V Jáchymově dne 13.5.2019

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, kterým chce výrazným způsobem omezit propagaci alkoholických nápojů.

My, níže podepsaní občané České republiky, se však obáváme, že tato přehnaná regulace ohrozí staleté tradice spojené s pěstováním, výrobou a degustací vína, slivovice a jiných ovocných destilátů, ale také českou pivovarnickou tradici.

Apelujeme proto na ministerstvo zdravotnictví, vládu i parlament, aby přehodnotily tento záměr a zabránily nejen likvidaci tradičních akcí, ale také paralyzování moravských a českých vinařů, producentů tradičních pálenek a pivovarů v České republice.

My níže podepsaní zaměstnanci, příbuzní, přátelé a sympatizanti kulturních projektů AMERFO o p.s., žádáme Vás, paní ministryně Maláčová, abyste se zasadila o zachování pracovních míst pro 80 osob se zdravotním postižením, které našly profesní uplatnění odpovídající jejich možnostem.

V důsledku nezákonného postupu MPSV máte v těchto dnech Vy osobně potvrdit svým podpisem odepření příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 3. čtvrtletí roku 2019 - a to po téměř 7 měsících (ačkoli správní řízení určuje lhůtu 30 dnů). 

Hrozí, že spolek provozující mezinárodně oceňované muzeum a zážitkový hostel, projekt Retro-use, Franz Kafka Špitál a další v důsledku nezákonného postupu MPSV a pandemie bude muset během několika měsíců ukončit provoz a propustit 80 zaměstnanců z celého Jihomoravského kraje. 

V tomto kraji byla před pandemií nezaměstnanost ve výši 17% mezi lidmi s hendikepem. MPSV se střílí samo do nohy, pokud vloni přidělilo finanční prostředky z fondů EU na podporu vzniku nových pracovních míst, které nyní zaniknou v důsledku neprofesionání práce jiné části téhož ministerstva. Jedna ruka tak neví, co dělá druhá. Nedojde ani k úspoře budoucích výdajů, protože většina postižených skončí na Úřadě práce, což zatíží veřejný rozpočet mnohem více - když pomineme sociální a zdravotní dopady především na psychiatricky nemocné kolegy, pro které jsou pracovní návyky a schopnost si udržet stálou práci nejdůležitější.

Věříme, že si ve svém náročném programu najdete čas se osobně seznámit s podklady, které od prosince 2019 máte na stole.

Dovolujeme si Vás požádat, abyste se osobně přesvědčila, že postup některých úředníků z Vašeho ministerstva, kteří vyhověli 44 subjektům ve stejné době v mnohem méně závažných kauzách s až cimrmanovskými argumenty (např. že manželka jednatele firmy brala antobiotika, proto má manželova společnost nárok na podporu, i když firma neodvedla DPH a tím nesplnila podmínky pro získání podpory), aniž by naši žádost téměř 7 měsíců řešili, se dopustili nerovného a tedy nezákonného postupu - když už pomineme absurditu toho, že tentýž úřad, který pracuje na vzniku a udržení míst pro hendikepované, současně tato místa svým liknavým a protiprávním postupem ničí.

Věříme, že pochybení některých úředníků Vámi řízeného ministerstva nebudete omlouvat a budete se jimi zabývat.

Děkujeme za Vaši laskavost.
 

Dopis občanům Ruska

Vážení občané Ruské federace,

obracíme se na Vás veřejným dopisem k současnému stavu našich vzájemných vztahů, který předáme zároveň velvyslanectví Vaší země v Praze.

_____________________________________

Velvyslanectví Ruské federace dostává údajně mnoho projevů nesouhlasu občanů s demontáží sochy maršála Koněva v Praze. My občané České republiky naopak vyjadřujeme souhlas s odstraněním této sochy z veřejného prostoru, jejím uložením do muzea a nahrazením památníkem všech osvoboditelů Prahy. K souhlasu se připojujeme i my, občané Slovenské republiky, protože se záležitost týká i naší historie.

Česká i Slovenská republika a jejich obyvatelé mají úctu ke všem občanům národů bývalého Sovětského svazu, kteří přispěli k porážce nacistického Německa. O všechny jejich hroby a poválečné památníky se naše země starají s patřičnou úctou a pietou. Ve věci sochy maršála Koněva jde o jiný případ. Není to poválečný památník, ale socha postavená v roce 1980 našimi komunisty přisluhujícími sovětské okupační moci, která tehdy u nás vládla prostřednictvím kolaborantské vlády od vojenského přepadení Československa v roce 1968. Socha proto pro mnoho našich občanů v té době již nebyla symbolem osvoboditele, ale především symbolem pozdějšího ovládnutí naší vlasti sovětskou totalitní mocí, která našim občanům přinesla také politické zotročení a hospodářský i sociální úpadek. Stejně tak jako i vaší zemi stejná totalitní moc přinesla podobný úpadek, včetně nesčíslného utrpení tisíců politických vězňů, umučených a popravených.

Není možné takové zločiny přičítat jen jednomu diktátorovi. Byl to celý totalitní systém, který ke svému fungování potřeboval mnoho malých Stalinů. Maršál Koněv byl právě tím, kdo se více než vojenské profesi věnoval bezvýhradné a ochotné službě stalinistickému zločinnému systému. Dnes již nemůže být maršál Koněv pro nás symbolem osvobození, protože je známo více historických faktů o jeho životě. Hned po příchodu do Československa v roce 1945 pomáhal organizovat zatýkání politicky nepohodlných lidí, především bývalých občanů Ruska, kteří k nám emigrovali před komunistickým režimem a většinou dostali již před válkou československé občanství. Mezi nimi byli i aktivní odbojáři proti nacistické okupaci. Stovky jich skončili v sovětských koncentračních táborech nebo na popravišti. Koněv je také ten, kdo velel potlačení povstání proti stalinistickému režimu v Maďarsku v roce 1956. Neváhal nechat střílet tanky do neozbrojených demonstrantů, počet mrtvých byl opět několik set. Mimo jiné je historicky doloženo, že při vojenských operacích, kterým velel, byl počet ztrát jeho vojáků mnohem větší než u jiných stejně vysokých velitelů. To ilustruje jeho úctu k životu jemu svěřených lidí.

Vyjádření ministra zahraničí Ruska, že odstranění sochy maršála Koněva v Praze je „cynické a pobuřující“, a podobná vyjádření dalších státních orgánů proto považujeme naopak my za cynické a pobuřující. Podle logiky těchto vyjádření se možná dočkáme i protestu proti demolici obří sochy Stalina v Praze v roce 1962 a žádosti o její obnovení. Vždyť i on měl zásluhu na porážce nacismu. Jistě, že měl, ale také po celou dobu své vlády organizoval masový teror obyvatel vlastní země a před válkou měl také zásluhu na uzavření spojenectví s nacistickým Německem a jeho podpoře při vojenském dobývání západní Evropy.

Česká a Slovenská republika jsou dnes samostatné, svébytné a suverénní státy, které si nechtějí nechat poroučet vládou jakékoli cizí země, co mají či nemají dělat. Ani orgány Ruské federace nám nemají, co poroučet. Doba okupace sovětskou armádou je 29 let za námi. Domnívali jsme se, že Rusko se za tu dobu také změnilo. Dává však v posledních letech najevo, že není jen právním nástupcem Sovětského svazu, ale i pokračovatelem jeho imperiální politiky.

Pro mnoho našich lidí bylo historicky Rusko zemí, ke které chovali sympatie, dokonce s ní spojovali naděje národního obrození. Později si další vytvářeli naděje na sociálně spravedlivější společnost, v naivní představě že je naplní komunistické Rusko. Mnozí u nás od začátku věděli, jaký je to režim, jiní byli vyléčeni až poválečným podrobením země totalitní mocí řízenou ze Sovětského svazu. Definitivní vystřízlivění naprosté většiny přišlo v roce 1968 po sovětské vojenské invazi a během následné 21 let trvající okupace.

Přesto je u nás stále dost lidí, kteří věří v to lepší v historii, kultuře a lidech Ruska. Mnozí cítí, že nás, navzdory historickým rozdílům a jinému národnostnímu složení spojují příbuzné slovanské jazyky. Jiní věří ve zdravé křesťanské kořeny ruské společnosti.

Naplněním jejich nadějí však nemůže být současný režim v Rusku. Vidíme, že přes určitý posun ke svobodě a demokracii, je stále potlačována a kriminalizována svoboda slova a spravedlivá politická soutěž. Vidíme, že je stále státní mocí prosazován komunistickou propagandou zdeformovaný výklad dějin. Rusko vyrůstající ze zdravých křesťanských kořenů si představujeme jinak než dnešní okázalé spojení trůnu a oltáře, kde na straně státu vystupují lidé osobně spojení s totalitní minulostí, kteří křesťany aktivně pronásledovali. Skutečně křesťanský postoj se vyznačuje pokorou a snahou o smíření napravením minulých omylů a chyb. To není slabost, v tom je síla pravdy, která osvobozuje, a skutečná naděje do budoucnosti. Naděje každého člověka, národů a států – i Ruska. S nadějí vyhlížíme, kdy se naplno projeví to lepší v ruské společnosti.

Nedopusťte naše další zklamání.

Praha 8. 5. 2020

Souhlasící občané:

(Svůj souhlas mohou připojit občané České republiky a Slovenské republiky,
i ti kdo žijí v zahraničí, zejména ti, kdo odešli do emigrace během sovětské okupace. Stát, ve kterém žijete, připište do pole Město.)

(Po odeslání souhlasu s peticí se zobrazí jen jméno, příjmení a obec/město-stát souhlasícího. Ostatní údaje o bydlišti a e-mailová adresa se nezobrazují, jsou přístupné jen tvůrcům petice pro případné ověření identity souhlasícího.)

Jsme proti bourání posledního kamenného mostu v katastru obce Habrová.

Je to jediná hodnotná věřejná stavba v Habrové, která vytváří jedinečnost a identitu daného místa a je připomínkou umu našich předků. Tato místní část navíc postrádá přirozené centrum typu návsi, či kostel – kamenný most je tedy obzvláště cenný.

Ikdyž stávající most není v dobrém technickém stavu (díky nevhodné opravě a dlouhodobě zanedbané péči), jeho původní část byla zjevně navržena a postavena velmi kvalitně: most navzdory

poškození více jak sto let odolává zvýšené zátěži i povodním. Z technického hlediska tedy není důvod most bourat, zničit.

Bouráním se má řešit dopravní situace. Avšak navrhovaný betonový most - esteticky hluboko pod úrovní současného mostu - tuto dopravní situaci také nevyřeší, protože je obtížné jej kvůli návaznosti na okolní křižovatky narovnat. Řeší se tak pouze jeho rozšíření. 

Občané Habrové ani nemají zájem o to, aby dopravní situace nahrávala těžké dopravě, která by si pak mnohem častěji zkracovala cestu mezi Kvasinami a Rychnovem právě tudy.

Pokud měl návrh zajistit vyšší bezpečnost při průjezdu, neprokázalo by stejnou službu například upozornění na zúženou vozovku nebo omezení rychlosti?

Navrhovaný nový betonový most nemá žádné estetické kvality, okolí nepřinese vůbec žádnou hodnotu.

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

„Nesouhlas s odvoláním jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o., pana Jana KRAFKY, s žádostí o ponechání Jana KRAFKY v pozici jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o.“

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice, vyjadřujeme důrazný nesouhlas s postupem vedení Statutárního města Kladna.

Hlavním důvodem je náhlé odvolání jednatele společnosti Divadla Kladno s. r. o., pana Jana KRAFKY, bez řádného zdůvodnění a bez věcných důvodů. Nesouhlas je umocněn skutečností, že Jan Krafka z Městského divadla Kladno a Divadla Lampion za necelé 3 roky vybudoval nebývale úspěšné a řádně fungující scény a na nich působící úspěšné soubory, za něž mluví výsledky – neustále se zvyšující počet předplatitelů, četnost repríz, účast na festivalech napříč ČR i v zahraničí, spolupráce se školami a seniory, vytváření dalšího doprovodného programu přispívajícímu ke kulturnímu rozvoji města Kladna a všech jeho občanů.

Proto žádáme, aby úspěšný jednatel společnosti Divadla Kladno s.r.o., pan Jan Krafka, zůstal jednatelem, a i nadále řídil obě populární scény Městského divadla Kladno a Divadla Lampion.

Vážení členové zastupitelstva města Chomutov,
ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb.  o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí o obnovu provozu Městských Lázní v Chomutově.  My níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s aktuálním stavem Městských lázní v Chomutově a zdvořile žádáme o obnovu budovy zejména  její plavecké části s vyjímečným 50m bazénem, a o co nejrozumnější konverzi ostatních částí  budovy s důrazem na estetičnost a ekonomičnost provozu. Vše samozřejmě po vypsání veřejné architektonické soutěže.

Projekt budovy Městských Lázní vznikl v 60. letech, 60. a 70. léta minulého století byla příznačná  ojedinělou  moderní architekturou. Lázně  tvoří elegantní hranici mezi městkým parkem a centrem města jak svou velikostí tak řešením své proskléné fasády. Funkční budova Městkých Lázní podpoří oživení centra Chomutova - města sportu.
 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Žádáme tímto o vypsání veřejného referenda pro občany okresu Blansko za účelem svobodného rozhodnutí o fungování 5G sítí a zařízení v okrese Blansko. 5G sítě mohou způsobovat závažná zdravotní a bezpečnostní rizika.

Osobnosti, které ctili naši předkové, jsou dnes napadány a dehonestovány... Je třeba činit přítrž pomluvám a lžím...Slušným slovem, přesvědčivým argumentem...

Na posledním jednání zastupitelstva dne 14.4.2020 bylo dotazem občana otevřeno téma oprav komunikací v obci dle smlouvy 119042/SaM/CL/2019. 

Řadoví občané obce i někteří zastupitelé neměli o opravě komunikací žádné informace, byli jsme odkázáni jen na zaslanou kopii smlouvy.

Jednou z komunikací ve výkazu výměr je MK ke kapličce. Je zde uvedeno, že se jedná o 240m2 komunikace s asfaltovým povrchem. Nevíme tedy odkud a kam má přesně dojít k asfaltování, ale chceme zabránit tomu, aby minimálně v nejbližším okolí kapličky byl asfaltový povrch.
Podpořte nás podpisem a zabraňme asfaltování nejbližšího okolí kapličky.
Je to nedůstojné ke stavbě i k rázu obce ve které žijeme.

Na počátku pandemie se hovořilo o tom, že v první linii této pandemie a jejich krizových opatření se to nejvíce dotkne cestovního ruchu a odvětví na něho napojených. Po 14-ti dnech veškerých opatření, které respektujeme a přímo souvisejí s touto pandemií, se ale s velikou lítostí dozvídáme, že veškerá podpora státu míří pouze na velké podniky. Kdekoliv na světě při rozboru ekonomické situace státu se jasně dozvídáme, že ekonomiku státu drží NE velké podniky, ale drobné a střední podnikání. V součastné době je situace taková, že cestovní ruch a jeho opravdu nulové příjmy jsou zapomenuty včetně ostatních odvětví jako jsou třeba například kadeřnictví, cukrárny, taxi služby, hrady, zámky, a podobně zavřeny, ale například Deza Valašské Meziříčí funguje normálně. Připadá Vám normální, že penzion či lázně, kde se za den protočí 30 - 50 lidí vyjímečně liší od výrobní fabriky, kde denně přijde do práce 2000 lidí? Podpořte podpisem petici za normální fungování drobných firem a podniků a nebo adekvátní finanční podpoře státu těmto podnikům, které jako jedinné v této pandemii zkončili ze dne na den s 0 Kč příjmem...Chceme pouze touto peticí rovnoprávnost v příjmech velkých firem, které dodnes mohou bez problémů fungovat a firem, které z nařízení vlády byly ze dne na den odříznuti od 100% svých příjmů. Důvodem k této petici bylo dnešní 23.3.2020 vyjádření projektu Covid 1( o kterém jsme ani nevěděli), že 15 miliard je již vyčerpáno... toto hovoří dle našeho názoru za vše

Dobrý den. Přejmenujeme Ulici, běžící na tv NOVA, na Hood. Režírovat to bude gen Z a uděláme z toho nejvíc top seriál, který by jakákoli česká televizní stanice, kdy mohla udělat. We can make a difference if we unite. Podepište petici pls. #zaRozinu

Obec Červená plánuje v těsné blízkosti jednoho z mála fungujících velkých chatkových dětských táborů - tábora na Dračí Skále ( Horní Orlice) prodat parcely za účelem výstavby rodinných domků ( na obrázku parcely s čísly 435/x). Tento krok podstatně ztíží fungování do této doby vyhledávaného dětského areálu. Spolek Dračí Skála se cítí být výrazně omezen ve svém fungování. Veškeré kroky - jednání se starostou, členem zastupitelstva i přes sliby o podpoře vyzněly naprázdno a to i přes několik nabídnutých variant včetně výměny pozemků. Nepomohla ani přímluva hejtmana Pardubického kraje.

Děkuji za podporu!

Požadujeme minimálně jedno veselé štěňátko na každého nového nakaženého koronavirem. Štěňátka jsou hezčí a roztomilejší než koronavirus.

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby Iveta Friedelová pokračovala nadále v práci na pozici ředitelky Nymburského kulturního centra (dále jen NKC).

V pátek 31. ledna 2020 se objevila informace o plánovaném odvolání Ivety Friedlové z funkce šéfky NKC. Přitom za výsledky její práce by bylo na místě jí naopak oficiálně ocenit a podporovat v další práci.

Do funkce vstoupila s nasazením a během svého čtyřletého působení se stala zkušenou dramaturgyní a  organizátorkou nymburské kultury s nezpochybnitelnými úspěchy.

Vytvořila kulturní platformu se vztahem k regionu, která spojuje lidi s odlišnými zájmy, preferencemi a napříč různými sociálními i věkovými skupinami. NKC se tak stalo skutečným centrem kultury, ve kterém se mohou občané pravidelně setkávat.

NKC je organizací, která přináší do Nymburka kvalitní kulturu ze celé republiky a zároveň zviditelňuje město navenek, podporuje lokální začínající umělce a představuje jejich tvorbu občanům.

Za čtyři roky ve funkci se jí podařilo prostřednictvím této příspěvkové organizace zlepšit kvalitu, efektivitu, vizuální styl a komunikaci kulturní produkce města:

- Iniciovala a zrealizovala proměnu foyer MKS v unikátním prostor s kavárnou, ve kterém se pravidelně konají výstavy, koncerty a debaty. Kino dostalo klubovou podobu a vhodnou kombinací dramaturgie a společenských akcí po čtyřech letech tohoto provozu poprvé ve své historii vykázalo zisk. Loni kino navštívilo přes 20 000 diváků. 

- Rozšířila spektrum akcí o celou řadu dalších kulturních a společenských událostí (Pecha Kucha Night, Vem-ber, Čas na čaj, Festival Jeden svět, Zkrátka animace, Listování, Tvořílkov, Mamakino, Workshopy, Cestopisné pořady, Adventní neděle…).

- Inovovala tradiční kulturní akce jako Nymburské posvícení s jarmarkem a Přístavní slavnosti, kterým dala zcela novou tvář.

- Podporovala občanské a komunitní akce (např. Restaurant Day, Den architektury atd.)
    

- Iniciovala kvalitní a jednotnou vizuální komunikaci organizace, počínaje změnou samotného názvu.
    

- Sestavila a vede nadšený tým lidí zapálených pro věc.
 

Domníváme se, že Iveta Friedelová je na své pozici výjimečně schopnou osobností a vedení města by mělo dělat vše proto, aby zde pro občany pracovala, dokud jí budou síly a vnitřní motivace stačit. Obáváme se, že tímto odchodem bude ohroženo její čtyřleté dílo budování přitažlivé tváře nymburské kulturní scény určené pro všechny.

Děkujeme.

---

„Ročně vyrážím téměř na stovku vystoupení na různých místech a zrovna NKC s paní Friedelovou v čele vždycky patřilo mezi instituce, se kterými byla perfektní dohoda a vždy mě tam čekalo velmi milé uvítání. Také proto se stal jediným místem, kde jsem vystupoval také v pátek, kdy mívám obvykle volno – a sám jsem do Nymburka začal na akce NKC jezdit. Bohatost programu totiž je na patnáctitisícové město výjimečná. Přednášky v kině jsme vždy bez problémů a naší další účasti vyprodali, což jednoznačně byla zásluha dobré propagace se strany paní Friedelové a důkaz toho, že v Nymburce vybudovala stálé publikum. Neznám důvody pro odvolání paní Friedlové, nicméně za sebe mohu zcela zodpovědně prohlásit, že jsem ji poznal jako velmi svědomitou a schopnou pořadatelku a i díky jejímu lidskému přístupu se pro mě Nymburk stal velmi oblíbeným místem, kam jsem se mohl vždycky těšit.“  - Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel

„Naše LiStOVáNí v Nymburce začalo nedávno, ale okamžitě se tohle město dostalo mezi naše pravidelné každoměsíční scény. A to samozřejmě díky skvělé atmosféře, kterou vždy vytvořilo publikum ve foyer kina Sokol. Ivetu Friedelovou neznáme nijak osobně, jen víme, ze srovnání, které máme v 200 českých městech, že jednání s ní bylo skvělé, pružné, že bylo vždycky plno a ta rovnice prostor + divadlo + diváci se vždy rovnala na jedničku.“  - Lukáš Hejlík, LiStOVáNí.cz (herec, moderátor, gastronadšenec, influencer)

„Ivetu jsme poznali takřka hned po nástupu do její funkce. Přinesla do své práce entuziasmus, energii. Za těch pár let nasbírala profesní zkušenosti, dramaturgický cit i sociální kapitál, který je pro její práci tak potřebný a který se v žádné škole nevyučuje. Její práce je pro město cenným kořením, z Nymburského kulturního centra udělala kulturní instituci s dopadem pro celou místní komunitu. Chuť do práce, přímost v jednání, otevřenost nápadům – to jsou první slova, věci, které se nám s jejím jménem pojí. Přicházet o takovéhle lidi je mrháním tím nejcennějším – lidským kapitálem a talentem, kterých na místní úrovni není nikdy dost.“ - Alena a Martin Vandasovi, filmoví producenti MAUR film

„S Ivetou Friedelovou a jí vedeným NKC je radost spolupracovat, vždy vyjde člověku vstříc, poslechne si jeho nápad a i když akce není třeba jejím šálkem čaje, nabídne pomocnou ruku, nebo nápad při jejím řešení.“ - Vojtěch Zikmunda, fotograf, organizátor kulturních akcí v Nymburce

„O Ivetě Friedlové jako o člověku č. 1 na kulturu v Nymburce možná nejvíce vypovídá to, že lidi byli ochotní se podílet na organizaci akcí prostě jen kvůli nadšení, které Iveta šířila kolem sebe. I když to bude znít pateticky, tak Iveta do všeho dávala srdce a bylo to vidět. Díky ní jsem získal pocit, že v Nymburce je na co být hrdý.“ - Jakub Macura, vedoucí skautského oddílu Cefeus, organizátor kulturních akcí v Nymburce

„Iveta Friedelová je jeden z důvodů, proč jsem Nymburk nejen navštívil jako přednášející v NKC a cítil jsem se zde vřele přijat a jako mezi svými, ale také se do něj vracím. Účastním se takřka pravidelně akcí z bohatého programu, který nabízí ojedinělé události, a to i přesto, že běžně pobývám v Praze. Její zásluhy o kulturní život v Nymburce považuji za nepopiratelné a má moji plnou podporu v pokračování své činnosti.” - Jan Lukačevič, vědec, popularizátor a člen PC Mimo Done Nymburk

„Klidně tam napište, že vítězí ego nad zdravým rozumem a zájmy města. To jim vzkazuji.” - Jan Vlasák, scénograf, držitel tří Českých lvů

--- 

Za petiční výbor:

Alena Vandasová, producentka, Nymburk

Vojtěch Říha, hudebník, Nymburk

David Růžička, fotograf, Nymburk

Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel, Praha

Jan Lukačevič, vědec, Praha

Matěj Prášil, student, Dvory, Nymburk