ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY 552 podpisů

ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

Autor: Sdružení pro integraci a migraci | 552 podpisů

Více >
Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš 3 podpisy

Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Autor: Robert Izák Izák | 3 podpisy

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 1473 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 1473 podpisů

Více >
za zachování aktivit pro děti a starší děti s autismem a jiným hendikepem 33 podpisů

za zachování aktivit pro děti a starší děti s autismem a jiným hendikepem

PETICE „za zachování aktivit pro děti a starší děti s autismem a jiným hendikepem“ My, níže podepsaní, se prostřednictvím této petice obracíme s žádostí na vedení Slezské diakonie, aby byly ve stacionáři Lydie, v Českém Těšíně zachovány aktivity, tzv. kroužky pro děti s mentálním a fyzickým postižením. Tyto aktivity měly u dětí i rodičů velký úspěch /vaření, sportovní aktivity, nácvik sociálních dovedností…/ a byly funkční do konce roku 2020 a přesto došlo k zániku většiny aktivit z důvodů, které jsou naprosto absurdní, po několikaletém fungování, kdy byli všichni spokojeni se náhle vyřadily starší děti a zůstalo ponechání aktivit zejména pro menší děti. Vznikla nová služba – návštěva asistenta doma u klienta. Služba se jeví jako problematická u většiny dětí. Je to nešťastné řešení, zvlášť v době, kdy děti byly měsíce doma bez kontaktu s jinými dětmi i svými asistenty. To, co naše děti potřebují jsou sociální kontakty a ne sociální izolace. Dokonce těžké případy autismu byly schopné v prostředí stacionáře a v kolektivu fungovat mnohem lépe než v domácím prostředí s jedním asistentem. V současnosti zbyly pouze  odlehčovací služby, a to rovněž v omezeném množství. V tak velkém městě jako je Český Těšín jsou služby pro postižené děti a mládež naprosto nedostačující, navíc je zarážející, že např. v Karviné funguje stacionář normálně. Pro nás rodiče je to věc naprosto prioritní – dát dětem kousíček radosti v jejich i tak nelehkém osudu

Autor: Karina Richterová | 33 podpisů

Více >
Otevření průjezdu automobilům v ul. K Viaduktu pro rezidenty Hutí 172 podpisů

Otevření průjezdu automobilům v ul. K Viaduktu pro rezidenty Hutí

Vážení sousedé – obyvatelé Hutí,
od 18. května 2021 probíhá rekonstrukce mostu v ulici Za černým mostem a zároveň byl uzavřen průjezd automobilům pod viaduktem (v ulici K Viaduktu) mezi 6-18 hodinou. Jedinou možností výjezdu z/ příjezdu na Hutě je tedy objížďka přes městský okruh, který je, obzvláště ve špičkách, ucpaný a prodlužuje tak délku cesty až o desítky minut, nehledě na vyšší spotřebu pohonných hmot a každodenní stres.

Rekonstrukce bude trvat minimálně 6 měsíců (do půlky října 2021), jedná se tedy o dlouhé a zásadní omezení mobility obyvatel Hutí a přilehlých částí.

Argumentem pro uzavření průjezdu ze strany Městské části a Policie ČR jsou bezpečnostní důvody. Plný provoz v oblasti by prý za daných okolností výrazně komplikoval dopravu a ohrožoval chodce. Částečná regulace dopravy prý není možná.

Ráda bych vyzvala všechny strany k hledání řešení, jak by šel průjezd pod viaduktem umožnit. Vzhledem k tomu, že tento průjezd je za normálních podmínek obousměrný a chodci mají vyhrazený oddělený pruh pro průchod, nevidím pro jejich ohrožení důvod. Stejně tak argument komplikace dopravy - poslední květnový týden byly značky zákazu vjezdu odstraněny a k žádným problémům nedocházelo. Množství aut by šlo redukovat umožněním průjezdu pro rezidenty Hutí.

