Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky 161 podpisů chybí 839

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

 

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

 

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

 

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

 

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73

Autor: Jaroslav Jonáš | 161 podpisů

Více >
Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje 149 podpisů

Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

Autor: Zbyněk Havlíček | 149 podpisů

Více >
Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti 159 podpisů

Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

Autor: Tereza Fortuníková | 159 podpisů

Více >
Věřící za manželství pro gaye a lesby 75 podpisů

Věřící za manželství pro gaye a lesby

Otevřený dopis poslancům a poslankyním PSP ČR

 

Poslanci KDU-ČSL a dalších stran navrhují, aby se do Listiny základních práv a svobod (která nyní ve svém článku 32 zakotvuje ochranu rodičovství a rodin) dostala ochrana manželství jako výlučného svazku muže a ženy. Zdůrazňují, že tato výlučnost neznamená zpochybnění jiných, rozuměj stejnopohlavních svazků. Podle nás má však tento návrh zabránit přijetí novely, která umožní manželství i pro gay a lesbické páry. 

 

Křesťanští demokraté argumentují také křesťanskou tradicí a ochranou tzv. tradiční rodiny. Považujeme za svou povinnost se jako křesťané a křesťanky ozvat, protože v účelových politických zásazích do jednoho z pilířů právního řádu České republiky, jímž je Listina základních práv a svobod, vidíme velké nebezpečí. Listina je zárukou stability každodenního života občanů i celého státu a její případné změny by měly být v zájmu obecného blaha společnosti i jednotlivých občanů. 

 

Deklarace II. Vatikánského koncilu Dignitatis humanae v čl. 6 definuje obecné blaho společnosti jako „souhrn životních podmínek společenského života, jejichž prostřednictvím mohou lidé plněji a snáze dosáhnout své dokonalosti“. Obecné blaho tedy záleží v zachovávání práv a povinností lidské osoby. Jako křesťanky a křesťané jsme přesvědčeni, že stát by měl vytvářet takové právní podmínky, aby všichni jednotlivci mohli dojít svého práva, uskutečňovat své hodnoty a dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti. Mezi tyto zásadní hodnoty chráněné státem by měl patřit nejen život občana jako jedince, ale i rodinné prostředí založené na partnerském či příbuzenském vztahu.

 

K navrhované novelizaci čl. 32 odst. 1. Listiny základních práv a svobod nespatřujeme žádný důvod. Rodina, včetně manželského svazku, který je jednou ze součástí rodinného systému, pod ochranou zákona je. Tím, že se zdůrazní výjimečnost jedné formy rodinného uspořádání založené na manželství, by naopak mohly být vnímány rodiny na manželství nezaložené jako rodiny druhé kategorie. A přitom ve všech formách partnerského soužití mohou být (a také jsou) vychovávány děti a i v nich může člověk „dosáhnout své dokonalosti ku prospěchu svému i celé společnosti“, jak je uvedeno výše. 

 

Smysl křesťanské politiky vidíme v rozšiřování přístupu občanů k vlastnímu rozvoji i rozvoji demokratické společnosti. Ceníme si moudrosti našich předků zachované ve slovech Písma „lépe dvěma než jednomu“ (Kaz 4, 9). Vážíme si (dosud nedoceněného) revolučního přístupu apoštola Pavla, který v listu Galatským při kritice „falešných učitelů“ píše, že podle evangelia jsou všichni jedno v Kristu a že „není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou“ (Gal 3, 28).

 

Jako křesťané a křesťanky bereme slova apoštola Pavla o neexistenci rozdílu mezi ženou a mužem vážně. Chceme, aby si heterosexuální i LGBT lidé, kteří chtějí žít v manželství, tedy v dlouhodobém vztahu založeném na vzájemné lásce, úctě a důvěře, byli v přístupu k němu rovni. Všichni jsme přece děti Boží!

 

 

Logos, společenství LGBTQ věřících

Veronika Dočkalová, předsedkyně spolku Logos

Lukáš Horyna, pracovník v neziskové organizaci

Radek Šoustal, zaměstnanec ve státní správě

Stanislav Kostiha, překladatel

Františka Zezuláková Schormová, doktorandka

Jan Bierhanzl, filosof

Anna Remešová, redaktorka

Ludmila Böhmová, sociální pracovnice

Viktorie Aldabaghová, studentka

Tomáš Trusina, farář, manžel a otec osmi dětí

Layla Bartheldi, kuchařka

Olga Bierhanzlová, studentka

Václav Orcígr, sociolog

Pavel Keřkovský, českobratrský farář a učitel ETF UK

Adam Borzič, básník a šéfredaktor Tvaru

Magdaléna Trusinová, rodičovská dovolená

Barbora Matysová, socioložka

Tereza Semotamová, překladatelka

Jan Rückl, biblista, ETF UK

Jakub Trusina, IT specialista

Mgr. Lukáš Klíma - farář Českobratrské církve evangelické v Proseči

Alžběta Trusinová, podnikatelka

Jiří Ort, farář ČCE

Autor: Jan Bierhanzl | 75 podpisů

Více >
Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole. 711 podpisů chybí 39289

Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole.

Dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním.

Zachování a podpora Kontaktního Zooparku v obci Zvole.

Tvůrce petice:

Filip Valášek,  Na Výsluní 530, Zvole, 252 45

Věra Řechtáčková, Třída 9. Května č.p. 1366/48 Rumburk 1 ,408 01 

 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice chceme podpořit Kontaktní Zoopark ve Zvoli v jeho dalším fungování do budoucna.

A to protože tento Zoopark se zabývá:

Edukativní činností pro širokou společnost lidí a spoluobčanů, včetně škol a školek – jak se orientovat v říši zvířat, zjistit co potřebují k životu a o možnostech záchrany ohrožených zvířat.

 

Poradenstvím s chovem zvířat v zajetí, záchranou zvířat ze špatných podmínek a chovů ( jak většinou znáte u záchrany psů a koček), kdo jste byl v u nás v zooparku, slyšeli jste příběhy o našich zvířatech. Kdo se ujme vyhozeného hada, želvy nebo pumy??? záchranu si zaslouží všechna zvířata !!!

 

Taktéž se zabývá a podporuje ochranářské projekty v mnoha zemích světa na záchranu zvířat , společně se světovými organizacemi. 

 

V budoucnu se chce Zoopark rozšířit o záchranou stanici “ŠELMY V NOUZI“   a propojit chov našich zvířat se záchranou stanicí pro „nechtěné přerostlé mazlíčky“, pro zvířata z nevhodných chovných podmínek. Tímto chceme také spustit sbírku pro zakoupení nového pozemku pro výstavbu nových výběhů pro tato zvířata. Proto sledujte naše stránky Kontaktního Zooparku na Facebooku, kde se dozvíte více informací k této sbírce.

To je naše idea a podstata Kontaktního zooparku!

V tomto okamžiku Vás žádáme o podporu zachování Kontaktního zooparku.

Otázka zní:

Chcete podpořit kontaktní zoopark a jeho zachování?

Autor: Věra Řechtáčková | 711 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku