Petice za zachování práva občanů užívat služeb léčitelů 877 podpisů chybí 19123

Petice za zachování práva občanů užívat služeb léčitelů

Petice za zachování práva občanů užívat služeb léčitelů

 

Petice je adresována Parlamentu České republiky, politikům a představitelům státní moci zákonodárné a výkonné. Týká se oblasti práva každého občana využívat i nadále, na základě jeho svobodného rozhodnutí, služeb léčitelů.

 

Právo užívat služeb léčitelů na základě svobodné volby občana vzniklo v českých a moravských zemích tradicí trvající stovky let, s přerušením v době socialismu. V současné době je kodifikováno v českém právu v Občanském zákoníku v § 2636 – 2651 v oddílu Péče o zdraví, kde je v důvodové zprávě k zákonu zmíněno, že se týká (kromě jiných) i léčitelů. Uživatelů léčitelských služeb a alternativních metod léčby je v současnosti několik milionů, zatímco léčitelů, vycházejících vstříc jejich poptávce, jsou desítky tisíc. Odpovídá to celkovému stavu v EU, kde je tzv.  komplementární a alternativní medicína (CAM) velmi rozšířena. Patří sem namátkou vzato například duchovní a energetické léčitelství, homeopatie, harmonizace čaker nebo meridiánů, ad., obecně metody, které nejsou v souladu s tzv. vědeckými metodami garantovanými státem v rámci Zákona o zdravotních službách a uplatňovaných v zdravotnickém systému. Tyto metody mají dlouhou tradici, obvykle hrají doplňkovou roli k oficiálnímu systému a jsou voleny jejími uživateli na základě svobody myšlení garantované ústavními zákony.

Tato svoboda je v posledních letech zpochybňována politickou reprezentací a Ministerstvem zdravotnictví, kteří činí praktické kroky k jejímu omezení až zrušení:

Nedávno byl například přijat zákon upravující požadavky vzdělání nelékařských pracovníků v oblasti tradiční čínské medicíny: Nutné je nyní tříleté bakalářské vzdělání pro terapeuta čínské medicíny a pětileté magisterské vzdělání pro specialistu čínské medicíny v akreditovaném vzdělávacím programu. V praxi by to mohlo znamenat, že velká část dosavadních nelékařských poskytovatelů tradiční čínské medicíny by již nemohla   praktikovat, a to od 1. 9. 2017, kdy zákon (potichu, bez pozornosti médií) nabyl účinnosti. Absolventi tohoto zcela nového povinného vzdělávání totiž zatím neexistují a několik let existovat nebudou. Budou-li však existovat, může se jednat o pár až pár desítek osob. Což by mohlo výrazně redukovat přístup dosavadních uživatelů k těmto metodám. Vedle toho je tento hrubě nahozený pojem „čínská medicína“ tak široký, že může zahrnovat mnoho různých léčitelských oborů, pracujících s čchi, neměřitelnou spirituální energií (která však z vědeckého hlediska ani neexistuje).

Podobný problém je nyní na cestě v záležitosti homeopatik, doporučovaných léčiteli po dobu posledních dvaceti sedmi let existence demokratického státu. Ministerstvo zdravotnictví dvě takové léčitelky pokutovalo s odůvodněním, že se dopouštějí nedovolené zdravotní služby, protože zjišťovaly a posuzovaly zdravotní stav a činily opatření k jeho zachování nebo zlepšení. V takto široké definici podle Zákona o zdravotních službách se ovšem tím pádem může ocitnout každý léčitel, neboť účelem léčitelství je zlepšovat zdraví. Nikdo neví, na jaký další druh či obor léčitelství může přijít řada. A to navzdory tomu, že legálnost léčitelství byla opakovaně veřejně potvrzována představiteli státu a přímo MZ, naposledy ústy náměstkyně JUDr. Tesky Arnoštové. Případ obou léčitelek pokračoval u Krajského soudu v Brně, kam se obě odvolaly a obě byly zproštěny obvinění z porušení zdravotnického zákona. Nicméně MZ se odvolalo k Nejvyššímu správnímu soudu, a ten v červnu zrušil předchozí osvobozující rozsudek a vrátil ho k nižší soudní instanci k dalšímu projednání s obecným výkladem, který, zdá se, vyznívá v neprospěch léčitelů obecně.  Zároveň tento rozsudek NSS vyzývá k široké celospolečenské diskuzi o právním postavení léčitelství - k níž právě tato petice má přispět.

Zatím byla na právním a mediálním poli vyjadřována pouze svobodná vůle státních orgánů, zatímco svobodná vůle lidí, využívajících či majících v oblibě léčitelské metody všeho druhu a filosofii s nimi spojenou, vyjádřena nebyla a nebyla tudíž ani brána v úvahu.

 

Navrhujeme a žádáme představitele zákonodárné a výkonné moci České republiky o:

a) přijetí novely zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, kterou bude do zákona doplněno nové ustanovení jako odstavec 5 v § 2 tohoto obsahu:

§ 2 (5) Tento zákon se nevztahuje na činnosti, které vykonávají

a)osoby, kterénejsou provozovateli zdravotnických zařízení, v rámci svých aktivit v oblasti podpory a ochrany nebo upevnění zdraví a poradenství ke zdravému životnímu stylu,

b)fyzické osoby, které pomocí zejména znalosti bylin, homeopatie, duchovních či jiných podobných prostředků nebo schopností působí na lidské zdraví (léčitelé)

 

b) Vyzýváme politické strany kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, aby veřejně deklarovaly svůj postoj k léčitelství, který budou po volbách zastávat.

 

c) Jestliže bude v politických kruzích uvažováno o přesnějším definování pravidel poskytování léčitelských služeb, žádáme, aby byla zahájena seriózní diskuze představitelů zákonodárné a výkonné moci se spolky a odbornými organizacemi zastupujícími léčitele, jejímž cílem bude vyjasnění právního postavení léčitelů a vytvoření jasnějšího právního rámce pro jejich činnost v budoucnu. Tuto oblast stát po dobu 28 let zanedbával, ačkoliv představuje výrazný fenomén v životě naší společnosti, který má také spirituální, filosofický nebo energetický přesah individuálně vnímaný uživatelem jako žádoucí a zaručený Listinou základních práv a svobod.

 

Zároveň vyzýváme občany, jimž na věci záleží:

 

Uvědomte si, že osud léčitelství je i politickou záležitostí a leží ve vašich rukách.

Pište svým politikům, poslancům, senátorům a ptejte se před volbami kandidátů, zda preferují osobní svobodu vůle občanů ve věci volby metod péče o zdraví nebo jsou pro regulace směřující k omezení a zákazu léčitelství. Stačí napsat jednotlivým nově zvoleným poslancům sdělení ve smyslu „Žádám, aby mi byl i nadále umožněn přístup k alternativní léčbě a k využívání služeb léčitelů, neboť jej chápu jako péči o své zdraví v širších souvislostech – například energetických a duchovních, nikoli jako náhradu materiálně pojaté zdravotní péče garantované státem. Nepřeji si, aby bylo významně omezeno nebo zakazováno léčitelství a alternativní léčba nelékařů a prosím, abyste v této záležitosti jako náš zastupitel něco podnikl“.

 

 

Odkazy na zveřejněné odborné články Prof. JUDr. Iva Telce, CSc., vysvětlující podrobně situaci:

Svoboda volby péče o vlastní zdraví: https://zdravotnickepravo.info/svoboda-volby-pece-o-vlastni-zdravi-acta-iuridica-olomucensia/

Postupy přírodních léčitelů ve světle práva: http://www.ilaw.cas.cz/medlawjournal/index.php/medlawjournal/article/view/119/112

Nelékařská homeopatie před soudem: https://zdravotnickepravo.info/nelekarska-homeopatie-pred-soudem/

Další dějství nelékařské homeopatie před soudem: https://zdravotnickepravo.info/dalsi-dejstvi-nelekarske-homeopatie-pred-soudem/

Certifikace přírodních léčitelů: https://zdravotnickepravo.info/certifikace-prirodnich-lecitelu/

Autor: Jan Matyáš | 877 podpisů

Více >
Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem 17949 podpisů

Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

 

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

 

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

 

Co nám chybí

 

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

 

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

 

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

 

Vidět individuální potřeby

 

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

 

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

 

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

 

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

 

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

 

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

Autor: Petr Třešňák | 17949 podpisů

Více >
Prohlášení k novým podmínkám pro psychoterapeutické vzdělávání 1340 podpisů

Prohlášení k novým podmínkám pro psychoterapeutické vzdělávání

Komu:

Výbor České psychoterapeutické společnosti LS JEP

Výbor Psychiatrické společnosti LS JEP

Předsednictvo ČLS LS JEP

Výbor ČAP
Vzdělávací instituty v psychoterapii

MZ ČR

 

Vážení,

            výbor České Psychoterapeutické společnosti Lékařské společnosti JEP publikoval v květnu 2017 nová Kritéria pro schvalování komplexních vzdělávacích programů v psychoterapii pro zdravotnictví zahajovaných od roku 2018. K tomuto dokumentu máme několik výhrad. Vznikl opět za nepřijatelných podmínek, neboť požadavky byly stanoveny bez diskuse se vzdělávacími instituty i bez diskuse uvnitř PS.  Nebyli k ní rovněž přizvání žádní uznávaní, ani reprezentativní odborníci oboru tak, aby diskuse byla odborně způsobilá a reprezentativní.  Vzniká dojem, že se jedná jen o názory malé skupiny lidí, která sleduje především své vlastní zájmy. Vždyť i v rámci stávajícího výboru ČPS panují různé názory na danou problematiku. S odvoláním se na evropskou praxi a autority EAP, stejně tak, jako na vysokoškolské učitele, kteří psychoterapii vyučují, cvičí a provádějí, píší o ní nejen u nás i v zahraničí, na naše odborníky ve zdravotnictví i mimo něj, neexistují zásadní rozdíly mezi psychoterapií prováděnou ve zdravotnictví i mimo ně. Totéž hledisko zastává významný počet psychoterapeutických institutů (např. Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu, Česká daseinsanalytická společnost, Institut pro psychoterapii a poradenství zaměřené na člověka (PCA) aj.) a jejich odborných garantů. Konstatují to ostatně i stanovy EAP i významní činitelé EAP. Názor, že, kliničtí psychologové a psychiatři, kteří absolvovali certifikovaný kurz Specializace v systematické psychoterapii, mají lepší předpoklady k výkonu psychoterapie, než ti, kteří klinické vzdělání nemají, nebyl jakkoli prokázán. Zmíněný kurz je spíše účelový a nemá průkaznou odbornou hodnotu, a to zejména proto, že je vyučován i zkoušen jen několika jednotlivci, kteří mají často zcela odlišné, ba protikladné psychoterapeutické vzdělání a metody výuky, než účastníci kurzu. Se znalostí historie a průběhu tohoto kurzu víme, že skutečný důvod pro způsob jeho zavedení a stanovení podmínek pro přijetí kurzu bylo omezit psychoterapii jen na úzký okruh poskytovatelů, kteří by měli v jednání s pojišťovnami o proplácení výkonu psychoterapie výsadní postavení. V důsledku tohoto omezení není v současnosti možné, aby zdravotní pojišťovny proplácely psychoterapeutické výkony ostatním zdravotnickým pracovníkům a pracovníkům ve zdravotnictví vzdělaným v psychoterapii včetně lékařů nepsychiatrů a zdravotních sester.

Další námitky:

1. Nevíme o tom, že by byl u nás proveden jakýkoliv vědecký výzkum, který by prokázal odlišnosti a míru úspěšnosti ve výkonu psychoterapie u zdravotníků a nezdravotníků.

2. Neexistuje žádné vědecké grémium, které by bylo ustaveno k tomu, aby posoudilo odpovídajícím a nezávislým způsobem pojetí a provádění psychoterapeutického vzdělávání.

3. Domníváme se, že celý navržený systém je diskriminační, a to nejen k nezdravotníkům, ale i ke zdravotníkům, tj. lékařům klinických oborů vyjma psychiatrie, zdravotně-sociálním pracovníkům, sociálním pracovníkům pracujícím ve zdravotnictví, adiktologům, logoterapeutům, fyzioterapeutům, ergoterapeutům a dalším odborníkům ve zdravotnictví.

4. Navržený systém, který se snaží omezit psychoterapeutické vzdělávání pouze pro klinické psychology a lékaře s odborností psychiatrie, je v přímém rozporu se současnou koncepcí péče o duševně nemocné, který klade důraz na spolupráci jednotlivých profesi při péči o jednotlivé pacienty i jejich rodiny, o pacienty s určitým typem diagnózy atp. Vyžaduje rovněž, aby pracovníci poskytující tuto péči měli psychoterapeutické vzdělání.

5. Psychoterapie není pouhý apendix nebo přívažek psychologie či psychiatrie, ale samostatný obor se svými nenahraditelnými specifiky, jak tomu ostatně svědčí řádné vysokoškolské studium psychoterapie bakalářské i magisterské u nás i na řadě evropských univerzit. Toto ostatně odpovídá i naší vzdělávací praxi. Zmíněná pravidla brání tomu, aby mohly vznikat univerzitní vysokoškolské programy, které by psychoterapeutické vzdělání poskytovaly jako samostatný obor, což je již zavedená praxe v jiných evropských zemích.

6. Jedinými skutečně odbornými garanty jednotlivých vzdělávacích směrů jsou vzdělávací instituty, které jsou vedeny specielně vzdělanými odborníky v daném směru nebo systému. Tito jsou kompetentní k stanovování vzdělávacích podmínek, jejich ověřování, měnění a kontrolu.

7. Univerzity i vysoké školy, psychoterapeutické instituty i rezortní pracoviště i psychoterapeutičtí učitelé a teoretici jsou obcházeni a diskriminováni, neboť nejsou přizvání k diskusím o psychoterapeutickém vzdělávání a jsou autoritativně stavěni před hotové, sporné a s nimi neprojednané požadavky a vzdělávací podmínky.

8. Tvrzení, že začínat psychoterapeutický výcvik je možné až v 23. resp. 25. věku života, se nezakládá na žádné vědecké bázi, je čistě spekulativní a vzbuzuje podezření, že skrývá mocensko-politické intence. V psychoterapii je významným léčebným i diagnostickým činitelem osobnost psychoterapeuta. Záleží proto na tom, jak a kdy je o tento prostředek pečováno. Posouvání věkové hranice je proto kontraindikací zmíněné péče, neboť ta může přijít pozdě. Obecně platí, že nemáme lepšího kultivačního činitele, než je sebezkušenostní osobní dlouhodobě aplikovaná systematická psychoterapeutická a z psychoterapie odvozená péče o adepta.

9. Psychoterapeuti s různým předchozím vzděláním se mohou mnohem lépe v rámci psychoterapie specializovat na různé oblasti jejího uplatnění, a to jak ve zdravotnictví, tak mimo ně.

10. Přístup ke vzdělávání je zaručen příslušnými právními normami, jak našimi, tak evropskými a předkládaný předpis jim v některých věcech odporuje (právo na vzdělávání, věková hranice dospělosti a způsobilosti ke vzdělání, ap.). Navržená omezení nemají žádnou oporu v příslušných právních normách. Naopak, jsou s nimi v přímém rozporu.

 A) Zákon č. 198/2009 Sb., výslovně v § 2 odst. 3 stanoví, že “Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.”

B) Toto omezení je také v přímém rozporu s rovným přístupem ke vzdělávání, které patří k základním principům demokratického státu. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod v článku, č. 33 odst. 1 výslovně stanoví, že "Každý má právo na vzdělání."

11. Pokud je některá vysoká škola akreditována k určitému vzdělávání, má právo i povinnost ze zákona toto vzdělání poskytovat. Absolventi pak mají právo se ucházet o zaměstnání stejně, jako psychoterapeuti, kteří získali vzdělání tradičním způsobem. Přímé i nepřímé, otevřené i skryté omezování tohoto práva je protiprávní.

12. Tvrzení, že psychoterapie je určena výhradně k léčbě duševních poruch, je prakticky i vědecky neopodstatněné. Psychoterapie obsahuje řadu poradenských, koučinkových, mediačních, krizově intervenčních, kultivačních, vzdělávacích, rozvojových a dalších aspektů. Bez nich by ztratila svoji skutečnou tvář i poslání a ani by se nedala provádět v rozsahu i s účinnosti, kterou ve zdravotnictví i mimo ně má. Z  předchozího plyne, že je uplatnitelná a také se uplatňuje v oblastech, které nespadají pod zdravotnictví a to jako metoda, která napříč rezorty a obory léčí, přeučuje a učí, socializuje i adaptuje, mění hodnoty a vztahy, vede k růstu a rozvoji, nezávislosti a pozitivnímu pohledu na život i na svět. Toto vše je psychoterapií poskytováno obecně i speciálně napříč rezorty i oblastmi mimorezortními.

V Praze dne 18. 9. 2017.

Autor: Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph.D. | 1340 podpisů

Více >
Petice  za dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám 6110 podpisů

Petice za dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

My, níže podepsaní, vyzýváme poslance, senátory a vládu České republiky, aby do právního řádu ČR zajistili přijetí zákonného či podzákonného právního předpisu, který by ustanovil dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Proč má být očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám dobrovolné

1. Protože očkování kombinovanou vakcínou MMR neumožňuje dosáhnout optimální ochrany populace před těmito nemocemi.

2. Protože očkování proti těmto nemocem je dobrovolné ve všech vyspělých demokratických zemích a dokonce i v některých postkomunistických státech.

3. Protože tyto nemoci nepředstavují takové zdravotní riziko, aby bylo nutné očkování vymáhat zákonem pod hrozbou pokuty a omezování neočkovaných dětí.

 

I.

Účinnou ochranu proti spalničkám potřebují ty úplně nejmenší děti, účinnou ochranu proti příušnicím hlavně chlapci a mladí muži a účinnou ochranu proti zarděnkám až ženy v období těhotenství. Jedná se zřetelně o zcela odlišné skupiny osob. Tato skutečnost by měla mít v každém rozumně řízeném systému ochrany veřejného zdraví zcela zásadní význam, a to pro nalezení a přijetí optimálních očkovacích schémat proti každému z těchto tří onemocnění samostatně.

Používání kombinované vakcíny MMR (Measles, Mumps, Rubella), tedy živé vícesložkové vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, však brání použití optimálního schématu očkování pro každé z těchto tří onemocnění. Protože je proti spalničkám žádoucí očkovat velmi brzy, je příliš brzy očkováno i proti příušnicím a zarděnkám a mladí dospělí již nejsou proti těmto chorobám chráněni. Zlepšit schéma očkování vakcínami MMR proti jednomu onemocnění znamená pravidelně zhoršit schéma očkování proti onemocnění jinému.

Důsledky těchto neoptimálních protichůdně-kompromisních schémat můžeme již mnoho let pozorovat také v ČR. Jsou to mimo jiné již zcela pravidelné lokální epidemie (outbreaky) příušnic mezi mladými očkovanými lidmi (1).

Z důvodů, které nebyly nikdy veřejně objasněny, se orgány ochrany veřejného zdraví nepokusily na našem trhu zajistit trvalou dostupnost tzv. monovalentních vakcín, především samostatných vakcín proti spalničkám a vakcín proti příušnicím a zarděnkám. Naopak připustily, aby z našeho trhu zmizely registrované monovalentní vakcíny (např. Pavivac (2)). Orgány ochrany veřejného zdraví ČR se svou nečinností spolupodílí na neoptimálním stavu ochrany veřejného zdraví a účastní se protežování spotřeby vakcín MMR na úkor legitimních zdravotních zájmů všech očkovaných dětí a celé populace.

 

II.

Očkování proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám je v Evropě (31 států, t.j. 28 států EU plus Norsko, Švýcarsko a Island) povinné pouze v devíti zemích (3). Z postkomunistických zemí již od povinného očkování zcela upustila Litva a Estonsko. Dokonce ani státy, které zavedly povinné očkování a na svém území jej velmi přísně prosazují (Francie), nepřistoupily k zavedení povinného očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Neshledaly k tomu dostatečné odborné důvody.

Japonsko ustoupilo od používání kombinované vakcíny MMR v roce 1993 a od té doby toto očkování nebylo v Japonsku obnoveno. Dobrovolné očkování je prováděno monovakcínami (4).

 

III.

Očkování proti příušnicím je očkování proti dříve zcela běžné dětské nemoci, která nikdy nepatřila mezi „metly lidstva“ a která má u malých dětí nejmírnější a nejpříznivější průběh. Je to právě současný způsob očkování proti příušnicím, který zvyšuje očkovaným dětem zdravotní riziko. Efekt očkování totiž příliš rychle vyprchává (5). V důsledku toho se posouvá výskyt příušnic do vyšších věkových skupin adolescentů a dospělých, ve kterých je toto onemocnění objektivně nebezpečnější (6). Příušnice jsou obávané zejména u dospívajících chlapců a mladých mužů, a to pro riziko virového zánětu varlat s možným následkem neplodnosti.

Očkování proti zarděnkám je očkování proti běžné dětské nemoci, která je nebezpečná pouze pro matky v těhotenství, a to kvůli možnému ohrožení vyvíjejícího se plodu (7). Takové případy však byly i před érou očkování jen velice vzácné. Očkování proti zarděnkám je užitečné pouze pro ženy, a to až ve věku 17-35 let. Vzhledem k riziku poškození plodu zarděnkami je s podivem, že neexistuje žádná klinická studie, která by ochranný účinek vakcín MMR proti zarděnkám potvrzovala. Ochranný účinek očkování vakcín MMR proti zarděnkám tedy zatím ani není vědecky prokázán (8). Dětem v ČR je dnes očkování proti zarděnkám aplikováno nerozumně brzy, a to již před druhým rokem věku. V nezanedbatelném procentu případů proto stihne hladina protilátek proti viru zarděnek poklesnout pod kritickou hodnotu tak brzy, že vakcína nechrání těhotnou ženu před onemocněním a tedy ani plod před rizikem vrozených vývojových vad (9).

Očkování proti spalničkám je očkování proti běžné dětské nemoci, která také nepatřila mezi „metly lidstva“. V době před očkováním spalničky nikdy nebyly všeobecně obávaným onemocněním. Úmrtnost na spalničky dramaticky poklesla a byla v ČR velmi nízká již před zahájením očkování v roce 1969 (10). Spalničky mohou vzácně ohrozit vážným průběhem a některými komplikacemi především velmi malé děti do 1-2 let věku.

 

Závěrem

My, níže podepsaní, považujeme za nelegitimní a protiústavní, aby stát nařizoval rodičům a jejich dětem povinně se podrobit zdravotní péči, která představuje neoptimální a nedokonalou prevenci navíc méně závažných infekčních onemocnění. Máme za to, že stát může nařídit a vynucovat povinné očkování pouze tehdy, pokud nejprve učinil vše pro to, aby občanům zpřístupnil takový způsob očkování, který odpovídá aktuálnímu stavu vědeckého poznání.

Princip dobrovolnosti a svobodné volby rodičů musí být zachován i proto, že rodiče už dnes mohou na své náklady zajistit svým dětem lepší a kvalitnější očkovací schémata pomocí monovalentních vakcín dostupných v sousedních zemích (11, 12).

Politické upřednostňování vakcín MMR je ve svém důsledku aktem odepření optimální ochrany veřejného zdraví a úmyslným poškozováním práv a legitimních zájmů občanů ČR.

Proto žádáme poslance, senátory a vládu ČR, aby vyhověli požadavku této petice.

 

V Praze, dne 21. března 2017

 

Václav Hrabák
předseda Společnosti pacientů s následky po očkování, z. s.
 

Sestavitel petice:
Společnost pacientů s následky po očkování, z. s.
Horní 2, 140 00 Praha 4 – IČO: 04420934
www.poockovani.cz/peticeMMRwww.e-petice.cz/MMR

 

Zdroje, odkazy a přílohy:

(1) www.ockovani.wordpress.com/2016/03/03/kazdorocni-epidemie-priusnic-u-ockovanych/

(2) www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0137313&tab=info

(3) Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám mají jako povinné pouze tyto státy: Bulharsko, Rumunsko, Lotyško, ČR, SR, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko.


(4) www.japantoday.com/category/health/view/japans-national-immunisation-program-still-trails-behind-europe

(5) www.​academic.oup.com/jid/article/197/7/950/798890/Persistence-of-Measles-Mumps-and-Rubella

(6) http://reference.medscape.com/article/966678-overview

(7) www.​academic.oup.com/jid/article/187/Supplement_1/S146/2043190/New-Horizons-in-the-Control-of-Rubella-and

(8) www.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD004407.pub3/abstract

(9) www.jid.oxfordjournals.org/content/206/10/1542.long

(10) www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf strana 13

(11) Masern-Impfstoff-Merieux, řádek 2 tabulky povolených LP v SRN www.pei.de/EN/medicinal-products/vaccines-human/measles/measles-node.html

(12) Právní předpisy EU umožňují všem občanům čerpat zdravotní služby v libovolném členském státě EU podle pravidel daného státu. Rodiče z České republiky tak mohou požadovat například po dětských lékařích ve Spolkové republice Německo očkování svých dětí, a to vakcínami uvedenými na trh v SRN, které na trhu v ČR nejsou registrovány.

 

Pokud chcete podpořit tuto petici maximálně efektivně, prosíme o podepsání její elektronické i tištěné verze současně.

Petici a podpisový arch k vytištění stahujte zde:

Petice včetně podpisového archu - www.poockovani.cz/downloads/peticeMMR+arch.pdf
Samostatný podpisový arch -  www.poockovani.cz/downloads/Podpisovy_arch_peticeMMR.pdf

 

Více informací naleznete na www.poockovani.cz/peticeMMR

 

Autor: Společnost pacientů s následky po očkování, z. s. | 6110 podpisů

Více >
Nerušte ČD Kurýr, prosím 15 podpisů

Nerušte ČD Kurýr, prosím

Vážený pane Krtku,
možná si na mě pamatujete - strávili jsme spolu pár hodin v rámci rozhovoru pro časopis RedWay.
Nyní se na Vás obracím z velmi jiné perspektivy - za produkční všech možných oborů, (a za všechny, kteří potřebují něco urgentně poslat) a to ve věci plánovaného zrušení služby ČD Kurýr.
Snažně Vás prosím, pokuste se najít business model, jak by tato služba mohla i nadále fungovat. 
Ani nevíte (nebo možná víte, nerad bych Vás nařkl z nevědomosti), jak moc nám všem tato služba pomohla v nejpalčivějších situacích, kdy akce již téměř hrozila krachem, ale díky právě ČD Kurýru jsme zvládli naše povinnosti téměř bez ztráty hvězdičky. 
Není lepšího a spolehlivějšího nástroje v České republice, jak přepravit zásilku z Ostravy, Napajedel, Brna, Českých Budějovic, Plzně,… např. do Prahy nebo opačně či ještě kamkoli jinam během pár hodin a s jistotou. 
Komerční služby jsou astronomicky předražené a nespolehlivé. 
Já (a myslím že i mí kolegové) nemám(e) problém zaplatit i např. 300,- Kč za zásilku. 
Znám spoustu případů (svých i cizích), kdy doručovatele komerční konkurenční služby napadlo zavolat až poté, co nás údajně nezastihl na místě doručení. Zaměstnanci ČD Kurýru volají vždy, jakmile balíček dorazí na místo určení. 
Prosím, neberte nám nejefektivnější možnost jak řešit situace, které by se lidově daly nazvat jako “průser” konstruktivně, s lehkostí a zároveň s nepoměrně nižší finanční zátěží.
Už tak je naše povolání hektické. Se ztrátou ČD Kurýru budeme nuceni zakoupit volně dostupná sedativa a doufat, že nám budou stačit. 
Doufám v konstruktivní a pozitivní řešení nastálé situace.
Váš
Honza Kistanov

Autor: Jan Kistanov | 15 podpisů

Více >
Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti 8496 podpisů

Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti


Vážená paní, vážený pane,
Obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v souvislosti s televizní premiérou filmu V nejlepším zájmu dítěte z cyklu Český žurnál, který pojednává o tématu kojeneckých ústavů a profesionální pěstounské péče na přechodnou dobu. Film vzbudil značný zájem veřejnosti, která se spolu s tvůrci filmu ptá, proč jsou v Česku, jako v jedné z posledních evropských zemi umísťovány malé děti do kojeneckých ústavů (dětských center), když i dle platné legislativy by měly být opuštěné děti přednostně svěřovány do náhradní rodinné péče. Do ústavů jsou děti přidělovány bohužel i v případech, kdy jsou v daných krajích či poblíž volní profesionální pěstouni, což nás vede k závěru, že jde o zcela účelové jednání krajů, sociálních pracovnic a dalších státních orgánů.

 

Raný vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by podle všech vědeckých výzkumů měl ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v dalším životě těchto dětí (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání atd).


Problém si vyžaduje razantní politické řešení. Před několika dny konstatoval Výbor pro práva dítěte při Radě vlády ČR pro lidská práva, že Česko v ochraně práv dětí za sousedními státy zaostává. Navrhuje omezit ústavní péči v dětských domovech a kojeneckých ústavech a také na ministerské úrovni sjednotit péči o ohrožené děti. Apelujeme na zákonodárce, aby tento podnět vzali za svůj a prosadili jej na parlamentní půdě.


Vaší pozornosti doporučujeme zhlédnutí filmu V nejlepším zájmu dítěte, který najdete zde http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10408111009-cesky-zurnal/215562262600004-v-nejlepsim-zajmu-ditete a který shrnuje tuto nelehkou problematiku. Obracíme se na Vás, protože věříme, že i Vaše pomoc může současný neutěšený stav věcí změnit. Pomozte nám napravit osudy tisíců českých dětí, které pobyt v kojeneckých ústavech mrzačí po zbytek života.


Děkujeme,
Linda Kallistová Jablonská, režisérka filmu
Irena Hejdová, scenáristka filmu
Vít Klusák, režisér, producent Českého žurnálu
Filip Remunda, režisér, producent Českého žurnálu
Helena Třeštíková, režisérka
Petra Soukupová, spisovatelka
Martha Issová, herečka
Lenka Krobotová, herečka
Erika Hníková, režisérka
Jitka Schneiderová, herečka
A další signatáři petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti
 

Autor: Irena Hejdová | 8496 podpisů

Více >
za řešení zhoršující se situace s nepřizpůsobivými občany 144 podpisů

za řešení zhoršující se situace s nepřizpůsobivými občany

Všichni jsme svědky stále se zhoršující situace s nepřizpůsobivými občany v našem státě, a to nejen ve vyloučených lokalitách na severu Čech, jako jsou města Most, Jirkov, Duchcov aj. Politici se spíše starají o své mocenské boje, než aby se starali o nás, o lid, který je volí a platí ze svých daní, a razantně zakročili. My, občané ČR, už toho máme dost. A proto vás, politiky, vyzýváme „Už dost!!! Chraňte svůj lid a jeho důstojný život v naší zemi“.
 

My, níže podepsaní slušní občané České republiky, všech etnik a ras, žádáme aby:

1) Pobírání veškerých dávek bylo časově omezeno stejně jako podpora v nezaměstnanosti.
2) Veškeré sociální dávky, dávky v hmotné nouzi atd., byly po ukončení podpory v nezaměstnanosti podmíněny veřejně prospěšnými prácemi v délce alespoň 20 hodin týdně, které zajistí město.
3) Byl vytvořen efektivní systém trestů za přestupky pro osoby, u kterých nemá finanční pokuta význam. (osoby bez příjmů, bezdomovci atd.)
4) Po třech přestupcích proti majetku, veřejnému pořádku nebo napadení byl tento přestupek trestným činem a byl řešen co nejrychleji s ohledem na ochranu společnosti před obviněným. 3x a dost.
5) Byla snížena trestní odpovědnost nezletilých z 15 na 12 let. Pokud je 12 leté dítě schopné krást nebo 14 leté úmyslně zabíjet, mělo by být také trestně odpovědné.
6) Pokud se nezletilý pod hranicí trestní odpovědnosti dopustí přestupku, trestní odpovědnost se přenesla na rodiče.
7) Za každý přestupek nezletilého došlo ke snížení sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi atd.
8) Rasistické útoky fyzické i slovní byly trestány stejným metrem pro všechna etnika, majoritu i minoritu.
9) Došlo k důkladnému a nezávislému prošetření nakládání s dotacemi a prošetření reálných výsledků činnosti neziskových organizací, které se věnují menšinám. Aby na základě šetření došlo k omezení dotací a ukončení spolupráce s pochybnými organizacemi.
Každý člověk bez ohledu na rasu či vyznání by měl mít v České republice stejná práva, stejné povinnosti i možnosti. Pokud někdo chce být platným a prospěšným členem společnosti, nebrání mu v tom ani jeho rasa, ani jeho vyznání, ale pouze jeho vlastní rozhodnutí a píle.

Děkujeme
 

 

 

 

Za petiční výbor:
Radomír Pieter, Antala Staška 1708, Teplice – OSVČ - Salvare
Lenka Šimáčková, Náměstí svobody 69, Dubí – Manager - HOZK

V souladu se zák. č. 85/1990 Sb. § 3 odst. 3 určuje petiční výbor jako osobu pro zastupování ve styku se státními orgány pana Radomíra Pietera

Autor: Radomír Pieter | 144 podpisů

Více >
Petice proti množírnám psů 15632 podpisů

Petice proti množírnám psů

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

 

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

 

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

 

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

Autor: Petra Kociánová | 15632 podpisů

Více >
Petice Proti neetickým odměnám notářů z majetku nebožtíků 584 podpisů

Petice Proti neetickým odměnám notářů z majetku nebožtíků

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas až pobouření nad morálně neúnosnými odměnami pro notáře za provedení dědického řízení.

Tyto odměny, vypočítávané procentem ze základu hodnoty majetku zesnulého, jsou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti (č. 196/2001 Sb., v příloze tabulka) a jsou téměř nezávislé na objemu práce notáře.  Vzhledem k tomu, že jde o službu vynucenou (nelze se jí vyhnout), domníváme se, že by měla mít více sociální charakter.

Notáři dle nás nemají žádné zásluhy na majetku zesnulého a jejich jinak záslužná činnost se nám při provádění dědického řízení zdá jako nedůstojné (až lichvářské) přiživování se.

 

Vnímáme tuto věc jako zneužití těžké životní situace po úmrtí někoho z nejbližších, kdy pozůstalí musí řešit i finanční starosti - vysoké platby za pohřeb a za notáře.  Nemají v tuto chvíli sílu bránit se absurdnosti a neetičnosti systému. 

 

Požadujeme úpravu celého systému poplatku za práci notáře při dědickém řízení, a to tak, že:

 

odměna notáře bude závislá na objemu práce notáře a ne na množství majetku nebožtíka.

 

 

Otevřený dopis paní ombudsmance, vybraným senátorům, poslancům a politickým stranám

 

Věc: Nemorální odměny notářům

 

Vážení oslovení,

obracíme se na Vás se stížností nad právně uzákoněnými, avšak dle našeho názoru morálně neúnosnými odměnami notářů za vyřizování pozůstalosti.

 

Vyřízení pozůstalosti je nevyhnutelná služba a odměny za tuto službu jsou stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti (č. 196/2001 Sb., v příloze).

Přijde nám neospravedlnitelné, že notáři nejsou placeni za objem či složitost vykonané práce, ale pouze z výše majetku zesnulého. Myslíme si, že by i notáři měli být placeni za vykonanou práci. Jakou zásluhu mají na výši majetku zesnulého?

 

Uvedeme konkrétní (a skutečný) příklad:

Vdova (45) se třemi nezletilými dětmi (16, 14, 3) zdědila nedostavěný dům po svém zesnulém manželovi v odhadované hodnotě 1 500 000,- Kč. Z toho musí notáři zaplatit 13 800,- (+ 2898,- DPH). Vdově zemřel živitel rodiny, sama je na rodičovské dovolené (cca 3800,-/měsíc). Za pohřeb zaplatila skoro 20 000,- (standardní cena), za odhad ceny nemovitosti 2 000,-. Další finanční ránu jí udělí notář. Peníze v hotovosti nemá, z rodičovské dovolené je neušetří, vyřízení vdovských a sirotčích důchodů trvá nějaký čas (přitom peníze musí notáři přinést hotově ihned) a kus domu, ze kterého je odměna vypočítaná, notáři nedá. Typický příklad: vezme si půjčku, marně shání zaměstnání, propadá se do dluhů. O penězích, které by potřebovala na dokončení domu, na výdaje starších dětí a podobně ani nemluvě.

 

Podobný jednoduchý případ zabere dle rozhovoru s notáři jen několik hodin práce. Hodinová mzda se pak jeví astronomická a naprosto nezasloužená. A přitom peníze nejdou ani státu (neboť ten dědickou daň zrušil). Proč však mají z cizího majetku těžit notáři? V některých případech se může jednat i o několik tisíc korun za hodinu. Navíc tuto kancelářskou úřední práci s vyřizováním pořádnosti často pod hlavičkou notáře vykonávají jen středoškolský vzdělaní zaměstnanci notářských kanceláří.  Zdá se nám, že někdy může platba za službu notáře při dědickém řízení hraničit až s úžerem neboli lichvou, jež je podle našeho práva trestný čin.

 

§ 253 Lichva (zákona č. 140/1961 Sb.)

(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru (…)

 

Chápeme zodpovědnost notářské nestrannosti a důležitosti úkolu. Chápeme ale i potřebu slušného výdělku. Omlouvají se tím, že co vydělají na vdovách, prodělají na případech, kdy kousek bezcenné půdy připadá mnoha dědicům (a takové případy nesmí odmítnout). Toto vnímáme jako nepřístojný alibismus. Podobné případy by mohly být řešeny tak, že dědicové se buď zřeknou svého kousku bezcenné půdy, nebo si zaplatí notářskou práci (byť její cena převyšuje cenu dědictví). Ale ať tyto případy neplatí vdovy v tíživých sociálních situacích.

 

Notáři v jednoduchých případech často jen kontrolují (podobně jako je to s daňovým přiznáním) dohodu dědiců a zdá se nám adekvátní vzít si např. paušální odměny ze složitosti úkonu na základě počtu dědiců, nemovitostí, účtu, pasiv atd. Ne odměnu podle odhadované ceny majetku zesnulého.

 

Je nám také podivné, proč z majetku nad 20 000 000,- se již neplatí notářům nic. Vidíme v tom další znevýhodnění chudších vrstev. Proč to třeba není opačně? Do 2 či 3 milionů zaplatit jen symbolicky paušální poplatek a nad 20 milionů platit 2 procenta, tak jak mají nyní nejchudší?

 

Rádi bychom pobídli kompetentní orgány ke změně systému notářských odměn, který se nám zdá nespravedlivý.

 

Techtle-Mechtle, hnutí za přirozenější vztahy, z. s.

 

obrázky: http://jdem.cz/bwpfh2, http://jdem.cz/bwpfj2

Autor: Barbora Kneblová | 584 podpisů

Více >
PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍCH POPLATKŮ... 378 podpisů

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍCH POPLATKŮ...

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Parlamentu České Republiky My, níže podepsaní občané České Republiky, prostřednictvím této petice žádáme o projednání a následné zrušení zákona č. 348 ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Prostřednictvím této petice usilujeme o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Předem děkujeme. S pozdravem PhDr. Miroslav Sládek

 

Každý občan naší země musí platit pravidelně a to pod hrozbou obrovských trestů televizní a rozhlasové poplatky. A co za ně občané dostávají?

Pravidelnou dávku demagogie, lží a manipulace. Nedozvědí se sice jedinou objektivní informaci o dění ve společnosti, vývoji politické a ekonomické situace nebo světovém dění. Z televizní obrazovky a rozhlasových přijímačů se line proud nehorázností. Úplně nejhorší však je, že tento proud je hlavně zaměřen na děti a mladou generaci. Ty je totiž nejsnazší infikovat lží, zmanipulovat a vymývat jim mozky. Poslední výkon České televize na Déčku, tedy kanále určeném těm nejmenším vyvolává u každého myslícího člověka mrazení v zádech.

Na pozadí hodně barevného prostředí nějakého kouzelného lesa, nebo jeskyně čarodějnice zní masové skandování Sieg Heil a projevu nejspíše Adolfa Hitlera, jiná čarodějnice vnucuje dětem, že ten řečník je třeba zlý jenom proto, že mu někdo ublížil nebo že to má geneticky zakodováno. A následuje ještě větší nehoráznost a přímo zločin na dětské mysli. Proti zlu, vykládá čarodějnice, se nemá bojovat, ale léčit jej objímáním. Následovaly komentáře, které žádaly jediné, zrušit poplatky za televizní a rozhlasové vysílání.

Proto zveřejňujeme petice s touto žádostí.

Podepisujte, posílejte, předáme do parlamentu a na vládu, samozřejmě i na Hrad.

Všichni společně dosáhneme změny k lepšímu. 

Jak postupovat:

Zde si prosím stáhněte PETICI s podpisovým archem. Vytiskněte ji. Lidem a Vašim přátelům ve Vašem okolí prosím nechte podepsat. Vyplněný podpisový arch zašlete na adresu sekretariátu : SEKRETARIÁT SPR - RSČ Palackého třída 148, 612 00, Brno

 

Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18

 

 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení

§ 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení

§ 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. 

Autor: David Brázda | 378 podpisů

Více >
CHCEME STÁTEM HRAZENOU PÉČI PORODNÍCH ASISTENTEK 3486 podpisů

CHCEME STÁTEM HRAZENOU PÉČI PORODNÍCH ASISTENTEK

 - Žádáme  zdravotní pojišťovny České republiky, aby komunitní porodní asistentky byly zařazeny do systému zdravotní péče.

- Žádáme zdravotní pojišťovny České republiky o uzavření smluvního vztahu s komunitními porodními asistentkami o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění v oboru 921- porodní asistentka.

 

Odůvodnění:

 

V České republice je zvykem, že péči v těhotenství ženám poskytuje ambulantní gynekolog, při porodu v nemocnici pro ženu neznámý a střídající se personál. V šestinedělí se ženám často nedostane žádné navazující péče.

V zahraničí se ovšem osvědčil model kontinuální péče komunitní porodní asistentky, která ženu doprovází celým průběhem těhotenství, porodem i po porodu. Tato péče má velmi nízkou, srovnatelnou míru novorozenecké mortality a morbidity jako péče v nemocnici, ale je spojena s výrazně nižší mírou intervencí do porodu a s menším rizikem poškození zdraví žen oproti porodům v porodnici.

Péče porodní asistentky kromě toho přináší nemalé úspory nejen v péči v těhotenství a při porodu, ale i v péči o dítě do jednoho roku věku. (Zdroj: Markéta Pavlíková, Péče vedená porodními asistentkami versus jiné modely péče o těhotné a rodící ženy, www.biostatisticka.cz).

Porodní asistentky nyní nemohou poskytovat své služby všem ženám, které o ně mají zájem právě proto, že nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.  Pro řadu žen jsou služby porodních asistentek finančně nedostupné.

Porodní asistentky mohou tedy pracovat velmi omezeně, což poškozuje, leckdy až znemožňuje, výkon jejich podnikání.

Dle evropské legislativy jsou porodní asistentky samostatně pracující zdravotnickou profesí. Dle mezinárodních standardů své profese je kompetencí porodní asistentky péče o fyziologickou, tedy zdravou ženu, v období těhotenství, porodu a po porodu.

Ve vyspělých evropských zemích je porodní asistentka primárním pokytovatelem péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, a tato péče je zahrnuta do zdravotnického systému.

V ČR je zdravotními pojišťovnami hrazena pouze péče lékařská.

Zdravotní pojišťovny argumentují, že péči porodních asistentek  plnohodnotně zastoupí gynekologové. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, žádný z gynekologů nenabízí návštěvní službu v těhotenství, ani po porodu. 

Podle vyhlášky MZ č. 134/1998 ve znění pozdějších předpisů je u výkonu č. 06211 "návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí" porodní asistentkou definováno, že je možná v tomto období obvykle 3 krát. Tento výkon je hrazen plně zdravotní pojišťovnou. Ovšem pouze, je-li návštěva provedena na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře.

Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb za podmínek, které uvádí zákon o zdravotním pojištění, mezi ně patří i výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně. Výběr nesmluvního poskytovatele znamená, že pojišťovna není povinna zdravotní službu uhradit.

 Mimo to zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti, a to všem svým pojištěncům bez rozdílů (konkrétní definice pojmu „dostupná“ ve vyhlášce). Nečiní-li tak, pojišťovna porušuje zákona a pojištěnec je oprávněn podat stížnost k ministerstvu zdravotnictví. To je pak povinno nad ní vykonat dohled.

Více zde: http://www.ombudsmanprozdravi.cz/nejcastejsi-otazky/nespokojenost-s-lecbou-a-chovanim/

 

 

 

Autor: Anna Kohutová | 3486 podpisů

Více >
PETICE za svobodnou volbu v očkování 10048 podpisů

PETICE za svobodnou volbu v očkování

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby každý občan této země mohl učinit svobodné rozhodnutí o očkování svém a svých dětí. V tomto smyslu žádáme o změnu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dosud povinné očkování by nadále mělo být bezplatné a dostupné všem, avšak dobrovolné.

 Neboť :

Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně), kterou ČR ratifikovala 1. 10. 2001, praví: „Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.“

 

V České republice se vynucováním povinného očkování tato mezinárodní Úmluva soustavně porušuje.

 

V téměř celé západní Evropě je očkování pouze doporučené, nikoliv povinné. Od povinného očkování se tam ustoupilo na základě rostoucího množství odborných lékařských studií, dokumentujících vážné negativní účinky očkování.

 

Zákon na ochranu veřejného zdraví by neměl prosazovat nedobrovolné plošné očkování, které nerespektuje individualitu a životní podmínky každého jednotlivce ani rodičů, kteří chtějí o svých dětech samostatně rozhodovat a cítí se zodpovědní za jejich zdraví.

 

Dnes se významně mění poměr mezi přínosy a riziky očkování, jelikož řada dříve nebezpečných onemocnění se u nás vyskytuje jen výjimečně, případně vůbec. Riziko onemocnět je tedy mizivé a riziko onemocnět se závažnými komplikacemi ještě mizivější. V této situaci nabývají rizika negativních následků po očkování na váze. Rodiče se tak dostávají do konfliktu se svým svědomím. Jsou totiž zákonem nuceni, aby své zdravé dítě vakcinací vystavovali potenciálně fatálním komplikacím (byť s relativně nízkou pravděpodobností) i v případě, že se na základě svého nejlepšího svědomí rozhodli o zdraví svého dítěte pečovat bez použití očkování či zvolit individuální očkovací plán.

 

Dopředu nelze dokázat, že očkování dítěte nebude mít žádné nežádoucí účinky ani že v jeho důsledku nemůže dojít k dočasnému nebo trvalému poškození zdraví dítěte, proto je svobodný souhlas rodičů k tomuto zákroku zásadním právním krokem.

 

Možné nežádoucí účinky vakcinace vyplývají jak přímo ze složení vakcíny (vakcíny mohou obsahovat jako pomocné látky např. antibiotika, formaldehyd, hydroxid hlinitý, sloučeniny rtuti - thiomersal a další, případně potenciálně alergizující zbytky vaječné bílkoviny a dalších složek), tak z nepředvídatelné imunitní reakce každého jedince, která může vést k závažnému poškození očkovaného. Rodiče o této skutečnosti často nejsou vůbec informováni.

 

Rodiče, kteří se rozhodnou očkování svých dětí volit podle svého uvážení či jen požádají o jeho odložení, jsou sankcionováni a jejich děti pak diskriminovány zákazem vstupu do jeslí a předškolního zařízení a zákazem účasti na ozdravných pobytech (školy v přírodě, tábory, lyžařské výcviky…).

 

Na pozadí událostí okolo prasečí chřipky se ukázalo, jak může být rozhodování o očkování ovlivněno různými zájmovými skupinami, zkresleno mediálním tlakem i jednostrannými informacemi.

 

Věříme, že i v naší zemi budou platit právní normy, ke kterým se Česká  republika přihlásila podpisem Úmluvy o lidských právech a biomedicíně –  tj. že žádnému člověku není možno zasahovat do jeho organismu bez jeho výslovného souhlasu (či souhlasu jeho zákonného zástupce).

 

Více zde: http://petice.webnode.cz/

Autor: Martina Suchánková | 10048 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Vítáte úplný zákaz kouření v restauracích?