Touto peticí bych ráda apelovala na správní úřad - odbor dopravy ÚMČ Prahy 14 a dopravní Policii ČR, kteří o omezeních rozhodují, a dále na pana starostu Prahy 14 Radka Vondru jako zástupce obyvatel Hutí, aby provedli zkušební otevření průjezdu pod viaduktem, situaci monitorovali, vyhodnotili a zvážili, zdali by bylo možné pro rezidenty Hutí průjezd pod viaduktem trvale otevřít, popřípadě umožnit alespoň jednosměrný provoz ve špičkách (např. 6-9 hod směrem z Hutí a 15-18 hod na Hutě). 


 

Autor: Michaela Zlámalová | 172 podpisů

Více >
Za zastavení výstavby Kauflandu Křeslice 37 podpisů chybí 463

Za zastavení výstavby Kauflandu Křeslice

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme zastavení stavby Kauflandu Křeslice a vyzýváme dotčené úřady, aby zajistily nekompromisní a úplné dodržení všech příslušných zákonů, imisních a hlukových limitů stanovených pro ochranu zdraví lidí a dodržení stanovisek dotčených orgánů státní správy.

 

Stavba Kauflandu není v zájmu obyvatel MČ Praha Křeslice ani ve veřejném zájmu, neboť jde o stavbu:

 

Povolenou na základě nezákonných rozhodnutí úřadů (viz. obcházení oprávněných účastníků řízení, nezákonné povolení kácení atd.);
Povolenou i přes překročení imisních a hlukových limitů v dotčeném okolí stavby (viz. hluková studie MČ Křeslice);
Devastující kvalitu bydlení a majetek bezprostředních sousedů/obyvatelů Křeslic;
Způsobující zhoršení parametrů životního prostředí dále za zákonné limity;
Na úkor zemědělského půdního fondu, a to půdy v nejvyšší třídě ochrany dle zákona o ochraně ZPF;
Dále zvyšující podíl zpevněných ploch na úkor orné půdy a tím zvyšující riziko povodní, povolenou ve zřetelném rozporu s požadavkem IPR na zbudování suchého poldru jako protipovodňového opatření na Botiči;
Ohrožující rezidenční podstatu MČ Praha Křeslice s negativním dopadem do životního prostředí, kvality bydlení a hodnoty nemovitostí obyvatel MČ Křeslice;
Občanům objektivně nepotřebnou: stejné služby nabízí obchodní domy v rámci sousední obchodní zóny Čestlice.

 

 

Autor: Jan Halamka | 37 podpisů

Více >
Nechceme amfiteátr ve volnočasovém areálu Rolava 216 podpisů chybí 1284

Nechceme amfiteátr ve volnočasovém areálu Rolava

My níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary tímto nesouhlasíme se stavbou amfiteátru ve volnočasovém areálu Rolava!

Areál Rolava je v těsné blízkosti Staré Role a sídliště Čankovská, jejichž obyvatelé by byli vystaveni hluku ze strany tohoto amfiteátru při konajících se koncertech a akcích, navíc projekt nemá dostatečně vyřešenou hlukovou bariéru, která by šíření tohoto hluku bránila. I v současné době, především o víkendech (v letní sezoně) je situace neúnosná kvůli hluku z akcí.

Areál nedisponuje dostatečnou parkovací kapacitou, kterou by pokryl návštěvníky těchto akcí, což by znamenalo zahlcení parkovacích míst určených pro obyvatele Čankovské.

Myslíme si, že ve chvíli, kdy město Karlovy Vary disponuje už jedním amfiteátrem - Letním kinem, ve kterém se mohou tyto akce bez problému konat a které parkovací kapacitou disponuje, není nutné ani moudré stavět další. Prostředky, které město plánuje do stavby nového amfiteátru dát, by měly být využity na opravu Letního kina.

 

Za petiční výbor:

Mgr. et Bc. Ondřej Bednář, Nádražní stezka 2, 360 04 Karlovy Vary   email: ondrej.bed@email.cz

Hana Toufarová, Nábřeží Jana Palacha 22, 360 01 Karlovy Vary   email: haninka.toufarova@seznam.cz

Jan Urban, U Koupaliště 839/2, 360 05 Karlovy Vary  email: jurban@vodakva.cz

Vyplněné a podepsané petiční archy lze zasílat na adresu p. Ondřeje Bednáře. Případně se ozvěte na tel. 606 812 941 a my si archy vyzvedneme.

 

Autor: Daniela Bílá Bílá | 216 podpisů

Více >
Pěstounských rodin je dostatek a kojenecké ústavy se i přesto nadále plní. 1 podpis chybí 999

Pěstounských rodin je dostatek a kojenecké ústavy se i přesto nadále plní.

Autor: Samuel Pohanka | vloženo: 17.01.2017 Facebook Twitter Email Sdílejte s přáteli Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, kde jsou malé děti umisťovány do kojeneckých ústavů https://www.forextime.com/education/bearish-candlestick-patterns a dětských center, a to i navzdory platné legislativě, na základě níž by děti měly být svěřovány přednostně do náhradní rodinné péče. Přesto se tak neděje a to i v případě, že jsou v daném kraji či blízkém okolí volní profesionální pěstouni. ZAJÍMAVÉ ODKAZY Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti Aktuálně.cz: Kojenecké ústavy mrzačí děti Jak dokazuje nespočet vědeckých výzkumů, ranný vývoj dítěte je naprosto zásadní pro jeho budoucí fungování (socializace v osobním životě, ve společnosti...). Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v jejich dalším životě (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání ...). Vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by měl podle výzkumů ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Toto téma, zachycené ve snímku Nejlepší zájem dítěte, který odvysílala Česká televize, vyvolalo velký zájem veřejnosti, na jehož základě vznikla i Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti (podepsat můžete zde: http://e-petice.cz/petitions/petice-za-omezeni-ustavni-pece-pro-nejmensi-deti.html). K petici se vyjádřila také někdejší sociální pracovnice kojeneckého ústavu, která se podělila se svou osobní zkušeností z praxe. Její komentář je k dispozici na následujících řádcích: "Pracovala jsem v Kojeneckém ústavu 6 let jako sociální pracovnice. Odešla jsem díky totálnímu vyhoření poté, co jsem zjistila, že jsem jen kolečko v nedobře promazaném státním systému. Že to, co dělám, je neužitečné, k ničemu. Sice zajistím nějaké ty papíry, jdu si pochovat a nakrmit miminka (což se velice protivilo některým zdravotním sestrám), ale víc nic. Že mi celý smysl téhle práce uniká. Že se tváříme, že pomáháme dětem, ale že po tolika letech, kdy už je dokázáno, že jedna z nejdůležitějších věcí pro zdravý a dobrý vývoj nového človíčka je láska navíc fyzicky projevovaná, jim vlastně pomáháme jen být ošaceni, nakrmeni a spát v teple. Tím nechci shazovat práci těch lidí, kteří v takovýchto institucích pracují. Jen mi přijde, že těch studií a důkazů, že miminko potřebuje teplou milující náruč a šťastné hravé dětství je tolik, a zároveň těch lidí, co o tom ví a chtějí se o ty človíčky postarat, že by se vývoj událostí mohl posunout dalším směrem. Myslím, že to různé záchranné akce typu "Chovací tety" nebo studentky z praxí moc nezachrání. Vždycky jsem se snažila si „vypiplat“ nějaké to nejmenší miminko /tak pětidenní/, za kterým jsem každý den chodila, chovala si ho, mazlila, krmila, jak mi to čas dovolil. Věřila jsem, že pro toho tvorečka je dobré poznat, že někoho má, i když ho později ztratí, než tento cit nepoznat. Vadilo mi, že orgány spolu nespolupracují, že je mi jasně řečeno, že jsem sociální pracovnice jen přes děti, že si nemám povídat s matkami, že nemám být v kontaktu s celým příběhem. Že mám hájit jen zájem dítěte. Nedbala jsem a přesto jsem si s maminkami dětí povídala. Mnoho z nich bylo překvapeno, že je poprvé v životě někdo poslouchá. Pokud je sociální politika nastavena tak, že se preferuje vracení dětí do vlastní rodiny - tak je přece toto důležité. Pak mi uniká, proč je většinou vazba mezi matkou a dítětem přetrhávána nebo naopak uměle udržována a prodlužovaná zákony - tak, že dítě dlouho zůstává v "kojeňácích" a dětských domovech, a tím deprivace a neumění se orientovat v reálném životě tohoto jedince jen roste. Produkujeme tím "neúplné" lidi, kteří nepoznali lásku a málokdy jí proto umí dát. Měli bychom apelovat na vzpomínky z dětství našich politiků a uvědomění si, že v každém dítěti je budoucnost našeho světa, ať to zní jakkoliv jako klišé. Nejsem žádný odborník. Na toto téma bylo již napsáno mnoho knih a publikací. Jen mě překvapuje, že se nikdo skutečně neptá sociálních pracovnic, co si o této práci myslí, co by jim pomohlo k lepší práci a co vidí jako zásadní problém… Možná by za zmínku ještě stálo, že jsem sama matkou, znám to i z osobní zkušenosti a necucám si to z prstu."

Autor: Tony Merrow Merrow | 1 podpis

Více >
Petice proti plánované výstavbě nad ulicí Krátká a za zachování krajinného rázu lokality 2 podpisy

Petice proti plánované výstavbě nad ulicí Krátká a za zachování krajinného rázu lokality

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby město Jistebnice podstatným způsobem přepracovalo záměr plánované výstavby v lokalitě nad ulicí Krátká nebo od něj zcela upustilo a nahradilo jej projektem jiným, který:

 

- Zredukuje plánovanou masu zástavby (větší pozemky, zachování zeleně).
- Omezí negativní dopad výstavby na stávající ráz krajiny.
- Nebude mít negativní dopad na kvalitu života v dané lokalitě (intenzivní stavební práce, nedostatečné odstínění od stávající zástavby, nárůst dopravy)
- Skloubí plánovanou výstavbu a stávající využití lokality k volnočasovým aktivitám
- Dále požadujeme, aby případný projekt vznikl na základě jasného věcného záměru, široké veřejné diskuze, veřejné architektonické soutěže, a aby odpovídal moderním trendům bydlení v přírodě.

 

Dle dostupných informací ze zápisů Zastupitelstva město Jistebnice zakoupilo v roce 2016 pozemek 1453/17 za cenu 100 Kč/m2. V zápisu Zastupitelstva není uveden účel koupě, ani věcný záměr využití parcely. Na základě rozhodnutí Rady města z 21.5.2020 byl pozemek rozdělen na 10 miniaturních parcel (cca 800m2). Dle ústních informací město plánuje (dosud neznámým způsobem) prodat pozemky pro výstavbu satelitního typu (malé pozemky s hustou zástavbou a minimálními rozestupy).

 

Plánovaný projekt má vážné nedostatky, a to především proto, že:

 

- Lokalita je k výstavbě zcela nevhodná. Jedná se o svažitý terén s nezajištěnými svahy nad úrovní jak ulice Krátká, tak ulice Drahnětická. Výstavba domů i sítí v dané lokalitě tak bude nákladná a nesplní údajný záměr levného bydlení. Investice města bude také nehospodárně vysoká.
- Výstavbou dojde k podstatnému narušení rázu krajiny v extravilánu a znehodnocení lokality.
- Plánované pozemky jsou neúměrně malé. Výstavba tak bude mít charakter „satelitu“, který do stávající lokality nezapadá a nesplňuje moderní požadavky na „bydlení v kontaktu s přírodou“.
- Výstavbou dojde ke znemožnění volnočasových aktivit v lokalitě – v současnosti je lokalita využíváná k zimní a letní turistice a navazuje na odpočinkovou zónu kaple sv. Máří Magdalény
- Přístupová komunikace (ul. Drahnětická) je nedostatečně dimenzovaná pro předpokládaný nárůst dopravy.
- Není třeba ničit další lokality intenzivní zástavbou. Případnou výstavbu je možné už dnes realizovat i jinde (např. mezi ulicí v Lipkách a Tisovou, kde živelná výstavba probíhá již dnes).
- Záměr výstavby zajistí bydlení pro maximálně 10 nových rodin, avšak znehodnotí kvalitu života minimálně stejnému počtu stávajících obyvatel a vlastníků nemovistostí v lokalitě. Celkový přínos projektu je tak minimálně diskutabilní.

 

Satelitní výstavbu v Jistebnici nechceme!

 

Děkujeme, že Vám záleží na zachování místního charakteru bydlení a celkové krásy Jistebnice a okolí.

 

Podpořte nás online nebo podpisem petičního archu ve Smíšence u Anežky - Náměstí 154, Jistebnice

 

Za petiční výbor:

- Jana Ryjáčková
- Marie Rybaříková
- Ondřej Tomala

Autor: Ondřej Tomala Tomala | 2 podpisy

Více >
Petice proti retail parku v Žamberku Pod Černým lesem 444 podpisů

Petice proti retail parku v Žamberku Pod Černým lesem

 
Petice proti změně územního plánu č. 4, měnící využití území v lokalitě Pod Černým lesem a zakládající možnost realizace retail parku 
 

 

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním  

 

 

V Žamberku dne 17. května 2021

 

Ing. Bc. Oldřich Jedlička, starosta města Žamberka a členové a členky Zastupitelstva města Žamberka
Masarykovo náměstí 166
564 01 Žamberk

Vážený pane starosto, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

stojíte před rozhodnutím o schválení změny územního plánu č. 4. Tato změna by byla zásadním krokem k umožnění realizace retail parku, tedy nákupní zóny v lokalitě Pod Černým lesem. Tato změna a následná realizace záměru může ovlivnit Žamberk a jeho fungování na dlouhá léta dopředu. Na dobu, která násobně přesahuje vaše volební období, představuje výrazné období v lidském životě a ovlivní řadu osudů. Plně si uvědomujeme vaši těžkou pozici a celou řadu vlivů a zájmů, které musíte jako řádně zvolení zástupci a zástupkyně občanů města Žamberka pečlivě a zodpovědně vážit. Dovolte nám přesto, abychom se i my vyjádřili a vyslovili svůj

                                             nesouhlas

se změnou územního plánu č. 4 měnící využití území v lokalitě Pod Černým lesem a zakládající možnost realizace retail parku. 

Vyzýváme vás k neschválení výše uvedené změny,

případných dalších souvisejících změn i dalších kroků umožňujících nebo zakládajících jakoukoliv možnost takový záměr
v dané lokalitě realizovat.

 

Záměr v této lokalitě považujeme z níže uvedených důvodů za nevhodný a neslučitelný s udržitelným rozvojem města.

1. Změna využití území není v této lokalitě vhodná

Umístění retail parku je zcela v rozporu s dosavadním využitím území jako oblíbeného sportovně-rekreačního areálu nadregionálního významu a významně zkomplikuje také jeho další rozvoj v obtížně nahraditelné rovinaté lokalitě vhodné právě k rozvoji sportovišť. Kvalita ubytování v přilehlém autokempu i využití sportovních ploch budou výrazně poškozeny zvýšením negativních vlivů dopravy a provozu prodejen (viz níže). Rekreanti v blízkém hojně vyhledávaném autokempu budou rušeni také nočním zásobováním retail parku (hluk, znečištění ovzduší apod.).

Vnímáme žamberskou realitu a rozumíme tomu, že si vedení města od umožnění vzniku retail parku pravděpodobně slibuje benefity v souvislosti s plánovanou výstavbou zimního stadionu (usnadnění realizace sjezdu ze silnice ke stadionu, vybudování parkoviště apod.). Fandíme sportu a zvláště tomu žamberskému. Nemůžeme se však ubránit otázkám, které v nás tento postup vyvolává: Nakolik smysluplně a strategicky je plán na výstavbu zimního stadionu ve skutečnosti připraven? Nakolik město spoléhá na ničím nepodloženou pomoc investora nesouvisejícího záměru? Zaráží nás, že by město plánovalo stadion bez finančního zajištění návazné infrastruktury (parkoviště, sjezd) a pokoušelo se ji následně vyměnit za povolení jiného záměru. Navíc dosud stále není rozhodnuto o dotaci na zimní stadion, nelze tedy v návaznosti na něj ani cokoli plánovat. Či dokonce spoléhat na nejistý výsledek dotačního řízení nezávislé instituce a riskovat tak absurdní stav, kdy město bude mít sjezd k plánovaném stadionu, ale nikoli stadion samotný.

Jakákoli změna využití území od sportu a rekreace směrem k využití komerčnímu může navíc zakládat do budoucna precedens pro potenciální obdobné záměry na sousedních pozemcích směrem k Líšnici. Areál Pod Černým lesem si město vyhradilo pro sport a rekreaci a úspěšně ho v tomto směru rozvíjí. Mělo by si jej tedy chránit a uchovat pomocí územního plánu i sousední plochy s takovým přípustným využitím, které nebude s funkcí areálu v přímém konfliktu. 

Navrhovaná změna postrádá z hlediska udržitelného využití území, ale i z hlediska vlastních plánů města jakýkoli smysl. O změnu územního plánu žádá (z ekonomického pohledu zcela logicky) současný majitel pozemku a developer ho jako potenciální budoucí majitel zastupuje v jednání s městem. Nicméně město se při plánování využití jednotlivých ploch svého území nemůže a nesmí řídit pouze zájmy současných či budoucích majitelů pozemků. Musí vystupovat jako suverénní správce území a usilovat o jeho udržitelný rozvoj bez ohledu na partikulární zájmy majitelů pozemků. Vztahy se svými obyvateli a majiteli strategicky významných pozemků musí město dlouhodobě proaktivně rozvíjet, nikoli pouze pasivně předcházet jejich zhoršení ústupky jejich soukromým zájmům. Své záměry musí město plánovat koncepčně, s rozvahou a ve vazbě na okolní území. Nikoli nahodile a spoléhat při tom na to, co mu bez jakékoli záruky slíbí investor, který má s vedlejším pozemkem svůj naprosto odlišný záměr, i když to může vypadat na první pohled pro město ekonomicky výhodně. 

Jakkoli může být aktuální situace vzhledem k odlišným zájmům současných majitelů pozemků (vč. města) komplikovaná, nelze ji vnímat pouze ve světle současného stavu. Situace se může v budoucnu radikálně změnit spolu s vlastnictvím pozemků a záměry jejich majitelů. Nelze tedy přihlížet pouze k aktuálním zájmům majitelů, ať už budoucích či současných. Je třeba vnímat území z komplexnější perspektivy jeho potenciálu pro budoucí rozvoj města a prospěchu jeho obyvatel.

Město si prostřednictvím územního plánu a dalších nástrojů má určovat pravidla hry, nikoli si je nechávat diktovat někým, kdo usiluje na jeho území o uskutečnění vlastních záměrů.

2. Výrazně naroste dopravní zátěž 

Výstavbou retail parku dojde k navýšení dopravy na již tak dopravně vytíženém úseku silnice I/11. Ta má primárně sloužit zejména dálkové a meziměstské dopravě a tranzitu a nemá být zbytečně zatěžována dopravou vyvolanou nákupní zónou. Z dostupných dopravních studií vyplývá, že nevhodně umístěné nákupní zóny nadměrně zatěžují komunikace plánované jako dopravní spojení nadregionálního významu vytvářením lokálních dopravních cílů a způsobují tím výrazné dopravní komplikace. Vytvořením nového dopravního cíle takového rozsahu Pod Černým lesem dojde ke zvýšení dopravní zátěže a to vzhledem k potřebě zásobování prodejen i v nočních hodinách. Umístění na samotném okraji města zvýší také dopravní zátěž v ostatních částech města, což je např. na nadměrně zatíženém Masarykově náměstí i jinde už jen těžko představitelné. Doprava do retail parku a z něj také vyvolá zpomalení dopravy u sjezdu ze silnice a s ním spojené další navýšení hlukové a emisní zátěže. To vše navíc nesmyslně v lokalitě, kterou město vyčlenilo a úspěšně rozvíjí jako sportovně-rekreační oblast. Vzhledem k plánovanému trasování obchvatu Žamberka lze v této lokalitě do budoucna očekávat zklidnění dopravy. Tento záměr jde však vyvoláním další dopravy naopak proti tomuto výhledovému zlepšení situace. Nevratně tak znehodnotí pozitivní dopady obchvatu na tuto lokalitu i celé město. Dojde také k narušení pěší dopravy na cestě za stadionem, viz níže.

3. Záměr poškodí životní prostředí a krajinný ráz

Výše zmíněná doprava i další provoz retail parku negativně ovlivní životní prostředí v dané lokalitě bezprostředně sousedící se sportovně-rekreačním areálem hlukem, prachem a odpadky běžnými z okolí těchto prodejen. Dalšími negativními dopady budou zvýšení podílu zpevněných ploch a s ním související zhoršení mikroklimatických a odtokových poměrů, ztráta zemědělské půdy, ohrožení biotopů živočišných a rostlinných druhů v přírodním parku Orlice a potenciální narušení funkce prvků ÚSES (zejména blízkého nadregionálního biokoridoru), dopravou způsobený hluk a prach.

Retail park svou unifikovanou podobou výrazně naruší krajinný ráz tvořený okolními lesy, poli a parkem a trvale poškodí charakter této dlouhodobě úspěšně budované odpočinkové zóny města. Jeho vzhled také lokalitu pohledově znehodnotí rekreantům i cyklistům využívajícím blízkou cyklostezku. V neposlední řadě je také cesta za fotbalovým stadionem oblíbenou vycházkovou trasou místních vyznačenou i v oficiálních městských pláncích*. Kromě jejího pohledového znehodnocení a znečištění se také dále naruší plynulost pěší dopravy výrazným navýšením dopravy na silnici I/11.

*Viz Výletní okruh městem: http://www.zamberk.cz/index.php?ids=305

4. Chybí představa o rozvoji maloobchodu ve městě

Není zřejmé, že by město mělo jakkoli zmapovány potřeby dalších nákupních ploch jakéhokoli druhu. Chybí také strategie jejich rozvoje, nemluvě o vlivech takové strategie na urbanistický a socioekonomický rozvoj města.

Chápeme lidskou potřebu výhodně nakupovat. Vhodně rozmístěná pestrá nabídka obchodů je bezesporu jedním z předpokladů správně fungujícího města a kvality života jeho obyvatel. Cestu k takové nabídce by ale město mělo činit adekvátními kroky a s pevným přesvědčením, že zvolená cesta skutečně k tomuto cíli vede. Tyto kroky nesmí jít proti smysluplnému využití jednotlivých území města, nesmí poškozovat potenciál rozvoje města ani zájmy jeho obyvatel.

Město by mělo mít jasnou představu o potřebách dalších nákupních ploch a o tom, jak chce maloobchod rozvíjet s ohledem na místní podnikatele a život ve městě. Dokud takovou představu nemá, lze umisťování dalších velkoplošných prodejen vnímat jako nezodpovědný hazard s ekonomickým životem města, jeho podnikatelů i jejich zákazníků.

5. Spolupráce s veřejností není dostatečná

Město bezesporu splnilo všechny zákonné požadavky na pořízení změny územního plánu. Není pochyb o odbornosti všech zapojených orgánů městského úřadu ani o správnosti jejich postupů. Nepovažujeme ovšem za dostatečné, aby se záměr takového významu a rozsahu projednával s veřejností pouze v právně vyžadovaných rámcích a nezbytně nutném rozsahu. Vítáme poslední kroky města motivované snahou o vyšší informovanost občanů včetně jeho aktivní komunikace na sociálních sítích. Nemá-li však být vedení města a městský úřad pouhým schvalovacím strojem dodržujícím zákony, musí své obyvatele o významných záměrech ovlivňujících město a jeho chod na dlouhá období proaktivně informovat. A především je také aktivně zapojovat do rozhodování i nad rámec svých zákonných povinností. Rozhodování o tak významném záměru musí probíhat od začátku transparentně za účasti veřejnosti. To je ovšem možné pouze za předpokladu, že bude město veřejnost včas a srozumitelně informovat.

Projednávaná změna využití území je strategickou, dlouhodobou a především nevratnou změnou se spoustou negativních vedlejších efektů, které nejsou na první pohled zřejmé, přestože ovlivní budoucí směřování a rozvoj města na dlouhé roky dopředu. Dovolujeme si vás tedy požádat o důkladné zvážení všech našich argumentů. Děkujeme za váš čas věnovaný tomuto textu. Pevně věříme, že vaše rozhodování bude vedeno snahou o dlouhodobě udržitelný rozvoj města Žamberka a spokojený život jeho obyvatel.

 

S pozdravem a s důvěrou

Lukáš Lyer, Jan Hovádek, Zdeněk Bureš
za spolek Živý Žamberk

a níže podepsaní signatáři a signatářky petice



Aktuality k petici sledujte na naší facebookové stránce

Psát nám můžete na e-mail petice@zivyzamberk.cz

Autor: spolek Živý Žamberk | 444 podpisů

Více >
Petice za dokončení výstavby rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – SK 380 podpisů chybí 669

Petice za dokončení výstavby rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – SK

My, níže podepsaní občané České republiky, zejména občané Zlínského kraje, vyzýváme všechny odpůrce této stavby, aby zanechali veškerých aktivit, jejichž jediným cílem je oddalování výstavby části rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika ve Zlínském kraji.

 

Máme za to, že co nejrychlejší dostavba této komunikace uleví občanům žijících v přilehlých obcích.

 

Zejména dojde ke zlepšení životního prostředí v těchto obcích, neboť se omezí hlukové i smogové zatížení těchto oblastí a většina dopravy, která tamní obyvatele každodenně omezuje, bude odkloněna na novou komunikaci. D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika totiž má sloužit zejména jako obchvat výše uvedených obcí. Dalším přínosem pro tyto oblasti bude zkvalitnění místní fauny a flory. Doprava se totiž již nebude koncentrovat v místech, která na to nejsou uzpůsobená.

 

Dokončení stavby této komunikace nicméně bude mít pozitivní dopad i na ekonomiku Zlínského kraje, kdy Zlín a další obce budou konečně připojeny na dálniční síť. 

 

Znovu tedy vyzýváme všechny spolky, které se samy označují jako „ekologické“, aby si uvědomily, že nejen někteří aktivisty vybraní živočichové, ale i lidé mají právo na příznivé životní prostředí. Měly by tak přestat oddalovat výstavbu této páteřní komunikace Zlínského kraje. 

 

Z výše uvedených důvodů požadujeme co nejrychlejší zlepšení životního prostředí a konkurenceschopnost Zlínského kraje, a podporujeme tak dostavbu rychlostní komunikace D49.

 

Petiční výbor:

 

Marek Novák, předseda a zástupce petičního výboru, zlínský patriot, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, člen podvýboru pro dopravu

 

Jiří Korec, člen petičního výboru, primátor města Zlín

 

Radek Doležal, člen petičního výboru, radní pro dopravu Zlínského kraje

 

Martin Štětkář, člen petičního výboru, koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, člen výboru pro dopravu zastupitelstva Zlínského kraje

 

Autor: Marek Novák | 380 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku