Petice za obnovení provozu bazénu Thermal Karlovy Vary pro veřejnost

dle čl.18 Listiny základních práv a svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním

My, níže podepsaní obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary,

tímto žádáme Ministerstvo financí ČR jakožto majitele objektu bazén Thermal,

aby co nejdříve obnovilo provoz tohoto objektu pro veřejnost.

Důvody:

1. Jedná se o zcela mimořádnou stavbu světového významu.

1.1 Bazén o rozměrech 50x16 m umístěný na skále s výhledem na okolí umožňující celoroční plavání představuje pro nás, obyvatele a návštěvníky Karlových Varů, estetickou, architektonickou a společenskou hodnotu, pro mládež pak hodnotu výchovnou.
1.2 Komplex Thermal (bazén a hotel) je jedním z nejvýznamnějších děl českých architektů, manželů Machoninových. Vnímáme jako zcela zřejmou hodnotu zachovat toto dílo a užívat jej, a to jak námi, tak dalšími generacemi.
1.3 Bazén je plněný mj. také karlovarskou minerální vodou, a má tedy rovněž význam terapeutický. Do Karlových Varů, lázeňského města, jezdí lidé po staletí z celého světa právě za minerálními prameny s prokázanými léčebnými účinky. Bazén Thermal tak umožňuje kromě sportovního vyžití koupel v minerální vodě, a vzhledem k umístění bazénu, architektuře a rozměrům představuje raritu, jíž se lázně Karlovy Vary významně odlišují od většiny jiných lázeňských měst na světě.

2. Ministerstvo financí je správcem majetku, který jeho prostřednictvím vlastní každý občan ČR. V zájmu skutečného vlastníka, tedy občana ČR, je provozování této občanské vybavenosti a zachování architektonické dominanty města, nikoli zánik a likvidace bazénu.

Návrh opatření:

1. Neprodlené zahájení rekonstrukce bazénu Thermal a promptní zpřístupnění veřejnosti.

Za petiční výbor:

- Ing. Catherine Lee OPPENHEIMER, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, catherine@lee-oppenheimer.com
- Ing. Jiří HABART, Sládkova 19, 360 01 Karlovy Vary – Tuhnice, jiri.habart@centrum.cz

Adresát petice:

- Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1

Zastupovat petičního výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

- kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm.1 zák.č.85/1990 Sb.)

V  Karlových Varech dne 20. června 2017

Pozn.: Fyzicky podepsané petiční archy zasílejte, pokud možno, doporučeně na adresu: Catherine Oppenheimer, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, a to do 31.8.2017 (1. deadline). Děkujeme.

Zjistila jsem, že v číně je kontroverzní festival psího masa, na kterém se běžně sní téměř deset tisíc těchto nebohých tvorů, kterým my Evropané přezdíváme největší přátelé člověka, psy se zavírájí do klecí,které jsou mnohdy až 10x měnší než oni sami. Příjde mi to nechutnéa je mi jich líto a nechci jen přihlížet, ale i jednat.

Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici v Praze funguje od roku 1933. Nejlepší knihkupci zde dekády nabízejí tu nejkvalitnější literaturu. Každý, kdo miluje knihy, v něm někdy nakupoval. Knihkupectví Fišer je součástí české historie i oblíbeným obchodem studentů.

Zarmoutila nás zpráva, že knihkupectví Fišer nebyla prodloužena nájemní smlouva a proto má v prosinci 2016 skončit. Údajně ho nahradí kavárna a bageterie. Chápeme tržní argumenty, ale věříme, že chuť zachovat místo, které je  neoficiální  pražskou kuturní památkou, bude silnější.

Přejeme si zachování tohoto jedinečného prostoru, který nikdy nevyjde z módy, i pro další generace, ne další generickou kavárnu!

Pokud máte také hezké vzpomínky na knihkupectví Fišer a nechcete, aby zmizelo, připojte se.

Děkujeme.

Redakce Fashionbook.cz

My níže podepsaní nesouhlasíme s demolicí budov bývalého Transgasu.

Jedná se o výjimečné stavby postavené ve stylu high – tech s prvky brutalismu. High – tech styl kladl důraz na technologickou stránku za použití nových materiálů a postupů. Jednalo se o celosvětový architektonický proud, který byl u nás zastoupen například sdružením architektů SIAL (vysílač Ještěd) nebo právě Václavem Aulickým, který je autorem zmiňované stavby. Tato stavba nemá na území Prahy obdoby a přispívá s architektonické pestrosti, kterou je Praha proslulá.

Budovy byly navrženy s ohledem na jiné trasování magistrály a za předpokladu demolice budovy "Nad Muzeem". Reálně k tomu však nikdy nedošlo, proto komplex nevynikl nikdy tak, jak měl. Nově navržená budova od Jakuba Ciglera sice po stránce urbanismu vyhovuje, avšak po architektonické stránce se jedná o naprosto tuctovou stavbu, která nijak nepřispěje k vytváření moderního architektonického odkazu naší doby.

Nepřejeme si, aby naše generace byla do kulturní historie zapsána jako ta, která bořila kvalitu a stavěla průměr.

https://www.facebook.com/architektura489

Budova Pražsko-duchcovské dráhy z roku 1873, je jedinečný doklad industriální dopravní stavby, která svému účelu slouží dodnes. Cílem spolku Výtopna Zlíchov je vybudovat zde živé železniční muzeum dokumentující problematiku provozování a údržby parních lokomotiv a historické techniky. Vzhledem k tomu že existence výtopny je ohrožena v souvislosti s výstavbou Radlické radiály ( budova nepřekáží stavbě, ale developer chce pozemek využít pouze pro zařízení staveniště, po ukončení stavby pozemek zůstane nevyužit). Z tohoto důvodu se již několik let se snažíme o prohlášení areálu výtopny za kulturní památku což zatím bohužel naráží na tuhý odpor úředníků ministerstva kultury.

My níže podepsaní nesouhlasíme s likvidací výtopny, (Ke Sklárně 2588 Praha 5 Smíchov 150 00) na pražském Zlíchově.

       My, níže podepsaní občané a návštěvníci Prahy, chceme touto peticí upozornit na skutečnost, že vítězná architektonická studie týkající se rekonstrukce Malostranského náměstí nepočítá s jediným stromem, který na ploše náměstí nyní roste.

      Určitě nemáme v úmyslu zpochybnit vítězný projekt, stojí však za úvahu, zda nové navrhované stromy podél stěny MMF by nebylo účelnější rozptýlit po ploše náměstí. Zvětšila by se tak plocha určená k odpočinku a relaxaci. Jsme přesvědčeni, že tato změna dispozice, společně s projektovanou kašnou by nebránila připravovaným akcím a především by umožnila přirozené oživení plochy , což je podstatné. 

      Dále by byla škoda kácet jediný zdravý vzrostlý strom, který nám předci zasadili pro radost, stín a pocit přírody v centru překrásných kulis Malé strany. Jako doklad našich úvah zveřejňujeme foto náměstí z 28.8.2016, kde jediní odpočívající lidé sedí ve stínu tohoto platanu. 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Zásadně nesouhlasíme s převedením pozemků městské zeleně v okolí Hanspaulského zámečku při ulicích Na Hanspaulce, Šárecká a Za Hanspaulkou Hlavnímu městu Praze a se zákazem dětských volnočasových aktivit a společenských akcí v této lokalitě, včetně hudebních produkcí na nově vybudované pěší zóně z ulice Turkovská. Úprava této oblasti byla financována z prostředků Městské části Praha 6 a z fondů Evropské unie, a to přímo s cílem sloužit kromě jiného i kulturním a společenským akcím především obyvatel Hanspaulky a Prahy 6. Celý projekt byl dokončen v roce 2016.

Požadujeme důsledné vyšetření původu požadavku na převedení pozemků do vlastnictví hl. m. Prahy a s ním souvisejících prohlášení vůči Městské části Praha 6 a rozhodně podporujeme zachování tradičního místa pro relaxaci, dětské skotačení a setkávání sousedů a za zachování všech zmíněných zelených ploch ve správě Prahy 6, včetně jejich účelu.

My, níže podepsaní, důrazně protestujeme proti snahám o zavedení oficiálního názvu Czechia.

Název, který připomíná spíš fotbalový klub nebo divadelní spolek, by rozhodně neměl nahrazovat důstojnější Czech Republic. Nebo jsme snad opravdu jakési divadlo? Pro mnohé z politiků zřejmě ano. Jim zřejmě ani nevadí, že si nás ve světě budou plést s Čečenskem. Nebo nemají dost jiných starostí, že vymýšlejí takovéto věci?

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

Jistě znáte postavy Maňase, Demetera, Prouzu a další. Je to již patnáct let, co spatřil svět 6. díl České policejní akademie z dílny Zdeňka Izera. Přestože poslední nesl podnázev "poslední policejní akademie", zkusme pana Izera přesvědčit o další díl. Je to škoda, protože srandy není nikdy málo.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o výstavbu nové budovy, případně rekonstrukci vhodné stávající budovy, pro vybudování koncertního sálu k provozování symfonické hudby. V Karlových Varech  takový koncertní sál chybí již 182 let, tedy přesně tak dlouho, jak ve městě působí jeden z nejstarších orchestrů na světě, Karlovarský symfonický orchestr (KSO). V současnosti KSO vystupuje v sálech, jež jsou součástí hotelových komplexů (Lázně III, Grandhotel Ambassador Národní Dům, Gradhotel Pupp). Rádi bychom, aby se tato neuspokojivá situace řešila a nový koncertní sál v Karlových Varech vznikl hlavně z následujících důvodů:

- Karlovy Vary, jakožto jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst Evropy, nemají vyhovující sál, v němž by mohl účinkovat symfonický orchestr

- sály, ve kterých KSO vystupuje, nevyhovují především akusticky, ale ani prostorově a provozně (koncerty jsou narušovány chodem hotelů)

- posluchači jsou ochuzeni o velká díla, ve městě chybí koncertní sál, kde by mohly být  realizovány skladby pro velký orchestr a sbor

- neustálé stěhování orchestru do různých sálů stojí nemalé finanční prostředky, zároveň škodí hudebním nástrojům

- podmínky pro posluchače a umělce jsou absolutně nevyhovující: chybí šatny, klimatizace, odpovídající osvětlení a důstojné zázemí pro posluchače i účinkující

- zahraniční lázeňští hosté jsou zvyklí na koncertní síně evropského standardu.

Prostřednictvím této petice usilujeme o zlepšení podmínek především pro posluchače koncertů, lázeňské hosty, výkonné umělce a členy Karlovarského symfonického orchestru. Věříme, že tyto požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz především představiteli Magistrátu města Karlovy Vary, Karlovarského kraje, Ministerstva kultury a dalšími subjekty, aby se Karlovy Vary mohly zařadit mezi významná kulturní centra, kam dozajista patří.

S pozdravem,

MgA. Martin Ondráček 

Vážení členové zastupitelstva města Chomutov,
ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb.  o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí o obnovu provozu Městských Lázní v Chomutově.  My níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s aktuálním stavem Městských lázní v Chomutově a zdvořile žádáme o obnovu budovy zejména  její plavecké části s vyjímečným 50m bazénem, a o co nejrozumnější konverzi ostatních částí  budovy s důrazem na estetičnost a ekonomičnost provozu. Vše samozřejmě po vypsání veřejné architektonické soutěže.

Projekt budovy Městských Lázní vznikl v 60. letech, 60. a 70. léta minulého století byla příznačná  ojedinělou  moderní architekturou. Lázně  tvoří elegantní hranici mezi městkým parkem a centrem města jak svou velikostí tak řešením své proskléné fasády. Funkční budova Městkých Lázní podpoří oživení centra Chomutova - města sportu.
 

MĚSTO KARLOVY VARY PRÁVĚ ŘEŠÍ HAVARIJNÍ STAV VŘÍDELNÍ KOLONÁDY A TAK NASTAL TEN SPRÁVNÝ ČAS NA NÁPRAVU MINULÉ CHYBY. CHCEME NAVRÁTIT MĚSTU JEHO BÝVALÝ KLENOT - VŘÍDELNÍ KOLONÁDU Z R.1879. KOLONÁDU ARCHITEKTŮ FELLNERA A HELMERA, KTEŘÍ DALI MĚSTU MNOHO DALŠÍCH KRÁSNÝCH STAVEB A POMOHLI STVOŘIT GENIA LOCI SVĚTOVĚ UZNÁVANÝCH LÁZNÍ.

Vzhledem k tomu, že současná kolonáda z r.1975, vytvořená v socialismu, je v havarijním stavu, její oprava bude stát dle odhadu cca.20 mil.Kč a její životnost je jen 15 let, nedává smysl dále jí udržovat. Nikdy s městem nesrostla, absolutně se do "šlehačkových" Karlových Varů nehodí, hyzdí nejdůležitější místo krásných lázní a rozhodně nepřispívá k pěknému dojmu z lázeňského města.
Replika původní litinové kolonády od Fellnera a Helmera je technicky možná.

Kolonáda by restartovala zájem o Vary. Všichni co tu už byli, by měli důvod znovu do města přijet a prohlédnout si jak kolonáda do města zapadá a jak změnila historické centrum. Příkladů, kdy efekt obnovy původní zástavby funguje je po světě dost - například katedrála Frauenkirche a historické centrum Altmark v Drážďanech,  nebo katedrála Krista Spasitele v Moskvě. Podobně funguje také rozestavěná Sagrada Familia v Barceloně. V sousedním Německu obnova historických budov centru Berlína a Frankfurtu nad Mohanem. 

Stavba kolonády by nemusela být až tak nákladná. Připomeňme si, že firma Fellner a Helmer jí dokázala postavit během půl roku. Replikou kolonády se zabývali v projektu obchodního centra Josefa v Otovicích. Odhad nákladů vycházel zhruba 150 milionů v případě stavby na zelené louce (bez podzemí a technologie vřídelní vody, jelikož kolonáda měla sloužit pouze jako výstavní a tržní hala). S demolicí staré budovy a úpravou podzemních prostor a technologie lze předpokládat cenu do 250 milionů Kč, což je méně než stál například bazén u KV Arény. Přínos kolonády pro cestovní ruch a věhlas Karlových Varů by byl přitom obrovský - určitě větší než bazén, nebo miliardová KV Arena. Pokud by se stavěla nová - opět moderní kolonáda, tak by byly náklady obdobné a výsledek velmi nejistý.

Stavbu lze zahrnout do programů na podporu cestovního ruchu a lze proto uvažovat s financováním z fondů EU, případně i fondů česko - německé spolupráce, jelikož kolonáda byla stržena v roce 1939 po nástupu fašismu.

Napravil by se i paradox, kdy město, které dalo světu všeobecně platnou značku pro lázně užívanou např.na mapách tj.gejzír tryskající v míse, by opět konečně tuto vřídelní vázu mělo.

Vřídlo je naše rodinné stříbro a město, které tu díky Vřídlu vzniklo, by mělo mít jako prioritu toto rodinné stříbro mít v důstojném a reprezentativním "obalu", nikoliv v krabici od bot made in Bulgaria. Karlovy Vary se snaží stát památkou UNESCO. Návratem původní kolonády se Karlovým Varům navrátí velmi významná součást jejich genia loci a hodnotná architektura odpovídající nárokům této prestižní organizace.

Na zatraktivnění samotného centra a stavbu důstojné Vřídelní kolonády by město mělo umět najít finance. Zase tak chudé není a také není tak bohaté, aby si udržovalo v centru rozpadající kolonádu, která karlovarskému "sletu dortů" atraktivitu ubírá.

Stačí se jen zamyslet.
Podporou této petice vyjadřujeme požadavek, aby město zahájilo práce na nahrazení současné Vřídelní kolonády replikou kolonády z roku 1879 od architektů Fellnera a Helmera.

Petice za stažení Mike Pána z projektu ČT Zlatá mládež

PETICE O ZRUŠENÍ NÁMĚSTÍ ZE STUDIE Bohdalec-Slatiny-brownfield

My, občané města Prahy a jeho okolí, chceme důrazně vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem představitelů města Prahy 10 vybudovat v oblasti Slatin náměstí na slatiništi a mokřadu v Praze oblasti Bohdalec Slatiny. Místo toho by zde měl být přírodní park a ponechán mokřad. Nevykupovat kvůli náměstí soukromé pozemky..

Mokřady zde jsou odjakživa, ostatně proto se tato část jmenuje právě Na Slatinách.

Rybník by tyto významné krajinné prvky kompletně zatopil a z větší části by mokřady ležely pod náměstím a tramvajovým pásem, takže by většina území mokřadu byla zcela bezohledně zničena.

Více info na www.naslatinach.cz

My, níže podepsaní studenti, zaměstnanci a přátelé UMPRUM, žádáme touto cestou o veřejné řešení otázky týkající se budoucnosti sklepního bufetu.

Současně tímto vyjadřujeme naši podporu jí v případném výběrovém řízení.

Vážená Rado města, vážené Zastupitelstvo,

my, níže podepsaní, důrazně nesouhlasíme s dalším výrazným zadlužováním města. Jsme přesvědčeni, že částka 61 000 000,- Kč, jež má být investována do opravy a přestavby KD Říp, je nad rámec městského rozpočtu. Splácení takto vysoké půjčky by bylo na úkor jiných, pro město i pro občany potřebných, projektů a obáváme se, aby nedošlo ke stejnému zvýšení nákladů, jako při rekonstrukci plaveckého areálu, jenž se prodražil o více než 100%.

Navrhovanou přestavbu kulturního domu na multifunkční prostor, kde vznikne kinosál a současně i kulturní sál, považujeme za nevhodné řešení. Zvuk v takto otevřeném prostoru nebude dosahovat takové kvality, abychom si, jako diváci, vychutnali promítaný film, či poslech koncertu.

V našem městě je přece budova kina, která byla koncipována našimi předky jako divadelní prostor a biograf. Toto kino má tradici, má akustiku, má všechny předpoklady pro to, aby bylo využíváno k pořádání koncertů, divadelních představení i promítání filmů. Není veřejně známo, kolik má mít nový kinosál míst k sezení. Hlediště stávajícího kina má kapacitu 390 sedadel, v přední části jsou místa pro vozíčkáře a buduje se bezbariérový přístup. Pokud pozveme významné interprety do našeho města, cena za jejich vystoupení je stejná, ať přijde 100 nebo 380 diváků, cena za vstupenku se však násobí, aby se uhradily vstupní náklady.

Kulturní dům využívá mnoho organizací našeho města k pořádání plesů menšího rozsahu, tanečních kurzů, výstav, prodejních, reklamních a charitativních akcí, ale i různých sešlostí a rodinných oslav. Nyní stojí pronájem sálu v KD Říp 300,- nebo 600,- Kč za hodinu. Je známo, že dobře investované peníze jsou ty, které se do deseti let vrátí. Pokud bychom chtěli zajistit návratnost vložených prostředků v dohledné době, musela by se cena pronájmu razantně zvýšit, sál by se stal drahým prostorem a kulturní dům by přestal být pro mnohé zajímavým a finančně dostupným.

Ve městě je rovněž funkční kuželkárna a my nesouhlasíme se stavbou nové. Z důvodu úspory nákladů, investujte raději do oprav, zvelebení a zefektivnění stávajících zařízení. Budovy kina, kulturního domu i kuželkárny vyžadují rekonstrukci, aby splňovaly současný standart kladený na objekty těchto charakterů.  Rozpočet na opravu Kina Sokol činí 5 500 000,- Kč. Jsme si jisti, že částka výrazně nižší, než výše zmiňovaných 61 000 000,- Kč, umožňuje zrekonstruovat kino i zvětšit kulturní dům tak, aby se v něm mohly odehrávat maturitní plesy či větší společenské akce, aniž by muselo dojít ke skokovému navýšení nájemného. Kuželkárna by nabízela rovněž dostupnou možnost aktivního odpočinku.

Jelikož neproběhla veřejná diskuse a mnozí občané města o plánované investici vůbec netuší, nesouhlasíme, aby se na schválení úvěru spěchalo.

Dále nesouhlasíme s opravou budovy KD, která je v památkové zóně města, aniž by se požádalo o finanční podporu z evropských fondů či dotace ministerstva kultury.

Dosažení dohody mezi představiteli města a zástupci České obce sokolské nebude podle dostupných informací snadné, leč pro další rozvoj města nezbytné. Apelujeme na obě strany, aby dosáhly rozhodnutí ku prospěchu občanů.

My níže podepsaní protestujeme proti likvidaci lázeňského komplexu areálu Jánských Koupelí na Vítkovsku, 20 km od  Opavy.

V současné době je areál ve vlastnictví Tomáše Berdycha a Petra Lexe, kteří žádají o výjmutí komplexu z památkové ochrany.

Lázně Jánské Koupele měly dlouholetou tradici a vysokou úroveň danou svým ojedinělým umístěním s výjimečně kvalitními prameny minerálních vod srovnatelnými s lázněmi v Karlově Studánce. Místo toho má zde vzniknout sportoviště s tenisovými kurty. 

Lázeňské budovy jsou v současné době v dezolátním stavu a hrozí jejich úplné zničení, pokud nebude provedena včasná sanace.

Majitelům jde zřejmě o to, aby postupující zchátralost staveb byla důvodem pro jejich stržení a realizaci jejich stavebního záměru.
V Moravskoslezském kraji se jedná o ojedinělou památku, proto se obracíme na všechny, kterým není kulturní dědictví naší minulosti lhostejné, aby podpořili tuto petici, která bude posléze předána Ministerstvu kultury ČR, svým podpisem.

Reportáž ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1713664-zpustle-janske-koupele-koupil-tenista-berdych-neni-jasne-co-s-nimi-bude

Glukóza-Fruktóza je hojně používaná místo cukru. Dneska je součástí většiny potravin. Její efekt na zdraví je ovšem několikanásobně horší než u cukru. Více informací o Glukóze-Fruktóze najdete v pořadu A DOST! na StreamTV. 
https://www.stream.cz/adost/10011319-sladidla-kterym-se-vyhnout-a-proc-fruktozo-glukozovy-sirup-cukr-nebo-ta-umela