Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia
32 podpisů

Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia

Autor: Bohumil Frantál | vloženo: 11.07.2016 | 32 podpisů
Sdílejte s přáteli

Adresát:

Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.

Česká geografická společnost

Albertov 6, 128 43 Praha 2, Česká republika

 

Vážený pane profesore, vážený pane prezidente České geografické společnosti,

 

My, níže podepsaní vědečtí, pedagogičtí a odborní pracovníci v geografii a příbuzných oborech, nesouhlasíme a vymezujeme se proti současnému politicko-mediálnímu nátlakovému prosazování jednoslovného pojmenování našeho státu, České republiky, názvem Česko (Czechia), na kterém se významně podílí i reprezentanti České geografické společnosti.

Jsme si vědomi toho, že vláda České republiky svým usnesením č. 403 ze dne 2. 5. 2016 podpořila záměr používat v zahraničí pro označení České republiky překlady názvu Česko, v angličtině Czechia. Jednoslovný název nicméně nenahrazuje oficiální název Česká republika (Czech Republic), nýbrž je jen jeho kratší neúřední alternativou a záleží na daném subjektu, zda se rozhodne užívat delší nebo kratší verzi názvu státu. 

Název Česko nelze ani po čtvrtstoletí existence našeho státu považovat za všeobecně přijímaný (a to ani v rámci české geografické obce), za přirozený a už vůbec ne za jediný správný či vhodný - jak bývá často jeho zastánci účelově argumentováno. Jeho propagátoři ve svém zaujetí zcela opomíjí geografické, historické, lingvistické i politické protiargumenty oponentů (viz např. Řehák, S. (2004). Česko? Chaos a skepse. Geografie, 109(4): 328-331). Svévolné prosazování názvu Česko lze chápat i jako posilování symbolické moci pouze jedné z historických zemí České republiky a to na úkor zemí ostatních. Pojem Czechia je pak v souvislosti s názvem státu ahistorickým produktem, který je v obecné angličtině prakticky neznámý s mizivou frekvencí výskytu.

Oficiální politické jméno Česká republika (Czech Republic) není sice rovněž ideální, nicméně reprezentuje náš stát a identitu jeho obyvatel relativně vhodněji a geograficky jednoznačněji. 

Nepovažujeme za nutné prosazovat jakýkoliv jednoslovný název našeho státu už proto, že není nezbytný (obejdou se bez něj tak respektované státy jako Spojené království, Spojené státy americké, Nový Zéland). Měl-li by jednoslovný název vzniknout, pak jako výsledek dlouhodobého spontánního jazykového vývoje, který jako jediný může vyústit v situaci, kdy nebude takový název nikým vnímán negativně. To považujeme za zásadní už z toho důvodu, že jde o název naší vlasti, je tedy krajně nevhodné, aby část obyvatelstva měla její označení spojeno s nějakými negativními emocemi. 

Respektujeme, že někteří geografové upřednostňují označení Česká republika (Czech Republic), jiní jednoslovný název Česko (Czechia). Snahy o předčasné „přeskočení“ přirozeného jazykového vývoje, svévolnou legalizaci a nátlakovou institucionalizaci pojmenování našeho státu názvem Czechia však odmítáme.

Argumenty zastánců i odpůrců využívání uvedených názvů respektujeme, ovšem pouze jako drobný příspěvek do rozpravy v oblasti politické či historické geografie. Úkol geografie v tomto směru vidíme spíše v roli pozorovatele této diskuse, nikoliv v roli jejího arbitra. Tím přirozeně nechceme nikomu upírat jeho právo používat název Česko (Czechia), nejde však o nic jiného, než o soukromé občanské aktivity, protože, podle našeho přesvědčení, žádný „vědecky správný“ nebo „jediný vhodný“ název neexistuje.

Zároveň si však dovolujeme upozornit, že společenské výzvy našeho oboru jsou v současné době vskutku poněkud jiné a ocenili bychom, kdyby již „boj o Česko“ nezasahoval do seriózní vědecké práce.

 

S úctou                                                                                                                                             22. června 2016

 

Autoři deklarace[1]

 

RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D.

(Oddělení environmentální geografie, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Brno)

 

RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

(Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

 

Mgr. Marek Havlíček, Ph.D.

(Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pobočka Brno)

 

Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.

(Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

 

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.

(Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně)

 

Doc. RNDr. Stanislav Kraft, Ph.D.

(Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)

 

Doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

(Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno)

 

Mgr. Stanislav Martinát, Ph.D.

(Katedra ekonomie a veřejné správy, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě)

 

RNDr. Robert Osman, Ph.D.

(Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno)

 

[1] Autoři a signatáři deklarace prezentují svůj osobní názor, nikoli oficiální postoj svých institucí

Komu bude petice předána: Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., prezident České geografické společnosti

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Sdílejte s přáteli a známými

Vzkazy | 57

22. 07. 2016 | Jan Blanicky | Prague
Říci ne zeměpisnému názvu, který nekonkuruje politickému, ale je mnohem vhodnější, praktičtější a neomezuje stát na momentální politické zřízení je neuvěřitelná omezenost. Obzvláště, když ve všech ostatních jazycích jeho ekvivalent přirozeně existuje.
Proč by to tedy v angličtině mělo být jinak ? Občas se někdy zamyslete, je-li to možné. Česká republika je politický název Česka.
Země mají politický a zeměpisný název (s výjimkou Středoafrické a Dominikánské republiky, kde jsou totožně, protože běžné jméno nemají).
Mimo politické dokumenty (tedy v 99% případů) se země prezentují zeměpisným názvem, který je nadčasový.
Politický název označuje pouze aktuální režim, resp.systém v zemi a je tedy z vlastní podstaty přechodné povahy.
Je proto nevhodné se jím v běžné řeči prezentovat, ale málokdo si to u nás už uvědomuje, zhlouplý zlozvykem nadužíváním politického,
který se u nás za poslední století změnil 6x. Tedy vaše iniciativa je kolosální chyba a krátkozrakost, pokud není záměrnou. Nota bene, název byl schválen již v roce 1993 komisí 50 odborníků v geografii. Takže protestujete proti tomu, co nám prospívá. Blahopřeji :-(
Překlady do ostatních jazyků, kde běžně funguji a dávno: Chequia, Tchéquie, Cechia, Tschechien, Tjekkiet, Tsjechië, Tsjekkia, Tjeckien, Cehia, Çekya, Çekiye,
Чехия, Чехія, Čekija, Tšehhi, Τσεχία - podobnost čistě náhodná, že? Budete z vlád těchto států též protestovat ? :-)"Geografové" z Holomóca však ví své :-) neb jsou moravističtí nácci. Vše je "vytvořeno" lokálně patriotistickými a nacionalistickými idioty, kteří jsou sice vyučenými geografy, přesto nejsou schopni (a rádi) rozpoznat zeměpisný a politický název naší země. Pokud je něco svévolné, tak stupidní setrvávání na politickém názvu státu, nicméně ze strany moravistických nacionalistů je to zcela pochopitelná věc. Oni nestojí o trvalé hodnotě českého státu, oni - pomalu a tzv.nenápadně (tváříce se, že jim o to jde ) - dělají všechno pro to to, aby ho rozbili.Kdo to nevidí je bloud. Takže, vy pseudogeografové, dokud budeme žít, jste našimi úhlavními nepřáteli, i když stupoidními :-) a jdeme poi vás. Kdo rozbíjí tento stát, je náš nepřítel !! Smrt moravistickým hovadům ! Smrt Mrvákům !!
+6 | -4
doporučit +
22. 07. 2016 | Jan Novák | Olomouc
Jsem šokovaný, že vedoucí katedry Marián Halás se nestydí takový blábol podepsat. Hanba! Slovák a navíc geograf by na prvním místě měl rozeznávat paralelu mezi the Slovak Republic a Slovakia a the Czech Republic a Czechia. Chápu to tak, že si na katedru slepých v Olomouci přivedli slepce ze Slovenska, aby jim do těch bludů nekafral, ale pouze jim je odsouhlasil. Takto se odborně veřejně zostuzovat je nepochopitelné.
+6 | -3
doporučit +
10. 09. 2016 | Štěpán Záruba | Rajhrad
Autoři petice na mě působí jako ti, kdo kdysi protestovali proti Chartě 77 a stvořili tak ANTICHARTU. Stejně jako oni tenkrát, tak i dnes autoři petice proti jménu Česko / Czechia protestují zcela účelově, vedeni pouze svými pocity,aniž by si zjistili všechna fakta, která svědčí jednoznačně ve prospěch jména Czechia, a to i s ohledem na zájmy Moravy.
I Francouzská či Chorvatská republika mají krátké názvy. Buďme jako ony! France, Croatia, Czechia.
My Moravané jsme pro jméno Česko-anglicky Czechia, protože nechceme, aby se zkráceně říkalo Čechy, nebo Bohemia,jak se to občas děje!
Jméno Czechia nenavrhli laici, ani politici, ale experti z NK ČÚZK! V souladu se zákonem. Už v r.1993!
Konečně snad svět pochopí, že už nejsme Czechoslovakia, ale dvě země: Czechia and Slovakia!
Otázka "Czechia líbí - nelíbí" je velmi nešťastná. Ani Czechoslovakia se lidem nelíbila, ale vláda jí v cizině propagovala!
Brát si jméno Czechia jako rukojmí pro boj za samostatnost Moravy je ubohé a zbabělé. Říkat České republice Czechia je totiž totéž, jako říkat Spolkové republice Německo Germany, Slovenské Republice Slovakia, a třeba Rakouské republice Austria - což je naprosto normální - tak kde je problém??? ČESKÁ republika - tedy ČESKO. CZECH Republic - tedy CZECHIA. Není tu Moravská republika, nemluvíme moravsky, v hymně České republiky se nezpívá "Země moravská, domov můj", a nemáme ani Moravský národní tým... Tak co pořád máte proti korektnímu jménu ČESKO a jeho ANGLICKÉMU PŘEKLADU CZECHIA???
Více zde: http://czechia-cesko.webnode.cz/czechia-sin-slavy-kladne-ohlasy/
Nebo zde:
http://czechia-cesko.webnode.cz/morava/
+5 | -1
doporučit +
22. 07. 2016 | Vladimír Hirsch | Praha
Dlouhodobě negativní vymezení se proti názvu "Česko" (a jeho anglickému překladu "Czechia") lze považovat za hluboký a škodlivý omyl, neboť stát, obzvláště pak historicky zakotvený, tento název nezbytně potřebuje. Zatímco název politický je vhodný pouze pro oficiální dokumenty typu mezinárodních smluv, název zeměpisný má jasně definovatelnou přirozenou funkci ve všech ostatních případech.Politický název nemůže nikdy v oněch "všech ostatních případech" nahradit název zeměpisný, protože má na rozdíl od něj přechodný charakter, ignoruje historickou kontinuitu státu a jeho funkce je tak limitována pouze na aktuální státní subjekt. Jeho užívání bez časového omezení je nesprávné, matoucí a nepraktické a z tohoto pohledu vůbec nezáleží na tom, zda a v jakém významu byl či nebyl jeho zeměpisný ekvivalent užíván dříve, neb jeho definice je dnes jasně vymezena i přes všechny snahy ji zpochybnit. Významy slov se mění a je otázkou úzu či institucionalizace významu, jak je chápat. V tomto případě tak bylo učiněno již v roce 1993 a revokace problematiky je zcela irelevantní. Česko je jasně definováno jako Čechy + Morava + Slezsko a je tedy názvem celého státu. V překladu Czecha = Bohemia + Moravia + Silesia





Je záhadou, proč česká reprezentace nenese daleko spíše nelibě, že její "ČR" resp. "CR" (nejspíše pro ještě větší zmatek, neb "CR" je dvoumístný ISO kód Kostariky) je jediným kontinentálním evropským státem, který zeměpisný název neužívá. Ať je tomu tak z jakéhokoli důvodu - lokálně patriotistického ("hnutí" Moravané, Za Moravu, Naša Morava apod.) či kvaziestetického - každý z nich není ničím jiným, než pocitovým, subjektivním a krátkozrakým hlediskem, ačkoli název státu by měl splňovat především objektivní kriteria srozumitelnosti, jasnosti a přehlednosti. Řečeno s Mathesiem, v jazyce je nutno učinit zjednodušení takového druhu, aby s předmětem bylo možno nadále pracovat. Tuto potřebu název Česko, resp.anglicky Czechia, beze zbytku splňuje a je zcela lhostejně, zda se mi líbí nebo nelíbí, protože státu slouží v pozitivním slova smyslu překlenutím a stmelením jeho nejrůznějších podob na historické přímce.

Jak by to ostatně vypadalo s prezentací drtivé většiny států (tedy těch, na jejichž území se v historii vystřídalo vícero nejrůznějších společensko-politických formací), které by z podobně malicherných důvodů lpěly na příležitostných pojmenováních? Samozřejmě zcela zmateně, tedy tak, jak je vnímám v důsledku oné hlouposti stát náš. Zavedený subjekt potřebuje ve vlastním zájmu disponovat jednoduchou značkou (a tou je jméno - stejně jako u osoby - v první řadě), která ho představuje jako transparentní a stabilní. Stát, který bude měnit název při každé změně politického systému či státoprávního uspořádání (ten byl u nás změněn za 20.století šestkrát, ačkoli se jedná stále o jednu a tutéž sídelně-historickou jednotku), bude zcela logicky chápán jako nerozvinutý a nestabilní a bude trpět mlhavostí či nerozpoznatelností své značky, tedy jakési základní vizitky s příslušnými následky, včetně negativních důsledků ekonomických.

Časté výmluvy založené na obecně akceptovaných mýtech, například že český název je vytvořen uměle, anglický se může s něčím plést a mnoho dalších, se nejen nezakládají na pravdě a lze je snadno a rychle odmítnout příslušnou argumentací, ale především jsou vzhledem k podstatě problému irelevantní. I kdyby je totiž nebylo možné vyvrátit, připravujeme se o možnost vystupovat jako stálá, kontinuální a nezpochybnitelná státní jednotka, historicky a geograficky, vnitřně i navenek nezávislá na politických a společenských proměnách.





Vědomí nefunkčnosti prezentace státu v podobě kostrbatého „Made in the Czech Republic“ a současně neochota k přímému postoji vedly až k zoufalému nápadu reanimovat značku „Made in Czechoslovakia“. Tento pokus byl nejen projevem diletantismu, neboť člověk s minimální znalostí mezinárodního práva by takový návrh jen stěží mohl vyslovit, ale především ukázkou „výšin“, jichž může dosáhnout švejkovská absurdita ve snaze problém nikoli vyřešit, ale bezbolestně, ač krkolomně a slabomyslně obejít.

Je častým zvykem operovat současnou existencí států, které jednoslovný název nepoužívají, z čehož je mechanicky vyvozováno, že ani náš stát jej nepotřebuje. Jakkoli několik takových mezi téměř dvěma sty státy ve světě najdeme, rozhodně nemohou představovat žádný argument, podporující takové tvrzení. Státy jako Dominikánská či Středoafrická republika geografický název nepoužívají především proto, že na rozdíl od nás žádný NEMAJÍ a nemají ani s naší státnosti srovnatelnou historickou kontinuitu, na níž by nesprávně (tak, jak se to děje v našem případě) mohly s patřičnou absurditou politický název aplikovat. Ti, kteří argumentují existencí a užíváním názvů jako "Spojené státy" či "Spojené království", srovnávají nesrovnatelné, neb viditelnost těchto zemí na politické i zeměpisné mapě je v porovnání s naší nebetyčně rozdílná. Ostatně, jiné státy podobných jmen na ní nenajdete, zatímco nejrůznějších republik napočítáte přes stovku. V případě Spojených států jde současně o název, který nepředstavuje prezentaci žádného politického systému, neb slovo "stát" v sobě zahrnuje jakoukoli možnost státoprávního uspořádání a je tedy všezahrnující.

Z uvedeného vyplývá, že odmítání zeměpisného názvu coby politicky neutrálního, v běžné řeči přirozeně aplikovatelného a univerzálně použitelného je podobně tragikomickým aktem jako přeřezávání větve, na které sedíme. Subjektivní hlediska ve věci všeobecně prospěšné nemají místo a pokud jim toto místo jsme ochotni poskytnout, vypovídá to výmluvně o našem skutečném vztahu k vlastní zemi.
+5 | -4
doporučit +
20. 07. 2016 | Vladimír Baar | Ostrava
Skutečně jsem to na Colours všem jasně vysvětlil a nebyl jediný hlas, který by potřebu kodifikovaného geografického jména zpochybnil. Ostatně ani ten zpěvák neřekl "čečnja", ale "čečija" - prostě to špatně vyslovil. Další důkaz toho, že bylo nutné jméno kodifikovat a v angličtině se také brzy ustálí správná výslovnost. A jelikož se jedná o geografické jméno, tak je jen správné, že na jeho propagaci pracuje ČGS. To, že pár geografů z nějakých subjektivních, zdůrazňuji SUBJEKTIVNÍCH, důvodů má z Českem problém (a ještě větší s anglickým ekvivalentem - kupodivu ale ne s německým, španělským, švédským a desítkami dalších), ještě neznamená, že činnost ČGS je centralistická, prostě většina geografů (nejen z Prahy) geografické jméno používá a chce, aby se přestalo zejména v angličtině komolit na Czecho nebo Checo apod. A protože vím, že minimálně jeden z autorů petice by klidně uvítal, abychom se anglicky nazývali Czech (!!!), tak bylo nutné udělat řadu kroků pro propagaci Czechia. Momentálně jsem na Šrí Lance a ještě se mi nestalo, že by někdo nevěděl odkud jsem, když řeknu "from Czechia". A tak už vědí, že Czechia=Czech Republic a naopak. Stejně jako Slovakia=Slovak Republic. A nikdo v tom nevidí problém. jen zdejší delegátka stále říká "u nás v Čechách". Ale v angličtině kupodivu používá správný termín Czechia. A to vůbec nezaregistrovala tu proticzechijskou mánii v našem tisku. Prostě Czechia se používá a používat bude, je to přirozený proces. A komu se nelíbí, ať ho nepoužívá. Má k dispozici svoji republiku. A snad časem pochopí, že Česko/Czechia je stejně jako Česká republika/Czech republic jméno reprezentující Čechy+Moravu+Slezsko/Bohemia+Moravia+Slezsko. Jak jednoduchý a brzy již 100 let starý fakt (a oficiální). Pro svět jsme stejně všichni Češi. A jak se kdo subjektivně cítí, to je jeho vnitřní záležitost. Stejně jako víra či nevíra...
+5 | -4
doporučit +
26. 07. 2016 | Miloš Fňukal | Olomouc
Byl jsem poněkud překvapen, že řada příspěvků v diskusi reaguje spíš než na obsah a cíle petice na apriorně předpokládané nízké motivy jejich autorů ve kterých někteří dokonce rozpoznali skrytý proputinovský moravský separatismus. Asi by proto bylo dobré vrátit ji na původní kolej, tj. k otázce, jestli geografie jako vědní obor nabízí odborné – a pak tedy nutně objektivně platné a i v jiných případech shodně fungující – argumenty pro to, aby se jako neoficiální (zeměpisné, neúřední) označení státu používalo slovo Česko / Czechia a naopak aby striktně nebylo (s výjimkou úředního styku) užíváno označení Česká republika / Czech Republic. Osobně se domnívám, že takové argumenty geografie nemá. Podívejme se na následující dvě věty:

„Turisté z České republiky se po letech vracejí do Bulharska.“
„Turisté z Česka si v poslední době oblíbili Dominikánskou republiku.“

Řekneme-li, že první věta je „geograficky“ nesprávná, protože kombinuje politické a zeměpisné jméno, zatímco druhá věta je „geograficky“ zcela v pořádku, protože Dominikánská republika má zeměpisné jméno Dominikánská republika, pak není naše argumentace konzistentní.

Rozhodně také nelze tvrdit z „geograficky“ správné zeměpisné jméno by nemělo nebo, existuje-li nějaké obecně zeměpisné označení, dokonce nesmí obsahovat údaj o státním zřízení. Nepříliš daleko od našich hranic najdeme příklad státu, kde je konstrukce zeměpisného jména bez označení státního zřízení dokonce geograficky nemožná. Větu:

„Bosna a Hercegovina, která se skládá ze dvou entit – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, sousedí se Srbskem, Chorvatskem a Černou Horou.“

srovnejte s větou, která by z toho vznikla, pokud bychom pravidlo „žádné státní zřízení“ aplikovali důsledně:

„Bosna a Hercegovina, která se skládá ze svou entit – Bosny a Hercegoviny a Srbska, sousedí se Srbskem …“

Pokud to shrnu: zeměpisné jméno klidně může – a někdy dokonce musí – obsahovat údaj o politickém zřízení (k příspěvkům Josefa Panguly, Petra Papouška). Zeměpisné jméno přitom nevzniká zápisem do nějakého názvoslovného seznamu, ale jen a pouze aktivním používáním v geografické komunitě (např. ani jeden geograf nepoužíval názvy ze seznamů OSN Arabská libyjská džámáhírija nebo Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Rudolfem Jeřábkem zmíněné názvoslovné seznamy jsou vytvářeny kvůli nepochybně žádoucí „standardizaci geografického názvosloví užívaného ve státních mapových dílech“, neslouží ale jako kodifikace jediného správného „neúředního“ nebo chcete-li zeměpisného názvu.

Je nepochybné, že ve světě obvyklejší je zeměpisné označení státu neobsahující informaci o státním zřízení, nelze ale (minimálně v rámci geografie) nějak vyvodit, že by byl takto konstruovaný název nutný nebo pro stát výhodnější – asi jen stěží bychom dokázali, že státy které nemají „obvyklý“ zeměpisný název jsou chudší, méně respektované nebo zranitelnější. Pokud by tomu tak bylo, pak by se asi turisté nehrnuli do „podivné“ Dominikánské republiky, ale na „normální“ Haiti – ne, v názvu to skutečně není (záměrně přeháním v reakci na příspěvek Vladimíra Hirše).

Jistě je pravda, že názvy bez informace o státním zřízení jsou trvalejší, ale pro případ České republiky je tento argument velmi slabý: jednak nelze očekávat naši přeměnu na monarchii, jednak je označení „Česko“ také jen s obtížemi použitelné pro popis stavu před rokem 1969 – nebo snad někdo tuší, jestli ležel Liberec v roce 1943 v Česku, ve „Velkoněmecku“, nebo v obojím? A to už ani nepíšu o Vratislavi v roce 1700 … (pan Hirš a prof. Baar rozhodně nemají pravdu, když tvrdí, že: „Česko je JASNĚ definováno jako Čechy + Morava + Slezsko“). Protože se v minulosti zásadně měnily nejen hranice některých potenciálně českých zemí, ale i území osídlené jazykově českým obyvatelstvem, je o nějaké „nadčasovosti“ nebo „trvalosti“ Česka velmi obtížné hovořit. To ale nechme vyřešit historiky…

Spory „o Česko“ jsou jakousi studenou válkou české geografie už 26 let. V periodicky se opakujících eskalačních fázích konfliktního cyklu se obě strany častují v závislosti na počtu vypitých piv různě jadrnými obviněními z diletantství, mrzkých úmyslů, geneticky podmíněné averze k Praze nebo nečestného jednání. A všichni se zaklínají odbornými a vědeckými argumenty… Domnívám se ale, že o odbornou debatu nejde a nikdy ani nešlo – jednoduše proto, že geografie nemá prostředky, kterými by rozhodla, který zeměpisný název je „dobrý“ a který „špatný“. Nejde ani o otázku vědecké terminologie – termíny přeci vznikají tehdy, když je nutné přesně definovat obsah odborných výrazů, v tomto případě je však územní rozsah obou variant názvu jasný.

V odpovědi na poznámku pana Nováka (je „logické, že geografická profesní organizace prosazuje používání geografického jména státu“) bych tedy za sebe asi napsal toto: je poněkud iritující, když profesní geografická organizace zaštítí svým jménem výběr jedné ze dvou možných variant neoficiálního (zeměpisného, neúředního) názvu místo toho, aby uznala, že ani jedna z nich není chybná nebo nepřípustná. Připadá mi, že si tím uzurpuje právo na něco, co jí nepřísluší, podobně jako když nějaký spolek stomatologů doporučuje konkrétní značku zubní pasty. Možná jsem úplně mimo, ale myslím, že úkolem geografie není „vytvářet“ geografickou realitu, ale (jen) ji zkoumat.
+4 | -5
doporučit +
22. 07. 2016 | Tomáš Krejčí |
Se nám to tady pěkně rozjelo...
No i přes řadu nesporných historických faktů je zjevné, že tu stále uniká smysl petice – že je tu kobercový nálet na používání Česko/Czechia napříč všemi a všude, to je dostatečně patrné třeba z již citovaného usnesení HV ČGS (tj. výboru naší nejvyšší profesní organizace). Obracení se (i mediální) v takové míře a formě na instituce, organizace, svazy, nakladatelství a časopisy, „které dosud používají politický název Česká republika–Czech Republic“– to skoro vypadá jako nátlak, nebo ne? Po roce 1948 a některých dalších ve 20. století se taky přejmenovávaly ulice, náměstí i města v míře více než malé.
Osobně tak vnímám smysl petice v tom, že se ohrazuje vůči tomuto nátlaku. Počet podpisů pod peticí je v tomto kontextu podružný, ostatně skladba komentářů naznačuje dobrou míru citovanosti :-) a bezesporu se tématu bude věnovat i některé odborné periodikum.
Díky tomu i věřím, že řada uvedených komentářů je činěna opravdu z čisté lásky k Česku. Anebo je tu potřeba něco odpracovat?
A číslem dne je… třeba 0,215 :-)
+4 | -3
doporučit +
15. 07. 2016 | Bohumil Frantál | Brno
Re: Pepa Zdepa: prave aktivity CGS (viz komentar z 14.7.), ktere smeruji vuci ruznym organizacim a z vedecke autority ' zadaji', aby byl vylucne pouzivan nazev Czechia byl jednim z duvodu teto petice. K otazce mozne zameny Czechia za Chechnia, Checia apod. se nabizi aktualni usmevna historka z prave probihajicich Colours of Ostrava: "Poprve v Cecensku, hlasali na Colours rockeri z Australie, viz: http://kultura.zpravy.idnes.cz/colours-of-ostrava-2016-ctvrtek-prvni-den-fc6-/hudba.aspx?c=A160715_090718_hudba_vha. Predpokladam, ze Prof. Baar jim posleze v zakulisi vse fundovane vysvetlil.
+4 | -3
doporučit +
12. 07. 2016 | Eva Horová | Brno
Taková petice je ostudou české geografie.Nerozeznat, že existuje zeměpisné jméno a spolu s ním současně formální jméno informující o (momentálním) státním zřízení,to tedy stěží odpovídá kvalifikaci podepsaných odborníků. Adekvátní překlad jména Česko (o němž snad už nikdo rozumně nepochybuje) je naprosto nezbytný, zejména pro anglický jazyk.
+4 | -2
doporučit +
12. 07. 2016 | Marek Fiala | Červený Kostelec
Očekával bych, že vědečtí, pedagogičtí a odborní pracovníci v geografii a příbuzných oborech, titulovaní zepředu i zezadu, lpějící na seriózní vědecké práci, dokáží používat ve svém oboru běžné termíny, např. zeměpisný a politický název státu... ouha, předpoklad se nenaplnil.
+4 | -0
doporučit +

Podepsat tuto petici

Podpis je nutné potvrdit v doručeném mailu

Podpis je nutné potvrdit v doručeném mailu

Podepsat petici

Podpisy | 32 (+2 nepotvrzené)

  • Alžběta Honsová | Loukov
  • Vilém Honsa | Žďár
  • David Petrásek | Horní Branná
  • Václav Němec | Lišov
  • Jiří Gürtler | Zbýšov
  • Adam Podstavka | Havířov
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • David Filip | Brno
  • Věra Rasochová | Brno
  • Magdalena Rousová | Plzeň

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku