FTV Prima, spol. s r.o. začala od 3. prosince vysílat nový pořad Linka 112. Přestože má pořad dle samotné televize předat zkušenost nebo poučení a snaží se o nezkreslený popis práce dispečerů, výsledek je přesně opačný.

Televize Prima má však, i přes vlnu kritiky, která se na ni po odvysílání několika dílů snesla, stále možnost vyjít z této situace s čistým štítem.

Existuje celá řada vzdělávacích videí, která pocházejí od profesionálů ze složek integrovaného záchranného systému a která názorně ukazují, jak postupovat v případě ohrožení.

Zařazení těchto videí do vysílání dosud podle jednotlivých televizí bránil nedostatek vysílacího času. Pokud tedy Primě skutečně jde o poučení, má nyní ideální příležitost, zařadit tato videa do vysílání každý všední den od 16:50, kdy běží Linka 112.

Diváci sice přijdou o "rodinné příběhy dispečerů", ale zato se mohou dozvědět, jak správně resuscitovat, co dělat v případě aktivního střelce nebo zcela aktuálně jak předejít požárům od adventních věnců.

My, níže podepsaní, žádáme vedení FTV Prima, aby zvážilo možnost nahrazení pořadu Linka 112 videi, která mají prokazatelný přínos v oblasti přípravy na mimořádné události.

Chopí se Prima této příležitosti a dokáže, že jí skutečně šlo o předání poučení?

My, níže podepsaní požadujeme přejmenování Letná Obchodní centrum, dříve také Paláce Stromovka na Obchodní centrum Jiřího Káry. Tento název by měl odkazovat na historii oblasti, kdy se v budově, která stála na místě budoucího obchodního centra v roce 2000 oženila hvězda Prahy 7 Jiří Kára. 

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

1725

Vážení členové zastupitelstva města Chomutov,
ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb.  o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí o obnovu provozu Městských Lázní v Chomutově.  My níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s aktuálním stavem Městských lázní v Chomutově a zdvořile žádáme o obnovu budovy zejména  její plavecké části s vyjímečným 50m bazénem, a o co nejrozumnější konverzi ostatních částí  budovy s důrazem na estetičnost a ekonomičnost provozu. Vše samozřejmě po vypsání veřejné architektonické soutěže.

Projekt budovy Městských Lázní vznikl v 60. letech, 60. a 70. léta minulého století byla příznačná  ojedinělou  moderní architekturou. Lázně  tvoří elegantní hranici mezi městkým parkem a centrem města jak svou velikostí tak řešením své proskléné fasády. Funkční budova Městkých Lázní podpoří oživení centra Chomutova - města sportu.
 

Společnost s miliardovými obraty Alza dostala pokutu 150 000 Kč za automatické přidávání produktů, které si lidé nevybrali do jejich košíků. Odstranit toto nechtěné zboží lze pouze manuálně. Drzost Alzy přitom nezná mezí, tento svůj neetický čin omlouvá zvýšením komfortu nakupujících či dokonce testováním jejich pozornosti. Nemá smysl rozebírat aroganci Alzy, jejich způsob dodábvky, postupy při reklamaci atd. Co je ale neskutečné, aby firma s takovým obratem obdržela pokutu, která se jim na nechtěně zakoupených produktech vrátí za týden. Požadujeme pro Alzu pokutu vwe výši 150 000 000 Kč a postavení jejího obchodního ředitele na pranýř na Staroměstském náměstí.

Cíl této petice je donutit zaplatit México mikiny které právě oni bezohledně zníčili

Nesouhlasím s aktualní sochou Věry Špinarové, žádám její odstranění a vytvoření realné památky na tuto osobnost. Plnou odpovědnost a úhradu nákladů zadavatelům a odpovědným osobám za schválení sochy.

Touto peticí, kterou jsme včerejším dnem spustili, nechceme poukázat pouze na betonového "pukavce" před novým divadlem. Toto vejce je sice vidět, ale je to pouze jeden problém. Divadlo jich má mnohem víc a mnohem horší. A co je podstatné, brzy uplyne záruční doba na řešení těchto problémů, což nikdo neřeší a pak už si, tyto zjevné nedostatky, zaplatíme bohužel sami.

Bavorka
Když Václav Chaloupek točil v devadesátých letech minulého století reportáž o slepicích bavorkách (k vidění na Facebooku Tvořte s námi Plzeň), ani ve snu ho nenapadlo, že velké vejce se jednou stane symbolem před novým divadlem v Plzni. Je zkamenělé, ne moc hezké, rozpůlené a zase slepené, malé a šedivé a slouží Plzeňanům pro legraci. Vážou na něj velikonoční vajíčka, balí ho do alobalu. V obou případech je to lepší, než když jen tak leží a nahoře z něj začínají koukat dráty.
Vajíčko, v němž se bude zrcadlit okolí, a divák tak bude vtažen do magického světa ještě před vstupem do budovy.  Krásný popis skulptury, která měla být třešničkou na dortu nového divadla v Plzni. Ve vajíčku se rozhodně nic nezrcadlí. Je zhruba o třetinu menší a ještě o kus menší vypadá, protože se před divadlem válí a nestojí. Prostě taková demoverze. Za 6 a půl milionu.
Naší petiční akcí vyzýváme konšele, aby vajíčko nařídili zhotovitelské firmě odstranit a nahradili ho původním
návrhem. Pomozte nám, prosím, pokud byste také raději viděli před divadlem vajíčko navržené ve studii.
Víme, že v nové budově je celá řada naléhavějších problémů. Ty však nejde odstěhovat, ty se musí opravit. Plzeň je bohaté město. Proč si však dodavatelé mohou dělat, co chtějí, a naši radní tomu jen přihlížejí? O prázdninách byla například uzavřena část budovy, hygieně se nelíbila plíseň v ní!!!
Známé jsou stížnosti vozíčkářů, chybí jim bezbariérový přístup. Ve velké části stavby za miliardu zase není klimatizace (tu už mají i obyčejné obchodní domy)!!! Budova má podzemní garáže. Jen škoda, že nejsou spojené ani malou chodbičkou s divadlem. Takže deštníky a v plískanici honem podél divadla ke vchodu.
Už téměř 2 tisíce návštěvníků se pohodlně, ale marně usadilo do křesel a těšilo na umělecký zážitek. Technika selhala a diváci byli posláni s omluvou domů. V jednom případě šli domů i z náhradního představení. To nejsou bolesti začínajícího provozu, zvlášť když k nim dochází tři roky po otevření.
Nikdo už ani nesleduje technické chyby, které představení jen ohrozily.  V roce zahájení to bylo za září a říjen dvanáct představení. Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) zastupitelům vysvětloval, jak už jsou všechny technické závady odstraněny. Od listopadu do prosince téhož roku pak technika selhala ještě patnáctkrát. Snad žádný ředitel divadla se nenaběhal tolik před oponu jako ten plzeňský s prosbou, aby nám diváci odpustili. A když nebyl ředitel, omlouvali se režiséři či scénáristé. A diváci trpělivě čekali půl hodiny i více. Komu by se taky chtělo odcházet z divadla, když se pohodlně usadil, manželka má hlavu od holiče a manžel se těší na sklenku po představení?

Petice proti kácení stromů v okolí Lesního divadla v Řevnicích

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovaným projektem Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo”, v jehož rámci má být pokáceno přibližně 230 vzrostlých zdravých stromů (dubů, buků, borovic a modřínů) v těsné blízkosti Lesního divadla a jeho okolí:

Jsme přesvědčení, že rekonstrukce lesní cesty je zcela zbytečná:

- současný stav je pro stávající neintenzivní a příležitostnou dopravu naprosto vyhovující – obě části lesní cesty se nacházejí za dopravní značkou zákaz vjezdu
- cesta je sjízdná celoročně (včetně složek Integrovaného záchranného systému) a nenacházejí se na ní žádné výrazné výtluky či výmoly
- předpokládanou finanční spoluúčast města Řevnic ve výši 689 751,- Kč bez DPH lze využít vhodněji na úpravu jiných lesních cest, které rekonstrukci skutečně potřebují

Vykácením 230 stromů dojde k nevratnému zásahu do charakteristické atmosféry Lesního divadla a jeho okolí:

- v přímém okolí divadla zmizí několik desítek stromů a změní se tak na vyprahlou mýtinu
- v okolí lesní cesty vzniknou 5metrové vykácené pásy a holá místa
- zvýší se frekvence projíždějících aut a jejich rychlost
sníží se diverzita lesa a zmizí přirozená místa pro hnízdění lesního ptactva

Lesní divadlo a jeho okolí včetně lesní cesty jsou oblíbeným rekreačním a odpočinkovým místem řady místních obyvatel a s oblibou jej využívají rovněž turisté, běžci, pejskaři a místní mateřské školy. Po lesní cestě vedou také turistické značky a jsou tak vstupní branou do Brd.

Kromě výše uvedeného jsme také přesvědčení o tom, že splnění lesního hospodářského plánu je možné i na jiných místech lesa v majetku města Řevnic, než v okolí Lesního divadla.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že navrhovaný projekt nebyl projednán s veřejností, vyzýváme zastupitele města Řevnic, aby respektovali názor obyvatel vyjádřený touto peticí, zastavili projekt Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo“ a zabránili vykácení 230 stromů.

Petiční místa:

Salon Klára: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

Lékárna U Stříbrné hvězdy: Komenského 535 Spotřební zboží Jelínek: Komenského 124

Květinka Řevnice: nám. Krále Jiří z Poděbrad 626

Za petiční výbor:

Jaroslava Vyletová

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

vyletovaj@seznam.cz

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

za zrušení dočasného užívacího práva  Pražského centra, z. s., IČO: 04300696, se sídlem Pod Žvahovem 39/56, Praha 5 Hlubočepy (dále jen „ Pražské centrum“), k nemovitosti Kasárna Karlín, nacházející se na adrese Prvního Pluku 2, 186 00 Praha 8.

 My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme Ministerstvo spravedlnosti České republiky, jakožto vlastníka shora uvedené nemovitosti, o zrušení užívacího práva Pražského centra k nemovitosti Kasárna Karlín.

Pražské centrum, se dle původních vyjádření mělo, v rámci projektu MČ Praha 8, zasadit o ochranu, zvelebování a popularizaci objektu Kasárna Karlín, a to vybudováním kulturního centra. Již na počátku své činnosti bylo Pražské centrum seznámeno se skutečností, že Kasárna Karlín jsou umístěna uprostřed obytné zóny, tvoří součást bloku obytných domů a že žádná část areálu kasáren, nebyla kolaudována a tedy ani technicky a stavebně uzpůsobena pro účely pořádání pravidelných diskoték, koncertů či jiných veřejných produkcí. Z tohoto důvodu a s ohledem na zajištění klidného bydlení obyvatel sousedních domů, se měly v areálu pořádat zejména výstavy a přednášky, vybudováno zde mělo být dětské hřiště a jiná sportoviště, restaurace, kavárna apod., a ve zcela výjimečných a ojedinělých případech zde měl být uspořádán koncert či divadelní představení. Chtěli bychom v této souvislosti zdůraznit, že shora uvedený původní záměr využití opuštěného areálu kasáren, byl místními obyvateli považován za velmi prospěšný.

Oproti původnímu záměru však již od počátku docházelo v areálu k velmi častému rušení nočního klidu, a to díky zcela převažujícímu využití kasáren, kterým je konání nejrůznějších audio/audiovizuálních produkcí, diskoték, koncertů nebo letního kina. Nelze opomenout též skutečnost, že k rušení nočního klidu se často připojují samotní návštěvníci akcí. Z tohoto důvodu do areálu byla a až do současné doby je, několikrát týdně přivolávána hlídka Městské policie, o čemž svědčí záznamy volání na příslušnou telefonní linku, ale též několik zvukových záznamů pořízených obyvateli sousedních domů ze shora uvedených akcí. Opakovaně jsme se proto obraceli s žádostmi o nápravu daného stavu jak na samotného provozovatele a poté i na touto věcí pověřeného zástupce MČ Prahy 8. K jakémukoliv zlepšení či nápravě však nedošlo.

Jsme nuceni konstatovat, že stávající uživatel Kasáren Karlín, Pražské centrum, se nepřetržitě dopouští porušování právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku, ale též právních norem upravujících hygienické, bezpečnostní či protipožární zásady. V tomto výčtu nelze vynechat též skutečnost, že stávající provoz v Karlínských kasárnách může zásadním způsobem vést k poškození samotné nemovitosti, která je kulturní památkou a jejíž přípustný účel využití, daný příslušným povolením, je zcela rozdílný od aktuálního způsobu užívání.

S ohledem na shora uvedené proto požadujeme:

1. Okamžité zrušení/ukončení veškerých veřejných produkcí v celém areálu Kasárna Karlín

2. Zrušení/ukončení užívacího práva Pražského centra, z. s. k nemovitosti Kasárna Karlín,

Předem děkujeme

Za Petiční výbor:

Jitka Malá, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, e-mail: vitkova7@email.cz

Petra Pechová, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, email: vitkova7@email.cz

Za petiční výbor jsou členové/členky, oprávněny jednat společně i jednotlivě.

 Jsem proti prodeji občerstvení v národním památníku obětem holocaustu v Malé pevnosti Terezín v místě ,kde byla kantýna pro jednotky SS. Jedná se dle mého názoru o znesvěcení národního památníku a urážku všech ,kterým je památník určen. Je to stejné jako by se prodávali vstupenky v místnosti,kde byl příjem vězňů.

Co je říct.

Nám níže podepsaným studentům Konzervatoře Duncan Centre se nelíbí vývoj školy pod vedením paní ředitelky Romany Lisnerové. 

Rádi bychom poukázali na to, že vnímáme napětí, které panuje na naší konzervatoři, způsobené dlouhodobými neshodami mezi pedagogickým sborem a vedením. 

Domníváme se, že paní ředitelka jedná v zájmu školy pouze co se materiálního vybavení týče, přičemž přehlíží její filosofický rozměř. Jedním z projevů tohoto jednání jsou změny v personálním složení pedagogického sboru, to jest nahrazení kvalitních profesorů lidmi, jež shledáváme nekompetentními pro jejich "gymnazijní" přístup. Škola tak zbytečně ztrácí pedagogy, kteří jsou ztotožněni se skutečnými hodnotami Duncanismu, jako je například pan profesor Záhora. V teoretické sféře dále přichází o výborné kantory, těm buď neprodlužuje pracovní smlouvu, nebo je vypuzuje svým nepřátelským chováním.

Jsme přesvědčeni, že naše konzervatoř má určitá specifika a nelze v ní aplikovat některé postupy a způsoby výuky, které jsou běžné na ostatních středních školách a gymnáziích. Odborný přístup v oblasti tance je pro nás prioritní. Relevantní připomínky pedagogů, vědomých si hloubky odkazu Isadory Duncan, ke způsobu vedení výuky by měly být zohledňovány. A to v zájmu profesního a především OSOBNOSTNÍHO rozvoje studentů, jak tomu bylo dříve.

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby:

ve městě Žatec, okres Louny, došlo k revitalizaci – vybudování nového skateparku jež by odpovídal současným trendům v oblasti těchto sportů. A tím bylo zachováno odpovídající zázemí pro tento sport, jež má právě i ve městě Žatec dlouholetou tradici a mohlo tak dojít k jeho udržení a rozvoji. V posledních letech dochází k budování novodobých moderních skateparků i v mnohem menších městech.

Současná podoba skateparku se od jeho vybudování v roce 1998 nikterak nezměnila a postupem času dochází k jeho chátrání a podmínky pro tento sport se stávají nevyhovující a možná až v některých případech nebezpečné právě pro začínající jezdce, jež by se tomuto sportu rádi také věnovali. S ohledem na několikaletou tradici tohoto sportu v našem regionu a možnosti jeho rozvoje, větší zapojení mládeže, žádáme o vybudování zcela nového skateparku, jež by poskytl odpovídající a bezpečné zázemí, které by podpořilo rozvoj místního sportu a kultury.

Dále žádáme o zachování lokalizace nového skateparku na místě toho stávajícího, s ohledem na tradici, vhodnost lokace s přihlédnutím právě k dostupnosti jak z celého města tak pro přijíždějící návštěvníky odjinud.

Prostřednictvím této petice usilujeme o zlepšení sportovního a kulturního zázemí ve městě Žatec. Věříme, že tyto požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz.

Děkujeme

Občasné sdružení z.s.
Vrchlického 3096
Žatec 43801
IČO: 018 358 07

Otevřený dopis poslancům a poslankyním PSP ČR

Poslanci KDU-ČSL a dalších stran navrhují, aby se do Listiny základních práv a svobod (která nyní ve svém článku 32 zakotvuje ochranu rodičovství a rodin) dostala ochrana manželství jako výlučného svazku muže a ženy. Zdůrazňují, že tato výlučnost neznamená zpochybnění jiných, rozuměj stejnopohlavních svazků. Podle nás má však tento návrh zabránit přijetí novely, která umožní manželství i pro gay a lesbické páry. 

Křesťanští demokraté argumentují také křesťanskou tradicí a ochranou tzv. tradiční rodiny. Považujeme za svou povinnost se jako křesťané a křesťanky ozvat, protože v účelových politických zásazích do jednoho z pilířů právního řádu České republiky, jímž je Listina základních práv a svobod, vidíme velké nebezpečí. Listina je zárukou stability každodenního života občanů i celého státu a její případné změny by měly být v zájmu obecného blaha společnosti i jednotlivých občanů. 

Deklarace II. Vatikánského koncilu Dignitatis humanae v čl. 6 definuje obecné blaho společnosti jako „souhrn životních podmínek společenského života, jejichž prostřednictvím mohou lidé plněji a snáze dosáhnout své dokonalosti“. Obecné blaho tedy záleží v zachovávání práv a povinností lidské osoby. Jako křesťanky a křesťané jsme přesvědčeni, že stát by měl vytvářet takové právní podmínky, aby všichni jednotlivci mohli dojít svého práva, uskutečňovat své hodnoty a dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti. Mezi tyto zásadní hodnoty chráněné státem by měl patřit nejen život občana jako jedince, ale i rodinné prostředí založené na partnerském či příbuzenském vztahu.

K navrhované novelizaci čl. 32 odst. 1. Listiny základních práv a svobod nespatřujeme žádný důvod. Rodina, včetně manželského svazku, který je jednou ze součástí rodinného systému, pod ochranou zákona je. Tím, že se zdůrazní výjimečnost jedné formy rodinného uspořádání založené na manželství, by naopak mohly být vnímány rodiny na manželství nezaložené jako rodiny druhé kategorie. A přitom ve všech formách partnerského soužití mohou být (a také jsou) vychovávány děti a i v nich může člověk „dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti“, jak je uvedeno výše. 

Smysl křesťanské politiky vidíme v rozšiřování přístupu občanů k vlastnímu rozvoji i rozvoji demokratické společnosti. Ceníme si moudrosti našich předků zachované ve slovech Písma „lépe dvěma než jednomu“ (Kaz 4, 9). Vážíme si (dosud nedoceněného) revolučního přístupu apoštola Pavla, který v listu Galatským při kritice „falešných učitelů“ píše, že podle evangelia jsou všichni jedno v Kristu a že „není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou“ (Gal 3, 28).

Jako křesťané a křesťanky bereme slova apoštola Pavla o neexistenci rozdílu mezi ženou a mužem vážně. Chceme, aby si heterosexuální i LGBT lidé, kteří chtějí žít v manželství, tedy v dlouhodobém vztahu založeném na vzájemné lásce, úctě a důvěře, byli v přístupu k němu rovni. Všichni jsme přece děti Boží!

Logos, společenství LGBTQ věřících

Veronika Dočkalová, předsedkyně spolku Logos

Lukáš Horyna, pracovník v neziskové organizaci

Radek Šoustal, zaměstnanec ve státní správě

Stanislav Kostiha, překladatel

Františka Zezuláková Schormová, doktorandka

Jan Bierhanzl, filosof

Anna Remešová, redaktorka

Ludmila Böhmová, sociální pracovnice

Viktorie Aldabaghová, studentka

Tomáš Trusina, farář, manžel a otec osmi dětí

Layla Bartheldi, kuchařka

Olga Bierhanzlová, studentka

Václav Orcígr, sociolog

Pavel Keřkovský, českobratrský farář a učitel ETF UK

Adam Borzič, básník a šéfredaktor Tvaru

Magdaléna Trusinová, rodičovská dovolená

Barbora Matysová, socioložka

Tereza Semotamová, překladatelka

Jan Rückl, biblista, ETF UK

Jakub Trusina, IT specialista

Mgr. Lukáš Klíma - farář Českobratrské církve evangelické v Proseči

Alžběta Trusinová, podnikatelka

Jiří Ort, farář ČCE