Nesouhlasíme s návrhem MZe týkajícím se zákazu prodeje potravin a potravinových doplňků obsahujících CBD na území ČR.

Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství mají být produkty s obsahem CBD zakázané k prodeji a nebude si je tak možné již zakoupit. 

(kompletní vyjádření MZe je zde:  https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2023_ministerstvo-zemedelstvi-informuje-o.html )

S tímto návrhem rozhodně nesouhlasíme, protože nikoliv všechny konopné produkty s obsahem CBD a dalších kanabinoidů splňují definici tzv. „nové potraviny“, navíc existenci dlouhodobého používání výrobků produkovaných tradičními postupy z tradičně používaných částí rostliny konopí setého není potřeba na území ČR dodatečně prokazovat.

Při materializaci rizik množství CBD v doporučené denní dávce potraviny/doplňku stravy neexistují důvody pro zákaz či zastavení uvádění na trh a takové omezení uvádění potravin a potravinových doplňků  s obsahem CBD na trh je zcela v rozporu s Rozsudkem Evropského soudního dvora ve věci C- 663/18 ze dne 19.11.2020 (o který se paradoxně samo Ministerstvo zemědělství ve své argumentaci opírá). Doporučené denní dávkování u potravin a potravinových doplňků znamená příjem CBD v řádu jednotek mg CBD /denně, identifikovaná rizika se týkají dávkování v řádech jednotek tisíc mg denně, kdy při aplikaci takového přístupu by byla nebezpečnou v zásadě každá potravina resp. chemická látka.

Zákazem uvádění produktů na trh opatřením obecné povahy v ČR  vzniká nerovnovážné postavení soutěžitelů a je omezen volný pohyb zboží a služeb v rozporu s články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU a články 78 a 79 Rozsudkem Evropského soudního dvora ve věci C- 663/18 ze dne 19.11.2020, neboť ve Francii dochází k registraci CBD produktů jako doplňků stravy splňujících konkrétní parametry % obsahu CBD, limitu příjmu denní dávky CBD pod 50 mg denně a již dnes běžně aplikovaným limitem na THC v podobě akutní referenční dávky.

Vyzýváme vládu ČR, aby s ohledem na výše uvedené přijala řešení, které přinese z jedné strany dostatečnou úroveň bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitele a z druhé zajistí další fungování odvětví v legální sféře, tedy výrobci a distributoři jasně nastavené mantinely a měřitelné limity a stát evidenci a dohled na trhem a příjmy do státního rozpočtu. Zejména spotřebitelé mají mít rovnocenné podmínky v rámci jednotného trhu EU a jasně definovaný přístup k produktům, které poptávají a používají, protože řadě z nich pomáhají a dnes si již bez nich nedovedou představit spokojené každodenní fungování. 

Takovým řešením je dle našeho názoru nastavení dočasného rámce s registrací produktů jako potravinových doplňků s konkrétním vymezením jejich parametrů (zejména % obsahu CBD a limitu denní dávky v řádu nižších desítek CBD denně při dodržení limitů THC) s trváním do doby nalezení finálního řešení na úrovni EU, neboť při rychlosti rozhodovacích a schvalovacích procesů na úrovni EFSA je nutné mezidobí pokrýt řešením na národní úrovni, přitom konzistentním s vývojem v jiných státech.  

Vážení občané,

rád bych vás touto cestou informoval o důležité záležitosti, která se týká našeho okolí a zachování přírodního prostředí. Na adrese Máj Ant. Barcala v naší lokalitě plánuje výstavbu parkovacího domu, který by se nacházel přímo vedle našeho lesa. Tato stavba by měla významný dopad na životní prostředí a přírodní krásu našeho okolí.

Zároveň je vhodné podotknout, že primární část obyvatel části města Máj bude mít zamýšlený parkovací dům celkem z ruky, a je tedy diskutabilní, do jaké míry by byl parkovací dům využíván.

V případě, že by město zvážilo jiné pozemky k výstavbě tohoto zamýšleného parkovacího domu (případně jejich odkup), určitě by bylo možné zvolit jiné pozemky, které budou blíže více zastavěným částem a ulicím V.Volfa, M.Chlajna - např. v lokalitě u Penny na J. Bendy, kde je volná plocha mezi garážemi a parkováním, běžně se na této ploše konají poutě, pozemek je v soukromém vlastnictví. Na obdobném místě by obyvatelé by měli parkovací dům blíže. Není nutné zastavět volné místo vedle lesa na Ant. Barcala, které je nedotčené, s výjimkou točny autobusů. 

Kromě toho je faktem, že spousta obyvatel nebude mít zájem o to docházet pro své zaparkované auto přes celý Máj například z M.Horákové, nebo V.Volfa, až na A.Barcala. Pokud by tito obyvatelé o takto vzdálené parkování měli zájem, neparkují své auta v šílených podmínkách, co mají přímo před barákem a často své auto ráno musí hledat. Pokud by do svého auta chtěli docházet, zaparkují ho na některém z volných, vzdálených míst - například u nákupního centra Čtyři Dvory, nebo v již existujících garážích.

V lese se často konají akce pro děti, dále je v lese možné spatřit žadu volně žijících zvířat a dojít si odpočinout do klidného prostředí za sídlištěm. Tato skutečnost by byla výstavbou a následnou existencí parkovacího domu na tomto místě narušena.

Proto bychom chtěli společně vystoupit a vyjádřit svůj nesouhlas s touto plánovanou výstavbou. Připojujeme se k petici, která žádá zastavení projektu parkovacího domu a zachování lesa nedotčeného.Tato stavba by měla významný dopad na klid a ticho v našem okolí, a proto bychom chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a připojit se k petici proti této výstavbě.

Důvody, proč bychom měli podpořit tuto petici, jsou následující:

Klid v okolí: Les a jeho okolí jsou často místem, kam lidé chodí hledat klid, odpočinek a harmonii s přírodou. Výstavba parkovacího domu by přinesla zvýšený provoz, což by mohlo vést k rušení klidu v okolí lesa. Toto rušení by negativně ovlivnilo obyvatele, turisty a další návštěvníky, kteří hledají tiché a klidné místo pro relaxaci a rekreační aktivity.

Přírodní prostředí: Les na Máji Ant. Barcala je přírodní oázou a domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit jejich přirozený životní prostor a mít negativní dopad na biodiverzitu.

Kvalita ovzduší: Lesy jsou přirozenými čističi vzduchu, které produkuji kyslík a zachycují škodlivé látky z okolí. Výstavba parkovacího domu by mohla zvýšit dopravu, emise a negativně ovlivnit kvalitu ovzduší v našem okolí.

Estetická hodnota: Lesy jsou nejen důležité z hlediska životního prostředí, ale také mají velkou estetickou hodnotu. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit harmonii okolí a znehodnotit přírodní krajinu.

Proto vás vyzývám, abyste se připojili k této petici a vyjádřili svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou parkovacího domu. Společně můžeme mít větší sílu a dosáhnout změny ve prospěch zachování lesa.

Podepište petici a sdílejte ji mezi svými přáteli, rodinou a sousedy. Informujte je o důležitosti ochrany přírody a nutnosti zachování našeho lesa pro budoucí generace. Sami jsme zodpovědní za ochranu životního prostředí, a tím i zajištění kvality života pro nás všechny.

Děkujeme za váš čas a podporu.

S úctou a pozdravem

Níže jsou články s bližšími informacemi k plánovanému parkovacímu domu:
https://www.c-budejovice.cz/nove-vedeni-resi-parkovani-na-maji
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovice-chteji-na-maji-stavet-parkovaci-dum-pro-pet-set-aut-20230328.html

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/parkovani-doprava-budejovice-maj-parkovaci-dum-automobil.A230329_717024_budejovice-zpravy_pkr

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Národní park České Švýcarsko již léta usiluje o uzavření Edmundovy soutěsky ve Hřensku a po loňském ničivém požáru jim k tomu chybí opravdu jen malý krůček.  

Edmundova nebo také Tichá soutěska byla zpřístupněna v roce 1890 a rázem se stala nejvyhledávanějším místem Českého Švýcarska.                   Za dobu její více než  130 - ti leté existence , jí navštívili turisté z celého světa , školy v přírodě , dětské tábory , školní výlety ...

Jako jedinou ji mohli navštívit lidé s omezenou pohyblivostí , vozíčkáři a rodiče s kočárky .

Po více než jedno století bylo vynaloženo mnoho práce , úsílí i finančních prostředků na její zprovoznění , zachování a obnovení třeba po ničivých povodních .

Uzavření Edmundovy soutěsky , která je naprosto jedinečná svým geniem loci , v dnešní těžké době kdy zažíváme ohromný propad celé ekonomiky , je naprosto nelogické a bude mít ohromné , ne - li likvidační následky pro celou oblast cestovního ruchu .

Člověk je součástí přírody !

Zachraňme soutěsky !

Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Havířovská radnice se rozhodla pro revitalizaci parku za KD Radost. 

https://www.havirov-city.cz/aktuality/park-za-kulturnim-domem-radost-v-havirove-ceka-velka-rekonstrukce-bude-moderni-elegantni

Souhlasíte s jejím plným provedením v rozsahu navrhovaného projektu? Pokud máte k realizaci výhrady jako já (který zde vyrůstal od dítěte), zde jsou uvedeny některé důvody, proč toto řešení není úplně nejšťastnější...

1. Úplným vykácením původních vzrostlých stromů dojde k výrazné změně termiky této části města. V horkých letních dnech to bude znamenat zvýšení teplot v průměru o 5-10 stupňů a sucho. Přežije kompletně nová výsadba tuto výheň bez pravidelného zavlažování (např. cisternou)?

2. Vzrostlé stromy, které jsou stabilní a zdravé, by měly být zachovány také coby přirozené úkryty pro ptactvo a drobnou zvěř (např. veverky).

3. Původní vzrostlé stromy poskytují v parných horkých dnech i lidem úkryt před výhní. Na lavičkách pod stromy tak bývá příjemněji než na přímém slunci při 30ti stupních.

4. V tomto parku mají své přirozené úkryty dokonce i divocí zajíci polní. Vrátí se, když nebudou mít své keře a stromy?

5. Není v Havířově dostatek dětských aj. hřišť? Pokud chceme nové, proč je situovat ještě i do parků? Proč se nezaměřovat spíše na revitalizace již existujících dvorků mezi zástavbou?

Pokud ve vás nový projekt vzbuzuje tyto a podobné otázky, prosím zvažte podepsání petice ke změně plánu revitalizace tohoto parku. Protože až se park začne kácet a možná uslyšíte zvuky řetězových pil, patrně již bude pozdě...

Cíle petice: revitalizace parku s ohledem na zachování zdravých původních stromů (maximálně provést opravný prosvětlovací řez), zvážení skutečného účelu outdoorových hřišť v tomto parku, změna původního projektu s ohledem na tyto okolnosti.

 

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec My, níže podepsaní občané vyjadřujeme prostřednictvím této petice nesouhlas se záměrem na výstavbu benzínové stanice, kterou plánuje vybudovat soukromý investor u křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu, na pozemcích p.č. 1785/3 a 1790/1, k.ú. Slivenec. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, tudíž mohou být předmětem podnikání, ale Městská část Praha – Slivenec, a zejména její západní část, je již nyní neúměrně zatěžována hlukem a zplodinami z nedalekého Pražského okruhu a z ulice K Barrandovu. Nechceme, aby došlo k dalšímu navýšení hladiny hluku a zplodin, které by nepochybně provozování benzínové stanice v této lokalitě s sebou přineslo. K plánovanému záměru výstavby benzínové stanice se kladně vyjádřila starostka RNDr. Jana Plamínková, a to tak, že dne 04.05.2021 podepsala s investorem Smlouvu o spolupráci č. 29/2021/MUS, ale bez předchozího projednání tohoto záměru v zastupitelstvu městské části Praha - Slivenec. Z výše uvedených důvodů vás žádáme, vážení spoluobčané, o podpoření této petice. Za petiční výbor: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha-Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha-Slivenec Monika Říhová, K Váze 329/58, 154 00 Praha-Slivenec Františešk Kop, K Váze 506/56, 154 00 Praha-Slivenec Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněny: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha – Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha - Slivenec

Čím dál víc přibývá případů, kdy lidem umírají zvířata kvůli nezodpovědnosti cizích a my jako majitelé zvířat bychom měli mít možnost se bránit. Hromady lidí krmí cizí koně, psi, ovečky a žádné zákazy a cedulky nepomáhají. A zvířata pak kvůli hlouposti lidí trpí ve velkých bolestech, někdy i umírají a majitelé platí desetitisíce, někdy i více za jejich záchranu.

Navrhuji zavést pokutu 100tis (což je kolik majitelé větších zvířat dají kvůli hloupým lidem za veterináře) za krmení cizího zvířete a právo majitelů hlídat si pozemek kamerovým systémem a případné viníky také na místě zadržet do příjezdu policie. 

 Ať už se nikdy neopakuje případ, kdy malá holčička příjde o svého miláčka, milující majitel o součást rodiny jen kvůli pitomcům, co nerespektují zákazy.

https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/kone-v-obore-zabila-lidska-hloupost-20180919.html

Podepište petici proti černé stavbě psího cvičáku v Ďáblickém háji. Dříve klidným parkem teď jezdí auta, na louce oblíbené sousedy ze širokého okolí vyrostly nové objekty s oplocením a rozježděnou příjezdovou cestou. Už teď je vidět, že cvičák se do této lokality nehodí, a bezohlednost provozovatelů nedává naději na změnu. Nenechte to tak být a vyslovte i vy svůj nesouhlas! Petici následně předáme stavebnímu úřadu Městské části Praha 8.

Znění petice:

My, níže podepsaní obyvatelé a přátelé Sídliště Ďáblice, Kobylis, Ďáblic, Dolních Chaber a okolí, zásadně nesouhlasíme se způsobem, jakým bylo vybudováno a je provozováno nové psí cvičiště ZKO č. 202 Kobylisy na louce pod Ďáblickým hájem  (parc. č. 1548/154, k. ú. Ďáblice, v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou). Prvních pár týdnů jeho provozu jasně ukázalo, že lokalita je pro takto provozované cvičiště zcela nevhodná, a dosavadní bezohlednost jeho provozovatelů i uživatelů ve vztahu k zákonům, přírodě i ostatním návštěvníkům lokality neskýtá lepší vyhlídky ani do budoucna.

Cvičiště, přesunuté sem v létě 2022 z původního umístění v jiné části Kobylis, je dle vyjádření odboru územního rozvoje a výstavby ÚMČ Praha 8[1] budováno protiprávně bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a je užíváno bez jeho povolení. Stavební úřad proto dne 6.10.2022 zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby[2] a současně vyzval stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a k okamžitému ukončení užívání nepovolené stavby[3] do doby pravomocného rozhodnutí tohoto řízení. Cvičiště přesto stále pokračuje v provozu a dokonce aktuálně zve své členy na víkendovou brigádu![4]

Návštěvníci cvičiště na lokalitu často přijíždějí autem – po lesní cestě v bezprostředním sousedství přírodní památky Ládví, na níž je zákaz vjezdu, a po dříve velmi poklidné louce oblíbené běžci, rodiči s kočárky, sousedy venčícími své psy ap. Pojížděný prostor louky je za tuto krátkou dobu již značně zdevastován a provoz aut zde zásadně narušuje jak místní přírodu a ráz lokality, tak i bezpečnost ostatních návštěvníků. Podle vyjádření odboru dopravy ÚMČ Praha 8[1] nebylo provozovatelům ani zákazníkům cvičiště vydáno žádné povolení opravňující je k průjezdu přes zákaz vjezdu.

Podle vyjádření[5] MČ Praha-Ďáblice, která se stavbou ani jejím dopravním řešením nesouhlasí, byli provozovatelé cvičiště předem osobně upozorněni na nevhodnost lokality pro daný záměr. MČ Praha-Ďáblice očekávala, že stavebník po prověření dalších uvažovaných lokalit požádá o povolení výstavby cvičiště standardním způsobem, městská část bude účastníkem řízení a bude vyzvána o vypracování stanoviska. K žádnému takovému kroku ze strany stavebníka vůči městské části nedošlo.

Z výše uvedeného je zřejmé, že provozovatelé cvičiště nestojí o dialog, natož navazování harmonických vztahů s okolím, které od svého příchodu silně negativně ovlivňují, a zřejmě jedinou legální částí jejich fungování je nájemní smlouva s křižovníky. Vyzýváme proto Městskou část Praha 8 a Městskou část Ďáblice, aby co nejdříve proti tomuto nepovolenému cvičišti zasáhly takovým způsobem, aby jeho činnost nemohla dále pokračovat.

[1] vyjádření MČ P8 č. j. MCP8 422129/2022

[2] opatření MČ P8 č. j. MCP8 431042/2022

[3] opatření MČ P8 č. j. MCP8 430614/2022

[4] https://www.zkokobylisy.cz/news/brigada/

[5] https://dablice.cz/domains/dablice.cz/zprava-uradu/24131-cviciste-pro-psy

Vážená paní starostko, 

obracíme se na Vás v záležitosti budoucího využití srubu Gizela  a pozemku parc. č. 3342/4 v k. ú. Chodov, který má být svěřen do správy MČ Praha 11. Jako obyvatelé Prahy 11 máme zájem na tom, aby srub Gizela byl opět využíván pro širokou veřejnost, jako místo s možností občerstvení pro návštěvníky Kunratického lesa, např. lesní kavárna / bistro, kde by byla návštěvníkům poskytnuta možnost odpočinku pro dospělé i děti s drobným občerstvením, letní zahrádkou a herními prvky na přilehlém pozemku.

Prosíme o co nejrychlejší zprovoznění srubu k uvedenému účelu. 

S pozdravem,

Mgr. Tereza Dolanská, zastupitelka MČ Praha 11,

a níže podepsaní petenti

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Vážený pane Zemane,

My, obyvatelé Kunratic, na Vás apelujeme, abyste při svých aktivitách v okolí našeho bydliště dodržoval platné právní normy, především své kroky konzultoval s příslušnými úřady v souladu s postupy předepsanými zákonem č. 114/199 Sb. o ochraně přírody a krajiny a návaznými právními předpisy, zdržel se „černého kácení“ bez povolení a zdržel se neobvyklých úkonů, jako je kácení v době vánočních svátků.

Požadujeme, aby na pozemku č. 2340/1 v k.ú. Praha-Kunratice, kde bylo provedeno kácení bez řádného povolení, byla provedena náhradní výsadba stromů s minimálním obvodem kmene 14/16, v hodnotě odpovídající vzniklé ekologické újmě, tj. hodnotě pokácených vzrostlých stromů a aby byla pro tuto novou výsadbu zajištěna odpovídající 5letá následná péče.

Upozorňujeme, že „černé kácení“ považujeme za neakceptovatelné a v případě jeho opakování budeme trvat na nejvyšším postihu.

Jana Maršálková, Eva Svobodová

a následující obyvatelé Kunratic:

Klamavá reklama je popsána v § 2977 Občanského zákoníku, a to jako něco uvádějící zákazníka v omyl. Tento omyl vede k tomu, že si zákazník může zboží koupit pod vlivem takovéto reklamy, a pokud by klamán nebyl, zboží by si možná nekoupil.

Potravinářský průmysl, a to především živočišná produkce se vyznačuje obrovskou mírou zavádějících informací, lživých zobrazení a zakrýváním skutečností, ať jsou to fialové kravičky nebo takzvané veselé krávy, či šťastná prasátka houpající se na stromě zvaný klobásovník. Ve skutečnosti však zvířata v tomto průmyslu neuvěřitelně trpí a žádné z nich není šťastné.
Proto v rámci petice chceme dosáhnout změny § 2977 tak, aby prodejci i výrobci museli ohledně zvířat uvádět a zobrazovat pravdivé údaje a skutečnosti, podobně jako například prodejci a výrobci tabákových výrobků.

Cílem petice je tedy změna § 2977 Občanského zákoníku tak, aby nebylo možné klamat zákazníka o podmínkách chovu a zacházení se zvířaty v jakékoliv fázi jejich života nebo ohledně smrti. Žádná forma nadsázky, přehánění nebo nepravdivého zobrazení by neměla být přípustná v reklamě, která se týká produktů získávaných z živých bytostí.

Vyzýváme zákonodárce, aby se tímto paragrafem zabývali a také aby začali postihovat společnosti, které se zmiňovaného klamavého jednání dopouští.

Níže podepsané osoby souhlasí se zněním této petice, tedy požadují v jejím smyslu uváděnou změnu zmíněného paragrafu Občanského zákoníku.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Výstavba VE má být realizována téměř na hranici přírodní rezervace Toulovcovy maštale navzdory územnímu plánu z května 2021, kde je toto využití nepřípustné. Nenávratně tak ovlivní panenský ráz krajiny, který by měl být zachován i pro příští generace. Výstavba by nepochybně navždy negativně ovlivnila kvalitu života obyvatel i v  přilehlých obcích. V budoucnu by se díky tomuto kroku usnadnila výstavba dalších VE. Nebyl zdůvodněn výběr konkrétního investora, adekvátnost a vymahatelnost slibovaných plnění.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovanou výstavbou větrných elektráren v katastrech obcí Jarošov a Chotěnov. Případná výstavba v tomto území by výrazně a prakticky na generace poškodila místní krajinu, přírodu, přilehlou chráněnou přírodní rezervaci a v neposlední řadě životní podmínky zejména místních obyvatel a majitelů nemovitostí. 

Žádáme tímto o okamžité upuštění od realizace tohoto záměru výstavby VE na území obcí Jarošov a Chotěnov.

Podepište petici proti záměru výstavby větrných elektráren v blízkosti Toulovcovy rozhledny – dostupná na veřejných místech v okolí.

Sledujte nás na Facebooku – Krajina a příroda pro budoucnost našich dětí z. s.

Kontaktujte nás na e-mail: spolekjarosov@seznam.cz

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Vyzýváme zodpovědné zastupitele a úředníky, aby  zabránili změně územního plánu v k.ú. Mchov , obec Staré Sedliště.

Cílem developerů je zbudovat solární elektrárnu o výkonu více než 30 MW. Pro představu - elektrárna zabere 60 ha orné půdy.

Nenechme zničit úrodnou půdu! Proč ničit přírodu a úrodná pole výstavbou elektráren a montážních hal?

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích a změnu územního plánu (parcelní čísla: 1830, 1833, k.ú. Mchov)

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality.

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Daniel Čmelík, místostarosta, Tyršova 158, 697 01 Kyjov, tel: 777 442 531, email: d.cmelik@mukyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Kulajda, český tradiční pokrm, by měla být řazena mezi měkké přírodní drogy. Po jejím požití totiž můžeme prokazatelně pozorovat zvýšenou hladinu serotoninu. Kulajda je také vysoce návyková. Vždy máme nutkání dopřát si druhou porci bezprostředně po požití předešlé.

Dobrý den,

prosím všechny, kteří znají Adélu Pulcovou pod jménem Shopaholicadel, aby podepsali tuto petici pro odebrání psa Ricca. Není možné, aby utýrala i jeho, povedlo se jí utýrat králíka a teď už i morče. Společně KVS dokážeme, že Adéla nemá vlastnit žádné zvíře!