Stromy vs. auta v Kyjově

Stromy vs. auta?

Chceme tímto prohlášením vyjádřit nesouhlas se způsobem, s jakým město Kyjov zachází s veřejnou zelení, obzvláště stromy, stejně tak jako nesouhlasíme s těmi spoluobčany, kteří požadují  kácení stromů jen kvůli své pohodlnosti.

Od začátku letošního roku byla v Kyjově pokácena řada stromů, mnohé zbytečně. Tři mladé lípy na Švabinského kvůli parkovišti, čtyři zdravé jerlímy u tenisových kurtů kdoví proč (nepořádek z listí????), kaštany v centrální aleji městského parku, veliký topol v Nětčicích u budoucí cyklostezky, šest zdravých  lísek u nově budovaného parkoviště Za stadionem, atd. Některé další stromy jsou nešetrně ořezávány, např. vrba na konci ulice Za humny u transformátoru. 

V případě cyklostezky město nebylo dle vyjádření Odboru rozvoje vázáno dotační uzávěrkou z jiných  zdrojů – sporný úsek, kde díky digitalizaci katastru došlo k přetrasování pozemků a kdy se topol najednou ocitl uprostřed původní trasy – tedy bylo možno vynechat a postavit dodatečně, po vyřízení majetkových záležitostí – nebo celou investiční akci oddálit.

Lísky na místě nově budovaného parkoviště na sídlišti Za stadionem padly za oběť populistické objednávce, kdy údajně na Hovorech s občany na jaře 2014  bylo hlasitější to křídlo obyvatel, které prosazovalo kácení.[1] Jaký tedy měly smysl dotazníky, které město rozesílalo obyvatelům sídliště Za stadionem  v předešlém roce a kde se občané vyjádřili proti kácení stromů? Starosta sám na dubnových Hovorech v roce 2013 prohlašoval, že stromy na této lokalitě zůstanou stát!

Stejně tak nemůžeme souhlasit se signatáři petice pro vykácení aleje na ulici Palackého, která byla vysazena při památce výročí  vítězství bitvy Jihoslovanů  nad Turky v roce 1913. Argumenty obyvatel ulice ve smyslu, že stromy spadem listí ničí fasády, zanáší okapy a mšicí výtrusy nutí majitele aut tyto častěji mýt, jsou jako z jiného světa. To, že stromy chrání domy před tepelnými úniky, chrání je před prudkým jižním sluncem, zvlhčují v ulici vzduch, zadržují vodu a poskytují úkryt ptactvu a hmyzu je nicotné?

V padesátých letech JZD bezdůvodně vybagrovávala staleté hrušně a některé oškeruše staré i tři sta či čtyři sta let likvidovala dynamitem – jen tak, aby zpřetrhali vazby s minulostí. Argument signatářů, že „kdyby naši předkové věděli...[že nám lípy budou špinit auta a fasády]...tak by alej jistě nesázeli,“ je z podobého těsta. Dle údajů veřejně dostupných každý kyjovský občan vyprodukuje ročně  400 kg odpadků. Kolik „odpadu“ vyprodukuje jedna dospělá lípa? Tolik asi ne.

Jsme toho názoru, že stromy do veřejného prostoru patří – a především stromy staré, které mají historii, sepjatost s historií, kulturou, osobními vzpomínkami i city. Stromy město kultivují, auta ne. Stromy zklidňují, mají zásadní estetický vliv na urbanistické řešení lokalit, v neposlední řadě jsou lapače prachu a zplodin z aut a průmyslové výroby.

Jsme proti znehodnocování veřejného prostoru kvůli bezmyšlenkovitému a lhostejnému přístupu jednotlivců! Zatímco naši předkové stromy především vysazovali, nyní je vše zaléváno betonem, který zbude po nás našim potomkům – místo věkovitých a památných stromů.

[1] Informace sdělená ústně pracovníkem Odborem rozvoje města.

Komu bude petice předána: Zastupitelstvo města Kyjova

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.