Profesní organizace Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR /SKIP/ protestuje proti nezdůvodněnému odvolání dlouholetého předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/ PhDr. Víta Richtera.

Nezdůvodněné odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR je poradní orgán ministra zřízený ze zákona a MK ČR vydává jeho statut a jednací řád) dne 31. 7. 2019 ministrem kultury Antonínem Staňkem, způsob jeho provedení a účelovou změnu Stanov ÚKR považujeme za porušení základních principů profesionality, etického chování a zároveň  za manažerské selhání ze strany pana ministra.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci odvolal předsedu ÚKR Víta Richtera, který tento ministrův poradní orgán dlouhodobě vedl. Ministr kultury Antonín Staněk z našeho pohledu účelově změnil statut Ústřední knihovnické rady.

PhDr. Vít Richter je jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK). Byl hlavním iniciátorem vzniku grantového programu MK ČR  -  VISK (Veřejné informační služby knihoven); zcela mimořádné je jeho úsilí o internetizaci českých veřejných knihoven. Jako předseda SKIP a ÚKR prosazoval zájmy knihoven při přípravě nové podoby Knihovního zákona, Autorského zákona, Katalogu prací, Standardu VKIS atd.

Vít Richter permanentně jedná s autorskými ochrannými svazy, vydavateli a producenty, ministerstvy, knihovnami ad. Věnuje se organizační a řídící činnosti ve SKIPu, mimořádná je jeho činnost přednášková a publikační v České republice i zahraničí, věnuje se výzkumné činnosti, mimořádné jsou jeho aktivity na podporu spolupráce mezi knihovnami a dalšími paměťovými institucemi, byl dosud předsedou ÚKR. Nedovedeme si vysvětlit, jaké důvody mohly vést ministra kultury k těmto náhlým koncepčním změnám.

My, níže podepsaní knihovníci a informační pracovníci, vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem a formou odvolání pana Víta Richtera z funkce předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/.

Pozn.: Petici je možné podepsat v elektronické podobě. V případě, že bude podpis uveden vícekrát, bude započítán pouze 1x.

Za petiční výbor:

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Předseda SKIP

Národní knihovna ČR

Klementinum 190

110 00   Praha 1

Tel: +420/221 663 333

email: roman.giebisch@nkp.cz

www.nkp.cz

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

„Nesouhlas s odvoláním jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o., pana Jana KRAFKY, s žádostí o ponechání Jana KRAFKY v pozici jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o.“

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice, vyjadřujeme důrazný nesouhlas s postupem vedení Statutárního města Kladna.

Hlavním důvodem je náhlé odvolání jednatele společnosti Divadla Kladno s. r. o., pana Jana KRAFKY, bez řádného zdůvodnění a bez věcných důvodů. Nesouhlas je umocněn skutečností, že Jan Krafka z Městského divadla Kladno a Divadla Lampion za necelé 3 roky vybudoval nebývale úspěšné a řádně fungující scény a na nich působící úspěšné soubory, za něž mluví výsledky – neustále se zvyšující počet předplatitelů, četnost repríz, účast na festivalech napříč ČR i v zahraničí, spolupráce se školami a seniory, vytváření dalšího doprovodného programu přispívajícímu ke kulturnímu rozvoji města Kladna a všech jeho občanů.

Proto žádáme, aby úspěšný jednatel společnosti Divadla Kladno s.r.o., pan Jan Krafka, zůstal jednatelem, a i nadále řídil obě populární scény Městského divadla Kladno a Divadla Lampion.

Adresováno pro:

Rada města Kašperské Hory,

Náměstí 1,

34192 Kašperské Hory 

My, občané města Kašperské Hory a ostatní příznivci hradu Kašperku připomínáme, co udělal kastelán Mgr. Zdeněk Svoboda v letech 2000 až 2019 pro rozvoj hradu Kašperku a pro zachování a rozkvět památek Kašperských Hor i pro kulturní klima ve městě. Zároveň podotýkáme, že hrad Kašperk je jako jeden z mála českých hradů finančně naprosto soběstačný a ještě přispívá do pokladny města. Z bezvýznamné památky s podprůměrnou návštěvností dokázal Mgr. Svoboda udělat jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách s kulturním programem, který by mu mohly závidět mnohé ze státních hradů a zámků. V poslední době jste vyvolali kompetenční spor, v němž rada města kompletně změnila jak Zřizovací listinu, tak veškeré kompetence, které se hradu týkají. V atmosféře podezíraní a nepřátelství, kdy jste si přisvojili veškeré rozhodování i o běžných provozních záležitostech, které přísluší do pravomoci kastelána a správy hradu, není jakákoliv koncepční, kreativní práce možná. Tím byl Mgr. Svoboda prakticky donucen na svou funkci rezignovat.

Žádáme Vás proto, abyste upustili od změn, které byly správě hradu vnuceny v poslední době nebo, které se mají v nejbližší době uskutečnit a abyste zachovali původní Zřizovací listinu hradu Kašperku jako organizační složky města a vrátili správě hradu kompetence, které si přisvojilo město.

Dále žádáme o stažení výběrového řízení na nového kastelána a o pokus vyřešit tento spor jednáním se stávajícím kastelánem a správou hradu. Máte mezi sebou odborníka s tvůrčí invencí, který vysoce převyšuje běžný průměr, pokuste se proto o dohodu s ním.

PETICE ZA

pojmenování bezejmenné části parku na Náměstí Interbrigády v Praze 6 na: “PARK RUSKÉHO EXILU”

dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice je určená pro členy Pracovní skupiny pro místopis Prahy 6 a pro členy Místopisné komise Rady hl. m. Prahy:

Vážení, městské části Dejvice a Bubeneč se v období meziválečného Československa staly útočištěm mnoha tisíců exulantů prchajících z Ruské říše před bolševickým terorem. Po skončení druhé světové války byly stovky z nich odvlečeny do sovětských koncentračních táborů či násilně vystěhovány. Nezachránilo je ani československé občanství.

V Praze 6 se stále nacházejí domy a byty, ve kterých žili přední osobnosti a intelektuálové své doby. Nejznámějším místem je Profesorský dům v Rooseveltově ulici. Díky masivní podpoře československé vlády také známé jako "Ruská pomocná akce", se mohli exulanti nadále věnovat svým profesím a výrazně tak obohatili naši vědu a kulturu.

Věříme, že jméno parku je vhodným způsobem, jak si připomenout jejich příběhy. A to symbolicky 100 let od zahájení Masarykovy Ruské pomocné akce.

Pojmenováním parku po ruském exilu připomeneme tragické osudy našich spoluobčanů. Jde ale také o jeden z čestných momentů dějin, kdy naše země poskytla pomoc lidem prchajícím před zlem. To svědčí o solidaritě a empatii našich předků. Park by měl být připomínkou toho, že hodnoty humanity a lidských práv byly a jsou základem naší svobodné a demokratické společnosti.

Petiční výbor:

Jan Lipavský, Praha 6, Tychonova 18, 16000

Ondřej Chrást, Praha 6, Rooseveltova 29, 16000, 

Eva Tichá, Praha 6, Studentská 540/7

Jiří Hoskovec, Praha 6, Peštukova 2, 16200 

- za petiční výbor mohou jednat všichni jeho členové.

Při ochraně osobních údajů se petiční výbor drží zákona č 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

(Organizátor petice je povinen shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu a uchovávat je pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Získané údaje nesmí předávat jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena.) 

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

V Jáchymově dne 13.5.2019

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

Petice za zákaz hostování cirkusů s drezurou divokých druhů zvířat na pozemcích města Jaroměře

My, níže podepsané občanky a občané, žádáme zákaz hostování cirkusů s drezurou divokých druhů zvířat na pozemcích města Jaroměře a jeho okolí.

Vyzýváme město Jaroměř, aby se připojilo k jiným kulturním městům, jako je Zábřeh či Znojmo, a městům napříč Evropou, která nepronajímají žádné veřejné pozemky jako stanoviště pro cirkusy s divokými druhy zvířat.

Odůvodnění:

Zvířata jsou permanentně stresována neustálými transporty z místa na místo. V cirkusech žijí v nevyhovujících malých kotcích. Mnohé odbornice a odborníci upozorňují, že cirkusy ze své podstaty nemohou volně žijícím druhům zvířat zajistit podmínky pro kvalitní život. Po zvířatech jsou navíc vyžadovány zcela nepřirozené úkony.

Cirkusy bývají vnímány jako místa, kde se děti mohou setkat s různými druhy zvířat, které by zřejmě jinak nikdy neviděly. Ukazují však dětem zvířata v naprosto nepřirozených podmínkách a s nepřirozeným chováním, které je vyvoláno strachem z trestu. Děti zde získávají nezdravé návyky a zkreslené informace, které u nich nevyvolávají skutečný respekt ke zvířatům a přírodě. Naopak zvířata vnímají spíše jako přihlouplá stvoření, která jsou manipulovatelná pomocí biče nebo tyče v ruce. Zvířata by neměla být v našem městě ani nikde jinde využívána jako atrakce a nástroj podnikání, kvůli kterému žijí v trvalém stresu a bolesti.

Věříme, že doba 21. století poskytuje lidstvu nespočet druhů zábavy. Pojďme uvolnit prostor etické a kultivované zábavě a zvířecí cirkusy nahradit například pouličním divadlem či cirkusy akrobatickými.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73

PETICE „Za záchranu mosteckého autodromu“
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní, chceme touto peticí upozornit na ohrožení fungování významné fi rmy působící na území statutárního města Mostu, a to akciové společnosti AUTODROM MOST, která provozuje stejnojmenný závodní okruh, jenž je významným zaměstnavatelem a daňovým poplatníkem v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi.

Důvodem ohrožení její existence jsou zejména aktivity spolku Zdraví pro Most (dále jen spolek). Jeho členové prostřednictvím petice požadují výraznou regulaci činnosti autodromu, která by ale ve svém důsledku vedla k nemožnosti okruh provozovat.

Omezení provozu závodního okruhu, které chce spolek prosadit, by bylo likvidační a vyústilo by mimo jiné v:

• zrušení oblíbeného podniku Czech Truck Prix v Mostě,

• zmaření investic v řádech stamilionů korun,

• zrušení desítek přímých a několik set nepřímých pracovních míst.

Žádáme proto vedení města Mostu o podporu společnosti AUTODROM MOST v její další činnosti, a to z důvodů:

• aktivity společnosti se kromě motoristického sportu cíleně zaměřují na bezpečnost silničního provozu, prevenci kriminálního chování mládeže či podporu handicapovaných lidí,

• autodrom patří mezi hlavní atrakce Mostu i celého regionu,

• autodrom navštěvují každoročně statisíce diváků z celé Evropy i řady zemí všech světových kontinentů v rámci závodních víkendů,

• autodrom výrazně přispívá k rozvoji turistického a cestovního ruchu, a tedy ekonomickému oživení oblasti,

• autodrom pořádá školení řidičů policejních a hasičských speciálů v rámci integrovaného záchranného systému,

• autodrom nabízí příměstské letní dětské tábory.

Apelujeme proto na mostecké radní a zastupitele, aby nepřijímali žádná rozhodnutí k omezení činnosti fungující obchodní společnosti, ale naopak zaštítili společnost AUTODROM MOST v její snaze uvést do praxe v co nejkratší možné době účinná opatření, jimiž se podaří snížit hladinu hluku z provozu areálu.

Děkujeme

Za všechny, kteří jsou podepsáni pod touto peticí, jednají členové „Petičního výboru na záchranu mosteckého autodromu.“

Petiční výbor:

1) Předseda: Pavel Pech, bydliště: Zdeňka Fibicha 85, 434 01 Most

2) Člen: Jiří Soukup, bydliště: Střížovická 414/4, 400 01 Ústí nad Labem

Pan Pavel Pech je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

Důrazně protestuji proti kácení 22 břestovců v ulici Lužická Praha 2.

Protestuji proti záměru postupně zlikvidovat unikátní stromořadí v ulici Lužická a nahradit jej jiným druhem.

Další informace na www.alejluzicka.cz

Vážení členové zastupitelstva města Chomutov,
ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb.  o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí o obnovu provozu Městských Lázní v Chomutově.  My níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s aktuálním stavem Městských lázní v Chomutově a zdvořile žádáme o obnovu budovy zejména  její plavecké části s vyjímečným 50m bazénem, a o co nejrozumnější konverzi ostatních částí  budovy s důrazem na estetičnost a ekonomičnost provozu. Vše samozřejmě po vypsání veřejné architektonické soutěže.

Projekt budovy Městských Lázní vznikl v 60. letech, 60. a 70. léta minulého století byla příznačná  ojedinělou  moderní architekturou. Lázně  tvoří elegantní hranici mezi městkým parkem a centrem města jak svou velikostí tak řešením své proskléné fasády. Funkční budova Městkých Lázní podpoří oživení centra Chomutova - města sportu.
 

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o výstavbu nové budovy, případně rekonstrukci vhodné stávající budovy, pro vybudování koncertního sálu k provozování symfonické hudby. V Karlových Varech  takový koncertní sál chybí již 182 let, tedy přesně tak dlouho, jak ve městě působí jeden z nejstarších orchestrů na světě, Karlovarský symfonický orchestr (KSO). V současnosti KSO vystupuje v sálech, jež jsou součástí hotelových komplexů (Lázně III, Grandhotel Ambassador Národní Dům, Gradhotel Pupp). Rádi bychom, aby se tato neuspokojivá situace řešila a nový koncertní sál v Karlových Varech vznikl hlavně z následujících důvodů:

- Karlovy Vary, jakožto jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst Evropy, nemají vyhovující sál, v němž by mohl účinkovat symfonický orchestr

- sály, ve kterých KSO vystupuje, nevyhovují především akusticky, ale ani prostorově a provozně (koncerty jsou narušovány chodem hotelů)

- posluchači jsou ochuzeni o velká díla, ve městě chybí koncertní sál, kde by mohly být  realizovány skladby pro velký orchestr a sbor

- neustálé stěhování orchestru do různých sálů stojí nemalé finanční prostředky, zároveň škodí hudebním nástrojům

- podmínky pro posluchače a umělce jsou absolutně nevyhovující: chybí šatny, klimatizace, odpovídající osvětlení a důstojné zázemí pro posluchače i účinkující

- zahraniční lázeňští hosté jsou zvyklí na koncertní síně evropského standardu.

Prostřednictvím této petice usilujeme o zlepšení podmínek především pro posluchače koncertů, lázeňské hosty, výkonné umělce a členy Karlovarského symfonického orchestru. Věříme, že tyto požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz především představiteli Magistrátu města Karlovy Vary, Karlovarského kraje, Ministerstva kultury a dalšími subjekty, aby se Karlovy Vary mohly zařadit mezi významná kulturní centra, kam dozajista patří.

S pozdravem,

MgA. Martin Ondráček 

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s rozhodnutím Rady města Litoměřice nepronajímat městský pozemek v areálu bývalých kasáren cirkusům. Rozhodnutí není podloženo žádnými legitimními důvody a nerespektuje přání občanů města. Žádáme, aby došlo k nápravě tohoto stavu a Litoměřice opět umožňovalo cirkusům hostovat na městských pozemcích, jako tomu bylo v minulosti.

Zastavme společně tuto odpornou přehlídku ubohosti, nelidskosti a hnusu. 

Takový hnus tu nemá co dělat!!! Na světě je tolik dobrých filmů a seriálů, o které přicházíme a vy nám podáváte takovýto hnus? DOST! Ulice je pouze začátkem při cesté k revoluci českých televizí. Diváci si zaslouží něco na úrovni. Báby ať si pustí staré díly, beztak je jich už jako smetí a nemůžou si je pamatovat, navíc děj seriál stejně postrádá.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Stavební úřad Brno-sever 18. 6. 2019 zahájil řízení, jehož součástí je demolice části areálu bývalé věznice gestapa a státního soudu v Brně na Cejlu - a to konkrétně celého křídla do ulice Bratislavská a částečně dvou bočních křídel. (viz. foto)

Odbor památkové péče Magistrátu města Brna gesčně podléhá náměstkovi primátorky T. Koláčnému, který demolici za účelem přestavby věznice inicioval. 

1. Vyzýváme všechny odpovědné osoby, aby se zasadily o zachování unikátní evropské památky jako celku. 

2. Vězením prošly oběti nacismu z celé Evropy, oběti heydrichiády, židovské transporty - i političtí vězni národů Rakousko-uherské monarchie, kteří "se nevešli" na Špilberk. Trpěly tam a umíraly oběti komunismu, katoličtí básníci i odbojáři a hrdinové, které dnes uctíváme.

3. Nedopusťme bagatelizaci demolice významné části areálu věznice s odůvodněním, že pochází z 20. století - právě v tomto století se ve věznici odehrály největší zločiny - justiční vraždy a popravy nevinných lidí. 

4. Žádná část areálu autenticky dochované věznice není méně hodnotná. Nedopusťme demolici, která zachová jen "vybrané" části věznice. Její unikátní hodnota spočívá v autenticitě celku.
 

My, níže podepsaní návštěvníci Ztraceného baru, na ulici Ztracená 65 v Kroměříži,

d ů r a z n ě  p r o t e s t u j e m e

proti omezovaní provozní doby tohoto baru. 

Nejsme těmi, kteří dělají v nočních hodinách hluk, chováme se slušně a máme své důvody k tomu, abychom sami, či s kolegy a kamarády, byli v baru i po 2. hodině ranní.

Výjezdy Městské policie:

2017 - celkem 13x, z toho 11x zjištěn klid

2018 - celkem 8x, z toho 5x zjištěn klid

2019 - celkem 3x, z toho 3x zjištěn klid

Vysvětleme společně Nově, že Robinsonův ostrov měl malou sledovanost z důvodu, že se vůbec nepříblížil americkému originálu!

Ukažme, že máme zájem o třetí sérii, která bude podle originálu a tudíž bude zábavná a sledovaná!

Co požadujeme?

• v každém 45 minutovém díle bude hra o odměnu, hra o imunitu i kmenová rada

• soutěžící budou mít zpřísněné podmínky

• finální výhra bude vyšší, než výhra v talentových soutěžích

• při posledním hlasování se hlasy nebudou číst, vítěz bude vyhlášen živě ve studiu

• moderátorem bude stále Ondřej Novotný