich provozovny kontrolovány. Co činíme, činíme při tomto vědomí. Hrdě budeme čelit kontrolám, šikaně úřadů. Jinak nemůžeme!

Nenechávejte nás v tomto boji samotné a podpořte zdravý rozum podpisem této petice!

Děkujeme!

Za iniciativu

Jakub Cortés

www.neregistruj.cz

Autor: Jakub Cortés | 5072 podpisů

Více >
Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce 3630 podpisů chybí 6370

Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

 

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

 

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

Autor: David Helcel | 3630 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2853 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2853 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 2837 podpisů chybí 2163

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 2837 podpisů

Více >
Petice SKIP ČR proti odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady PhDr. Víta Richtera 2679 podpisů

Petice SKIP ČR proti odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady PhDr. Víta Richtera

Profesní organizace Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR /SKIP/ protestuje proti nezdůvodněnému odvolání dlouholetého předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/ PhDr. Víta Richtera.

Nezdůvodněné odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR je poradní orgán ministra zřízený ze zákona a MK ČR vydává jeho statut a jednací řád) dne 31. 7. 2019 ministrem kultury Antonínem Staňkem, způsob jeho provedení a účelovou změnu Stanov ÚKR považujeme za porušení základních principů profesionality, etického chování a zároveň  za manažerské selhání ze strany pana ministra.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci odvolal předsedu ÚKR Víta Richtera, který tento ministrův poradní orgán dlouhodobě vedl. Ministr kultury Antonín Staněk z našeho pohledu účelově změnil statut Ústřední knihovnické rady.

PhDr. Vít Richter je jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK). Byl hlavním iniciátorem vzniku grantového programu MK ČR  -  VISK (Veřejné informační služby knihoven); zcela mimořádné je jeho úsilí o internetizaci českých veřejných knihoven. Jako předseda SKIP a ÚKR prosazoval zájmy knihoven při přípravě nové podoby Knihovního zákona, Autorského zákona, Katalogu prací, Standardu VKIS atd.

Vít Richter permanentně jedná s autorskými ochrannými svazy, vydavateli a producenty, ministerstvy, knihovnami ad. Věnuje se organizační a řídící činnosti ve SKIPu, mimořádná je jeho činnost přednášková a publikační v České republice i zahraničí, věnuje se výzkumné činnosti, mimořádné jsou jeho aktivity na podporu spolupráce mezi knihovnami a dalšími paměťovými institucemi, byl dosud předsedou ÚKR. Nedovedeme si vysvětlit, jaké důvody mohly vést ministra kultury k těmto náhlým koncepčním změnám.

 

My, níže podepsaní knihovníci a informační pracovníci, vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem a formou odvolání pana Víta Richtera z funkce předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/.

Pozn.: Petici je možné podepsat v elektronické podobě. V případě, že bude podpis uveden vícekrát, bude započítán pouze 1x.

 

Za petiční výbor:

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Předseda SKIP

Národní knihovna ČR

Klementinum 190

110 00   Praha 1

 

Tel: +420/221 663 333

email: roman.giebisch@nkp.cz

www.nkp.cz

 

 

 

Autor: Roman Giebisch | 2679 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku