My, níže podepsaní občané města Karlovy Vary a další znepokojení obyvatel, tímto jsme oslovili naši nespokojenost a žádáme o odvolání primátorky města Karlovy Vary, paní Andrey Pfeffer Ferklové, z důvodů, které jsou uvedeny níže.
Důvody petice:
1.    Nedodržení podmínek povolení: Kavárna v podobě dřevěného modulu byla po ukončení Mezinárodního filmového festivalu (MFF) ponechána ve Dvořákových sadech v rozporu s dočasným povolením. Tato stavba byla do nedávna nelegální a představovala černou stavbu v oblasti, která vyžaduje zvláštní ochranu.
2.    Porušení pravidel ochrany pramenů: Oblast Dvořákových sadů je zónou s nejvyšší ochranou pramenů. Jakékoliv zásahy do této oblasti musí být schváleny Českým inspektorátem lázní a zřídel, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Nelegální umístění kavárny představuje riziko pro tyto chráněné prameny.
3.    Střet zájmů: Kavárnu v Dvořákových sadech instalovala společnost Progresus a pronájem této stavby drží manžel paní primátorky, pan Tomáš Pfeffer. Tato skutečnost je zřejmým střetem zájmů, který ohrožuje důvěru veřejnosti ve spravedlivé a transparentní vedení města.
Vyzýváme zastupitelstvo města Karlovy Vary k okamžitým krokům vedoucím k nápravě této situace, prošetření celé situace a zajištění, aby podobná pochybení v budoucnosti již nenastala. Žádáme rovněž o podniknutí nezbytných právních kroků k zjištění kdo nelegálně v ochranném pásmu nelegálně kopal k zavedení všech přípojek.
Svůj podpis připojujeme jako vyjádření našeho požadavku na nápravu popsané situace a na zajištění transparentního a zákonného vedení našeho města.

Petiční výbor:
Petr Ajšman, Krokova 37/339, Karlovy Vary

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.

Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.

Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.

Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.

Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.

Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/

PETICE „Za záchranu mosteckého autodromu“
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní, chceme touto peticí upozornit na ohrožení fungování významné fi rmy působící na území statutárního města Mostu, a to akciové společnosti AUTODROM MOST, která provozuje stejnojmenný závodní okruh, jenž je významným zaměstnavatelem a daňovým poplatníkem v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi.

Důvodem ohrožení její existence jsou zejména aktivity spolku Zdraví pro Most (dále jen spolek). Jeho členové prostřednictvím petice požadují výraznou regulaci činnosti autodromu, která by ale ve svém důsledku vedla k nemožnosti okruh provozovat.

Omezení provozu závodního okruhu, které chce spolek prosadit, by bylo likvidační a vyústilo by mimo jiné v:

• zrušení oblíbeného podniku Czech Truck Prix v Mostě,

• zmaření investic v řádech stamilionů korun,

• zrušení desítek přímých a několik set nepřímých pracovních míst.

Žádáme proto vedení města Mostu o podporu společnosti AUTODROM MOST v její další činnosti, a to z důvodů:

• aktivity společnosti se kromě motoristického sportu cíleně zaměřují na bezpečnost silničního provozu, prevenci kriminálního chování mládeže či podporu handicapovaných lidí,

• autodrom patří mezi hlavní atrakce Mostu i celého regionu,

• autodrom navštěvují každoročně statisíce diváků z celé Evropy i řady zemí všech světových kontinentů v rámci závodních víkendů,

• autodrom výrazně přispívá k rozvoji turistického a cestovního ruchu, a tedy ekonomickému oživení oblasti,

• autodrom pořádá školení řidičů policejních a hasičských speciálů v rámci integrovaného záchranného systému,

• autodrom nabízí příměstské letní dětské tábory.

Apelujeme proto na mostecké radní a zastupitele, aby nepřijímali žádná rozhodnutí k omezení činnosti fungující obchodní společnosti, ale naopak zaštítili společnost AUTODROM MOST v její snaze uvést do praxe v co nejkratší možné době účinná opatření, jimiž se podaří snížit hladinu hluku z provozu areálu.

Děkujeme

Za všechny, kteří jsou podepsáni pod touto peticí, jednají členové „Petičního výboru na záchranu mosteckého autodromu.“

Petiční výbor:

1) Předseda: Pavel Pech, bydliště: Zdeňka Fibicha 85, 434 01 Most

2) Člen: Jiří Soukup, bydliště: Střížovická 414/4, 400 01 Ústí nad Labem

Pan Pavel Pech je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

Většina současných politků se chová jako soukromníci bez zájmu o celek Takovým lidem antickém Řecku říkali idioti. Původně slovo idiot totiž mělo v řečtině náš význam soukromník. Pokud to platí u vás, nepokračujte ve čtení.

Čest výjimkám. Kdo z vás se zajímá o školství nebo sociální oblast? Rád  takové lidi podpořím? Do školství je třeba investovat především. Od r. 1989 slyším stále jen sliby. Jediné, co se uskutečnilo je, že si můžete děti vzdělávat podle svých měřítek, pokud na to máte dost peněz. Přitom se dále plýtvá veřejnými prostředky na výchovu poslušných mloků či poddaných jako za Marie Terezie.

Škola je od scholé - volný čas, kdy jsou děti svobodné od pracovní dřiny, aby mohly rozvíjet svoji tvořivost a sebepoznání. Také se případně uzdravit ze zranění či pochybeného vidění světa, do nichž je uvedou sice milující, ale nevědomí rodiče. Naučí se vnímat, že pravá skutečnost je vždy někde za všemi těmi moudrými myšlenkami, s nimiž se mohou během života setkat. A tou skutečností rozhodně nejsou ty myšlenky samotné!!!

Udělejte takové školství, aby aspoň 1/5 škol v ČR fungovala svobodně jako tvůrčí dílny, v nichž dítě tvoří samo sebe bez nadřazenosti učitelů. Bez takových, kteří si svévolně přisvojují to, že vědí nejlépe, kam se má vzdělání jim svěřených dětí ubírat.  Podobně jako to ví pan učitel Fiala při řízení státu. Jak slepí vedou slepé, všichni padnou do jámy. 

Nebo možná lépe, poskytněte podmínky k jeho rozvoji. Již se u nás objevila celá řada vzdělávacích modelů, v nichž se dětem daří skvěle a které jim poskytují podnětné prostředí pro jejich úspěšný rozvoj - např. unschooling, domškoláci, montessori, daltonské, lesní, jenské a waldorfské školy, 

Problémem pro mnohé rodiče jsou totiž ekonomické podmínky, za nichž se mohou jejich děti takových vzdělávacích modelů účastnit. Přitom rozdíl v dotaci na vzdělávání v běžné ZŠ s převahou frontální výuky a s nadřazenou roli učitele proti potřebné dotaci na alternativní způsoby základního vzdělávání není vzhledem k výsledku (mnohem větší radost ze vzdělávání) nijak velký. Vždyť tady investujeme do budoucnosti národa

Dítě by si mělo osvojit jako životní základ, že odpovědnost za rozhodnutí, která v životě činí je na něm. To však je téměř nemožné v situaci, kdy mu při frontální výuce učitel(ka) diktuje téměř každý další krok. Výsledkem takového vzdělání je mrhání lidskou energií, která se vybíjí ve vzájemných střetech, které plynou z autoritářsky nastaveného prostředí. Dítě má v podstatě dvě krajní možnosti, podřídit se nebo odporovat.

Učitel však často není schopen rozeznat, zda je dítě nesoustředěné pro nezájem nebo neschopnost se soustředit či pochopit výklad. Mnoho dětí soustředěnost projevuje, ale předmětem zájmu může být jen samotná činnost, která se před ním odehrává. Jiné nasadí masku zájmu jako mimikry

Základ nezájmu dětí o školu plyne z toho, že učitel často dítě vnímá jako nevědomé. Pokud dětem nasloucháme, můžeme se hodně dozvědět nejen o nich, ale i o sobě samých.

Škola se často podobá kasárnům či nemocnici. "Efektivitě" síly státu, péče o zdraví či vzdělávání je podřízen život v takové instituci, která tím ztrácí živost a tím i vlastní účel, kterému má sloužit - život jako takový. Pak i její efektivita je pochybná.

Poslední dobou se mluví o investicích do obrany. Nehledě k davové psychóze, kterou často řídí ti, kteří těží z následného obchodu se zbraněmi a smrtí, je armáda  vždy nenažraná. Dáte-li jí příležitost, spolkne vše, co do ní hodíte, včetně vašich spoluobčanů i vás samotných. Maximum by měla být současná 2% HDP. Ušetřené procento z plánovaných 3% by se mohlo investovat do rozvoje humánnějších modelů obecně přístupného vzdělávání.

 Cestu konfrontace EU s velmocemi je cesta, která vede do záhuby. Egoistické nároky se vzájemně posilují jako akce a reakce a většinou končí velkým konfliktem.

Braňme se svobodně vzdělanou populací, která se nedá zotročit.

Podepište pokud chcete aby marek šel na buzzcut

Zastání a omluvu za řidiče který vyhodil cestující z tramvaje který dělá svojí práce a cestují byl hrubý dokud není celé video zaslouží si omluvu jak od zaměstnavatele i od politiků

Nesouhlasíme s “výběrovým” řízením a případné změně nájemce venkovních prostor TJ TESLA BRNO.

Stávající nájemci zde objevili a vybudovali místo, kam rádi chodí lidé z celého Brna, návštěvníci Tesly i rodiny s dětmi. Opuštěnému prostoru dali nový život. Roky se zde nic nedělo, Tesla stejně jako městská část s prostorem nijak nenakládala.

V místě se vytvořila silná komunita návštěvníků, potkávají se zde obyvatelé městské části i celé rodiny.

My jako návštěvníci RAST coffee s tímto rozhodnutím nesouhlasíme a proto podepisujeme tuto petici k zachování stávajících nájemců, kteří se o místo starají a organizují tu bez jakékoliv pomoci veřejné akce.

Níže podepsaní občané, pracovníci v kultuře a představitelé odborné veřejnosti vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem, jakým Ministerstvo kultury ČR připravuje sloučení dvou významných kulturních institucí – Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).

Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) pečuje, mimo jiné, o veškeré neprofesionální aktivity v ČR, ať je to divadlo, tanec, zpěv, film, fotografie, výtvarné umění, aktivity studentů a mládeže atd. Jsou to stovky až tisíce souborů, spolků, škol a školských zařízení a další tisíce jednotlivců, kteří svou kreativní činností podporují sociální angažovanost a komunitní soudržnost také v místech, kde absentuje profesionální kultura. Rozvíjejí sebevědomí, komunikační dovednosti a schopnost týmové práce a přispívají k bohatšímu a soudržnějšímu kulturnímu životu. Omezení podpory těchto souborů i jednotlivých osob by mělo nevratný negativní důsledek na celou společnost.

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) pečuje o profesionální umění zejména v oblasti divadla. Zajišťuje řadu prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouholetou tradicí, výzkumnou činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí. Spravuje jedinečné specializované knihovny zaznamenává divadelní historii a provozuje rozsáhlou dokumentační a sbírkotvornou činnost.

Jakkoliv se může zdát činnost obou institucí obdobná, vykazuje značné rozdíly, a to jak ve svých cílech, tak i ve svém provozu.

Sloučení těchto institucí, plánované k 30. 6. 2025, je připravováno bez jakékoli předchozí odborné diskuse, bez zveřejnění analýz či studií proveditelnosti a bez předchozí konzultace s dotčenými institucemi a jejich partnery. Tento překotný a netransparentní postup vzbuzuje vážné obavy o budoucnost obou institucí a vytváří riziko nevratného poškození české kultury.

Po Ministerstvu kultury ČR požadujeme:

Vypracování a zveřejnění analýzy dopadů tohoto sloučení

Za klíčové považujeme zveřejnění důvodů a cílů transformace, analýzy přínosů a rizik, jasného časového harmonogramu a především garancí pro zachování klíčových činností. Požadujeme zahájení otevřeného dialogu s vedením a zaměstnanci obou institucí, s odbornou veřejností, mezinárodními partnery i se zástupci regionů a kulturních organizací.

Zveřejnění záměru

Kromě vyjádření, že celý proces má být vnímán jako ochrana obou institucí, není stanoven jasný cíl této transformace.

Záruky zachování podpory neprofesionální a regionální kultury

Vyjma ústního prohlášení nebyly předloženy žádné záruky kontinuity odborného servisu v oblastech neprofesionálního umění a dětských estetických aktivit. 

Garance pro mezinárodní a tuzemské partnery

Mezinárodní i tuzemští partneři jsou konáním MK ČR znejistěni. Tito partneři jsou nezřídka nejen spolupořadatelé, ale také nositelé grantů a donátoři garantující nezbytné materiální zajištění významných akcí. Některé z aktivit, o které NIPOS pečuje, jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a další o tento zápis usilují. Neexistuje garance, že tato snaha o zapsání nebude tímto postupem MK ČR poškozena.

Revizi termínu rozhodnutí o sloučení NIPOS a IDU

Žádáme okamžité pozastavení procesu slučování institucí. Považujeme za nezbytné, aby byla nejprve zpracována důkladná analýza dopadů, připraven transparentní plán transformace a zajištěna kontinuita klíčových činností.

Považujeme za nepřijatelné, že o tak zásadní transformaci kulturních institucí s více než šedesátiletou tradicí je rozhodováno bez řádné přípravy a dialogu s odbornou veřejností.

Nejistota v budoucnosti NIPOS může mít dopad na všechny neprofesionální umělce. Tedy na tisíce lidí, kteří dnes a denně nezištně udržují občanskou společnost.

Děkujeme Vám za pochopení a podporu.

Otevřený dopis zaměstnanců NIPOS

My, studenti a budoucí odborníci v oblasti technologií, vyzýváme k okamžitému zrušení povinné výuky české literatury na středních školách, zejména na školách technických zaměřených na IT, inženýrství a vědecký výzkum. Věříme, že místo ztráty času nad texty, které s našimi profesemi nemají žádnou přímou souvislost, bychom měli soustředit svou energii na to, co nás skutečně posune vpřed. V dnešní digitální době, kdy je technika klíčem k budoucnosti, je náš čas cenný. Proč trávit hodiny nad básněmi, které nám nic neříkají, když bychom mohli věnovat čas hlubšímu porozumění programování, algoritmům, nebo vyřešení složitějších matematických úloh? Zatímco historické romány a příběhy o činech minulých generací nás mohou obohatit, jsou dnes zcela nepodstatné pro naši profesní budoucnost. Zatímco svět kolem nás spěje k automatizaci, umělé inteligenci a novým technologickým hranicím, my bychom měli dostat šanci rozvíjet dovednosti, které nám pomohou tento svět formovat. Není přece naší povinností stát se odborníky na Kafku, když se připravujeme na vývoj nových technologií, které budou mít reálný dopad na společnost. Petice se zaměřuje na to, že by měl být výběr předmětů flexibilní, a studenti technických škol by měli mít možnost soustředit se na předměty, které odpovídají jejich kariérním cílům a osobním zájmům. Požadujeme zrušení povinné literatury a její nahrazení předměty, které nám poskytují praktické dovednosti a znalosti pro práci ve 21. století. Připojte se k nám a přestaňme plýtvat cenným časem na něco, co ve své profesní dráze nikdy nevyužijeme. Pomozte nám zaměřit se na to, co je opravdu důležité: inovace, technologie a budoucnost.

Rozvoj kulturních a kreativních odvětví, včetně současného výtvarného umění a podpora jeho potenciálu patří v rámci Kulturní politiky ČR k dlouhodobý strategiím MK ČR. Jedním z důležitých aspektů je kromě internacionalizace podpora současného výtvarného odvětví formou snížení sazby DPH.

Česká republika má v porovnáním se zeměmi EU jednu z nejvyšších sazeb (21%), příklady dobré praxe nalezneme například v Německu (7%), Španělsku (4%), Francii (5,5%) a dalších zemích. Naším cílem je zdravá konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu a aktivní podporu prodeje uměleckých děl.

Pokud s naší společnou iniciativou souhlasíte, podepište prosím přiloženou petici, která bude předložena k jednání na toto tématu u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně ČR dne 31. března.

za iniciátory Trafo Gallery a HuntKastner

únor 2025

====== ČESKÁ VERZE [English text follows] ===== 

PETICE
na podporu Institutu umění – Divadelního ústavu

Od minulého týdne přichází od kolegů z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) zprávy o plánovaném sloučení této instituce s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Znepokojující na těchto kusých zprávách je rychlost, s jakou má toto sloučení proběhnout, a především pak naprosto nedostatečná a nesystematická příprava tohoto procesu. Je velice zneklidňující, jak nejasné jsou plány a jak málo jsou o procesu informováni nejen zaměstnanci, ale i partneři IDU. Situace je alarmující o to víc, že zprávy z IDU v předchozích měsících opakovaně mluví o finančních nejistotách a obavách ve věci materiálního zajištění IDU.

Nejasnosti kolem připravovaného procesu budí důvodné obavy o budoucnost IDU, a to jak o fungování vnitřní s ohledem na vědeckou, publikační a organizační činnost, tak i o fungování vnější, ve vztahu k národním a mezinárodním partnerům a organizacím.

Žádáme proto pozastavení tohoto procesu a zveřejnění zodpovědně a systematicky připraveného plánu, který zajistí kontinuální fungování IDU.

Ve hře je nejen existence IDU jako takového, ale i řada prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouhou tradicí, jako je světově působící Pražské Quadriennale (PQ), časopis Divadelní revue, výzkumná činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí, správa jedinečné specializované knihovny, rozsáhlá dokumentační a sbírkotvorná činnost a další. Už jen s ohledem na nejbližší významné světové události, na nichž by IDU zásadní podíl – hostování ČR na Knižním veletrhu ve Frankfurtu 2026 se spojitosti s Rokem české kultury 2026 (který zahajuje v říjnu 2025) nebo jubilejní 16. ročník Pražského Quadriennale v roce 2027 (1967–2027) – je nutné, aby organizační změny byly připraveny pečlivě, systematicky a transparentně tak, aby stabilita IDU jako mezinárodního partnera, ani činnosti IDU nebyly nijak ohroženy.

Prof. doc. Mgr. Pavel Drábek, Ph.D.
31. ledna 2025

Deklarace: Autor petice, prof. Pavel Drábek (Univerzita v Hullu, Velká Británie), je dlouhodobý externí spolupracovník IDU, jako člen ediční rady, člen soutěžních porot, kurátor a člen mezinárodního výboru PQ a expertní spolupracovník, připravující s IDU výzkumný projekt k 60. výročí Pražského Quadriennale.

====== ENGLISH VERSION ===== 

PETITION
in support of the Arts and Theatre Institute in Prague, Czech Republic

Since last week, worrying news have been arriving from our colleagues at the Arts and Theatre Institute (ATI) in Prague, referring to the proposed merger of ATI and the National Information and Consulting Centre for Culture (NIPOS). What is most unsettling about this fragmentary news are the speed with which this proposed institutional fusion is to take place, and the utterly insufficient and unsystematic planning of this process. It is very concerning how vague the plan is and how little information is available to both the staff of ATI and to ATI’s partners. The situation is further exacerbated by the message of recent months regarding the financial uncertainty and worries about the operational security of ATI.

The lack of clarity around the proposal raises justified worries about the future of ATI, both in the sense of its internal operations, their research, publication and organizational activites, and its external engagement: the numerous relations with national and international partners and organizations.

For this reason we call for a suspension of this process and for the publication of a responsibly and systematically prepared proposal that will ensure the continuous operation of ATI.

What is at play is not just the existence of ATI itself but also numerous prestigious and internationally significant activities of long-standing, such as the world-wide reaching Prague Quadrennial (PQ), the journal Theatre Revue (Divadelní revue), the research activities of the Department for the Czech Theatre Studies Department, the PerformCzech department that promotes Czech theatre abroad, its unique specialist library, as well as highly impactful activities of documentation and museum holdings, and others. With a view to the impending high-profile international events that ATI crucially facilitates – such as the presence of the Czech Republic as Guest of Honour at the Franfurt Book Fair 2026 in connection with the Year of Czech Culture 2026 (launching in October 2025) or the 60th anniversary edition of Prague Quadrennial 2027 (1967–2027) – it is essential to ensure that any organizational changes are prepared carefully, systematically and transparently, without any threat to the stability of ATI as an international player and partner, and to the operation of ATI itself.

Professor Pavel Drábek
31 January 2025

Declaration: The author of the petition, Professor Pavel Drábek (Univerzity of Hull, UK), is long-term external collaborator of ATI, as an editorial board member, competion panellist, PQ’s curator and member of the International Team, and an expert collaborator leading a research project bid on the occasion of 60 years of PQ.

Karel Kavale, známy YouTuber pod přezdívkou Kek_Zolotaris vytvořil novou přezdívku KEKU. My níže podepsání s novou přezdívkou nesouhlasíme a chceme návrat ke staré přezdívce, Kek_Zolotaris.

Hrabalova zeď vznikla v roce 1999 z dotačního programu Magistrátu hlavniho města Prahy. Připomíná nám jednoho z největších Libeňáků, Bohumila Hrabala, právě na místech, kde dříve skutečně stával Hrabalův dům, v ulici Na hrázi 24. Výtvarné pojetí zdi, které poukazuje na stále přítomného ducha Bohumila Hrabala, je dílem akademické malířky Tatiany Svatošové.

Zeď, jako svébytné výtvarné dílo zabírá plochu 333 metrů čtverečních opěrné zdi metra stanice Palmovka, kvůli které byla zbourána celá původní libeňská zástavba, kde byl i dům, ve kterém žil Hrabal.

Samotná zeď má délku 75 metrů, je v terénu, narůstá od výšky 2,6 metru až do výšky 6 metrů. V místě, kde je nejvyšší, se tyčí v nadlidském rozměru postava Hrabala. Jenom hlava má velikost přes jeden metr. Zeď je členěna do čtyř částí. Nejnižší část ztvárňuje Hrabalův vztah k výtvarnému umění. Připomíná Hrabalova oblíbeného moderního malíře Jacksona Polocka. Zeď pak pokračuje knihovnou, ve které jsou autoři, kterými se Hrabal inspiroval, jako například Lao-C´ a jeho legendární Tao te t´ing, ze kterého si Hrabal denně četl, nebo filozof a Hrabalův přítel, Josef Zumr.

V ohybech zdi pak čteme úryvky z Hrabalových textů, které se vztahují k samotné Libni.

Hrabalova zeď už 25 let láká zahraniční návštěvníky k návštěvě Libně. Můžeme se o ní dočíst v průvodcích a bedekrech o celém světě.

Toto významné dílo je však v dynamicky rozvíjející se Libni ohroženo choutkami developerů, kteří už v letech 2004-2005 navrhovali přestavbu autobusového nádraží s kancelářemi a byty, s Hrabalovou zdí však nepočítali.

I dnešní návrhy projektů existenci toho díla nereflektují a Hrabalovu zeď ve svých návrzích nezmiňují.

Vyhlášení Hrabalovy zdi kulturní památkou je jedinou možností k její záchraně a zároveň její ochraně budoucím generacím.

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!