Vážený pane starosto, vážení zastupitelé města Mělníka.

My, níže podepsaní občané města Mělníka a okolí zásadně nesouhlasíme s výstavbou cyklostezky v úseku od Hadíku směrem k bývalým lázním.

Plánovaná trasa nové mělnické cyklostezky vede podél Labe, kde žije několik druhů chráněných živočichů a je i hojně využívána nejen místními, ale i návštěvníky města k procházkám, sportování, rybaření, venčení psů, koupání a spoustě dalších aktivit. Dále stezka má pokračovat strmým kopcem, který zdolá opravdu jen velmi zdatný cyklista (převážná většina z kola sesedá a tlačí) do parku Na Polabí, kde má být svedena na Pražskou ulici. Ovšem co bude bránit cyklistům nepokračovat v jízdě do města příjemným prostředím parku. Z parku Na Polabí se rázem stane neznačená cyklostezka.

Mělničané nejsou turisté, kterým se stačí podívat na řeku z vyhlídky za zámkem. My tu žijeme a chceme žít. Tímto projektem vezmete místním obyvatelům jedno z posledních míst přírody na Mělníku. Nechceme u řeky asfaltovou silnici využívanou cyklisty pouze několik měsíců v roce. Nechceme u Labe asfalt vůbec. Chceme tento úsek využívat všichni bez omezení k trávení volného času v přírodě.

Žádáme Vás proto o zastavení projektu cyklostezky v úseku Hadík – staré lázně.

Děkujeme

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.

Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Prosíme vedení závodů Velká pardubická, aby pro další následující ročníky této soutěže ZRUŠILI překážku Taxisův příkop a nenechali tak cíleně umírat další koně.

Prosíme, aby se z tuto petici podepsal také generální sponzor Česká pojišťovna.

Zóna placeného stání (ZPS) na území MČ Praha 3 byla s platností od 1. 2. 2018 bohužel náhle a nepříznivě upravena tak, že provozní doba „modré“ rezidentní zóny byla zkrácena o období celého víkendu, tj. od pátku 18:00 až do neděle 0:00 hod. byla zcela deaktivována (a zaveden tak režim parkování zdarma pro všechny), "papírové" parkovací karty byly od 1. února 2018 automaticky nahrazeny elektronickým parkovacím oprávněním (na ulici tak dnes nelze rozpoznat, na základě jakého oprávnění vůz parkuje a virtuální kontrola je přinejmenším diskutabilní).

Dopadem této změny do praxe je skutečnost, že na většině území Prahy 3 má "platící" rezident potíže najít volné parkovací místo. O víkendu na území Prahy 3 může parkovat kdokoli bez omezení zcela zdarma a rezident s platným a uhrazeným oprávněním často místo vůbec nenajde. Až čtvrtinu míst dále denně blokují „černí pasažéři“ a vymáhání práva v praxi dosud příliš nefunguje. V některých jiných MČ (Praha 1, 2, 7) přitom zóny fungují po celý týden včetně víkendu a vymáhání práva probíhá kontinuálně a systematicky.

STÁVAJÍCÍ STAV, KDY O VÍKENDU NENÍ ZÓNA VŮBEC REGULOVÁNA, PŘIVÁDÍ DO ULIC PRAHY 3 AKTIVNĚ ZDARMA PARKUJÍCÍ AUTA PRO CENTRUM PRAHY, TJ. NADBYTEČNOU DOPRAVU, ZÁCPY, EMISE A HLUK, NENÍ POCHOPITELNÁ Z POHLEDU EKOLOGICKÉHO, EKONOMICKÉHO, ZKUŠENOSTÍ Z JINÝCH VELKOMĚST A PŘEDEVŠÍM ZDRAVÉHO ROZUMU.

Jsme přesvědčeni, že je nutné opět okamžitě aktivovat provozní dobu „modré" rezidentní zóny během celého víkendu, přičemž návštěvníci si budou moci nadále zaplatit časově omezené stání i o víkendu (výši poplatku může regulovat MČ Praha 3).

JE NAPROSTÝM EKONOMICKÝM NONSENSEM NABÍZET TENTO VZÁCNÝ STATEK (PARKOVACÍ MÍSTO, JEHOŽ JE NEDOSTATEK) O VÍKENDU ZCELA ZDARMA.

Parkovací oprávnění pro veřejně prospěšné organizace či pro pečovatele v zóně ZPS lze jednoduše zřídit i v rámci stávající metodiky. Je nutné urychleně provést analýzu stávajícího nežádoucího stavu a revizi rozmístění jednotlivých druhů zón. Dále je nutné provést revizi průnikových zón pro parkování v „modré“ zóně i na území sousedních MČ, které nejsou nyní z pohledu Prahy 3 vyvážené.

PETENTI TÍMTO ZDVOŘILE ŽÁDAJÍ STAROSTU MČ PRAHA 3 O OKAMŽITÉ ZNOVUZAVEDENÍ PLATNOSTI REZIDENTNÍ ("MODRÉ") ZÓNY PLACENÉHO STÁNÍ NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 BĚHEM CELÉHO VÍKENDU.

Děkujeme předem! 

Zapni Žižkov

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Cyklověž BIKETOWER je taková moderní kolárna budoucnosti. Jde o unikátní automatický samoobslužný skladovací systém pro kola. Uvnitř cyklověže cyklisté mohou uskladnit kola v bezpečném a suchém prostředíbez přístupu jiných osob. Na kolo neprší ani se na něj nepráší a je celou dobu monitorováno kamerovým systémem. 

V Hradci u hlavního nádraží vyrostla jedna vůbec z prvních v Česká republice. Za 5 let nepřetržitého provozu, už zde svoje kolo ustájilo VÍCE NEŽ 140 000 CYKLISTŮ. 

Věž má ideální pozici, kdy se cestou vlakem domů nemusíte strachovat, že vám kolo zamčené před nádražímdo stojanu někdo odcizil, poškodil nebo minimálně vypustil duši. V cyklověži je kolo v naprostém bezpečípo celou dobu vašeho výletování. Tahle cyklostáj má navíc nepřetržitý provoz a stojí pouze 5 korun na den.  Pro Hradec, ráj cyklistů, si snad nic lepšího nejde ani přát.

My, níže podepsaní, tak vyjadřujeme podporu dalšímu fungování věže, bez které si mnozí z nás již neumí svůj cyklistický život ve městě ani představit. Souhlasíme s tím, že naše podpisy budou využity jako argument pro městské zastupitele, že o cyklověž je mezi občany opravdu velký zájem. Žádáme tedy tímto zastupitele města, aby zajistilo pokračování této služby pro hradecké cyklisty a návštěvníky města, a to jak provoz současné cyklověže na Riegrově náměstí, tak i její návaznost pro případ rekonstrukce hotelu Černigov. 

V Hradci Králové už na jednu věž hrdí jsme, pojďme se spojit, aby mohl tento unikátní projekt i nadále sloužit lidem a podporovat tak čilý cyklistický ruch města.

My, níže podepsaní, žádáme prostřednictvím této petice, vedení České bowlingové asociace, aby přehodnotilo konání Extraligy ČBA na bowlingovém centru Radava Ústí nad Orlicí.

Dle našeho názoru, toto bowlingové centrum již několik let nesplňuje podmínky pro konání nevyšší bowlingové soutěže. Podmínky na tomto centru jsou velmi nedostatečné, nestabilní a mazací grafy zde zcela nesplňují podmínky extraligové soutěže.

Denis Kinc

za BC Bowlingzone

Vážený pane starosto, Vážení zastupitelé,

dle našeho názoru je ve Veverské Bítýšce dostatečný počet venkovních hřiště pro malé děti, ale chybí hřiště, které by mohli plnohodnotně využívat náctiletí a dospělí. 

Žijeme v době sedavého životního stylu a rozvíjejících se civilizačních chorob, kdy většina adolescentů i dospělých tráví větší část svého volného času s telefonem v ruce a tabletem na klíně. V mnoha případech se setkáváme s mladistvými, kteří se znuděně poflakují s vrstevníky po okolí a požívají pro ně nepovolené návykové látky, bohužel i v našem městečku. Rádi bychom jim tímto způsobem nabídli jinou, zdraví prospěšnou a dostupnou alternativu/aktivitu, která by je přivedla k aktivnímu a zdravému životnímu stylu. 

Právě pro tyto skupinu obyvatel bychom rádi požádali o zřízení workoutového/parkourového hřiště, které by jim dalo najevo, že zdraví obyvatel Veverské Bítýšky není městu lhostejné.

Workoutové hřiště/venkovní posilovna je vybaveno takovými cvičícími pomůckami, že se jedná se o sportovní aktivitu s vlastní vahou těla, která zahrnuje různé cviky především na hrazdě, bradlech, žebřinách, horizontálních žebřících, kruzích a jiných konstrukcích, nebo i bez jejich použití (na zemi). Hlavní důraz je kladen na cvičení s vlastní vahou, rozvoj síly a vytrvalosti. 

Parkourové hřiště obsahuje řadu překážek, pro jejichž překonání se využívají skoky, běh, lezení, šplh, pohyby ve visu za ruce a akrobatické prvky. Parkouristé jsou ve svých komunitách ale i mimo ně pozitivními vzory pro mládež ze všech sociálních skupin – což v konečném důsledku povede k pozitivnímu výchovnému vlivu i na mládež z Veverské Bítýšky.
Propojením výše zmíněných prvků je vhodné k tzv. kruhovému tréninku, který rozvíjí jak silové, vytrvalostí tak i koordinační schopnosti.
Nejlepší varianta by byla kombinace obou výše uvedených typů hřišť do jednoho.

Umístění by bylo ideální v blízkosti stávajícího volejbalového hřiště na ostrůvku, kam by vzhledem ke svému účelu dokonale zapadlo. Pokud by to z jakéhokoliv důvodu nebylo možné, rádi bychom probrali alternativní varianty umístění.

Na tento projekt by se dle námi zjištěných informací mohla požádat dotace od Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dotační titul “DT 117D8220B – Podpora obnovy sportovní infrastruktury“. Tento dotační titul slibuje úhradu až 60% nákladů.

Pokud bude naše žádost schválena, rádi bychom se účastnili dalšího jednání o konkrétní podobě a umístění hřiště.

Předem Vám děkujeme za projednání a jsme s pozdravem.

Jsme pro dostavbu nové MALÉ plavební komory na pražském Smíchově.

Tato nová plavební komora umožní distribuci plavidel do dvou plavebních tras:

-velká plavidla budou proplavována stávající VELKOU Smíchovskou komorou

-malá plavidel proplují dvojicí stejně velkých komor: MALÁ Smíchovská a komora u Mánesa

Souhlasíme o zapsání Petra Čadka na startovací listinu Těrlického Okruhu

Jde pouze o bezpečnost... asi tak 70 % cyklistů jezdí na pozemních komunikacích, i v šeru!!, nevybaveno zadním světlem, obzvláště řidiči dražších kol. A jelikož provoz je hustý, je potřeba toto uzákonit, pro blaho všech.

Ahoj Sparťani a Sparťanky! Jak víte, Bony Wilfried se stal volným hráčem a zájem o něj má ale Slavia. Bony však před několika dny řekl, že když mu dá Sparta návrh smlouvy, že by byla šance, že se vrátí. Proto jsem udělal tuto petici, kterou beru spíše jako sbírku hlasů pro Bonyho. Já osobně bych Bonyho ve Spartě uvítal. A co vy? Chcete také Bonyho ve Spartě? Tak neváhejte podepsat tuto petici, která po naplnění hlasů bude předána Tomášovi Rosickému coby sportovnímu řediteli AC Sparta Praha!

My, Martin Šonka Fanclub, věrní fanoušci Martina Šonky v seriálu Red Bull Air Race, ale i na domácí půdě, vyzýváme, aby každý náš hlas byl hlasem za zachování prestižní soutěže jako je Red Bull Air Race.  

Každý zde daný hlas je nejen hlas fanouška za zachování Red Bull Air Race, ale také hlas, aby se létal tento prestižní závod i v ČR nebo na Slovensku.

My, fanoušci z Martin Šonka Fanclub žádáme ředitelé (directors) RBAR Steve Jones a Jima DiMatteo o vyvinutí většího úsilí o zachování této prestižní soutěže jakou RBAR je.

My z Martin Šonka Fanclub pevně věříme, že Steve Jones a Jim DiMatteo naši petici příjmou a pokusí se o zázrak zvrátit konec této soutěže jakou Red Bull Air Race je.

English translation: We from Martin Šonka fanclub firmly believe that Steve Jones and JimDiMatteo will receive our petition and try to miracle the end of this competition as Red BullAir Race is.

My, níže podepsaní občané ČR, nesouhlasíme se způsobem, jakým bylo panu Říhovi oznámeno, že od sezóny 2020/2021 bude nahrazen Filipem Pešánem. I přes nesporné kvality pana Pešána, je oznámení svazu o neprodloužení smlouvy současnému trenérovi, ba dokonce rovnou oznámení jména jeho nástupce něco nepřijatelného. Zvláště poté, co pan Pešán odmítl již jednu smlouvu u národního týmu, což je sice pochopitelné z hlediska byznysu, avšak z hlediska srdce nikoliv. Pan Říha odkoučoval podle našeho názoru nejlepší mistrovství za posledních sedm let. Miloš Říha byl správná volba. Je nutné si uvědomit, že pokud znovu změníme cestu, tak zlatého cíle jen tak nedosáhneme.

Není nám jedno, co se s českým hokejem děje. Proto chceme, aby současný trenér národního týmu, pan Miloš Říha, zůstal ve své funkci i po sezoně 2019/2020. Pan Říha si získal důvěru hráčů a srdce fanoušků, pro úspěch udělal maximum a společně se svým realizačním týmem dokázal, že český hokej má stále svoji kvalitu. 

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73