Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

My, občané Ostravy-Poruby a okolních částí města, nesouhlasíme se změnou územního plánu  a s rozšířením VTP. Chceme, aby byl lesopark zachován v takové podobě, jako je dnes. Důrazně žádáme zastupitelstvo města Ostravy, aby pro rozvoj VTP použilo opuštěné prázdné budovy, kterých je v Ostravě mnoho, a neprováděli zbytečné stavby v lesoparku, který je velmi důležitou lokalitou pro naši regeneraci a odpočinek.

Petice Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec My, níže podepsaní občané vyjadřujeme prostřednictvím této petice nesouhlas se záměrem na výstavbu benzínové stanice, kterou plánuje vybudovat soukromý investor u křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu, na pozemcích p.č. 1785/3 a 1790/1, k.ú. Slivenec. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, tudíž mohou být předmětem podnikání, ale Městská část Praha – Slivenec, a zejména její západní část, je již nyní neúměrně zatěžována hlukem a zplodinami z nedalekého Pražského okruhu a z ulice K Barrandovu. Nechceme, aby došlo k dalšímu navýšení hladiny hluku a zplodin, které by nepochybně provozování benzínové stanice v této lokalitě s sebou přineslo. K plánovanému záměru výstavby benzínové stanice se kladně vyjádřila starostka RNDr. Jana Plamínková, a to tak, že dne 04.05.2021 podepsala s investorem Smlouvu o spolupráci č. 29/2021/MUS, ale bez předchozího projednání tohoto záměru v zastupitelstvu městské části Praha - Slivenec. Z výše uvedených důvodů vás žádáme, vážení spoluobčané, o podpoření této petice. Za petiční výbor: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha-Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha-Slivenec Monika Říhová, K Váze 329/58, 154 00 Praha-Slivenec Františešk Kop, K Váze 506/56, 154 00 Praha-Slivenec Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněny: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha – Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha - Slivenec

My, níže podepsaní občané České republiky, nesouhlasíme s kácením vitálních stromů ve vrchní části ulice Truhlářova, Střekov, Ústí nad Labem a žádáme o okamžité zrušení rozhodnutí odboru životního prostředí a veřejné zakázky na kácení. Požadujeme ponechání vitálních stromů a jejich arboristické ošetření, nikoli pokácení.

Důvody nesouhlasu:

První dendrologický průzkum společnosti Envipor s.r.o doporučoval kácení pouze 8 lip, které jsou ve špatném zdravotním stavu. Ve veřejné zakázce, kterou zadal odbor dopravy a majetku města Ústí nad Labem, která je již vysoutěžena, se má pokácet 14 ks cca 60 let starých lip i přes to, že dendrologický průzkum doporučuje pouze aboristické ošetření - zdravotní řez. Nepovažujeme za správné, když se pokácí, byť jediný vitální strom v intravilánu města, a to jen z důvodu obdržení dotace na revitalizaci městské zeleně. Celosvětově lze konstatovat, že úbytek jakékoliv zeleně přispívá ke globálnímu oteplování planety Země. V tomto kontextu je ztráta poloviny aleje významným zásahem do ekosystému městské části a přímému zásahu do kvality bydlení a života v našem městě.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022

Evropská unie dala návrh že by se měli zrušit spalovací motory což by znamelo že by se zakázal prodej automobilů se spalovacími motori (nafta, benzín, ethanol atd.) cituji "Evropská komise navrhla 14. července v takzvaném balíčku Fit for 55, aby emise osobních aut a LUV byly o 65 % nižší od roku 2030 a nulové od roku 2035." to by znamenalo že rodiny s dětmi které mají menší finanční prostředky tak by si nemohly dovolit automobil a musely by jezdit vlakem nebo jiným dopravním prostředkem protože by byl zakázán prodej těchto vozidel dotklo by se to nejen rodin ale i mladých řidičů a proto máme pocit že by se proti tomuto návrhu mělo bojovat než to zajde moc daleko i když si říkáte že jeden podpis nic neudělá tak nemáte pravdu změní toho hodně. Nechápeme proč by nás měli omezovat když tady je mnoho zemí kde je ekologie na mnohem horší než u nás v Evropě např. Rusko, Spojené Státy Americké, Čína, Japonsko, Afrika a mnoho dalších tak bojujme ukážme že jsme silní.

Já níže podepsaný se připojuji k připomínkám Hnutí pro Prahu 11 k územní studii pro lokalitu Opatov – Na Jelenách.

Plné znění připomínek Hnutí pro Prahu 11 (k 19.1.2019) je uvedeno na tomto odkazu:

http://hpp11.cz/files/docs/novy.opatov/2019.01.19.HPP11.Vyjadreni.k.US.Opatov.Na.Jelenach.pdf

Územní studie Opatov–Na Jelenách může zásadním způsobem ovlivnit zástavbu dané lokality. Představuje 0,5 mil. m2 zastavitelné plochy až 12ti patrovými budovami, tisíce nových obyvatel, desetitisíce přijíždějících pracovníků a tisíce vázaných parkovacích stání. V případě varianty „B“ jsou tato čísla ještě vyšší.

Územní studie nevyřešila problematické záměry plánované v území (obří garážový dům P+R v blízkosti DPS Šalounova, administrativní megakomplex Nový Opatov), naopak je přijala téměř v plném svém rozsahu. 

Odkaz na web Prahy 11 (informace + odkaz ke stažení studie):

https://www.praha11.cz/cs/uzemni-rozvoj-a-regenerace/strategicke-a-uzemni-planovani/uzemni-studie/uzemni-studie-opatov-na-jelenach.html

Studie nedostatečně hájí veřejný zájem a udržitelný rozvoj lokality, neřeší aktuální problémy s deficitem dopravy v klidu v okolí stanice metra Opatov, naopak tyto problémy díky navrhovanému zahuštění zástavby prohlubuje. Závažné problémy se zatížením životního prostředí na hranu limitů pro hluk a znečištění ovzduší odkládá do fáze územních řízení - bez účasti široké veřejnosti, což je nepřijatelné. Domníváme se, že navrhovaný rozvoj území podle územní studie povede k významnému nárůstu dopravy, zhoršení životního prostředí a kvality bydlení v dané lokalitě a jejím okolí.

Územní studie je územně plánovacím podkladem. I když není závazným podkladem pro územní rozhodování, je (pakliže je vložena do evidence územně plánovací činnosti) podkladem neopominutelným a odchylné rozhodnutí je třeba v územním rozhodnutí zdůvodnit a v odůvodnění prokázat, že bylo nalezeno z hlediska veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení.

Na Magistrát můžete také zaslat Vaše připomínky k územní studii. Nezapomeňte připojit datum, vaše jméno a příjmení, datum narození, bydliště a podpis. Připomínky může podat každý, a to poštou na Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy (Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1) do 28. 2. 2019.

Připomínky lze rovněž zanést do podatelny Magistrátu v Jungmannově ulici, a nebo zaslat datovou schránkou na adresu: 48ia97h.

Související články na webu HPP11:

http://hpp11.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=650:pohled-do-minulosti-cesta-k-zastavbe-uzemi-opatov-na-jelenach&catid=36&Itemid=56

http://hpp11.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=648:studie-opatov-na-jelenach-dne-18-12-2018-na-zs-mikulova&catid=36&Itemid=56

http://hpp11.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=647:verejne-projednavani-uzemni-studie-lokality-opatov-na-jelenach&catid=36&Itemid=56

Hnutí pro Prahu 11

ing. Jiří Štyler

Zakouřilova 776/82

149 00, Praha - Chodov

www.hpp11.cz

hpp11.praha@gmail.com 

Petice proti plánované výstavbě bytových domů, dalších obytných objektů a infrastruktury k obytným objektům na lok. Fantova louka, v Příbrami II.
(k.ú. Příbram, poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1, 1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749).

Fantova louka představuje unikátní území zachovalých mokřadních luk s neporušeným vodním režimem. Díky tomu tu najdeme vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem. Nejvýznamnější je velká populace kosatce sibiřského, roztroušeně tu roste úpolín evropský nebo orchidej prstnatec májový. Aktualizace mapování živočichů právě probíhá, už nyní lze potvrdit ropuchu obecnou, skokana štíhlého nebo zeleného – chráněni Evropskou směrnicí, z ptáků bramborníčka hnědého nebo chřástala polního – chráněn Evropskou směrnicí.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice požadujeme, aby byla narušena šeď betonu a neprodyšných ploch, které dusí a rozpalují naše město. Chceme město, jež otevře svou zelenou náruč a začne dýchat. Když nyní pomůžeme stromům my, ony pak pomohou nám. Dají nám stín, ochladí prostor, sníží prašnost a rozzáří naše městské životy.

Proto požadujeme, aby vedení města Hradec Králové vypracovalo plán výsadby a vysadilo na nejvíce přehřívaná veřejná místa (náměstí 28. října, Baťkovo náměstí, Masarykovo náměstí, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí, “U Grandu”, “Hvězda”) ve městě skupiny stromů pro zlepšení pobytové hodnoty těchto veřejných prostranství.
Jedině tak dokážeme v našem městě opravdu příjemně a plnohodnotně žít. Dejte hlas našim stromům a podpořte petici za Stromy, které hledají místo.

        Petice proti záměru stavby:

Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku

Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina  Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice

My, níže podepsaní občané žádáme tyto orgány:

Obecní úřad Litošice
Stavební odbor Přelouč
Odbor životního prostředí Přelouč
Stavební úřad Pardubice
Odbor Hlavního Architekta v Pardubicích
Odbor životního prostředí v Pardubicích,

aby hájily zájmy občanů obce Litošice, místní část Krasnice.

Jde nám o zachování stávajícího charakteru území a kvality života v dané lokalitě.

Formou této petice důrazně protestujeme proti výše jmenované stavbě haly, jež zásadně naruší vzhled této rekreační obce.

Podle územního plánu pro obec Litošice / cituji /:

1. „…je vyloučeno, umísťování staveb a zařízení,…, které jsou výškově a hmotově dominantní – například: halové objekty pro zemědělskou techniku, ….“

2. „…nepřípustné využití,…. stavby pro zemědělství a výškové stavby a zařízení, která narušují krajinný ráz a dálkové pohledy především na sídla v řešeném území.“

Máme tedy za to, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem obce Litošice.

Další otázky, které se člověku při pohledu na projekt haly vybaví:

1. Kolik bude  v hale 20x52 m / 1040 m2 / umístěno zemědělské techniky?

2. Jak bude vyřešen případný únik oleje a PHM?

3. Jak bude zabráněno znečistění spodních vod? Občané v obci jsou odkázáni pouze na své studny.

4. Kde bude probíhat případná oprava zemědělské  techniky?

5. Jak bude vyřešena požární bezpečnost? Stěny a střecha haly jsou z technické textilie.

6. Nemá hala sloužit jinému účelu? Například drezůře a parkůrovému skákání, kterýmžto aktivitám odpovídá svým rozměrem.

7. Rozměry drezůrního obdélníku 20x40, resp. 20x60m  / zdroj : Jihočeská univerzita ČB /. Investor se na internetu prezentuje jako Stáj Hippeus se zaměřením na chov koní, jejich výchovu a výcvik, a připravuje koně pro drezůru a parkůrové skákání.

8. „Nejdůležitější využití koní je v současné době sportovní a společenské, nikoliv zemědělské.“ (zdroj – Jihočeská univerzita ČB bakalářská práce).

Žádáme, aby na základě naší petice bylo zastaveno řízení o povolení stavby a o vynětí pozemku z půdního fondu. Žádáme vypořádání našich shora uvedených připomínek a o písemnou odpověď v zákonem stanovené lhůtě (na adresu předsedy petičního výboru).

V Krasnici dne 16.8.2022

Petiční výbor:

Václav Alinč

nar. 17.11.1948

bytem Krasnice 24, 53501 Přelouč

(osoba určená ve smyslu § 3 petičního zákona)

Podpisy a identifikační údaje dalších členů petičního výboru

Kolman Stanislav, Krasnice 45. 53501 Přelouč,………………………..

Procházka Josef, Krasnice 31. 53501 Přelouč………………………….

Níže podepsaní občané - viz příloha – podpisové archy

Podpisový arch k „Petici proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice“

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor:

Václav Alinč

bytem: Krasnice 24., 53501 Přelouč

Klamavá reklama je popsána v § 2977 Občanského zákoníku, a to jako něco uvádějící zákazníka v omyl. Tento omyl vede k tomu, že si zákazník může zboží koupit pod vlivem takovéto reklamy, a pokud by klamán nebyl, zboží by si možná nekoupil.

Potravinářský průmysl, a to především živočišná produkce se vyznačuje obrovskou mírou zavádějících informací, lživých zobrazení a zakrýváním skutečností, ať jsou to fialové kravičky nebo takzvané veselé krávy, či šťastná prasátka houpající se na stromě zvaný klobásovník. Ve skutečnosti však zvířata v tomto průmyslu neuvěřitelně trpí a žádné z nich není šťastné.
Proto v rámci petice chceme dosáhnout změny § 2977 tak, aby prodejci i výrobci museli ohledně zvířat uvádět a zobrazovat pravdivé údaje a skutečnosti, podobně jako například prodejci a výrobci tabákových výrobků.

Cílem petice je tedy změna § 2977 Občanského zákoníku tak, aby nebylo možné klamat zákazníka o podmínkách chovu a zacházení se zvířaty v jakékoliv fázi jejich života nebo ohledně smrti. Žádná forma nadsázky, přehánění nebo nepravdivého zobrazení by neměla být přípustná v reklamě, která se týká produktů získávaných z živých bytostí.

Vyzýváme zákonodárce, aby se tímto paragrafem zabývali a také aby začali postihovat společnosti, které se zmiňovaného klamavého jednání dopouští.

Níže podepsané osoby souhlasí se zněním této petice, tedy požadují v jejím smyslu uváděnou změnu zmíněného paragrafu Občanského zákoníku.

MY, občané Rudné a okolí, Vás vyzýváme touto peticí:

abyste hlasoval(a) proti přijetí návrhu nového územního plánu Rudná v navrhovaném znění,

abyste vyhlásili konání místního referenda o novém územním plánu Rudná.

Odůvodnění

Nový územní plán Rudná:

Nezamezuje výstavbě skladových a výrobních zařízení v okolí Růžové ulice.

Zastavěním polí v okolí Růžové ulice a navazující polní cesty na Chrášťany zanikne oblíbená rekreační zóna v katastru obce, což poškodí nejen obyvatele Rudné, ale také sousedních Chrášťan. Obyvatelé Rudné si nepřejí výstavbu dalších průmyslových, výrobních a skladovacích prostor.

Umožní zástavbu polí naproti benzínce „Šafránka“ a podél ulice V. Nováka.

Rudná není na další masovou výstavbu obytných čtvrtí připravena. Kapacita ZŠ i MŠ je už teď nedostatečná, dopravní zatížení města je obrovské, stav kanalizace a čističky není na tuto zástavbu připraven.

Umožní postavit sběrný dvůr pro 30 000 obyvatel z okolí.

Taková výstavba zhorší již dnes neúnosnou dopravní situaci.

Nový územní plán nepřihlíží k dlouhodobému komplexnímu urbanistickému řešení, které by zvyšovalo kvalitu života v Rudné. Navrhovaná rezidenční výstavba nerespektuje kapacity městské infrastruktury a povede k dalšímu úbytku kvalitní orné půdy. Protože přijetí nového územního plánu ovlivní život v Rudné na řadu let dopředu, měli by o něm rozhodnout obyvatelé v místním referendu.

                                                                                          Děkujeme,

Petiční výbor:

PhDr. Daniela Bělinová Břízová, Ph.D., Karlova 115/2, 252 19 Rudná; Doc. Mgr. Lenka Jakoubková Budilová, Ph.D., Masarykova 125/59, 252 19 Rudná; Ing. Renáta Kopečková Lorenzová, Nádražní 419/6, 252 19 Rudná. Členy výboru zastupuje: PhDr. Daniela Bělinová Břízová, Ph.D., Karlova 115/2, 252 19 Rudná.

My níže uvedení občané města Česká Lípa svým podpisem vyjadřujeme nesouhlas s plánovaným zastavěním územních ploch dle územní studie č. 10, 11, 12 . Dotčená území považujeme za veřejná prostranství, která pravidelně využíváme se svými rodinami k relaxaci a aktivnímu odpočinku. V uvedených oblastech byl opakovaně zaznamenán i výskyt vzácných a ohrožených živočichů.

Další plochy zastavěné výstavbou rodinných a bytových domů v bezprostředním okolí našich obydlí by znamenaly snížení kvality bydlení, zvýšení hlučnosti, světelné znečištění prostředí pro stávající obyvatele sídliště Špičák a Staré Lípy.

Preferujeme, aby město zachovalo dotčená veřejná prostranství a louku minimálně v rozsahu územní studie č. 11, ideálně ve všech uvedených studiích č. 10, 11, 12 ve stávající podobě,

nebo aby navrhlo místo rozprodání pozemků k výstavbě jiné využití daných lokalit k relaxaci a odpočinku pro obyvatele okolních domů.

Petici sepsala dne 30.3. 2022 v České Lípě

MUDr. Lenka Pokorná Klímová

bydl. Pod Špičákem 2708

Česká Lípa

Při jednáních týkajících se daného záměru výstavby je oprávněn zastupovat níže podepsané osoby kterýkoliv člen petičního výboru.

Členové petičního výboru:

MUDr. Lenka Pokorná Klímová, Pod Špičákem 2708, Česká Lípa

Mgr. Vít Pokorný, PhD., Pod Špičákem 2708, Česká Lípa

Od 8.4.2022:

Jana Váňová, Moravská 2415, Česká Lípa

Andrea Černá, Východní 2610, Česká Lípa

Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

Autor: Lenka Rychnovská | vloženo: 19.03.2022 | 1 podpisů

Facebook
Twitter
Email

Sdílejte s přáteli

Nesouhlasíme s žádnou zástavbou na pozemcích 185/3 a 185/6,  v k. ú. Sedlec.  Chceme, aby bylo ponecháno dosavadní využití funkční využití plochy (orná půda) dle platného územního plánu hl.m.Prahy resp.v budoucnu dle Metropolitního plánu.

Jsme proti  konceptu územní studie pro změnu ÚPSÚ, kterou Suchdolský ostroh a.s. podal v prosinci 2021(TEMPUS DEVELOPMENT a JK ARCHITEKTI 11/2021). Netolerujeme žádnou zástavbu na výše uvedených pozemcích.

Plně souhlasíme s Usnesením Zastupitelstva MČ Praha – Suchdol č.j. 4/8/2019 ze dne 20. 6. 2019, které je stále platné. Pro novou zástavu by nebyla dostatečná kapacita škol, vznikly by potíže s dopravní obslužností. Koncept územní studie narušuje ochranné pásmo lesa.

Chceme zachovat přírodní ráz krajiny.

Děkujeme.

My, níže podepsaní rodiče, občané a voliči žádáme členy Rady Městské části Prahy 11, aby v Parku u Chodovské tvrze zajistili:

1) Okamžité odstranění nové „výzdoby“ parku kovovými tyčemi (a to jak u dětského pískoviště, tak zejména na travnaté ploše vedle dětského hřiště)
2) Návrh nového řešení zastínění dětského pískoviště a vytvoření zastíněné odpočinkové zóny, a to z hlediska:

- designu (ideálně v dřevěném provedení),
- umístění (viz dále),

tj. tak, aby obě zastínění splňovala očekávání návštěvníků parku, sloužila dobře  svému účelu a současně park nehyzdila.

Úvodem:

Jsme rodiče, kteří tráví v tomto parku spoustu času, jsme rádi za tento úžasný prostor, kde si hrají a sportují naše děti (místo toho, aby koukali do telefonů, či seděli doma u počítačů) a záleží nám na jeho budoucnosti.

Vážíme si tohoto prostoru a uvítáme změny, které tento kus přírody v Praze 11 vylepší, ale ne změny, které tento prostor zohaví a zhorší nám a našim dětem podmínky pro hraní, relax a lehké sportování!

O projektech:

Z pohledu realizace  „kovo-tyčková“ výzdoba Parku u Chodovské tvrze, která se zde v posledních měsících objevila (viz obrázky  č. 1a,b), představuje dva samostatné nezávislé projekty, ale oba jsou ukázkovým příkladem toho, jak může dopadnout realizace dobrých nápadů a podnětů, pokud je řeší lidé, kteří nemají vztah k místu realizace, nezjistili si předem, jak je park využíván a jaká jsou skutečná očekávání jejich návštěvníků.

Ad Zastínění pískoviště na dětském kamínkovém hřišti v Parku u Chodovské tvrze

Ačkoliv vytvoření zastínění pískoviště jako rodiče vítáme, tak ne ve stávající podobě. Kovové tyče jsou nejen esteticky nevzhledné, zastřešovací plachta, o kterou mají být doplněny rovněž, tj. jsme názoru, že do tohoto parku se tyto konstrukce nehodí. Navíc, vzhledem k jejich umístění hned k okraji pískoviště, na kterém děti a jejich rodiče obvykle při hraní posedávají, je velká pochybnost o jejich stínícím účinku a zejména se děti do nich budou při hraní na pískovišti bouchat.

Navrhujeme řešit zastřešení v podobném designu jako je přiložené foto - obrázek č. 2. Realizace je dřevěná, tj. více se hodí k ostatním převažujícím dřevěným prvkům a přírodnímu charakteru tohoto hřiště v praku. Na vzorovém fotu  jsou kůly i vhodně umístěny dále od pískoviště, aby dětem ve hraní nevadily.

Ad Zastíněná relaxační zóna/posezení

Vzhledem k rozsáhlosti parku a skutečnosti, že stromy ještě nejsou tak vzrostlé, aby poskytovaly dostatek přirozeného stínu, tak podporujeme vytvoření relaxační zastřešené zóny/posezení, ale v přírodním designu, který nenaruší charakter parku  a zejména jeho vhodné umístění v parku. 

Aktuálně zvolené místo je totiž jedno z mála, kde je možné hrát fotbal, badminton, či realizovat jiné rodinné sporty, neboť plocha je rovná a také je na ní dobře vidět od uzavřeného hřiště. Navíc navržená konstrukce není vhodná do tohoto prostoru (inspirací  bylo řešení v parku v Brně, které má úplně jinou dimenzi a charakter - viz obrázek č. 3). Pro vytvoření zastřešené relaxační zóny v přírodním designu najít jiné místo v parku na okraji parku, ale ne v „srdci“ v parku u Chodovské tvrze. Obzvlášť, když nežijeme v tropických oblastech, tj. většinu roku by zde  tyče jen 

překážely. 

Závěr

Z výše uvedených důvodů žádáme, aby členové Rady Městské části Prahy 11 respektovali  přání občanů, kterým není budoucnost Parku u Chodovské tvrze lhostejná a učinili kroky, kterými zajistí návrhy v souladu s touto peticí.

Děkujeme

Za petiční výbor:
Ing. Renáta Brabcová, MBA