Vraťte lipovou alej na lužecký hřbitov! 5 signatures remaining 995

Vraťte lipovou alej na lužecký hřbitov!

Petice za obnovu lipového stromořadí na hřbitově v Lužci nad Vltavou

My, níže podepsaní občané žádáme Obecní úřad Lužec nad Vltavou, aby obnovil z jeho rozhodnutí vykácenou lipovou alej na hřbitově v obci.
 

Lipová alej, která na lužeckém hřbitově desítky let poskytovala květinám okolních hrobů a také pozůstalým stín, stála na hřbitově desítky let. Vzrostlé lipové stromořadí (alej) opylovaly tisíce včel. Lípy tvořily jistou dominantu hřbitova, což lze spatřit i na hřbitovech okolních obcí. 
 

Stromy byly vykáceny na základě dendrologického posudku Martina Hnilici z Liběchova, ze dne 10. 9. 2015, v němž bylo konstatováno, že údajně napadených stromů je jen 40%, přesto Hnilica doporučuje alej vykácet. Některé kmeny, jak uvádí posudek, měly mezi 50-90 cm. Za vykácení lip z lužeckého hřbitova zaplatila obec firmě, která kácení prováděla 192.632,- Kč. Tyto peníze mohl Lužec nad Vltavou investovat např. do infrastruktury obce, kdežto takhle vylétly komínem.


Bezprostředně po vykácení, ještě před vyfrézování holých pařezů, jsme pořídili důkladnou fotodokumentaci, kterou k petici přikládáme. Na obrázcích vidíte, že drtivá většina lip byla zcela zdravých.


Dnes je na hřbitově holá pláň a neuvěřitelná výheň, zvláště v letních měsících, což podtrhuje ještě množství kamene a mramoru v podobě náhrobků a hrobních desek. Květiny na hrobech mnohem rychleji vadnou, protože se mnohonásobně rychleji odpaří voda, kterou je, my, pozůstalí, zaléváme. Zbytečně vykáceným lipám život nevrátíme, ale můžeme přimět vedení obce Lužec nad Vltavou, aby nechala co možná nejdříve vysadit alej novou, což mimo jiné onen dendrologický posudek doporučuje.


Podepište petici pro osázení nových lip na místech, kde stály staré!


Věřte nám, že to ocení nejenom obyvatelé Lužce, ale také Vraňan, Spomyšle a dalších obcí, jejichž předkové na hřbitově v Lužci nad Vltavou leží a kteří pravidelně hřbitov navštěvují.

Stromy plní významnou estetickou funkci a zvyšují komfort v krajině. Brání přehřívání hřbitova, zachycují prach a znečišťující látky. Produkují kyslík, pohlcují oxid uhličitý, hluk a snižují vibrace. V neposlední řadě jejich výsadba a ochrana představují součást strategie adaptace na změny klimatu, ke které se Česká republika hlásí.


Źádáme tedy radu OÚ Lužec nad Vltavou, aby se zasadila o blaho občanů své obce i obcí okolních s tím, že zcela obnoví vykácenou alej na hřbitově v Lužci nad Vltavou.

Author: Jiří Sedláček Sedláček | 5 signatures

More >
Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje 154 signatures

Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

Author: Zbyněk Havlíček | 154 signatures

More >
Petice za ochranu podzemních vod a záchranu prameniště Škvoreckého potoka 5 signatures remaining 495

Petice za ochranu podzemních vod a záchranu prameniště Škvoreckého potoka

My, občasné Škvorce, starousedlíci a ti, kdo se přistěhovali do staré původní zástavby apelujeme na starostku a místní zastupitele, aby ukončili živelné budování vrtaných studní do velké hloubky (více než 30 m) doprovázené povolením masivního odběru podzemních vod, a to do provedení uceleného hydrogeologického průzkumu, který by zmapoval prameniště potoka, hladiny spodních vod a stávající kopané i vrtané studny.

Požadujeme, aby koncepce výstavby rodinných domů stejně jako jejich zásobování pitnou vodou odpovídalo územnímu plánu (ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE ŠKVOREC Právní stav po změně č. 1 ÚP, platný od 14.10.2014) cituji:

„Zásobování pitnou vodou Stávající systém skupinového vodovodu zůstane zachován. Bude doplněn vodojem ve Škvorci o kapacitu 250 m3 . Zároveň musí být posílena čerpací stanice. Nově bude proveden přivaděč pitné vody do Třebohostic a místní síť. Navrhovaná nová zástavba musí být napojena na nové vodovodní řady přes stávající síť. Nové řady musí být zaokruhovány.“

 

V posledních letech trpí Škvorec nedostatkem pitné vodovodní vody, přesto není snaha plnit ÚP – není plánována výstavba vodojemu, ani posílení čerpací stanice.  Naopak Obecní úřad bez rozvahy a uceleného hydrogeologického průzkumu povoluje výstavbu nových a nových vrtaných studní a vysoký odběr podzemní vody.

 

Přitom prokazatelně klesá hladina podzemních vod, což se projevuje poklesem, významným poklesem až vyschnutím původních kopaných studní.

Tak dochází s novou výstavbou ke znehodnocení výstavby původní, k ohrožení obyvatel nedostatkem vody, přičemž v původní zástavbě je budování vrtů, nádrží či dalších cest pro zásobování domácností pitnou vodou svízelnější a cenově nákladnější. Navíc jsme my, kdo jsme zásobováni vodou z kopaných studní neměli a nemáme šanci vyjádřit se k vodoprávnímu řízení v době plánovaní, ale až ex post, kdy již voda mizí či zmizela a máme jen minimální šance domoci se byť minimální náhrady, přičemž faktická škoda je nevyčíslitelná.

Současně se obáváme, že tento pokles hladiny spodních vod může negativně ovlivnit vlhké lesní porosty obklopující prameniště Škvoreckého potoka (spojuje VKP 1 a VKP 2), stejně jako toto prameniště.

Protože ve výše zmíněním ÚP si obec klade za cíl chránit toto prameniště a současně usilovat o zvýšení retenční schopnosti krajiny, a tak zvýšení ekologické stability krajiny v katastrálním území Škvorce, domníváme se, že povolování vrtných studní je v přímém rozporu s cíli stanovenými v ÚP stejně jako s vládní Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025 Zveřejněné v kapitole: Nepřímé vazby spadající pod cíl: 3.3.6 Zvýšení retenční schopnosti krajiny

 

Protože současná koncepce výstavby ohrožuje nejen současné obyvatele, ale i krajinu a životní prostředí, žádáme obec o zahájení podrobného hydrogeologického průzkumu ve stavebně aktivních oblastech a v oblastech, které jsou hydrogeologicky s těmito parcelami propojeny. Zavazujeme se přispět odpovídající finanční částkou tak, aby náklady obce tvořily pouze 30% až 50% vynaložených nákladů.

Pokud nebude zadán komplexní hydrogeologický průzkum, požadujeme pozastavení budování vrtaných studní alespoň do 30. ledna příštího roku, abychom na vlastní náklady a vlastními silami dokázali získat výsledky hydrogeologického průzkumu ještě před zahájením vrtů. Současně požadujeme, abychom v tomto případě byl vždy účastníky vodoprávního, potažmo stavebního řízení, a to na žádost obce.

 

 

Petiční výbor (oprávněn je jednat každý člen výboru):

 

Helena Jiřincová, Barákova 60, 250 83 Škvorec

Jaroslava Homolová, Barákova 233, 250 83 Škvorec

Zdeněk Kopřiva, Barákova 218, 250 83 Škvorec

Author: Helena Jiřincová | 5 signatures

More >
Petice Lesní divadlo 28 signatures

Petice Lesní divadlo

Petice proti kácení stromů v okolí Lesního divadla v Řevnicích

 

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovaným projektem Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo”, v jehož rámci má být pokáceno přibližně 230 vzrostlých zdravých stromů (dubů, buků, borovic a modřínů) v těsné blízkosti Lesního divadla a jeho okolí:

 

Jsme přesvědčení, že rekonstrukce lesní cesty je zcela zbytečná:

- současný stav je pro stávající neintenzivní a příležitostnou dopravu naprosto vyhovující – obě části lesní cesty se nacházejí za dopravní značkou zákaz vjezdu
- cesta je sjízdná celoročně (včetně složek Integrovaného záchranného systému) a nenacházejí se na ní žádné výrazné výtluky či výmoly
- předpokládanou finanční spoluúčast města Řevnic ve výši 689 751,- Kč bez DPH lze využít vhodněji na úpravu jiných lesních cest, které rekonstrukci skutečně potřebují

 

Vykácením 230 stromů dojde k nevratnému zásahu do charakteristické atmosféry Lesního divadla a jeho okolí:

- v přímém okolí divadla zmizí několik desítek stromů a změní se tak na vyprahlou mýtinu
- v okolí lesní cesty vzniknou 5metrové vykácené pásy a holá místa
- zvýší se frekvence projíždějících aut a jejich rychlost
sníží se diverzita lesa a zmizí přirozená místa pro hnízdění lesního ptactva

 

Lesní divadlo a jeho okolí včetně lesní cesty jsou oblíbeným rekreačním a odpočinkovým místem řady místních obyvatel a s oblibou jej využívají rovněž turisté, běžci, pejskaři a místní mateřské školy. Po lesní cestě vedou také turistické značky a jsou tak vstupní branou do Brd.

 

Kromě výše uvedeného jsme také přesvědčení o tom, že splnění lesního hospodářského plánu je možné i na jiných místech lesa v majetku města Řevnic, než v okolí Lesního divadla.

 

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že navrhovaný projekt nebyl projednán s veřejností, vyzýváme zastupitele města Řevnic, aby respektovali názor obyvatel vyjádřený touto peticí, zastavili projekt Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo“ a zabránili vykácení 230 stromů.

 

Petiční místa:

Salon Klára: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

Lékárna U Stříbrné hvězdy: Komenského 535 Spotřební zboží Jelínek: Komenského 124

Květinka Řevnice: nám. Krále Jiří z Poděbrad 626

 

Za petiční výbor:

Jaroslava Vyletová

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

vyletovaj@seznam.cz

Author: Jaroslava Vyletová | 28 signatures

More >
PETICE PROTI MASIVNÍ VÝSTAVBĚ V ŘEVNICÍCH NA VRÁŽCE A EUROVIA 50 signatures

PETICE PROTI MASIVNÍ VÝSTAVBĚ V ŘEVNICÍCH NA VRÁŽCE A EUROVIA

~~Vážení občané,
                          v souvislosti s připravovaným územním plánem jsme se rozhodli vyjádřit náš nesouhlas, dokud je ještě čas. Chcete-li se připojit, dole naleznete seznam podpisových míst.
 Petice občanů města Řevnic
 
My, obyvatelé města Řevnic, jsme silně znepokojeni rozsahem plánované výstavby, který vyplývá z navrhovaného územního plánu (ÚP). Tento ÚP je zcela zjevně v rozporu se strategickým plánem        města, a popírá tak nejen výstupy z “dílny nápadů“, která se uskutečnila v r. 2013, ale jde naprosto jednoznačně proti zájmům současných obyvatel města. Podle strategického plánu  „si město při svém rozvoji zachovává charakter rezidenčního zahradního města s rodinnými domy, vysokým podílem  zeleně, čistotou, pořádkem, estetickým vzhledem všech svých částí a kvalitním životním prostředím  a zároveň poskytuje svým obyvatelům vysokou úroveň bezpečnosti, občanskou vybavenost a kvalitní veřejné služby,          přičemž usměrňuje citlivé rozšiřování výstavby s navazující infrastrukturou.“    (Cit. podle SP, str. 32.)
Zásadně nesouhlasíme především se dvěma body navrhovaného ÚP – se změnou statutu areálu   Eurovia z průmyslového areálu na obytnou zónu a s výrazně vyšší hustotou zástavby v oblasti   Na Vrážku.           Obě navrhovaná řešení upřednostňují kvantitativní nárůst před obytnou kvalitou  a výrazně proměňují charakter našeho města, které sami zastupitelé přislíbili koncipovat jako „zelené město“ a „bránu do Brd“.
Je zcela evidentní, že enormní zahuštění výstavby v obou uvedených oblastech bude mít výrazný  dopad i na kvalitu infrastruktury. Za zcela reálné považujeme tyto problémy, které s sebou výrazné zvýšení počtu obyvatel přinese a které ještě intenzivněji prohloubí stávající obtíže  a nedostatky:
- malá občanská vybavenost ve zdravotní sféře (především nedostatek praktických lékařů  a stomatologů),
- nedostatečná kapacita ZŠ a MŠ spolu s nedostatkem pedagogů,
- naprosto podhodnocené množství parkovacích míst v centru města    a v oblasti nádraží,
- přetíženost komunikací,
- absence kvalitních chodníků
- a pochybnosti ohledně dostatečné kapacity zdroje pitné vody.


S ohledem na všechny výše uvedené body vyzýváme zastupitele, aby respektovali názory  obyvatel města vyjádřené v rámci „dílny nápadů“ a naplnili vizi strategického plánu. Tento plán zastupitelé sami (spolu)vytvářeli a nyní by měli svými rozhodnutími přispět k jeho naplnění tak, aby byl v souladu  s ÚP a s přáními nás, občanů.


    Za petiční výbor  Olga Tomková , Seifertova 1143,  Řevnice          1.5.2018

 Pokud souhlasíte s textem petice, můžete ji  podpořit  svým podpisem na těchto petičních  místech :

- spotřební zboží  - pan Jelínek, Komenského 124, Řevnice
- zdravotnické zařízení , náměstí  Krále Jiřího z Poděbrad 42,  1. patro, Řevnice
- kosmetický salon Klára – Vyletová, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1, Řevnice
- lékárna Řevnice U stříbrné hvězdy, Komenského 535, Řevnice


- text petice na www.e-petice.cz , petice proti masivní zástavbě v Řevnicích  Na Vrážku, Eurovia a Pod Lesem

Author: Tomáš Chabera | 50 signatures

More >
STOP HYPERMARKETU V CENTRU PODĚBRAD ! 160 signatures

STOP HYPERMARKETU V CENTRU PODĚBRAD !


Vážení obyvatelé města Poděbrady,
obracíme se na vás s žádostí o podporu naší petice "STOP HYPERMARKETU V CENTRU PODĚBRAD".

Dnešní vedení města definuje Poděbrady jako půvabné, klidné, komorně laděné, čisté a bezpečné město a klade si za cíl zlepšení kvality ovzduší, snížení hluku, ochranu životního prostředí a zklidnění dopravy.

Jsme přesvědčeni, že záměr investora vybudovat 300m od lázeňské kolonády hypermarket o zastavěné ploše 5000m2 a více jak 200 parkovacími místy, je s těmito bohulibými záměry města v absolutním rozporu.

Největší zátěž předpokládaného pohybu více než 2 000 dopravních prostředků každý den, by nesli obyvatelé ul. Mánesova, Dr. Horákové, Mánesova a na ně navazujících ulic. Předpokládá se, že při absolutním zatížení, by kruhovým objezdem u nadjezdu projelo až 19.000 vozidel, za 24 hodin!

Otevírací doba 7.00-22.00, 7 dní v týdnu, což znamená absolutní změnu kvality bydlení obyvatel v okolí celého obchodního centra.
V blízkém okolí plánovaného hypermarketu není cyklostezka a ani zde nejsou přechody.
Přejít vozovku pod nadjezdem z ul. Alešova do ul. U garáží již dnes znamená velké riziko, natož při případném, dramatickém navýšení hustoty dopravy na tomto kruhovém objezdu.

V neposlední řadě je tímto záměrem ohrožena existence stávajících drobných podnikatelů ve měste.

Toto jsou argumenty, které by měly iniciovat aktivitu vedení města k hledání způsobů a prostředků, jak zabránit přebudování centra lázeňského města Poděbrady na nákupní zónu.

Petice si klade za cíl aktivizovat občany Poděbrad, kterým není lhostejné, jak a kde budeme žít. Jestli v lázeňském městě, nebo v nákupním centru.
Děkujeme za Vaši podporu.

Za petiční výbor: Roman Gütter, Kozinova 804, Poděbrady

 

Author: filip starý | 160 signatures

More >
Proti plánované výstavbě lyžařského sjezdového areálu a změně územního plánu v k. ú. Zdejcina 1146 signatures

Proti plánované výstavbě lyžařského sjezdového areálu a změně územního plánu v k. ú. Zdejcina

My, níže podepsaní občané, podáváme ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, petici proti plánované výstavbě lyžařského sjezdového areálu v k. ú. Zdejcina (okres Beroun) a proti případné navrhované změně územního plánu pro k. ú. Zdejcina, jež by tuto výstavbu umožňovala.

 

Deset důvodů, proč na Zdejcinu sjezdovka nepatří

 

Plánovaný lyžařský sjezdový areál má být podle dostupných informací srovnatelný s areálem na Monínci, kde je čtyřsedačková lanovka s kapacitou 2.400 osob/hodinu. Sjezdovka na Monínci se rozkládá v nadmořské výšce 490 – 700 m. n. m., zatímco uvažovaná sjezdovka na Zdejcině by byla v nadmořské výšce 225 – 400 m. n. m.

Výstavba takového areálu v katastrálním území Zdejcina není kromě uvedeného vhodná zejména proto, že:

1. Zde není dostatečná kapacita příjezdových komunikací, což by při zachování stávajícího stavu vedlo k přetížení nejen místního provozu na Zdejcinu a do Hýskova, ale nemalý dopad by zaznamenala i páteřní komunikace v Berouně.

2. Rozšíření kapacity příjezdových komunikací a vybudování parkovišť nutných pro lyžařský sjezdový areál by vedlo ke zvýšenému znečištění ovzduší a nárůstu hluku v lokalitě při samém okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Umístěním sjezdovky by došlo ke znehodnocení krajinného rázu údolí řeky Berounky.

3. Lyžařský sjezdový areál by bylo možno provozovat téměř výhradně s umělým sněhem, což by vedlo k ochlazení místního ekosystému. Pozdní tání umělého sněhu by vedlo ke zpomalení vývoje rostlin a živočichů, k následné migraci dotčené fauny a k úhynu citlivých rostlin, čímž by lokalita ztratila na své pestrosti a zajímavosti.

4. Umístění sjezdovky by ovlivnilo a ohrozilo kvalitu podzemních vod, protože zasněžovací technologie disponuje nejenom ekologickým systémem Snowfactory, ale i klasickými sněžnými děly.

5. Umělé zasněžování klasickou metodou má negativní vliv na vodní toky a ekosystémy. Při výrobě umělého sněhu jsou obvykle používána aditiva, která znečišťují půdu. Zatížení svahu by mohlo způsobit jeho nestabilitu, příp. dokonce sesuv půdy.

6. Zasněžování sjezdovky by vyžadovalo neekologické čerpání vody z Berounky i ze zdrojů pitné vody, přičemž lokalita Zdejciny trpí trvalým nedostatkem vody.

7. Zdejcina není centrálně odkanalizována. Opomenout nelze ani provoz odpadového hospodářství, odhazování odpadků a další znečištění prostředí.

8. Lyžařský areál by se nepochybně stal zdrojem velkého hluku (doprava návštěvníků, vlastní provoz areálu: zasněžovací děla a výrobníky sněhu, lanovka a vleky, sněžné rolby a další zařízení spojená s provozem střediska - zásobování, ubytování, restaurace, občerstvení). Neodmyslitelnou součástí komerčních sjezdovek je v současné době i doprovodný program v podobě hudby a moderovaných akcí, které by byly zdrojem dalšího hluku a zátěže přilehlého údolí Berounky. Ani pás zeleně by hluku nezabránil.

9. Světlo při nočním lyžování by se stalo zdrojem světelného smogu, který není legislativou regulován, představuje však velkou zátěž pro lidský organismus. Osvětlení na stožárech by podle plánu mělo mířit do obydlené oblasti.

10. Vzhledem ke své poloze (20 km od Prahy) by areál na Zdejcině mohl očekávat vysoký počet návštěvníků. Dle ověřitelných informací z lyžařského areálu Monínec, který se nachází 85 km jižně od Prahy v relativně hůře dostupné lokalitě bez dálnice nebo rychlostní komunikace, je denní návštěvnost 650-700 osob, o víkendu až 1500 osob za den. U areálu na Zdejcině by bylo možné očekávat několikanásobný počet návštěvníků. V lokalitě by se tak výrazně zvýšil pohyb osob bez vazby na místo, který by mohl mít značný vliv na nárůst kriminality a snížení bezpečnosti místních obyvatel.

V rámci městské části Zdejcina působí spolek Naše Zdejcina, který se záměrem projektu sjezdovky jednoznačně nesouhlasí a je připraven proti němu aktivně vystoupit. 

 

Petiční výbor ve složení:

jméno, příjmení a bydliště

Ondřej Kavan, Na Kole 81, 252 46 Vrané nad Vltavou

Miroslav Krist, U Teplárny 7, 158 00 Praha 5

Kamil Douděra , Lesní 23, 266 01 Beroun-Zdejcina

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány byl určen:

Ondřej Kavan, Na Kole 81, 252 46 Vrané nad Vltavou

 www.petice-sjezdovka-zdejcina.cz

 

Author: Ondřej Kavan | 1146 signatures

More >
Chceme čistý vzduch 92 signatures remaining 408

Chceme čistý vzduch

Záměrem této petice je požadavek na zajištění kvality ovzduší v Čelákovicích. Dosavadní provedená měření kvality ovzduší ukázala, že největším problémem našeho města je, mimo jiné, prašnost způsobená jemným polétavým prachem. Jeho koncentrace opakovaně překročily doporučené limity. K jednoznačnému určení původce a k odbornému návrhu nápravy nám chybí dlouhodobé měření hlavních škodlivin v ovzduší. Chtěli bychom v rámci
partnerství občanů, města Čelákovice a Středočeského kraje zajistit dlouhodobé nezávislé měření ovzduší a také dosáhnout zpřísnění emisních limitů podniku TOS-MET slévárna, a. s.

 

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme touto cestou nespokojenost s opatřeními na zajištění kvality ovzduší v Čelákovicích. V této souvislosti žádáme od krajských zastupitelů spolupráci a partnerství v oblasti:

 

- finanční spoluúčast na provedení nezávislého, dlouhodobého a online přístupného měření kvality ovzduší včetně systému včasného varování
obyvatel a škol,


- iniciaci podání podnětu na přezkum integrovaného povolení podniku TOS-MET slévárna, a.s. vydávaného Krajským úřadem Středočeského kraje.


My, níže podepsaní členové petičního výboru, určujeme dr. Petra Petříka, aby nás zastupoval ve styku se zastupitelstvem Středočeského kraje.

 

Petiční výbor ve složení:
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Náměstí 5. května 2055, 250 88 Čelákovice
Věra Šebestová, V Zátiší 562/11, 250 88 Čelákovice
Helena Babická, Matěje Červenky 1615, 250 88 Čelákovice

Author: Petr Petřík | 92 signatures

More >
Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole. 712 signatures remaining 39288

Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole.

Dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním.

Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole.

Tvůrce petice:

Filip Valášek,  Na Výsluní 530, Zvole, 252 45

Věra Řechtáčková, Třída 9. Května č.p. 1366/48 Rumburk 1 ,408 01 

 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice chceme podpořit Kontaktní Zoopark ve Zvoli v jeho dalším fungování do budoucna.

A to protože tento Zoopark se zabývá:

Edukativní činností pro širokou společnost lidí a spoluobčanů, včetně škol a školek – jak se orientovat v říši zvířat, zjistit co potřebují k životu a o možnostech záchrany ohrožených zvířat.

 

Poradenstvím s chovem zvířat v zajetí, záchranou zvířat ze špatných podmínek a chovů ( jak většinou znáte u záchrany psů a koček), kdo jste byl v u nás v zooparku, slyšeli jste příběhy o našich zvířatech. Kdo se ujme vyhozeného hada, želvy nebo pumy??? záchranu si zaslouží všechna zvířata !!!

 

Taktéž se zabývá a podporuje ochranářské projekty v mnoha zemích světa na záchranu zvířat , společně se světovými organizacemi. 

 

V budoucnu se chce Zoopark rozšířit o záchranou stanici “ŠELMY V NOUZI“   a propojit chov našich zvířat se záchranou stanicí pro „nechtěné přerostlé mazlíčky“, pro zvířata z nevhodných chovných podmínek. Tímto chceme také spustit sbírku pro zakoupení nového pozemku pro výstavbu nových výběhů pro tato zvířata. Proto sledujte naše stránky Kontaktního Zooparku na Facebooku, kde se dozvíte více informací k této sbírce.

To je naše idea a podstata Kontaktního zooparku!

V tomto okamžiku Vás žádáme o podporu zachování Kontaktního zooparku.

Otázka zní:

Chcete podpořit kontaktní zoopark a jeho zachování?

Author: Věra Řechtáčková | 712 signatures

More >
Petice za zachování stromořadí na Holém vrchu při cestě Roztoky - Únětice 109 signatures reached

Petice za zachování stromořadí na Holém vrchu při cestě Roztoky - Únětice

Občané města Roztoky se aktuálně prostřednictvím oznámení Odboru životního prostředí Městského úřadu Roztoky dozvěděli o zahájení řízení ve věci vydání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemcích v k. ú. Žalov, a to z důvodu realizace vodovodního přivaděče pro obec Únětice.

 

V případě dotčených dřevin se jedná se o celkem 27 stromů – habrů, lip a javorů, které zde byly vysázeny v roce 2005. Nedávno byla vysázena také část aleje od Únětic, takže do spojení tohoto rozsáhlého významného krajinného prvku zbývá zasadit poslední část v řádu 200 metrů.

 

Z předloženého návrhu k projednání příslušným odborem vyplývá, že právě o celou jednu část aleje mají občané Roztok přijít. Roztočtí občané tak chtějí být informováni, jak je de facto možné, že příslušná realizační firma má již vydané stavební povolení, aniž by k němu dosud získala souhlas odboru životního prostředí. Z hlediska správního řádu v případě, kdy jsou dotčeny zájmy životního prostředí, totiž nelze bez písemného vyjádření tohoto odboru vydat platné stavební povolení.

 

Vzhledem ke skutečnosti, že město vlastní pozemky, po kterých vede polní cesta z Roztok do Únětic, nabízí se tedy řešení vést plánované vodovodní potrubí právě pod touto cestou a vzrostlou alej tak zachovat. Pokud se však alej vykácí a vodovod bude veden v aktuálně plánované trase, nebude možné zde zasadit jiné stromy, a to z důvodu ochranného pásma vodovodu v šířce 3 metrů. Několik let budovaný krajinný prvek tak zcela zanikne a nebude možné jej rehabilitovat.

 

Přesto se nabízí řešení vybudovat vodovodní potrubí i v bližší vzdálenosti stromů, nesmí však být poškozeny jejich kořeny. Dotčené dřeviny jsou ještě mladé, tudíž jejich kořenový systém nebude tak rozvětvený a realizaci vodovodního potrubí umožní. Tím by byla zachována stávající alej.

 

Občané v rámci prověření skutečností nechali udělat příslušný odborný posudek. Z něho vyplývá, že cena stromů je zhruba 160.000 Kč. Nehledě na nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, kulturní a nehmotná cena vzrostlé aleje je pro občany mnohem větší. Alej nejen dělí rozsáhlá pole na menší celky, působí jako větrolam, rozšiřuje biodiverzitu, ale poskytuje stín při letních procházkách a zadržuje vodu či poskytuje optimální podmínky pro hnízdění ptactva.

 

Aleje byly vždy součástí naší krajiny a osvícení lidé, firmy a zastupitelstva se je snaží do naší krajiny opět navracet. Protože občanům záleží na zachování této aleje, rozhodli se iniciovat petici.

Občané především žádají odpověď na tyto své otázky:

1) Proč, když je příslušný projekt řešen již dva roky, byl Odbor životního prostředí osloven teprve po dvou letech, a to těsně před samotnou realizací projektu?

2) Proč k projednání návrhu nebyla přizvána veřejnost, když jde o veřejnou alej?

3) Proč není tento významný krajinný prvek v podobě aleje brán v potaz již od počátku projektu?

4) Kdo jmenovitě je odpovědný / jsou odpovědní za příslušná rozhodnutí ve všech fázích projektového a stavebního řízení?

5) Byly projektová příprava a stavební řízení ve výše uvedené věci vedeny v souladu se zákonem?

Author: Lenka Vozková | 109 signatures

More >
Rekonstrukce plavební komory Vrané nad Vltavou 3 signatures remaining 9997

Rekonstrukce plavební komory Vrané nad Vltavou

Pro všechny přátele vodní dopravy všeho druhu se tímto spouští petice za rekonstrukci plavební komory Vrané nad Vltavou. V komoře je žalostně málo vyvazovacích prvků a pro posádky plavidel se stává opravdu hazardem se zdravím, někdy i životem. Jelikož je převýšení hladin vody okolo 8 metrů a vyvazovací prvky jsou až uplně nahoře, kam se absolutně nedá dosáhnout, pak zbývá jen držet se rukou žebříku a ručkovat (což je navíc dle plavebního zákona přísně zakázáno). Jelikož se komora při cestě proti proudu napouští ze strany komory, působí na loď velmi silný proud a mnohdy není v moci posádky loď udržet, pak hrozí buď že loď bude při napoušťění nekontrolovaně cestovat po komoře a narážet do boku komory ale také hrozí srážka s ostatními plavidly, nebo i pád osob do vody, což už je riziko, které bychom neradi zažili na vlastní kůži. Inspirací nám může být perfektně vybavená komora Štěchovice, která je opatřena plovoucími prvky, na které se loď vyváže a plováky pak soupají s hladinou a lana se nemusí ani převazovat. Po cestách ve vyspělích zemích Evropy se můžeme setkat i s velkým počtem levných a přesto bezpečných řešení. Například se na bok komory přivaří ode dna až na hráz ocelový profil, za který se provlékne lano a loď se pak také nemusí ani převazovat při stoupání hladiny vody, někde byl i v komorách tento systém ocelového profilu nahrazen lanem, to posloužilo také velice dobře. Jsem přesvědčen, že by se s touto komorou už mělo něco dělat. Lodní doprava každým rokem narůstá a určitě si tak po mnoha stovkách miliard proinvestovaných na českých silnicích a dálnicích zasloužila také nějakou modernizaci.

Author: Tomáš Tvrdík | 3 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

Středočeský x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku