Otevřený dopis představitelům ČR ve věci turecké vojenské agrese na severu Sýrie

Vážená paní, vážený pane,

chceme reagovat na situaci, která se nyní odehrává v syrském regionu Afrín. Turecko zde spustilo 20. ledna letošního roku operaci nazvanou Olivová ratolest. Jejím cílem je údajně zničení kurdských milic YPG a YPJ. Ty jsou totiž napojeny na Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Podle Turecka nemá mít operace dopad na civilisty.

Čísla ale hovoří jasnou řečí: Od počátku operace bylo zabito (většinou při bombardování) 227 civilistů, z toho 32 dětí. Počet raněných je 651 včetně 87 dětí. Toto jsou oficiální čísla z nemocnice v Afrínu ze dne 7. 3. 2018. Konečné číslo je ale jistě vyšší, neboť mnoho obětí zůstalo pod troskami bombardovaných budov.

“Viděla jsem kluka, kterému to useklo obě nohy. Jeho matka mi líčila, jak ji chlapec prosil “maminko, maminko, neopouštěj mě,” říká česká novinářka Jana Andert, naše kolegyně, která je nyní uvnitř obklíčeného města Afrínu a je tak věrohodným zdrojem informací. Jana Andert spolupracuje s předními světovými médii včetně CNN a BBC. Je přímo na místě, takže máme k dispozici nezávislé zprávy, nikoliv jen propagandu hlásanou všemi stranami syrského konfliktu.

V Afrínu pracuje i skupina německých novinářů, kteří sbírají důkazy o válečných zločinech. Zatím mají dle dostupných informací stovky důkazů o vraždách civilistů a mimosoudních popravách páchaných tureckou armádou a jejich spojenci, milicemi FSA.

Turecko oznamovalo NATO tuto intervenci s tím, že budou použity přiměřené prostředky.

Je bombardování civilistů, vraždění, vypalování vesnic a zabírání jejich území přiměřená cesta? Myslíme si, že není. NATO se zatím vyjadřuje velmi smířlivě. Bohužel.

Turecko od počátku syrské války podporuje sunnitské skupiny bojující proti režimu Bašára Asada. Mnohé z těchto milic jsou milice džihádistické, včetně an-Nusry, odnože al- Kájdy. Afrín není první území, které Turecko v Sýrii zabralo. Už přes rok vlají turecké vlajky v syrských městech Džarábulus, al-Báb a Azáz. Celkem už Turecko ovládá přes 1000 km čtverečných území Sýrie. Když se podíváte na mapu, vypadá dnes Afrín přibližně stejně jako Československo po mnichovské dohodě v roce 1938. Tehdy to také svět příliš nezajímalo.

Afrín je pod kurdskou autonomní správou (spolu s kantony Kobaní a al-Džazíra v Rožavě). Všechny tyto kurdské enklávy jsou stále součástí Sýrie a oficiálně deklarovaly, že neusilují o nezávislost, nýbrž že i v budoucnu chtějí být součástí jednotné Sýrie.

Až do této doby byla provincie Afrín nejbezpečnějším místem v Sýrii, kde se YPG/YPJ podařilo odrazit útoky an- Nusry a dalších milic v oblasti. I proto zde našlo útočiště přes 100 000 lidí z jiných částí Sýrie. Nyní v provincii žije 320 000 lidí.

YPG/YPJ není teroristická organizace a není totožná s PKK, to je třeba zdůraznit, byť má PKK na YPG velký vliv. PKK je odpovědná za mnoho teroristických útoků v Turecku, ale YPG/ YPJ nikoliv. Je to dnes již regulérní armáda, která je nejdůležitější složkou SDF (Syrian Democratic Forces), což je kurdsko-arabská armáda, jejíž součástí jsou i křesťanské a jezídské oddíly. 40% tvoří ženy. SDF mají podporu USA a byly hlavní pozemní silou, která se zasloužila o pád Islámského státu. Jen díky SDF bylo dobyto hlavní město islamistů Rakka.

Turecké bomby nedopadají na PKK, ale na civilisty ve vesnicích a městech na severu suverénního státu, kterým Sýrie stále ještě je.

Co nás trápí nejvíce je fakt, že NATO, jehož je ČR členem, nečinně přihlíží barbarskému aktu, kdy Turecko, další člen NATO, masakruje kurdské civilisty. Chceme vás požádat, abyste se jakožto reprezentanti České republiky pokusili zastavit tureckou agresi. Abyste neodvraceli oči od toho, co se v syrském Kurdistánu děje s tichým souhlasem NATO. Chceme, abyste vyjádřili za nás, občany, kterým situace není lhostejná, svůj nesouhlas a pokusili se z pozice zástupců ČR toto násilí páchané členskou zemí NATO na civilistech  zastavit.

V případě vašeho zájmu vám rády poskytneme další informace.

V úctě

Markéta Kutilová a Lenka Klicperová,

novinářky zabývající se od roku 2015 válkou na Blízkém východě. O Sýrii jsme napsaly a natočily desítky reportáží, které jsou veřejně dostupné. O syrských Kurdech jsme napsaly dvě knihy - Islámskému státu na dostřel I a II.  

Aktuality

Komu bude petice předána: Členům Parlamentu a Senátu ČR, ministrům vlády ČR, ministrovi obrany ČR, prezidentské kanceláři ČR, zástupcům ČR při NATO

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.