Havířovská radnice se rozhodla pro revitalizaci parku za KD Radost. 

https://www.havirov-city.cz/aktuality/park-za-kulturnim-domem-radost-v-havirove-ceka-velka-rekonstrukce-bude-moderni-elegantni

Souhlasíte s jejím plným provedením v rozsahu navrhovaného projektu? Pokud máte k realizaci výhrady jako já (který zde vyrůstal od dítěte), zde jsou uvedeny některé důvody, proč toto řešení není úplně nejšťastnější...

1. Úplným vykácením původních vzrostlých stromů dojde k výrazné změně termiky této části města. V horkých letních dnech to bude znamenat zvýšení teplot v průměru o 5-10 stupňů a sucho. Přežije kompletně nová výsadba tuto výheň bez pravidelného zavlažování (např. cisternou)?

2. Vzrostlé stromy, které jsou stabilní a zdravé, by měly být zachovány také coby přirozené úkryty pro ptactvo a drobnou zvěř (např. veverky).

3. Původní vzrostlé stromy poskytují v parných horkých dnech i lidem úkryt před výhní. Na lavičkách pod stromy tak bývá příjemněji než na přímém slunci při 30ti stupních.

4. V tomto parku mají své přirozené úkryty dokonce i divocí zajíci polní. Vrátí se, když nebudou mít své keře a stromy?

5. Není v Havířově dostatek dětských aj. hřišť? Pokud chceme nové, proč je situovat ještě i do parků? Proč se nezaměřovat spíše na revitalizace již existujících dvorků mezi zástavbou?

Pokud ve vás nový projekt vzbuzuje tyto a podobné otázky, prosím zvažte podepsání petice ke změně plánu revitalizace tohoto parku. Protože až se park začne kácet a možná uslyšíte zvuky řetězových pil, patrně již bude pozdě...

Cíle petice: revitalizace parku s ohledem na zachování zdravých původních stromů (maximálně provést opravný prosvětlovací řez), zvážení skutečného účelu outdoorových hřišť v tomto parku, změna původního projektu s ohledem na tyto okolnosti.

 

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Snaha o zrušení výroby a prodeje alkoholických drinků v Evropě. Poškuzují zbytečně zdraví, ničí spoustu životů a nedělních dnů. 
Zakladatel petici: El Kesso.

Kulajda, český tradiční pokrm, by měla být řazena mezi měkké přírodní drogy. Po jejím požití totiž můžeme prokazatelně pozorovat zvýšenou hladinu serotoninu. Kulajda je také vysoce návyková. Vždy máme nutkání dopřát si druhou porci bezprostředně po požití předešlé.

Svým podpisem pod toto peticí vyjadřujeme přání mít možnost si zakoupit známku s podobiznou prezidenta Petra Pavla. 

Po letech, kdy na hradě seděl prezident, který nespokojoval a po letech, kdy se jeho podobizny schovávaly za skříně, jsme plni naděje, že nově zvolený prezident bude tím, kterého si budeme moci vážit za jeho slova, činy a službu národu.

Všichni prezidenti v naší novodobé historii znamky se svou podobiznou měli. Přimlouváme se také za naše bratry filatelisty.

Nechť je známka s podobiznou prezidenta Petra Pavla, namísto fetiše, symbolem nového spojování na místo dřívějšího rozdělování a to nejen českého národa.

Dnes známé brněnské Šilingrovo "náměstí" podle mně i lidí v mém okolí už nevykonává funkci náměstí ,ale kontroverzního parkoviště co v nás pouze vyvolává počty otázek bez odpovědí. Pro mnohé neznalé turisty toto může vyvolávat všelijaké matoucí podměty (připomínající tzv. Bermudský trojúhelník → Bermuda Triangle) což vede k stracení jich i důvodu existence náměstí, proto bych chtěl poprosit Město Brno o KONEC rozšiřování dezinformací změnou jména z Šilingrova náměstí na Šilngrovo parkoviště.

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

PROČ TATO PETICE

1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.

Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

František Antonín Libra byl významným architektem a urbanistou.

Je mimo jiné autorem bytového komplexu pro státání zaměstnance ve Vršovicích, který postavil v roce 1927.

Bytový komplex se rozprostírá na obdelníku ulic Ruská, Bulharská, Tolstého a Na míčánkách, kde tvoří útulný a pro veřejnost přístupný vnitroblok s dětským hřištěm a sportovištěm. Rádi bychm spolu s vášimi podpisy vznesli l na městkou část Prahy 10 podnět s návrhem na pojmenování tohoto prostoru na Park. F.A. Libry.

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Albert_Libra

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Vážení spoluobčané,

cílem této petice je především říct nahlas, v jaké společnosti chceme žít a v jakém prostředí chceme vychovávat naše děti.

V naší obci často dochází k porušování veřejného pořádku, pití alkoholu na veřejnosti a rušení nočního klidu, zejména u Potravin U dvou smrků, Restaurace U Dvou smrků a v prostorách Obecního úřadu.

Prosím ty z Vás, kteří nechtějí zavírat oči nad neustálým nepořádkem a hlukem na veřejném prostranství, aby podepsali tuto petici, která bude předána příslušným úřadům. Konkrétně paní Mgr. Petře Peckové, hejtmance Středočeského kraje a paní Aleně Hlaváčkové, starostce obce Břežany II..

Vás, zvolení zástupci kraje a obce, prosíme o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, abychom zde mohli žít ve vzájemném respektu, klidu a pořádku, a které bude příkladem a vzorem pro naše děti.

Děkujeme
Občané obce Břežany II.

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Žádám všechny obyvatele, vlastníky, turisty a všechny slušné příchozí o podpis této petice. My slušní občané atd. nechceme ve svém okolí a v okolí svých nemovitostí, které jsou v řádech milionů vidět nepřizpúsobivé občany a vůbec ne, aby zde žili! Zákon který zakázal bezdoplatkové zóny nás chránil! Přijďte se všichni podívat jak to zde v centru Karlových Varů vypadá! Chceme znovu zavést bezdoplatkové zóny a chceme, aby tito lidé, kteří nechodí a nechtějí chodit do práce ani do školy, nedostávali ani korunu zdarma od státu z našich peněz! Ty mercedesy, taxíky a nákupy až domů s tím vůbec nekorespondují! Děkuji za všechny.

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Dobrý den,

obracíme se na Vás jménem lektorů českého jazyka pro cizince, učitelů profilových předmětů, dalších zaměstnanců intenzivních jazykových kurzů a žádáme Vás o pomoc.

Víme, že v současné době se projednává zákaz přístupu uchazečů z Ruska a Běloruska ke vzdělání na českých vysokých školách, zejména na technických a IT oborech.

Argumentace je taková, že takto specializované studium by mohlo být bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Takový argument nemůžeme akceptovat, není to nijak podloženo. Máme osobní mnohaletou zkušenost s výukou češtiny v ročních intenzivních kurzech pro cizince, připravujeme studenty pro náročné studium na veřejných univerzitách, učíme je českou kulturu, dějiny a snažíme se o usnadnění jejich integrace do českého prostředí.

Naši aktuální studenti se celý rok pečlivě připravovali na studium a většina z nich splnila veškeré podmínky k přijetí.

Nyní jsou však konfrontováni s tím, že je momentálně jejich přijetí ke studiu pozastaveno a vydání rozhodnutí je rovněž blokováno.

Do České republiky přijíždí zpravidla ti, kteří nepodporují Putinův režim a hledají jiné místo pro život, místo, kde funguje demokracie, svoboda a právo na vzdělání. Chceme zdůraznit, že naši studenti odsuzují agresi ruského prezidenta a nesouhlasí s vojenským napadením Ukrajiny. Otevřeně zastávají takový postoj i přes to, že podle nového trestního článku 207.3 ruského trestního zákoníku lze nyní za projev takto otevřeného nesouhlasu být trestně stíhán. Od začátku války se naši studenti zapojují do aktivní pomoci uprchlíkům a zúčastňují se protestních akcí proti válce.

Z toho důvodu žádáme o následující:

- Obnovit průběh přijímacího řízení na VŠ bez omezení, tedy pro všechny uchazeče, kteří splňují podmínky k přijetí, bez rozdílu jejich země původu.

- Nepřerušovat studium stávajícím studentům, kteří se distancují od agrese Ruské federace a Putinova režimu.

- V průběhu posouzení jednotlivých žádostí se řídit výhradně normami českého a mezinárodního práva, zásadami demokracie a humanity, s vyloučením jakýchkoliv projevů diskriminace.

Děkujeme za posouzení celé záležitosti a věříme v pozitivní vývoj dané situace.

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením Kavárny u divadla. 

Níže uvádíme argumenty, které jasně hovoří pro zachování oblíbené kavárny:

1. Kavárna u divadla funguje v Opavě úspěšně již 22 let, je oblíbeným místem mnoha Opavanů bez ohledu na věk.

2. Fungování kavárny zajišťuje Slezskému divadlu Opava roční příjem 186 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že je divadlo z velké části dotované městem, by si mělo tento jistý výdělek zachovat, ne se ho vzdávat.

3. S fungováním kavárny nemá divadlo problémy. Kavárna je v nájmu stejné osoby, paní Gabriely Rehušové, už 16 let. Tato zároveň provozuje bufet v divadle během představení a zajišťuje divadelnímu souboru rauty po premiérách. Nájemkyně se zároveň stará o interiér kavárny, na renovace vynakládá vlastní prostředky.

4. Kavárna stojí na strategickém místě u zastávek MHD, takže pro Opavany představuje možnost útočiště v čase, kdy čekají na další spoj.

5. Do kavárny je bezbariérový vstup, je tedy pohodlně přístupná i starým lidem či lidem s omezením pohybu. 

6. Kavárna je místem, kde se lidé setkávají před divadelním představením i po něm. Podobné místo v bezprostředním okolí divadla není.

7. Kavárna je zároveň místem setkávání zaměstnanců divadla, kteří si zde můžou odpočinout po zkouškách i po představeních. 

8. Kavárna disponuje i zahrádkou, která je v létě plně využívaná.

Svým podpisem se stavíme za zachování Kavárny u divadla, neboť jsme přesvědčeni, že se jedná o jedinečné místo, které svým charakterem nemá v Opavě obdoby.