13.06.2018 08:49

Z vyjádření odboru životního prostředí ÚMO 2 Slovany v Plzni zveřejněného v článku na iDnes dne 8.5. plyne, že závažný důvod ke kácení existuje pouze u ca 20 stromů.  Zde je odkaz na tento článek:

https://plzen.idnes.cz/plzen-jiraskovo-namesti-upravy-stromy-kaceni-petice-protesty-park-zelen-re-architekti-gt0-/plzen-zpravy.aspx?c=A180608_082951_plzen-zpravy_jzk

E-petice vznikla na podporu papírové petice, která má nyní ca 700 podpisů.

Děkujeme všem za podporu!

 

27.06.2018 08:06

Níže je odpověď na tiskovou zprávu v souvislosti s kácením odeslaná na Magistrát města Plzně, ÚMO 2 Slovany a Správu veřejného statku města Plzně

Plzeň, 27. června 2018

Vážené dámy, vážení pánové,

píši vám v návaznosti na tiskovou zprávu ze dne 25. 6. týkající se zamýšleného kácení na Jiráskově náměstí v rámci jeho obnovy (https://www.plzen.eu/obcan/aktuality/aktuality-z-mesta/pocet-stromu-na-jiraskove-namesti-vzroste-ze-136-na-160.aspx).  Ráda bych vám za celý petiční výbor vysvětlila pohnutky k sepsání a šíření petice proti rozsahu kácení.

Důvodem pro vznik petice jsou níže zdůvodněné obavy ze zhoršení mikroklimatu / životního prostředí na náměstí, které zde nyní díky souboru vzrostlých stromů a rozlehlosti travnaté plochy funguje velmi příznivým způsobem.

Celá architektonická soutěž bohužel proběhla tak, že její účastníci nemuseli brát nijak velké ohledy na zachování zdravých stromů a zeleně, přestože z dotazníkového šetření a besed s veřejností vyplynulo, že „pro místní občany představuje největší hodnotu historická atmosféra 20. - 30. let a vzrostlé kaštany“ (viz soutěžní podmínky https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2017/CNP/CNP2017_Soutezni-podminky_final(1).pdf ). Hned na druhém místě se umístil návrh, který kácel všechny stromy a nové stromky v parku sázel do mlatového povrchu (https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/cz/galerie/263_2-misto-ing-akad-arch-jan-sepka.html ). Je velkou otázkou, proč organizátorům, porotě a některým architektům tento způsob zacházení se zelení připadá pro dané místo žádoucí.

Náměstí je lemováno vysokými činžovními domy. Ulice směrem k Mikulášskému náměstí jsou bez jediného stromu. V parných létech „Jiráskáč“ není ochlazován prouděním chladnějšího vzduchu od řeky tak jako Mikulášské náměstí. Mikroklima na Jiráskáči tedy zcela závisí na rozloze listové plochy a trávy.

Na základě dendrologického posudku a vyjádření odboru životního prostředí ÚMO 2 Plzeň existuje závažný důvod ke kácení pouze u zhruba 20 stromů na celém náměstí. Zbytek stromů se těší běžnému zdraví stromů ve městech. Dendrologický posudek nikde neuvádí, že pro zachování stability a zdraví kaštanového parku by bylo vhodné pokácet zhruba 2/3 jeho stromů. 

I když po obnově na náměstí má být 160 stromů, tak nová výsadba současný rozsah listové plochy nenahrazuje ani do budoucna, protože snižuje množství košatých stromů v centrální části parku a ruší alej podél klášterní zdi. Výsadba v blízkosti domů neumožňuje sázet stromy, které by mohly být košaté. Z vnější strany celé klášterní zdi, kde by mohly a měly být košaté stromy, naopak nebudou stromy žádné. Vítězný návrh navíc nepočítá s obnovou zhruba 30 stromů, které v parku ponechává, tyto stromy jsou v parku pouze na dožití. Znamená to, že v centrální části parku by po jejich dožití mělo být pouze 40-45 stromů a na celém náměstí zhruba 135 (viz informace na tabuli před kostelem). Nová koncepce zeleně tak zjevně není ve prospěch obnovy a růstu listové plochy ani v blízké ani v daleké budoucnosti.

Zrušena má být i travnatá plocha podél klášterní zdi a polovina trávy v parku, kterým se daří i s minimální údržbou. Místo toho má být v parku uprostřed průchozí zóny intenzivně udržovaný travnatý čtverec a obdélníčky trávy podél domů, které budou parkující občané při cestě od aut ke svým vchodům svižně přeskakovat. Zavlažování vodou z retenčních nádrží znamená, že tráva i stromy budou zavlažovány vodou spláchnutou z městských povrchů, která je znečištěná. Rušení více než poloviny stávající travnaté plochy a její nahrazování dlažbou a rozsáhlým mlatovým povrchem, který bývá za suchého počasí prašný a v létě kumuluje teplo, je dalším hříchem proti mikroklimatu.

Zastánci nové koncepce zdůrazňují vznik nových funkcí pro místní i širší veřejnost. Před kostelem má například vzniknout velký betonový kruh jako shromaždiště a místo pro tanec nebo jógu (viz skicy k vítěznému návrhu https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/cz/galerie/262_1-misto-re-architekti-studio-s-r-o.html ).  Lidé se však mohou shromažďovat i před klášterem, tančit prakticky kdekoliv a na jógu si skočit do klášterní zahrady. Betonový kruh má přijít na místo, kde nyní rostou 4 zdravé kaštany, z toho 2 nadprůměrné hodnoty.

Nová koncepce zeleně na Jiráskáči je krokem zpět. Vizionářsky se chovají ty městské správy, které si uvědomují význam mikroklimatu a městské prostory revitalizují v zájmu jeho rozvoje. Například nizozemské město Wageningen, sídlo prestižní univerzity v oblasti lesnictví, zemědělství a ekologie, kde probíhá intenzivní výzkum „horkem stresovaných městských zón“. Dopady změny klimatu se v tomto městě snaží mírnit promyšleným zacházením se zelení. Obáváme se, že po realizaci nynějšího plánu obnovy by se Jiráskáč stal daleko víc „horkem stresovanou zónou“ a bohužel úplně zbytečně.

Problematické je, že Magistrát města Plzně již dávno podepsal smlouvu s architekty, aniž by bylo jakkoli schváleno kácení a další osud významného krajinného prvku. Ovšem i teď je stále možnost se rozhodnout ve prospěch mikroklimatu a životního prostředí. Závěrem malá perlička - město Vsetín se v roce 2013 rozhodlo vyměnit část nové nevyhovující rozsáhlé mlatové plochy na obnoveném náměstí a nahradit ji trávou. Pod tlakem občanů a za hodně peněz. Zbytečně vykácené vzrostlé zdravé stromy však takto jednoduše navrátit nelze.

Petice proti rozsahu kácení stromů na Jiráskově náměstí není pouhým „znepokojením u některých občanů“, má své opodstatnění a smysl, protože architektonická soutěž na zacházení se zelení v souvislosti s mikroklimatem nebrala nijak zvláštní ohledy.

Pokud souhlasíte s výše uvedeným, máte možnost i vy ji podepsat, lajkovat nebo alespoň šířit.  Zde je odkaz: https://e-petice.cz/petitions/ne-kaceni-93-ze-136-stromu-na-jiraskove-namesti-v-plzni-.html .

S pozdravem,

Jménem petičního výboru

Hana Borova, MA

 

14.07.2018 14:27

Pan Šindelář nám minulý týden zaslal stanovisko odborné pracovní skupiny k naší petici, stanovisko i naši odpověď sdílím níže. Papírová petice má přes tisíc podpisů. Kaštan na Plzenecké a stromky před ZŠ káceny být nemají a v polovině září má přímo na náměstí proběhnout schůzka s veřejností ohledně ostatních stromů.

O odevzdání obou petic, papírové i e-petice, Vás budu informovat. V souvislosti s ochranou osobních údajů zdůrazňuji, že pokud si nepřejete, aby Vaše údaje byly odevzdány na ÚMO 2, prosím odstraňte je.

Po odevzdání e-petice zaniká možnost komunikace přes web e-petice, takže budete-li chtít přeposlat pozvánku na setkání v září přímo na Jiráskově náměstí nebo informace ohledně dalšího vývoje, neváhejte a napište mi na hana.borova@volny.cz. 

Za petiční výbor přeji vám všem krásné a pohodové léto.

Hana Borova

------------------------------------------------------------------------------

Zde je naše odpověď:

Plzeň, 10. 7. 2018

Vážený pane Šindeláři, vážená odborná pracovní skupino,

 

děkuji Vám za odpověď, i když nás mrzí Vaše stálá nedůvěra v opodstatněnost petice. Pokusím se tedy znovu vyjasnit některá nedorozumění ohledně petice i participace.

 

Ad1) Petice

Petici by s ohledem na ochranu dřevin i významného krajinného prvku (VKP) v souvislosti s rozsahem kácení mohl iniciovat kdykoliv prakticky každý bez ohledu na zapojení do projektu a měl by k tomu pádné důvody.  Plánovaný zásah JE NEPŘIMĚŘENÝ.

 

Níže jsou hlavní výstupy z participace veřejnosti, jak je shrnul  Pěstuj prostor:

„…podpořit rekonstrukcí kvalitní urbanistický charakter a historickou atmosféru náměstí“
„…zachovat co nejvíce stávajících zdravých vzrostlých stromů a navrhnout celkovou koncepci zeleně (vymyslet logiku doplnění nebo náhrady v místech, kde zeleň chybí nebo kde dojde k jejímu odstranění, definovat „volné“ prostory, květinovou výzdobu apod.).“  Zde je odkaz:

http://pestujprostor.plzne.cz/dnld/_P2_vystupyVerejnost_final.pdf

 

Petice hájí příznivé životní prostředí tvořené vzrostlými stromy a její cíl je i v souladu s výstupy z participace.

 

Výsledky architektonické soutěže i podpis smlouvy s architekty na čistopis a realizaci projektu naznačují, že se schválením rozsahu kácení se počítá s velkou samozřejmostí. Přitom se jedná o zákonem chráněný VKP. Proč bychom s ohledem na jeho ochranu nemohli nesouhlasit s tímto postupem?

 

Facebook, web nebo plakát na stromu pro účinné zapojení veřejnosti jednoduše nestačí. Ne každý má internet, facebook, popř. dítě na místní ZŠ. Zpravodaj ÚMO 2 již do schránek nechodí. Například většina bytovky o besedách nevěděla, bytovka má 36 bytů.

 

Vzhledem k ochraně dřevin i VKP je zcela na místě, že se k rozsahu kácení vyjadřuje i širší veřejnost a ne pouze místní. Vzrostlé stromy jsou rovněž biotopem živočichů.

 

V souvislosti s možnou etapizací kácení je vzhledem k rozloze listové plochy 19 mladých stromků před školou marginálních, navíc v době vzniku petice byly určeny ke kácení. 

 

Jediným nedorozuměním ohledně textu petice je skutečnost, že je v ní výslovně zmíněn kaštan na Plzenecké ulici. Je úplně mimo hlavní plochu náměstí a stíní třem velkým odpadovým kontejnerům.  Jeho kácení připomínkujeme od začátku, nikdo nikdy nevysvětlil, proč se má kácet. Ke kácení je v čistopise stále zakreslen i nyní, takže i když jej architekti 17. 5. z kácení v rámci projektu vyňali, tak jsme se v bytovce obávali, že jej ÚMO 2 chce jednoduše pokácet z jiného důvodu, údajně je plánu i obnova Plzenecké. To je hlavní důvod, proč je v petici, aby se nestalo, že na něm najednou bude křížek, pak bude rychle pokácen a v létě bude kolem kontejnerů nesnesitelný zápach. Prohlédněte si fotografii v příloze, ať pochopíte, o čem mluvím. Pokud by ho architekti neponechali ke kácení v čistopise a ÚMO 2 by za poslední dobu nevykácel tolik stromů, v petici by nebyl.

 

Ad 1) Participace

Od začátku prezentace vítězného návrhu jsem rozsah kácení připomínkovala i za bytovku a o termoregulaci vzrostlých stromů jsem mluvila opakovaně. Jediným výsledkem bylo, že architekti až v čistopisu z kácení vyňali 4 vzrostlé kaštany podél pozemku bytovky, které měly být káceny z kompozičních důvodů. 

 

K názoru na obnovu náměstí do zpravodaje projektu mě na podzim 2017 vyzvala i Nadace Proměny Karla Komárka. Napsala jsem požadovaných 5-6 vět, tj. co se mi líbí i nesouhlas s rozsahem kácení, včetně odůvodnění. Poděkovali mi, svůj názor jsem ve zpravodaji publikovaný nenašla. Proč se tedy na autentické názory občanů vlastně vůbec někdo ptá? Celou komunikaci mohu přeposlat.

 

Uvádíte, že „k diskusi na téma zeleně sloužila mj. zatím poslední veřejná beseda k projektu (17. 5. 2018 v parku na Jiráskově náměstí).“  Již v říjnu 2017 Magistrát podepsal smlouvu s architekty na čistopis a realizaci celého projektu. Nerozumím, jaké další „možnosti alternativních řešení“ máte na mysli.  Za zbytečně pokácený vzrostlý zdravý strom jednoduše neexistuje alternativní řešení.  Pokud to měla být beseda, která by ještě reálně ohledně zeleně mohla něco opravdu zásadního změnit, tak by přece nemohla být dávno podepsaná smlouva s architekty?

 

Nepovažujete-li například majitele bytů a obyvatele bytovky se dvěma vchody za místní, tak koho tedy? Na náměstí jsme největším bytovým domem. 

 

Ad 2) Architektonická soutěž

Nezpochybňujeme regulérnost soutěže, pouze její smysluplnost v souvislosti s hlavními výstupy participace veřejnosti, které byly parafrázovány v podmínkách soutěže. Zatím nám stále není jasné, proč porota ani účastníci na tyto výstupy bohužel nemuseli brát nijak zásadní ohledy. Jinak by se ze samé podstaty věci na druhém místě nemohl umístit návrh, který kácel všechny stromy.  Přitom zdravé vzrostlé dřeviny i VKP jako celek jsou v porovnání s ostatními požadavky navíc chráněny zákonem. Zde je odkaz na soutěž: https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/

 

Pokud je participace veřejnosti součástí projektu, tak by požadavky veřejnosti v rámci soutěže měl někdo hájit, aby architekti nekáceli čistě z kompozičních důvodů. Nemůže být přece zase na občanech, aby sami následně znovu hájili jasně dané hlavní výstupy z participace. Jinak nemá smysl participaci veřejnosti v takovém rozsahu vůbec organizovat. 

 

Ad 3) Rozsah kácení

Příslib dalšího jednání ohledně stromů z  ÚMO 2 i od Vás přišel až právě v důsledku petice.

 

Ohledně zdůrazňované „nutnosti“ rozsahu kácení zde cituji názor architektů, kteří v soutěži skončili na posledním místě: „Stromy necháváme v klidu žít. Žádné převratné řešení, které by je potřebovalo vykácet, nenavrhujeme. Vážíme si totiž každého vzrostlého stromu. Kácet stromy starší padesáti let s tím, že jsou staré, nám vzhledem k délce lidského bytí připadá více než smutné“ (viz podklady k návrhu na 5. místě v soutěži, káceli by pouze tehdy, kdyby veřejnost výslovně souhlasila s novými funkcemi). Obnova povrchů a sítí je tedy možná i bez nepřiměřeného kácení, včetně řešení hospodaření s dešťovou vodou. Samozřejmě, že každé pojetí má své výhody a nevýhody, to ovšem neznamená, že pro realizaci obnovy náměstí by bylo obecně nutné tak rozsáhlé kácení. Je to věc hodnot, priorit a názoru a to i v řadách kvalifikovaných architektů.

 

Funkce listové plochy pro životní prostředí je permanentní, zatímco některé nové funkce, navrhované na úkor stromů, jsou nárazové a nahraditelné jinde na náměstí.

 

Sociální bezpečnost v daném případě nijak nesouvisí s plánovanými úpravami ani s kácením. V parku nejsou nepřehledné keřové plochy nebo nebezpečná zákoutí. Případné stížnosti na nízké koruny lze řešit zkrácením příslušných větví.

 

Ad 4) Skutečný dopad na mikroklima

Schopnost termoregulace a snižování imisí, kterou mají vzrostlé stromy, nelze srovnávat s malými stromky a udržovaným trávníkem.

 

Prašnost daného místa se naopak zvýší, protože ubude značné množství listové plochy, která brání působení větru a snižuje imise. Vašemu argumentu, že zrušení průjezdních silnic jako takové sníží prašnost náměstí, nerozumím. Při jednosměrce bude část aut zase více kroužit kolem náměstí.

 

Zasakovací pásy by podél klášterní zdi nemusely být ničím přerušovány a mohly by být větší, stejně jako stromy v nich, na rozdíl od jejich umístění podél domů.

 

Se stanovištěm stromů podél klášterní zdi počítaly všechny ostatní soutěžní návrhy kvalifikovaných architektů. Celý prostor od školy ke zdi je kromě mladých třešní úplně beze stromů, v horku vyprahlý a nedá se tudy přes náměstí chodit, tak lidé chodí podél zdi z druhé strany klášterní zahrady, kde ovšem alej, která nyní příjemně ochlazuje, má být vykácena a neobnovena. Proč? Ostatní návrhy správně chápaly potřebu stromů z obou stran klášterní zdi. Podklady ohledně sítí měli všichni stejné.

 

I v souvislosti s budoucí podobou náměstí se nepočítá s funkcí stromů pro mikroklima. Stromy, které nyní návrh ponechává na hlavní ploše (ca 30), zde mají být pouze na dožití. Takže i když po obnově náměstí se počítá se 160 stromy, tak do budoucna na náměstí má být pouze zhruba 130- 135 stromů, z toho většina bude podél domů a ne v hlavním prostoru parku. Navíc pokud tyto stromy v dolní části nebudou, tak zároveň vynikne neestetická bytovka, protože před ni nyní mají být nyní dosazeny stromy s menší možností košatosti a pouze v jedné řadě.

 

Ad 5) Náměstí ve Vsetíně

Z hovorů s lidmi o projektu obnovy vyplynulo, že rozsah mlatové plochy se jim rovněž nelíbí, že se jim jednoduše líbí tráva. A ve Vsetíně nový mlat nakonec nevyhovoval natolik, že byl zčásti vyměněn za trávu, proto jsem příklad Vsetína uvedla. Výhodou trávy je i to, že není potřeba řešit náletové trávy. Jak hodláte řešit náletové trávy v mlatu? Ručním odstraňováním nebo chemickým postřikem?

 

Podpora veřejnosti petici vypovídá o důležité roli vzrostlých stromů pro lidi ve městě obecně. Je na čase, aby se ke stromům v rámci revitalizací začalo přistupovat jako ke chráněným živým organismům a ne jako ke kompozičním a stavebním překážkám.

 

Doufáme, že nádherný soubor stromů a příjemné mikroklima, které nyní na náměstí jsou, zde budou v maximální možné míře zachovány i do budoucna.

 

Zdravím Vás i odbornou pracovní skupinu jménem petičního výboru a přeji krásné léto.

 

Hana Borova

 

P.S. Píši se Borova s krátkým „a“.

P.P.S. Pěstuj prostor nás nazval „aktivistkami, co brání otevření klášterní zahrady“ a členové odborné pracovní skupiny „aktéry“. To je fajn, aspoň je to teď genderově o něco vyváženější :-).

---------------------------------------------------------------------------------------------

Zde je mail od pana Šindeláře ze dne 5:7.2018

Vážená paní Borová,

dovoluji si reagovat na Váš e-mail, jímž jménem petičního výboru odůvodňujete pohnutky k sepsání petice proti kácení na Jiráskově náměstí v Plzni. Rád bych zopakoval, že se vznesenými námitkami proti kácení zabýváme a na polovinu září jsme již avizovali setkání s veřejností, vedené snahou o konstruktivní diskusi s občany, kde bude rovněž věnován prostor otázkám souvisejícím s obavou ze zhoršení mikroklimatu. Níže Vám zasílám stanovisko členů odborné pracovní skupiny, která se zabývá přeměnou Jiráskova náměstí.



Stanovisko k Vašemu dopisu z 27.6.2018 dle jednotlivých témat



Ad1) Petice

Projekt, který byl od počátku tedy od zadání projednáván s veřejností a následně transparentně a intenzivně představován občanům, je i po bouřlivé diskusi ohledně parkování vnímán převážně pozitivně. Tento proces navíc stále pokračuje. Způsob prezentace projektu z Vaší strany způsobuje, že petice, podepisovaná mnohdy lidmi bez hlubšího vhledu do projektu, kteří ani nejsou z Plzně, se stává nástrojem boje velmi omezené části aktérů, nikoli dokladem skutečného poučeného názoru a zejména místních obyvatel.

K diskusi s veřejností na téma zeleně sloužila mj. zatím poslední veřejná beseda k projektu (17. 5. 2018 v parku na Jiráskově náměstí). Ze strany autorů petice bohužel nebyla plně vytěžena. Zaznělo několik otázek a odpovědí na téma výměny stromů, ale detailní diskusi o míře výtek, podrobných důvodech výměny stromů či možnostech alternativních řešení nikdo z přítomných neinicioval. Namísto toho byla následně připravena petice, a to včetně zavádějících informací, které byly přímo na besedě vyvráceny.

Ad 2) Architektonická soutěž

Soutěž byla regulérní, zastoupená odborníky a vedená s důrazem na přírodní složku náměstí i jednání s veřejností. Členové poroty, přizvaní odborníci (včetně odborníků na zeleň) i organizátor soutěže Nadace Proměny Karla Komárka mají za sebou mnoho úspěšných, odbornou i širokou veřejností uznávaných projektů. Kvalitní projekt je vždy dobrým kompromisem mezi řadou mnohdy protichůdných požadavků, z pohledu jednotlivých dílčích oborů souborem nedokonalých řešení, z pohledu celkového vyváženou souhrou. Zlepšení životního prostředí a mikroklimatu bylo jednou z hlavních složek zadání soutěže napříkladv podobě hospodaření s dešťovou vodou. Pokud Vás Vaše kvalifikace neopravňuje ke zpochybňování kvality, resp. odbornosti, architektů, porotců, organizátorů i uznávaných odborníků, je nutné takový názor korektně vydávat za Váš subjektivní a nikoli rozšířený (viz petici).

Ad 3) Rozsah kácení

Není pravda, že je plánováno kácení 2/3 stromů – je to účelové překrucování faktu, že v rozsahu např. 20ti let by bylo možné takový počet nahradit. V rámci představení veřejnosti bylo vysvětlováno, že z počtu zhruba 90ti stromů není třeba v prvních etapách kácet cca 20 ks. Možnost zachování dalších několika stromů se prověřuje, věc není uzavřená.

Pro smysluplnou výsadbu nových stromů a důležitou úpravu povrchového řešení a obecně řešení náměstí jako celku, je skutečně nutné pokácet kromě nemocných stromů i některé „zdravé“, a to ty nevhodně umístěné, zakrslé (s korunou téměř ve výšce očí), vyskytující se v nevhodném povrchu (zalité do asfaltu – tedy neprosperující a více náchylné k nemocem), umístěné na inženýrských sítích atd.

Závažným důvodem pro kácení není pouze zdravotní stav stromů (viz dendrologický posudek), ale i potřeba úprav náměstí, která povedou k jeho oživení, k větší sociální bezpečnosti ale i k dalšímu rozvoji a udržitelnosti přírodní složky (stromů – zajištění lepších půdních podmínek, lepšího spádování a tedy i lepší distribuce vody ke stromům).

Ad 4) Skutečný dopad na mikroklima

Mikroklima ve městě nezávisí pouze na stromech a ploše trávníků, je to poměrně komplexní problematika, do které vstupuje více faktorů. Podrobnostem rádi věnujeme zmiňovanou podzimní diskusi.

Jednou z nejdůležitějších součástí opatření proti dopadům klimatické změny v urbanizovaném prostředí je hospodaření s dešťovou vodou. Využívání dešťové vody ze střech a z části zpevněných ploch je velký benefit, který projekt do území přináší. Přečištěná dešťová voda se vrátí pomocí závlahy zpět do koloběhu = zlepšení mikroklimatu a zároveň úspora financí za zavlažování = ekosystémové služby zeleno-modré infrastruktury.

Plochy trávníku jsou sice v návrhu redukovány, ale zároveň se díky závlaze výrazně zvýší pobytový komfort a schopnost zásaku dešťových vod (hutněný vyschlý travnatý drn nezasákne velké množství vody).

Další součástí hospodaření s dešťovou vodou jsou zasakovací pásy s výsadbou stromů v uličním profilu, do kterých je spádována voda z chodníků.  Pásy jsou po pravidelně přerušovány dlažbou, kterými se lze pohodlně dostat na široký chodník kolem domů. Osazeny budou nízkými travinami do speciálního substrátu, který váže vodu a poté ji postupně uvolňuje.

Velká část plochy, kde je navržen dlážděný nebo mlatový povrch, je v současnosti asfalt. Asfaltové plochy se přehřívají více než mlatovév závislosti na struktuře jejich povrchu a barvě. Díky zrušení průjezdných příčných ulic a vymístění parkování prašnost v lokalitě naopak poklesne.

Ad 5) Náměstí ve Vsetíně

Vhodnost či nevhodnost řešení tohoto projektu je na hlubší posouzení, tento případ je však na první pohled s projektem Jiráskova náměstí nesrovnatelný. Jedná se o pojednání kompletně celé plochy náměstí bez travnatých ploch, v mlatu, v prostředí, které si o nějakou míru zeleně říká(jak dokladuje i jeho historický vývoj).

Přístup v případě Jiráskova náměstí je výrazně odlišný, zachovává významnou část původních stromů (těch nejvíce prosperujících), celkově významně navyšuje počet stromů s tím, že nové stromy budou sázeny již předpěstované větší, zlepšuje kvalitu zatravněných ploch a diverzifikuje jejich podobu. Projekt obnovy Jiráskova náměstí se významně zamýšlí nad uživatelností a funkčností náměstí v každé etapě (těsně po rekonstrukci, za 5, za 10 let…), ale i nad jeho udržitelností v řádech desítek let, na kterou je třeba u projektu tohoto typu nezapomínat.


Těšíme se na setkání s Vámi v září.


S pozdravem,


Pavel Šindelář

 

 

 

 

 

09.09.2018 18:43

Chtěla bych všem srdečně poděkovat za podporu této petice a za všechny povzbuzující vzkazy. Zároveň jste se možná někteří již dozvěděli z médií nebo z facebooku, že setkání architekty s veřejností ohledně stromů a zeleně se bude konat ve čtvrtek 13. září od 17 do 20 hod přímo na Jiráskově náměstí. Kdo máte čas, určitě přijďte.  

 

Návrh obnovy Jiráskáče byl možná v důsledku petice a možná v souvislosti s letošními vedry a velkého zájmu médií o funkci stromů ve městech trochu upraven. O úpravách se můžete dočíst zde:

https://www.plzen.eu/obcan/aktuality/aktuality-z-mesta/upravy-zelene-na-jiraskove-namesti-zlepsi-zivotni-podminky-stromum-i-lidem.aspx

 

Za petiční výbor i obyvatele bytovky jsme tento vstřícný krok rádi. Věříme, že na setkání s veřejností bude prostor pro probrání dalších kroků ve prospěch mikroklimatu na náměstí. Přestože architekti mírně rozšířili travnatou plochu, tak má z náměstí zmizet stále skoro 2000 m2 trávy. V prostoru parku ponechali o 7 stromů navíc a na točně plánují vysázet až 12 nových stromků. Ovšem co do příznivého vlivu na životní prostředí vydá jeden vzrostlý strom o průměru koruny nad 8 metrů za šest stromků o průměru koruny do 4 metrů. Vzrostlých stromů s korunou nad 8 metrů, které mají být na Jiráskáči pokáceny, je stále hodně a plánovaná nová výsadba zatím bohužel jejich funkci pro životní prostředí nenahrazuje.

 

Obě petice odevzdáme v průběhu příštího týdne.

 

Těším se na setkání alespoň s některými z vás ve čtvrtek 13. září od 17 hod na Jiráskově náměstí.

 

Za petiční výbor

Hana Borova