STOP prodeji stavebních pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín 67 signatures

STOP prodeji stavebních pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín

Vážení zastupitelé města Nový Jičín,

my, níže podepsaní, žádáme o zrušení záměru prodeje pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín (záměr č. 414/Z17/2021), schváleného na 17. zasedání zastupitelstva dne 13.9.2021.

Proč nesouhlasíme ?

Námi kritizovaný záměr prodeje se týká městských stavebních pozemků v průmyslové zóně (ul. Hřbitovní) o výměře cca 14 hektarů (140 000 m2). Jedná se o velmi rozsáhlé území města (asi 30 nojičínských náměstí), a navíc i o poslední stavební pozemky v majetku města pro průmyslovou zástavbu. Podmínky vyhlášeného majetkoprávního záměru jednoznačně zvýhodňují nadnárodního developera, který bude velmi pravděpodobně v této lokalitě realizovat výstavbu skladů a montoven s nízkou přidanou hodnotou a vysokou dopravní zátěží pro město. Většina nadnárodních společností zdaňuje v tzv. daňových rájích (optimalizují své zisky v zahraničí), fiskální příjem pro město je tak nulový.

Podstatné je rovněž to, že prodejem těchto posledních průmyslových pozemků ztratí město jakýkoliv legitimní vliv na stavební vývoj v této lokalitě a ztratí tím zároveň i možnost motivovat k příchodu do Nového Jičína perspektivní menší a střední firmy s vysokou přidanou hodnotou a vyššími požadavky na kvalifikační strukturu svých zaměstnanců.

Počátkem roku 2019 bylo v plánu investic města prezentováno rozdělení tohoto rozsáhlého území na 4 menší zóny, které by tak byly atraktivní a zejména i finančně dostupné také pro místní menší a střední firmy. Zveřejněný záměr prodeje pozemků je tedy v přímém rozporu s dříve prezentovanými plány města. Je nutné dále zmínit, že k tak zásadnímu tématu neproběhlo žádné referendum, veřejné projednávání, anket apod. Přitom se jedná o zcela zásadní rozhodnutí, které bude mít do budoucna přímý vliv na dlouhodobou kvalitu života ve městě a pravděpodobně i strukturu jeho obyvatel.

Navrhujeme:

- postupně připravit městské pozemky v průmyslové zóně na 4 menší zóny pro regionální drobné a střední investory způsobilé závazně prezentovat podnikatelské záměry s důrazem na vyšší přidanou hodnotu a potřebu nárůstu kvalifikované a vzdělanostní zaměstnanosti v Novém Jičíně,

- při následném posuzování zájemců o výstavbu podmínit kritéria prodeje vlivem jejich budoucí výroby na životní prostředí (hluk, emise, dopravní zátěž ve městě a další).

 

Petice společně s podpisy bude předána zastupitelům města dne 15.11.2021 (18.zasedání zastupitelstva)

 

Autor petice: Ing Zdeněk Trefil, Na Stráni 1848/11, Nový Jičín, datová schránka: 3hxe6k

 

 

Author: Zdeněk Trefil | 67 signatures

More >
Petice proti rozšíření těžby u Tovačova 18 signatures

Petice proti rozšíření těžby u Tovačova

Rozšíření těžby přínáší řadu negativ pro celý region mezi které patří.

 

01 Nestabilní podloží pod Tovačovem

V celé oblasti Tovačovska se nachází vrstva štěrkopísku. Tato vrstva není stabilní a v případě jejího konstantního narušování těžbou se může štěrkopísek začít přesouvat přímo pod Tovačovem. Tento jev způsobuje nadměrné namáhání staveb.

Mezi první důsledky můžou patřit praskliny na fasádách a na stropě. Nejvíce bude zasažen zámek, který se nachází méně než 900 metrů od těžby.

 

 

02 Více dopravy, prachu a hluku

 

Těžba na 60 ha při ložisku v hloubce 2-4 metrů znamená, že ještě před samotnou těžbou bude nutné odvést 1 200 000-2 400 000 m3 vysoce bonitní černozemě. Nákladní automobil má kapacitu 10-20 m3, vlakový vagon 80 m3 za suchého stavu zeminy, který je velmi prašný.

Z toho plyne, že i kdyby byla samotná těžba štěrkopísku velmi šetrná, přípravné práce šetrné nebudou. Dokonce i v případě, kdy by naprosto vše proběhlo šetrně, je velmi nepravděpodobné, aby pásový přepravník o délce 1 km nezačal být do pěti let hlučný a prašný sám o sobě.

Z těžby profituje pouze zahraniční společnost HeidelbergCement AG, pro obyvatele Tovačova plynou minimální benefity.

 

03 Minimální benefity

 

Hodnota vymezeného ložiska může být výrazně více než 1 miliarda Kč, bereme-li v úvahu objem plánované těžby a vývoj ceny štěrkopísku.

30 milionů složených převážně z povinných poplatků nedává smysl. Navíc drtivá většina všech zisků z těžby odejde do zahraničí a minimálním způsobem podpoří region. A především hodnota ložiska bude za pár let výrazně vyšší.

Společnost nabízí rekultivaci nových těžebních prostor, avšak na mnoha místech, kde již rekultivace “proběhla”, dochází k velmi silné erozi, kdy se část břehu i se stromy utrhne a spadne do vody. V těchto místech jsou břehy tak příkré, že "benefit" rozšíření koupání je bezcenný. Navíc společnosti téměř nic nebrání v tom, aby provedla plnohodnotnou rekultivaci, jakou provádí ve své domovské zemi.

 

Lukáš Galeta

Author: Lukáš Galeta | 18 signatures

More >
Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech 140 signatures reached

Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech

My, níže podepsaní občané, reagujeme usnesením Rady města Poděbrady č. 288/2021 ze dne 26. 5. 2021 schválený záměr nabídnout k prodeji pozemky (parc. č. 1397/1, 1399 a 1400/1) ve vnitrobloku „U Letadla“. Prostřednictvím této petice žádáme, aby město Poděbrady svůj záměr prodeje přehodnotilo a namísto prodeje přinejmenším významnou část vnitrobloku revitalizovalo a zachovalo jako zelenou klidovou zónu určenou pro obyvatele města.

 

Přestože je dnes vnitroblok obestavěn bytovými domy a v poněkud zanedbaném stavu, zůstává veřejnosti snadno přístupným a také je obyvateli přilehlých či vzdálenějších domů běžně využíván. Slouží k procházkám a setkávání, venčení psů nebo dětem k jejich hrám. Je klidný, plný zeleně a vzrostlých stromů. A při troše snahy by mohl být ještě mnohem přívětivějším a využívanějším místem. Důležitost a potřebnost místa se potvrdila v době pandemie a s ní spojených vládních restrikcí, kdy bylo využíváno skutečně hojně.

 

Máme obavy, že rozprodej vnitrobloku může znamenat nejen likvidaci cenné zeleně, ale například též zastavění dosavadního klidového území parkovacími místy. To by významně poškodilo obyvatele přilehlých domů a připravilo o onu klidovou zónu i další obyvatele města.

 

Naší vizí je zachovat veřejně přístupný vnitroblok (či jeho významnou část) a zároveň jej revitalizovat, aby bylo zastaveno jeho chátrání a funkci klidové zóny mohl plnit ještě lépe (smysl nám to dává zejména v místech pozemků parc. č. 1399 a 1397/1). Může se jednat například o vytvoření malého hřiště, osazení laviček, městskou/komunitní zahradu apod. Zvelebení a zachování vnitrobloku může výrazně pozitivně ovlivnit vnímání prostoru a vztahy lidí zde bydlících.

 

Žádáme proto zastupitelky a zastupitele města, aby se o zachování vnitrobloku a umožnění jeho dalšího využívání obyvateli města aktivně zasadili.

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Author: Michal Louč | 140 signatures

More >
Otevřený dopis starostovi Roudnice n/L ve věci nestandardního zahájení školního roku pro prvňáčky 5 signatures

Otevřený dopis starostovi Roudnice n/L ve věci nestandardního zahájení školního roku pro prvňáčky

Starostovi panu Ing. Františku Padělkovi a místostarostovi panu Vlastimilu Čtverákovi

Karlovo nám. 21

Roudnice n/L, 413 01

 

Nesouhlas se zahájením školního roku 2021/2022 pro prvňáčky v kulturním domě

 

Vážený pane starosto Padělku, vážený pane místostarosto Čtveráku, vedení města,

 

chci vyjádřit svůj nesouhlas s nestandardním zahájením nového školního roku 2021/2022 pro prvňáčky v kulturním domě.

 

Vedení města zřejmě chtělo dětem připravit pěkné uvítání do nové etapy jejich života, nevzalo ovšem v úvahu několik podstatných skutečností:

 

1) Na jaře 2021 se z důvodu nepříznivé epidemické situace nekonal zápis do 1. tříd.

Děti se těší do školy, kterou zatím znají jen zvenčí. Těší se, jsou zvědavé, plné očekávání a zároveň obav a nejistoty. Jaké to ve škole bude? Jak vypadá třída? Jací budou spolužáci? Jaká bude paní učitelka? Zahájením školního roku v kulturním domě se dětem oddaluje skutečný nástup do školy a prodlužuje čas nejistoty. Stres a strach z neznámého zažívají hned dvakrát. Poprvé v kulturním domě, kdy netuší, co se bude dít a co se od nich očekává, a 2. 9. znovu ve škole.

 

2) Děti vůbec nechápou, proč nemohou jít 1. září do školy. Proč ráno nevstanou stejně jako jejich sourozenci, nevezmou aktovku a nejdou do školy, ale čekají až do oběda. A upřímně ani já jako rodič nerozumím.

 

3) Navíc v červnu 2021 na konci školního roku proběhlo v kulturním domě rozloučení s předškoláky. Děti nerozumějí, proč mají jít znovu do kulturního domu. Chtějí do školy.

 

4) Rodiče, kteří již dlouho dopředu počítají s dovolenou na 1. 9., si musí vzít 2 dny dovolené. Každý rodič chce své dítě doprovodit poprvé do školy. Pokud se o nestandardním zahájení školního roku dozvíme týden dopředu, může to být pro některé rodiče pozdě a zaměstnavatel jim nemusí vyjít vstříc. Pokud jsou rodiče OSVČ či živnostníci, dovolenou si sice mnozí vzít mohou, ale i tak je to komplikace. Já například pracuji jako OSVČ v oblasti služeb, a to znamená, že si nemohu na 2x 0,5 dne objednat klienty, což s sebou nese ztrátu příjmu.

 

5) Vzhledem k dlouhé distanční výuce během let 2020-21 většina z nás pochopila, že každý den, který děti stráví ve škole, je dnem dobrým. Proč je tedy byť o jeden jediný den ochuzovat? Navíc v situaci, kdy nevíme, jaká omezení přijdou během podzimu.

 

Kdysi jsem spolupracovala s organizací věnující se sociálně ohroženým a znevýhodněným dětem a jejich takřka magická věta zněla: „V zájmu dítěte.“ Marně si lámu hlavu, jaký zájem dítěte byl dnes v kulturním domě naplněn. Z mého pohledu nešlo o žádný zájem dětí, ani nás rodičů a ani škol a učitelů. Čí zájem byl tedy touto akcí naplněn?

 

Vypadá to, že jdu s křížkem po funuse. Ano, jdu. Jsem přesvědčena, že i kdybych Vám dopis odeslala ihned po obdržení pozvánky na slavnost, tedy 25. 8., již naplánovaná akce by přesto proběhla. Doufám, že tímto otevřeným dopisem Vás přinejmenším pozvu k pohledu na vzniklou situaci z naší, tedy rodičovské a dětské strany, a že možná příští rok od podobného zahájení školního roku pro prvňáčky upustíte. Slavnost jako taková není špatná, nešťastné bylo její načasování.

