PETICE

dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

za záchranu zdevastovaných vil - Kočího vily a Roškotovy vily - na ulici Milady Horákové v Praze 6. 

Petice je určena členům Rady městské části Praha 6

My, níže podepsaní, sledující postupný dlouholetý rozpad Kočího vily a Roškotovy vily na ulici Milady Horákové v Praze 6, žádáme Radu MČ Prahy 6, aby bezodkladně zesílila kroky vedoucí k záchraně těchto vil a použila k tomu jakékoliv zákonné prostředky. Tyto architektonicky významné vily zasazené ve vilové čtvrti Bubeneč, kterou obdivuje celý svět, koupil před více než 20 lety bezohledný developer se sídlem v daňovém ráji  a nechává je úmyslně chátrat. Opakovaně se snaží tyto vily zbořit a vystavět na jejich místě administrativní centrum, jímž by světově unikátní genius loci čtvrtě Bubeneč zničil. 

Chvíle jejich možného zániku se opravdu nebezpečně přiblížila, proto je třeba vytvořit účinný tlak na developera a okamžite s ním vstoupit do jednání, jež by vedlo k záchraně těchto vil a celého Bubenče. Dosud nebylo ani zdaleka využito všech zákonných možností. Smyslem této petice je, aby takové kroky byly učiněny.

Petiční výbor občanské iniciativy “zachrantevily.cz”:

Ondřej Chrást, Praha 6, Rooseveltova 29, 160 00, Praha 6 - Bubeneč

Aneta Heidlová, Praha 9, Bratří Dohalských 140/7, 190 00   

Vojtěch Tatra, Praha 6, Fajmanové 1732/1, 162 00, Praha 6 - Břevnov 

Miloš Vlach, Praha 6, Na Dionysce 1758/14, Praha 6 - Dejvice

Za petiční výbor mohou jednat všichni jeho členové. 

Touto petiční iniciativou vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly v Brně.

Naše společnost čelí náročným výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a důsledky války na Ukrajině. Česká republika se potýká s vysokou inflací, hospodářství stagnuje a veřejné finance jsou v rozvráceném stavu. Jsme svědky intenzivních dopadů klimatických změn.

V této obtížné době se zastupitelé města Brna rozhodli zadlužit nás a budoucí generace půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly. Považujeme to za nezodpovědné, jelikož takto vysokou finanční částku by město mělo využít pro prioritní oblasti, které mají větší význam pro život občanů.

Namísto stavby budovy, která primárně slouží zábavě, by měly být finanční prostředky investovány do podpory rodin s malými dětmi, rozšíření nabídky bydlení, vzdělání a vědy, zlepšení zdravotnické péče, budování sportovišť pro děti a mládež, vytvoření center pro seniory a paliativní péči, rozšíření zelených ploch a cyklostezek v Brně, podpory udržitelných technologií, obnovitelných zdrojů energie a lepšího nakládání s vodou, podpory malých živnostníků a začínajících firem a další klíčové investice pro budoucnost města.

V Brně 24. června 2023

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Parlamentu České Republiky My, níže podepsaní občané České Republiky, prostřednictvím této petice žádáme o projednání a následné zrušení zákona č. 348 ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Prostřednictvím této petice usilujeme o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Předem děkujeme. S pozdravem PhDr. Miroslav Sládek

Každý občan naší země musí platit pravidelně a to pod hrozbou obrovských trestů televizní a rozhlasové poplatky. A co za ně občané dostávají?

Pravidelnou dávku demagogie, lží a manipulace. Nedozvědí se sice jedinou objektivní informaci o dění ve společnosti, vývoji politické a ekonomické situace nebo světovém dění. Z televizní obrazovky a rozhlasových přijímačů se line proud nehorázností. Úplně nejhorší však je, že tento proud je hlavně zaměřen na děti a mladou generaci. Ty je totiž nejsnazší infikovat lží, zmanipulovat a vymývat jim mozky. Poslední výkon České televize na Déčku, tedy kanále určeném těm nejmenším vyvolává u každého myslícího člověka mrazení v zádech.

Na pozadí hodně barevného prostředí nějakého kouzelného lesa, nebo jeskyně čarodějnice zní masové skandování Sieg Heil a projevu nejspíše Adolfa Hitlera, jiná čarodějnice vnucuje dětem, že ten řečník je třeba zlý jenom proto, že mu někdo ublížil nebo že to má geneticky zakodováno. A následuje ještě větší nehoráznost a přímo zločin na dětské mysli. Proti zlu, vykládá čarodějnice, se nemá bojovat, ale léčit jej objímáním. Následovaly komentáře, které žádaly jediné, zrušit poplatky za televizní a rozhlasové vysílání.

Proto zveřejňujeme petice s touto žádostí.

Podepisujte, posílejte, předáme do parlamentu a na vládu, samozřejmě i na Hrad.

Všichni společně dosáhneme změny k lepšímu. 

Jak postupovat:

Zde si prosím stáhněte PETICI s podpisovým archem. Vytiskněte ji. Lidem a Vašim přátelům ve Vašem okolí prosím nechte podepsat. Vyplněný podpisový arch zašlete na adresu sekretariátu : SEKRETARIÁT SPR - RSČ Palackého třída 148, 612 00, Brno

Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18

 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení

§ 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení

§ 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. 

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Prof. Jaroslav Čechura (1952) patří mezi nejuznávanější české odborníky na starší české dějiny a na FF UK vyučoval od roku 1992 (nejprve externě, od roku 2002 pak interně na Ústavu českých dějin). Ve své odborné práci se původně věnoval středověku, v 90. letech se jeho zájem přesunul k období raného novověku a k problematice „malých/obyčejných lidí“ a jejich každodennosti. Ve stejné době se rovněž stal jedním z prvních českých historiků, kteří začali při své práci uplatňovat postupy mikrohistorie a antropologické perspektivy; inspiraci čerpal mj. z dlouhodobých pobytů v německojazyčných zemích (Kolín n/R, Goettingen, Vídeň,…). Je autorem 12 českých a 2 zahraničních monografií , jež vyšly ve Stuttgartu (1994) a Vídni/Mnichově (2000).

Za léta svého působení vychoval celou řadu žáků (studium úspěšně ukončilo 19 doktorandů,  62 diplomantů, 39 bakalářů, z toho na ÚČD 8 doktorandů, 49 diplomantů a 30 bakalářů) a vždy patřil k oblíbeným a ve studentských evaluacích k nejlépe hodnoceným pedagogům ústavu. Jeho přednášky na FF jsou hojně navštěvovány (až 160 zapsaných posluchačů).V současné době vede 5 bakalářských, 4 diplomové a 6 disertačních prací, takže i po této stránce patří k jeho nejvytíženějším zaměstnancům.

Jeho propuštění, oznámené neočekávaně na schůzi Ústavu českých dějin 16. dubna t. r. a prezentované jako „reorganizace“ tohoto ústavu (přičemž J. Čechura byl vedením ústavu označen za plně nahraditelného), je o to povážlivější, že šlo o ukončení pracovního poměru s profesorem, který měl smlouvu na dobu neurčitou, což v novodobých dějinách UK zjevně nemá obdoby a jde tedy i o varovný precedens.

Akademická dráha, odbornost, včetně neustálého osvojování si nových znalostí a zkušeností, nejsou otázkou okamžiku. Jedná se o proces pokrývající v životě jednotlivce dlouhá léta a dosažení odpovídajícího renomé a úrovně je stejně tak dlouhodobé, jako obtížné. Profesor Čechura je po této stránce jednoznačně kvalifikovaným odborníkem a přispívá tak k dobrému jménu a renomé Ústavu českých dějin i FF jako celku. Radikální zásah do chodu ústavu, jakým propuštění profesora Jaroslava Čechury nezpochybnitelně je, i  odůvodnění, proč k tomuto kroku vedení ústavu přistoupilo, považujeme přinejmenším za značně nestandardní. Jakkoli chápeme nezbytnost úsporných opatření fakulty a skutečnost, že každý obor musí hledat cesty, jak se s touto situací vyrovnat, domníváme se, že podobné nestandardní kroky, realizované unáhleně a účelově, nejen že nikterak nepřispívají k proklamovanému zlepšování kvality fakulty a jejích součástí, ale naopak dlouhodobě a nevratně poškozují jednotlivé obory, fakultu a její dobré jméno i prestiž. Propuštění profesora Čechury dopadá neméně silně na studenty, kteří tímto ztrácí nejen vedoucího prací, ale také respektovaného odborníka se širokým rozhledem, jenž jim dokázal zprostředkovat přístup k historické materii i ke kořenům historie jako vědy obecně.

Propouštění realizované tímto nedůstojným způsobem, bez předložené jasnější koncepce a bez předchozí otevřené diskuse či komunikace s ostatními pracovníky ústavu, nejenže poškozují i naši víru ve smysluplnost a prospěšnost prováděných úsporných opatření na celé fakultě, ale příčí se nám též možnost, že by podobný postup měl být jakýmsi „precedentem“ pro řešení podobných situací na akademické půdě. Je nutno si uvědomit, že podobné kroky likvidují u studentů i členů akademických obcí napříč republikou důvěru v univerzitní instituce a jejich představitele. Negativním důsledkem může být prakticky nevratný nárůst napětí a destrukce kolegiálních i mezilidských vztahů na pracovištích.

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Chceme, aby se Sandro vrátil do vily, jelikož cítíme, že byl tendenčně odejit. Pokaždé, kdy se mohl spárovat s někým, kdo mu byl sympatický, došlo k externímu zásahu.

Věřím, že pro TV bude vhodný krok, pokud vrátí Sandra do vily nebo alespoň umožní divákům, aby o to v jejich aplikaci hlasovali.

Souhlas k současné podobě pergoly na dětském hřišti po rekonstrukci a rozšíření a celoobvodově zakryté proti nepřízni počasí a zamykání z důvodu ničení a odcizení obecního majetku a zdržování cizích lidí.

Bojuji proti demolici tunelu Ludkovicích, která se má uskutečnit od 14.8. 2023. Částka demolice má činit přibližně 7 mil.kč. Počátek stavby byl schválen v r. 1937. Měla zde vést plánovaná silnice typu dálnice, spojující města Luhačovice a Zlín. Bohužel v r. 1945 byla tato stavba zastavena. Nyní tento most zdobí obec Ludkovice. Podle zjištění jde o poslední tunel v takto zachovalém stavu a je to velká památka na pana Baťu. Aktuálně má přijít k demolici tohoto mostu z důvodu padajících odlomků betonu. Pomozte zachovat tuto památku a najít řešení opravy či jiného využití.

Jménem všech zrzavých lidí touto peticí vyzývám všechny obyvatele České republiky k zastavení veškeré diskriminace vůči zrzavým spoluobčanům.

Určitě se každý s nějakým zrzavým spoluobčanem potkal. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí společnosti, i když neprávem diskriminovaní a utlačovaní!

Snad každé zrzavé dítě se setkalo s šikanou a to jen kvůli vyšší koncentrací světlého pigmentu feomelaninu. Od spolužáků musí psolouchat "vtípky" typu "zrzi zrzi, co tě mrzí" nebo "zrzku, dej mi zmrzku". Když se zrzavé děti dožijí dospělosti, tak tím jejich strasti nekončí, ba naopak. 

Každý zrzek se dozajista také setkal s opovrhnutím. Jste v práci a potřebujete pomoc. Řeknete tedy kolegovi, ať vám pomůže, ale jediné čeho se vám dostane, je úšklebek a poznámka, že zrzkům nepomáhá! 

Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Dnešní zrzky se potýkají s říkankou "čím zrzavější střecha, tím vlhčí sklep". Ne všichni si totiž uvědomují, že i zrzaví lidé mají city.

Ve společnosti panují vážné předsudky, například že zrzaví lidé nemají duši. Tento předsudek hojně podporuje i neblaze proslulý seriál Městečko South Park, ve kterém opakovaně vyzývají k násilí vůči zrzkům. Představte si, že místo zrzků by to byli černí lidé, najednou vám to vadí, že?!

Sdílel jsem fotku z dovolené, kde jsem měl zelené tričko. Obratem se mi foto vrátilo s velký nápisem "LEPRIKÓN". To mě tak zasáhlo, že jsem musel odstranit z šatníku vše zelené. 
 

Česká republika má 200 poslanců a 81 senátorů. Možná se ptáte, kolik z nich je zrzavých. Odpověď je 0! Další jasný důkaz diskriminace a utlačování.

Všichni určitě znají Winstona Churchilla z černobílých fotografiích. Ale to jen kvůli Britské cenzuře. Žádný fotograf nesměl Churchilla vyfotit barevným aparátem. Ptáte se proč? Protože by lidé zjistili, že je zrzavý!!

Vincent van Gogh. Nizozemský malíř, jehož není potřeba představovat. Za svůj život prodal pouze jedno dílo a nedočkal se výraznějšího uznání. Byl zničen životem a neúspěchem. Spáchal tedy sebevraždu. Až 11 let po jeho smrti se konala výstava s jeho uměním. Dokud byl živ, nikdo se o něj nezajímal, protože byl zrzavý. Po 11 letech lidé zapomněli na jeho zrzavé kadeře a začali oceňovat jeho kvalitu.

Je smutné, že i v dnešní době probíhá něco tak ohavného, jako je vyčleňování jisté skupiny lidí ze společnosti. Podpisem této petice pomůžete všem zrzavým!! 

Touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s překvapivou výpovědí z nájmu kavárny Klíner v areálu poutního místa Marie Vítězné na Bílé hoře.

Níže uvádíme argumenty, které hovoří proti zrušení kavárny a výpovědi z nájmu p. Klínera:

1. Kavárna oživila "mrtvý" prostor kláštera, který byl po léta vnímán jako uzavřený a nepřístupný. 

2. Je to široko daleko jediná kavárna, což vypovídá o tom, že to zde dělá pan Klíner dobře. 

3. Funguje jako zázemí pro mnoho návštěvníků kláštera. Kolik lidí sem zavítá pro informaci a třeba využití WC, kterého se jim nedostává v objektu areálu. 

4. Osobnost pana kavárníka. Je vždy otevřený rozhovoru a připraven podat pomocnou ruku nejen návštěvníkům kavárny, ale všem, kteří se ocitnou v nouzi v areálu nebo jeho bezprostředním okolí. Ač je kavárna pro něj hlavním zdrojem obživy, tak zde člověk nemá pocit komerce a honby za ziskem za každou cenu. 

5. V neposlední řadě, si dovolujeme upozornit, i na sociální aspekt celé výpovědi z nájmu p. Klínera. Pan Klíner je otcem dvou nezletilých dětí s partnerkou po mateřské dovolené. Jakožto mladá rodina to nemají v této turbulentní době lehké a tato rána by pro jejich rodinu mohla být likvidační. Kdo jiný, než lidé a církevní úřady by se měly stavět za základní hodnoty, jako je podpora rodiny? 

6. Přijde nám neslušné, nechat pana Klínera vybudovat kavárnu, za cenu nemalých finančních a osobních obětí, aby pak byl vyhozen, jako někdo, kdo si neplní závazky a je zklamáním pro provozovatele areálu. Teď, se stále vzrůstající komunitou návštěvníků, když by se mu pomalu mohly začít vracet vložené prostředky, najednou přichází překvapivá výpověď.  

Chceme zrušení diskotéky na Luně v Teplicích, protože objekt se nachází přímo mezi obytnými domy a každý víkend je tu obrovský hluk, nepořádek a nebezpečno. Policii to nezajímá a my potřebujeme klid a bezpečí.

Logo krtečka narozdíl od stávajícího loga Přírodovědecké fakulty University Karlovy je dostatečně reprezentativní. Zastupuje všechny odborné sekce fakulty. Narozdíl od "stromu života" je jedinečné, reprezentující české národní uvědomění a známé nejen pro každého občana ČR. Díky tomu má možnost oslovovat potenciální studenty i širokou veřejnost.

Výstavba VTE má být realizována  na  hranici přírodního parku údolí Křetínky. Dopad uvedené stavby přesahuje do území přírodního parku. Stavba tak nenávratně ovlivní panenský ráz krajiny, který by měl být zachován i pro příští generace. Výstavba by nepochybně také navždy negativně ovlivnila kvalitu života obyvatel a došlo by k výraznému znehodnocení nemovitostí. V budoucnu by se díky tomuto kroku usnadnila výstavba dalších VTE. Nebyl zdůvodněn výběr konkrétního investora, adekvátnost a vymahatelnost slibovaných plnění.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovanou výstavbou větrných elektráren v katastru obce Stašov. Případná výstavba v tomto území by výrazně a prakticky na generace poškodila místní krajinu, přírodu, přilehlou chráněnou přírodní rezervaci a v neposlední řadě životní podmínky zejména místních obyvatel a majitelů nemovitostí. 

Žádáme tímto o okamžité upuštění od realizace tohoto záměru výstavby VTE na území obce Stašov.

Snaha o zrušení výroby a prodeje alkoholických drinků v Evropě. Poškuzují zbytečně zdraví, ničí spoustu životů a nedělních dnů. 
Zakladatel petici: El Kesso.

Kulajda, český tradiční pokrm, by měla být řazena mezi měkké přírodní drogy. Po jejím požití totiž můžeme prokazatelně pozorovat zvýšenou hladinu serotoninu. Kulajda je také vysoce návyková. Vždy máme nutkání dopřát si druhou porci bezprostředně po požití předešlé.

Svým podpisem pod toto peticí vyjadřujeme přání mít možnost si zakoupit známku s podobiznou prezidenta Petra Pavla. 

Po letech, kdy na hradě seděl prezident, který nespokojoval a po letech, kdy se jeho podobizny schovávaly za skříně, jsme plni naděje, že nově zvolený prezident bude tím, kterého si budeme moci vážit za jeho slova, činy a službu národu.

Všichni prezidenti v naší novodobé historii znamky se svou podobiznou měli. Přimlouváme se také za naše bratry filatelisty.

Nechť je známka s podobiznou prezidenta Petra Pavla, namísto fetiše, symbolem nového spojování na místo dřívějšího rozdělování a to nejen českého národa.

Dnes známé brněnské Šilingrovo "náměstí" podle mně i lidí v mém okolí už nevykonává funkci náměstí ,ale kontroverzního parkoviště co v nás pouze vyvolává počty otázek bez odpovědí. Pro mnohé neznalé turisty toto může vyvolávat všelijaké matoucí podměty (připomínající tzv. Bermudský trojúhelník → Bermuda Triangle) což vede k stracení jich i důvodu existence náměstí, proto bych chtěl poprosit Město Brno o KONEC rozšiřování dezinformací změnou jména z Šilingrova náměstí na Šilngrovo parkoviště.

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.