Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín 72 podpisů

Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.


Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.


• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.


• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.


• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

 

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.


• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.


• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.


• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.


• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.


• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.


• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.


Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Autor: Lucie Koblencová | 72 podpisů

Více >
Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka 324 podpisů

Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka

Vážený pane ministře kultury, 

 

obracíme se na Vás ve věci ukončení působení pana Adama Budaka v Národní galerii Praha. Po Jiřím Fajtovi a Otto M. Urbanovi se jedná o třetí odchod odborné osobnosti, se kterou se Národní galerie Praha musí vyrovnat. Okolnosti propuštění Adama Budaka jsou přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní.

 

Adam Budak je považován za jednoho z největších odborníků ve své profesi. Do ztuhlé a mnoho let zakonzervované státní instituce přinesl určité poslání, otevřel ji lidem, návštěvnost galerie rostla přímo úměrně ke kvalitě mnoha realizovaných projektů, které si získaly lokální i světovou pozornost. Adam Budak byl ke dni 15. 11. 2019 na hodinu propuštěn. Doufáme, že jste si plně vědom toho, že s odchodem Adama Budaka odchází i jeho bohaté vztahy, kontakty, zkušenosti a prestiž, které pro současnou českou výtvarnou scénu měly svůj nezanedbatelný význam.

 

Generální ředitelka NGP, Ing. Alena Anne-Marie Nedoma, která Budaka odvolala, byla Vámi do funkce jmenována ke dni 26. 9. 2019. Své poslání definovala jako krátkodobé a do jisté míry skryté, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce. 

 

Odůvodnění propuštění, které paní ředitelka poskytla serveru Aktuálně.cz, je zavádějící a vykonstruované a tímto způsobem realizovaná výpověď osobnosti s tak vysokým renomé jako má Adam Budak pak působí jako jeho účelové odstranění. Zároveň v jejím srovnání s kunsthalle zaznívá vize, ve které chce NGP omezit přítomnost současného umění v programu NGP, stejně jako komunikaci se současnou výtvarnou scénou. To považujeme za velmi nešťastné a tragické, zvláště potom, co Adam Budak konečně dokázal tuto instituci propojit s těmi, kdo konstituují její náplň – s umělci. Je nemyslitelné, aby byla NGP jako jediná největší instituce reprezentující Českou republiku odříznuta od umělců, dalších národních institucí a mezinárodní scény. Ptáme se proto, kolik jiných osobností jako je Adam Budak v této instituci v oblasti současného umění zůstává a jak bude galerie zodpovědně naplňovat program, ke kterému ji její význam zavazuje? 

 

Jsme přesvědčeni, že kompetence dočasné krizové ředitelky NGP byly překročeny a domníváme se, že byly vědomě zneužity. Vnímáme jako nezodpovědné a neetické činit takto zásadní změny ve výstavním programu galerie a propouštění odborníků na hodinu v krizovém režimu vedení instituce. 

 

Jsme dále přesvědčeni, že by změny takto vysokých funkcionářů měla provést až řádně zvolený/á ředitel/ka NGP v řádném konkurzním řízení, kde v komisi zasednou skuteční odborníci v oblasti umění.

 

A ne naposled jsme přesvědčeni, že bychom v našem prostředí měli kultivovat zdravé zaměstnanecké podmínky a spravedlivá procesní řízení.


 

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme k veřejnému vysvětlení celé situace a jejímu narovnání a ke zveřejnění záměrů, personálních změn a programu NGP pro další období. 

 

Autor: Marie Lukáčová | 324 podpisů

Více >
Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna 420 podpisů

Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.


Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

 

Autor: Jana Pálková | 420 podpisů

Více >
Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 686 podpisů chybí 9314

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Autor: Lada Lapinová | 686 podpisů

Více >
Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje 167 podpisů

Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

Autor: Zbyněk Havlíček | 167 podpisů

Více >
PETICE za pojmenování PARKU RUSKÉHO EXILU 87 podpisů chybí 413

PETICE za pojmenování PARKU RUSKÉHO EXILU

PETICE ZA

pojmenování bezejmenné části parku na Náměstí Interbrigády v Praze 6 na: “PARK RUSKÉHO EXILU

dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice je určená pro členy Pracovní skupiny pro místopis Prahy 6 a pro členy Místopisné komise Rady hl. m. Prahy:

Vážení, městské části Dejvice a Bubeneč se v období meziválečného Československa staly útočištěm mnoha tisíců exulantů prchajících z Ruské říše před bolševickým terorem. Po skončení druhé světové války byly stovky z nich odvlečeny do sovětských koncentračních táborů či násilně vystěhovány. Nezachránilo je ani československé občanství.

V Praze 6 se stále nacházejí domy a byty, ve kterých žili přední osobnosti a intelektuálové své doby. Nejznámějším místem je Profesorský dům v Rooseveltově ulici. Díky masivní podpoře československé vlády také známé jako "Ruská pomocná akce", se mohli exulanti nadále věnovat svým profesím a výrazně tak obohatili naši vědu a kulturu.

Věříme, že jméno parku je vhodným způsobem, jak si připomenout jejich příběhy. A to symbolicky 100 let od zahájení Masarykovy Ruské pomocné akce.

Pojmenováním parku po ruském exilu připomeneme tragické osudy našich spoluobčanů. Jde ale také o jeden z čestných momentů dějin, kdy naše země poskytla pomoc lidem prchajícím před zlem. To svědčí o solidaritě a empatii našich předků. Park by měl být připomínkou toho, že hodnoty humanity a lidských práv byly a jsou základem naší svobodné a demokratické společnosti.

Petiční výbor:

Jan Lipavský, Praha 6, Tychonova 18, 16000

Ondřej Chrást, Praha 6, Rooseveltova 29, 16000, 

Eva Tichá, Praha 6, Studentská 540/7

Jiří Hoskovec, Praha 6, Peštukova 2, 16200 

- za petiční výbor mohou jednat všichni jeho členové.

 

Při ochraně osobních údajů se petiční výbor drží zákona č 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

(Organizátor petice je povinen shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu a uchovávat je pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Získané údaje nesmí předávat jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena.) 

Autor: Michal Zachar | 87 podpisů

Více >
Proti developerské výstavbě na místech k tomu nevhodných 18 podpisů chybí 482

Proti developerské výstavbě na místech k tomu nevhodných

Velký byznys je v současnosti výstavba bytů a komerečních prostor. Zřejmě proto už se tak nehledí na to, kde nebo za jakých podmínek se staví. Úředníci, úřady, státní a veřejné orgány nejenže nestíhají a nezvládají tlaku vzdorovat, ještě navíc chybným postupem a někdy i svérázným výkladem práva developerům značně pomáhají, a to na úkor občanů a životního prostředí.

V Čakovicích v Praze 9 - ul. Cukerní dovolil Stavební úřad stavbu bytového domu o 6 bytech a 4 podlažích a podkrovím mezi RD, které jsou jedno a dvoupodlažní, ve stabilizovaném území OB. Místo zahrady vznikne parkoviště pro 9 vozů. To vše navíc v těsné blízkosti historického centra. Takových případů, kdy se staví na místě zjevně nevhodném, je mnoho.

Jde o spor nikoli mezi státem a podnikatelem, ale o anonymní spor mezi nepřipravenými jednotlivci a bohatým podnikatelem (tzv. investorem). Dnes jsou ve svízelné, značně oslabené situaci oni a zítra může být kdokoli z nás.

Přes veškeré oprávněné kroky se nedaří stavbě zabránit. Než příslušné orgány rozhodnou, developer má postaveno.

Žádáme úřady, státní a veřejné orgány, zejména zákonodárce, instituce územního plánování a stavební úřady, aby zabránily absurdní výstavbě a zlovůli developerů, kteří v rozporu s právními předpisy, územním plánem a dobrými mravy narušují dosavadní uspořádání a řád, kde občan by měl být silná jednotka, nikoli slabý plebs, který proti mocnářství nezmůže nic a kde životní prostředí je až na posledním místě.

Výzýváme příslušné orgány, zejména zákonodárce, instituce územního plánování a stavební úřady, aby se ujaly kooperativně svých kompetencí a pravomocí, aby se odpovědně a jednotně vypořádaly s nastalou neúnosnou situací a jednaly čestně, včasně, důrazně, s občanskou loajalitou a s ohledem k životnímu prostředí proti ziskuchtivým obchodním uskupením, tak aby zvrhlou výstavbu na místech k tomu nevhodných, v co nejširší rozsahu, co nejdříve, napravily a znormalizovaly.

Žádáme média, aby vystupovala nestranně a nezávisle, aby se zaměřila na tyto přehlížené případy a svými články nepodporovala pouze jednu stranu a to devolopery (tzv. investory), kteří se na práva oprávněné zájmy občanů příliš neohlíží.

Autor: Soňa Vodrážková | 18 podpisů

Více >
Petice za znovuzavedení rezidentní zóny placeného stání (ZPS) na území Prahy 3 během celého víkendu 4 podpisy chybí 9996

Petice za znovuzavedení rezidentní zóny placeného stání (ZPS) na území Prahy 3 během celého víkendu

Zóna placeného stání (ZPS) na území MČ Praha 3 byla s platností od 1. 2. 2018 bohužel náhle a nepříznivě upravena tak, že provozní doba „modré“ rezidentní zóny byla zkrácena o období celého víkendu, tj. od pátku 18:00 až do neděle 0:00 hod. byla zcela deaktivována (a zaveden tak režim parkování zdarma pro všechny), "papírové" parkovací karty byly od 1. února 2018 automaticky nahrazeny elektronickým parkovacím oprávněním (na ulici tak dnes nelze rozpoznat, na základě jakého oprávnění vůz parkuje a virtuální kontrola je přinejmenším diskutabilní).

Dopadem této změny do praxe je skutečnost, že na většině území Prahy 3 má "platící" rezident potíže najít volné parkovací místo. O víkendu na území Prahy 3 může parkovat kdokoli bez omezení zcela zdarma a rezident s platným a uhrazeným oprávněním často místo vůbec nenajde. Až čtvrtinu míst dále denně blokují „černí pasažéři“ a vymáhání práva v praxi dosud příliš nefunguje. V některých jiných MČ (Praha 1, 2, 7) přitom zóny fungují po celý týden včetně víkendu a vymáhání práva probíhá kontinuálně a systematicky.

STÁVAJÍCÍ STAV, KDY O VÍKENDU NENÍ ZÓNA VŮBEC REGULOVÁNA, PŘIVÁDÍ DO ULIC PRAHY 3 AKTIVNĚ ZDARMA PARKUJÍCÍ AUTA PRO CENTRUM PRAHY, TJ. NADBYTEČNOU DOPRAVU, ZÁCPY, EMISE A HLUK, NENÍ POCHOPITELNÁ Z POHLEDU EKOLOGICKÉHO, EKONOMICKÉHO, ZKUŠENOSTÍ Z JINÝCH VELKOMĚST A PŘEDEVŠÍM ZDRAVÉHO ROZUMU.

Jsme přesvědčeni, že je nutné opět okamžitě aktivovat provozní dobu „modré" rezidentní zóny během celého víkendu, přičemž návštěvníci si budou moci nadále zaplatit časově omezené stání i o víkendu (výši poplatku může regulovat MČ Praha 3).

JE NAPROSTÝM EKONOMICKÝM NONSENSEM NABÍZET TENTO VZÁCNÝ STATEK (PARKOVACÍ MÍSTO, JEHOŽ JE NEDOSTATEK) O VÍKENDU ZCELA ZDARMA.

Parkovací oprávnění pro veřejně prospěšné organizace či pro pečovatele v zóně ZPS lze jednoduše zřídit i v rámci stávající metodiky. Je nutné urychleně provést analýzu stávajícího nežádoucího stavu a revizi rozmístění jednotlivých druhů zón. Dále je nutné provést revizi průnikových zón pro parkování v „modré“ zóně i na území sousedních MČ, které nejsou nyní z pohledu Prahy 3 vyvážené.

PETENTI TÍMTO ZDVOŘILE ŽÁDAJÍ STAROSTU MČ PRAHA 3 O OKAMŽITÉ ZNOVUZAVEDENÍ PLATNOSTI REZIDENTNÍ ("MODRÉ") ZÓNY PLACENÉHO STÁNÍ NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 BĚHEM CELÉHO VÍKENDU.

Děkujeme předem! 

Zapni Žižkov

Autor: Martin Král | 4 podpisy

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku