Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Kozí zahrada v Brně-Komíně leží na okraji města a sousedí ze dvou stran s ornou půdou. Majitelka chová kozy jako koníček, ale jsou velkým přínosem pro široké okolí. Městské děti i dospělí se mohou kdykoliv bavit pozorováním kozího stáda, kde jsou zastoupena v přirozeném poměru obě pohlaví a nejsou oddělována kůzlata od matek, protože se tím omezí stres a agresivita koz. Užívají se zde metody, které minimálně narušují harmonii vztahů ve stádě. Místo je i inspirací pro fotografy a podkladem pro studium v oboru welfare na veterinární fakultě, základem pro první seznámení dětí mateřských škol s hospodářskými zvířaty. Zároveň je zde možno nakoupit čerstvě nadojené kozí mléko, jež je velmi prospěšnou součástí jídelníčku dětí i dospělých, a v některých případech jej kravským mlékem nahradit nelze.

Kozí zahrada má velké množství příznivců a přátel, bohužel jsou i ti, kteří si přejí její odstranění a tomu věnují velké úsilí. Množství podnětů, které tito lidé zasílají na různé instituce, samozřejmě zatěžuje jak chovatelku z Kozí zahrady, tak i úředníky a stát, protože hradí mzdy kontrolujících úředníků, cestovné, poštovné apod., přičemž chov koz na Kozí zahradě se řídí veterinárním i plemenářským zákonem a dalšími.  

 Nedávno však byl dřevěný přístřešek, který kozy obývají, na podnětný dopis občana posouzen jako nepovolená stavba a měl by být odstraněn. Stavba je velmi jednoduchá, pouze ochrana koz proti nečasu, protože kozy jsou velmi otužilá zvířata. Odstranění by nebylo složité, ale znamenalo by, že celé kozí stádo musí být rozprodáno nebo odstěhováno mimo Brno. Úředníci ze stavebního úřadu nemají námitky proti chovu zvířat na zahradách a v zemědělských oblastech na území města Brna, ale proti stavbám, která jsou chovatelským zařízením nutným pro tento chov. Odstranění stavby chovatelského zařízení by znamenalo,  

že v Brně zmizí další místo, které je zajímavé pro děti z okolí i turisty,  

že studenti veterinární fakulty a zemědělské univerzity budou cestovat kvůli vzorkům mléka a studijním pozorováním na venkov,  

že nemocní lidé, kterým nepasterované kozí mléko mléko prospívá, přijdou o možnost si jej koupit, protože supermarkety jej neprodávají,

že matky malých dětí, pro které je někdy čerstvé kozí mléko nenahraditelné, jej také budou obtížně shánět, protože na trhu jsou jen trvanlivá nebo pasterovaná mléka,  

že procházející se obyvatelé a návštěvníci Komína už nepotkají v okolí pasoucí se stádo koz, které je zdejší raritou,  

že už kozy nebudou pomáhat s vypasením soukromých zahrad, kde zahrádkáři nemohou trávu sekat, ani už nepomůžou s likvidací trávy na chráněných stepních místech, kde se vyskytuje vzácná květena.

Likvidace Kozí zahrady cestou odstranění přístřešků pro kozy by byla velkou ztrátou nejen pro Komín, Medlánky, Bystrc, Žabovřesky a okolí, ale i pro další městské části a také ztrátou pro chovatele z jiných částí republiky, protože Kozí zahrada usiluje o nový směr v chovu koz, při němž je velký důraz kladen na pohodu zvířat a tím i kvalitní produkt.

My, níže podepsaní, žádáme, aby úředníci jednali o Kozí zahradě s vědomím toho, co je výše uvedeno, a nalezli cestu, která zajistí další existenci Kozí zahrady v Brně-Komíně.

My, níže podepsaní,

touto peticí vyjadřujeme náš zájem o možnost požádat o hnědé popelnice na bioologicky rozložitelný odpad.

Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Brna nemá zahradu vhodnou k založení vlastního kompostu, či dokonce žádnou zahradu, myslíme si, že hnědé popelnice jsou pro mnoho lidí ideální řešení. Konkrétně pouze 21% obyvatel Brna bydlí ve venkovských, či vilových zástavbách, kde mají zahradu. Zbylých 79% obyvatel Brna bydlí na sídlištích, či v blokových zástavbách. (zdroj: sčítání lidu 2011)

Obracíme se na Vás, paní Mgr. Jasno Flamiková, jako na místostarostku Brna střed - městské části, jež má nejvyšší počet obyvatel. Navíc v centru města mají lidé jen málokdy místo, kde by mohli umístit vlastní kompost. Usnadnění třídění bioodpadu, by jistě znamenalo snížení celkového objemu směsného odpadu.

Chceme vyjádřit náš zájem o hnědé popelnice. Děkujeme za dosavadní práci na řešení tohoto problému a doufáme, že zvážíte další možný postup.

S pozdravem a přáním hezkého dne, Josefína Susová - Lidická 3, Brno a další obyvatelé města Brna.

My, níže podepsaní, rozhodně protestujeme proti výstavbě chemické spalovny u Hovoran.

Společnost Zenergo hodlá zpracovávat jednu tunu odpadu za hodinu, provozovna by měla fungovat 7000 hodin ročně. Pokud by spalovna likvidovala odpad podle plánu, znamenalo by to, že bude v provozu víc než 19 hodin denně včetně sobot a nedělí.
Stejné množství tun by měla vozit nákladní auta do obce. Po silnici, která je v dezolátním stavu. Nová metoda zpracování odpadu je nová, v Evropě ji zatím používá jen jedna rumunská firma. „Nikde v republice takové zařízení nefunguje. Proč ho chcete zkoušet právě v Hovoranech? Dvanáct pracovních míst na lince nás nezachrání,“ řekl hovoranský občan Vít Marada. „Všichni tady máme ještě v paměti, jak hořelo před šesti lety v Neochemu. Lidé tehdy nemohli ani otevřít okna,“ dodává starosta Josef Grmolec.
 

Také další jsou proti. Při jednání zastupitelstva devět z patnácti přítomných hlasovalo proti, pět se zdrželo a jen jeden zvedl ruku pro. Spalovna by měla být v těsné blízkosti Hovoran, ale v katastru sousedních Šardic. Žádáme proto šardické zastupitele, aby otevření provozovny Zenerga nepovolili.

My, níže podepsaní,
nesouhlasíme se záměrem vybudovat parkoviště namísto veřejné zeleně parčíku mezi ulicemi Slovácká a Břeclavská v obci Lednice.

Tento záměr je naprosto nevhodný, nepřiměřený a ve významné míře porušuje veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí, protože předmětný parčík plní důležitou úlohu rekreační zeleně především pro místní.
Dále chceme upozornit na skutečnost, že je připravovaná stavba v rozporu s hodnotami a ochranou lokalit světového dědictví UNESCO, veřejnost nedostala vůbec možnost seznámit se s plánem a vyjádřit se k němu a v neposlední řadě kácení vzrostlých stromů v místě, které je historickou součástí lednického parku, považujeme za naprosto nepřípustné.

Žádáme, aby byl celý záměr "Revitalizace prostoru Břeclavská - Slovácká" i jeho alternativy řádně veřejně projednán s lednickými občany a teprve poté předložen ke schválení zastupitelstvem, dopracován a podán k příslušnému vyjádření dotčených orgánů.

NESOUHLAS S RIZIKEM OHROŽENÍ 5-tého NEJVĚTŠÍHO ZDROJE PITNÉ VODY  V ČR. ​

Již jedenáctým rokem obce Hodonínska a Uh.Ostroh usilují   o zastavení aktivit společnosti pana Františka Jampílka prosazujících záměr „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu“.  Realizace tohoto záměru trvale a nepřípustným způsobem ohrožuje kvalitu podzemních vod s daným územím sousedícího jímacího území Bzenec – komplex. Ten je nenahraditelným zdrojem pro výrobu pitné vody, která slouží k uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb především občanů okresu Hodonín a části Břeclavska a Hradišťska. 

Celé řízení probíhá naprosto nestandardním způsobem a s vyloučením nás (obcí a dodavatele vody Vak Hodonín) jako účastníků řízení.

Obracíme se na Vás v souvislosti s  probíhajícím jednáním na Obvodním báňském úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského ve věci stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku v lokalitě Uherský Ostroh – Moravský Písek. Snaha těžební firmy o zahájení dobývání trvá již několik let a k otázce těžby se již vyjádřila řada aktérů. Nyní je situace taková, že s uvedenou těžbou dlouhodobě nesouhlasí zastupitelstva celkem 57 měst  a obcí v hodonínském regionu, včetně města Uherský Ostroh.

Těžbu štěrkopísku v této lokalitě všechny obce odmítají především kvůli zásadním obavám ze znehodnocení zdroje pitné vody, jelikož zamýšlená lokalita leží pouhých 500m od vodního zdroje. Těžba se má odehrávat v části záplavového území řeky Moravy a zasáhla by prameniště pitné vody, kterou v současnosti využívá zhruba 140 tisíc místních obyvatel.

Naše obavy o zachování dostupnosti a kvality vody podporuje fakt, že z odborného hlediska je velmi pravděpodobné, že případná těžba skutečně zasáhne významný zdroj pitné vody pro náš region. Posudek Jihomoravského kraje dokonce říká, že těžba přinese negativní dopady na místní podpovrchové vody a zejména, že rizika vzniklá po odkrytí hladiny podzemní vody není možné eliminovat žádnými reálně a finančně proveditelnými opatřeními. Navíc podle tohoto posudku dosavadní proces posouzení vlivu zamýšlené těžby na životní prostředí proběhl podle modelu, který neodpovídá reálným hydrogeologickým poměrům. Přesto se Ministerstvo životního prostředí v roce 2015 se postavilo k těžbě pozitivně díky souhlasnému posudku EIA.

Více informací jemožné získat na stránce Vak Hodonín/ Petice 

http://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

Současně s touto elektronickou peticí je možné podepsat i petiční archy osobně, na všech obecních úřadech Hodonínska. Z právního hlediska mají větší účinnost. 

Petiční výbor ve složení:

Václav Tvrdý, 696  39  Lovčice 297

Martina Bílová, 696  62  Tvarožná Lhota 223

Mgr. Antonín Okénka, 696  75  Nová Lhota 268

Petr Tihelka, 696  34  Uhřice

Hana Habartová, Sokolská 717, 696  85  Moravský Písek

Svým podpisem vyjadřujeme podporu této žádosti a připojujeme se k ní.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovanou realizací projektu Fotbal park v Lednici na Slovácké ulici (fotbalgolfové hřiště). Nechceme nárůst dopravy ani zřízení parkoviště k tomuto účelu. Žádáme, aby podobné záměry v obci byly vždy veřejně projednávány a schvalovány obecním zastupitelstvem.

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Výbor ZO ČZS Brno Kraví Hora 2 rozhodl o ukončení členství provozovatelů včelnice v zahrádkářské kolonii Kraví Hora 2 a odstranění včelstev ze zahádek.

Důvodem k ukončení členství je, že včelaři údajně nemají pronajatý pozemek, na kterém jsou včelstva umístěna. Provozovatelé včelnice však od roku 2011 platili stanovené nájemné.

Včelaři nedisponují jinými pozemky, kam by mohli včelstva umístit.

Včelstva jako hlavní opylovači významně přispívají k výnosům veškerých plodin v kolonii a v době obecného úbytku včel a dalšího opylujícího hmyzu je v zájmu všech zahrádkářů, aby se včelstva naopak rozrůstala.

Navíc se včelstva v KH2 účastní výzkumu včel a jejich nemocí v Mendelově společnosti pro výzkum včel a šlechtění varroarezistence.

Jak řekl Albert Einstein "Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života."

Nenecháme zmizet z povrchu další včelstva kvůli úředním nedorozuměním.

My, členové ZO ČZS Brno Kraví Hora 2 a přátelé včel proto žádáme o opětovné projednání této věci, o obnovení členství včelařů a o zachování včelstev na území zahrádkářské kolonie KH2.

Za o.s. Zahrady soutoku provozující včelnici

Vít Kalvoda

Do sudických rybníků přitéká z obce Sudice dlouhodobě závadná voda, která způsobila obrovské úhyny ryb a obojživelníků.

V létě roku 2016 uhynulo 193 ryb (326 kg) a 300 obojživelníků.
V březnu 2017 uhynulo 3 308 ryb (1 636 kg) a 240 obojživelníků.

Je jisté, že pokud obec Sudice nezajistí čističku odpadních vod a nebo jiné řešení, uhynou v důsledku závadné vody všechny ryby a další živočichové, kteří v rybnících ještě přežili.

PODEPSÁNÍM TÉTO PETICE SOUHLASÍM S NÁSLEDUJÍCÍM:

1. ŽÁDÁM, aby obec Sudice zajistila nezávadnou vodu přitékající do sudických rybníků. 

2. CHCI zabránit úplnému vyhynutí ryb a dalších obojživelníků. 

3. ŽÁDÁM, aby živočichové v okolí obce Sudice žili v nezávadných podmínkách.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby nebyly dále zastavovány pozemky v Městské památkové rezervaci Brno pod

národní kulturní památkou Špilberk u Pellicovy ulice a nedocházelo tak k nežádoucímu zahušťování zástavby na úkor
zeleně. Jako ukázkový příklad takovéto nevhodné výstavby se nám jeví stavební záměr nové čtyřpodlažní budovy s 18
ubytovacími jednotkami na Pellicově 2c v Brně (na místě stávající zahrady a hřiště), jehož umožnění může z pohledu
generální prevence spustit stavební boom v celém okolí hradu Špilberk. Žádáme proto, aby orgány samosprávy řádně
uplatňovaly proti takové zástavbě všechny dostupné námitky (např. v územním řízení) a aby zde byly naopak
v územněplánovací dokumentaci vymezeny závazné, nezanedbatelné nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.
Stejně tak si nepřejeme, aby zde kvůli jakékoli zástavbě byl měněn Územní plán města Brna a Regulační plán městské
památkové rezervace Brno na plochu pro bydlení apod. (viz zejména návrhy změn B17/22 a RP MPR6-22) a zmenšovány
nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.

Tato petice je adresována: Statutárnímu městu Brno, Magistrátu města Brna, Městské části Brno-střed, Úřadu Městské části Brno-střed a
dalším orgánům státní správy, které mají ve výše uvedené věci kompetenci anebo se věc dotýká jejich činnosti.
Petiční výbor: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova2b, 602 00 Brno; Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D., Pellicova
2a, 602 00 Brno; Ing. Tereza Kadlecová, Pellicova 3a, 602 00 Brno; petiční výbor zastupuje: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova
2b, 602 00.
Podpisem této petice potvrzuji, že jsem se před jejím podpisem s jejím obsahem řádně seznámil(a) a k podpisu jsem nebyl žádným
způsobem nucen(a). Potvrzuji, že jsem byl/-a řádně poučen/-a dle GDPR.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním určená Zastupitelstvu statutárního města Brna a Zastupitelstvu městské části Brno-Královo Pole.

Park Sadová – nový park pro Brno je jedním z vítězných projektů participativního rozpočtu města Brna v ročníku 2018. Projekt získal souhlasná stanoviska všech potřebných odborů a díky hlasům obyvatel Brna obsadil vítězné deváté místo z celkových 133 zúčastněných. I přesto všechno by měl nyní ustoupit další bytové zástavbě.

Město Brno nechalo vypracovat urbanistickou studii, která mimo jiné řeší budoucí využití pozemku č. 19, k.ú. Sadová. Místo navrhovaného parku a zeleně zde mají vzniknout nové pozemky pro účely výstavby zejména bytových domů a silnice spojující Sadovou a Lesnou vedoucí přes zelené údolí oddělující tyto dvě městské části. Park Sadová by se podle stanoviska města měl přesunout na pozemek č. 102/1, k.ú. Sadová. Tento pozemek je pro park zcela nevhodný – nevhodného tvaru, ale především sousedící s frekventovanou silnicí, která je v rozporu s hlavní myšlenkou projektu – místo pro klidný odpočinek a dětské hřiště. Všechny ostatní vhodné pozemky v této lokalitě již jsou nebo v blízké budoucnosti přejdou do rukou soukromých investorů.

Cílem této petice není blokovat další rozvoj Sadové – navrhovaný park Sadová zabírá pouze zlomek pozemku č. 19 a nevylučuje jeho další využití. Chceme však, aby se o dalším využití pozemku vedla veřejná diskuze a město nejednalo jednostranně bez přihlédnutí k potřebám a názorům lidí, kteří na Sadové skutečně žijí. 

Nepromarněme možná poslední příležitost pro vybudování parku a další občanské vybavenosti na Sadové a připojme svůj podpis pod tento petiční arch.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby statutární město Brno:

1. Postavilo park Sadová na pozemku č. 19 k.ú. Sadová a jeho realizace proběhla v roce 2019 – v souladu s vítěznou podobou projektu v participativním rozpočtu Dáme na vás.
2. Vyvolalo veřejnou diskusi o dalším využití pozemku č. 19 k.ú. Sadová a přihlédlo k připomínkám místních obyvatel.

Děkujeme za podporu.

Za petiční výbor:

Petr Biedermann, Kumpoštova 9, 612 00 Brno

Michal Škerle, Gustava Broma 88, 612 00 Brno

Petiční výbor může zastupovat jakýkoli člen petičního výboru.

o zařazení do "Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen" lokality Purkyňova-Herčíkova-Vodova-Červinkova (společně s názvem “ZA ZELEŇ PURKYŇOVA“) ve smyslu Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 3/2012, kterou se mění obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 15/2007, o ochraně zeleně v městě Brně.

My, níže podepsaní občané žádáme touto Peticí „ZA ZELEŇ PURKYŇOVA“, aby Zastupitelstvo města Brna zařadilo do Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen parcely seznamu ploch v k. ú. Královo Pole, které tvoří významnou klidovou a oddychovou zónu pro obyvatele jako kompenzace nadměrného hluku, prašnosti a ruchu sportovních, kulturních a jiných aktivit v lokalitě Městská Hala Vodova a přiléhajících sportovišť.

Seznam ploch:

parc. č. 4706/3 o výměře 800 m²,

parc. č. 4699/15 o výměře 4744 m²,

parc. č. 4611/94 o výměře 1680 m²,

parc. č. 4611/95 o výměře 87 m²,

parc. č. 4705/2 o výměře 333 m²,

parc. č. 4704/1 o výměře 309 m²,

parc. č. 4703/2 o výměře 8 m²,

parc. č. 4702 o výměře 853 m²,

parc. č. 4699/23 o výměře 227 m²,

parc. č. 4699/1 o výměře 6329 m²,

parc. č. 4701/2 o výměře 188 m²,

parc. č. 4703/1 o výměře 2081 m² ,

parc. č. 4611/93 o výměře 1200 m²,

parc. č. 4611/100 o výměře 3053 m²,

parc. č. 4611/92 o výměře 227 m²,

parc. č. 4705/1 o výměře 59 m²,

parc. č. 4706/1 o výměře 1066 m²,

parc. č. 4703/3 o výměře 1621 m² ,

parc. č. 4700 o výměře 908 m²,

parc. č. 4706/4 o výměře 1229 m²,

parc. č. 4694 o výměře 126 m², ZPF,

parc. č. 4701/1 o výměře 2385 m²,

vše v k. ú. Královo Pole.

Příklad zeleně na místě je v:

  https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/zelenPurkynova

Chceme mít krásné město. Město, kde se nám bude líbit. Město za které se nebudeme muset stydět. Zcela nepochybně nepůsobí pěkně polorozpadlé betonové pískoviště s psími exkrementy. 3 lavičky a jednu houpačku na pružině jako atrakce také nikdo nevnímá. Vyasfaltovaná plocha prostranství rovněž vyhovuje všemu, jen ne bezpečnému prostoru pro dětské hry. Prostor je oddělen od přilehlého chodníku schody, což není bezpečné, ani bezbariérové.

Prosíme všechny, kterým na našem městě záleží, aby podpořili naši snahu uvedené nedostatky změnit.

Výsledky nedávného měření kvality ovzduší v Brně, které prováděl dánský odborník na životní prostředí Kaare Press-Kristensen, jsou šokující.

V žádném evropském městě nejsou hodnoty polétavého prachu tak vysoké, jako právě v moravské metropoli. Ultrajemný prach přitom znamená velké riziko pro lidské zdraví. Na rozdíl od větších částic prachu ho nezachytí dýchací ústrojí. „Částice jsou schopny prostupovat do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním“, říká Miroslav Šuta z Centra zdraví a životního prostředí, který dánského experta do Brna pozval. Částice přispívají k většímu výskytu cévních, kardiovaskulárních i nádorových onemocnění.

Žádáme proto magistrát města Brna, aby se tímto problémem neprodleně zabýval a připravil takové řešení, které by množství polétavého prachu ve městě výrazně snížilo. Chceme žít zdravě a ne čekat, kdy se špatné ovzduší projeví na našem zdraví.

Stromy vs. auta?

Chceme tímto prohlášením vyjádřit nesouhlas se způsobem, s jakým město Kyjov zachází s veřejnou zelení, obzvláště stromy, stejně tak jako nesouhlasíme s těmi spoluobčany, kteří požadují  kácení stromů jen kvůli své pohodlnosti.

Od začátku letošního roku byla v Kyjově pokácena řada stromů, mnohé zbytečně. Tři mladé lípy na Švabinského kvůli parkovišti, čtyři zdravé jerlímy u tenisových kurtů kdoví proč (nepořádek z listí????), kaštany v centrální aleji městského parku, veliký topol v Nětčicích u budoucí cyklostezky, šest zdravých  lísek u nově budovaného parkoviště Za stadionem, atd. Některé další stromy jsou nešetrně ořezávány, např. vrba na konci ulice Za humny u transformátoru. 

V případě cyklostezky město nebylo dle vyjádření Odboru rozvoje vázáno dotační uzávěrkou z jiných  zdrojů – sporný úsek, kde díky digitalizaci katastru došlo k přetrasování pozemků a kdy se topol najednou ocitl uprostřed původní trasy – tedy bylo možno vynechat a postavit dodatečně, po vyřízení majetkových záležitostí – nebo celou investiční akci oddálit.

Lísky na místě nově budovaného parkoviště na sídlišti Za stadionem padly za oběť populistické objednávce, kdy údajně na Hovorech s občany na jaře 2014  bylo hlasitější to křídlo obyvatel, které prosazovalo kácení.[1] Jaký tedy měly smysl dotazníky, které město rozesílalo obyvatelům sídliště Za stadionem  v předešlém roce a kde se občané vyjádřili proti kácení stromů? Starosta sám na dubnových Hovorech v roce 2013 prohlašoval, že stromy na této lokalitě zůstanou stát!

Stejně tak nemůžeme souhlasit se signatáři petice pro vykácení aleje na ulici Palackého, která byla vysazena při památce výročí  vítězství bitvy Jihoslovanů  nad Turky v roce 1913. Argumenty obyvatel ulice ve smyslu, že stromy spadem listí ničí fasády, zanáší okapy a mšicí výtrusy nutí majitele aut tyto častěji mýt, jsou jako z jiného světa. To, že stromy chrání domy před tepelnými úniky, chrání je před prudkým jižním sluncem, zvlhčují v ulici vzduch, zadržují vodu a poskytují úkryt ptactvu a hmyzu je nicotné?

V padesátých letech JZD bezdůvodně vybagrovávala staleté hrušně a některé oškeruše staré i tři sta či čtyři sta let likvidovala dynamitem – jen tak, aby zpřetrhali vazby s minulostí. Argument signatářů, že „kdyby naši předkové věděli...[že nám lípy budou špinit auta a fasády]...tak by alej jistě nesázeli,“ je z podobého těsta. Dle údajů veřejně dostupných každý kyjovský občan vyprodukuje ročně  400 kg odpadků. Kolik „odpadu“ vyprodukuje jedna dospělá lípa? Tolik asi ne.

Jsme toho názoru, že stromy do veřejného prostoru patří – a především stromy staré, které mají historii, sepjatost s historií, kulturou, osobními vzpomínkami i city. Stromy město kultivují, auta ne. Stromy zklidňují, mají zásadní estetický vliv na urbanistické řešení lokalit, v neposlední řadě jsou lapače prachu a zplodin z aut a průmyslové výroby.

Jsme proti znehodnocování veřejného prostoru kvůli bezmyšlenkovitému a lhostejnému přístupu jednotlivců! Zatímco naši předkové stromy především vysazovali, nyní je vše zaléváno betonem, který zbude po nás našim potomkům – místo věkovitých a památných stromů.

[1] Informace sdělená ústně pracovníkem Odborem rozvoje města.

„ZA PETARDY V POHODĚ“

Petice občanů města Brna

My, níže podepsaní, žádáme nastavení pravidel pro veřejné používání zábavní pyrotechniky, a to prostřednictvím obecně závazné vyhlášky s platností na celém území města Brna.

Odůvodnění:

Město Brno sice svým rozhodnutím z konce roku 2016 zrušilo organizované pořádání silvestrovských i novoročních ohňostrojů, avšak současně s řešením této problematiky nestanovilo žádná pravidla pro používání zábavní pyrotechniky veřejností na území města Brna. Absence těchto organizovaných oslav, stejně jako absence pravidel pro používání zábavní pyrotechniky občanů města Brna, podporuje zcela živelné, nemírné a neomezené odpalování pyrotechnických zařízení laickou veřejností v mnohem větší míře, než kdyby tuto zábavu organizovalo město Brno či jeho městské části. Následkem toho je, že je takováto pyrotechnika odpalována neodborně, nebezpečně a bezohledně, téměř vždy v obytných zónách a na dalších místech k tomuto účelu zcela nevhodných. Tím je narušován veřejný pořádek a může být ohroženo zdraví, majetek a v extrémních případech i život spoluobčanů!

Je zcela pochopitelné, že oslavy konce roku starého a příchodu roku nového s sebou přinášejí rozšíření používání zábavní pyrotechniky. Tato situace se však bohužel netýká pouze času přechodu na nový rok. Objektivně lze hovořit o dnech a týdnech, které tomuto okamžiku předcházejí, stejně jako i dnech a týdnech následujících, a občané jsou této nekomfortní situaci vystavováni v jakoukoli denní i noční hodinu.

Nadměrným hlukem jsou tak stresováni lidé, nejvíce malé děti od kojenců přes batolata, senioři, osoby nemocné (např. kardiaci či osoby se zvýšenou citlivostí), a v neposlední řadě i domácí zvířata.

Na základě výše popsaných důvodů požadujeme nastavení jasných pravidel městskou vyhláškou pro používání zábavní pyrotechniky po vzoru jiných měst, které takovou vyhlášku využívají (vč. hl.m. Prahy), a kde obyvatelstvu nečiní problém takové regule dodržovat.

My, níže podepsaní, požadujeme takovou vyhlášku, která bude obsahovat:

- konkrétní vymezení míst, kde bude možné zábavní pyrotechniku legálně odpalovat
- jasně stanovený časový rozsah, kdy je možné zábavní pyrotechniku odpalovat

Příkladem vyhlášky může být Obecně závazná vyhláška o používání pyrotechnických výrobků v hlavním městě Praze ze dne 23. 2. 2017.

Pevně věříme, že zavedení takovéto obecně závazné vyhlášky povede k používání zábavní pyrotechniky tak, že budou uspokojeny potřeby uživatelů zábavní pyrotechniky, a zároveň dojde k zachování veřejného pořádku bez narušování života těm, kteří o hluk ze zábavní pyrotechniky nestojí.

Za petiční výbor:

Světlana Karásková, Prušánecká 17, Brno-Vinohrady 628 00

Monika Polehňová, Blatnická 14, Brno – Vinohrady 62

My, níže podepsaní občané města Brna,
nesouhlasíme s připravovaným územním plánem města Brna v lokalitě Obřany, konkrétně se změnou pozemků označovaných jako Ob-1, Ob-4 a Ob-5 na stavební, a s plánem návazné propojovací komunikace mezi Obřany a Lesnou (Ob/1).

Ve stávajícím územním plánu jsou dotčené pozemky vedeny jako nestavební zemědělské pozemky a pozemky s objekty k individuální rekreaci (zahrádky a chaty). V návrhu nového územního plána jsou změněny na zastavitelné s výškou zástavby až 10m. Takto masivní plánované zastavění volných ploch v okolí Obřan by od základu změnilo životní podmínky většiny stávajících občanů Maloměřic a Obřan. Z poklidné lokality v přírodě, vyhledávané pro vycházky a rekreaci mnoha brněnskými občany, by se stala přeplněná čtvrť s množstvím projíždějících automobilů. Tato zástavba je také na úkor okolní přírody a vede jen k dalšímu záboru zemědělské půdy a zeleně, zatímco v širším centru města zůstávají opuštěné domy a průmyslové areály. Vzhledem k těmto aspektům považujeme změnu pozemků na stavební za prvoplánový a krátkozraký pokus o řešení bytové problematiky ve městě.

Žádáme zastupitele ministerstva dopravu, aby odmítli povolení provozu motorových lodí na třetí nádrži Nových Mlýnů.

Jedná se o jednu z našich nejvýznamějších lokalit pro vodní sporty, místo kde se konají sportovní akce i mezinárodního formátu, místo, které je díky svojí poloze  a rozloze mezi našimi vodními nádržemi unikatní nejen svými přiznivými větrnými podmínkami.

Třetí nádrž je v současné době aktivně využívána pro rekreaci, rybolov a vodní sporty (jachting, windsurfing, kitesurfing, standup paddle board). Povolení provozu motorových lodí by svojí podstatou významě narušilo všechny toto aktivity a velmi pravděpodobně by mohlo vést k úrazům při provozování zmíněných sportu.

Firma Křtinský mramor plánuje otevřít lom v těsné blízkosti obce.

Máme strach ze zničení krásné krajiny, hluku, prachu, nákladní dopravy. Těžba mramoru nejméně třicet metrů pod zemí by navíc byla pod úrovní křtinského údolí a mohla by tak narušit spodní vodu, která zásobuje nedaleké Křtiny na Blanensku. Takový zásah do přírody by byl hrubým vandalským činem, proti kterému co nejrozhodněji protestujeme. Jsme přesvědčeni, že případné otevření lomu v těsné blízkosti obytných budov je nejen proti zdravému rozumu, ale i proti platným zákonům a platným evropským normám.

Petice je určena Báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí.