Petice proti senátnímu návrhu na  novelizaci § 23 Autorského zákona 1927 podpisů

Petice proti senátnímu návrhu na novelizaci § 23 Autorského zákona

Žádáme poslaneckou sněmovnu, aby nepřijala sněmovní návrh na novelizaci § 231 Autorského zákona., protože je v rozporu se základními právy vlastníků autorských práv, s právem EU, s Judikaturou Soudního dvora EU a ohrožuje ochranu duševního vlastnictví.

Senátní návrh z pera senátora Valenty je postaven na tom, že některé provozovny a některá další zařízení, by neměly mít ze zákona povinnost, platit za užití hudby a audiovizuálních děl vlastníkům těchto práv. Tedy autorům, hudby, textařům, interpretům, muzikantům, hercům, scénáristům nebo režisérům, ani vydavatelům, kteří do výroby díla vložili vlastní peníze.

Odměny pro nositele práv duševního vlastnictví v ČR jsou ve srovnání s dalšími státy Evropy několikanásobně podhodnoceny při srovnání ve vztahu k hrubému domácímu produktu. I přes to přichází senát s úpravou novely, která by znamenala razantní snížení odměn pro majitele práv a dále:

Zásah do osobnostních práv a soukromého vlastnictví. Zásah do mezinárodních smluv v rámci Evropy i světa. Zákonem nařízené snížení odměn pro majitele práv v soukromém sektoru. Narušení podnikatelské svobody a vztahu mezi majitelem díla a jeho uživateli. Rozjetí tisíce soudních sporů, které by okamžitě zahltily naše soudy. Novela by ochromila práva autorů, interpretů, herců a dalších majitelů v oblasti duševního vlastnictví.

Duševní vlastnictví, tak jako osobní vlastnictví, je základem kulturní společnosti a nesmí být oklešťováno jakoukoli zájmovou silou. Schválení tohoto návrhu by vyvolalo pošlapání těchto zásad a vyvolalo by tisíce soudních sporů, narušilo uzavřené mezinárodní smlouvy a vystavilo Českou republiku i mezinárodním soudním sporům.

Navrhovaná novela přináší návrh na porušování oprávněného požadavku na odměnu při užití děl majitelů autorských práv tam, kde užití díla nemá údajně přímý vliv na hospodářský výsledek. Dle rozsáhlých analýz vlivu hudby na zákazníka a se jedná o zdůvodnění mimo realitu života. Naopak navržená novela by omezovala majitele práv nakládat svobodně se svým majetkem, kterým je duševní vlastnictví, což je základní právo ve svobodném společenství a svobodném podnikání v demokratické společnosti.

Přijetí tohoto návrhu by znamenalo, že ceny za výrobek, či dílo hmotné, nebo duševní, by ovlivňoval stát, dle přání vlivného uživatele, nebo skupiny uživatelů přímo zákonem.

Senátní návrh nebyl prodiskutován se žádnými oprávněnými majiteli práv, ani s právníky na autorské právo a zástupci autorů a výkonných umělců a nebyl brán zřetel na mezinárodní úmluvy v oblasti autorského práva.

Proto apelujeme na poslaneckou sněmovnu a vládu, aby tento zlom v našem právním řádu nedopustila a tento návrh sněmovny nepřijala.

Prosíme všechny, kteří si váží osobního duševního vlastnictví a svobodného podnikání v ČR o podporu této petice svým podpisem.

Bližší vysvětlení a právní rozbor situace najdete v dopisech, které jsou odeslány všem poslancům českého parlamentu Svazem autorů a interpretů, Hereckou asociací a společností Intergram.

Dopis SAI a Herecké asociace poslanecké sněmovně (poslancům ČR) Dopis právního odd.. společnosti Intergram

Autor: SAI a Herecká asociace | 1927 podpisů

Více >
Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti 134 podpisů

Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

Autor: Tereza Fortuníková | 134 podpisů

Více >
Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce 3618 podpisů chybí 6382

Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

 

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

 

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

Autor: David Helcel | 3618 podpisů

Více >
Nové divadlo Plzeň „Pryč s pukavci a špatnými vejci“ 2 podpisy

Nové divadlo Plzeň „Pryč s pukavci a špatnými vejci“

Touto peticí, kterou jsme včerejším dnem spustili, nechceme poukázat pouze na betonového "pukavce" před novým divadlem. Toto vejce je sice vidět, ale je to pouze jeden problém. Divadlo jich má mnohem víc a mnohem horší. A co je podstatné, brzy uplyne záruční doba na řešení těchto problémů, což nikdo neřeší a pak už si, tyto zjevné nedostatky, zaplatíme bohužel sami.

 

Bavorka
Když Václav Chaloupek točil v devadesátých letech minulého století reportáž o slepicích bavorkách (k vidění na Facebooku Tvořte s námi Plzeň), ani ve snu ho nenapadlo, že velké vejce se jednou stane symbolem před novým divadlem v Plzni. Je zkamenělé, ne moc hezké, rozpůlené a zase slepené, malé a šedivé a slouží Plzeňanům pro legraci. Vážou na něj velikonoční vajíčka, balí ho do alobalu. V obou případech je to lepší, než když jen tak leží a nahoře z něj začínají koukat dráty.
Vajíčko, v němž se bude zrcadlit okolí, a divák tak bude vtažen do magického světa ještě před vstupem do budovy.  Krásný popis skulptury, která měla být třešničkou na dortu nového divadla v Plzni. Ve vajíčku se rozhodně nic nezrcadlí. Je zhruba o třetinu menší a ještě o kus menší vypadá, protože se před divadlem válí a nestojí. Prostě taková demoverze. Za 6 a půl milionu.
Naší petiční akcí vyzýváme konšele, aby vajíčko nařídili zhotovitelské firmě odstranit a nahradili ho původním
návrhem. Pomozte nám, prosím, pokud byste také raději viděli před divadlem vajíčko navržené ve studii.
Víme, že v nové budově je celá řada naléhavějších problémů. Ty však nejde odstěhovat, ty se musí opravit. Plzeň je bohaté město. Proč si však dodavatelé mohou dělat, co chtějí, a naši radní tomu jen přihlížejí? O prázdninách byla například uzavřena část budovy, hygieně se nelíbila plíseň v ní!!!
Známé jsou stížnosti vozíčkářů, chybí jim bezbariérový přístup. Ve velké části stavby za miliardu zase není klimatizace (tu už mají i obyčejné obchodní domy)!!! Budova má podzemní garáže. Jen škoda, že nejsou spojené ani malou chodbičkou s divadlem. Takže deštníky a v plískanici honem podél divadla ke vchodu.
Už téměř 2 tisíce návštěvníků se pohodlně, ale marně usadilo do křesel a těšilo na umělecký zážitek. Technika selhala a diváci byli posláni s omluvou domů. V jednom případě šli domů i z náhradního představení. To nejsou bolesti začínajícího provozu, zvlášť když k nim dochází tři roky po otevření.
Nikdo už ani nesleduje technické chyby, které představení jen ohrozily.  V roce zahájení to bylo za září a říjen dvanáct představení. Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) zastupitelům vysvětloval, jak už jsou všechny technické závady odstraněny. Od listopadu do prosince téhož roku pak technika selhala ještě patnáctkrát. Snad žádný ředitel divadla se nenaběhal tolik před oponu jako ten plzeňský s prosbou, aby nám diváci odpustili. A když nebyl ředitel, omlouvali se režiséři či scénáristé. A diváci trpělivě čekali půl hodiny i více. Komu by se taky chtělo odcházet z divadla, když se pohodlně usadil, manželka má hlavu od holiče a manžel se těší na sklenku po představení?

Autor: Václav Bodrov | 2 podpisy

Více >
Petice Lesní divadlo 24 podpisů

Petice Lesní divadlo

Petice proti kácení stromů v okolí Lesního divadla v Řevnicích

 

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovaným projektem Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo”, v jehož rámci má být pokáceno přibližně 230 vzrostlých zdravých stromů (dubů, buků, borovic a modřínů) v těsné blízkosti Lesního divadla a jeho okolí:

 

Jsme přesvědčení, že rekonstrukce lesní cesty je zcela zbytečná:

- současný stav je pro stávající neintenzivní a příležitostnou dopravu naprosto vyhovující – obě části lesní cesty se nacházejí za dopravní značkou zákaz vjezdu
- cesta je sjízdná celoročně (včetně složek Integrovaného záchranného systému) a nenacházejí se na ní žádné výrazné výtluky či výmoly
- předpokládanou finanční spoluúčast města Řevnic ve výši 689 751,- Kč bez DPH lze využít vhodněji na úpravu jiných lesních cest, které rekonstrukci skutečně potřebují

 

Vykácením 230 stromů dojde k nevratnému zásahu do charakteristické atmosféry Lesního divadla a jeho okolí:

- v přímém okolí divadla zmizí několik desítek stromů a změní se tak na vyprahlou mýtinu
- v okolí lesní cesty vzniknou 5metrové vykácené pásy a holá místa
- zvýší se frekvence projíždějících aut a jejich rychlost
sníží se diverzita lesa a zmizí přirozená místa pro hnízdění lesního ptactva

 

Lesní divadlo a jeho okolí včetně lesní cesty jsou oblíbeným rekreačním a odpočinkovým místem řady místních obyvatel a s oblibou jej využívají rovněž turisté, běžci, pejskaři a místní mateřské školy. Po lesní cestě vedou také turistické značky a jsou tak vstupní branou do Brd.

 

Kromě výše uvedeného jsme také přesvědčení o tom, že splnění lesního hospodářského plánu je možné i na jiných místech lesa v majetku města Řevnic, než v okolí Lesního divadla.

 

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že navrhovaný projekt nebyl projednán s veřejností, vyzýváme zastupitele města Řevnic, aby respektovali názor obyvatel vyjádřený touto peticí, zastavili projekt Rekonstrukce lesní cesty “Lesní divadlo“ a zabránili vykácení 230 stromů.

 

Petiční místa:

Salon Klára: nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

Lékárna U Stříbrné hvězdy: Komenského 535 Spotřební zboží Jelínek: Komenského 124

Květinka Řevnice: nám. Krále Jiří z Poděbrad 626

 

Za petiční výbor:

Jaroslava Vyletová

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1

vyletovaj@seznam.cz

Autor: Jaroslava Vyletová | 24 podpisů

Více >
Petice za zrušení užívacího práva Pražského centra, z. s., k nemovitosti Kasárna Karlín 12 podpisů

Petice za zrušení užívacího práva Pražského centra, z. s., k nemovitosti Kasárna Karlín

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

za zrušení dočasného užívacího práva  Pražského centra, z. s., IČO: 04300696, se sídlem Pod Žvahovem 39/56, Praha 5 Hlubočepy (dále jen „ Pražské centrum“), k nemovitosti Kasárna Karlín, nacházející se na adrese Prvního Pluku 2, 186 00 Praha 8.

 My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme Ministerstvo spravedlnosti České republiky, jakožto vlastníka shora uvedené nemovitosti, o zrušení užívacího práva Pražského centra k nemovitosti Kasárna Karlín.

Pražské centrum, se dle původních vyjádření mělo, v rámci projektu MČ Praha 8, zasadit o ochranu, zvelebování a popularizaci objektu Kasárna Karlín, a to vybudováním kulturního centra. Již na počátku své činnosti bylo Pražské centrum seznámeno se skutečností, že Kasárna Karlín jsou umístěna uprostřed obytné zóny, tvoří součást bloku obytných domů a že žádná část areálu kasáren, nebyla kolaudována a tedy ani technicky a stavebně uzpůsobena pro účely pořádání pravidelných diskoték, koncertů či jiných veřejných produkcí. Z tohoto důvodu a s ohledem na zajištění klidného bydlení obyvatel sousedních domů, se měly v areálu pořádat zejména výstavy a přednášky, vybudováno zde mělo být dětské hřiště a jiná sportoviště, restaurace, kavárna apod., a ve zcela výjimečných a ojedinělých případech zde měl být uspořádán koncert či divadelní představení. Chtěli bychom v této souvislosti zdůraznit, že shora uvedený původní záměr využití opuštěného areálu kasáren, byl místními obyvateli považován za velmi prospěšný.

Oproti původnímu záměru však již od počátku docházelo v areálu k velmi častému rušení nočního klidu, a to díky zcela převažujícímu využití kasáren, kterým je konání nejrůznějších audio/audiovizuálních produkcí, diskoték, koncertů nebo letního kina. Nelze opomenout též skutečnost, že k rušení nočního klidu se často připojují samotní návštěvníci akcí. Z tohoto důvodu do areálu byla a až do současné doby je, několikrát týdně přivolávána hlídka Městské policie, o čemž svědčí záznamy volání na příslušnou telefonní linku, ale též několik zvukových záznamů pořízených obyvateli sousedních domů ze shora uvedených akcí. Opakovaně jsme se proto obraceli s žádostmi o nápravu daného stavu jak na samotného provozovatele a poté i na touto věcí pověřeného zástupce MČ Prahy 8. K jakémukoliv zlepšení či nápravě však nedošlo.

Jsme nuceni konstatovat, že stávající uživatel Kasáren Karlín, Pražské centrum, se nepřetržitě dopouští porušování právních předpisů, a to zejména občanského zákoníku, ale též právních norem upravujících hygienické, bezpečnostní či protipožární zásady. V tomto výčtu nelze vynechat též skutečnost, že stávající provoz v Karlínských kasárnách může zásadním způsobem vést k poškození samotné nemovitosti, která je kulturní památkou a jejíž přípustný účel využití, daný příslušným povolením, je zcela rozdílný od aktuálního způsobu užívání.

 

S ohledem na shora uvedené proto požadujeme:

1. Okamžité zrušení/ukončení veškerých veřejných produkcí v celém areálu Kasárna Karlín

2. Zrušení/ukončení užívacího práva Pražského centra, z. s. k nemovitosti Kasárna Karlín,

Předem děkujeme

Za Petiční výbor:

 

Jitka Malá, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, e-mail: vitkova7@email.cz

 

Petra Pechová, bytem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 Karlín, email: vitkova7@email.cz

 

Za petiční výbor jsou členové/členky, oprávněny jednat společně i jednotlivě.

Autor: Jitka Malá | 12 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku