Petice Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec My, níže podepsaní občané vyjadřujeme prostřednictvím této petice nesouhlas se záměrem na výstavbu benzínové stanice, kterou plánuje vybudovat soukromý investor u křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu, na pozemcích p.č. 1785/3 a 1790/1, k.ú. Slivenec. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, tudíž mohou být předmětem podnikání, ale Městská část Praha – Slivenec, a zejména její západní část, je již nyní neúměrně zatěžována hlukem a zplodinami z nedalekého Pražského okruhu a z ulice K Barrandovu. Nechceme, aby došlo k dalšímu navýšení hladiny hluku a zplodin, které by nepochybně provozování benzínové stanice v této lokalitě s sebou přineslo. K plánovanému záměru výstavby benzínové stanice se kladně vyjádřila starostka RNDr. Jana Plamínková, a to tak, že dne 04.05.2021 podepsala s investorem Smlouvu o spolupráci č. 29/2021/MUS, ale bez předchozího projednání tohoto záměru v zastupitelstvu městské části Praha - Slivenec. Z výše uvedených důvodů vás žádáme, vážení spoluobčané, o podpoření této petice. Za petiční výbor: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha-Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha-Slivenec Monika Říhová, K Váze 329/58, 154 00 Praha-Slivenec Františešk Kop, K Váze 506/56, 154 00 Praha-Slivenec Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněny: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha – Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha - Slivenec

Vážení čtenáři, z finančních důvodů je přerušen provoz Jindřichohradecké místní dráhy. Bohužel nás to hodně mrzí, ale chceme alespoň část tratí zachovat. Prosím podpořte nás v petici a šiřte jí dál. Hledáme také investory a sponzory.

František Antonín Libra byl významným architektem a urbanistou.

Je mimo jiné autorem bytového komplexu pro státání zaměstnance ve Vršovicích, který postavil v roce 1927.

Bytový komplex se rozprostírá na obdelníku ulic Ruská, Bulharská, Tolstého a Na míčánkách, kde tvoří útulný a pro veřejnost přístupný vnitroblok s dětským hřištěm a sportovištěm. Rádi bychm spolu s vášimi podpisy vznesli l na městkou část Prahy 10 podnět s návrhem na pojmenování tohoto prostoru na Park. F.A. Libry.

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Albert_Libra

My, co tady žijeme, níže podepsaní občané hlavního města Prahy prostřednictvím této petice žádáme, aby se na nově revitalizovanou plochu Václavského náměstí v hlavním městě vrátil tradiční, český stánek s nabídkou kvalitních klobás za dostupnou cenu pro běžného občana.

Vítáme, že došlo k revitalizaci dolní části Václavského náměstí, že zde zanikl vizuální smog a byly odstraněny stánky, které neměly s místním geniem nic společného.

Děkujeme všem Pražanům a návštěvníkům Prahy, kteří v sobě nosí vzpomínku na tradiční „klobásy z Václaváku“ a svým podpisem nám pomohou podpořit obnovu tradice prodeje tradičních klobás na Václavském náměstí.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Úřad vlády České republiky

Vážený pan předseda

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M

nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 - Malá Strana

Orlová 31. 8. 2022

PETICE

proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek

(ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, v platném znění)

Vážený pane předsedo vlády,

my občané Orlové se na Vás obracíme s problémy, které nás dlouhodobě trápí. V některých lokalitách našeho města se dostáváme na hranici možnosti žít plnohodnotný, spokojený a bezpečný život. Důvodem je dlouholeté sestěhovávání tzv. nepřizpůsobivých obyvatel z jiných měst. Ti svým způsobem života, nerespektováním pravidel občanského soužití, chováním a nerespektováním zákonů více a více ztěžují život ostatním obyvatelům města. Na to bohužel město velký vliv nemá, protože většina bytového fondu je v soukromých rukou. Je zřejmé, že zásadní podíl na této skutečnosti nese stát. Vybudoval stále zbytňující a pro budoucnost těžko udržitelný systém nárokové kultury výdajů, který je některými jedinci systematicky zneužíván. I přes značnou finanční podporu města městské policii a sociálním programům se situace nezlepšuje. My níže podepsaní občané dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, prostřednictvím této petice žádáme, aby vláda ČR začala odpovědně a realisticky řešit problémy, na které města nemají dostatek pravomocí. Jsme přesvědčeni, že odpovědnost za situaci spočívá především na těch, kteří pravidla pro sociální dávky vytvářejí. Mohou je tak na základě zpětné vazby z praxe ovlivnit a změnit. Každý se tady musí cítit bezpečně!

