Petice proti kácení stromů v okolí Lesního divadla v Řevnicích

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovaným projektem Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo”, v jehož rámci má být pokáceno přibližně 230 vzrostlých zdravých stromů (dubů, buků, borovic a modřínů) v těsné blízkosti Lesního divadla a jeho okolí:

Jsme přesvědčení, že rekonstrukce lesní cesty je zcela zbytečná:

- současný stav je pro stávající neintenzivní a příležitostnou dopravu naprosto vyhovující – obě části lesní cesty se nacházejí za dopravní značkou zákaz vjezdu
- cesta je sjízdná celoročně (včetně složek Integrovaného záchranného systému) a nenacházejí se na ní žádné výrazné výtluky či výmoly
- předpokládanou finanční spoluúčast města Řevnic ve výši 689 751,- Kč bez DPH lze využít vhodněji na úpravu jiných lesních cest, které rekonstrukci skutečně potřebují

Vykácením 230 stromů dojde k nevratnému zásahu do charakteristické atmosféry Lesního divadla a jeho okolí:

- v přímém okolí divadla zmizí několik desítek stromů a změní se tak na vyprahlou mýtinu
- v okolí lesní cesty vzniknou 5metrové vykácené pásy a holá místa
- zvýší se frekvence projíždějících aut a jejich rychlost
sníží se diverzita lesa a zmizí přirozená místa pro hnízdění lesního ptactva

Lesní divadlo a jeho okolí včetně lesní cesty jsou oblíbeným rekreačním a odpočinkovým místem řady místních obyvatel a s oblibou jej využívají rovněž turisté, běžci, pejskaři a místní mateřské školy. Po lesní cestě vedou také turistické značky a jsou tak vstupní branou do Brd.

Kromě výše uvedeného jsme také přesvědčení o tom, že splnění lesního hospodářského plánu je možné i na jiných místech lesa v majetku města Řevnic, než v okolí Lesního divadla.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že navrhovaný projekt nebyl projednán s veřejností, vyzýváme zastupitele města Řevnic, aby respektovali názor obyvatel vyjádřený touto peticí, zastavili projekt Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo“ a zabránili vykácení 230 stromů.

Petiční místa:

Salon Klára: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

Lékárna U Stříbrné hvězdy: Komenského 535 Spotřební zboží Jelínek: Komenského 124

Květinka Řevnice: nám. Krále Jiří z Poděbrad 626

Za petiční výbor:

Jaroslava Vyletová

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

vyletovaj@seznam.cz

Vážení členové školské rady konzervatoře Duncan centre Praha

jako pedagogové, členové a blízcí spolupracovníci Asociace pedagogů taneční a pohybové výchovy, která zahrnuje tvořivou taneční výchovu, scénický tanec, umělecký tanec a pohybové divadlo a je dobrovolným a nezávislým sdružením tanečních pedagogů České republiky, se na Vás obracíme s obavami, které v posledních dvou letech vyvstaly ohledně směřování školy, která byla pro pedagogy taneční a pohybové výchovy v ČR jedinou možností, kam směřovat své žáky k profesím v oboru tanec a pedagogika tance.

Z našeho pohledu tanečních pedagogů se v posledních letech událo na škole mnoho změn, které, jak se zdá, mohou uškodit úrovni vzdělání, vzdělávání a vzdělanosti našich žáků. Pro nás byla Vaše škola místem, kam jsme bez obav směřovali naše žáky a studenty od útlého dětství, místo, kde vzdělání čerpalo z historie českého novodobého tance a kde se z neformálního vzdělávání stalo vzdělání formální, což má z hlediska historie a vývoje oboru pro naší pedagogickou platformu velký význam.

Filozofie výuky tvořivé taneční výchovy je stejně jako byla filosofie Duncan centre založena na víře, že umění je třeba prezentovat jako dobrovolné společné konání, jako společné utváření formy. Aktivní kontakt nejen s tancem, ale i s ostatními druhy umění jako jsou literatura, výtvarné umění, drama a hudba, přispívá k formování tvořivě nezávislého a všestranně vnímavého tvůrce. Taková zkušenost je nenahraditelná a zůstává člověku po celý život. Novodobý tanec směru Duncan zdůrazňuje výchovu zdravého, všestranného pohybu, rozvoj individuality a tvořivých schopností je přímo předurčen pro taneční výchovu dětí a mládeže. Základy současného tance se prostřednictvím působení žákyň Jarmily Jeřábkové dostaly do pedagogické praxe a nadále jsou osobitým způsobem pedagogy rozvíjeny. Z novodobého tance vyrostla současná moderní tvořivá taneční výchova.

Vaše škola hlavně v osobě paní Evy Blažíčkové a jejích studentů byla zárukou, že naší žáci a studenti budou pokračovat v duchu duncanismu, bohužel v posledních letech se dle našeho názoru škola od tohoto ducha odklání. Přesvědčily nás o tom změny v přijímacím řízení i výsledky klauzurních a absolventských prací.

Žádáme tedy tímto školskou radu konzervatoře Duncan centre o zajištění pokračování směru školy nastaveného paní Evou Blažíčkovou a jejich pokračovatelů. Dokladem správného směru studia jsou pedagogové, kteří prošli studiem na konzervatoři či osobním setkáním s výukou paní Blažíčkové a dalších pokračovatelek paní Jarmily Jeřábkové. Jejich práce pedagogická i umělecká s dětmi a pro děti reprezentuje to nejlepší v tanečním hnutí i oficiálním vzdělávání v ZUŠ.

V Rychnově u Jablonce nad Nisou dne 15.6.2018
Ludmila Rellichová - prezidentka Asociace pedagogů taneční a pohybové výchovy

Touto peticí, kterou jsme včerejším dnem spustili, nechceme poukázat pouze na betonového "pukavce" před novým divadlem. Toto vejce je sice vidět, ale je to pouze jeden problém. Divadlo jich má mnohem víc a mnohem horší. A co je podstatné, brzy uplyne záruční doba na řešení těchto problémů, což nikdo neřeší a pak už si, tyto zjevné nedostatky, zaplatíme bohužel sami.

Bavorka
Když Václav Chaloupek točil v devadesátých letech minulého století reportáž o slepicích bavorkách (k vidění na Facebooku Tvořte s námi Plzeň), ani ve snu ho nenapadlo, že velké vejce se jednou stane symbolem před novým divadlem v Plzni. Je zkamenělé, ne moc hezké, rozpůlené a zase slepené, malé a šedivé a slouží Plzeňanům pro legraci. Vážou na něj velikonoční vajíčka, balí ho do alobalu. V obou případech je to lepší, než když jen tak leží a nahoře z něj začínají koukat dráty.
Vajíčko, v němž se bude zrcadlit okolí, a divák tak bude vtažen do magického světa ještě před vstupem do budovy.  Krásný popis skulptury, která měla být třešničkou na dortu nového divadla v Plzni. Ve vajíčku se rozhodně nic nezrcadlí. Je zhruba o třetinu menší a ještě o kus menší vypadá, protože se před divadlem válí a nestojí. Prostě taková demoverze. Za 6 a půl milionu.
Naší petiční akcí vyzýváme konšele, aby vajíčko nařídili zhotovitelské firmě odstranit a nahradili ho původním
návrhem. Pomozte nám, prosím, pokud byste také raději viděli před divadlem vajíčko navržené ve studii.
Víme, že v nové budově je celá řada naléhavějších problémů. Ty však nejde odstěhovat, ty se musí opravit. Plzeň je bohaté město. Proč si však dodavatelé mohou dělat, co chtějí, a naši radní tomu jen přihlížejí? O prázdninách byla například uzavřena část budovy, hygieně se nelíbila plíseň v ní!!!
Známé jsou stížnosti vozíčkářů, chybí jim bezbariérový přístup. Ve velké části stavby za miliardu zase není klimatizace (tu už mají i obyčejné obchodní domy)!!! Budova má podzemní garáže. Jen škoda, že nejsou spojené ani malou chodbičkou s divadlem. Takže deštníky a v plískanici honem podél divadla ke vchodu.
Už téměř 2 tisíce návštěvníků se pohodlně, ale marně usadilo do křesel a těšilo na umělecký zážitek. Technika selhala a diváci byli posláni s omluvou domů. V jednom případě šli domů i z náhradního představení. To nejsou bolesti začínajícího provozu, zvlášť když k nim dochází tři roky po otevření.
Nikdo už ani nesleduje technické chyby, které představení jen ohrozily.  V roce zahájení to bylo za září a říjen dvanáct představení. Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) zastupitelům vysvětloval, jak už jsou všechny technické závady odstraněny. Od listopadu do prosince téhož roku pak technika selhala ještě patnáctkrát. Snad žádný ředitel divadla se nenaběhal tolik před oponu jako ten plzeňský s prosbou, aby nám diváci odpustili. A když nebyl ředitel, omlouvali se režiséři či scénáristé. A diváci trpělivě čekali půl hodiny i více. Komu by se taky chtělo odcházet z divadla, když se pohodlně usadil, manželka má hlavu od holiče a manžel se těší na sklenku po představení?

Ve středu 19. září 2018 má v rámci festivalu Dvořákova Praha v Dvořákově síni pražského Rudolfina vystoupit klavíristka Valentyna Lysycja (v programu je její jméno uvedeno ve tvaru Valentina Lisitsa). Tato umělkyně je známá tím, že schvaluje ruskou okupaci části ukrajinského území a otevřeně podporuje ruské teroristy na Donbasu, což dala najevo zejména řadou koncertních vystoupení na okupovaném území. Na svém profilu na sociální síti Twitter pravidelně šíří příspěvky, v nichž se nenávistně a urážlivě vyjadřuje o současné ukrajinské vládě a ukrajinském národě. Podrobněji viz článek: https://informnapalm.org/cz/dvorakova-praha-klavirni-tony-russkeho-miru/.

Dovolujeme si připomenout, že nevyhlášená válka, kterou ruský režim proti Ukrajině rozpoutal, si vyžádala již přes 10.000 obětí na životech, i tento počet takřka denně narůstá. Ruská propaganda se snaží tuto válku prezentovat jako občanskou, nicméně zejména mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm už nasbírala soubor důkazů, že do konfliktu jsou zapojeny desítky jednotek ruských Ozbrojených sil, především vojáci z povolání, a zaznamenala výskyt desítek typů moderních ruských zbraní a techniky na okupovaném ukrajinským území, které se na Ukrajinu oficiálně nikdy nedodávaly a nemohly tak být ukořistěny v bojích s ukrajinskou armádou. Odkaz na databázi důkazů: https://informnapalm.org/db/russian-aggression/#lang=cz&page=m_unit.

My, níže podepsaní, pokládáme Vaše rozhodnuti zařadit vystoupení Valentyny Lysyci do programu letošního festivalu Dvořákova Praha za těchto okolností za nešťastné a máme za to, že by mělo být zrušeno. Podle našeho názoru by to byla urážka jak pro početnou ukrajinskou komunitu v České republice, tak pro všechny oběti ruské agrese. Navíc je velmi pravděpodobné, že by toto vystoupení, pokud by se přece jen konalo, bylo zneužito ruskou propagandou v zájmu Kremlu. Máme za to, že by české koncertní organizace měly i do budoucna vždy posoudit etickou stránku spolupráce s umělci, kteří podporují agresivní a represivní režim Vladimira Putina.

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

Zásadně nesouhlasíme s převedením pozemků městské zeleně v okolí Hanspaulského zámečku při ulicích Na Hanspaulce, Šárecká a Za Hanspaulkou Hlavnímu městu Praze a se zákazem dětských volnočasových aktivit a společenských akcí v této lokalitě, včetně hudebních produkcí na nově vybudované pěší zóně z ulice Turkovská. Úprava této oblasti byla financována z prostředků Městské části Praha 6 a z fondů Evropské unie, a to přímo s cílem sloužit kromě jiného i kulturním a společenským akcím především obyvatel Hanspaulky a Prahy 6. Celý projekt byl dokončen v roce 2016.

Požadujeme důsledné vyšetření původu požadavku na převedení pozemků do vlastnictví hl. m. Prahy a s ním souvisejících prohlášení vůči Městské části Praha 6 a rozhodně podporujeme zachování tradičního místa pro relaxaci, dětské skotačení a setkávání sousedů a za zachování všech zmíněných zelených ploch ve správě Prahy 6, včetně jejich účelu.

PETICE O ZRUŠENÍ NÁMĚSTÍ ZE STUDIE Bohdalec-Slatiny-brownfield

My, občané města Prahy a jeho okolí, chceme důrazně vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem představitelů města Prahy 10 vybudovat v oblasti Slatin náměstí na slatiništi a mokřadu v Praze oblasti Bohdalec Slatiny. Místo toho by zde měl být přírodní park a ponechán mokřad. Nevykupovat kvůli náměstí soukromé pozemky..

Mokřady zde jsou odjakživa, ostatně proto se tato část jmenuje právě Na Slatinách.

Rybník by tyto významné krajinné prvky kompletně zatopil a z větší části by mokřady ležely pod náměstím a tramvajovým pásem, takže by většina území mokřadu byla zcela bezohledně zničena.

Více info na www.naslatinach.cz

My, níže podepsaní požadujeme přejmenování Letná Obchodní centrum, dříve také Paláce Stromovka na Obchodní centrum Jiřího Káry. Tento název by měl odkazovat na historii oblasti, kdy se v budově, která stála na místě budoucího obchodního centra v roce 2000 oženila hvězda Prahy 7 Jiří Kára. 

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

Vážení obyvatelé města Poděbrady,
obracíme se na vás s žádostí o podporu naší petice "STOP HYPERMARKETU V CENTRU PODĚBRAD".

Dnešní vedení města definuje Poděbrady jako půvabné, klidné, komorně laděné, čisté a bezpečné město a klade si za cíl zlepšení kvality ovzduší, snížení hluku, ochranu životního prostředí a zklidnění dopravy.

Jsme přesvědčeni, že záměr investora vybudovat 300m od lázeňské kolonády hypermarket o zastavěné ploše 5000m2 a více jak 200 parkovacími místy, je s těmito bohulibými záměry města v absolutním rozporu.

Největší zátěž předpokládaného pohybu více než 2 000 dopravních prostředků každý den, by nesli obyvatelé ul. Mánesova, Dr. Horákové, Mánesova a na ně navazujících ulic. Předpokládá se, že při absolutním zatížení, by kruhovým objezdem u nadjezdu projelo až 19.000 vozidel, za 24 hodin!

Otevírací doba 7.00-22.00, 7 dní v týdnu, což znamená absolutní změnu kvality bydlení obyvatel v okolí celého obchodního centra.
V blízkém okolí plánovaného hypermarketu není cyklostezka a ani zde nejsou přechody.
Přejít vozovku pod nadjezdem z ul. Alešova do ul. U garáží již dnes znamená velké riziko, natož při případném, dramatickém navýšení hustoty dopravy na tomto kruhovém objezdu.

V neposlední řadě je tímto záměrem ohrožena existence stávajících drobných podnikatelů ve měste.

Toto jsou argumenty, které by měly iniciovat aktivitu vedení města k hledání způsobů a prostředků, jak zabránit přebudování centra lázeňského města Poděbrady na nákupní zónu.

Petice si klade za cíl aktivizovat občany Poděbrad, kterým není lhostejné, jak a kde budeme žít. Jestli v lázeňském městě, nebo v nákupním centru.
Děkujeme za Vaši podporu.

Za petiční výbor: Roman Gütter, Kozinova 804, Poděbrady

 

Myslím, že nic dalšího psát nemusím.

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

za zrušení dočasného užívacího práva  Pražského centra, z. s., IČO: 04300696, se sídlem Pod Žvahovem 39/56, Praha 5 Hlubočepy (dále jen „ Pražské centrum“), k nemovitosti Kasárna Karlín, nacházející se na adrese Prvního Pluku 2, 186 00 Praha 8.

 My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme Ministerstvo spravedlnosti České republiky, jakožto vlastníka shora uvedené nemovitosti, o zrušení užívacího práva Pražského centra k nemovitosti Kasárna Karlín.

Pražské centrum, se dle původních vyjádření mělo, v rámci projektu MČ Praha 8, zasadit o ochranu, zvelebování a popularizaci objektu Kasárna Karlín, a to vybudováním kulturního centra. Již na počátku své činnosti bylo Pražské centrum seznámeno se skutečností, že Kasárna Karlín jsou umístěna uprostřed obytné zóny, tvoří součást bloku obytných domů a že žádná část areálu kasáren, nebyla kolaudována a tedy ani technicky a stavebně uzpůsobena pro účely pořádání pravidelných diskoték, koncertů či jiných veřejných produkcí. Z tohoto důvodu a s ohledem na zajištění klidného bydlení obyvatel sousedních domů, se měly v areálu pořádat zejména výstavy a přednášky, vybudováno zde mělo být dětské hřiště a jiná sportoviště, restaurace, kavárna apod., a ve zcela výjimečných a ojedinělých případech zde měl být uspořádán koncert či divadelní představení. Chtěli bychom v této souvislosti zdůraznit, že shora uvedený původní záměr využití opuštěného areálu kasáren, byl místními obyvateli považován za velmi prospěšný.

Oproti původnímu záměru však již od počátku docházelo v areálu k velmi častému rušení nočního klidu, a to díky zcela převažujícímu využití kasáren, kterým je konání nejrůznějších audio/audiovizuálních produkcí, diskoték, koncertů nebo letního kina. Nelze opomenout též skutečnost, že k rušení nočního klidu se často připojují samotní návštěvníci akcí. Z tohoto důvodu do areálu byla a až do současné doby je, několikrát týdně přivolávána hlídka Městské policie, o čemž svědčí záznamy volání na příslušnou telefonní linku, ale též několik zvukových záznamů pořízených obyvateli sousedních domů ze shora uvedených akcí. Opakovaně jsme se proto obraceli s žádostmi o nápravu daného stavu jak na samotného provozovatele a poté i na touto věcí pověřeného zástupce MČ Prahy 8. K jakémukoliv zlepšení či nápravě však nedošlo.

Jsme nuceni konstatovat, že stávající uživatel Kasáren Karlín, Pražské centrum, se nepřetržitě dopouští porušování právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku, ale též právních norem upravujících hygienické, bezpečnostní či protipožární zásady. V tomto výčtu nelze vynechat též skutečnost, že stávající provoz v Karlínských kasárnách může zásadním způsobem vést k poškození samotné nemovitosti, která je kulturní památkou a jejíž přípustný účel využití, daný příslušným povolením, je zcela rozdílný od aktuálního způsobu užívání.

S ohledem na shora uvedené proto požadujeme:

1. Okamžité zrušení/ukončení veškerých veřejných produkcí v celém areálu Kasárna Karlín

2. Zrušení/ukončení užívacího práva Pražského centra, z. s. k nemovitosti Kasárna Karlín,

Předem děkujeme

Za Petiční výbor:

Jitka Malá, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, e-mail: vitkova7@email.cz

Petra Pechová, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, email: vitkova7@email.cz

Za petiční výbor jsou členové/členky, oprávněny jednat společně i jednotlivě.

 Jsem proti prodeji občerstvení v národním památníku obětem holocaustu v Malé pevnosti Terezín v místě ,kde byla kantýna pro jednotky SS. Jedná se dle mého názoru o znesvěcení národního památníku a urážku všech ,kterým je památník určen. Je to stejné jako by se prodávali vstupenky v místnosti,kde byl příjem vězňů.

Co je říct.

Nám níže podepsaným studentům Konzervatoře Duncan Centre se nelíbí vývoj školy pod vedením paní ředitelky Romany Lisnerové. 

Rádi bychom poukázali na to, že vnímáme napětí, které panuje na naší konzervatoři, způsobené dlouhodobými neshodami mezi pedagogickým sborem a vedením. 

Domníváme se, že paní ředitelka jedná v zájmu školy pouze co se materiálního vybavení týče, přičemž přehlíží její filosofický rozměř. Jedním z projevů tohoto jednání jsou změny v personálním složení pedagogického sboru, to jest nahrazení kvalitních profesorů lidmi, jež shledáváme nekompetentními pro jejich "gymnazijní" přístup. Škola tak zbytečně ztrácí pedagogy, kteří jsou ztotožněni se skutečnými hodnotami Duncanismu, jako je například pan profesor Záhora. V teoretické sféře dále přichází o výborné kantory, těm buď neprodlužuje pracovní smlouvu, nebo je vypuzuje svým nepřátelským chováním.

Jsme přesvědčeni, že naše konzervatoř má určitá specifika a nelze v ní aplikovat některé postupy a způsoby výuky, které jsou běžné na ostatních středních školách a gymnáziích. Odborný přístup v oblasti tance je pro nás prioritní. Relevantní připomínky pedagogů, vědomých si hloubky odkazu Isadory Duncan, ke způsobu vedení výuky by měly být zohledňovány. A to v zájmu profesního a především OSOBNOSTNÍHO rozvoje studentů, jak tomu bylo dříve.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby:

ve městě Žatec, okres Louny, došlo k revitalizaci – vybudování nového skateparku jež by odpovídal současným trendům v oblasti těchto sportů. A tím bylo zachováno odpovídající zázemí pro tento sport, jež má právě i ve městě Žatec dlouholetou tradici a mohlo tak dojít k jeho udržení a rozvoji. V posledních letech dochází k budování novodobých moderních skateparků i v mnohem menších městech.

Současná podoba skateparku se od jeho vybudování v roce 1998 nikterak nezměnila a postupem času dochází k jeho chátrání a podmínky pro tento sport se stávají nevyhovující a možná až v některých případech nebezpečné právě pro začínající jezdce, jež by se tomuto sportu rádi také věnovali. S ohledem na několikaletou tradici tohoto sportu v našem regionu a možnosti jeho rozvoje, větší zapojení mládeže, žádáme o vybudování zcela nového skateparku, jež by poskytl odpovídající a bezpečné zázemí, které by podpořilo rozvoj místního sportu a kultury.

Dále žádáme o zachování lokalizace nového skateparku na místě toho stávajícího, s ohledem na tradici, vhodnost lokace s přihlédnutím právě k dostupnosti jak z celého města tak pro přijíždějící návštěvníky odjinud.

Prostřednictvím této petice usilujeme o zlepšení sportovního a kulturního zázemí ve městě Žatec. Věříme, že tyto požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz.

Děkujeme

Občasné sdružení z.s.
Vrchlického 3096
Žatec 43801
IČO: 018 358 07

Otevřený dopis poslancům a poslankyním PSP ČR

Poslanci KDU-ČSL a dalších stran navrhují, aby se do Listiny základních práv a svobod (která nyní ve svém článku 32 zakotvuje ochranu rodičovství a rodin) dostala ochrana manželství jako výlučného svazku muže a ženy. Zdůrazňují, že tato výlučnost neznamená zpochybnění jiných, rozuměj stejnopohlavních svazků. Podle nás má však tento návrh zabránit přijetí novely, která umožní manželství i pro gay a lesbické páry. 

Křesťanští demokraté argumentují také křesťanskou tradicí a ochranou tzv. tradiční rodiny. Považujeme za svou povinnost se jako křesťané a křesťanky ozvat, protože v účelových politických zásazích do jednoho z pilířů právního řádu České republiky, jímž je Listina základních práv a svobod, vidíme velké nebezpečí. Listina je zárukou stability každodenního života občanů i celého státu a její případné změny by měly být v zájmu obecného blaha společnosti i jednotlivých občanů. 

Deklarace II. Vatikánského koncilu Dignitatis humanae v čl. 6 definuje obecné blaho společnosti jako „souhrn životních podmínek společenského života, jejichž prostřednictvím mohou lidé plněji a snáze dosáhnout své dokonalosti“. Obecné blaho tedy záleží v zachovávání práv a povinností lidské osoby. Jako křesťanky a křesťané jsme přesvědčeni, že stát by měl vytvářet takové právní podmínky, aby všichni jednotlivci mohli dojít svého práva, uskutečňovat své hodnoty a dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti. Mezi tyto zásadní hodnoty chráněné státem by měl patřit nejen život občana jako jedince, ale i rodinné prostředí založené na partnerském či příbuzenském vztahu.

K navrhované novelizaci čl. 32 odst. 1. Listiny základních práv a svobod nespatřujeme žádný důvod. Rodina, včetně manželského svazku, který je jednou ze součástí rodinného systému, pod ochranou zákona je. Tím, že se zdůrazní výjimečnost jedné formy rodinného uspořádání založené na manželství, by naopak mohly být vnímány rodiny na manželství nezaložené jako rodiny druhé kategorie. A přitom ve všech formách partnerského soužití mohou být (a také jsou) vychovávány děti a i v nich může člověk „dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti“, jak je uvedeno výše. 

Smysl křesťanské politiky vidíme v rozšiřování přístupu občanů k vlastnímu rozvoji i rozvoji demokratické společnosti. Ceníme si moudrosti našich předků zachované ve slovech Písma „lépe dvěma než jednomu“ (Kaz 4, 9). Vážíme si (dosud nedoceněného) revolučního přístupu apoštola Pavla, který v listu Galatským při kritice „falešných učitelů“ píše, že podle evangelia jsou všichni jedno v Kristu a že „není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou“ (Gal 3, 28).

Jako křesťané a křesťanky bereme slova apoštola Pavla o neexistenci rozdílu mezi ženou a mužem vážně. Chceme, aby si heterosexuální i LGBT lidé, kteří chtějí žít v manželství, tedy v dlouhodobém vztahu založeném na vzájemné lásce, úctě a důvěře, byli v přístupu k němu rovni. Všichni jsme přece děti Boží!

Logos, společenství LGBTQ věřících

Veronika Dočkalová, předsedkyně spolku Logos

Lukáš Horyna, pracovník v neziskové organizaci

Radek Šoustal, zaměstnanec ve státní správě

Stanislav Kostiha, překladatel

Františka Zezuláková Schormová, doktorandka

Jan Bierhanzl, filosof

Anna Remešová, redaktorka

Ludmila Böhmová, sociální pracovnice

Viktorie Aldabaghová, studentka

Tomáš Trusina, farář, manžel a otec osmi dětí

Layla Bartheldi, kuchařka

Olga Bierhanzlová, studentka

Václav Orcígr, sociolog

Pavel Keřkovský, českobratrský farář a učitel ETF UK

Adam Borzič, básník a šéfredaktor Tvaru

Magdaléna Trusinová, rodičovská dovolená

Barbora Matysová, socioložka

Tereza Semotamová, překladatelka

Jan Rückl, biblista, ETF UK

Jakub Trusina, IT specialista

Mgr. Lukáš Klíma - farář Českobratrské církve evangelické v Proseči

Alžběta Trusinová, podnikatelka

Jiří Ort, farář ČCE

Vážená Praho 4,

jakožto pražští studenti zajímající se o kulturní život ve městě a veřejném prostoru, již přes půl roku provozujeme na své finanční náklady a ve svém volném čase galerii Artrafika, která vznikla záchranou a rekonstrukcí (opět z našich soukromých financí bez pomoci města) staré a několik let chátrající budovou trafiky. Bohužel jsme ale zatížení záborovými poplatky od TSK a městské části, které nejsme schopni financovat. Navíc náš provoz město nestojí ani korunu.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s tím, aby studentské galerii Artrafika (na křižovatce ulic Novodvorská a Jílovská, Praha 4 – Braník, na pozemku parc. č. 2612/148 v katastrálním území Braník) za část pozemku s několik let opuštěnou trafikou byly účtovány poplatky související s využitím pozemku o který se galerie stará a pečuje, a který město ani jiné subjekty nestojí žádné peníze a z využití plynou pouze výhody pro město a jeho obyvatele (kulturní aktivity, výstavy, autorská čtení, večery s poezií a další), proto žádáme vyjímku pro užívání prostoru. Toto místo se povedlo svépomocí opravit a přivést k životu, místo chátrající nic neprodukující stavby.
A to ve výměře 20m2 (za což po nás je žádáno přes 150.000 Kč) na nevyužívaném konci slepé ulice Jílovská, kde stála NEVYUŽITÁ trafika (všech stranách galerie je a bude zachován prostor chodníku minimálně o šíři 1,5 metru a nebude bráněno průjezdu automobilů či jejich parkování).

Vážený pane starosto, prosíme Vás, abyste se zasadil o výjimku v užívání komunikace z výše uvedených důvodů, a aby se vyhovělo kladně v této žádosti o vyjímku užívání prostoru o výše zmíněné výměře na výše zmíněném pozemku, což potvrzujeme níže svým podpisem.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Petiční výbor zastupuje Filip Zatloukal

Pokud jste již podepsali papírovou verzi, prosím NEPODEPISUJTE tuto online, ať nemáme tolik práce s dvojtými podpisy, DĚKUJEME.

Díky