 

S pozdravem

Mgr. Karolina Šubrtová

 

V Roudnici n/L 1. září 2021

Author: Karolina Šubrtová | 5 signatures

More >
Za lepší Bílinu 180 signatures

Za lepší Bílinu

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním pro odvolání starostky obce Bíliny Mgr. Zuzany
Schwarz Bařtipánové a místostarostky Ing. Marcely Dvořákové.

 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme zásadní nesouhlas
s dosavadním vedením města Bílina starostkou Mgr. Zuzanou Schwarz Bařtipánovou a místostarostkou Ing. Marcelou Dvořákovou. Bezpečnost občanů je jednou ze základních priorit každé obce. Bohužel musíme konstatovat, že právě bezpečnost občanů se v našem městě dramaticky snižuje, což mimo jiné způsobuje odliv spořádaných občanů nejen do okolních obcí. Jedním ze základních pilířů koaliční smlouvy současného vedení města je deklarace zlepšení bezpečnostní situace ve městě, ke které se současná koalice zavázala. Opak je však pravdou, z některých částí našeho města se v posledních letech stávají lokality s prudkým nárůstem kriminality.

 

Současné vedení města se vůči snižování nebezpečnosti, zejména v lokalitě panelového sídliště Za Chlumem staví alibisticky a současnou neutěšenou situaci dokonce spíše svým nekonáním přiživuje.

 

Požadujeme, aby se starostka obce Mgr. Zuzana Schwarz
Bařtipánová a místostarostka Ing. Marcela Dvořáková vzdali svých funkcí a byly nahrazeny erudovanějšími kandidáty, kteří budou skutečně pracovat ve prospěch Města Bílina.

Author: Jiřina Malá | 180 signatures

More >
Petice proti odsvěření pozemků na Černovické terase 86 signatures remaining 114

Petice proti odsvěření pozemků na Černovické terase

Na programu zastupitelstva MČ Brno-Černovice konaném 29. 6. 2021 stávající koalice Černovických patriotů, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Miroslava Jursy (nezařazený) schválila převedení pozemků na Černovické terase, které jsou v současnosti ve správě MČ Brno-Černovice, na statutární město Brno

 

Celkem se jedná o 111 pozemků o rozloze 236 000 m² v hodnotě stovek milionů korun, mezi něž patří staré dobývací prostory Pískovny Černovice, které jsou v současnosti hnízdištěm mnoha chráněných druhů ptáků, pole podél ulice Průmyslová, zahrádkářská kolonie Pahrbek nebo bažantnice nad ulicí Vinohradská. Na město Brno by měly být převedeny „za účelem směny či prodeje“. Které pozemky ale budou směněny či prodány, není známo. Černovice za odsvěřené pozemky nedostanou žádnou náhradu či kompenzaci a navíc přijdou o příjmy z pronájmů ve výši několika set tisíc korun ročně.

 

Plány na případnou výstavbu v této lokalitě poněkud zapomínají na to, že většinu území tvoří zatím nezrekultivovaná bývalá skládka, kde místy leží až 30 metrů navážky nejrůznějších odpadů včetně nebezpečného průmyslového odpadu a čistírenských kalů. Zahájení stavební činnosti na takovém místě s sebou ponese značné komplikace a rizika spojená mimo jiné s nebezpečím kontaminace podzemních vod. Poslední riziková analýza oblasti byla zpracována v roce 2008 a chybí její aktualizace.

 

Proces schválení materiálu týkajícího se odsvěření pozemků na ZMČ byl uspěchaný, provázelo jej mnoho podivností a chyb:

- plánované zastupitelstvo bylo zrušeno a nové bylo svoláno pouze s týdenním předstihem, dva dny před začátkem prázdnin

- materiál k odsvěření 236 000 m² pozemků čítal pouhé 4 listy formátu A4, zatímco například podklad k prodeji pozemku o rozloze 1 m² měl stran 8 (!)

- materiál nebyl řádně projednán v žádné z příslušných komisí (majetková, životního prostředí), což je jinak běžný postup

- mezi podklady chyběla podrobnější analýza finančních dopadů odsvěření na rozpočet městské části (přiložená tabulka byla nekompletní a neobsahovala některé příjmové položky v řádu statisíců korun ročně)

 

Situace na Černovické terase je komplikovaná. Mezi hlavní problémy tohoto území patří jeho roztříštěná majetková struktura, skutečnost, že se zde na jednom místě nacházejí nezrekultivované skládky, cenný ptačí biotop, stabilizované plochy zahrádek, se kterými počítá i nový územní plán a které pod MČ bezproblémově fungují, a v případě budoucí výstavby i hodnotné stavební pozemky. Tyto problémy je třeba řešit, ale ne takto narychlo, bez představy o budoucím využití území, bez patřičné přípravy a projednání s majiteli pozemků a nájemci.

 

Městská část Brno-Černovice by v případě odsvěření vybraných pozemků měla od města Brna obdržet náhradu v podobě finančního transferu především na revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137, která je jedním z nejdůležitějších historických objektů v MČ (příjmy z jejího pronájmu by mohly zčásti pokrýt ztrátu v příjmech z odsvěřených pozemků a městská část by mohla samostatně rozhodovat o jejím budoucím využití).

 

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby

a) nesouhlasilo s odsvěřením pozemků v navrhovaném rozsahu

b) rozsah odsvěření byl redukován na nezbytnou míru

c) z výčtu pozemků byly vyňaty pozemky stabilizovaných zahrádek I (pod zahrádkářskou osadou ZO ČZS Pahrbek)

 

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby projednalo poskytnutí náhrady MČ Brno-Černovice za odsvěření vybraných pozemků v podobě finančního transferu na plánovanou revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137 do správy MČ.

 

Žádáme Radu města Brna, aby co nejdříve zadala zpracování aktualizace rizikové analýzy oblasti černovické skládky pro zmapování současného stavu území.

Author: Jitka Silárszká | 86 signatures

More >
PETICE  za obnovu kvality poštovních služeb 307 signatures remaining 99693

PETICE za obnovu kvality poštovních služeb

Petice za obnovu kvality poštovních služeb a okamžitou reorganizaci České pošty, s. p., která je, a musí být, funkčním a profesionálním subjektem kritické infrastruktury ČR.

 

Dle článku 18 Listiny základních práv a svobod

 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice důrazně vyjadřujeme zásadní nesouhlas s nastavenou dosavadní pochybnou koncepcí České pošty na bázi nahrazování kmenových zaměstnanců zaměstnanci externích soukromých společností a agentur, která je v rozporu s účelným, hospodárným a efektivním využíváním majetku podniku k jeho podnikání; a žádáme o zjednání nápravy dlouhodobě zhoršujících se pracovních a mzdových podmínek kmenových zaměstnanců, jejichž dopad má zásadní negativní vliv co do kvality poskytovaných poštovních služeb ČP, tak do ekonomického hospodaření podniku.

 

1) Chceme funkční poštovní služby, nechceme vytunelovaný státní podnik.

 

2) Chceme kvalitní a všem občanům ČR dostupné poštovní služby.

 

3) Odmítáme takové vedení ČP, které jde cíleně cestou zadlužování podniku; v důsledku zvýhodňování VIP hromadných podavatelů balíkových, listovních, nadrozměrných, reklamních a tiskových zásilek za dumpingové ceny.

 

4) Odmítáme vedení ČP, které je odpovědné za dlouhodobou personální krizi (fluktuace až 1/3 pošťáků každoročně).

 

5) Odmítáme vedení ČP, pod jejichž taktovkou se dlouhodobě zhoršují pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců, jejich přetěžováni a nedodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což vede ke zhoršování poštovních služeb, kdy kvalita doručování výrazně klesá a zaostává.

 

6) Odmítáme vedení ČP, které se schovává za plané sliby, evidentní problémy bagatelizují a popírají.

 

7) Odmítáme tolerovat sjednávání pochybných zakázek, o jejichž účelnosti a výhodnosti pro ČP oprávněně pochybujeme.

 

8) Žádáme, aby vedení ČP bylo nahrazeno profesionály, jejichž úkolem bude zamezit sjednávání pochybných zakázek ve prospěch soukromých společností, obnova zaměstnanosti a profesionality podniku, a v tomto důsledku spokojenost veřejnosti s kvalitou a dostupností poštovních služeb, ve prospěch nás všech občanů ČR.

 

 

Za petiční výbor

 

Petr Pohl - předseda SOS-21
Filip Janovský - předseda NOS ČP

 

V Praze, dne 20. 8. 2021

Author: Petr Pohl | 307 signatures

More >
Ne tlumočníkům 139 signatures

Ne tlumočníkům

V souvislosti se stahováním koaličních sil po neúspěšné operaci v Afghanistánu a postupem islamistického Talibanu po celé zemi jsou občané ČR v posledních týdnech vystaveni hře na city. Je prý naší povinností pomoci těm, kdo pomáhali v Afghanistánu našim vojákům. Má jít hlavně o tlumočníky, ale i o další spolupracovníky. S nimi by pak mohly přijít i jejich rodiny. Tyto snahy ale musí občané ČR zcela odmítnout.

Za posledních 20 let, kdy se válka v Afghanistánu vedla, většina občanů ČR ani netušila, proč se v Afghanistánu bojuje. Na otázku, jakým způsobem se v Afghanistánu bojuje za Prahu, by nedokázal odpovědět asi nikdo z nich. Taliban je jistě představitelem zla, ale s takovou by naši vojáci mohli zasahovat v téměř každé zemi světa. Faktem ovšem je, že Talibanem naše země, ani její občané, nebyli ohroženi nikdy. Byla to tedy možná válka našich vlád, ale ne našich lidí. Závazek vůči afghánským spolupracovníkům mají tak naše vlády, ale nikoliv čeští občané. 

A pouze zájem českých občanů, nikoliv vlády, musí být rozhodující v tom, zda a jak těmto afghánským spolupracovníkům pomáhat. 

Odmítáme další hru s našimi city. Zkoušeli to se "sirotky", nyní to zkouší s "tlumočníky". Záměrně se nemluví o tom, o jaké počty se jedná. Tlumočník by si mohl přivést celou rodinu. To jsou v afghánských poměrech počty, o kterých se nám ani nesnilo. Z pár desítek "tlumočníků" může být pár tisíc příchozích. Pro začátek. A to může být zcela zásadní dopad na kulturní a etnický ráz naší země. 

Vlády ČR si za naše peníze v Afghanistánu vedly svou válku a dobrodějství. Nyní by měly znovu za naše peníze organizovat přesun tisíců a jejich následnou péči zde. Říkáme ne. 

Pokud chtějí Afghánci ze své země utíkat, nemusí přes půl světa do ČR. Mohou jít do Pakistánu, Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Tadžikistánu, či do jiné blízké země. Nebyli by první ani poslední. Ti, který záleží na jejich osudu, jim mohou založit sbírku. Problém "tlumočníků" se tím vyřeší, dobrodějové udělají dobrý skutek, a my ostatní, kterých se to netýká, můžeme být bez starostí.

Pokud souhlasíte s tímto řešením, místo importu neznámého počtu Afghánců, podepište prosím tuto petici.

Author: Filip Vávra Vávra | 139 signatures

More >
ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY 4483 signatures

ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

Author: Sdružení pro integraci a migraci | 4483 signatures

More >
Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš 72 signatures

Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Author: Robert Izák | 72 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku