Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

Vážení členové zastupitelstva města Chomutov,
ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb.  o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí o obnovu provozu Městských Lázní v Chomutově.  My níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s aktuálním stavem Městských lázní v Chomutově a zdvořile žádáme o obnovu budovy zejména  její plavecké části s vyjímečným 50m bazénem, a o co nejrozumnější konverzi ostatních částí  budovy s důrazem na estetičnost a ekonomičnost provozu. Vše samozřejmě po vypsání veřejné architektonické soutěže.

Projekt budovy Městských Lázní vznikl v 60. letech, 60. a 70. léta minulého století byla příznačná  ojedinělou  moderní architekturou. Lázně  tvoří elegantní hranici mezi městkým parkem a centrem města jak svou velikostí tak řešením své proskléné fasády. Funkční budova Městkých Lázní podpoří oživení centra Chomutova - města sportu.
 

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

František Antonín Libra byl významným architektem a urbanistou.

Je mimo jiné autorem bytového komplexu pro státání zaměstnance ve Vršovicích, který postavil v roce 1927.

Bytový komplex se rozprostírá na obdelníku ulic Ruská, Bulharská, Tolstého a Na míčánkách, kde tvoří útulný a pro veřejnost přístupný vnitroblok s dětským hřištěm a sportovištěm. Rádi bychm spolu s vášimi podpisy vznesli l na městkou část Prahy 10 podnět s návrhem na pojmenování tohoto prostoru na Park. F.A. Libry.

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Albert_Libra

Vážení spoluobčané,

cílem této petice je především říct nahlas, v jaké společnosti chceme žít a v jakém prostředí chceme vychovávat naše děti.

V naší obci často dochází k porušování veřejného pořádku, pití alkoholu na veřejnosti a rušení nočního klidu, zejména u Potravin U dvou smrků, Restaurace U Dvou smrků a v prostorách Obecního úřadu.

Prosím ty z Vás, kteří nechtějí zavírat oči nad neustálým nepořádkem a hlukem na veřejném prostranství, aby podepsali tuto petici, která bude předána příslušným úřadům. Konkrétně paní Mgr. Petře Peckové, hejtmance Středočeského kraje a paní Aleně Hlaváčkové, starostce obce Břežany II..

Vás, zvolení zástupci kraje a obce, prosíme o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, abychom zde mohli žít ve vzájemném respektu, klidu a pořádku, a které bude příkladem a vzorem pro naše děti.

Děkujeme
Občané obce Břežany II.

Žádám všechny obyvatele, vlastníky, turisty a všechny slušné příchozí o podpis této petice. My slušní občané atd. nechceme ve svém okolí a v okolí svých nemovitostí, které jsou v řádech milionů vidět nepřizpúsobivé občany a vůbec ne, aby zde žili! Zákon který zakázal bezdoplatkové zóny nás chránil! Přijďte se všichni podívat jak to zde v centru Karlových Varů vypadá! Chceme znovu zavést bezdoplatkové zóny a chceme, aby tito lidé, kteří nechodí a nechtějí chodit do práce ani do školy, nedostávali ani korunu zdarma od státu z našich peněz! Ty mercedesy, taxíky a nákupy až domů s tím vůbec nekorespondují! Děkuji za všechny.

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Dobrý den,

obracíme se na Vás jménem lektorů českého jazyka pro cizince, učitelů profilových předmětů, dalších zaměstnanců intenzivních jazykových kurzů a žádáme Vás o pomoc.

Víme, že v současné době se projednává zákaz přístupu uchazečů z Ruska a Běloruska ke vzdělání na českých vysokých školách, zejména na technických a IT oborech.

Argumentace je taková, že takto specializované studium by mohlo být bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Takový argument nemůžeme akceptovat, není to nijak podloženo. Máme osobní mnohaletou zkušenost s výukou češtiny v ročních intenzivních kurzech pro cizince, připravujeme studenty pro náročné studium na veřejných univerzitách, učíme je českou kulturu, dějiny a snažíme se o usnadnění jejich integrace do českého prostředí.

Naši aktuální studenti se celý rok pečlivě připravovali na studium a většina z nich splnila veškeré podmínky k přijetí.

Nyní jsou však konfrontováni s tím, že je momentálně jejich přijetí ke studiu pozastaveno a vydání rozhodnutí je rovněž blokováno.

Do České republiky přijíždí zpravidla ti, kteří nepodporují Putinův režim a hledají jiné místo pro život, místo, kde funguje demokracie, svoboda a právo na vzdělání. Chceme zdůraznit, že naši studenti odsuzují agresi ruského prezidenta a nesouhlasí s vojenským napadením Ukrajiny. Otevřeně zastávají takový postoj i přes to, že podle nového trestního článku 207.3 ruského trestního zákoníku lze nyní za projev takto otevřeného nesouhlasu být trestně stíhán. Od začátku války se naši studenti zapojují do aktivní pomoci uprchlíkům a zúčastňují se protestních akcí proti válce.

Z toho důvodu žádáme o následující:

- Obnovit průběh přijímacího řízení na VŠ bez omezení, tedy pro všechny uchazeče, kteří splňují podmínky k přijetí, bez rozdílu jejich země původu.

- Nepřerušovat studium stávajícím studentům, kteří se distancují od agrese Ruské federace a Putinova režimu.

- V průběhu posouzení jednotlivých žádostí se řídit výhradně normami českého a mezinárodního práva, zásadami demokracie a humanity, s vyloučením jakýchkoliv projevů diskriminace.

Děkujeme za posouzení celé záležitosti a věříme v pozitivní vývoj dané situace.

Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením Kavárny u divadla. 

Níže uvádíme argumenty, které jasně hovoří pro zachování oblíbené kavárny:

1. Kavárna u divadla funguje v Opavě úspěšně již 22 let, je oblíbeným místem mnoha Opavanů bez ohledu na věk.

2. Fungování kavárny zajišťuje Slezskému divadlu Opava roční příjem 186 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že je divadlo z velké části dotované městem, by si mělo tento jistý výdělek zachovat, ne se ho vzdávat.

3. S fungováním kavárny nemá divadlo problémy. Kavárna je v nájmu stejné osoby, paní Gabriely Rehušové, už 16 let. Tato zároveň provozuje bufet v divadle během představení a zajišťuje divadelnímu souboru rauty po premiérách. Nájemkyně se zároveň stará o interiér kavárny, na renovace vynakládá vlastní prostředky.

4. Kavárna stojí na strategickém místě u zastávek MHD, takže pro Opavany představuje možnost útočiště v čase, kdy čekají na další spoj.

5. Do kavárny je bezbariérový vstup, je tedy pohodlně přístupná i starým lidem či lidem s omezením pohybu. 

6. Kavárna je místem, kde se lidé setkávají před divadelním představením i po něm. Podobné místo v bezprostředním okolí divadla není.

7. Kavárna je zároveň místem setkávání zaměstnanců divadla, kteří si zde můžou odpočinout po zkouškách i po představeních. 

8. Kavárna disponuje i zahrádkou, která je v létě plně využívaná.

Svým podpisem se stavíme za zachování Kavárny u divadla, neboť jsme přesvědčeni, že se jedná o jedinečné místo, které svým charakterem nemá v Opavě obdoby. 

Vážení kolegové slavisté!

Český komitét slavistů vystupuje s prohlášením, kterým se jednoznačně hlásíme k sílícímu hnutí mezinárodní vědecké komunity proti válce na Ukrajině.

My, členové Českého komitétu slavistů, univerzitní učitelé, výzkumní a kulturní pracovníci specializující se na slavistiku a baltistiku, chceme tímto vyjádřit co nejrozhodněji své rozhořčení a svůj  protest proti válce, kterou 24. února 2022 rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny.

Vyjadřujeme svou solidaritu s oběťmi této ruské vojenské intervence, s celou ukrajinskou společností, se statečným vedením státu a s jeho bojovníky za svobodu a nezávislost Ukrajiny. Vojenské akce ruských ozbrojených sil, a především bombardování ukrajinského území představují tragédii pro ukrajinský lid i stát. Současný vládce Ruské federace se rozhodl pro odsouzeníhodné použití válečných prostředků a násilí, pro bezprecedentní pošlapání nezávislosti suverénního státu, arogantní opovrhování mezinárodním právem a faktické odvržení základních lidských hodnot včetně vyjednávání a možností dohody. Nic nemůže ospravedlnit tuto agresi, zvláště ne nepodložená a mylná instrumentalizace historie.

Podporujeme však také ty ruské občany, kteří agresi ozbrojených sil Ruské federace proti Ukrajině odmítají a jež sdílejí hodnoty otevřeného dialogu a spolupráce mezi evropským Západem a Východem. Zvláště pak myslíme na své kolegy, podepsané pod Otevřeným dopisem vědců a vědeckých publicistů proti válce s Ukrajinou, a všechny studenty, kteří se odvažují pozvednout svůj hlas, aby odsoudili válku na Ukrajině a potlačování občanských svobod a politického pluralismu ve vlastní zemi.

Vyzýváme vědeckou slavistickou komunitu, aby vyjádřila svůj nesouhlas s touto invazí, která představuje jak útok na svobodu Ukrajiny, tak útok na morální integritu Ruska a Běloruska, hrozbu pro bezpečnost sousedních národů a demokracii, mír a spolupráci v Evropě a ve světě. Zároveň vyzýváme k iniciativám, které prohloubí vědomí o ukrajinské historii a kulturním dědictví v českém veřejném prostoru, jakož i podpoře ukrajinských kolegů, které válka poškozuje v osobním životě, výzkumu a výuce.

Členové Českého komitétu slavistů:

PhDr. Lukáš Babka (Slovanská knihovna při Národní knihovně ČR, Praha)

Mgr. Václav Čermák, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, Praha)

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha)

prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc. (Katedra jihoslovanských a balkanistických studií FF UK, Praha)

Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D. (Katedra bohemistiky FF UP, Olomouc)

PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (Ústav pro jazyk český AV ČR, Brno)

Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D. (Institut mezinárodních studií FSV UK, Praha)

PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D. (Katedra literární kultury a slavistiky, Univerzita Pardubice)

PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (Ústav východoevropských studií FF UK, Praha)

PhDr. Karolína Skwarska, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, Praha)

doc. PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Brno)

doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D. (Katedra bohemistiky FF UP, Olomouc)

doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (Historický ústav AV ČR, Brno)

doc. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. (Katedra slavistiky OU, Ostrava)

doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc. (Katedra slavistiky FF UP, Olomouc)

VÝZVA STUDENTSTVA REKTORÁTU A MEZINÁRODNÍMU ODDĚLENÍ AMU V REAKCI NA VÝVOJ SITUACE NA UKRAJINĚ

Vážená paní rektorko, vážení zástupci a zástupkyně AMU,

My, studenti*tky AMU, současní i bývalí, obracíme se na Vás s prosbou a apelem, za jejichž zvážení Vám předem srdečně děkujeme. Žádáme Vás, vzhledem k bezprecedentní vážnosti situace aktuálního dění na Ukrajině, o zavedení mimořádných podpůrných opatření pro ukrajinské studenty*tky a členy*ky ukrajinské akademické obce. Věříme, že o těchto možnostech již jednáte a chtěli bychom Vás v této věci podpořit. Připojujeme naše požadavky k zahrnutí do již naplánovaných kroků:

- Přijetí studentů, donucených agresí Ruské Federace k emigraci, k mimořádnému studiu na AMU, a to nejlépe v programech odpovídajících jejich předválečnému studiu, v případě nutnosti spojené s mimořádným uzavřením nových mezinárodních dohod s ukrajinskými univerzitami.

- Zjednodušení a zkrácení nutných administrativních procesů spojených s přijetím ke krátkodobým i dlouhodobým studijním a zaměstnaneckým pobytům. 

 

- Nabídnutí volných Startovacích bytů pro příchozí studenty a akademické pracovníky z Ukrajiny.

- Navýšení kapacit pro přijímání studentů z univerzit na Ukrajině, se kterými má AMU v současné době uzavřené Meziuniverzitní dohody o spolupráci.

Ke všem zmíněným podnětům nabízíme svou pomocnou ruku a to především ve formě lidského faktoru od psychické podpory příchozích, průvodcovských služeb v rámci Prahy, až po program pro rozptýlení kdy jen bude potřeba a tak dále...

Se srdečným pozdravem, podepsáni studenti*tky a absolventi*tky

Jsme srdcem Evropy, vždycky jsme byli. Naše země je na správném místě a náš lid by měl udělat akci ve správný čas a ten, cítím, je právě teď. Takzvaně za 5 minut 12. Doufám, že tato petice nepřichází takzvaně s křížkem po funusu.To co je u této petice nejdůležitější, je šířit ji, jakkoliv se to dá. Zlo může vyhrát jen tehdy, když dobří lidé nebudou dělat nic. Ano, měli bychom nechat věci plynout a nezasahovat do konfliktů cizích. Tedy podle pořekadla: "Nehas, co Tě nepálí" . Mně osobně je jedno, kolik je v místě, kde se možná schyluje k válce, zlata, ropy, lithia, či čehokoliv jiného.

Zlato máme každý v sobě, je to zlato, co se netřpytí, je v místě našeho solar plexu, jako slunce v duši, je to naše srdce, které bije pro život neustále, nebere si volno, neříká, že dnes tlouct nebude. Tedy dokud naše srdce tluče a dokážeme provést nádech a výdech, máme sílu změnit okolnosti událostí. Tato změna se dělá velmi snadno, ale musíte věřit, věřit v sebe a své neomezené možnosti potenciálu každého jednotlivého člověka. Všichni lidé dohromady v jedné myšlence a v jedné víře se rovná vzniku nové éry lidství a tou je HUMANITA. Cokoliv vám přijde nehumánní, nebojujte s tím ani s nikým jiným. Vytvořte opačnou stránku. Nelíbí se Vám válka? Vytvořte neválečné prostředí. Nelíbí se Vám nenávist? Vytvořte láskyplné prostředí. Nelíbí se Vám korupce? Vytvořte prostředí, kde se korupci nebude dařit, čili prostředí, kde nebude korupce mít z čeho žít. A u všech těchto otázek a jim podobných, si musí každý z nás položit tu jednu otázku pro sebe? Jsem to já, kdo má čisté svědomí a tedy i já mohu něco změnit ve světě? Pokud odpovíte sobě ANO, přiložte svůj hlas. Pokud v těch otázkách nemůžete odpovědět ANO, tak  můžete cokoliv změnit, aby Vaše svědomí bylo čisté a mohli jste také tento svět měnit na lepší místo.

Věřím, že války se budou vyhrávat na olympiádách a mistrovstvích v různých odvětvích sportů, že lze válčit pomocí počítačových her nebo airsoftových zbraní. Věřím, že válkám se dá vyhnout lecjakým způsobem. Nejlepší bojovník, mistr boje, najde vždy cestu bez boje a válčení, neb ví, že to je ta poslední možnost, jak dosáhnout kompromisu, nebo lépe konsenzu.

Cítím se být tímto bojovníkem, cítím se být předurčen k tomu, co nyní dělám, protože dělám, co cítím, že bych dělat měl, jinak toho moc nevím, ale mé srdce mi našeptává, věřím, že správně.

S klidem k lidem

Petr Šinták

tel: 792768365

mail: tvoje.rodina1@gmail.com

PS: technologie i prostředky k soběstačnosti tu dávno byly a jsou nadále, jen jsme na ně zapomněli, protože jsme je používali nevědomě a přežití lidstva už mělo namále.

Dobrý den, jmenuji se Miroslav Knot a jsem žákem sedmé třídy na ZŠ v Mladé Boleslavi. Zakládám tento podpisový list pro zmodernizování skate parku Na Radouči. S kamarády trávíme většinu volného času na tomto hřišti,kde jezdíme na koloběžkách. Jezdí se tam však i na skateboardech či inline. Byly bychom rádi za modernější a bezpečnější prostředí. Velké plus by bylo kryté hřiště, alespoň zčásti. Lepší osvětlení a povrch, případně odpočinková zóna.

My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, chceme vyjádřit náš nesouhlas se zrušením míst pro koňské povozy na Staroměstském náměstí a ve Stromovce.

Rada hlavního města Prahy v této věci rozhodnula dne 20. prosince 2021. Náš cech nebyl ani informován o tom, že se tato věc bude na schůzi rady řešit, čímž mu byla odepřena možnost se k věci vyjádřit a bránit se. I s výsledkem jsme se poprvé setkali až na Twitteru.

Hlasování o zrušení koňských povozů bylo reakcí na tendenční kampaň Kůň není stroj. Kampaň je postavena na lživých informacích. My, jakožto majitelé koní, zásadně odmítáme všechny body zmíněné kampaně. Chceme dostat možnost bránit se proti verdiktu Rady hlavního města Prahy.

Prvním bodem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočár je pro koně extrémně těžký. Toto tvrzení je lživé. Kočáry, které používáme, váží mezi 500-550 kg. Skutečnost, že na rovném povrchu kůň utáhne až trojnásobek vlastní váhy, zde byla kompletně opomenuta. I pokud je kočár plně naložený, tak jeho váha nepřesáhne 1200 kg. Pokud dva koně váží dohromady 1400 kg, tak se stále jedná pouze o méně než jednonásobek jejich vlastních vah.

„Kočáry dnes mají taková kuličková ložiska, že ty koně by je v pohodě utáhly i na ocase. Jezdí se okruh asi dva kilometry, pro koně malá procházka.“

Ing. CSc. Jan Navrátil pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Další argumenty kampaně zmiňují nevhodné prostředí pražských ulic, které koně údajně příliš stresuje, což má za následek jeho splašení a následné ublížení na zdraví sobě, nebo osobám v jeho okolí. Tyto argumenty lze vyvrátit faktem, že v Praze nikdy k žádnému takovému incidentu nedošlo. Je pravda, že ne každý kůň se k této práci hodí, a proto si koně pro tuto činnost pečlivě vybíráme. Naši koně prošli potřebným výcvikem a mají vhodné povahové vlastnosti. I díky tomu a naší prvotřídní péči se naše koně těší dobrému zdraví, jak ostatně dokazuje nespočet veterinárních zpráv, kterými jsme schopni naše tvrzení podložit.

V kampani se také dočteme, že koně jsou v letních vedrech tak přepracovaní, že někteří z nich kolabují a mohou zemřít na přehřátí organismu. Tento argument je opět lživý. V Praze neevidujeme žádný takovýto případ. Přesto jsme však na stanoviště na vlastní náklady pořídili napojení hydrant, ze kterého koně během směny napájíme, případně chladíme.

„Kůň je stepní zvíře, má perfektní termoregulační systém, je zvyklý být na slunci, ostatně v přírodě je na něm taky.“

Aleš Fiala, prezident Asociace svazu chovatelů koní pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Dalším argumentem kampaně je nevhodný povrch, po kterém jsou koně nuceni chodit. Proto naše koně chráníme speciálními podkovami s tlumící pryží, které jsou schopny eliminovat tvrdé nárazy. Koním s tímto typem podkov chůze po asfaltu a dlažbě nevadí.

Posledním argumentem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočáry tažené koňmi do historického centra města nepatří. K vyvrácení tohoto argumentu budeme potřebovat právě Vaši pomoc. My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, Vás proto žádáme o podpis do naší petice, kterým vyjádříte svůj nesouhlas se zrušením této činnosti.

Děkujeme,

Členové Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy s rodinami

https://www.facebook.com/CechFiakristu

Chceme zavedení povinného očkování proti nemoci Covid-19. 

Chceme, aby se přestali zbytečně přehlcovat nemocnice a tím způsobovalo odkládání jiných důležitých zákroků a péče.

Chceme, aby se přestali zbytečně přetěžovat zdravotníci, kteří nesou největší tíhu při léčení pacientů s Covidem.

Chceme, aby se přestali zbytečně utrácet peníze ve zdravotnictví za léčbu pacientu s Covidem (týden na jednotce JIP stojí 5OO OOO Kč), protože tyhle peníze je potřeba ve zdravotnictví jinde.

Chceme skončit s polovičatým a málo účinným řešením a zavést jedno pořádné.

Požadujeme, aby státní orgány chránili v co největší míře naše zdraví (i za cenu nepopulárních opatření), tak jak jim to ukládá jejich povinnost.

Chceme konečně opět pořádek v téhle republice. Povinné očkovaní je cesta, jak toho dosáhnout!

Na závěr jeden příklad.

Česká republika 70% plně naočkovaných.
Denní přírůstek nově nakažených 15 OOO.

Portugalsko přes 90% plně naočkovaných.
Denní přírůstek nově nakažených 1000.