5356 podpisů
chybí 4644
Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!
Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.
My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:
Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.
Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.
Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.
Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.
Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně. Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.
Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.
Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.
A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?
Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.
Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.
https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno
http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)
https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/
https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141
http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf
Autor: Tomáš Jirsa | 5356 podpisů
Více >
2100 podpisů
chybí 900
Žádost o zápis „Waldorfské školy České Budějovice – střední odborné školy, základní školy a mateřské školy o.p.s.“ do rejstříku škol vedeného při MŠMT.
V minulých dnech obdržel zřizovatel Střední waldorfské školy zamítavé rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu této školy, obor 78-42-M/004 Waldorfské lyceum, do rejstříku škol.
Rodiče dětí z Českých Budějovic, Písku a širokého okolí si na základě dlouholetých pozitivních zkušeností s oběma základními waldorfskými školami přejí, aby jejich děti mohly pokračovat ve vzdělávání na střední waldorfské škole.
Svým podpisem vyjadřujeme souhlas s jejich požadavkem a podporujeme tak jejich občanské právo dané zákonem – právo rodičů na volbu vzdělávací cesty pro své děti.
Vyjadřujeme tak svou podporu snahám o vznik Střední waldorfské školy v Českých Budějovicích a jednoznačně nesouhlasíme se stanoviskem MŠMT, které žádost o vznik této školy zamítlo, přestože vůle občanů a jejich volených zástupců vedla k jinému cíli.
Petiční výbor: Magdalena Kubínová Šebelková - matka čtyř dětí navštěvujících Waldorfskou školu, Eva Čížková, Tomáš Horák
Autor: Magdalena Kubínová Šebelková | 2100 podpisů
Více >
1516 podpisů
DOPIS DAGMAR ŠIMKOVÉ
Vážená paní Dagmar Šimková,
v místech, kde jste strávila chvíle šťastného dětství a mládí, které bylo násilně přerušeno Vaším zatčením v roce 1952, se staví lávka. Lávka, která bude spojovat břehy řeky Otavy, snad bude spojovat i lidi. Po dobu dlouhých čtrnácti let Vašeho věznění jste po oblacích posílala vzkazy s otázkou, zda za zdmi věznice o Vás lidé ještě vědí. Vědí. I po 52 letech, které uplynuly od Vašeho propuštění, i po 23 letech, které nás dělí od Vaší smrti. A proto bychom se Vás rádi do oblak zeptali, zda by lávka mohla nést Vaše jméno. Jméno, které by i dalším generacím, které budou po lávce chodit, připomínalo sílu lidské touhy po smysluplném životě.
V Písku dne 1. 5. 2018
Svým podpisem vyjadřuji souhlas s návrhem, aby se lávka přes řeku Otavu v Písku, realizovaná podle návrhu Ing. arch. Josefa Pleskota, jmenovala po Dagmar Šimkové, politické vězeňkyni československého komunistického režimu.
Autor: Štěpánka Činátlová | 1516 podpisů
Více >
933 podpisů
chybí 1292
Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
,,Kam se valí loučovické proudy“
Svazek obcí divoká voda Loučovice
IČ: 3993493
Loučovice 51, 382 76
My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s realizací záměru Sdružení obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat staré koryto řeky Vltavy pod VD Lipno I. pro účely adrenalinových vodních sportů.
Především nesouhlasíme s Podnětem k provedení změny manipulačního řádu VD Lipno I. a VD Lipno II. podaným Svazkem obcí, ve kterém je požadováno navyšování průtoku vody z 1,5 m3/s na 15 m3/s v období od poloviny května do září. Takovéto extrémní denní kolísání hladiny by znamenalo vysoké bezpečnostní riziko obyvatel přilehlých obcí i turistů na obou březích říčního koryta Vltavy.
Domníváme se, že v konečných důsledcích by realizace projektu Divoká voda Loučovice znamenala devastaci NPR Čertova stěna-Luč, především tzv. Čertových proudů, a dalších cenných území řeky Vltavy mezi VD Lipno I a VD Lipno II.
Z těchto důvodů nesouhlasíme se záměrem Svazku obcí divoká voda Loučovice a žádáme představitele sdružení, aby podnikli kroky k zastavení veškerých aktivit, které ohrožují jedinečný přírodní poklad našeho regionu – NPR Čertova stěna-Luč s unikátními Čertovými proudy. Chceme tento přírodní klenot zachovat i budoucím generacím.
Chápeme snahy zastupitelů obce Loučovice řešit obtížnou sociální a ekonomickou situaci občanů, ale jsme přesvědčeni, že existují i jiné cesty.
Mgr. Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73
Mgr. Martina Majerová, Lnářský Málkov 52, 388 01 Blatná
Doručovací adresa: Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73
Autor: Jaroslav Jonáš | 933 podpisů
Více >
821 podpisů
chybí 9179
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás nejen jménem nás, občanů Hluboké nad Vltavou, ale i tisíců turistů (280 000 ročně), kteří zámek a město Hluboká nad Vltavou každoročně navštěvují. Po celý náš život,
a to mohou potvrdit i ti nejstarší pamětníci, byla spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou otevřena veřejnosti 24 hodin denně, stejně jako ostatní park. Večerní procházky touto zahradou a výhled na zámek i na krajinu vltavské kotliny pod ním mají neopakovatelnou atmosféru.
Také z důvodů této výjimečnosti se na počátku devadesátých let hlubočtí občané a podnikatelé složili na – tehdy ještě neobvyklou – investici nočního osvětlení zámku. Tímto nočním osvětlením se večerní/noční návštěva spodní zahrady posunula o další romantickou úroveň výše.
Vážený pane ministře, prosíme, zasaďte se o to, aby nečekané a s hlubockou veřejností neprojednané každodenní uzavírání spodní zahrady a vyhánění návštěvníků z těchto míst bylo zastaveno a zahrada byla, tak jako po celý náš život, otevřena veřejnosti.
Přání hlubockých občanů stvrzujeme níže svými podpisy, s připomínkou skutečnosti, že také návštěvníci našeho zámku odjinud (ze všech končin republiky i světa), kteří u nás stráví byť jediný den a noc, by se pod petici také rádi podepsali, ale asi se o ní bohužel nedozvědí.
Vážený pane ministře, přijeďte se k nám na Hlubokou podívat, ať můžete porovnat, jak je hlubocký zámek krásný ve dne – i v noci.
Děkujeme!
Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
město Hluboká nad Vltavou, dne 25. ledna 2019
Autor: David Šťastný | 821 podpisů
Více >
752 podpisů
chybí 248
Nechte jelena z Kvildy žít !
My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.
Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.
Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.
Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného
aby upustil od odstřelu jelena.
Autor: Anonymous forvoiceless | 752 podpisů
Více >
538 podpisů
My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme zásadní nesouhlas s plánovaným uzavřením porodnického oddělení nemocnice Prachatice a.s. Požadujeme zachování plnohodnotné porodnické péče v našem regionu a apelujeme na odpovědné orgány, aby přehodnotily rozhodnutí, které by mělo závažné dopady na zdraví, bezpečí a dostupnost zdravotní péče pro obyvatele širokého okolí.
Důvody našeho nesouhlasu:
1.) Dostupnost péče pro rodičky a novorozence
Uzavřením porodnice se výrazně zhorší dostupnost porodnické péče v regionu. Nejbližší zařízení s porodnicí jsou desítky kilometrů daleko, což může při komplikacích např. abrupce placenty, ruptura dělohy, krvácení v těhotenství, apod. ohrozit zdraví a životy rodiček a jejich dětí.
2.) Dlouhé převozy v akutních situacích
V horském a řídce osídleném regionu Šumavy je rychlý přesun do vzdálené porodnice často komplikovaný. V zimních měsících může být cesta do nemocnice mimo okres nejen zdlouhavá, ale i nebezpečná.
3.) Kvalitní, moderní a bezpečná péče v Prachaticích
Porodnické oddělení v Prachaticích dlouhodobě nabízí vysokou kvalitní péči, moderní přístupy a individuální přístup k rodičkám. V posledních letech prošlo rekonstrukcí a je plně vybavené pro péči o matku a dítě.
4.) Spokojenost rodiček a pozitivní recenze
Mnoho žen, které v prachatické porodnici rodily, si chválí empatický přístup personálu, profesionální péči a příjemné prostředí. Zkušenosti rodiček jsou nejlepším úkazem kvality, kterou tato porodnice nabízí.
5.) Oslabení regionální nemonice
Uzavřením porodnického oddělení dojde k dalšímu oslabení nemocnice v Prachaticích. Hrozí, že časem přijdeme o další důležité obory. Tím trpí nejen obyvatelé města, ale celý region.
Porodnictví není luxus. Je to základní zdravotní služba, která má být dostupná pro každou ženu a každé dítě. Zachování porodnice v Prachaticích je otázkou bezepčí, důstojnosti a rovného přístupu ke zdravotní péči.
Prosíme připojte svůj podpis a pomozte nám chránit právo žen rodit v bezpečí a blízko domova. Děkujeme
Autor: Ludmila Soukupová | 538 podpisů
Více >
504 podpisů
Dne 21. února 2025 Krajský úřad Jihočeského kraje požádal dotčené obce o projednání záměru na vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka, který zasahuje do katastrálních území Hlincová Hora, Jivno, Rudolfov u Českých Budějovic a Zvíkov u Lišova, nezahrnuje však zastavěná území. Rozloha navrhovaného přírodního parku činí 132,6 ha. Záměr podpořily 3 obce (Hlincová Hora, Rudolfov, Zvíkov).
Vymezená hranice přírodního parku je dostupná na tomto odkazu: https://experience.arcgis.com/experience/f8c5c84b10104e2bb8f845ac1fd382d9. Podrobné informace k vyhlašovanému přírodnímu parku jsou zájemcům k dispozici v elektronické podobě k nahlédnutí zde: https://zp.kraj-jihocesky.cz/oddeleni/projekty-publikace-propagace/projekty/pripravovane-projekty. Webové stránky: https://www.udolirudolfovskehopotoka.cz
Hlavním cílem vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka je ochrana území před masivní zástavbou a zachování stávajícího rázu krajiny s výjimečnou přírodní i kulturně-historickou hodnotou. V údolí našla domov celá řada chráněných, ohrožených a vzácných organismů. Oblast se stala vyhledávaným místem pro procházky, výlety, sportovní aktivity nebo přírodovědné exkurze nejen pro občany dotčených obcí, ale i pro obyvatele Českých Budějovic a okolí.
Vyhlášení přírodního parku neomezuje lesní či rybniční hospodaření, ani pořádání sportovních akcí. Naopak podporuje extenzivní rekreační, turistické, sportovní nebo ekovýchovné využití údolí.
Ochrana formou přírodního parku by měla přispět k uchování přírodních hodnot a krajinného rázu. Proto my, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu vyhlášení přírodního parku Údolí Rudolfovského potoka a žádáme Krajský úřad Jihočeského kraje o jeho vyhlášení. Zveme ke spolupráci krajský úřad, dotčené obce, místní firmy, spolky i občany, abychom společně pečovali o tento přírodní klenot a zachovali ho pro další generace.
V úctě, za petiční výbor:
doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc., Školní 22/9, 373 71 Rudolfov, biolog (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: oleg@paru.cas.cz
Ing. Jiří Fink, předseda Klubu českých turistů oblast Jihočeský kraj z.s., IČ: 482 06 148, Skuherského 1478/14, České Budějovice 3, 370 01 České Budějovice, E-mail: kct.jck@kct.cz
MUDr. Veronika Helešicová, Jivno 119, 37371 Jivno, vedoucí lékařka paliativního týmu Nemocnice České Budějovice a.s., E-mail: helesicova.veronika@seznam.cz
Ing. Eva Semančíková, Ph.D., předsedkyně Spolku T.G.M. novevrato.cz, IČ: 228 98 221, Hlinská 580/9A, 370 01 České Budějovice, krajinná inženýrka (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), E-mail: eva.semancikova@novevrato.cz
MUDr. Jaroslav Valevský, předseda spolku Náš domov z.s., IČ: 227 14 961, Na Staré cestě 252/8, 373 71 Rudolfov, lékař a městský zastupitel, E-mail: jardavalda@seznam.cz, zástupce petičního výboru
Petiční výbor zastupuje: Jaroslav Valevský, Pod Babou 797/2, 37371 Rudolfov
Autor: Eliška Štěpánová | 504 podpisů
Více >
440 podpisů
My, školská rada, rodiče, pedagogové a občané třeboňska, se tímto obracíme k radě města Třeboně ve věci volby a jmenování nové/ho ředitele/ředitelky ZŠ Sokolská. Mezi občany se proslýchá, že rada města na svém jednání dne 29.4.2026 měla údajně zvolit a do budoucna plánuje jmenovat ředitelem ZŠ Sokolská Mgr. Lukáše Baierlinga, přestože odborná komise dne 20.4.2026 jednoznačně doporučila vzhledem k odbornosti a zkušenostem pro tuto pozici zvolit dlouholetou zástupkyni Mgr. Janu Drtinovou. Věříme, že rada města rozhodovala na základě faktů, skutečné odbornosti a zkušeností, nikoliv v rámci politikaření a kronysmu. Pokud by však byla tato informace potvrzena, pak budeme nuceni žádat řádné vysvětlení tohoto kroku, případně přezkoumání rozhodnutí rady města zastupitelstvem města v rámci veřejné diskuse. V tomto ohledu jsme odhodláni využít i petičního práva, neboť osud našich školou povinných dětí, současných pedagogů, ani celkové úrovně vzdělávání na ZŠ Sokolská nám není lhostejný.
Autor: Petra Augstenová | 440 podpisů
Více >Vyberte si svůj region