Toto je vzájemná petice očkovaných a neočkovaných lidí za zrušení všech dosavadních a také budoucích mimořádných a ochranných opatření, nařízení a také zákazu vyhlášení nouzového stavu ohledně pandemie Covid-19 v České republice a petice k vyhlášení celestátního referenda o tomhle tématu.

Já níže podepsaný, který jsem očkován a nebo v příštích měsících budu očkován jakoukoliv ze schálených vakcín proti onemocnění Covid-19 svým podpisem čestně prohlašuji:
Již jsem udělal vše co bylo v mých silách proti šíření Covid-19, nic více udělat nejde. Kdo se chtěl očkovat je už očkován a nebo v příštích měsících bude a proto již chci žít tak jako to bylo před rokem 2020.
Tzv. nepřeji si žádné mimořádná a ochranná opatření a vyhlašování nouzového stavu vládou České republiky, jelikož se odteď budu zdravotně chránit sám tak jak já uznám za vhodné a přeji si vyhlášení celostátního referenda o tomhle tématu.

Já níže podepsaný, který nejsem očkován a ani se v příštích měsích očkovat nebudu jakoukoliv ze schálených vakcín proti onemocnění Covidu-19 svým podpisem čestně prohlašuji:
Nechci se nechat očkovat proti Covid-19 z jakéhokoliv důvodu.
Dobrovolně souhlasím s tím, že pokud mi bude toto onemocnění diagnostikováno nebudu hospitalizován, a ani si hospitalizaci nebudu vyžadovat abych zbytečně nebránil místo v nemocnici na lůžku nemocnému člověku, který by mohl být v ohrožení života z jakéhokoliv důvodu. Vyjímku budu mít jen pokud se nemohu očkovat kvůli zdravotním důvodům na doporučení lékaře.
A proto již chci žít tak jako to bylo před rokem 2020.
Tzv. nepřeji si žádné mimořádná a ochranná opatření a vyhlašování nouzového stavu vládou České republiky, jelikož se odteď budu zdravotně chránit sám tak jak já uznám za vhodné a přeji si vyhlášení celostátního referenda o tomhle tématu.

Do vzkazu zakladeteli můžete dobrovolně uvést jestli jste očkovaní nebo ne. Bude použito jen ke statistice podpisů bez uvedení jména.

V souvislosti se stahováním koaličních sil po neúspěšné operaci v Afghanistánu a postupem islamistického Talibanu po celé zemi jsou občané ČR v posledních týdnech vystaveni hře na city. Je prý naší povinností pomoci těm, kdo pomáhali v Afghanistánu našim vojákům. Má jít hlavně o tlumočníky, ale i o další spolupracovníky. S nimi by pak mohly přijít i jejich rodiny. Tyto snahy ale musí občané ČR zcela odmítnout.

Za posledních 20 let, kdy se válka v Afghanistánu vedla, většina občanů ČR ani netušila, proč se v Afghanistánu bojuje. Na otázku, jakým způsobem se v Afghanistánu bojuje za Prahu, by nedokázal odpovědět asi nikdo z nich. Taliban je jistě představitelem zla, ale s takovou by naši vojáci mohli zasahovat v téměř každé zemi světa. Faktem ovšem je, že Talibanem naše země, ani její občané, nebyli ohroženi nikdy. Byla to tedy možná válka našich vlád, ale ne našich lidí. Závazek vůči afghánským spolupracovníkům mají tak naše vlády, ale nikoliv čeští občané. 

A pouze zájem českých občanů, nikoliv vlády, musí být rozhodující v tom, zda a jak těmto afghánským spolupracovníkům pomáhat. 

Odmítáme další hru s našimi city. Zkoušeli to se "sirotky", nyní to zkouší s "tlumočníky". Záměrně se nemluví o tom, o jaké počty se jedná. Tlumočník by si mohl přivést celou rodinu. To jsou v afghánských poměrech počty, o kterých se nám ani nesnilo. Z pár desítek "tlumočníků" může být pár tisíc příchozích. Pro začátek. A to může být zcela zásadní dopad na kulturní a etnický ráz naší země. 

Vlády ČR si za naše peníze v Afghanistánu vedly svou válku a dobrodějství. Nyní by měly znovu za naše peníze organizovat přesun tisíců a jejich následnou péči zde. Říkáme ne. 

Pokud chtějí Afghánci ze své země utíkat, nemusí přes půl světa do ČR. Mohou jít do Pakistánu, Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Tadžikistánu, či do jiné blízké země. Nebyli by první ani poslední. Ti, který záleží na jejich osudu, jim mohou založit sbírku. Problém "tlumočníků" se tím vyřeší, dobrodějové udělají dobrý skutek, a my ostatní, kterých se to netýká, můžeme být bez starostí.

Pokud souhlasíte s tímto řešením, místo importu neznámého počtu Afghánců, podepište prosím tuto petici.

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Žádáme o zavedení nového přechodu na silnici c.137. V této části Sudoměřic se pohybuje mnoho chodců, cyklistů a především děti. Přejít bezpečně vozovku je mnohdy adrenalinový zážitek. Nebude -li možný přechod pro chodce, budeme žádat alespoň označení Pozor chodci, Pozor děti. Přesto ale výrazně označený přechod považujeme za nejbezpečnější řešení. Dále žádáme o zavedení přechodu u ZŠ.

Založení politické strany. Žijeme v přeludu kterému se říká demokracie,chceme aby se stal skutečností. Zástupci lidu nemají vládnout ale hájit lid do posledního dechu.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

PETICE „za zachování aktivit pro děti a starší děti s autismem a jiným hendikepem“ My, níže podepsaní, se prostřednictvím této petice obracíme s žádostí na vedení Slezské diakonie, aby byly ve stacionáři Lydie, v Českém Těšíně zachovány aktivity, tzv. kroužky pro děti s mentálním a fyzickým postižením. Tyto aktivity měly u dětí i rodičů velký úspěch /vaření, sportovní aktivity, nácvik sociálních dovedností…/ a byly funkční do konce roku 2020 a přesto došlo k zániku většiny aktivit z důvodů, které jsou naprosto absurdní, po několikaletém fungování, kdy byli všichni spokojeni se náhle vyřadily starší děti a zůstalo ponechání aktivit zejména pro menší děti. Vznikla nová služba – návštěva asistenta doma u klienta. Služba se jeví jako problematická u většiny dětí. Je to nešťastné řešení, zvlášť v době, kdy děti byly měsíce doma bez kontaktu s jinými dětmi i svými asistenty. To, co naše děti potřebují jsou sociální kontakty a ne sociální izolace. Dokonce těžké případy autismu byly schopné v prostředí stacionáře a v kolektivu fungovat mnohem lépe než v domácím prostředí s jedním asistentem. V současnosti zbyly pouze  odlehčovací služby, a to rovněž v omezeném množství. V tak velkém městě jako je Český Těšín jsou služby pro postižené děti a mládež naprosto nedostačující, navíc je zarážející, že např. v Karviné funguje stacionář normálně. Pro nás rodiče je to věc naprosto prioritní – dát dětem kousíček radosti v jejich i tak nelehkém osudu

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
 
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice vyjadřujeme nesouhlas s připravovanou změnou územního plánu B3/15-CM.
 

Tato aktuální změna podle našeho názoru nerespektuje stav a kondici lokality, ve které se nachází historická budova tzv. Briessovy Sladovny. Tedy část bývalé sladovny, přes kterou by, dle nového územního plánu, měla vést v budoucnu silniční komunikace. Areál na adrese Gargulákova 34 byl v posledních letech zásadně rekonstruován a uveden do funkčního stavu, kdy zde aktuálně sídlí firmy i stálí obyvatelé.
 

Dle našeho názoru má rekonstruovaná část sladovny navíc historickou hodnotu (založeno v roce 1900) a není proto namístě její nahrazení silniční komunikací. Očekáváme proto přehodnocení změny územního plánu a zachování opravené části Briessovy Sladovny.
 

My,milovníci divadla a kvalitního umění žádáme, aby jste vrátil představení s Dagmar Havlovou Veškrnovou zpět na jeviště Divadla na Vinohradech. My živíme Vaše divadlo a nebýt nás,nemáte pro koho hrát. Zbavíte se legendy, herečky, kterou národ miluje??? Styďte se. Prosime o nápravu. S úctou a pozdravem Milovníci kvalitního umění a fanoušci Dagmar Havlové

Prosím podepište petici proti rušení nočního klidu ze strany podniku Satanka bar. Jen tím a voláním hlídek na místo, donutíme provozovatele k řešení.

Telefon na Městskou polici: 474375826

Vážení sousedé – obyvatelé Hutí,
od 18. května 2021 probíhá rekonstrukce mostu v ulici Za černým mostem a zároveň byl uzavřen průjezd automobilům pod viaduktem (v ulici K Viaduktu) mezi 6-18 hodinou. Jedinou možností výjezdu z/ příjezdu na Hutě je tedy objížďka přes městský okruh, který je, obzvláště ve špičkách, ucpaný a prodlužuje tak délku cesty až o desítky minut, nehledě na vyšší spotřebu pohonných hmot a každodenní stres.

Rekonstrukce bude trvat minimálně 6 měsíců (do půlky října 2021), jedná se tedy o dlouhé a zásadní omezení mobility obyvatel Hutí a přilehlých částí.

Argumentem pro uzavření průjezdu ze strany Městské části a Policie ČR jsou bezpečnostní důvody. Plný provoz v oblasti by prý za daných okolností výrazně komplikoval dopravu a ohrožoval chodce. Částečná regulace dopravy prý není možná.

Ráda bych vyzvala všechny strany k hledání řešení, jak by šel průjezd pod viaduktem umožnit. Vzhledem k tomu, že tento průjezd je za normálních podmínek obousměrný a chodci mají vyhrazený oddělený pruh pro průchod, nevidím pro jejich ohrožení důvod. Stejně tak argument komplikace dopravy - poslední květnový týden byly značky zákazu vjezdu odstraněny a k žádným problémům nedocházelo. Množství aut by šlo redukovat umožněním průjezdu pro rezidenty Hutí.

Touto peticí bych ráda apelovala na správní úřad - odbor dopravy ÚMČ Prahy 14 a dopravní Policii ČR, kteří o omezeních rozhodují, a dále na pana starostu Prahy 14 Radka Vondru jako zástupce obyvatel Hutí, aby provedli zkušební otevření průjezdu pod viaduktem, situaci monitorovali, vyhodnotili a zvážili, zdali by bylo možné pro rezidenty Hutí průjezd pod viaduktem trvale otevřít, popřípadě umožnit alespoň jednosměrný provoz ve špičkách (např. 6-9 hod směrem z Hutí a 15-18 hod na Hutě). 

Lide zijici v okoli klubu Fabrika v centru Ceskych Budejovic jsou od cervna 2021 soustavne obtezovani hlukem a revem z koncertu na dvorecku klubu Fabrika. Zadame timto ukonceni techto nesnesitelnych produkci a uzavreni Fabriky, aby se tyto situace v budoucnu jiz neopakovaly.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme zastavení stavby Kauflandu Křeslice a vyzýváme dotčené úřady, aby zajistily nekompromisní a úplné dodržení všech příslušných zákonů, imisních a hlukových limitů stanovených pro ochranu zdraví lidí a dodržení stanovisek dotčených orgánů státní správy.

Stavba Kauflandu není v zájmu obyvatel MČ Praha Křeslice ani ve veřejném zájmu, neboť jde o stavbu:

Povolenou na základě nezákonných rozhodnutí úřadů (viz. obcházení oprávněných účastníků řízení, nezákonné povolení kácení atd.);
Povolenou i přes překročení imisních a hlukových limitů v dotčeném okolí stavby (viz. hluková studie MČ Křeslice);
Devastující kvalitu bydlení a majetek bezprostředních sousedů/obyvatelů Křeslic;
Způsobující zhoršení parametrů životního prostředí dále za zákonné limity;
Na úkor zemědělského půdního fondu, a to půdy v nejvyšší třídě ochrany dle zákona o ochraně ZPF;
Dále zvyšující podíl zpevněných ploch na úkor orné půdy a tím zvyšující riziko povodní, povolenou ve zřetelném rozporu s požadavkem IPR na zbudování suchého poldru jako protipovodňového opatření na Botiči;
Ohrožující rezidenční podstatu MČ Praha Křeslice s negativním dopadem do životního prostředí, kvality bydlení a hodnoty nemovitostí obyvatel MČ Křeslice;
Občanům objektivně nepotřebnou: stejné služby nabízí obchodní domy v rámci sousední obchodní zóny Čestlice.

My níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary tímto nesouhlasíme se stavbou amfiteátru ve volnočasovém areálu Rolava!

Areál Rolava je v těsné blízkosti Staré Role a sídliště Čankovská, jejichž obyvatelé by byli vystaveni hluku ze strany tohoto amfiteátru při konajících se koncertech a akcích, navíc projekt nemá dostatečně vyřešenou hlukovou bariéru, která by šíření tohoto hluku bránila. I v současné době, především o víkendech (v letní sezoně) je situace neúnosná kvůli hluku z akcí.

Areál nedisponuje dostatečnou parkovací kapacitou, kterou by pokryl návštěvníky těchto akcí, což by znamenalo zahlcení parkovacích míst určených pro obyvatele Čankovské.

Myslíme si, že ve chvíli, kdy město Karlovy Vary disponuje už jedním amfiteátrem - Letním kinem, ve kterém se mohou tyto akce bez problému konat a které parkovací kapacitou disponuje, není nutné ani moudré stavět další. Prostředky, které město plánuje do stavby nového amfiteátru dát, by měly být využity na opravu Letního kina.

Za petiční výbor:

Mgr. et Bc. Ondřej Bednář, Nádražní stezka 2, 360 04 Karlovy Vary   email: ondrej.bed@email.cz

Hana Toufarová, Nábřeží Jana Palacha 22, 360 01 Karlovy Vary   email: haninka.toufarova@seznam.cz

Jan Urban, U Koupaliště 839/2, 360 05 Karlovy Vary  email: jurban@vodakva.cz

Vyplněné a podepsané petiční archy lze zasílat na adresu p. Ondřeje Bednáře. Případně se ozvěte na tel. 606 812 941 a my si archy vyzvedneme.

Jsme zahrádkářská kolonie s více jak šedesátiletou tradicí. Bohužel jsme se v současné době stali terčem zájmu developerské činnosti, která nás má v úmyslu proměnit na "milonářskou" vilovou čtvrť.

Apelujeme tímto na veřejnost, aby nám vyjádřila podporu ve sporu s radnicí.

Požadujeme zachování sadu Nad vyhlídkou v Chebu pro účely zahrádkářů.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
 
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice vyjadřujeme nesouhlas s připravovaným vytvořením nové plochy C/k5 v Hu-1 podle Návrhu územního plánu města Brna z roku 2021 (viz obr.)
 
Tato nově vytvořená plocha umožní na jihovýchodní straně bloků domů výstavbu ve výškové hladině 12-28 m s lokální dominantou do 40 m. Většina stávající zástavby v těchto blocích je přitom ve výškové hladině 3-10 m. Obáváme se, že plánovaná změna bude mít nepříznivý dopad na soukromí a kvalitu života nás, současných majitelů a obyvatel, formou sníženého osvětlení rekreačních pozemků, ztráty výhledu a obtěžujících pohledů.
 
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 – 73 se musí při změně územního plánu přihlížet k zájmům všech dotčených vlastníků a harmonickému rozvoji oblasti. Předešlá verze Návrhu územního plánu z roku 2020 dle našeho názoru toto kritérium splňovala, jelikož počítala s výškovou hladinou pouze 6-16 m a lokální dominantou do 25 m. Diskutovaná verze z roku 2021 však disproporčně zvýhodňuje zájmy developerů plánujících výstavbu v C/k5.

Ať si o takzvaných "obviněních" můžeme myslet, co chceme jedno je jasné - Dominik Feri není politik kterého chceme, ale kterého potřebujeme. Nenechme ovlivňovat věřejné mínění pomocí falešných obvinění, tak jako je tomu na západě. 

#FandimFerimu

Autor: Samuel Pohanka | vloženo: 17.01.2017 Facebook Twitter Email Sdílejte s přáteli Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, kde jsou malé děti umisťovány do kojeneckých ústavů https://www.forextime.com/education/bearish-candlestick-patterns a dětských center, a to i navzdory platné legislativě, na základě níž by děti měly být svěřovány přednostně do náhradní rodinné péče. Přesto se tak neděje a to i v případě, že jsou v daném kraji či blízkém okolí volní profesionální pěstouni. ZAJÍMAVÉ ODKAZY Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti Aktuálně.cz: Kojenecké ústavy mrzačí děti Jak dokazuje nespočet vědeckých výzkumů, ranný vývoj dítěte je naprosto zásadní pro jeho budoucí fungování (socializace v osobním životě, ve společnosti...). Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v jejich dalším životě (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání ...). Vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by měl podle výzkumů ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Toto téma, zachycené ve snímku Nejlepší zájem dítěte, který odvysílala Česká televize, vyvolalo velký zájem veřejnosti, na jehož základě vznikla i Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti (podepsat můžete zde: http://e-petice.cz/petitions/petice-za-omezeni-ustavni-pece-pro-nejmensi-deti.html). K petici se vyjádřila také někdejší sociální pracovnice kojeneckého ústavu, která se podělila se svou osobní zkušeností z praxe. Její komentář je k dispozici na následujících řádcích: "Pracovala jsem v Kojeneckém ústavu 6 let jako sociální pracovnice. Odešla jsem díky totálnímu vyhoření poté, co jsem zjistila, že jsem jen kolečko v nedobře promazaném státním systému. Že to, co dělám, je neužitečné, k ničemu. Sice zajistím nějaké ty papíry, jdu si pochovat a nakrmit miminka (což se velice protivilo některým zdravotním sestrám), ale víc nic. Že mi celý smysl téhle práce uniká. Že se tváříme, že pomáháme dětem, ale že po tolika letech, kdy už je dokázáno, že jedna z nejdůležitějších věcí pro zdravý a dobrý vývoj nového človíčka je láska navíc fyzicky projevovaná, jim vlastně pomáháme jen být ošaceni, nakrmeni a spát v teple. Tím nechci shazovat práci těch lidí, kteří v takovýchto institucích pracují. Jen mi přijde, že těch studií a důkazů, že miminko potřebuje teplou milující náruč a šťastné hravé dětství je tolik, a zároveň těch lidí, co o tom ví a chtějí se o ty človíčky postarat, že by se vývoj událostí mohl posunout dalším směrem. Myslím, že to různé záchranné akce typu "Chovací tety" nebo studentky z praxí moc nezachrání. Vždycky jsem se snažila si „vypiplat“ nějaké to nejmenší miminko /tak pětidenní/, za kterým jsem každý den chodila, chovala si ho, mazlila, krmila, jak mi to čas dovolil. Věřila jsem, že pro toho tvorečka je dobré poznat, že někoho má, i když ho později ztratí, než tento cit nepoznat. Vadilo mi, že orgány spolu nespolupracují, že je mi jasně řečeno, že jsem sociální pracovnice jen přes děti, že si nemám povídat s matkami, že nemám být v kontaktu s celým příběhem. Že mám hájit jen zájem dítěte. Nedbala jsem a přesto jsem si s maminkami dětí povídala. Mnoho z nich bylo překvapeno, že je poprvé v životě někdo poslouchá. Pokud je sociální politika nastavena tak, že se preferuje vracení dětí do vlastní rodiny - tak je přece toto důležité. Pak mi uniká, proč je většinou vazba mezi matkou a dítětem přetrhávána nebo naopak uměle udržována a prodlužovaná zákony - tak, že dítě dlouho zůstává v "kojeňácích" a dětských domovech, a tím deprivace a neumění se orientovat v reálném životě tohoto jedince jen roste. Produkujeme tím "neúplné" lidi, kteří nepoznali lásku a málokdy jí proto umí dát. Měli bychom apelovat na vzpomínky z dětství našich politiků a uvědomění si, že v každém dítěti je budoucnost našeho světa, ať to zní jakkoliv jako klišé. Nejsem žádný odborník. Na toto téma bylo již napsáno mnoho knih a publikací. Jen mě překvapuje, že se nikdo skutečně neptá sociálních pracovnic, co si o této práci myslí, co by jim pomohlo k lepší práci a co vidí jako zásadní problém… Možná by za zmínku ještě stálo, že jsem sama matkou, znám to i z osobní zkušenosti a necucám si to z prstu."

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby město Jistebnice podstatným způsobem přepracovalo záměr plánované výstavby v lokalitě nad ulicí Krátká nebo od něj zcela upustilo a nahradilo jej projektem jiným, který:

- Zredukuje plánovanou masu zástavby (větší pozemky, zachování zeleně).
- Omezí negativní dopad výstavby na stávající ráz krajiny.
- Nebude mít negativní dopad na kvalitu života v dané lokalitě (intenzivní stavební práce, nedostatečné odstínění od stávající zástavby, nárůst dopravy)
- Skloubí plánovanou výstavbu a stávající využití lokality k volnočasovým aktivitám
- Dále požadujeme, aby případný projekt vznikl na základě jasného věcného záměru, široké veřejné diskuze, veřejné architektonické soutěže, a aby odpovídal moderním trendům bydlení v přírodě.

Dle dostupných informací ze zápisů Zastupitelstva město Jistebnice zakoupilo v roce 2016 pozemek 1453/17 za cenu 100 Kč/m2. V zápisu Zastupitelstva není uveden účel koupě, ani věcný záměr využití parcely. Na základě rozhodnutí Rady města z 21.5.2020 byl pozemek rozdělen na 10 miniaturních parcel (cca 800m2). Dle ústních informací město plánuje (dosud neznámým způsobem) prodat pozemky pro výstavbu satelitního typu (malé pozemky s hustou zástavbou a minimálními rozestupy).

Plánovaný projekt má vážné nedostatky, a to především proto, že:

- Lokalita je k výstavbě zcela nevhodná. Jedná se o svažitý terén s nezajištěnými svahy nad úrovní jak ulice Krátká, tak ulice Drahnětická. Výstavba domů i sítí v dané lokalitě tak bude nákladná a nesplní údajný záměr levného bydlení. Investice města bude také nehospodárně vysoká.
- Výstavbou dojde k podstatnému narušení rázu krajiny v extravilánu a znehodnocení lokality.
- Plánované pozemky jsou neúměrně malé. Výstavba tak bude mít charakter „satelitu“, který do stávající lokality nezapadá a nesplňuje moderní požadavky na „bydlení v kontaktu s přírodou“.
- Výstavbou dojde ke znemožnění volnočasových aktivit v lokalitě – v současnosti je lokalita využíváná k zimní a letní turistice a navazuje na odpočinkovou zónu kaple sv. Máří Magdalény
- Přístupová komunikace (ul. Drahnětická) je nedostatečně dimenzovaná pro předpokládaný nárůst dopravy.
- Není třeba ničit další lokality intenzivní zástavbou. Případnou výstavbu je možné už dnes realizovat i jinde (např. mezi ulicí v Lipkách a Tisovou, kde živelná výstavba probíhá již dnes).
- Záměr výstavby zajistí bydlení pro maximálně 10 nových rodin, avšak znehodnotí kvalitu života minimálně stejnému počtu stávajících obyvatel a vlastníků nemovistostí v lokalitě. Celkový přínos projektu je tak minimálně diskutabilní.

Satelitní výstavbu v Jistebnici nechceme!

Děkujeme, že Vám záleží na zachování místního charakteru bydlení a celkové krásy Jistebnice a okolí.

Podpořte nás online nebo podpisem petičního archu ve Smíšence u Anežky - Náměstí 154, Jistebnice

Za petiční výbor:

- Jana Ryjáčková
- Marie Rybaříková
- Ondřej Tomala