NAHRAĎTE VŘÍDELNÍ KOLONÁDU KOPIÍ LITINOVÉ KOLONÁDY 2662 podpisů chybí 2338

NAHRAĎTE VŘÍDELNÍ KOLONÁDU KOPIÍ LITINOVÉ KOLONÁDY

MĚSTO KARLOVY VARY PRÁVĚ ŘEŠÍ HAVARIJNÍ STAV VŘÍDELNÍ KOLONÁDY A TAK NASTAL TEN SPRÁVNÝ ČAS NA NÁPRAVU MINULÉ CHYBY. CHCEME NAVRÁTIT MĚSTU JEHO BÝVALÝ KLENOT - VŘÍDELNÍ KOLONÁDU Z R.1879. KOLONÁDU ARCHITEKTŮ FELLNERA A HELMERA, KTEŘÍ DALI MĚSTU MNOHO DALŠÍCH KRÁSNÝCH STAVEB A POMOHLI STVOŘIT GENIA LOCI SVĚTOVĚ UZNÁVANÝCH LÁZNÍ.

 

Vzhledem k tomu, že současná kolonáda z r.1975, vytvořená v socialismu, je v havarijním stavu, její oprava bude stát dle odhadu cca.20 mil.Kč a její životnost je jen 15 let, nedává smysl dále jí udržovat. Nikdy s městem nesrostla, absolutně se do "šlehačkových" Karlových Varů nehodí, hyzdí nejdůležitější místo krásných lázní a rozhodně nepřispívá k pěknému dojmu z lázeňského města.
Replika původní litinové kolonády od Fellnera a Helmera je technicky možná.

Kolonáda by restartovala zájem o Vary. Všichni co tu už byli, by měli důvod znovu do města přijet a prohlédnout si jak kolonáda do města zapadá a jak změnila historické centrum. Příkladů, kdy efekt obnovy původní zástavby funguje je po světě dost - například katedrála Frauenkirche a historické centrum Altmark v Drážďanech,  nebo katedrála Krista Spasitele v Moskvě. Podobně funguje také rozestavěná Sagrada Familia v Barceloně. V sousedním Německu obnova historických budov centru Berlína a Frankfurtu nad Mohanem. 

Stavba kolonády by nemusela být až tak nákladná. Připomeňme si, že firma Fellner a Helmer jí dokázala postavit během půl roku. Replikou kolonády se zabývali v projektu obchodního centra Josefa v Otovicích. Odhad nákladů vycházel zhruba 150 milionů v případě stavby na zelené louce (bez podzemí a technologie vřídelní vody, jelikož kolonáda měla sloužit pouze jako výstavní a tržní hala). S demolicí staré budovy a úpravou podzemních prostor a technologie lze předpokládat cenu do 250 milionů Kč, což je méně než stál například bazén u KV Arény. Přínos kolonády pro cestovní ruch a věhlas Karlových Varů by byl přitom obrovský - určitě větší než bazén, nebo miliardová KV Arena. Pokud by se stavěla nová - opět moderní kolonáda, tak by byly náklady obdobné a výsledek velmi nejistý.

Stavbu lze zahrnout do programů na podporu cestovního ruchu a lze proto uvažovat s financováním z fondů EU, případně i fondů česko - německé spolupráce, jelikož kolonáda byla stržena v roce 1939 po nástupu fašismu.

Napravil by se i paradox, kdy město, které dalo světu všeobecně platnou značku pro lázně užívanou např.na mapách tj.gejzír tryskající v míse, by opět konečně tuto vřídelní vázu mělo.

Vřídlo je naše rodinné stříbro a město, které tu díky Vřídlu vzniklo, by mělo mít jako prioritu toto rodinné stříbro mít v důstojném a reprezentativním "obalu", nikoliv v krabici od bot made in Bulgaria. Karlovy Vary se snaží stát památkou UNESCO. Návratem původní kolonády se Karlovým Varům navrátí velmi významná součást jejich genia loci a hodnotná architektura odpovídající nárokům této prestižní organizace.

Na zatraktivnění samotného centra a stavbu důstojné Vřídelní kolonády by město mělo umět najít finance. Zase tak chudé není a také není tak bohaté, aby si udržovalo v centru rozpadající kolonádu, která karlovarskému "sletu dortů" atraktivitu ubírá.

Stačí se jen zamyslet.
Podporou této petice vyjadřujeme požadavek, aby město zahájilo práce na nahrazení současné Vřídelní kolonády replikou kolonády z roku 1879 od architektů Fellnera a Helmera.

Autor: Alexandr Maier | 2662 podpisů

Více >
Koncertní sál pro Karlovy Vary 424 podpisů

Koncertní sál pro Karlovy Vary

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o výstavbu nové budovy, případně rekonstrukci vhodné stávající budovy, pro vybudování koncertního sálu k provozování symfonické hudby. V Karlových Varech  takový koncertní sál chybí již 182 let, tedy přesně tak dlouho, jak ve městě působí jeden z nejstarších orchestrů na světě, Karlovarský symfonický orchestr (KSO). V současnosti KSO vystupuje v sálech, jež jsou součástí hotelových komplexů (Lázně III, Grandhotel Ambassador Národní Dům, Gradhotel Pupp). Rádi bychom, aby se tato neuspokojivá situace řešila a nový koncertní sál v Karlových Varech vznikl hlavně z následujících důvodů:

 

- Karlovy Vary, jakožto jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst Evropy, nemají vyhovující sál, v němž by mohl účinkovat symfonický orchestr

- sály, ve kterých KSO vystupuje, nevyhovují především akusticky, ale ani prostorově a provozně (koncerty jsou narušovány chodem hotelů)

- posluchači jsou ochuzeni o velká díla, ve městě chybí koncertní sál, kde by mohly být  realizovány skladby pro velký orchestr a sbor

- neustálé stěhování orchestru do různých sálů stojí nemalé finanční prostředky, zároveň škodí hudebním nástrojům

- podmínky pro posluchače a umělce jsou absolutně nevyhovující: chybí šatny, klimatizace, odpovídající osvětlení a důstojné zázemí pro posluchače i účinkující

- zahraniční lázeňští hosté jsou zvyklí na koncertní síně evropského standardu.

 

Prostřednictvím této petice usilujeme o zlepšení podmínek především pro posluchače koncertů, lázeňské hosty, výkonné umělce a členy Karlovarského symfonického orchestru. Věříme, že tyto požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz především představiteli Magistrátu města Karlovy Vary, Karlovarského kraje, Ministerstva kultury a dalšími subjekty, aby se Karlovy Vary mohly zařadit mezi významná kulturní centra, kam dozajista patří.

 

S pozdravem,

MgA. Martin Ondráček 

Autor: Martin Ondráček | 424 podpisů

Více >
Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce 3588 podpisů chybí 6412

Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

 

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

 

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

Autor: David Helcel | 3588 podpisů

Více >
Novoroční výzva jihočeským poslancům 178 podpisů

Novoroční výzva jihočeským poslancům

Vážení jihočeští poslanci,

 

my, níže podepsaní občané Jihočeského kraje, vyzýváme vás, naše zvolené zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, abyste v následující volbě předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS nepodpořili kandidáta KSČM Zdeňka Ondráčka a vyzvali ke stejnému postoji své kolegy jak ve vaší straně či hnutí, tak i v těch ostatních.

Věříme, že v tento jubilejní rok, kdy oslavíme sté výročí vzniku samostatného demokratického státu, Československé republiky, nebude jedním z vašich prvních rozhodnutí dosazení do této klíčové pozice člověka, který svými činy a postoji reprezentuje naprosto odlišné hodnoty, než na jakých stavěla „masarykovská“ republika.

Je mnoho důvodů, proč kategoricky odmítáme Zdeňka Ondráčka za předsedu zmíněné komise, a níže uvádíme ty nejdůležitější:

 

Zdeněk Ondráček byl příslušníkem pohotovostního pluku VB a v roce 1989 surově zasahoval proti občanům, kteří protestovali proti útlaku komunistického režimu. Sám se tedy aktivně podílel na represích, které omezovaly svobodu jak jedince, tak společnosti. Od této své minulosti se nikdy nedistancoval.

 

Jakou jistotu tedy my, občané, budeme mít, když se Zdeněk Ondráček stane předsedou komise, která dohlíží právě na instituci, jež má mimo jiné za úkol dozorovat činnost bezpečnostních sborů, zda jejich příslušníci nepřekračují své pravomoci?

 

Zdeněk Ondráček sám, bez předchozího upozornění vedení minulé poslanecké sněmovny, vycestoval do Donbasu, kde podpořil proruské separatisty. Pošlapal tím jak ústavu Ukrajiny, tak i mezinárodní právo na suverenitu a integritu této země. Jak by tedy nyní mohl být důvěryhodným strážcem ústavních hodnot v České republice?

 

Z těchto důvodů jsme přesvědčeni, že Zdeněk Ondráček není zárukou odpovědného člověka dbajícího na dodržování ústavy, listiny základních práv a svobod a demokratických fundamentů našeho státu.

Jsme si vědomi, že Zdeněk Ondráček není jediným a zdaleka ne nejvýše postaveným bývalým příslušníkem či spolupracovníkem bezpečnostních sborů (ať už těch veřejných či tajných). Přesto jeho zvolení předsedou zmíněné komise by bylo naprostým a symbolickým popřením posledních 27 let demokratického vývoje.

Věříme, že i vás, poslance za náš kraj, znepokojuje tento fakt. Tímto dopisem na vás nejen apelujeme, ale zároveň vás podporujeme a vyzýváme vás, abyste přesvědčili své kolegy, abyste jim také za nás vyřídili tento náš vzkaz a dosáhli toho, že Zdeněk Ondráček nebude zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS.

 

Za tuto vaši snahu o obranu demokracie předem děkujeme.

 

Autoři výzvy:

 

Ing. Tomáš Trantina, podnikatel, České Budějovice

MUDr. Iva Trantinová, lékařka, České Budějovice

Mgr. Martin Volný, středoškolský učitel, České Budějovice

 

A jihočeští občané:

 

Mgr. Zdeněk Bezecný PhD., historik, České Budějovice

JUDr. Ing. Tomáš Bouzek, advokát, krajský zastupitel, České Budějovice

Mgr. Jan Čulík, podnikatel, Tábor

Ing. Bc. Martin Ehrlich, IT konzultant, starosta obce Mokrý Lom

Ing. Jiří Fišer, starosta, Tábor

prof. RNDr. Libor Grubhoffer CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, České Budějovice

Mgr. Daniela Grubhofferová, odborná referentka pro vědu a výzkum Filozofická fakulta JČU, České Budějovice

Mgr. Pavel Klíma, ředitel školy, krajský zastupitel, Malšice

Mgr. Jiří Krejčí, Ph.D., středoškolský pedagog, České Budějovice

Mgr. Jana Kubištová, MBA, marketingová manažerka, České Budějovice

PhDr. Salim Murad, Ph.D., politolog, vysokoškolský pedagog, Netolice

Jan Petrák, IT manažer, České Budějovice

Mgr. Michala Piskačová, Ph.D., produkční, České Budějovice

Mg.A. Jan Nepomuk Piskač, učitel rétoriky a komunikace, České Budějovice

MUDr. Eva Prošková, lékařka, Tábor

Ing. Václav Protiva, ekonom, České Budějovice

Milan Přecechtěl, MBA, ved. technolog – přípravář, Dobrá Voda u Českých Budějovic

Štěpán Sukdol, marketingový konzultant, České Budějovice

Ing. Antonie Šaldová, generální ředitelka, České Budějovice

Ing. Petra Šebestíková, ekonomka, členka zastupitelstva města České Budějovice, České Budějovice

MgA. Michal Trpák ArtD., výtvarník, České Budějovice

David Veis, fotograf, České Budějovice

Ing. Arch. Miroslav Vodák, architekt, České Budějovice

MUDr. Libor Zdařil, stomatolog, České Budějovice

Mgr. David Jan Žák, středoškolský učitel, spisovatel, České Budějovice

 

Autor: Tomáš Trantina | 178 podpisů

Více >
Garagefest patří do garáže! 316 podpisů

Garagefest patří do garáže!

Vážení,

prostřednictvím této petice žádáme MěU Kolín o možnost návratu Garagefestu zpět na původní místo konání, tedy do areálu garáží U Cihelny.
Tento již tradiční festival považujeme za dostupný nástroj obohacení lokální hudební scény, se kterým nemá město Kolín žádné finanční náklady.
V kruzích vyznavačů alternativní hudby si Garagefest získal své nemalé obecenstvo a to nejen z řad obyvatel města Kolín, ale i širokého okolí. Oblíbenost u návštěvníků tato akce získala díky své autenticitě, náplni programu a místu, na kterém je festival pořádán. Neradi bychom, aby jeho kouzlo zaniklo kvůli jeho nucenému přesunutí do jiných prostorů, jako se tomu bohužel stalo nyní v listopadu roku 2017.

Zaráží nás, že předchozí ohlášené ročníky festivalu byly městem Kolín schváleny a nyní nastává období represe. Letošní schvalování festivalu bylo podle našeho domnění provázené pochybnostmi na straně města a neadekvátním jednáním, které vedlo k přesunu festivalu. Nutno dodat, že oznámení o nemožnosti konání akce bylo podáno 22. 11. 2017, tedy tři dny před konáním samotného festivalu.

 

Více informací o této kauze je možné se dočíst v příloze této petice, kde je prohlášení pořadatelů festivalu v plné délce.

Z důvodů tradice festivalu, jeho oblíbenosti a kulturnímu přínosu požadujeme:
 

-Možnost navrácení festivalu na místo původu.


-Důsledné prošetření postupů zodpovědných orgánů, jejichž rozhodnutí vedla k přesunu celé akce.


-Věcné vysvětlení důvodů a podnětů, kvůli kterým nebylo konání festivalu schváleno v areálu garáží U Cihelny.

 

Děkujeme,

organizátoři Garagefestu

 

Za petiční výbor:

Jan Dousek

Mgr. Ondřej Nešetřil

Mgr. Jan Darebný, Ph.D.

Jakub Seidl

Bc. Matěj Forst

Tereza Verfelová, Dis.

David Petrán

Adam Horáček

 

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

 

Mgr. Jan Darebný, Ph.D.

 

Autor: Ondřej Nešetřil | 316 podpisů

Více >
Petice o zachování tradice Kravařského odpustu 205 podpisů chybí 295

Petice o zachování tradice Kravařského odpustu

(Detail petice dole pod textem)

Je tomu jistě více jak 100 let, co se s blížícím koncem prázdnin na Hlučínsku spojuje „Kravařský odpust". Jedná se o oslavu svátku patrona farního chrámu svatého Bartoloměje, která probíhá vždy od pátku do pondělka nejbližšího 24. srpnu. Už od doby výstavby novogotického chrámu, od jehož svěcení uplynulo přes 110 let, lze v dobovém tisku najít zmínky o trhovcích a pouličních prodavačích, kteří se na konci srpna sjížděli do Kravař z širokého okolí, z tehdejšího Pruska i Rakousko - Uherska, jehož území začínalo hned za řekou Opavou.

Odpust má od prvopočátku dvě roviny - duchovní a světskou. Ta první se odehrává především v neděli nejbližší zmíněnému svátku sv. Bartoloměje v místním farním kostele. Zahrnuje slavnostní mši svatou, které obvykle předchází průvod s kněžími a představiteli města z budovy fary do chrámu. Bohoslužbu vždy celebruje významný církevní host.

Druhá rovina odpustových oslav probíhá mnohem déle a hlučněji. Často už od pondělí před odpustovým víkendem se do města, konkrétně do části „Mezivodky", která se nachází hned u řeky Opavy, sjíždějí provozovatelé různých pouťových atrakcí, aby co nejdřív zprovoznili kolotoče, střelnice, stánky s jarmarečním zbožím a občerstvením. Vždyť oni sami tvrdí, že se jedná po Matějské pouti o druhou největší akci tohoto druhu v zemi. Oficiální program začíná v pátek, i když kolotoče se začínají točit už dříve. Od soboty do pondělka je zde pak k vidění na 40 velkých a 20 malých kolotočů a přibližně 400 stánků, které se táhnou od mostu na Dvořisko přes Tyršovou ulici až na Náměstí a ulici Nábřežní.

Kravařský odpust je pro místní největším svátkem v roce, na který se pečlivě připravují také hospodyňky, které gruntují, umývají okna a pečou pravé prajské odpustové koláče. Ty tradiční se vyznačují bohatou nádivkou makovou, tvarohovou či povidlovou a hustou „posypkou".

Oslavami nabitý odpustový víkend by nebyl úplný, kdyby se v pondělní večer s úderem 21. hodiny neuskutečnil „hvězdný závěr odpustu", tradiční ohňostroj, jímž se vždy Kravařští loučí s oslavami.

Odkaz textu: http://www.kravare.cz/turista/kravarsky-odpust/

 

Kravařský odpust se však postupně mění. Z důvodu upraveného zákona o nočním klidu a častých ohlasů se musela omezit provozní doba. V době akce je noční klid vymezen od 2. do 6. hodiny ranní. Někteří však navrhují další omezení. Kravařský odpust by nově mohl trvat pouze od soboty do pondělí. Starostka navíc uvedla, že z důvodů EET bude v budoucnu problém vůbec najít prodejce. Bude snad problém si koupit čepovanou jedenáctku anebo tradiční klobásku či pro děti cukrovou vatu? Jaké další omezení nás v následujících letech mohou čekat? Neplánují ho zrušit úplně? Podepište tuto elektronickou petici a dejte jasně najevo, co si myslíte!

!NENECHME SI VZÍT NAŠI TRADICI!

 

Fanouškovská FB stránka: https://www.facebook.com/odpustkravarsky/

Autor: Lukáš ---- | 205 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj