373 podpisů
My, níže podepsaní občané, se obracíme na statutární město České Budějovice s žádostí o přehodnovení návrhu nového územního plánu v části vedení koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, který by vedl k demolici dvou historických rodinných domů ve Vodní ulici (č.p. 6/17 a 5/15) a devastaci přilehlé zelené enklávy se stoletou alejí sloužící k rekreaci zvláště obyvatelům budějovické čtvrti Pětidomí.
Nejde jen o čáru v mapě. V navržené podobě by koridor znamenal zánik konkrétních domů, konkrétního místa a části historie čtvrti Pětidomí.
Realizace koridoru dle stávajícího Návrhu ÚP by vedla k demolici domu na adrese Vodní 6/17, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Jedná se o historickou stavbu ze 70. let 19. století, která nedávno prošla náročnou, památkově vedenou rekonstrukcí. Tento dům není pouze nemovitostí evidovanou v katastru; je výsledkem dlouhodobé péče, osobního nasazení a snahy zachovat hodnotu místa pro další generace.
Stejně tak má být dotčen dům na adrese Vodní 5/15, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice. Ten představuje cennou pozdní architekturu významného jihočeského architekta Františka Petráše. Také tento dům je dlouholetým domovem, místem spojeným s rodinnou historií a každodenním životem jeho obyvatel.
Obě uvedené stavby mají pro své vlastníky a obyvatele zásadní osobní význam. Nejde o anonymní objekty určené k nahrazení, ale o domovy, o dědictví předávané a udržované po generace. Současně mají i praktický význam pro obživu svých vlastníků, neboť v jedné ze staveb má sídlo a zázemí společnost Bartl s.r.o., prostřednictvím které podniká jeden z vlastníků uvedených staveb.
Dopad navrženého koridoru se však netýká pouze soukromých práv a zájmů vlastníků dotčených nemovitostí. V dotčené části čtvrti Pětidomí se nachází staletá alej a fakticky jediný významný zelený a přírodní prostor v této lokalitě. Tento prostor je místními obyvateli dlouhodobě vnímán a užíván jako místo pro odpočinek, procházky a volnočasové aktivity. Zároveň přirozeně přispívá ke zlepšování mikroklimatu přilehlého území, ochlazování lokality, zadržování vláhy a celkové kvalitě života v městské části. Spolu se zahradami dotčených domů je vzácným místem pro život množství často chráněných bezobratlých, ptáků, obojživelníků a dalších malých obratlovců a přispívá tak k udržení biodiverzity v lokalitě.
Jsme přesvědčeni, že rozvoj města a jeho dopravní infrastruktury je důležitý. Neměl by však probíhat způsobem, který bez dostatečně šetrného řešení povede ke zničení historických staveb, zásahu do domovů místních obyvatel a likvidaci cenného zeleného prostoru. Územní plán má být nástrojem uvážlivého rozvoje města, nikoli důvodem k nenahraditelným ztrátám tam, kde existuje možnost hledat citlivější řešení.
Žádáme, aby Návrh ÚP, zejména umístění koridoru dopravní infrastruktury CNU.D24, byl změněn tak, aby:
- byla vyloučena demolice domů na adresách Vodní 6/17 a Vodní 5/15 v Českých Budějovicích;
byla zachována staletá alej a zelený prostor v lokalitě Pětidomí;
- bylo dotčené území řešeno s maximálním respektem k jeho dosavadní podobě, historické hodnotě, obytné funkci a veřejnému užívání;
- bylo zvoleno takové řešení, které bude v nejnižší možné míře zasahovat do soukromých práv vlastníků i do veřejného zájmu na zachování kvalitního městského prostředí.
Žádáme, aby se město touto věcí zabývalo nejen jako technickou otázkou vedení dopravního koridoru, ale také jako otázkou ochrany konkrétního místa, jeho historie, zeleně a života lidí, kteří zde žijí a působí.
Návrh nového územního plánu města České Budějovice, byl zveřejněn veřejnou vyhláškou Magistrátu města České Budějovice, odboru územního plánování, ze dne 25. 05. 2026.
Autor: Iveta Švecová | 373 podpisů
Více >
65 podpisů
Taky se vám nelíbí, že chtějí zastavět les u Rybníka Mrhal? Jestli Ano,tak podepište tuto petici.
Autor: Karel Jungmann | 65 podpisů
Více >
48 podpisů
chybí 952
Adresát petice: Zastupitelstvo města Hluboká nad Vltavou
Petenti žádají podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, aby zastupitelstvo města projednalo tuto petici a přijalo níže uvedené kroky k ochraně veřejného zájmu.
DŮVOD PETICE
V nivě řeky Vltavy pod Křesínem probíhá správní řízení, jehož cílem je změnit bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) na pozemcích ve vlastnictví Jihočeské univerzity. Navrhovaná změna by znamenala překlopení nejkvalitnějších nivních půd I. třídy ochrany na nejnižší kategorie, které jsou běžně vymezovány pro suché, degradované a málo hodnotné pozemky.
Přestože je tato změna navržena na základě extrémně nedostatečného a neodborného šetření a důsledných laboratorních analýz, její schválení by umožnilo budoucí zastavění této části krajiny – ať už komerčními areály, bytovou výstavbou nebo jinými záměry, které jsou dnes díky kvalitě půdy nepřípustné.
Krajina pod Křesínem je přitom jedním z posledních volných, přírodě blízkých území u řeky. Slouží jako rekreační prostor pro obyvatele města, místo pro procházky, rybaření, venčení psů, pozorování přírody a každodenní odpočinek. Tvoří identitu hluboké čtvrti Zámostí.
ŽÁDOST PETENTŮ
My, níže podepsaní občané, žádáme Zastupitelstvo města Hluboká nad Vltavou, aby:
1. Zaujalo stanovisko, že lokalita Vltavské nivy pod Křesínem má být dlouhodobě vedena jako nezastavitelné území bez komerční funkce, sloužící veřejnosti a přírodě.
2. Zavázalo se chránit tuto lokalitu v rámci územního plánování, zejména potvrzením její nezastavitelnosti v územním plánu a odmítnutím jakýchkoli budoucích návrhů na změnu funkčního využití směrem k zástavbě.
3. Aktivně hájilo veřejný zájem ochrany přírody a krajiny a bránilo tomu, aby byla ochrana nejcennější půdy oslabována bez věcného důvodu.
CÍL PETICE
Cílem této petice je zachovat krajinu Vltavské nivy pod Křesínem jako otevřený, přírodě blízký prostor, který slouží lidem, přírodě a budoucím generacím. Jde o místo, které nelze nahradit, přestěhovat ani znovu vytvořit. Jde o kus krajiny, který dává Hluboké její duši.
Spolek Hluboká-Zámostí, z.s.
Autor: Spolek Hluboká - Zámostí, z.s. | 48 podpisů
Více >
504 podpisů
Dne 21. února 2025 Krajský úřad Jihočeského kraje požádal dotčené obce o projednání záměru na vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka, který zasahuje do katastrálních území Hlincová Hora, Jivno, Rudolfov u Českých Budějovic a Zvíkov u Lišova, nezahrnuje však zastavěná území. Rozloha navrhovaného přírodního parku činí 132,6 ha. Záměr podpořily 3 obce (Hlincová Hora, Rudolfov, Zvíkov).
Vymezená hranice přírodního parku je dostupná na tomto odkazu: https://experience.arcgis.com/experience/f8c5c84b10104e2bb8f845ac1fd382d9. Podrobné informace k vyhlašovanému přírodnímu parku jsou zájemcům k dispozici v elektronické podobě k nahlédnutí zde: https://zp.kraj-jihocesky.cz/oddeleni/projekty-publikace-propagace/projekty/pripravovane-projekty. Webové stránky: https://www.udolirudolfovskehopotoka.cz
Hlavním cílem vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka je ochrana území před masivní zástavbou a zachování stávajícího rázu krajiny s výjimečnou přírodní i kulturně-historickou hodnotou. V údolí našla domov celá řada chráněných, ohrožených a vzácných organismů. Oblast se stala vyhledávaným místem pro procházky, výlety, sportovní aktivity nebo přírodovědné exkurze nejen pro občany dotčených obcí, ale i pro obyvatele Českých Budějovic a okolí.
Vyhlášení přírodního parku neomezuje lesní či rybniční hospodaření, ani pořádání sportovních akcí. Naopak podporuje extenzivní rekreační, turistické, sportovní nebo ekovýchovné využití údolí.
Ochrana formou přírodního parku by měla přispět k uchování přírodních hodnot a krajinného rázu. Proto my, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka a žádáme Krajský úřad Jihočeského kraje o jeho vyhlášení. Zveme ke spolupráci krajský úřad, dotčené obce, místní firmy, spolky i občany, abychom společně pečovali o tento přírodní klenot a zachovali ho pro další generace.
V úctě, za petiční výbor:
doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc., Školní 22/9, 373 71 Rudolfov, biolog (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: oleg@paru.cas.cz
Ing. Jiří Fink, předseda Klubu českých turistů oblast Jihočeský kraj z.s., IČ: 482 06 148, Skuherského 1478/14, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice, E-mail: kct.jck@kct.cz
MUDr. Veronika Helešicová, Jivno 119, 37371 Jivno, vedoucí lékařka paliativního týmu Nemocnice České Budějovice a.s., E-mail: helesicova.veronika@seznam.cz
Ing. Eva Semančíková, Ph.D., předsedkyně Spolku T.G.M. novevrato.cz, IČ: 228 98 221, Hlinská 580/9A, 370 01 České Budějovice, krajinná inženýrka (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: eva.semancikova@novevrato.cz
MUDr. Jaroslav Valevský, předseda spolku Náš domov z.s., IČ: 227 14 961, Na Staré cestě 252/8, 373 71 Rudolfov, lékař a městský zastupitel, E-mail: jardavalda@seznam.cz, zástupce petičního výboru
Petiční výbor zastupuje: Jaroslav Valevský, Pod Babou 797/2, 37371 Rudolfov
Autor: Eliška Štěpánová | 504 podpisů
Více >
17 podpisů
My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou retail parku u města Kaplice na pozemku 1799/34 Domníváme se, že:
1) taková stavba by narušila maloměstský ráz a jedinečnou atmosféru Kaplice
2) poškodila by drobné podnikatele a obchody v centru města, kteří jsou dlouhodobě základem místního života
3) přinesla by zvýšenou dopravní zátěž a hluk, zatížila životní prostředí a snížila kvalitu života obyvatel, obzvláště těch, kteří si za nákupem sami nedojedou
4) místo podpory lokálních obchodníků by došlo k odlivu financí k velkým nadnárodním řetězcům.
Kaplice je město s bohatou historií a tradicí. Její síla spočívá v živém centru, malých obchodech, kavárnách a službách, které tvoří srdce města a udržují osobní vztahy mezi lidmi. Retail park by tuto křehkou rovnováhu narušil a změnil Kaplici v anonymní tranzitní prostor.
Proto žádáme příslušné orgány, aby výstavbu retail parku neschválily a místo toho podpořily rozvoj místního podnikání, péči o historické centrum a zachování autentického charakteru našeho města.
Kaplice si zaslouží budoucnost, která ctí její historii, komunitu a životní prostředí. Pojďme se inspirovat v sousedních moderních státech, kde se od těchto velkých nákupních center upouští.
Naše konkrétní požadavky:
1) snížení nájmu městských obchodních prostor pro soukromé podnikatele.
2) pokud by retail park měl přece jen vzniknout, navrhujeme plné zasazení do krajiny, tedy přírodní materiály, propustné parkoviště se zelenými plochami, zelené střechy, solární panely s elektřinou dodávanou městu, ozelenění areálu, využívání dešťové vody
a zřízení bezplatné autobusové linky
Autor: Sandra Svobodová | 17 podpisů
Více >
264 podpisů
Připojuji se k petici, která si klade za cíl zabránit prodeji části městského pozemku parcelní č. 2139/1 v lokalitě Pražského sídliště, ul. Plzeňská, České Budějovice soukromému subjektu za účelem výstavby osmipodlažního bytového domu. Tato lokalita je naprosto nevhodnou pro další zahušťování bytovou výstavbou a další dopravou vč. dopravy v klidu (parkování). Zmíněná oblast je cenná svou zelení a vzrostlými stromy o to více, že hned přes most za řekou se plánuje výstavba akvaparku, parkoviště, příjezdových cest, hotelu a manipulačních ploch, díky čemuž se nenávratně zničí celé hektary další zeleně. Lokalita Plzeňská (sídliště Voříškův Dvůr) byla navržena renomovanými architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem a ani v době vysoké porodnosti a tzv. Husákových dětí v 70. letech, kdy vznikala, necítili tito architekti potřebu neúměrně zahušťovat rezidenční oblast a nechali při koncipování sídliště místo pro přírodu, volný prostor pro trávení volného času a slunce. Obyvatelé dané lokality navíc nebyli ze strany představitelů města České Budějovice o tomto záměru ani nijak včas informováni, ačkoliv prodej výměníku, kde se má začít stavět, do soukromého vlastnictví fyzické osoby, uskutečnila městská organizace Teplárna České Budějovice, a.s. již v r. 2022. Výstavbou bytového domu se znehodnotí kvalita bydlení v lokalitě a soukromý majetek osob zde žijících.
Autor: Miloslava Duřtová | 264 podpisů
Více >
38 podpisů
Vážení občané,
rád bych vás touto cestou informoval o důležité záležitosti, která se týká našeho okolí a zachování přírodního prostředí. Na adrese Máj Ant. Barcala v naší lokalitě plánuje výstavbu parkovacího domu, který by se nacházel přímo vedle našeho lesa. Tato stavba by měla významný dopad na životní prostředí a přírodní krásu našeho okolí.
Zároveň je vhodné podotknout, že primární část obyvatel části města Máj bude mít zamýšlený parkovací dům celkem z ruky, a je tedy diskutabilní, do jaké míry by byl parkovací dům využíván.
V případě, že by město zvážilo jiné pozemky k výstavbě tohoto zamýšleného parkovacího domu (případně jejich odkup), určitě by bylo možné zvolit jiné pozemky, které budou blíže více zastavěným částem a ulicím V.Volfa, M.Chlajna - např. v lokalitě u Penny na J. Bendy, kde je volná plocha mezi garážemi a parkováním, běžně se na této ploše konají poutě, pozemek je v soukromém vlastnictví. Na obdobném místě by obyvatelé by měli parkovací dům blíže. Není nutné zastavět volné místo vedle lesa na Ant. Barcala, které je nedotčené, s výjimkou točny autobusů.
Kromě toho je faktem, že spousta obyvatel nebude mít zájem o to docházet pro své zaparkované auto přes celý Máj například z M.Horákové, nebo V.Volfa, až na A.Barcala. Pokud by tito obyvatelé o takto vzdálené parkování měli zájem, neparkují své auta v šílených podmínkách, co mají přímo před barákem a často své auto ráno musí hledat. Pokud by do svého auta chtěli docházet, zaparkují ho na některém z volných, vzdálených míst - například u nákupního centra Čtyři Dvory, nebo v již existujících garážích.
V lese se často konají akce pro děti, dále je v lese možné spatřit žadu volně žijících zvířat a dojít si odpočinout do klidného prostředí za sídlištěm. Tato skutečnost by byla výstavbou a následnou existencí parkovacího domu na tomto místě narušena.
Proto bychom chtěli společně vystoupit a vyjádřit svůj nesouhlas s touto plánovanou výstavbou. Připojujeme se k petici, která žádá zastavení projektu parkovacího domu a zachování lesa nedotčeného.Tato stavba by měla významný dopad na klid a ticho v našem okolí, a proto bychom chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a připojit se k petici proti této výstavbě.
Důvody, proč bychom měli podpořit tuto petici, jsou následující:
Klid v okolí: Les a jeho okolí jsou často místem, kam lidé chodí hledat klid, odpočinek a harmonii s přírodou. Výstavba parkovacího domu by přinesla zvýšený provoz, což by mohlo vést k rušení klidu v okolí lesa. Toto rušení by negativně ovlivnilo obyvatele, turisty a další návštěvníky, kteří hledají tiché a klidné místo pro relaxaci a rekreační aktivity.
Přírodní prostředí: Les na Máji Ant. Barcala je přírodní oázou a domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit jejich přirozený životní prostor a mít negativní dopad na biodiverzitu.
Kvalita ovzduší: Lesy jsou přirozenými čističi vzduchu, které produkuji kyslík a zachycují škodlivé látky z okolí. Výstavba parkovacího domu by mohla zvýšit dopravu, emise a negativně ovlivnit kvalitu ovzduší v našem okolí.
Estetická hodnota: Lesy jsou nejen důležité z hlediska životního prostředí, ale také mají velkou estetickou hodnotu. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit harmonii okolí a znehodnotit přírodní krajinu.
Proto vás vyzývám, abyste se připojili k této petici a vyjádřili svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou parkovacího domu. Společně můžeme mít větší sílu a dosáhnout změny ve prospěch zachování lesa.
Podepište petici a sdílejte ji mezi svými přáteli, rodinou a sousedy. Informujte je o důležitosti ochrany přírody a nutnosti zachování našeho lesa pro budoucí generace. Sami jsme zodpovědní za ochranu životního prostředí, a tím i zajištění kvality života pro nás všechny.
Děkujeme za váš čas a podporu.
S úctou a pozdravem
Níže jsou články s bližšími informacemi k plánovanému parkovacímu domu:
https://www.c-budejovice.cz/nove-vedeni-resi-parkovani-na-maji
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovice-chteji-na-maji-stavet-parkovaci-dum-pro-pet-set-aut-20230328.html
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/parkovani-doprava-budejovice-maj-parkovaci-dum-automobil.A230329_717024_budejovice-zpravy_pkr
Autor: V A | 38 podpisů
Více >
5356 podpisů
chybí 4644
Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!
Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.
My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:
Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.
Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.
Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.
Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.
Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně. Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.
Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.
Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.
A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?
Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.
Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.
https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno
http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)
https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/
https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141
http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf
Autor: Tomáš Jirsa | 5356 podpisů
Více >
109 podpisů
Název petice:
Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.
Text petice:
Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.
Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56 ovmesice@seznam.cz
Autor: Ing. Ivo Ludvík Ludvík | 109 podpisů
Více >
2 podpisy
Příjem žádostí: 2.3.2020 - 30.6.2021 Alokace: 200 000 000 Kč Oblíbené dotace se vrací. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domovních čistíren pro oblasti, kde není z technického či ekonomického hlediska možnost připojení nemovitostí ke stokové síti zakončené ČOV. Na co můžete dotaci získat Dotaci získáte na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO) v lokalitách, kde napojení na společnou kanalizaci a čistírnu není technicky možné, nebo by bylo finančně náročné. Příspěvek se vztahuje pouze na čistírny u budov využívaných k trvalému bydlení (zejména rodinné a bytové domy) a u budov ve vlastnictví obce. Soustava musí zároveň odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města.
Autor: Ondřej Ulík | 2 podpisy
Více >
31 podpisů
Občané sídliště M. Horákové, by si přáli před Olympií dvouřadou alej s chodníkem z velkých stromů (platanů, javorů nebo okrasných dubů, se zachováním stávajících vzrostlých stromů). Stromy je v dnešní době nutné uměle zavlažovat a v místě je nedostatek parkovacích míst, proto je do aleje také navrženo parkoviště o 33 místech s propustnou dlažbou, které zajistí autonomní zavlažování vysázených stromů bez použití elektřiny a obsluhy.
Místo trpí silným provozem aut na Harantovce, lidé by uvítali oddělení silnice hustou zelení. Parkoviště před restaurací, kde se vaří a kam řada lidí chodí ráda na oběd, má parkoviště s kapacitou projektovanou na rok 1970. Vzhledem k silnému provozu na Harantovce, nebude nikdy tento prostor odpočinkový park, není zde ani jedna lavička. V tomto velkém otevřeném prostoru by mohla být alej z velkých stromů. Málokde ve městě je tak velký prostor, aby velké stromy nebránili světlu do oken okolních domů.
V místech, kde jsou velké stromy se prý dobře spí (až do okruhu 300 m), to by jistě uvítali obyvatelé Harantovky i domů na sídlišti, které ruší v noci hluk z aut. Velké stromy v létě prostor ochlazují, a tak i pro chodce by byl v létě prostor příjemnější. Pro chodce jdoucí na sídliště i pro ty co musjí jít Harantovkou třeba ze školy E. Beneše. Velké stromy na svých listech zachytí prach z dopravy a zlepší vzduch plný exhalací.
Chodník a parkoviště v aleji tedy není zlo pro zeleň, ale zajistilo by zalévání stromů. Nová parkovací místa by umožnili změnit nebezpečné šikmé parkování v Harantovce u autobusové zastávky, kde by mohlo zůstat podélné a celkově by přibylo 23 parkovacích míst. Zajistilo by to další místa pro Harantovku a sídliště.
Prostor by bylo možné oživit i vodním prvkem. Původní jezírko, které jsem uvažoval by asi nebylo vhodné, ale malý vodopád vytékájící tam, kde je podstavec sochy Gottwalda a pokračující potůček kolem chodníku kolem aleje, končící malou tůňkou by místo jistě zpříjemnil.
Návrh by se měl uvítat odbor dopravy, protože nové parkoviště umožní odstranění nebezpečného šikmého stání v Harantově ulici, měl by se líbit i odboru životního prostředí, protože umožní jímat dešťovou vodu a posílí výrazně místní zeleň a počet velkých stromů ve městě. Bylo by to první místo v Písku s moderním samozavlažovacím systémem.
Návrh obsahuje asi 930 m2 zpevněných propustných ploch na místě, kde je nyní asi 310 m2 zpevněných ploch nepropustných, které sloužili dříve pro klaední věnců pro původní památník, zabírá tedy jen asi 620 m2 v létě vyhořelých trávníků. Odbor ŽP denně povoluje stavby RD, hal, i parkovišť ve městě, musí přistupovat ke všem žadatelům a občanům stejně. Pokud povolil parkoviště u nemocnice a nyní 2 připravovaná parkoviště na Hradišti pro sídliště a hřiště, není žádný logický důvod zamítat parkoviště pro sídliště M. Horákové, které jako jediné bude zavlažovat zeleň.
Občané proto žádají město Písek, aby zrealizovalo tento návrh místních obyvatel, aby příslušné odbory dořešili detaily a udělali vše pro jeho realizaci. Návrh řeší komplexně celý prostor, zlepšuje zeleň, navyšuje kapacitu parkovišť, dává stín chodcům, odstraňuje problematické parkování v Harantovce a nelegální parkování v zákazech na sídlišti za Olympií. Občané žádají ostatní obyvatele Písku, aby je v tomto podpořili, místo bude jistě velmi dobře sloužit všem lidem navštěvujícím tuto lokalitu.
Více obrázků k návrhu včetně zavlažovacích systémů na https://www.servisfull.cz/news/dvourada-alej-v-prostoru-pred-olympii/
Autor: Pavel Šebelle | 31 podpisů
Více >
129 podpisů
My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.
Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.
• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.
• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.
• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.
• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.
• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.
• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.
• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.
• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.
• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.
• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.
Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín
Autor: Lucie Koblencová | 129 podpisů
Více >
28 podpisů
Zákaz umisťování krmiva a potravin na veřejném prostranství. Výjimkou zůstává možnost umístit krmení do krmítek pro ptáky nebo pro vodní ptactvo. V Českých Velenicich
Autor: Radek Bednář | 28 podpisů
Více >
20 podpisů
chybí 280
Preferujeme postupnou obnovu městské zeleně v Soběslavi před plošným kácením stromů. Mladé stromy mohou být vysazovány mezi vzrostlé stromy a postupně přebírat jejich funkci. Žádáme, aby bylo zastaveno kácení a nahrazeno postupnou obnovou.
Autor: Martin Kákona | 20 podpisů
Více >
12 podpisů
My níže podepsaní protestujeme proti návrhu záměru pískovny Dráchov ve formě, jak byl předložen k řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Viz https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV2065
Záměr zřízení pískovny v oblasti U Sloupu (ohraničené silnicemi Soběslav-Veselí na Lužnicí, silnicí k Dráchovu a řekou Lužnicí) předpokládá umístění technologického zázemí pískovny v severní části celého území v přímém sousedství s bytovou a rekreační zástavbou v lokalitě u Sloupu s negativními dopady do blízké obce Dráchov. Zároveň předpokládá zbudování výjezdu z prostoru pískovny na cestu II/159 vedoucí od křižovatky u Sloupu k obci Dráchov s frekvencí provozu okolo 100 kamiónů denně.
Důrazně protestujeme proti navržené variantě. Požadujeme přemístění úpravny štěrkopísku k jižnímu okraji stávajícího lesa, kde by došlo k výraznému omezení negativních dopadů těžby na obec Dráchov pouze na dobu těžby v severní části ložiska.
Zároveň požadujeme zřízení přímého výjezdu z prostoru pískovny na silnici I/3 (budoucí II/603) v oblasti křižovatky I/3 s I/23 nebo kdekoliv jižněji, např. při severním okraji Veselí nad Lužnicí v průmyslové oblasti. Vzhledem k převážnému směru doprav z prostor pískovny k dálnici D3 by šlo z hlediska dopravy o nepochybně bezpečnější řešení, neboť dochází k menšímu počtu křížení se stávajícími směry dopravy v lokalitě.
Apelujeme na zástupce obce, aby nepřipustili takovou změnu územního plánu, která by umožnila změnu užití lesních pozemků (minimálně v rozsahu parcel 431/1 a 418/6 v k.ú. Řípec) v severní části lokality. Požadujeme zachování co největšího pásu lesa podél silnice k Dráchovu, který zajistí ochranu blízkých obydlí a oblíbené restaurace s venkovním posezením proti přeletu prašnosti z prostor pískovny. Zároveň požadujeme zachování stromořadí okolo cesty k Dráchovu jako významného krajinotvorného prvku.
autoři petice / petiční výbor: Ivana Bártová, Ing. Hana Konečná, Mgr. Ing. Petr Mikeš, Mgr. Pavel Vlček
Petici je možno podpořit podpisem na petiční arch v restauraci Country Saloon u Sloupu nebo v Dráchovské hospodě. Případně je možno podpořit petici alespoň elektronicky zde.
Písemnou formu petice již podpořilo cca 100 obyvatel bezprostředního okolí.
Autor: Petr Mikeš | 12 podpisů
Více >
34 podpisů
chybí 66
Preferujeme zachování zeleně na náměstí Republiky a žádáme, aby zdravotní stav dvou vzrostlých lip u kostela svatých Petra a Pavla v Soběslavi byl řešen odborným zásahem arboristy (pokud to bude možné) a nikoli pokácením vitálních stromů.
Autor: Martin Kákona | 34 podpisů
Více >
752 podpisů
chybí 248
Nechte jelena z Kvildy žít !
My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.
Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.
Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.
Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného
aby upustil od odstřelu jelena.
Autor: Anonymous forvoiceless | 752 podpisů
Více >
7 podpisů
chybí 999999993
Tato petice má za úkol regulovat přemnožené degenerucící lidské pokolení svou sobecky narůstající bezohlednou spotřebou přírodních zdojů. Přišel ten nejvyšší čas zamyslet se nad odkazem co zanecháme příštím pokolením. Jsem pro zastavení bezohledného sobeckého množení konzumní nepřemýšelející masy lidstva.
Autor: Monika Wilweber | 7 podpisů
Více >
13 podpisů
chybí 987
Chtěl bych Vás poprosit aby jste se nad tím zamysleli. A pokud ne pro nás lidi, zkuste to pochopit alespoň z pohledu zvířat...
Děkuji Jan Minář
Autor: Jan Minář | 13 podpisů
Více >
4 podpisy
chybí 4996
Bydlím v Jížních Čechách, kde jak každý ví je mnoho rybníků. Pár let sem již přilétají kormoráni. Od asi tak loňského roku jsou u rybníků umístěné plašiče, které nepravidelně vystřelují i v noci. Rybáři si tím chrání ryby, aby neměli ztráty. Na kaprech, které sami krmí chlévskou mrvou. Mimo živnostníků, kteří mají pronajaté rybníky. Když se nad tím člověk zamyslí, tak celkově neprospívají přírodě a vůbec. Budu nesmírně šťastná až toto zkončí. Střílí mi to kousek od domku. Nekonečně děkuji všem, kteří si to přečtou a podepíší. Hanka Molová
Autor: Hana Molová | 4 podpisy
Více >Vyberte si svůj region