Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost…

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

Děkujeme za Tvůj čas

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

www.endotalks.cz

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

My, níže podepsaní občané města Poličky, vyjadřujeme jasný nesouhlas se záměrem prodeje projektu Městské bydlení Polička (v areálu bývalého dětského domova), pozemků včetně budovy č.p. 505 soukromému investorovi. K tomuto záměru byly na veřejném zasedání Zastupitelstva města Poličky dne 23. 2. 2023 předloženy a diskutovány podklady, které hodnotíme jako nedostatečné.

Žádáme vedení města, Radu města a Zastupitelstvo města, aby každý v rámci svých kompetencí projednal tuto petici a podložil své rozhodnutí kvalifikovanou analýzou možností realizace projektu.

Počet nájemních bytů je v našem městě výrazně nižší než v okolních městech (jako např. ve Svitavách nebo Litomyšli). Jsme přesvědčeni, že rozpočet ve výši 150 mil. Kč na realizaci projektu může být snížen etapizací, výběrovým řízením, poklesem cen ve stavebnictví, vidíme finanční zdroje v rozpočtu města, jeho rezervě i např. v chystaném programu Nájemní bydlení MMR ČR. 

Nesouhlasíme se záměrem prodeje projektu Městského bydlení Polička, protože jsme přesvědčeni, že naše město tyto byty nezbytně potřebuje pro nás, občany Poličky a řešením tohoto projektu není prodej soukromému investorovi.     

Vážená paní starostko, 

obracíme se na Vás v záležitosti budoucího využití srubu Gizela  a pozemku parc. č. 3342/4 v k. ú. Chodov, který má být svěřen do správy MČ Praha 11. Jako obyvatelé Prahy 11 máme zájem na tom, aby srub Gizela byl opět využíván pro širokou veřejnost, jako místo s možností občerstvení pro návštěvníky Kunratického lesa, např. lesní kavárna / bistro, kde by byla návštěvníkům poskytnuta možnost odpočinku pro dospělé i děti s drobným občerstvením, letní zahrádkou a herními prvky na přilehlém pozemku.

Prosíme o co nejrychlejší zprovoznění srubu k uvedenému účelu. 

S pozdravem,

Mgr. Tereza Dolanská, zastupitelka MČ Praha 11,

a níže podepsaní petenti

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

My, níže podepsaní, si přejeme, aby se české pohřebnictví otevřelo změnám ve prospěch větší svobody jednotlivce a udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Věříme, že i tento často opomíjený obor by se měl dočkat pozornosti, aby nadále neztrácel krok s potřebami moderního člověka a naopak šel naproti hodnotám, které dnešní společnost zastává.

Je to již více než 100 let, kdy byla na českém území přijata kremace jako způsob pohřbení. Od této doby se pohřebnictví žádné výrazné změny nedočkalo, což je dáno z velké části tím, že i téma smrti jako takové bylo vytlačeno z veřejné diskuze na okraj společenského zájmu. Až ve světle dnešní doby,  v níž se lidé učí o smrti mluvit a přijímat ji, se dostalo v západním světě přijetí novým metodám pohřbení, které dávají jednotlivci i jeho blízkým větší prostor pro vyjádření myšlenek a hodnot v rámci pohřebního rituálu.

Ten se v současné době nachází v krizi, kdy obřad v krematoriu či na hřbitově volí čím dál méně lidí, z čehož vyplývá, že jeho soudobé pojetí je mnohým z nás vzdálené. Věříme, že přijetí těchto nových i staronových způsobů pohřbení, může mít na společnost pozitivní dopad právě v tomto ohledu - každý dostane možnost odejít z tohoto světa způsobem, který je nejblíže jeho přesvědčení, což povede k smysluplnějším posledním rozloučením napříč společností.

Důležitým pilířem je pro nás osobní svoboda. Jsme toho názoru, že lidé by měli mít v tak intimní otázce, jako je odchod z tohoto světa, největší možnou volnost. Odvoláváme se tím na článek 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., dále jako “Listina základních práv a svobod”, ve spojení s čl. 9 sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod., jenž zaručují právo na soukromý život, pod nějž judikatura Evropského soudu pro lidská práva podřadila i právo na pohřbení blízkých osob. 

Dožadujeme se také změn ve prospěch udržitelnosti. Nárok na příznivé životní prostředí vyplývá z čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V kontextu doby, kdy směřujeme jako česká společnost na základě Pařížské dohody, zveřejněné sdělením č. 64/2017 Sb. m. s., k uhlíkové neutralitě, nám přijde důležité dovolit lidem učinit krok tímto směrem i ve věci jejich poslední stopy. Z tohoto hlediska nejsou současné legální metody pohřbení ideální. U nás tolik oblíbená kremace s sebou v tuto chvíli nese několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu než její nové alternativy. I na druhou legální metodu pohřbení, tedy pohřeb do země, klade podle nás zákon zbytečné nároky, jenž jsou na úkor její šetrnosti. Jsme toho názoru, že stát by občanům neměl odpírat přístup k moderním udržitelným metodám pohřbení a ani k metodám dávno tradičním a prostým.

Současný zákon o pohřebnictví proto považujeme za příliš restriktivní a zastaralý. Jsme přesvědčeni, že jeho znění by mělo projít revizí, jelikož v současné podobě dostatečně nereaguje na změny, které se od jeho přijetí udály napříč společností, a to ani v rámci dosud přijatých novel. 

My, níže podepsaní, se tímto vyslovujeme pro otevření seriózní debaty o přijetí nového zákona o pohřebnictví, který rozšíří možnosti pohřbení a souvisejícího rituálu. Zároveň svým podpisem vyjadřujeme svůj zájem o to, aby byly tyto změny následně aplikovány v praxi. Věříme, že takové kroky mohou prospět každému z nás jako jednotlivci i naší společnosti jako celku. 

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby Správa železnic, státní organizace, přehodnotila rozsáhlou rekonstrukci železniční trati mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí (akce se nazývá Rekonstrukce nelahozeveských tunelů) tak, aby nebyla narušena Dvořákova stezka ve své krajinné ani obytné části.
 

Důrazně nesouhlasíme s rozsáhlým kácením stromů a bouráním budov v ulici Dvořákova stezka.

Žádáme, aby Správa železnic, s. o., zohlednila environmentální hledisko, zcela opustila plán na vykácení 3 000 stromů a bourání staveb a zachovala současnou Dvořákovu stezku. Zároveň žádáme zachování panoramatu Nelahozevsi.

Není ve veřejném zájmu řešit plánovanou rekonstrukci trati tak zásadním zásahem do životního prostředí.

Nesouhlasíme s tím, aby se železniční trať posouvala blíže k řece kvůli teoretickým pár vteřinám úspory jízdní doby.

Stezka by byla ve své části prakticky zlikvidována a posunula by se těsně k Vltavě, od níž by ji dělilo jen zábradlí.

Stejně tak nevidíme důvod pro zvyšování trati nad současný terén, což by vizuálně poškodilo pohled na zámek Nelahozeves a na kostel.

Tento projekt, který bude stát několik miliard Kč, nezvratným a devastujícím způsobem zasáhne přírodu, ekosystém, krajinný ráz Dvořákovy stezky a jejího blízkého okolí, naruší stabilitu obytného a historicky významného území v obci Nelahozeves.

Nejsme proti modernizaci železnice a dopravy v ČR, chceme ale především docílit toho, aby projekt byl realizován racionálním způsobem respektujícím širší vztahy v území. Žádáme, aby trať byla nadále vedena v původní, v území stabilizované poloze. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je dostačující a značně levnější než řešení navrhované.

Více informací naleznete na webové stránce spolku Dvořákova stezka – www.dvorakovastezka.cz.

Děkujeme.

Petice ke stažení: https://www.dvorakovastezka.cz/petice.pdf

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Čím dál víc přibývá případů, kdy lidem umírají zvířata kvůli nezodpovědnosti cizích a my jako majitelé zvířat bychom měli mít možnost se bránit. Hromady lidí krmí cizí koně, psi, ovečky a žádné zákazy a cedulky nepomáhají. A zvířata pak kvůli hlouposti lidí trpí ve velkých bolestech, někdy i umírají a majitelé platí desetitisíce, někdy i více za jejich záchranu.

Navrhuji zavést pokutu 100tis (což je kolik majitelé větších zvířat dají kvůli hloupým lidem za veterináře) za krmení cizího zvířete a právo majitelů hlídat si pozemek kamerovým systémem a případné viníky také na místě zadržet do příjezdu policie. 

 Ať už se nikdy neopakuje případ, kdy malá holčička příjde o svého miláčka, milující majitel o součást rodiny jen kvůli pitomcům, co nerespektují zákazy.

https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/kone-v-obore-zabila-lidska-hloupost-20180919.html

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

PETICE

podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

proti nekoncepční masivní výstavbě v rozvojové oblasti Vysočany/Hloubětín na úkor zeleně a vybavenosti

Podpořte svým podpisem snahu zlepšit životní prostředí a kvalitu života v Nových Vysočanech.

(e-mail: petice.rokytka@gmail.com, www.facebook.com/groups/peticerokytka/)

ÚPLNÉ ZNĚNÍ PETICE (14 STRAN), AKTUÁLNÍ SEZNAM PODPISOVÝCH MÍST A DOPLŇUJÍCÍ FOTODOKUMENTACE (není součástí petice) ke stažení na https://1url.cz/mKtVn.

Podpisové archy budou k dispozici u výborů SVJ. Petici může podepsat kdokoli (bez ohledu na bydliště či věk).

STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (ke stažení zde https://1url.cz/mKtVn):

Již zhruba 15 let neustále narůstá počet bytů a obyvatel v dříve neobydlené oblasti Vysočan a Hloubětína, aniž by následovalo adekvátní posílení občanské vybavenosti a úměrný rozvoj veřejných či zelených prostor. Podle původních plánů, jež naštěstí nebyly tak rychle naplněny, mělo být do konce roku 2010 postaveno 12 tisíc bytů pro více než 20 tisíc nových obyvatel. [i](https://www.archiweb.cz/n/domaci/misto-tovarnich-hal-budou-v-praze-9-byty-kancelare-a-sportoviste).[/i] V současné době pozorujeme nárůst další plánované bytové výstavby v intenzivnější podobě, než je ta stávající. Obáváme se, že se nedostatek vybavenosti v příštích měsících a letech ještě zvýší, zároveň se mnohonásobně přetíží kapacita omezených veřejných prostranství a zeleně. Další výstavba navíc zhorší již nyní kritickou dopravní situaci a parkování a tisíce lidí nepojme ani přetížená cyklostezka. Je potřeba etapizovat výstavbu tak, aby vybavenost a veřejné prostory nezaostávaly. Respektive podmiňovat výstavbu dostatečnou vybaveností a záchranou či adekvátní náhradou zničené zeleně, a to v časovém souladu.

Oceňujeme snahy zastupitelů dát oblasti dobrý základ, ale vidíme také opakující se tlaky developerů, kteří nemají motivaci, aby se všem novým obyvatelům v oblasti žilo dobře i další desítky let. Jejich ochota současně s byty dodávat území přiměřenou vybavenost není zřejmá. Nejmarkantněji to ukazuje stávající neúnosná přetíženost páteřní cyklostezky, jež je kvůli absenci alternativních průchodů oblastí stále častěji téměř neprůjezdná a tím se stává velmi nebezpečným místem pro pěší i cyklisty. V oblasti enormně ubývá hodnotné zeleně a není únosné, aby tento trend nadále pokračoval. Připravované projekty výstavby tomu však nasvědčují. Je smutné, že v jedné z největších rozvojových oblastí byla promarněna šance vytvořit moderní město doslova na zelené louce.

Je potřeba zastavit developery při snaze činit velké sliby, ale nakonec hlavně vytěžit z oblasti krátkodobé zisky a zanechat tu stav, který není příjemný k bydlení. Je potřeba ochránit poslední zbytky vzrostlé a klimaticky i esteticky hodnotné zeleně, především vzrostlé stromy, jež jsou již několik let necitlivě káceny a nahrazovány domy či neadekvátním porostem s alibistickým heslem „u Rokytky je zeleně dost“. Rozhodnutí zastavět zhruba polovinu potenciální plochy zeleně v místě centrálního parku Zahrádky v kontextu nedostatečnosti tak malého prostoru veřejné parkové plochy považujeme za velké pochybení zastupitelů a úředníků. Je však stále možnost toto lokální biocentrum obestavěné domy ochránit zvážením možnosti etapizace rozvoje a důkladným promyšlením koncepce a formy využití prostoru.

CO POŽADUJEME – HLAVNÍ TEZE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn)

My, níže podepsaní, žádáme následující:

·       Předložení argumentů o vyváženosti plánované masivní výstavby v širším okolí říčky Rokytky ze strany zastupitelů a úřadů

·       Profesionální řízení koncepce veřejných prostranství obcí, místními obyvateli a architekty spíše než developery, a to v souladu s všeobecnou strategií rozvoje ČR i hlavního města Prahy (se zaměřením na komfort a kvalitu bydlení, klima a zeleň) tak, aby se místo našeho bydliště proměnilo v moderní a příjemnou komunitní oblast, kde se lidé mají kde potkávat, rádi zde tráví čas a nemusí denně jezdit autem či MHD za lepší vybaveností jinam.

·       Zahrnutí etapizace výstavby podle priorit zohledňujících širší kontext, tedy počet přibývajících obyvatel a odpovídajícího zázemí pro tyto obyvatele, do procesu plánování a schvalování výstavby.

·       Důsledné plnění a realizaci smysluplných vizí a plánů ze strany příslušného stavebního úřadu skrze závazné smlouvy s developery a pečlivou kontrolu jejich plnění v dohodnutém rámci.

·       Rychlé dokončení výstavby roky slibované chybějící základní školy s dostatečnou kapacitou zájmového vyžití velkého počtu místních dětí školního věku a celkové zlepšení vybavenosti oblasti, celistvé a průběžné hodnocení každé změny územního plánu, revizi aktuální situace před dalším územním rozhodnutím o umístění staveb nebo zvýšením stupně zastavitelnosti bez aktuálního zajištění vybavenosti pro stávající i nové obyvatele. Dále promyšlené a koncepční využití možnosti urbanistických studií za předpokladu jejich aktuálnosti, provázanosti a smysluplnosti s ohledem na klíčové parametry komfortu bydlení pro místní obyvatele, a ne pouze na bázi ekonomických výpočtů. Jako nepřímí plátci těchto studií požadujeme, aby tyto studie reflektovaly současnou kritickou situaci popsanou v této petici s rozvržením blíže specifikované zeleně, odpočinkových zón, sportovišť, parků, cyklostezek či pěších promenád a průchodů celou oblastí, prostorů pro výběh psů, počtu bytů/výšky budov/zastavěnosti v jednotlivých zónách, obchodů, služeb, zájmové činnosti, komunitních prostor (zahrady) apod., které zde chybí.

·       Konec zbytečného kácení a likvidace zeleně, pozastavení výstavby v místech zachovalé vzrostlé zeleně do doby, než vznikne odpovídající objem alternativních vzrostlých zelených ploch v rámci výstavby, především však zastavení výstavby v zastavitelné ploše posledních zachovalých zahrádek vedle Parku Zahrádky. Navrhujeme zde efektivnější a účelnější veřejně prospěšné využití k odpočinku, sportu, vzdělávání a jako komunitního prostoru pro setkávání obyvatel, a to s respektem k navrhovanému Metropolitnímu plánu, jenž celé území původních zahrádek logicky označuje jako místo k rekreaci a obslužnosti související s bydlením těch, co žijí kolem něj, a ne k dalšímu navyšování počtu obyvatel. Dále pak zachování oblíbeného zájmového prostoru komunitního charakteru „Ráj poníků“ i přes výstavbu v místě jeho již dlouholeté působnosti, a naopak posílení podobných zájmových center pro všechny věkové kategorie obyvatel.

·       Reflektování stávající dopravní přetíženosti, omezení vjezdu a parkování uvnitř obytné oblasti nerezidentům (vzhledem k nadprůměrné MHD obslužnosti) a důslednější vyměření povinného počtu parkovacích míst na počet bytů, jež neodpovídá současným trendům, dále omezení neúnosného provozu v oblasti parkové zóny (zamezení parkování nerezidentů přijíždějících do přetížené oblasti „na výlet“)

·       Vyřešení kolizní situace na páteřní cyklostezce, odklonění pěšího provozu z cyklostezky do alternativních páteřních promenád s kvalitním zpevněným povrchem, a to atraktivitou cílových destinací (parkové plochy, sezení ve stínu, cvičební prvky, interaktivní a přírodní herní prvky pro děti, občerstvení, obslužnost), revizi průchodnosti oblastí, jež byla vhodně definována již před výstavbou cyklostezky, a tlak na developery, aby se na tvorbě průchodnosti oblastí aktivně podíleli.

·       Zvýšenou pozornost oblasti Bleších trhů, nezapadajících svým charakterem do rezidenční rozvojové čtvrti a nepřiměřeně zatěžujících o víkendech křižovatku U Elektry, a zároveň zohlednění potřeb celé oblasti při urbanistické analýze využití tohoto území nejen pro další bytové domy, ale více jako veřejně prospěšný prostor, jehož se tu dlouhodobě nedostává.

·       Vyřešení problémových oblastí veřejných prostor – např. podmáčené zóny zeleně a cest pro pěší, ochrana částí zeleně a vodních ploch pro úkryt zvířat, ptáků, plazů, žab a hmyzu a zároveň pro bezpečí dětí, zajištění hnízd sršňů v oblasti intenzivního pobývání lidí, plot a okolí zahradnictví v těsném sousedství parku a jeho časté zamořování širšího okolí parku kouřem, říčku znečišťující výpusť v místě lávky v parku, zlepšení stavu frekventované křižovatky U Elektry/Modrého, osvětlení neosvětlených částí průchodů, průchod z rezidence za Kolbenovou ul. (AFI) k unikátním Klíčovským sadům, řešení koncepce kontejnerů na tříděný odpad apod., a to díky aktivní a konstruktivní zpětné vazbě ze strany místních obyvatel.

KOMU JE PETICE ADRESOVÁNA:

Magistrát hl. města Prahy:

Rada hl. m. Prahy

Ing. Arch. Tomáš Veselý, zástupce ředitele Magistrátu pro sekci rozhodování o území

Ing. Martin Čemus, ředitel odboru územního rozvoje

RNDr. Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí

Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, úz. plán a památkovou péči ZHMP

Městská část Praha 9:

Ing. Jan Jarolím, starosta MČ

Mgr. Tomáš Portlík, místostarosta MČ

Bc. Kamila Viktorinová, Komise bytová, kultury a sportu

Ing. Kornélia Gottmanová, předs. Školské komise, Komise pro územní rozvoj MČ

Bc. Jana Rykrová, odbor výstavby a úz. rozvoje

Bc. Jan Poupě, člen rady MČ

IPR (Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy):

Ing. Marek Zděradička, zástupce ředitele pro odbornou činnost

Ing. Ondřej Zemánek, urbanista koncepční projektant pro Prahu 9

Státní pozemkový úřad, pobočka Kladno (pro Prahu)

Ministerstvo zemědělství: Judr. Jindřich Urfus, ředitel legisl. odboru, podpora „Zahrádkářského zákona“

OBSAH ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn):

1. Vymezení oblasti – mapa

2. Nekoncepčnost výstavby, studie bez návaznosti, změny územního plánu

3. Likvidace vzrostlé zeleně, kácení zdravých stromů, nahrazování nekvalitní zelenou plochou, přetížený a prostorově sevřený Park Zahrádky

4. Likvidace původních zahrádek, jejich nahrazení výstavbou, záchrana posledního možného rozšíření parku se vzrostlou zelení

5. Chybějící vybavenost, služby, alternativní průchody oblastí, veřejné prostory pro setkávání, slibovaná škola

6. Dopravní přetížení, nedostatek parkovacích míst, nerezidenti přijíždějící auty k parku.

7. Cyklostezka jako jediný páteřní průchod přetížená pěšími a nebezpečná pro všechny

8. Co navrhujeme a požadujeme

9. Komu je petice adresována

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Motto: Normální je nerušit, neznečišťovat a neohrožovat zbytečně životy ani zdraví spoluobčanů.

Listina základních práv a svobod, článek 35, odst. 1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.

Proto vítáme iniciativu MŽP ČR a následnou poslaneckou aktivitu, která konečně zamezila rušení lidí i přírody užitím zábavní pyrotechniky v národních parcích (NP) ČR novelou zákona č. 114/92 Sb. To ale nestačí.
 

Nevidíme však důvod, aby ve zbylé části státu (mimo NP), trpěli lidé i příroda čím dál většími škodlivými dopady petard a ohňostrojů. Není důvod diskriminovat ani přírodu ani lidi mimo národní parky – i oni mají právo na klid.
 

Proto my, níže podepsaní obyvatelé České republiky, prostřednictvím této petice žádáme Vládu a Sněmovnu České republiky o stanovení Zákazu používání a prodeje zábavní pyrotechniky na celém území České republiky bez výjimky.
 

Důvody pro podání této petice:

1) Nepříznivý vliv na životní prostředí a zásoby (i pitné) vody – mj. rozpor se zákonem o vodách č.  254/2001 Sb. (Příloha č.1)

2) Nepříznivý vliv na domácí i divoká zvířata včetně ohrožených druhů – mj. rozpor se zákonem č. 114/92 Sb. (Příloha č.2)

3) Neodborná a nepovolená manipulace způsobuje stovky zranění lidem i zvířatům. (Příloha č.3)

4) Nepříznivý vliv na psychiku a zdraví obyvatel, především starších lidí a malých dětí. (Příloha č.4)

5) Trvalé porušování zákonných podmínek pro používání zábavné pyrotechniky jak při prodeji, tak při užití. (Příloha č.5)

6) Znečištění veřejných ploch měst a obcí a následný nadbytečný úklid. (Příloha č.6)

7) Porušování vyhlášek většiny měst a zbytečné výdaje měst a obcí, které namísto plýtvání do pyrotechniky by mohly sloužit potřebným. (Příloha č.7)

8) Znečištění ovzduší a životního prostředí – přímý rozpor se zákonem na ochranu ovzduší č. 201/2012 Sb. (§ 1 odst. 1) a se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. (§ 10, odst. 1) a 2) – povinnost předcházení vzniku odpadů).

9) Nulová možnost rozpoznat teroristický útok od pyrotechnické „zábavy“ – jde dokonce o jasné bezpečnostní riziko pro ČR.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ ZDE

Navrhované řešení:

Jako jediné smysluplné, systémové a nejbezpečnější řešení ve všech ohledech shledáváme úplný zákaz používání zábavné pyrotechniky, a tedy i prodeje na území České republiky.

PETIČNÍ ARCH KE STAŽENÍ ZDE

Adresováno:

Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 - Malá Strana, PSČ 118 01

Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, Praha 1, PSČ 118 26

Za petiční výbor vyřizuje:

Nikola Alice Hurychová, Přemyslovská 29, Praha 3, 130 00

Nikola Procházková, 28. října 102, Kladno 273 09

Jiří Malík, Horní Teplice, Horní 3, Teplice nad Metují, 549 57 – zastupuje před úřady
 

V Teplicích nad Metují a v Praze dne 4. 1. 2019

Za správnost: Jiří Malík

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS“

Adresát petice: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Petiční výbor: Ing. Eva Smažíková, Lenka Rybářová, Miroslav Štěpánek

___________________________________________________________________________

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.   

V současné době dochází na Babě k masivnímu kácení v režii soukromé společnosti Forestlaan, která zdejší lesní pozemky v posledních letech získala.

Rozsah tohoto kácení nemá obdoby. S chráněnou lokalitou se zachází jako s hospodářským lesem. K zemi jdou jak mladé, tak vzrostlé, zdravé listnaté stromy. Nespočet dalších stromů je označen k dalšímu pokácení. V mnoha místech zcela zmizelo keřové patro.

Stávající lesní cesty jsou v řadě míst rozježděné a pro chodce neschůdné. Přestože se jedná o přírodní rezervaci, vlivem rozsáhlé těžby jsou navíc vyježděny cesty nové, které ničí rostlinné patro. Přitom se zde vyskytují vzácné druhy, díky kterým bylo toto území vyhlášeno přírodní rezervací.

V posledních letech bylo věnováno velké úsilí popularizaci této lokality a přiblížení jejích krás veřejnosti. Byla vytvořena naučná stezka s informačními tabulemi o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Současné nevybíravé kácení se dotýká také - a především - jich.

Aby se tato jedinečná lokalita nestala pouze objektem bezohledné těžby za účelem soukromého zisku, aby zůstal zachován její dosavadní charakter a budoucím generacím nezůstaly z lesa jen prořídlé zbytky.

Žádáme tímto my, níže podepsaní,

Krajský úřad Středočeského kraje, jmenovitě Odbor životního prostředí a zemědělství, o důsledné prošetření přiměřenosti současné těžby a rychlé zastavení další devastace lesa v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos.

Děkujeme.

Za petiční výbor

Ing. Eva Smažíková, Horní Stakory 95, 293 06 Kosmonosy

Lenka Rybářová, Horní Stakory 87, 293 06 Kosmonosy

Miroslav Štěpánek, Horní Stakory 89, 293 06 Kosmonosy

Písemnou verzi této petice je možné podepsat i na následujících místech:

Cafe Randez-Vous, Lípy 19, Kosmonosy

Potraviny DIKO, Hradišťská 44/8, Kosmonosy