My, níže podepsaní, požadujeme zrušení závodů s překážkami. Pokud koňské závody, tak pouze bez jakýchkoli překážek! Zbytečně pak umírají nádherná  a empatická zvířata jen proto, aby lidé měli dramatickou podívanou! Prosím tohle je opravdu odporné likvidování krásných zvířat, přehodnoťte to a konečně uznejte, že koně mohou závodit i bez odporných a životunebezpečných překážek a mohou být užiteční i při jiných akcích a činnostech! Předem díky!

Fotbalový stadion Za Lužánkami se nachází v katastrálním území Ponava na jihu brněnské městské části Brno-Královo Pole. Do roku 2001 na něm své zápasy hrával fotbalový klub FC Zbrojovka Brno a do roku 2008 v jeho sousedství stával zimní stadion Za Lužánkami. Chceme aby nadále stadion zde zůstal a neproběhla jeho demolice.

CHCEME ABY 8.A byla s 8.C

My, uvědomělí fanoušci FK Krnov tímto žádáme o neprodlené zařazení Pilíře Krnova Kuby Hrubého  do základní sestavy "A" týmu.

My, níže podepsaní občané nesouhlasíme s rozhodnutím zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 22. června 2023 ukončit provoz lyžařských vleků a uzavřít tak kopřivnickou sjezdovku na Červeném kameni, která byla doposud jedním z městských sportovišť a žádáme revizi tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Jde o překvapivé rozhodnutí, které působí jako nepromyšlené, nedobře odůvodněné, velmi unáhlené a v konečném důsledku zmatečné.  Souvisí zřejmě se změnou ředitele správy sportovišť, který po svém nástupu provozoval lyžařský areál pouze jeden rok.
Městu chybí jasně zpracovaná koncepce sportu, a to i rekreačního. Což mnohá města i obce zpracované mají. Je samozřejmě chvályhodné podporovat sportovní oddíly, ale je potřeba také myslet na občany, kteří sportují pouze rekreačně. Je zřejmé, že velká část současného zastupitelstva preferuje spíše jiné sporty a nemá k lyžování zásadní vztah. Nezájem vedení města je však znatelný již po několik volebních období.
Ačkoli se město prezentuje jako „Zdravé město“, které podporuje aktivní život obyvatel a ve svém Strategickém plánu v cíli B.3 výslovně zmiňuje zkvalitňování infrastruktury a zvýšení informovanosti o možnostech sportovních aktivit, zde se zachovalo zcela v rozporu s těmito deklarovanými cíli. Toto rozhodnutí o zrušení sjezdovky padlo velmi podivným způsobem a nebralo v potaz názory občanů, respektive ani jejich názor nezjišťovalo. Rozhodnutí padlo těsně před prázdninami, nebylo projednáno na veřejnosti, nebyla provedena žádná anketa, mnoho členů z koaličních stran o tom ani nevědělo. Celkově je zde zjevná nedostatečná konstruktivní komunikace ze strany vedení města, a to i s lyžařským oddílem. Na druhou stranu jsou některé pokusy vedení města o zdůvodnění tohoto rozhodnutí značně zavádějící až nekompetentní.
Uzavření areálu bude mít dopad na zvýšení nákladů na lyžařské kurzy pořádané pro děti a mládež, které organizují základní školy a například i DDM Kopřivnice. Poklesne dostupnost tohoto sportu zejména pro nízkopříjmové obyvatele a rodiny s dětmi.

Doplnění:

V našem městě se podařilo hodně věcí zlepšit a vybudovat, ale v posledních letech postupně upadal zájem zastupitelstva o fungování, propagaci, rozvoj a zachování areálu sjezdovky. Ze strany vedení města se stalo lyžování v Kopřivnici okrajovým sportem. Přitom, mnoho obyvatel města Kopřivnice a jeho okolí na sjezdovce vyrostlo, poznalo své protějšky, našlo přátele.

Troufáme si říct, že kdyby se sjezdovce dostalo trochu více pozornosti, nikdy by k jejímu zrušení nedošlo, protože by místní obyvatelé dostatečně ocenili možnost tohoto sportu přímo v Kopřivnici. Je možné nalézt funkční modely a získat zkušenosti s provozem tohoto typu sportoviště v obecní správě. Například nedaleko v Rybí. Nebo v Hlubočkách u Olomouce, kde je i sedačka, se lyžuje každoročně v průměru 90 dní. Letos to bylo dokonce 95 dní. Přitom areál je ve výšce od 288-370 m nad mořem.

Jsme si vědomi nákladů na provozování sjezdovky, ale vyzýváme město ke hledání dodatečných finančních prostředků například v nadacích a jiných zdrojích. Je poněkud zarážející, kolik město může utratit při renovaci centra, kde je řada okázalých stavebních prvků. Věříme, že město potřebné finanční zdroje může nalézt.

Praktikování sjezdového lyžování je velkým přínosem pro celé tělo a udržování se v dobré tělesné kondici. Podporuje funkci svalů, posiluje svalový aparát a zlepšuje svalovou souhru zvláště pak intersegmentálního systému, který má vliv na posturální stabilitu a dobrou rovnováhu. Z dostupných studií je potvrzen celkově prospěšný vliv sjezdového lyžování na zdraví jedince a vliv rovnováhových schopností na prevenci úrazů. U dětí se navíc při lyžování rozvíjejí jejich pohybové schopnosti.

Autor petice: Miroslav Chalupa, dlouholetý člen lyžařského oddílu a jeho oddílového výboru

Email: petice.koprivnice@seznam.cz

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o prodloužení otevírací doby skateparku u ZŠ Nad Parkem, Praha - Zbraslav, který v současné době funguje od 14:00 do 20:00 ve všedních dnech a od 8:00 do 20:00 během víkendů.

Tuto provozní dobu považujeme v letních měsících za nedostatečnou a žádáme její prodloužení do 22:00 v měsících červen - září během celého týdne.

Z důvodu vysokých denních teplot je komplikované park během dne využívat. Plocha není nijak zastíněná a fyzickou aktivitu je tak možné vykonávat pouze za velmi nekomfortních podmínek, hrozí přehřátí organismu, zvýšená úrazovost apod. Např. v neděli 25.6. 2023 byla v 18:00 hodin ve skateparku teplota vzduchu 28°C. Návštěvníci, kteří proto přicházejí do skate parku později, jej nemohou efektivně využívat, neboť ve 20:00 hodin se park zavírá, přestože ve 20:00 hodin je dostatek světla (západ slunce v červnu ve 21:20 hodin) a přívětivější teplota vzduchu. Návštěvníci by proto mohli ve využívání sportoviště pokračovat. Navrhujeme proto zavírací dobu ve 22:00. 

Obzvláště v době letních prázdnin je žádoucí, aby cílová skupina, která park navštěvuje, trávila čas smysluplně, čemuž by prodloužení otevírací doby mohlo přispět. Možnost návštěvy skateparku i v pozdějších hodinách můžeme proto chápat nejen jako žádoucí způsob využítí volného času, ale i jako prevenci sociálně patologických jevů. 

Z rozhovoru se správkyněmi areálu (25.6.2023) vyplynulo, že případné prodloužení otevírací doby by pro ně bylo přijatelné. 

 

Prosíme proto návštěvníky skateparku i širokou veřejnost, aby podpořili naši petici a umožnili tak efektivnější využívání skateparku Zbraslav. Za Vaši podporu moc děkujeme.

 

Petice bude dne 10.7. 2023 elektronicky odeslána zastupitelstvu městské části Praha-Zbraslav, kterému předem děkujeme za projednání. 

Touto petiční iniciativou vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly v Brně.

Naše společnost čelí náročným výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a důsledky války na Ukrajině. Česká republika se potýká s vysokou inflací, hospodářství stagnuje a veřejné finance jsou v rozvráceném stavu. Jsme svědky intenzivních dopadů klimatických změn.

V této obtížné době se zastupitelé města Brna rozhodli zadlužit nás a budoucí generace půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly. Považujeme to za nezodpovědné, jelikož takto vysokou finanční částku by město mělo využít pro prioritní oblasti, které mají větší význam pro život občanů.

Namísto stavby budovy, která primárně slouží zábavě, by měly být finanční prostředky investovány do podpory rodin s malými dětmi, rozšíření nabídky bydlení, vzdělání a vědy, zlepšení zdravotnické péče, budování sportovišť pro děti a mládež, vytvoření center pro seniory a paliativní péči, rozšíření zelených ploch a cyklostezek v Brně, podpory udržitelných technologií, obnovitelných zdrojů energie a lepšího nakládání s vodou, podpory malých živnostníků a začínajících firem a další klíčové investice pro budoucnost města.

V Brně 24. června 2023

 PETICE  Za obnovení předchozího systému provozu sportovního hřiště K Jezeru

 My, níže podepsaní občané sportovci z Prahy žádáme vedení MČ Prahy 11

 „Za obnovení systému provozu sportovního hřiště K Jezeru, P-11 do obdoby let 2010-2022“

 Zdůvodnění:  Sportovní hřiště K Jezeru (dále jen SH) bylo městskou částí Praha 11 provozováno až  do konce r. 2022 tak, že si šlo předem bezplatně telefonicky zamluvit hrací čas na zvoleném hřišti  maximálně týden dopředu na určitý den a hodinu, max. však na 2 hod denně, na max. 6 hod. týdně). 

   Na SH se využívají dva kurty s pevně zabudovanými kůly - jeden  standardních rozměrů pro volejbal, tenis či nohejbal, s  nataženou sítí, druhý menší pro trénink rodičů s dětmi. 

   Zmíněný systém byl bez problémů provozován přes 12 let s placenými správci, smluvními zaměstnanci Jihoměstské majetkové a.s.  (dříve jen telefonicky, od r. 2015 i s bezplatným využitím webové aplikace https://www.onlinehq.cz).

   Každý občan si mohl předem zjistit, kdy je hřiště volné a podle toho si u správce telefonicky zamluvit přednostní čas na hraní. Tento systém provozu byl respektován a velmi pozitivně oceňován naprostou většinou uživatelů. 

 Změna Návštěvního řádu a celého provozu SH Usnesením č. 9. Rady  MČ Praha 11 ze dne 23.02.2023  se ukazuje pro občany jako velmi nešťastná a destruktivní. Na SH byl nastolen  režim  „kdo dříve přijde, ten dříve mele „. 

  Tato změna proběhla bez jakékoliv konzultace s uživateli hřiště, se správcem, s Komisí pro sport či Komisí pro životní prostředí. Nebyl ani jmenován nový zodpovědný správce SH, s nímž by se mohli občané domlouvat nebo hlásit problémy.

   Teď může kdokoliv bez omezení a na libovolně dlouho dobu hřiště obsadit a neumožnit tak sportovní aktivity v rozumném rozsahu ostatním zájemcům.  Dochází tak k nepříjemným neshodám a hádkám mezi zájemci o sportování.

Konečným výsledkem této změny je,  že SH nyní velmi často zeje prázdnotou (a to i o víkendech!).

 Pro vážné zájemce o hru prakticky nemá cenu domlouvat si spoluhráče na volejbal, nohejbal, tenisovou čtyřhru či jinou společnou aktivitu, když nevědí, zda při příchodu bude SH volné a tak na jeho využití prakticky rezignovali.

 JM navíc přišlo o reklamu, jak se šikovně staralo o fyzickou zdatnost svých občanů! Veřejné sportoviště s možností domluvit si čas jako bonus pro sportující občany nenabízí zdarma žádná městská část v Praze.

 Je rozhodně na škodu, že byl provoz hřiště takto změněn. Naopak sportovišť v provozu jako bylo hřiště K Jezeru,  by mělo být na Praze 11 více. Sportující veřejnost by to velice uvítala a nakonec i sportovci jsou voliči, pro které MČ P-11 může něco udělat.

Celý text petice a další dokumenty jsou v přílohách níže nebo na webu: kjezeru.webnode.cz

Děkujeme

Petiční výbor

1) Usnesení Rady MČ P-11

Městská část Praha 11
USNESENÍ  9. schůze rady městské části
konaná dne 23.02.2023 číslo usnesení 0185/9/R/2023
Změna návštěvního řádu na sportovním hřišti při ul. K Jezeru - V Hájích
Rada městské části Praha 11
I. schvaluje
1. změnu návštěvního řádu sportovního hřiště při ul. K Jezeru - V Hájích - v příloze
II. ukládá
1. místostarostce Mgr. Ivaně Hovorkové
• zajištění úpravy návštěvního řádu na oplocení sportovního hřiště K Jezeru - V Hájích
Termín: 30. 4. 2023
Starosta MČ Praha 11: PhDr. Šárka Zdeňková, starostka
Ověřovatel: Marek Milaberský, radní
Předkladatel: Mgr. Ivana Hovorková, místostarostka
Zpracoval odbor: OZP
Zpracovatel: VED OŽP Vyskočil Michal Ing. P11
2) Důvodová zpráva pro schuzi rady MČ dne 23.2.2023

Změna návěštěvního řádu na sportovním hřišti K Jezeru v Hájích

Důvod předložení

OŽP předkládá na základě pokynu paní místostarostky Mgr. Ivany Hovorkové změnu návštěvního řádu sportovního hřiště K Jezeru – V Hájích. Současný návštěvní řád, který je umístěný na předmětném sportovním hřišti není shodný s ostatními návštěvními řády, které jsou umístěny na již rekonstruovaných sportovních hřištích na území MČ Praha 11. O aktuálním textu návštěvních řádů veškerých veřejně přístupných sportovních hřišť na území MČ Praha 11 rozhodla Rada městské části Praha 11 svým usnesením č. 0118/3/R/2016. O změně návštěvního řádů SH K Jezeru – V Hájích rozhodla Rada městské části Praha 11 svým usnesením č. 1067/29/R/2016 a 1252/43/R/2017 kdy schválila změnu provozu a úpravu návštěvního řádu (příloha č. 1).

Základní fakta

Objednávka č. 2022/1350 – údržba zeleně a úklid veřejných ploch a dětských hřišť v lednu 2023.

Jedná se o veřejně přístupné sportovní hřiště K Jezeru - V Hájích (dále jen „SH“). Pobyt na SH upravuje návštěvní řád, vydaný na základě obecně závazné vyhlášky č. 6/2001 Sb. hl. m. Prahy o zeleni a obecně závazné vyhlášky č. 8/2008 Sb. hl. m. Prahy o čistotě, který je umístěn u vstupu na každé oplocené hřiště. V případě, že návštěvník SH porušuje podmínky uvedené v návštěvním řádu, vystavuje se nebezpečí pokuty od Městské policie. Na dodržování předmětného návštěvního řádu dohlíží správce hřiště, který jej také mj. zamyká v souladu s uveřejněnou provozní dobou.

V současné době je na SH provozován správcem rezervační systém, který si MČ Praha 11 u servisní organizace Jihoměstská majetková a.s. (dále jen JMM), prostřednictvím které je správce SH zajišťován, neobjednává. Rezervační systém na veřejně přístupném hřišti přináší určitou možnost organizace sportu, ale je ve své důsledku neopodstatněný. Změna návštěvního řádu (příloha č. 2) přinese možnost sportovat všem občanům Jižního Města bez nutnosti se registrovat předem. Na dodržování návštěvního řádu bude i nadále dohlížet správce hřiště, který bude zajišťován prostřednictvím JMM, jehož náplní bude:

- odemykání a zamykání sportoviště/parku dle návštěvního řádu

- dohled nad dodržováním návštěvního řádu sportoviště/parku

- kontrolovat technický stav zařízení a komunikace se správci hřišť servisní organizace Jihoměstská majetková a.s.

- průběžný úklid drobného odpadu

- půjčování sportovního vybavení na základě předchozí tel. domluvy s návštěvníky

Vyjádření příslušných odborů ÚMČ a poradních orgánů

Odbor životního prostředí doporučuje Radě MČ Praha 11 odsouhlasení navržených změn textu návštěvního řádu v návaznosti na výše uvedené skutečnosti, tj. zrušení rezervačního systému a změnu návštěvního řádu se zrušením povinné rezervace.

Tvůrce: Jaroslav Nedvěd Ing., DiS. (OŽP) P11

Zpracovatel: VED OŽP Vyskočil Michal Ing. P11

3) Celý text Petice

PETICE Za obnovení předchozího systému provozu sportovního hřiště  K Jezeru

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané Prahy,  hráči a přátelé tenisu, volejbalu, nohejbalu a dalších sportovních aktivit prostřednictvím této petice žádáme vedení městské části Prahy 11

„Za obnovení systému provozu sportovního hřiště K Jezeru, P-11 do obdoby let 2010-2022“

Zdůvodnění:  Sportovní hřiště (dále jen SH) bylo městskou částí Praha 11 provozováno až  do konce r. 2022 tak, že si šlo předem bezplatně telefonicky zamluvit hrací čas na zvoleném hřišti  maximálně týden dopředu na určitý den a hodinu, max. však na 2 hod denně, na max. 6 hod. týdně).

Na SH se využívají dva kurty - jeden  standardních rozměrů pro volejbal, tenis či nohejbal, s pevně zabudovanými kůly a v sezoně se sítí, druhý menší kurt s pevnými kůly umožňující trénink tenisu, nohejbalu, fotbálku, líného tenisu, badmintonu atd. Pravidelně zde cvičily maminky s malými dětmi nebo rodiče s ratolestmi nacvičovali míčové hry. Pro sportující veřejnost fungovalo SH K Jezeru k všeobecné spokojenosti.

Zmíněný systém byl v pohodě provozován přes 12 let s placenými správci, smluvními zaměstnanci Jihoměstské majetkové a.s.  (dříve jen telefonicky, od r. 2015 i s bezplatným využitím webové aplikace https://www.onlinehq.cz/. Každý občan si mohl předem zjistit, kdy je hřiště volné a podle toho si u správce telefonicky zamluvit čas na hraní. Systém byl respektován naprostou většinou uživatelů tohoto udržovaného areálu (hřiště vždy upravené, listí i kaluže zametené). Správce denně odemykal v 9 hodin a zamykal hřiště se setměním.

Změna Návštěvního řádu a celého provozu SH Usnesením č. 9. Rady  MČ Praha 11 ze dne 23.02.2023 pod č.j. 0185/R/2023  (viz Příloha 1,2) od  1.3.2023 se ukazuje jako velmi nešťastná a destruktivní.

Od tohoto data nastal na SH  režim  „kdo dříve přijde, ten dříve mele“  nebo též systém „veřejného kolotoče“ (viz Klíč č.4).   Změna proběhla, bez jakékoliv konzultace s uživateli hřiště, se správcem, s Komisí pro sport či Komisí pro životní prostředí. Původní Návštěvní řád byl autoritativně změněn. Nebyl jmenován nový zodpovědný správce SH, s nímž by se mohli občané domlouvat nebo hlásit nedodržování Návštěvního řádu.

Teď může kdokoliv bez omezení a na libovolně dlouho dobu hřiště obsadit a neumožnit tak sportovní aktivity v rozumné míře ostatním občanům.  Dochází k nepříjemným neshodám mezi zájemci o sportování, což se za předchozích 12 let provozu nestávalo.

Konečným výsledkem této změny je, že SH nyní velmi často zeje prázdnotou (a to i o víkendech!).

Pro vážné zájemce o hru prakticky nemá cenu domlouvat si spoluhráče na volejbal, nohejbal, tenisovou čtyřhru či jinou společnou aktivitu, když nevědí, zda při příchodu bude SH volné a tak na jeho využití prakticky rezignovali.

(Dávají nyní přednost hře na veřejných hřištích provozovaných např. MČ Dolní Počernice nebo MČ Dolní Měcholupy s možností rezervace, i když za  poplatek viz https://rezervace.oazadopo.cz/Q7091-  jednoduchý systém v D.Počernicích, cena 30 Kč/hod nebo https://www.dolnimecholupy.cz/2020/03/17/venkovni-viceucelove-hriste  ovšem již 200-300 Kč/hod).

Pro početnou skupinu aktivních sportovců-důchodců z JM to ale není zrovna finančně schůdné a pro pracující občany to zase není schůdné časově.  

JM navíc přišlo o reklamu, jak se šikovně staralo o fyzickou zdatnost svých občanů! Veřejné sportoviště s možností domluvit si čas jako bonus pro sportující občany nenabízí zdarma žádná městská část v Praze.

Naprostá většina cca 22 SH na JM nemá funkční kůly na tenis či volejbal/nohejbal. Buď jsou poškozené nebo vůbec chybějí a nelze si je (včetně sítě) zapůjčit jako dříve od placených správců.

Je rozhodně na škodu, že byl provoz hřiště takto změněn. Naopak sportovišť v provozu jako bylo hřiště K Jezeru, by mělo být na Praze 11 více. Sportující veřejnost by to velice uvítala a nakonec i sportovci jsou voliči, pro které MČ P-11 může něco udělat.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Radim Černota, Rašova 633/3, 149 00 Praha 11

Markéta Paulů, Janouchova 123, 149 00 Praha 11

Tomáš Milt, Vavřenova 1139, 142 00 Praha 4

Zastupovat petiční výbor při jednání s orgány MČ Prahy 11 je oprávněn kterýkoliv z členů petičního výboru.

 

 

Příloha 1  Usnesení č. 9. Rady  MČ Praha 11 ze dne 23.02.2023 pod č.j. 0185/R/2023 

Příloha 2  Důvodová zpráva  pro radu MČ Prahy11

Příloha 3  Foto SH K Jezeru

Příloha 4  Obsazenost  hřiště o víkendech v květnu 2019

Příloha 5  Rezervační systém MČ Dolní Počernice

 

Podpisový arch k petici

Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu.

Dle §4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká 

PETICE

„Za obnovení předchozího systému provozu sportovního hřiště K Jezeru“

 

Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona

 

Za petiční výbor:

Radim Černota, Rašova 633/3, 149 00 Praha 11

Markéta Paulů, Janouchova 123, 149 00 Praha 11

Tomáš Milt, Vavřenova 1139, 142 00 Praha 4

 

Čitelné jméno a příjmení

Bydliště (ulice a číslo)

Podpis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha - Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem)

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Společná ustanovení

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

 

 

 

Dobrý den, 

ráda bych upozorinla na fakt, který rozhodlo 659 občanů města Mostu. Aby na rekreační ploše s vodou bylo oplocené výcvikové hřiště pro psi. Za prvé v areálu mají psi zákaz koupání. Za druhé je tam dětské hřiště a neříkám že všichni pejskaři tam nechávají po svých miláčcích exkrementy, ale je tomu bohužel tak. A také pokud by tam to hřiště bylo tak by byla jen otázka času kdy by Vaše dítě nějaký pes pokousal. Nejsem proti hřišti jako takovému ať si ho postaví jinde ale určitě ne na Benediku. 

Na základě stávající situace obyvatel žijících v bezprostředním, ale i širším okolí vzletové a přistávací plochy PETER´S GROUND v Kunčicích pod Ondřejníkem jsme se rozhodli sestavit občanský APEL, resp. DESATERO, které adresujeme kunčickým letcům SLZ (ultralightů).

Prostřednictvím tohoto DESATERA my, níže podepsaní, žádáme, aby byla snížena zátěž občanů, která spočívá především v nadměrném hluku, ve ztrátě soukromí a v ohrožení bezpečnosti díky četným průletům ve velmi nízkých výškách nad rodinnými domy a zahradami.

Byť jsme si vědomi toho, že sportovní létání může být pro někoho společensky přínosná a obohacující činnost, se vší vážností APELUJEME na piloty a letce užívající inkriminované letiště, aby se ztotožnili s následujícím DESATEREM a řídili se jím:

 

1. DODRŽUJEME max. počet vzletů a přistání - tj. 3 x 1 letadlo/týden, max. však 9x/týden.

2. DODRŽUJEMJE stanovený koridor pro vzlety a přistání – tj. mimo rodinné domy a jejich příslušenství.

3. DODRŽUJEME stanovené minimální výšky letů – tj. min. 300 m nad rodinnými domy a min. 150 m nad loukami, lesy atd.; snažíme se vyhnout rodinným domům a jejich příslušenstvím.

4. NEPROVÁDÍME praktický výcvik a instruktáž pilotů.

5. NEPROVÁDÍME další typy komerčních či nekomerčních letů - seznamovacích, zaváděcích, vyhlídkových, ukázkových,….

6. NEPROVÁDÍME žádné reklamní akce, které by vedly ke zvyšování intenzity leteckého provozu v Kunčicích p.O.

7. VYBAVÍME svá letadla doposud ještě nepovinnými GPS a to za účelem objektivního zjištění dodržování všech závazných leteckých předpisů ze strany dozorových orgánů.

8. BEREME NA VĚDOMÍ, že jsou na vybraných objektech v obci postupně instalována záznamová a monitorovací zařízení, která budou sloužit k dostatečnému prokázání letecké nekázně.

9. RESPEKTUJEME A DODRŽUJEME práva ostatních občanů a to zejména jejich práva vlastnická, práva na soukromí, na klidné bydlení

a spokojený život.

10. JSME OHLEDUPLNÍ vůči ostatním občanům při provozování našeho leteckého koníčku.

Hlasuj zdali souhlasíš s odstraněním palet s prostoru skateparku za účelem zvýšení užitné plochy pro většinu uživatelů.

 

V případě, že hlasování ukáže, že většina uživatelů souhlasí s odstraněním palet, dojde k jejich seskupení v rohu skateparku. Kdokoli na nich bude chtít jezdit může dráhu sestavit a po skončení tréninku ji uloží zpět.

 

Důvod hlasování: palety v prostorách skateparku jsou využívány jen nahodile, velmi ojediněle a při tom zabírají podstatnou část plochy skateparku, kterou by ostatní rádi využívali denně.

 

Ps: Hlasování bude sečteno a podle hlasů se pak bude konat co se teda bude dít.

 

Každou zimu z posledních 18 let byla Na Františku v Praze 1 přístupná ledová plocha. A to jak pro veřejnost, tak i pro školy, které jej využívaly a děti se zde učily bruslit. Obyvatelé centra města tu měli jeden z mála prostorů na sport, hrát hokej sem pravidelně chodili i lékaři z nemocnice Na Homolce. Kluziště vždy fungovalo až do konce března, ale letos jeho provoz Praha 1 utnula v polovině sezóny, údajně pro nedostatek financí. Nejbohatší část republiky nejspíš nechce, aby měli její obyvatelé kde sportovat. Na neschopnost radních zajistit provoz do konce sezóny tak opět doplatí ti z nás, kteří si chtějí do života dostat trochu pohybu. Připojte se k nám svým podpisem a pomozte nám zachovat tuto sportovní zimní tradici pro vás i vaše děti. 

Vážení zastupitelé města Znojma, 

jsme klubem, který vede ke sportu 264 plavců – dětí a mládeže do 18 let. Tréninky plavců probíhají ve školním bazénu na ZŠ v Příměticích (92 plavců) a zejména v městských lázních (172 plavců), ohledně kterých se na Vás obracíme. 

Kapacita městských lázní je omezená a dráhy určené pro „závodní plavání“ se dělí mezi náš klub (PKZN) a klub TJ plavání Znojmo (TJZN). Od našeho vzniku v roce 2017 se potýkáme s nedostatkem přidělených drah v městském bazénu pro plavce našeho klubu v odpoledních hodinách. Letos konečně v rozpise platném od září do prosince 2022 byl počet drah našemu klubu navýšen, a mohli jsme tak zlepšit plavecké podmínky pro plavce našeho klubu a logicky jsme přesunuli plavce z Přímětic do Městských lázní a do kurzu pro začínající plavce v Příměticích přijali plavce nové.

Přes navýšení drah celé pololetí se potvrzuje skutečnost, že dráhy přidělené pro plavce našeho klubu jsou výrazně více zaplněné (efektivněji) než dráhy TJZN. TJZN tak má po celou dobu dostatečný prostor přibírat plavce nové, zatímco dráhy našeho klubu jsou naplněné na maximum. 

Bohužel i přes poukázání na tuto skutečnost při jednání s vedením města Znojma a vysvětlení situace se vedení města Znojma rozhodlo od ledna snížit počet drah v odpoledních hodinách plavcům našeho klubu (jedná se o 172 plavců, kteří trénují minimálně 2 hodiny týdně v městských lázních) o 5 ve prospěch TJZN. TJZN udává počet plavců 100. Toto rozhodnutí negativně ovlivniví tréninky až 50 dětí našeho klubu a v žádném případě nepovede ke zlepšení podmínek ani jednoho plavce, a to jak v PK, tak v TJ. 

Jsme přesvědčeni, že v dnešní době je potřeba maximálně sportování a zdravý pohyb dětí (kterým plavání bezesporu je) podpořit a ne naopak. Současné vedení radnice svým rozhodnutím, dle našeho názoru šla proti svému programovému prohlášení, kde proklamuje, že bude prioritně podporovat sportovní aktivity dětí a mládeže. 

Jsme přesvědčeni, že zástupci města by měli maximálně podporovat každé dítě, které se chce věnovat zdravému pohybu. Rádi bychom z tohoto důvodu požádali o ponechání rozpisu minimálně dle rozpisu platného v září - prosinci 2022, lépe však ještě o navýšení rozpisu o 1 dráhu v pondělí v čase 16:00 – 17:00. 

Toto Vaše rozhodnutí povede totiž k tomu, k čemu se vedení města Znojma zavázalo a mělo dělat i bez toho, a to podporování sportovních aktivit dětí a mládeže. Město Znojmo toto rozhodnutí nebude nic stát a neomezí ani jedno dítě (ani v TJZN) v jeho sportování, naopak umožní dětem trávit sportem více času, a také dojde k uvolnění kapacity pro plavce, které jsou zapsáni v pořadníku klubu. Toto považujeme za podporu!!!

Tímto podpisem, Vás, vážení zastupitelé, žádáme o schválení rozpisu drah dle návrhu PKZN. 

 

Děkujeme 

S pozdravem

Ing. Monika Dufková

Předsedkyně

Plavecký klub Znojmo z.s.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

 

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

 

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

 

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

 

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

 

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

 

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

 

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

 

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

 

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

 

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice říkáme:

Hradec, stejně jako celá země, prošel těžkou zkouškou covidové pandemie, která naše životy vytrhla ze zažitých zvyklostí. Covid nás konfrontoval nejen se zdravotními komplikacemi, ale i se samotou, opuštěním a možností žít naše životy tak, jak jsme byli zvyklí.
Když skončil covid, přišla strašná ruská agrese na Ukrajinu a s tím související bezprecedentní energetická krize. Tato krize silně dopadá také na hradecké domácnosti. Velké ekonomické problémy hrozí především rodinám s dětmi.
Nechceme COVID II. Nechceme, aby naše hradecké děti, které už v době pandemie ztratily kontakt se svými kamarády či prarodiči, které přišly o možnost standardně se vzdělávat, sportovat či umělecky se rozvíjet, opět přišly o své koníčky, možnost sportování a rozvoje z důvodů skokového růstu cen energií.

Současný dramatický nárůst cen energií reálně
ohrožuje existenci sportovních klubů, tělocvičen, bazénů a dalších volnočasových aktivit pro
děti.
Proto požadujeme, aby město Hradec Králové v rámci městem zřizovaných škol či dalších vzdělávacích zařízeních a sportovních organizací poskytovalo tyto volnočasové aktivity ohroženým dětem zdarma!

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o revokaci usnesení Zastupitelstva města Brna č. Z8/33 ze dne 9. 11. 2021 ve věcí použití zdrojů z Fondu mobility ve výši 10 000 tis. Kč na akci ORG 2140 „Dětské dopravní hřiště Černovice“ na rok 2022 o zastavení veškerých činností souvisejících s výše uvedenou akcí.

Odůvodnění naší žádosti:

Zastupitelstvo města Brna rozhodlo na svém zasedání č. Z8/33 v listopadu 2021 o finanční podpoře projektu dopravního hřiště před areálem Nové Mosilany.

K podání naší žádosti nás vedou mimo jiné následující důvody:

Jedná se o velkou rozvojovou plochu mezi Starými a Novými Černovicemi, jejíž využití by se mělo dobře naplánovat a prodiskutovat s občany. To vše i s ohledem na budoucí rozvojové plány, včetně plánované výstavby v lokalitě Kaménky.
Je to jedno z posledních míst v Černovicích, kde lze umístit třeba velké sportovní hřiště (na ragby nebo fotbal) nebo veřejnou vybavenost.
Projekt dopravního hřiště nebyl diskutován s občany ani zastupiteli. Tak zvaná vyhledávací studie neřešila jiné varianty.
Dopravní hřiště v navrhované variantě bude oplocené a nebude primárně sloužit občanům Černovic. Pro černovické občany si umíme představit menší otevřené dopravní hřiště na betonových plochách v nedalekém lesoparku.

Z výše uvedených důvodů Vás žádáme o přehodnocení tohoto záměru.

Badmintonový hráč Ondřej Kaplan byl vyhozen z reprezentace.
Nenechme to tak!!!

 

Svým podpisem souhlasíte s Navrácením hráče Ondřeje Kaplana (U17) do reprezentační skupiny ČR

 

 

Petice za odvolání vedení a realizačního týmu fotbalového klubu AC Sparta Praha!!