Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

Petice "Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v ulici Svojsíkova a okolí Jiráskových sadů"

Podle článku 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.**

Adresát: 

Vážení představitelé města Litoměřic,

Stručný popis petice: Petice za zmírnění negativních dopadů prováděné revitalizace zeleného pásu v ulici Svojsíkova, zajištění bezpečné cesty do a ze školy žákům, studentům i jejich rodičům a zavedení funkčního a efektivního systému parkování v okolí Jiráskových sadů, především pak okamžité posunutí betonových zátarasů, bránících bezpečnému zastavení a výstupu a nástupu osob. 

Úplný text petice:

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto svoji nespokojenost a obavy ohledně právě probíhajících změn v okrajové části Jiráskových sadů (parcelní číslo 3067/1) k ulici Svojsíkova (tzv. “revitalizace zeleného pásu”), která přímo navazuje na pozemní komunikaci vedoucí ke dvěma školám, školní družině, sportovištím a školní jídelně. Tento zásah nejen že významně ztížil podmínky pro rodiče a žáky v této oblasti a ohrozil bezpečnost našich dětí, ale také jasně ukázal, že tak, jak je nyní realizován, celou situaci zhorší trvale.
Požadujeme proto včasné zjednání nápravy.

Je nutné si uvědomit, o jak důležité místo se jedná. Dvě nejbližší základní školy, gymnázium, protější centrum odborného výcviku a domov mládeže Pohoda zaručují ve všedních dnech, jen v těchto místech opakovaný pohyb více než 1500 žáků (do školy, ze školy, přesuny na oběd, vycházky a sportoviště) a přibližně 200 zaměstnanců, spojených se školskými provozy.
Sama Centrální školní jídelna je v době polední špičky využívána pro stravování pracovníků Policie ČR, Vězeňské služby, Státního zastupitelství a dalších úřadů, dále pak Speciálními školami a dalšími dětskými skupinami, nebo jako závodní stravování různých firem).
Taktéž mimo pracovní dny je tento prostor hojně využíván, ať již pro víkendové relaxační či sportovní aktivity, nebo závody na blízkých sportovištích a ve sportovních organizacích (Sokol, basketbal, florbal, fotbal, ping pong, posilování a fitness, plavání a mnoha dalších, včetně samotných návštěvníků Jiráskových sadů, kteří sem přijíždějí ze širokého okolí). 

Problémy spojené s přestavbou:

1. Nemožnost parkování a vystupování pasažérů mimo vozovku kvůli umístění vysokých betonových zátarasů. To nutí a i nadále bude nutit řidiče buď k zastavování přímo na silnici, či dále od krajnice, čímž je omezen ostatní provoz a ohrožena bezpečnost dětí i řidičů.

2. Pokud řidiči zajedou za krajnici, jsou děti nuceny vystupovat přímo do vozovky, což je značně nebezpečné, zejména v době ranní špičky.

3. Rodiče zastavující dále od krajnice způsobují dopravní zácpy a brzdí plynulý provoz v celé této oblasti a to jen proto, aby předešli poškození vozidla kvůli nevhodně zvoleným stavebním prvkům. Posunutí betonových bloků a rozšíření parkovacích míst tedy nepřispěje pouze k vyšší bezpečnosti parkování, ale zároveň rozšíří a zkapacitní  i komunikaci, kterou denně projíždějí v obou směrech stovky vozidel.

4. Betonové zátarasy v současném umístění ani opticky nenavazují na stávající řadu, která již byla vybudována od CŠJ k plaveckému bazénu a jsou zcela bezdůvodně a bezohledně posunuty směrem k vozovce.
 

Proto žádáme představitele města o urgentní řešení této situace a navrhujeme následující opatření:

1. Posunutí betonových zátarasů dále od krajnice vozovky nebo snížení jejich výšky natolik, aby bylo umožněno současně parkovat mimo vozovku a zároveň bylo možné i otevření dveří vozidla na straně spolujezdce a výstup cestujících směrem k parku.

2.  Vytvoření bezpečných zón pro vystupování osob  z aut rozšířením parkovacích míst, a odstranění zbytků polorozpadlých dočasných zúžení u míst k přecházení vozovky, případně jejich nahrazení prvky permanentními

Věříme, že přihlédnete k našim návrhům a podniknete kroky k zajištění bezpečného a plynulého provozu v této oblasti.

S pozdravem,

Občané a přátelé města Litoměřic

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

Požadujeme, aby Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky připravil a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky  následně v tomto volebním období přijala zákon, který zakazuje prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a mladistvým do 18 let. Škodlivost těchto nápojů pro nedospělý organismus je stejně jako u alkoholu, cigaret a tabákových výrobků dostatečně prokázána. Přesto si je děti mohou běžně koupit v obchodech a ve velkém je konzumují. A to i kvůli velmi nízké ceně, za které je obchodní řetězce bez jakékoliv regulace prodávají. Stejný zákon nedávno prošel polským Sejmem a regulace platí i v dalších zemích. Zároveň žádáme, aby součástí zákona byly citelné sankce za jeho porušení a byla zajištěna jejich vymahatelnost.

Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici.  Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa. 

Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.