My níže podepsaní občané, požadujeme obnovu areálu letního kina v Karlových Varech pro pořádání kulturních a společenských akcí.

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

My, níže podepsaní požadujeme přejmenování Letná Obchodní centrum, dříve také Paláce Stromovka na Obchodní centrum Jiřího Káry. Tento název by měl odkazovat na historii oblasti, kdy se v budově, která stála na místě budoucího obchodního centra v roce 2000 oženila hvězda Prahy 7 Jiří Kára. 

Žádáme poslaneckou sněmovnu, aby nepřijala sněmovní návrh na novelizaci § 231 Autorského zákona., protože je v rozporu se základními právy vlastníků autorských práv, s právem EU, s Judikaturou Soudního dvora EU a ohrožuje ochranu duševního vlastnictví.

Senátní návrh z pera senátora Valenty je postaven na tom, že některé provozovny a některá další zařízení, by neměly mít ze zákona povinnost, platit za užití hudby a audiovizuálních děl vlastníkům těchto práv. Tedy autorům, hudby, textařům, interpretům, muzikantům, hercům, scénáristům nebo režisérům, ani vydavatelům, kteří do výroby díla vložili vlastní peníze.

Odměny pro nositele práv duševního vlastnictví v ČR jsou ve srovnání s dalšími státy Evropy několikanásobně podhodnoceny při srovnání ve vztahu k hrubému domácímu produktu. I přes to přichází senát s úpravou novely, která by znamenala razantní snížení odměn pro majitele práv a dále:

Zásah do osobnostních práv a soukromého vlastnictví. Zásah do mezinárodních smluv v rámci Evropy i světa. Zákonem nařízené snížení odměn pro majitele práv v soukromém sektoru. Narušení podnikatelské svobody a vztahu mezi majitelem díla a jeho uživateli. Rozjetí tisíce soudních sporů, které by okamžitě zahltily naše soudy. Novela by ochromila práva autorů, interpretů, herců a dalších majitelů v oblasti duševního vlastnictví.

Duševní vlastnictví, tak jako osobní vlastnictví, je základem kulturní společnosti a nesmí být oklešťováno jakoukoli zájmovou silou. Schválení tohoto návrhu by vyvolalo pošlapání těchto zásad a vyvolalo by tisíce soudních sporů, narušilo uzavřené mezinárodní smlouvy a vystavilo Českou republiku i mezinárodním soudním sporům.

Navrhovaná novela přináší návrh na porušování oprávněného požadavku na odměnu při užití děl majitelů autorských práv tam, kde užití díla nemá údajně přímý vliv na hospodářský výsledek. Dle rozsáhlých analýz vlivu hudby na zákazníka a se jedná o zdůvodnění mimo realitu života. Naopak navržená novela by omezovala majitele práv nakládat svobodně se svým majetkem, kterým je duševní vlastnictví, což je základní právo ve svobodném společenství a svobodném podnikání v demokratické společnosti.

Přijetí tohoto návrhu by znamenalo, že ceny za výrobek, či dílo hmotné, nebo duševní, by ovlivňoval stát, dle přání vlivného uživatele, nebo skupiny uživatelů přímo zákonem.

Senátní návrh nebyl prodiskutován se žádnými oprávněnými majiteli práv, ani s právníky na autorské právo a zástupci autorů a výkonných umělců a nebyl brán zřetel na mezinárodní úmluvy v oblasti autorského práva.

Proto apelujeme na poslaneckou sněmovnu a vládu, aby tento zlom v našem právním řádu nedopustila a tento návrh sněmovny nepřijala.

Prosíme všechny, kteří si váží osobního duševního vlastnictví a svobodného podnikání v ČR o podporu této petice svým podpisem.

Bližší vysvětlení a právní rozbor situace najdete v dopisech, které jsou odeslány všem poslancům českého parlamentu Svazem autorů a interpretů, Hereckou asociací a společností Intergram.

Dopis SAI a Herecké asociace poslanecké sněmovně (poslancům ČR) Dopis právního odd.. společnosti Intergram

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

 

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

 

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Už to bude pár let kdy se slavná dvojice streamerů Kordus a Agraelus rozpadli. Byla to ta nejlegendárnější a největší stream dvojice všech dob. Bohužel opiátový opar vyprchal a tito dva matadoři se rozkmotřili. Nyní však přichází časy temna, kdy si mediální magnát pan Soukup chce přisvojit všechny zásluhy za kulturu a nyní se svou stranou ovládnout celou naší zemi. Jediní tito dva naši hrdinové dokážou zastavit toto zlo do kterého nás může Soukup uvrhnout. Prosím přispějte podpisem a zachrantě budoucnost vašich dětí.

Vážení čtenáři, jste-li pro pravidelný provoz vozů Tatra T1 na běžné lince 2 nádraží Braník - sídliště Petřiny chceme vás touto cestou požádat o zaslání podpisu. Předem všem velice děkujeme za spolupráci. SLEDUJTE www.metrobus.cz - zajímavosti a zpravodajství z městské dopravy v Praze

Pokud se Vám pohádka Anděl Páně líbila a jste pro její třetí, ale poslední pokračování prosím podepište tuto petici. K natočení by mělo dojít v tomto nebo v příštím roce, aby v kinech byla uvedena na Vánoce 2020 nebo 2021. Uvítala bych, aby FTV Prima měla 4 dílný seriál o délce 4x 25 minut.

Vážení čtenáři,

z důvodu integrace a možmožného vedení tramvajových linek do Středních Čech bych uvítal čísla 27 až 39.

Trolejbusy raději 251 až 268.

Příměstské autobusy raději 270 až 399.

Školní linky raději 851 až 875 (751 až 775).

Noční linky:

Tramvaje 89 až 99.

Historická tramvajová linka 71 (81).

Veletržní linky 8xx ponechat.

 

Společnost s miliardovými obraty Alza dostala pokutu 150 000 Kč za automatické přidávání produktů, které si lidé nevybrali do jejich košíků. Odstranit toto nechtěné zboží lze pouze manuálně. Drzost Alzy přitom nezná mezí, tento svůj neetický čin omlouvá zvýšením komfortu nakupujících či dokonce testováním jejich pozornosti. Nemá smysl rozebírat aroganci Alzy, jejich způsob dodábvky, postupy při reklamaci atd. Co je ale neskutečné, aby firma s takovým obratem obdržela pokutu, která se jim na nechtěně zakoupených produktech vrátí za týden. Požadujeme pro Alzu pokutu vwe výši 150 000 000 Kč a postavení jejího obchodního ředitele na pranýř na Staroměstském náměstí.

1725

1717

Cíl této petice je donutit zaplatit México mikiny které právě oni bezohledně zníčili

Nesouhlasím s aktualní sochou Věry Špinarové, žádám její odstranění a vytvoření realné památky na tuto osobnost. Plnou odpovědnost a úhradu nákladů zadavatelům a odpovědným osobám za schválení sochy.

Touto peticí, kterou jsme včerejším dnem spustili, nechceme poukázat pouze na betonového "pukavce" před novým divadlem. Toto vejce je sice vidět, ale je to pouze jeden problém. Divadlo jich má mnohem víc a mnohem horší. A co je podstatné, brzy uplyne záruční doba na řešení těchto problémů, což nikdo neřeší a pak už si, tyto zjevné nedostatky, zaplatíme bohužel sami.

 

Bavorka
Když Václav Chaloupek točil v devadesátých letech minulého století reportáž o slepicích bavorkách (k vidění na Facebooku Tvořte s námi Plzeň), ani ve snu ho nenapadlo, že velké vejce se jednou stane symbolem před novým divadlem v Plzni. Je zkamenělé, ne moc hezké, rozpůlené a zase slepené, malé a šedivé a slouží Plzeňanům pro legraci. Vážou na něj velikonoční vajíčka, balí ho do alobalu. V obou případech je to lepší, než když jen tak leží a nahoře z něj začínají koukat dráty.
Vajíčko, v němž se bude zrcadlit okolí, a divák tak bude vtažen do magického světa ještě před vstupem do budovy.  Krásný popis skulptury, která měla být třešničkou na dortu nového divadla v Plzni. Ve vajíčku se rozhodně nic nezrcadlí. Je zhruba o třetinu menší a ještě o kus menší vypadá, protože se před divadlem válí a nestojí. Prostě taková demoverze. Za 6 a půl milionu.
Naší petiční akcí vyzýváme konšele, aby vajíčko nařídili zhotovitelské firmě odstranit a nahradili ho původním
návrhem. Pomozte nám, prosím, pokud byste také raději viděli před divadlem vajíčko navržené ve studii.
Víme, že v nové budově je celá řada naléhavějších problémů. Ty však nejde odstěhovat, ty se musí opravit. Plzeň je bohaté město. Proč si však dodavatelé mohou dělat, co chtějí, a naši radní tomu jen přihlížejí? O prázdninách byla například uzavřena část budovy, hygieně se nelíbila plíseň v ní!!!
Známé jsou stížnosti vozíčkářů, chybí jim bezbariérový přístup. Ve velké části stavby za miliardu zase není klimatizace (tu už mají i obyčejné obchodní domy)!!! Budova má podzemní garáže. Jen škoda, že nejsou spojené ani malou chodbičkou s divadlem. Takže deštníky a v plískanici honem podél divadla ke vchodu.
Už téměř 2 tisíce návštěvníků se pohodlně, ale marně usadilo do křesel a těšilo na umělecký zážitek. Technika selhala a diváci byli posláni s omluvou domů. V jednom případě šli domů i z náhradního představení. To nejsou bolesti začínajícího provozu, zvlášť když k nim dochází tři roky po otevření.
Nikdo už ani nesleduje technické chyby, které představení jen ohrozily.  V roce zahájení to bylo za září a říjen dvanáct představení. Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) zastupitelům vysvětloval, jak už jsou všechny technické závady odstraněny. Od listopadu do prosince téhož roku pak technika selhala ještě patnáctkrát. Snad žádný ředitel divadla se nenaběhal tolik před oponu jako ten plzeňský s prosbou, aby nám diváci odpustili. A když nebyl ředitel, omlouvali se režiséři či scénáristé. A diváci trpělivě čekali půl hodiny i více. Komu by se taky chtělo odcházet z divadla, když se pohodlně usadil, manželka má hlavu od holiče a manžel se těší na sklenku po představení?

Petice proti kácení stromů v okolí Lesního divadla v Řevnicích

 

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovaným projektem Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo”, v jehož rámci má být pokáceno přibližně 230 vzrostlých zdravých stromů (dubů, buků, borovic a modřínů) v těsné blízkosti Lesního divadla a jeho okolí:

 

Jsme přesvědčení, že rekonstrukce lesní cesty je zcela zbytečná:

- současný stav je pro stávající neintenzivní a příležitostnou dopravu naprosto vyhovující – obě části lesní cesty se nacházejí za dopravní značkou zákaz vjezdu
- cesta je sjízdná celoročně (včetně složek Integrovaného záchranného systému) a nenacházejí se na ní žádné výrazné výtluky či výmoly
- předpokládanou finanční spoluúčast města Řevnic ve výši 689 751,- Kč bez DPH lze využít vhodněji na úpravu jiných lesních cest, které rekonstrukci skutečně potřebují

 

Vykácením 230 stromů dojde k nevratnému zásahu do charakteristické atmosféry Lesního divadla a jeho okolí:

- v přímém okolí divadla zmizí několik desítek stromů a změní se tak na vyprahlou mýtinu
- v okolí lesní cesty vzniknou 5metrové vykácené pásy a holá místa
- zvýší se frekvence projíždějících aut a jejich rychlost
sníží se diverzita lesa a zmizí přirozená místa pro hnízdění lesního ptactva

 

Lesní divadlo a jeho okolí včetně lesní cesty jsou oblíbeným rekreačním a odpočinkovým místem řady místních obyvatel a s oblibou jej využívají rovněž turisté, běžci, pejskaři a místní mateřské školy. Po lesní cestě vedou také turistické značky a jsou tak vstupní branou do Brd.

 

Kromě výše uvedeného jsme také přesvědčení o tom, že splnění lesního hospodářského plánu je možné i na jiných místech lesa v majetku města Řevnic, než v okolí Lesního divadla.

 

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že navrhovaný projekt nebyl projednán s veřejností, vyzýváme zastupitele města Řevnic, aby respektovali názor obyvatel vyjádřený touto peticí, zastavili projekt Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo“ a zabránili vykácení 230 stromů.

 

Petiční místa:

Salon Klára: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

Lékárna U Stříbrné hvězdy: Komenského 535 Spotřební zboží Jelínek: Komenského 124

Květinka Řevnice: nám. Krále Jiří z Poděbrad 626

 

Za petiční výbor:

Jaroslava Vyletová

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

vyletovaj@seznam.cz

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

za zrušení dočasného užívacího práva  Pražského centra, z. s., IČO: 04300696, se sídlem Pod Žvahovem 39/56, Praha 5 Hlubočepy (dále jen „ Pražské centrum“), k nemovitosti Kasárna Karlín, nacházející se na adrese Prvního Pluku 2, 186 00 Praha 8.

 My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme Ministerstvo spravedlnosti České republiky, jakožto vlastníka shora uvedené nemovitosti, o zrušení užívacího práva Pražského centra k nemovitosti Kasárna Karlín.

Pražské centrum, se dle původních vyjádření mělo, v rámci projektu MČ Praha 8, zasadit o ochranu, zvelebování a popularizaci objektu Kasárna Karlín, a to vybudováním kulturního centra. Již na počátku své činnosti bylo Pražské centrum seznámeno se skutečností, že Kasárna Karlín jsou umístěna uprostřed obytné zóny, tvoří součást bloku obytných domů a že žádná část areálu kasáren, nebyla kolaudována a tedy ani technicky a stavebně uzpůsobena pro účely pořádání pravidelných diskoték, koncertů či jiných veřejných produkcí. Z tohoto důvodu a s ohledem na zajištění klidného bydlení obyvatel sousedních domů, se měly v areálu pořádat zejména výstavy a přednášky, vybudováno zde mělo být dětské hřiště a jiná sportoviště, restaurace, kavárna apod., a ve zcela výjimečných a ojedinělých případech zde měl být uspořádán koncert či divadelní představení. Chtěli bychom v této souvislosti zdůraznit, že shora uvedený původní záměr využití opuštěného areálu kasáren, byl místními obyvateli považován za velmi prospěšný.

Oproti původnímu záměru však již od počátku docházelo v areálu k velmi častému rušení nočního klidu, a to díky zcela převažujícímu využití kasáren, kterým je konání nejrůznějších audio/audiovizuálních produkcí, diskoték, koncertů nebo letního kina. Nelze opomenout též skutečnost, že k rušení nočního klidu se často připojují samotní návštěvníci akcí. Z tohoto důvodu do areálu byla a až do současné doby je, několikrát týdně přivolávána hlídka Městské policie, o čemž svědčí záznamy volání na příslušnou telefonní linku, ale též několik zvukových záznamů pořízených obyvateli sousedních domů ze shora uvedených akcí. Opakovaně jsme se proto obraceli s žádostmi o nápravu daného stavu jak na samotného provozovatele a poté i na touto věcí pověřeného zástupce MČ Prahy 8. K jakémukoliv zlepšení či nápravě však nedošlo.

Jsme nuceni konstatovat, že stávající uživatel Kasáren Karlín, Pražské centrum, se nepřetržitě dopouští porušování právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku, ale též právních norem upravujících hygienické, bezpečnostní či protipožární zásady. V tomto výčtu nelze vynechat též skutečnost, že stávající provoz v Karlínských kasárnách může zásadním způsobem vést k poškození samotné nemovitosti, která je kulturní památkou a jejíž přípustný účel využití, daný příslušným povolením, je zcela rozdílný od aktuálního způsobu užívání.

 

S ohledem na shora uvedené proto požadujeme:

1. Okamžité zrušení/ukončení veškerých veřejných produkcí v celém areálu Kasárna Karlín

2. Zrušení/ukončení užívacího práva Pražského centra, z. s. k nemovitosti Kasárna Karlín,

Předem děkujeme

Za Petiční výbor:

 

Jitka Malá, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, e-mail: vitkova7@email.cz

 

Petra Pechová, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, email: vitkova7@email.cz

 

Za petiční výbor jsou členové/členky, oprávněny jednat společně i jednotlivě.

 Jsem proti prodeji občerstvení v národním památníku obětem holocaustu v Malé pevnosti Terezín v místě ,kde byla kantýna pro jednotky SS. Jedná se dle mého názoru o znesvěcení národního památníku a urážku všech ,kterým je památník určen. Je to stejné jako by se prodávali vstupenky v místnosti,kde byl příjem vězňů.