Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Každoročně se na Salvátorské pouti v Chrudimi objevuje atrakce, kde poníci vozí děti. Poníci zde chodí celé dny v jednom směru pořád dokola. Jsou neokovaní a na tvrdých dlažebních kostkách se jim ničí kopyta. Někteří z nich mají hlavu upravenou tak, že ji nemohou ani pořádně zvednout, nebo se protáhnout. Často musejí snášet vysoká vedra a hlasitou hudbu. Je na nich vidět, jak jsou unavení a smutní. Na pouti je hromada jiných atrakcí, kde se děti mohou vyblbnout, proto mi přijde tohle zneužívání poníků naprosto zbytečné. Tato petice je cílená přímo na městský úřad. 

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Zjistila jsem, že v číně je kontroverzní festival psího masa, na kterém se běžně sní téměř deset tisíc těchto nebohých tvorů, kterým my Evropané přezdíváme největší přátelé člověka, psy se zavírájí do klecí,které jsou mnohdy až 10x měnší než oni sami. Příjde mi to nechutnéa je mi jich líto a nechci jen přihlížet, ale i jednat.

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.

Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.

• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.

• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.

• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.

• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.

• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.

• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.

• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.

• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.

• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.

Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

Na počátku pandemie se hovořilo o tom, že v první linii této pandemie a jejich krizových opatření se to nejvíce dotkne cestovního ruchu a odvětví na něho napojených. Po 14-ti dnech veškerých opatření, které respektujeme a přímo souvisejí s touto pandemií, se ale s velikou lítostí dozvídáme, že veškerá podpora státu míří pouze na velké podniky. Kdekoliv na světě při rozboru ekonomické situace státu se jasně dozvídáme, že ekonomiku státu drží NE velké podniky, ale drobné a střední podnikání. V součastné době je situace taková, že cestovní ruch a jeho opravdu nulové příjmy jsou zapomenuty včetně ostatních odvětví jako jsou třeba například kadeřnictví, cukrárny, taxi služby, hrady, zámky, a podobně zavřeny, ale například Deza Valašské Meziříčí funguje normálně. Připadá Vám normální, že penzion či lázně, kde se za den protočí 30 - 50 lidí vyjímečně liší od výrobní fabriky, kde denně přijde do práce 2000 lidí? Podpořte podpisem petici za normální fungování drobných firem a podniků a nebo adekvátní finanční podpoře státu těmto podnikům, které jako jedinné v této pandemii zkončili ze dne na den s 0 Kč příjmem...Chceme pouze touto peticí rovnoprávnost v příjmech velkých firem, které dodnes mohou bez problémů fungovat a firem, které z nařízení vlády byly ze dne na den odříznuti od 100% svých příjmů. Důvodem k této petici bylo dnešní 23.3.2020 vyjádření projektu Covid 1( o kterém jsme ani nevěděli), že 15 miliard je již vyčerpáno... toto hovoří dle našeho názoru za vše

My, níže podepsaní, zásadně nesouhlasíme se zbouráním budovy bývalé školy v Brtníkách, čp. 122. Nechápeme, proč by měla být zničena budova nedávno renovovaná. Pokud nevyhovuje svému účelu, měla by být zachována a nová budova se může postavit na pozemku nabízeném obcí. Urychlené bourání jen zvyšuje dojem, že část peněz má skončit ve volebním fondu nějaké strany. Zajímalo by nás, jestli tatáž firma, která bourá, bude i stavět. Zvlášť, když akce není finančně zajištěná, jak vyplývá z oficiálního prohlášení ze zasedání Rady Ústeckého kraje 8. ledna 2020:

Celkové náklady na tuto investiční akci jsou naplánovány ve výši přes 60 mil. Kč. Ústecký kraj se snaží využít státních dotačních titulů, které by mohly pokrýt většinovou část této investice.

Obracíme se na Radu Ústeckého kraje, aby neprodleně zastavila mrhání veřejnými penězi. Pokud je ochota investovat do Brtníků, tak připomínáme, že v obci již chybí zbouraný kostel, továrna, zámeček, fara i mnohé podstávkové domy, které zasluhovaly památkovou ochranu. Rada by měla řešit především to, že v obci postrádáme lékaře, obchod, poštu, pohostinství, ohrožená je i budova nádraží.

Žádáme proto, aby se Ústecký kraj začal chovat tak, jak mu to ukládá zákon. Aby spravoval naše společné peníze s přístupem pečlivého hospodáře a okamžitě zastavil nesmyslné bourání.

Přátelé a kamarádi, možná to nebude mít váhu, ale také možná ano. Jsme silná skupina a zbourání místního nádraží nepřichází v úvahu. Poprosím tedy o sdílení a také o podpisy. Děkuje Jonáš Proser a Richard Benýšek.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73

Vysvětleme společně Nově, že Robinsonův ostrov měl malou sledovanost z důvodu, že se vůbec nepříblížil americkému originálu!

Ukažme, že máme zájem o třetí sérii, která bude podle originálu a tudíž bude zábavná a sledovaná!

Co požadujeme?

• v každém 45 minutovém díle bude hra o odměnu, hra o imunitu i kmenová rada

• soutěžící budou mít zpřísněné podmínky

• finální výhra bude vyšší, než výhra v talentových soutěžích

• při posledním hlasování se hlasy nebudou číst, vítěz bude vyhlášen živě ve studiu

• moderátorem bude stále Ondřej Novotný

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

Dobrý den. Přejmenujeme Ulici, běžící na tv NOVA, na Hood. Režírovat to bude gen Z a uděláme z toho nejvíc top seriál, který by jakákoli česká televizní stanice, kdy mohla udělat. We can make a difference if we unite. Podepište petici pls. #zaRozinu

Obec Červená plánuje v těsné blízkosti jednoho z mála fungujících velkých chatkových dětských táborů - tábora na Dračí Skále ( Horní Orlice) prodat parcely za účelem výstavby rodinných domků ( na obrázku parcely s čísly 435/x). Tento krok podstatně ztíží fungování do této doby vyhledávaného dětského areálu. Spolek Dračí Skála se cítí být výrazně omezen ve svém fungování. Veškeré kroky - jednání se starostou, členem zastupitelstva i přes sliby o podpoře vyzněly naprázdno a to i přes několik nabídnutých variant včetně výměny pozemků. Nepomohla ani přímluva hejtmana Pardubického kraje.

Děkuji za podporu!

Požadujeme minimálně jedno veselé štěňátko na každého nového nakaženého koronavirem. Štěňátka jsou hezčí a roztomilejší než koronavirus.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, kterým chce výrazným způsobem omezit propagaci alkoholických nápojů.

My, níže podepsaní občané České republiky, se však obáváme, že tato přehnaná regulace ohrozí staleté tradice spojené s pěstováním, výrobou a degustací vína, slivovice a jiných ovocných destilátů, ale také českou pivovarnickou tradici.

Apelujeme proto na ministerstvo zdravotnictví, vládu i parlament, aby přehodnotily tento záměr a zabránily nejen likvidaci tradičních akcí, ale také paralyzování moravských a českých vinařů, producentů tradičních pálenek a pivovarů v České republice.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby Iveta Friedelová pokračovala nadále v práci na pozici ředitelky Nymburského kulturního centra (dále jen NKC).

V pátek 31. ledna 2020 se objevila informace o plánovaném odvolání Ivety Friedlové z funkce šéfky NKC. Přitom za výsledky její práce by bylo na místě jí naopak oficiálně ocenit a podporovat v další práci.

Do funkce vstoupila s nasazením a během svého čtyřletého působení se stala zkušenou dramaturgyní a  organizátorkou nymburské kultury s nezpochybnitelnými úspěchy.

Vytvořila kulturní platformu se vztahem k regionu, která spojuje lidi s odlišnými zájmy, preferencemi a napříč různými sociálními i věkovými skupinami. NKC se tak stalo skutečným centrem kultury, ve kterém se mohou občané pravidelně setkávat.

NKC je organizací, která přináší do Nymburka kvalitní kulturu ze celé republiky a zároveň zviditelňuje město navenek, podporuje lokální začínající umělce a představuje jejich tvorbu občanům.

Za čtyři roky ve funkci se jí podařilo prostřednictvím této příspěvkové organizace zlepšit kvalitu, efektivitu, vizuální styl a komunikaci kulturní produkce města:

- Iniciovala a zrealizovala proměnu foyer MKS v unikátním prostor s kavárnou, ve kterém se pravidelně konají výstavy, koncerty a debaty. Kino dostalo klubovou podobu a vhodnou kombinací dramaturgie a společenských akcí po čtyřech letech tohoto provozu poprvé ve své historii vykázalo zisk. Loni kino navštívilo přes 20 000 diváků. 

- Rozšířila spektrum akcí o celou řadu dalších kulturních a společenských událostí (Pecha Kucha Night, Vem-ber, Čas na čaj, Festival Jeden svět, Zkrátka animace, Listování, Tvořílkov, Mamakino, Workshopy, Cestopisné pořady, Adventní neděle…).

- Inovovala tradiční kulturní akce jako Nymburské posvícení s jarmarkem a Přístavní slavnosti, kterým dala zcela novou tvář.

- Podporovala občanské a komunitní akce (např. Restaurant Day, Den architektury atd.)
    

- Iniciovala kvalitní a jednotnou vizuální komunikaci organizace, počínaje změnou samotného názvu.
    

- Sestavila a vede nadšený tým lidí zapálených pro věc.
 

Domníváme se, že Iveta Friedelová je na své pozici výjimečně schopnou osobností a vedení města by mělo dělat vše proto, aby zde pro občany pracovala, dokud jí budou síly a vnitřní motivace stačit. Obáváme se, že tímto odchodem bude ohroženo její čtyřleté dílo budování přitažlivé tváře nymburské kulturní scény určené pro všechny.

Děkujeme.

---

„Ročně vyrážím téměř na stovku vystoupení na různých místech a zrovna NKC s paní Friedelovou v čele vždycky patřilo mezi instituce, se kterými byla perfektní dohoda a vždy mě tam čekalo velmi milé uvítání. Také proto se stal jediným místem, kde jsem vystupoval také v pátek, kdy mívám obvykle volno – a sám jsem do Nymburka začal na akce NKC jezdit. Bohatost programu totiž je na patnáctitisícové město výjimečná. Přednášky v kině jsme vždy bez problémů a naší další účasti vyprodali, což jednoznačně byla zásluha dobré propagace se strany paní Friedelové a důkaz toho, že v Nymburce vybudovala stálé publikum. Neznám důvody pro odvolání paní Friedlové, nicméně za sebe mohu zcela zodpovědně prohlásit, že jsem ji poznal jako velmi svědomitou a schopnou pořadatelku a i díky jejímu lidskému přístupu se pro mě Nymburk stal velmi oblíbeným místem, kam jsem se mohl vždycky těšit.“  - Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel

„Naše LiStOVáNí v Nymburce začalo nedávno, ale okamžitě se tohle město dostalo mezi naše pravidelné každoměsíční scény. A to samozřejmě díky skvělé atmosféře, kterou vždy vytvořilo publikum ve foyer kina Sokol. Ivetu Friedelovou neznáme nijak osobně, jen víme, ze srovnání, které máme v 200 českých městech, že jednání s ní bylo skvělé, pružné, že bylo vždycky plno a ta rovnice prostor + divadlo + diváci se vždy rovnala na jedničku.“  - Lukáš Hejlík, LiStOVáNí.cz (herec, moderátor, gastronadšenec, influencer)

„Ivetu jsme poznali takřka hned po nástupu do její funkce. Přinesla do své práce entuziasmus, energii. Za těch pár let nasbírala profesní zkušenosti, dramaturgický cit i sociální kapitál, který je pro její práci tak potřebný a který se v žádné škole nevyučuje. Její práce je pro město cenným kořením, z Nymburského kulturního centra udělala kulturní instituci s dopadem pro celou místní komunitu. Chuť do práce, přímost v jednání, otevřenost nápadům – to jsou první slova, věci, které se nám s jejím jménem pojí. Přicházet o takovéhle lidi je mrháním tím nejcennějším – lidským kapitálem a talentem, kterých na místní úrovni není nikdy dost.“ - Alena a Martin Vandasovi, filmoví producenti MAUR film

„S Ivetou Friedelovou a jí vedeným NKC je radost spolupracovat, vždy vyjde člověku vstříc, poslechne si jeho nápad a i když akce není třeba jejím šálkem čaje, nabídne pomocnou ruku, nebo nápad při jejím řešení.“ - Vojtěch Zikmunda, fotograf, organizátor kulturních akcí v Nymburce

„O Ivetě Friedlové jako o člověku č. 1 na kulturu v Nymburce možná nejvíce vypovídá to, že lidi byli ochotní se podílet na organizaci akcí prostě jen kvůli nadšení, které Iveta šířila kolem sebe. I když to bude znít pateticky, tak Iveta do všeho dávala srdce a bylo to vidět. Díky ní jsem získal pocit, že v Nymburce je na co být hrdý.“ - Jakub Macura, vedoucí skautského oddílu Cefeus, organizátor kulturních akcí v Nymburce

„Iveta Friedelová je jeden z důvodů, proč jsem Nymburk nejen navštívil jako přednášející v NKC a cítil jsem se zde vřele přijat a jako mezi svými, ale také se do něj vracím. Účastním se takřka pravidelně akcí z bohatého programu, který nabízí ojedinělé události, a to i přesto, že běžně pobývám v Praze. Její zásluhy o kulturní život v Nymburce považuji za nepopiratelné a má moji plnou podporu v pokračování své činnosti.” - Jan Lukačevič, vědec, popularizátor a člen PC Mimo Done Nymburk

„Klidně tam napište, že vítězí ego nad zdravým rozumem a zájmy města. To jim vzkazuji.” - Jan Vlasák, scénograf, držitel tří Českých lvů

--- 

Za petiční výbor:

Alena Vandasová, producentka, Nymburk

Vojtěch Říha, hudebník, Nymburk

David Růžička, fotograf, Nymburk

Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel, Praha

Jan Lukačevič, vědec, Praha

Matěj Prášil, student, Dvory, Nymburk