Děkujeme.

Zastupovat petiční výbor ve styku se státními orgány je oprávněna: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně 

Petiční výbor: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně, Ing. Miroslava Šromková, Ke Studánce 354, Orlová-Lutyně, Mgr. Pavla Bjalončíková, U Kapličky 967, Orlová-Lutyně, Ĺuboslav Vršanský, Okružní 920, Orlová-Lutyně, Roman Koutný, Energetiků 942, Orlová-Lutyně

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice říkáme:

Hradec, stejně jako celá země, prošel těžkou zkouškou covidové pandemie, která naše životy vytrhla ze zažitých zvyklostí. Covid nás konfrontoval nejen se zdravotními komplikacemi, ale i se samotou, opuštěním a možností žít naše životy tak, jak jsme byli zvyklí.
Když skončil covid, přišla strašná ruská agrese na Ukrajinu a s tím související bezprecedentní energetická krize. Tato krize silně dopadá také na hradecké domácnosti. Velké ekonomické problémy hrozí především rodinám s dětmi.
Nechceme COVID II. Nechceme, aby naše hradecké děti, které už v době pandemie ztratily kontakt se svými kamarády či prarodiči, které přišly o možnost standardně se vzdělávat, sportovat či umělecky se rozvíjet, opět přišly o své koníčky, možnost sportování a rozvoje z důvodů skokového růstu cen energií.

Současný dramatický nárůst cen energií reálně
ohrožuje existenci sportovních klubů, tělocvičen, bazénů a dalších volnočasových aktivit pro
děti.
Proto požadujeme, aby město Hradec Králové v rámci městem zřizovaných škol či dalších vzdělávacích zařízeních a sportovních organizací poskytovalo tyto volnočasové aktivity ohroženým dětem zdarma!

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice požadujeme, aby byla narušena šeď betonu a neprodyšných ploch, které dusí a rozpalují naše město. Chceme město, jež otevře svou zelenou náruč a začne dýchat. Když nyní pomůžeme stromům my, ony pak pomohou nám. Dají nám stín, ochladí prostor, sníží prašnost a rozzáří naše městské životy.

Proto požadujeme, aby vedení města Hradec Králové vypracovalo plán výsadby a vysadilo na nejvíce přehřívaná veřejná místa (náměstí 28. října, Baťkovo náměstí, Masarykovo náměstí, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí, “U Grandu”, “Hvězda”) ve městě skupiny stromů pro zlepšení pobytové hodnoty těchto veřejných prostranství.
Jedině tak dokážeme v našem městě opravdu příjemně a plnohodnotně žít. Dejte hlas našim stromům a podpořte petici za Stromy, které hledají místo.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

My, níže podepsaní občané České republiky, nesouhlasíme s kácením vitálních stromů ve vrchní části ulice Truhlářova, Střekov, Ústí nad Labem a žádáme o okamžité zrušení rozhodnutí odboru životního prostředí a veřejné zakázky na kácení. Požadujeme ponechání vitálních stromů a jejich arboristické ošetření, nikoli pokácení.

Důvody nesouhlasu:

První dendrologický průzkum společnosti Envipor s.r.o doporučoval kácení pouze 8 lip, které jsou ve špatném zdravotním stavu. Ve veřejné zakázce, kterou zadal odbor dopravy a majetku města Ústí nad Labem, která je již vysoutěžena, se má pokácet 14 ks cca 60 let starých lip i přes to, že dendrologický průzkum doporučuje pouze aboristické ošetření - zdravotní řez. Nepovažujeme za správné, když se pokácí, byť jediný vitální strom v intravilánu města, a to jen z důvodu obdržení dotace na revitalizaci městské zeleně. Celosvětově lze konstatovat, že úbytek jakékoliv zeleně přispívá ke globálnímu oteplování planety Země. V tomto kontextu je ztráta poloviny aleje významným zásahem do ekosystému městské části a přímému zásahu do kvality bydlení a života v našem městě.

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Na základě informace o stavu rozpracovaných projektů z ročníků 2020-2021(magazín Zlín 9-2022) zakládám petici proti této výstavbě, která je umístěna v blízkosti obytných domů č.p.4960 a č.p. 4959 a sousedí přímo s garážemi na Podlesí Zlín.

Prosím o podpoření petice proti této výstavbě

Červinka Pavel

Petice za snížení hluku ze silnice I/13 v Chomutově

Vážený pane primátore,

obracíme se  na Vás jako obyvatelé města Chomutova, především ulic Jezerní,  Št.kpt. Kouby, Fügnerova, V Alejích, Černovická a ostatních přiléhajících k rychlostní silnici I/13 při průjezdu městem Chomutov od sídliště Zahradní.

V posledních letech zaznamenáváme podstatný nárůst tranzitní dopravy, která projíždí celým městem Chomutov v blízkosti obytných zón.

Rychlostní silnice I/13 byla zprovozněna v 80.letech 20.století za zcela jiných dopravních   a legislativních podmínek, které již nereflektují dnešní situaci a stav poznání 21.století. Byla postavena na základě již dnes neplatných potřeb a reálií 80. let.

V uplynulých 30 letech došlo k extrémnímu nárustu dopravy na této páteřní komunikaci v Chomutově a životní podmínky obyvatel bydlících v sousedství této komunikace se každým rokem zhoršují. Dle sčítání dopravy z roku 2020 na nejvíce frekventovaném úseku Březenecká-Černovická projede 25 000 vozidel denně, což je nárůst oproti roku 2000 o 11 000 vozidel denně. Narůst je způsoben tranzitní dopravou, kamionovou tranzitní dopravou a také obchodní zónou Globus. V následujících letech se dá předpokládat další nárůst dopravy z důvodu rozšiřování obchodní zóny a výstavby logistických parků v blízkosti komunikace I/13.

Tento jev je již zřejmý výstavbou logistického parku Panattoni v Jirkově, který bude využívat společnost Amazon a další německé společnosti a lze očekávat další navýšení kamionové přepravy, která bude mířit na mimoúrovňovou křižovatku s komunikací  D7 u Spořic.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby jsou zatěžování nadměrnou hlučnosti, což je viditelné i  dle hlukové mapy Ministerstva zdravotnictví z roku 2017.  

Dále jsou zatěžování prašností, exhalacemi, světelným smogem od přilehlých benzínových pump a osvětlení.

Nejvyšší podíl na hlukové zátěži má především kamionová doprava a dále neukáznění  motocyklisté a řidiči, kteří překračují povolenou rychlost.

Při průjezdu kamionové dopravy jsou také přenášeny vibrace do budov.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby v letních měsících nemohou větrat a v noci klidně spát.

V důsledku těchto negativních jevů dochází ke snížení kvality života obyvatel, zvýšení zdravotních obtíží a znehodnocení majetku, neboť se objevují praskliny a trhliny v omítkách a zdech.

Přestože dochází k tak vysokému nárustu dopravy, tak v okolí silnice I/13 nebyla přijatá žádná významná opatření, která by hlukovou zátěž přilehlé obytné zástavby snížila.   Hluk se považuje za podstatný stresor a snižuje délku života. Město Chomutov je 4. nejhlučnější město Ústeckého kraje a v kvalitě života na 190. místě a významný podíl na tom má právě silnice I/13.

Ulice Jezerní je již nyní postižena souběhem hluku ze silnice I/13 a vlakové zastávky.

Přesunem hlavního nádraží do centra Chomutova budou opět nejvíce postiženy ulice Št.kpt. Kouby, Fügnerova a V Alejích, jak je již uvedeno ve studii o vlivu na životní prostředí k tomuto projektu.

Protihluková stěna postavená v 80. letech 20. století již neplní svoji funkci a je zcela nevyhovující. V některých částech bytové zástavby zcela chybí.

Ke zmírnění všech negativních jevů žádáme:

1/ vybudování nové protihlukové stěny v úseku Zahradní-Černovická, která splňuje platné legislativní podmínky

2/ zavést kamerové měření rychlosti na úseku Březenecká -Globus

3/ snížit rychlost na 50 km/h na úseku Březenecká -Globus

4/ v oblasti Št.Kpt. Kouby- Černovická použít tzv.tichý asfalt

Navrhujeme:

1/ odklon kamionové dopravy do průmyslových oblastí města Chomutova- např. přes nově vznikajicí estakádu u Otvic do průmyslové zony Jižní pole a napojení na dálnici D7

2/ přesunout rychlostní silnici 1/13 do koridoru po zaniklém železničním tělese, které vznikne přesunem hlavního nádraží do centra  a snížením počtu kolejí v oblasti Lipská – původní hlavní nádraží

Marie Štáfková

Daniela Misiarzova

My, níže podepsaní občané, po dlouholeté negativní zkušenosti se zákonem č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby ukončila experiment spočívající v tom, že hl. město Praha je současně obcí i krajem.
Hl. m. Praha, jako kraj, má pod sebou 22 správních obvodů s městskými zastupitelstvy, které jsou de facto "nesvéprávné" oproti všem obcím v ČR, a to bez ohledu na jejich velikost jak v počtu obyvatel, tak v územní rozloze či v objemu rozpočtových prostředků. Nastává tak paradox, kdy městské části s nejvyššími rozpočty v ČR a s vlastními zastupitelstvy nemohou svým občanům samostatně řešit základní požadavky na bezpečnost nebo vytvářet pravidla (vyhlášky) pro vlastní území bez schválení nadřazeného Zastupitelstva hl.m. Prahy. Jde přitom o pravomoce, které má každá obec v ČR dle zákona o obcích č.128/2000 Sb.
Městské části hl. m. Prahy se svými 30 – 132 tisíci obyvateli nemohou tedy fungovat stejně suveréně jako např. obec Vysoká Lhota na Pelhřimovsku, která má pouhých 14 obyvatel a rozlohu do 3,1 m². S vlastním zastupitelstvem funguje dokonce i nejmenší obec Závist v ČR, jejíž rozloha je jen 0,44 m². Se svými problémy se občané v Praze logicky obracejí na místní radnice, kde očekávají, že jejich zvolení zástupci jsou na radnici proto, aby tyto problémy řešili. Velmi obtížně se jim vysvětluje, že "jejich" radnici bylo sice Statutem města dle zákona č. 131/2000 Sb. svěřeno spousta povinností, ale ne ty zásadní pravomoci, které by účinně občanům pomohly.
Spoustu negativních dopadů na běžný život v jednotlivých částech města neumí nebo nechce Praha – kraj řešit. Zastupitelé na velké radnici ze svého globálního krajského pohledu nevnímají potřeby obyvatel jednotlivých městských částí dostatečně citlivě, jak bychom si přáli. Ano, jsme obyvatelé České republiky, bydlíme v hl. m. Praze, ale naším domovem jsou Nusle, Košíře, Malá Strana, Žižkov. Tam jsme doma a chceme tam žít podle svého. Stali jsme se občany druhé kategorie, kteří se musí dožadovat rozhodnutí "výše" o tom, co se jich bytostně dotýká. Po 20leté negativní zkušenosti Vás my, níže podepsaní občané, úpěnlivě žádáme: udělejte konečně v Praze pořádek.
Dopřejte městským částem na území Prahy statut obcí.

        Petice proti záměru stavby:

Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku

Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina  Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice

My, níže podepsaní občané žádáme tyto orgány:

Obecní úřad Litošice
Stavební odbor Přelouč
Odbor životního prostředí Přelouč
Stavební úřad Pardubice
Odbor Hlavního Architekta v Pardubicích
Odbor životního prostředí v Pardubicích,

aby hájily zájmy občanů obce Litošice, místní část Krasnice.

Jde nám o zachování stávajícího charakteru území a kvality života v dané lokalitě.

Formou této petice důrazně protestujeme proti výše jmenované stavbě haly, jež zásadně naruší vzhled této rekreační obce.

Podle územního plánu pro obec Litošice / cituji /:

1. „…je vyloučeno, umísťování staveb a zařízení,…, které jsou výškově a hmotově dominantní – například: halové objekty pro zemědělskou techniku, ….“

2. „…nepřípustné využití,…. stavby pro zemědělství a výškové stavby a zařízení, která narušují krajinný ráz a dálkové pohledy především na sídla v řešeném území.“

Máme tedy za to, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem obce Litošice.

Další otázky, které se člověku při pohledu na projekt haly vybaví:

1. Kolik bude  v hale 20x52 m / 1040 m2 / umístěno zemědělské techniky?

2. Jak bude vyřešen případný únik oleje a PHM?

3. Jak bude zabráněno znečistění spodních vod? Občané v obci jsou odkázáni pouze na své studny.

4. Kde bude probíhat případná oprava zemědělské  techniky?

5. Jak bude vyřešena požární bezpečnost? Stěny a střecha haly jsou z technické textilie.

6. Nemá hala sloužit jinému účelu? Například drezůře a parkůrovému skákání, kterýmžto aktivitám odpovídá svým rozměrem.

7. Rozměry drezůrního obdélníku 20x40, resp. 20x60m  / zdroj : Jihočeská univerzita ČB /. Investor se na internetu prezentuje jako Stáj Hippeus se zaměřením na chov koní, jejich výchovu a výcvik, a připravuje koně pro drezůru a parkůrové skákání.

8. „Nejdůležitější využití koní je v současné době sportovní a společenské, nikoliv zemědělské.“ (zdroj – Jihočeská univerzita ČB bakalářská práce).

Žádáme, aby na základě naší petice bylo zastaveno řízení o povolení stavby a o vynětí pozemku z půdního fondu. Žádáme vypořádání našich shora uvedených připomínek a o písemnou odpověď v zákonem stanovené lhůtě (na adresu předsedy petičního výboru).

V Krasnici dne 16.8.2022

Petiční výbor:

Václav Alinč

nar. 17.11.1948

bytem Krasnice 24, 53501 Přelouč

(osoba určená ve smyslu § 3 petičního zákona)

Podpisy a identifikační údaje dalších členů petičního výboru

Kolman Stanislav, Krasnice 45. 53501 Přelouč,………………………..

Procházka Josef, Krasnice 31. 53501 Přelouč………………………….

Níže podepsaní občané - viz příloha – podpisové archy

Podpisový arch k „Petici proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice“

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor:

Václav Alinč

bytem: Krasnice 24., 53501 Přelouč

Vážení poslanci a poslankyně Českē republiky, my občané ČR vás žádáme, aby expremiér a poslanec Andrej Babiš s okamžitou platností odešel z veřejného prostoru České republiky a vzdal se poslaneckého mandátu pro důvody : Je obžalovaný z dotačních podvodů Pro vazby na kmotra Mrázka Pro korupční jednání u Policie ČR Za výroky proti občanům ČR z nacismu a fašismu Za účelove roztříštění naší české společnosti Za klamave a lživé až nenávistne výroky proti nám občanům České republiky Pro vyšetřování za daňové úniky ve státech Evropské unie.. Pro ničení zemědělské půdy na území ČR Děkujeme...

Nejen, že vláda Fialy neplní své předvolební sliby, ale stále více dává najevo, že zájmy občanů České republiky pro ni rozhodně nejsou na prvním místě. Podpora Ukrajiny je klíčová pro bezpečnost celé Evropy. Středobodem české vlády však musí být občan. Požadujeme, aby vláda Petra Fialy přijala okamžitá opatření v následujících oblastech:

1. Trestat korupci a zajistit finanční transparentnost. Například potrestat zkorumpované úředníky, jako je náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
2. Zvýšit minimální mzdu a zvýšit dotace na zaměstnání. Například vyjednávat s odbory o minimální mzdě a zvýšit příjmy a dotace pro skupiny, jako jsou řidiči a poštovní zaměstnanci.
3. Zajistit dodávky energie a snížit ceny ropy, elektřiny a plynu. Například zakázat prodej levné elektřiny mimo Českou republiku.
4. pečlivě provádět diplomatické činnosti tak, aby hospodářské oživení nebylo brzděno. Buďte například opatrní, aby zbrojní pomoc Ukrajině nevyvolala energetickou odvetu ze strany Ruska, protože mír nedělají dodávky zbraní. Je také důležité zabránit tomu, aby opuštění od čínské iniciativy 16+1 vyvolalo hospodářskou odvetu ze strany Číny, neboť si nemůžeme dovolit hněv dvou velkých mocností současně.

Podepište prosím tuto petici, protože jedině dostatečně silným občanským tlakem lze dosáhnout zásadní změny politického kurzu.

Petice proti plánované výstavbě bytových domů, dalších obytných objektů a infrastruktury k obytným objektům na lok. Fantova louka, v Příbrami II.
(k.ú. Příbram, poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1, 1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749).

Fantova louka představuje unikátní území zachovalých mokřadních luk s neporušeným vodním režimem. Díky tomu tu najdeme vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem. Nejvýznamnější je velká populace kosatce sibiřského, roztroušeně tu roste úpolín evropský nebo orchidej prstnatec májový. Aktualizace mapování živočichů právě probíhá, už nyní lze potvrdit ropuchu obecnou, skokana štíhlého nebo zeleného – chráněni Evropskou směrnicí, z ptáků bramborníčka hnědého nebo chřástala polního – chráněn Evropskou směrnicí.