Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Vážená paní starostko, 

obracíme se na Vás v záležitosti budoucího využití srubu Gizela  a pozemku parc. č. 3342/4 v k. ú. Chodov, který má být svěřen do správy MČ Praha 11. Jako obyvatelé Prahy 11 máme zájem na tom, aby srub Gizela byl opět využíván pro širokou veřejnost, jako místo s možností občerstvení pro návštěvníky Kunratického lesa, např. lesní kavárna / bistro, kde by byla návštěvníkům poskytnuta možnost odpočinku pro dospělé i děti s drobným občerstvením, letní zahrádkou a herními prvky na přilehlém pozemku.

Prosíme o co nejrychlejší zprovoznění srubu k uvedenému účelu. 

S pozdravem,

Mgr. Tereza Dolanská, zastupitelka MČ Praha 11,

a níže podepsaní petenti

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby Správa železnic, státní organizace, přehodnotila rozsáhlou rekonstrukci železniční trati mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí (akce se nazývá Rekonstrukce nelahozeveských tunelů) tak, aby nebyla narušena Dvořákova stezka ve své krajinné ani obytné části.
 

Důrazně nesouhlasíme s rozsáhlým kácením stromů a bouráním budov v ulici Dvořákova stezka.

Žádáme, aby Správa železnic, s. o., zohlednila environmentální hledisko, zcela opustila plán na vykácení 3 000 stromů a bourání staveb a zachovala současnou Dvořákovu stezku. Zároveň žádáme zachování panoramatu Nelahozevsi.

Není ve veřejném zájmu řešit plánovanou rekonstrukci trati tak zásadním zásahem do životního prostředí.

Nesouhlasíme s tím, aby se železniční trať posouvala blíže k řece kvůli teoretickým pár vteřinám úspory jízdní doby.

Stezka by byla ve své části prakticky zlikvidována a posunula by se těsně k Vltavě, od níž by ji dělilo jen zábradlí.

Stejně tak nevidíme důvod pro zvyšování trati nad současný terén, což by vizuálně poškodilo pohled na zámek Nelahozeves a na kostel.

Tento projekt, který bude stát několik miliard Kč, nezvratným a devastujícím způsobem zasáhne přírodu, ekosystém, krajinný ráz Dvořákovy stezky a jejího blízkého okolí, naruší stabilitu obytného a historicky významného území v obci Nelahozeves.

Nejsme proti modernizaci železnice a dopravy v ČR, chceme ale především docílit toho, aby projekt byl realizován racionálním způsobem respektujícím širší vztahy v území. Žádáme, aby trať byla nadále vedena v původní, v území stabilizované poloze. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je dostačující a značně levnější než řešení navrhované.

Více informací naleznete na webové stránce spolku Dvořákova stezka – www.dvorakovastezka.cz.

Děkujeme.

Petice ke stažení: https://www.dvorakovastezka.cz/petice.pdf

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Čím dál víc přibývá případů, kdy lidem umírají zvířata kvůli nezodpovědnosti cizích a my jako majitelé zvířat bychom měli mít možnost se bránit. Hromady lidí krmí cizí koně, psi, ovečky a žádné zákazy a cedulky nepomáhají. A zvířata pak kvůli hlouposti lidí trpí ve velkých bolestech, někdy i umírají a majitelé platí desetitisíce, někdy i více za jejich záchranu.

Navrhuji zavést pokutu 100tis (což je kolik majitelé větších zvířat dají kvůli hloupým lidem za veterináře) za krmení cizího zvířete a právo majitelů hlídat si pozemek kamerovým systémem a případné viníky také na místě zadržet do příjezdu policie. 

 Ať už se nikdy neopakuje případ, kdy malá holčička příjde o svého miláčka, milující majitel o součást rodiny jen kvůli pitomcům, co nerespektují zákazy.

https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/kone-v-obore-zabila-lidska-hloupost-20180919.html

PETICE

podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

proti nekoncepční masivní výstavbě v rozvojové oblasti Vysočany/Hloubětín na úkor zeleně a vybavenosti

Podpořte svým podpisem snahu zlepšit životní prostředí a kvalitu života v Nových Vysočanech.

(e-mail: petice.rokytka@gmail.com, www.facebook.com/groups/peticerokytka/)

ÚPLNÉ ZNĚNÍ PETICE (14 STRAN), AKTUÁLNÍ SEZNAM PODPISOVÝCH MÍST A DOPLŇUJÍCÍ FOTODOKUMENTACE (není součástí petice) ke stažení na https://1url.cz/mKtVn.

Podpisové archy budou k dispozici u výborů SVJ. Petici může podepsat kdokoli (bez ohledu na bydliště či věk).

STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (ke stažení zde https://1url.cz/mKtVn):

Již zhruba 15 let neustále narůstá počet bytů a obyvatel v dříve neobydlené oblasti Vysočan a Hloubětína, aniž by následovalo adekvátní posílení občanské vybavenosti a úměrný rozvoj veřejných či zelených prostor. Podle původních plánů, jež naštěstí nebyly tak rychle naplněny, mělo být do konce roku 2010 postaveno 12 tisíc bytů pro více než 20 tisíc nových obyvatel. [i](https://www.archiweb.cz/n/domaci/misto-tovarnich-hal-budou-v-praze-9-byty-kancelare-a-sportoviste).[/i] V současné době pozorujeme nárůst další plánované bytové výstavby v intenzivnější podobě, než je ta stávající. Obáváme se, že se nedostatek vybavenosti v příštích měsících a letech ještě zvýší, zároveň se mnohonásobně přetíží kapacita omezených veřejných prostranství a zeleně. Další výstavba navíc zhorší již nyní kritickou dopravní situaci a parkování a tisíce lidí nepojme ani přetížená cyklostezka. Je potřeba etapizovat výstavbu tak, aby vybavenost a veřejné prostory nezaostávaly. Respektive podmiňovat výstavbu dostatečnou vybaveností a záchranou či adekvátní náhradou zničené zeleně, a to v časovém souladu.

Oceňujeme snahy zastupitelů dát oblasti dobrý základ, ale vidíme také opakující se tlaky developerů, kteří nemají motivaci, aby se všem novým obyvatelům v oblasti žilo dobře i další desítky let. Jejich ochota současně s byty dodávat území přiměřenou vybavenost není zřejmá. Nejmarkantněji to ukazuje stávající neúnosná přetíženost páteřní cyklostezky, jež je kvůli absenci alternativních průchodů oblastí stále častěji téměř neprůjezdná a tím se stává velmi nebezpečným místem pro pěší i cyklisty. V oblasti enormně ubývá hodnotné zeleně a není únosné, aby tento trend nadále pokračoval. Připravované projekty výstavby tomu však nasvědčují. Je smutné, že v jedné z největších rozvojových oblastí byla promarněna šance vytvořit moderní město doslova na zelené louce.

Je potřeba zastavit developery při snaze činit velké sliby, ale nakonec hlavně vytěžit z oblasti krátkodobé zisky a zanechat tu stav, který není příjemný k bydlení. Je potřeba ochránit poslední zbytky vzrostlé a klimaticky i esteticky hodnotné zeleně, především vzrostlé stromy, jež jsou již několik let necitlivě káceny a nahrazovány domy či neadekvátním porostem s alibistickým heslem „u Rokytky je zeleně dost“. Rozhodnutí zastavět zhruba polovinu potenciální plochy zeleně v místě centrálního parku Zahrádky v kontextu nedostatečnosti tak malého prostoru veřejné parkové plochy považujeme za velké pochybení zastupitelů a úředníků. Je však stále možnost toto lokální biocentrum obestavěné domy ochránit zvážením možnosti etapizace rozvoje a důkladným promyšlením koncepce a formy využití prostoru.

CO POŽADUJEME – HLAVNÍ TEZE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn)

My, níže podepsaní, žádáme následující:

·       Předložení argumentů o vyváženosti plánované masivní výstavby v širším okolí říčky Rokytky ze strany zastupitelů a úřadů

·       Profesionální řízení koncepce veřejných prostranství obcí, místními obyvateli a architekty spíše než developery, a to v souladu s všeobecnou strategií rozvoje ČR i hlavního města Prahy (se zaměřením na komfort a kvalitu bydlení, klima a zeleň) tak, aby se místo našeho bydliště proměnilo v moderní a příjemnou komunitní oblast, kde se lidé mají kde potkávat, rádi zde tráví čas a nemusí denně jezdit autem či MHD za lepší vybaveností jinam.

·       Zahrnutí etapizace výstavby podle priorit zohledňujících širší kontext, tedy počet přibývajících obyvatel a odpovídajícího zázemí pro tyto obyvatele, do procesu plánování a schvalování výstavby.

·       Důsledné plnění a realizaci smysluplných vizí a plánů ze strany příslušného stavebního úřadu skrze závazné smlouvy s developery a pečlivou kontrolu jejich plnění v dohodnutém rámci.

·       Rychlé dokončení výstavby roky slibované chybějící základní školy s dostatečnou kapacitou zájmového vyžití velkého počtu místních dětí školního věku a celkové zlepšení vybavenosti oblasti, celistvé a průběžné hodnocení každé změny územního plánu, revizi aktuální situace před dalším územním rozhodnutím o umístění staveb nebo zvýšením stupně zastavitelnosti bez aktuálního zajištění vybavenosti pro stávající i nové obyvatele. Dále promyšlené a koncepční využití možnosti urbanistických studií za předpokladu jejich aktuálnosti, provázanosti a smysluplnosti s ohledem na klíčové parametry komfortu bydlení pro místní obyvatele, a ne pouze na bázi ekonomických výpočtů. Jako nepřímí plátci těchto studií požadujeme, aby tyto studie reflektovaly současnou kritickou situaci popsanou v této petici s rozvržením blíže specifikované zeleně, odpočinkových zón, sportovišť, parků, cyklostezek či pěších promenád a průchodů celou oblastí, prostorů pro výběh psů, počtu bytů/výšky budov/zastavěnosti v jednotlivých zónách, obchodů, služeb, zájmové činnosti, komunitních prostor (zahrady) apod., které zde chybí.

·       Konec zbytečného kácení a likvidace zeleně, pozastavení výstavby v místech zachovalé vzrostlé zeleně do doby, než vznikne odpovídající objem alternativních vzrostlých zelených ploch v rámci výstavby, především však zastavení výstavby v zastavitelné ploše posledních zachovalých zahrádek vedle Parku Zahrádky. Navrhujeme zde efektivnější a účelnější veřejně prospěšné využití k odpočinku, sportu, vzdělávání a jako komunitního prostoru pro setkávání obyvatel, a to s respektem k navrhovanému Metropolitnímu plánu, jenž celé území původních zahrádek logicky označuje jako místo k rekreaci a obslužnosti související s bydlením těch, co žijí kolem něj, a ne k dalšímu navyšování počtu obyvatel. Dále pak zachování oblíbeného zájmového prostoru komunitního charakteru „Ráj poníků“ i přes výstavbu v místě jeho již dlouholeté působnosti, a naopak posílení podobných zájmových center pro všechny věkové kategorie obyvatel.

·       Reflektování stávající dopravní přetíženosti, omezení vjezdu a parkování uvnitř obytné oblasti nerezidentům (vzhledem k nadprůměrné MHD obslužnosti) a důslednější vyměření povinného počtu parkovacích míst na počet bytů, jež neodpovídá současným trendům, dále omezení neúnosného provozu v oblasti parkové zóny (zamezení parkování nerezidentů přijíždějících do přetížené oblasti „na výlet“)

·       Vyřešení kolizní situace na páteřní cyklostezce, odklonění pěšího provozu z cyklostezky do alternativních páteřních promenád s kvalitním zpevněným povrchem, a to atraktivitou cílových destinací (parkové plochy, sezení ve stínu, cvičební prvky, interaktivní a přírodní herní prvky pro děti, občerstvení, obslužnost), revizi průchodnosti oblastí, jež byla vhodně definována již před výstavbou cyklostezky, a tlak na developery, aby se na tvorbě průchodnosti oblastí aktivně podíleli.

·       Zvýšenou pozornost oblasti Bleších trhů, nezapadajících svým charakterem do rezidenční rozvojové čtvrti a nepřiměřeně zatěžujících o víkendech křižovatku U Elektry, a zároveň zohlednění potřeb celé oblasti při urbanistické analýze využití tohoto území nejen pro další bytové domy, ale více jako veřejně prospěšný prostor, jehož se tu dlouhodobě nedostává.

·       Vyřešení problémových oblastí veřejných prostor – např. podmáčené zóny zeleně a cest pro pěší, ochrana částí zeleně a vodních ploch pro úkryt zvířat, ptáků, plazů, žab a hmyzu a zároveň pro bezpečí dětí, zajištění hnízd sršňů v oblasti intenzivního pobývání lidí, plot a okolí zahradnictví v těsném sousedství parku a jeho časté zamořování širšího okolí parku kouřem, říčku znečišťující výpusť v místě lávky v parku, zlepšení stavu frekventované křižovatky U Elektry/Modrého, osvětlení neosvětlených částí průchodů, průchod z rezidence za Kolbenovou ul. (AFI) k unikátním Klíčovským sadům, řešení koncepce kontejnerů na tříděný odpad apod., a to díky aktivní a konstruktivní zpětné vazbě ze strany místních obyvatel.

KOMU JE PETICE ADRESOVÁNA:

Magistrát hl. města Prahy:

Rada hl. m. Prahy

Ing. Arch. Tomáš Veselý, zástupce ředitele Magistrátu pro sekci rozhodování o území

Ing. Martin Čemus, ředitel odboru územního rozvoje

RNDr. Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí

Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, úz. plán a památkovou péči ZHMP

Městská část Praha 9:

Ing. Jan Jarolím, starosta MČ

Mgr. Tomáš Portlík, místostarosta MČ

Bc. Kamila Viktorinová, Komise bytová, kultury a sportu

Ing. Kornélia Gottmanová, předs. Školské komise, Komise pro územní rozvoj MČ

Bc. Jana Rykrová, odbor výstavby a úz. rozvoje

Bc. Jan Poupě, člen rady MČ

IPR (Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy):

Ing. Marek Zděradička, zástupce ředitele pro odbornou činnost

Ing. Ondřej Zemánek, urbanista koncepční projektant pro Prahu 9

Státní pozemkový úřad, pobočka Kladno (pro Prahu)

Ministerstvo zemědělství: Judr. Jindřich Urfus, ředitel legisl. odboru, podpora „Zahrádkářského zákona“

OBSAH ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn):

1. Vymezení oblasti – mapa

2. Nekoncepčnost výstavby, studie bez návaznosti, změny územního plánu

3. Likvidace vzrostlé zeleně, kácení zdravých stromů, nahrazování nekvalitní zelenou plochou, přetížený a prostorově sevřený Park Zahrádky

4. Likvidace původních zahrádek, jejich nahrazení výstavbou, záchrana posledního možného rozšíření parku se vzrostlou zelení

5. Chybějící vybavenost, služby, alternativní průchody oblastí, veřejné prostory pro setkávání, slibovaná škola

6. Dopravní přetížení, nedostatek parkovacích míst, nerezidenti přijíždějící auty k parku.

7. Cyklostezka jako jediný páteřní průchod přetížená pěšími a nebezpečná pro všechny

8. Co navrhujeme a požadujeme

9. Komu je petice adresována

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf