Přece se podařilo. Souhra okolností v NHL a hlavně vůle Vás, fanoušků, jak Jaromír Jágr sám přiznal, přiměla jednoho z nejlepších hokejistů světa ucházet se o místo v národním týmu před domácím publikem. Navzdory hlasitým kritkům. Svoji extratřídu na MS dokázal. Bez debat.

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Click on the flag on the top of the page for your language.

My, níže podepsaní žádáme Vládu České republiky, aby se zabývala situací kolem financování závodu Grand Prix České republiky – Mistrovství světa silničních motocyklů.

Vedou nás k tomu následující důvody:

- Grand Prix České republiky patří k největším akcím v České republice, jestli ne vůbec největší

- Grand Prix České republiky je zdaleka největším svátkem pro všechny příznivce motocyklového sportu

- Grand Prix České republiky má nezpochybnitelný přínos pro ekonomiku České republiky a pro prosperitu města Brna a Jihomoravského kraje

- Grand Prix České republiky dělá čest naší zemi po celém světě. Pomáhá o ní informovat v dobrém světle, přináší jí reklamu

- Grand Prix České republiky vytváří zázemí motocyklovému sportu v České republice – i díky závodu má Česká republika tři stálé jezdce v mistrovství světa, což ji vzhledem k rozloze činí světovým unikátem

- Grand Prix České republiky je jednou z posledních připomínek slávy českého motocyklového sportu a tradice, kterou od padesátých let budovaly osobnosti jako František Šťastný či Gustav Havel

- a při tom všem Grand Prix negeneruje žádné negativní společenské jevy spojené s jinými sporty – např. výtržnictví, vandalismus, rasismus apod.

Proto:
- nesouhlasíme s rozhodnutím Národní rady pro sport nepřidělit dotaci na konání Grand Prix České republiky v roce 2014, což přímo ohrožuje pokračování tradičního závodu v příštích letech

- žádáme Vládu České republiky, aby se aktivně zabývala možností podpory a záchrany závodu Grand Prix České republiky a nastavením transparentních pravidel, která by umožnila závodu dále existovat

- a pokud tak Vláda konat nebude, žádáme poslance a senátory Parlamentu České republiky jako naše volené zástupce, aby interpelovali předsedu vlády ČR a ministra financí ČR s žádostí o podporu Grand Prix České republiky.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

PETICE „Za záchranu mosteckého autodromu“
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní, chceme touto peticí upozornit na ohrožení fungování významné fi rmy působící na území statutárního města Mostu, a to akciové společnosti AUTODROM MOST, která provozuje stejnojmenný závodní okruh, jenž je významným zaměstnavatelem a daňovým poplatníkem v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi.

Důvodem ohrožení její existence jsou zejména aktivity spolku Zdraví pro Most (dále jen spolek). Jeho členové prostřednictvím petice požadují výraznou regulaci činnosti autodromu, která by ale ve svém důsledku vedla k nemožnosti okruh provozovat.

Omezení provozu závodního okruhu, které chce spolek prosadit, by bylo likvidační a vyústilo by mimo jiné v:

• zrušení oblíbeného podniku Czech Truck Prix v Mostě,

• zmaření investic v řádech stamilionů korun,

• zrušení desítek přímých a několik set nepřímých pracovních míst.

Žádáme proto vedení města Mostu o podporu společnosti AUTODROM MOST v její další činnosti, a to z důvodů:

• aktivity společnosti se kromě motoristického sportu cíleně zaměřují na bezpečnost silničního provozu, prevenci kriminálního chování mládeže či podporu handicapovaných lidí,

• autodrom patří mezi hlavní atrakce Mostu i celého regionu,

• autodrom navštěvují každoročně statisíce diváků z celé Evropy i řady zemí všech světových kontinentů v rámci závodních víkendů,

• autodrom výrazně přispívá k rozvoji turistického a cestovního ruchu, a tedy ekonomickému oživení oblasti,

• autodrom pořádá školení řidičů policejních a hasičských speciálů v rámci integrovaného záchranného systému,

• autodrom nabízí příměstské letní dětské tábory.

Apelujeme proto na mostecké radní a zastupitele, aby nepřijímali žádná rozhodnutí k omezení činnosti fungující obchodní společnosti, ale naopak zaštítili společnost AUTODROM MOST v její snaze uvést do praxe v co nejkratší možné době účinná opatření, jimiž se podaří snížit hladinu hluku z provozu areálu.

Děkujeme

Za všechny, kteří jsou podepsáni pod touto peticí, jednají členové „Petičního výboru na záchranu mosteckého autodromu.“

Petiční výbor:

1) Předseda: Pavel Pech, bydliště: Zdeňka Fibicha 85, 434 01 Most

2) Člen: Jiří Soukup, bydliště: Střížovická 414/4, 400 01 Ústí nad Labem

Pan Pavel Pech je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

Virus se nešíří na sjezdovkách! Proto nerozumíme vládním krokům, díky kterým občané mohou ve stupni 3 sytému PES do hospod, do uzavřeného bazénu, fitka, do nákupního centra či hotelu, a přitom nemohou lyžovat venku na čerstvém horském vzduchu. Sportování venku přeci podporuje imunitu! Lyžaři jsou díky pohybu ve venkovním prostředí a své výstroji málo rizikovou skupinou.

Proto žádáme o nastavení rozumných podmínek na horách co nejdřív! O víkendu nechceme jen sedět v hospodách a tlačit se v nákupních centrech.

Na horách budeme odpovědní. Pobyt na horách je zdravý, je ale nutná také odpovědnost jejich návštěvníků. Budeme dodržovat hygienická opatření, jako ochranu úst a rukou, bezpečný odstup. Budeme respektovat bezpečí jiných návštěvníků a sportovců, zaměstnanců, ale také místních obyvatel.

Prosíme vládu o rozumný přístup. Cestovní ruch na horách v Česku zaměstnává tisíce lidí, často představuje jediný zdroj práce pro místní. Dopady jakýchkoliv dalších omezení by byly zničující.

Komunita Za naše hory

Petice za záchranu historického a plně funkčního sportoviště 

- tenisových kurtů v Italské 41 (23N), Praha 2 (TO Centrum Italská), které chce Praha 2 zastavět

My, níže podepsaní, žádáme o zachování tenisových kurtů v Italské ulici 23, Praha 2 a to z těchto důvodů:

TRADICE A GENIUS LOCI

Jde o starý oddíl vzniklý v roce 1935 s prvorepublikovou tradicí, kde hrával již československý prezident Edvard Beneš.
Oddíl si za téměř 85 let vytvořil pevné místo v rámci sportovního vyžití na Vinohradech.
Místo, kde se kurty nachází, nabízí působivý výhled na budovy hlavního nádraží v pozadí s centrem Prahy a Pražským hradem.
Současná nízká dřevěná budova vytváří dojem zachovalého prvorepublikového prostředí a zpestřuje tak ráz okolní moderní zástavby.

OTEVŘENOST PRO VEŘEJNOST A SOBĚSTAČNOST

Klub je otevřený široké veřejnosti, dospělým i dětem se třemi plnohodnotnými kurty a čtvrtým tréninkovým.
Kurty jsou hojně navštěvovány zaměstnanci okolních firem a kanceláří a obyvateli Prahy 2, kteří tak mají možnost sportovat za velmi lidové ceny.
Na Praze 2 jde o vzácné sportoviště - podobné veřejné venkovní kurty na Praze 2 jsou jen TK Vyšehrad. 
Sportovní klub je součástí širšího sportovního zázemí, které je složeno ze dvou oddílů tenisových (Italská a Na Strži) a dalších oddílů - šachového, basketbalového, stolního tenisu, minigolfu, nohejbalového.
Klub pořádá každoročně pro své členy, včetně dětí a mládeže, turnaje dvouher, čtyřher, smíšených dvojic a čtyřher veteránů.
Tenisové kurty jsou ekonomicky soběstačné a nikdy nevyžadovaly podporu od státních institucí.

PÉČE O DĚTI

Mimoškolní aktivity pro děti a dorost zajišťuje od roku 2003 tenisová školička, vedená profesionálními trenéry s  licencí Českého tenisového svazu. Výuka tenisu ve školičce probíhá celoročně od pondělí do pátku odpoledne. Hlavním cílem tréninků je hravou formou podchytit zájem žáků a zejména klást důraz na všestrannost v pohybové přípravě a naučit děti základní tenisovou techniku a taktiku. Pokročilost ani věk nerozhoduje. V současné době navštěvuje školičku cca 50 žáků převážně z Prahy 2 a 3. 

Tenisová škola vychovává dětské hráče v přirozeném venkovním prostředí a působí tak pozitivně na tělesnou zdatnost dětí žijících převážně na Praze 2 a navíc bez nákladů pro Prahu 2.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na městském pozemku, převážně travnaté ploše se nachází vedle keřů také 30 zdravých vzrostlých stromů, hlavně jírovců, převážně desítky let starých.

KOMERČNÍ ZAJÍMAVOST POZEMKU

Záměr Městské části Prahy 2 postavit na místě současných kurtů Nový domov, specializovaný pobytový dům pro seniory s předpokládanou kapacitou až 120 lůžek, je jistě chvályhodný z hlediska stárnoucí populace, domníváme se však, že výběr lokality je motivován její komerčně mimořádně zajímavou polohou (prostor mezi ulicemi Italská, Španělská, Kunětická a Lichnická) – a víme také, že Praha 2 disponujeme možností výstavby v jiných místech.
Praha 2 má přitom (zjištěno v listopadu 2019) záměr odprodat cca 130 domů a další domy po bytech, mezi nimi by se jistě našly objekty vhodné k rekonstrukci na dům sociální péče.

ROZPOR S PROGRAMOVÝM PROHLÁŠENÍM PRAHY 2

Sama Praha 2 přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že „Budeme podporovat pohybové aktivity dětí a rozvíjení zdravého životního stylu … budeme přitom respektovat bohaté kulturní a historické dědictví Prahy 2, dlouhodobé tradice … podporovat sportovní aktivity nejen zaměřené na děti a školní mládež, uvedené v kapitole Školství, ale aktivity pro všechny věkové kategorie … Budeme pokračovat v budování sportovišť dostupných pro veřejnost v rámci našich škol i v parcích … Poskytneme vybraná veřejná prostranství pro sportovní aktivity a budeme pomáhat pořadatelům i s propagací … propagovat sportování a zdravý životní styl vč. možnosti zapojení občanů do některé ze sportovních organizací působících v Praze 2“. Zastavení sportoviště je tedy v rozporu s programovým prohlášením Prahy 2.

Za organizátory petice:

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.

psycholog

Ing. Ondřej Krutský

programátor

Ing. Pavel Nejedlý

projektant